Zranili jste se v práci? Ne vždy máte nárok na odškodnění

Kvůli dopravní nehodě mnozí nemohou dočasně vykonávat svou práci. Dopravní nehoda se semele během vteřiny, ale kolik škod může napáchat. Odřené a pomačkané plechy na autě sice zamrzí, my ale máme na mysli horší věci.

Například zranění, které většinou znamená spoustu nepříjemností, jako je běhání po doktorech, trvalé následky a také výpadek příjmů. Finanční potíže po dopravní nehodě bohužel nejsou ničím neobvyklým, protože zranění si často vyžádá i několikaměsíční pracovní neschopnost.

Co tedy dělat, když dojde k výpadku příjmů po dopravní nehodě?

Máme pro vás dobrou zprávu! Pokud dopravní nehoda zapříčinila zranění, pracovní neschopnost a výpadek příjmu, máte nárok žádat odškodnění, které je náhradou za ztrátu na výdělku v tomto období.

Tento svůj nárok jako poškozený uplatňujete u viníka nehody, respektive u jeho pojišťovny.

Nemožnost vykonávat povolání po dopravní nehodě se samozřejmě týká nejenom zaměstnanců, ale i podnikatelů, na náhradu ušlé mzdy tak logicky mají nárok obě tyto skupiny.

Náhrada mzdy – výpočet

Výpočet náhrady ušlé mzdy či ztráty na výdělku vypadá následovně. U zaměstnanců se bere průměrný hrubý výdělek (včetně benefitů), zpravidla za předchozí čtvrtletí, a od něj se odečte vyplacená nemocenská, která pokrývá zhruba 60 % výdělků.

Tento rozdíl by pak mělo pokrýt právě odškodnění.

Trošku složitější je to u živnostníků, tam se ušlý zisk většinou počítá jako rozdíl mezi očekávanými příjmy a výdaji, nejčastěji se vychází z daňového přiznání a ze skutečně vynaložených výdajů v předchozím kalendářním roce.

Zranili jste se v práci? Ne vždy máte nárok na odškodnění

Odškodnění ušlé mzdy při trvalých následcích

Vážnější dopravní nehody často vedou k trvalým následkům, které zapříčiní nemožnost vykonávat svoji práci ve stejném rozsahu jako před nehodou. Jak si s tím poradit? Odpověď zní opět podobně, je nutné domáhat se odškodnění.

To pokryje rozdíl mezi výdělkem před a po nehodě, a to ať už pracujete ve stejném zaměstnání, třeba na zkrácený úvazek, nebo jste museli práci změnit. Odškodnění se však snižuje o invalidní důchod, pokud vám byl po nehodě přiznán.

Začali jsme dobrými zprávami o odškodnění, které vám pomůže s možnými finančními problémy po nehodě, je ale třeba zmínit i to méně pozitivní. Ne vždy jde totiž vše hladce.

Jednání s pojišťovnami nebývá úplně jednoduché a získat odškodnění, jaké vám náleží, se nemusí podařit. Od toho tu jsou ale odborníci z centra odškodnění Votum. Pomůžou vám s výpočtem průměrných výdělků i výdajů, a především vás zastoupí při jednání s pojišťovnou.

Ať už řešíte výpadek příjmů nebo dokonce ztrátu práce po dopravní nehodě, na Votum se můžete spolehnout.

Zranili jste se v práci? Ne vždy máte nárok na odškodnění

Pracovní úraz a přehled nároků zaměstnance při poškození na zdraví

V tomto článku uvedeme přehled jednotlivých nároků náležejících zaměstnanci při zranění v souvislosti s pracovním úrazem.

Pokud se Vám tedy stal pracovní úraz, při němž jste utrpěli nějaké zranění, a rádi byste se zorientovali v tom, na co máte ze zákona nárok, je tento článek určen přímo pro Vás.

Na tento článek bude navazovat série článků týkající se jednotlivých nároků zaměstnance při zranění v souvislosti s pracovním úrazem.

Protože ne každý úraz musí vždy nutně být pracovním úrazem, pozastavme se v první řadě u toho, co přesně tedy je pracovním úrazem. Pracovní úraz je definován v ustanovení § 271k zákona č. 262/2006 Sb.

, zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), které stanoví, že „Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

“ Působení zevních vlivů, označované také jaké úrazový děj, je zpravidla takovou událostí, která vyvolá u postiženého subjektivní potíže, které mu nedovolují pokračovat v obvyklé práci nebo jen s určitými potížemi anebo jej dokonce z práce vyřazují.

O úrazový děj může jít i v případech náhlého poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé těžké práce, ale za nepříznivých okolností, anebo se sice pohybuje v hranicích obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus pracovníka není přizpůsoben nebo na kterou svými schopnostmi nestačí. V praxi pak existuje celá řada typových případů, k nimž soudy měly možnost se vyjádřit v rámci posouzení toho, zda se v daném konkrétním případě jedná o pracovní úraz či nikoliv.

V těchto případech doporučujeme obrátit se na specialisty, kteří Vám při jednání s Vaším zaměstnavatelem, případně pojišťovnou zaměstnavatele, vyjednají adekvátní odškodnění.

Myslíte si, že si specialistu nemůžete dovolit? Omyl, předem zpravidla nic neplatíte a případná odměna za právní služby se často hradí až ze získaného odškodnění! Více informací o tom, jak pracujeme, se dozvíte zde.

Na následujících řádcích pro Vás uvedeme přehled jednotlivých nároků zaměstnanců při zranění v souvislosti s pracovním úrazem. V navazující sérii článků jednotlivé nároky blíže představíme.

Pokud jste při pracovním úrazu utrpěli nějaké zranění (fyzické, „viditelné“, zranění či psychickou újmu), máte v souladu se Zákoníkem práce právo domáhat se jeho odškodnění. Mezi základní nároky zaměstnanců při zranění v souvislosti s pracovním úrazem patří zejména:

  1. náhrada za bolest (bolestné),
  2. náhrada za ztížení společenského uplatnění („trvalých následků“),
  3. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta)
  4. náhrada nákladů spojených s léčením, a případně i
  5. náhrada věcné škody.

Náhrada za bolest („bolestné“)

Odškodnění bolesti (tzv. bolestné) se vztahuje na každé tělesné a duševní strádání způsobené zraněním při pracovním úrazu, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a nebo léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých přímo v důsledku pracovního úrazu.

Samotná náhrada za bolest se stanoví podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Nařízení vlády“).

Toto nařízení jednotlivé typy zranění hodnotí určitým počtem bodů a zároveň stanovuje, že hodnota 1 bodu činí 250 Kč. Konkrétní výše náhrady za bolest se pak získá tak, že se bodové ohodnocení bolesti uvedené v lékařském posudku o jejím ohodnocení vynásobí částkou 250 Kč.

Pro Vaši představu, došlo-li například u zaměstnance při pracovním úrazu k ztrátě 1 zubu v přední části chrupu, pro což Nařízení vlády stanoví 20 bodů, má zaměstnanec nárok na bolestné ve výši 5.000 Kč.

Náhrada za ztížení společenského uplatnění („trvalé následky“)

Smyslem odškodnění ztížení společenského uplatnění („trvalých následků“) je peněžitou náhradou vyvážit trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví pracovním úrazem a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

Stejně jako u bolestného se i pro výpočet výše odškodnění ztížení společenského uplatnění použije Nařízení vlády. Nařízení vlády jednotlivé typy trvalého poškození zdraví hodnotí určitým počtem bodů, a i zde platí, že hodnota 1 bodu činí 250 Kč.

Konkrétní výše náhrady za ztížení společenského uplatnění se pak získá tak, že se bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění uvedené v lékařském posudku o jeho ohodnocení vynásobí částkou 250 Kč. Pro Vaši lepší představu, došlo-li například u zaměstnance při pracovním úrazu k ztrátě 1 ledviny, pro což Nařízení vlády stanoví 1.

000 bodů, má zaměstnanec nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění ve výši 250.000 Kč.

Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti (tzv. renta)

Zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu skončí v dočasné pracovní neschopnosti, náleží náhrada za ztrátu na výdělku. Východiskem pro výpočet ztráty na výdělku je rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem zranění způsobeného pracovním úrazem a plnou výší vyplacené náhrady mzdy nebo platu a nemocenského.

Po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity náleží zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku, která se stanoví jako rozdíl mezi výdělkem, jakého zaměstnanec dosahoval před vznikem zranění, a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu s připočtením případného invalidního důchodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se přitom nepřihlíží.

Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením

Tomu, kdo účelně vynaložil náklady spojené s léčením poškozeného, přísluší jejich náhrada.

Za účelně vynaložené náklady spojené s léčením pak lze zjednodušeně řečeno považovat náklady, které jsou účelně vynaloženy ke zlepšení či udržení zdravotního stavu poškozeného způsobeného pracovním úrazem, tedy zejména doplatky za léky, zdravotnické pomůcky, rehabilitaci apod.

Rovněž však budou pod tyto náklady zpravidla spadat i účelně vynaložené náklady na péči rodinných příslušníků o poškozeného, typicky v případech, kdy se poškozený bez této péče neobejde.

Vždy bude na Vás jako zaměstnanci, abyste své nároky vůči zaměstnavateli řádně a včas uplatnili, tedy správně vyčíslili a doložili důvod jejich vzniku. Pokud tak neučiníte, riskujete, že nedostane žádné odškodnění.

Zaměstnavatel ani jeho pojišťovna totiž zpravidla nevyplácí žádné odškodnění bez Vaší aktivity. Nároky je rovněž zapotřebí uplatnit vždy co nejdříve, abyste tak předešli jejich promlčení, které obecně nastává uplynutím 3 leté promlčecí lhůty.

Budete mít zájem:  Jak Dlouho Trvá Léčba Zápalu Plic?

Promlčením pak ztrácíte nárok na jednotlivá plnění, která se tak fakticky stávají soudně nevymahatelná.

Tímto článkem jsme Vás chtěli stručně seznámit s jednotlivými nároky náležejícími zaměstnanci při zranění v souvislosti s pracovním úrazem. Rovněž pro Vás připravujeme i navazující články věnující se jednotlivým nárokům podrobněji.

Zranili jste se při práci z domova? Máte nárok na odškodné, jde totiž o pracovní úraz

Pracovní úrazy z domova jsou samozřejmě kontroverzní a zejména pro zaměstnavatele poměrně neoblíbené téma. Je totiž velmi těžko prokazatelné, jestli se zaměstnanci úraz opravdu stal při přímém výkonu práce, nebo jestli například při vaření nebo jiné činnosti, která s prací vůbec nesouvisí.

Obecně samozřejmě zaměstnanci pracující z domova mají také na pracovní úraz nárok. Záleží především na tom, jak k úrazu došlo a také nakolik vám zaměstnavatel uvěří.

„Pokud dojde k úrazu nebo škodě na majetku zaměstnance při práci z domova, tak za to dosud odpovídá zaměstnavatel. Tady vyvstává pouze otázka, že je obtížnější prokazování, zda škoda vznikla při práci, nebo ne,“ řekl k problematice pro Hospodářské noviny právník Petr Hůrka.

„Obecně platí, že pokud by zaměstnavatel chtěl někomu povolit práci z domova, primárně by ho proškolil, jaká bezpečnostní pravidla musí dodržovat, jaké parametry má splňovat jeho pracoviště doma,“ vysvětluje Hůrka.

Na problematiku pamatuje BOZP

Pro pracovníky využívající home office platí stejná pravidla BOZP jako pro jiné zaměstnance.

Je na zaměstnavateli, aby v domově pracovníka vyhledal rizika a přijal opatření k jejich odstranění.

Zaměstnanec by měl dát souhlas s provedením kontroly pracovních podmínek z hlediska bezpečnosti práce a jejího provádění buď zaměstnavatelem nebo jinou způsobilou osobou.

To ale kontruje právě Petr Hůrka ve čtyři roky starém, ale stále aktuálním článku v Hospodářských novinách. „Ochrana soukromí má ale větší váhu, takže pokud zaměstnanec nebude chtít, tak jeho obydlí zaměstnavatel nemůže kontrolovat.“ 

Na stránkách Bozpinfo se uvádí, že by v ideálním případě měl zajistit vybavení domácího pracoviště sám zaměstnavatel vlastním počítačem, notebookem, nářadím nebo jinými předměty pro výkon práce. Ty by měly být řádně udržované, kontrolované a revidované.

„I zaměstnanci pracujícímu doma musí být přiděleny OOPP, pokud jsou pro jeho práci nutné, zajištěna pracovnělékařské péče a splněny další povinnosti v souvislosti s BOZP, například školení BOZP. Pokyny BOZP se musí řídit i na domácím pracovišti,“ dodávají oficiální stránky Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.

Další odborník, Martin Holoubek ze společnosti Activa, říká:

„Popularita práce z domova roste. Pokud zaměstnavatel home office svému člověku povolil nebo dokonce nařídil, nese zodpovědnost i za úrazy, které se mu při práci doma přihodí. Byť by to bylo v obýváku.“

Jak postupovat při pracovním úrazu z domova

Pokud se vám, jako zaměstnanci, stane doma pracovní úraz a jste-li toho schopni, musíte to bezodkladně nahlásit svému nadřízenému. Pokud pracujete z domova, zvolte telefonickou cestu. 

A tady už přichází první problém. Zaměstnavatel má totiž v takové chvíli právo vás okamžitě podrobit testu na alkohol a drogy, což je v home office problém. 

Otázka uznání nebo neuznání úrazu za pracovní je především otázkou vyšetření příčin a okolností.

Pokud bude zaměstnavatel postupovat podle pravidel, mělo by následovat vyšetřování a objasňování příčin a okolností pracovního úrazu. To se dělá vždy za účasti odborové organizace (je-li určena) nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Je tedy možné, že k vám domů zaměstnavatel někoho pošle. 

Následovat by mělo sepsání záznamu o pracovním úrazu a do 5 dnů jeho zaslání na oblastní inspektorát práce, případně na pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Pokud bude váš zaměstnavatel rozumný a úraz uzná, můžete se těšit na odškodnění za bolestné a léčení a případné odškodnění ztráty na výdělku.

Máte zájem komentovat, lajkovat nebo přidat svůj vlastní článek? Registrujte se na Warengo teď hned!

#covid19 #koronavirus #pandemie #homeoffice #pracezdomova #pravo #pracovniuraz #pracovnipravo #zamestnanec

Nejčastější rizika při práci z domova

Druhá vlna koronaviru v Česku vrátila do hry práci z domova. Home office má řadu nesporných výhod. Víte však o rizicích, která přináší firmám i zaměstnancům?

Spory mohou nastat například při řešení pracovních úrazů, hrazení nákladů za práci z domova, ale také v případě kontroly zaměstnanců ze strany zaměstnavatele. Zákoník práce totiž home office nijak podrobně neřeší.

Pracovní úraz

Pracovní úraz se vám může stát i doma. Například když uklouznete, poraníte si ruku a znemožníte si tím práci na počítači. I v takovém případě si můžete nárokovat odškodné. Na druhou stranu vězte, že prokazování úrazu v režimu home office bude vždycky ošemetná a komplikovaná záležitost. A to i přesto, že zodpovědnost za zranění pracovníka nese zaměstnavatel.

„Protože bezpečnost práce v domácím prostředí není dosud uspokojivě právně vyřešena, vyplatí se sázet hlavně na prevenci. Například lze stanovit, že práci z domova lze provádět pouze na určité adrese a nikoli jinde.“ říká Lukáš Regec, partner právní společnosti BDO Legal.

Úhrada nákladů

Pokud pracujete z domova, máte právo na úhradu nákladů, které vám vznikly v souvislosti s prací. To se týká například spotřebované elektřiny nebo opotřebení majetku. Musíte se však s firmou předem dohodnout, které náklady vám uhradí a jakým způsobem.

Podle společnosti BDO například spotřebovaná energie se proplácí podle vaší odpracované doby – zaměstnavatel zaplatí část měsíční faktury. Využít můžete i paušál, který se stanovuje podle skutečných výdajů pracovníka.

V opačném případě by se zaměstnavatel mohl dostat do problémů se správcem daně, správou sociálního zabezpečení, inspekcí práce nebo by se případně sám zaměstnanec mohl obrátit na soud a domáhat se náhrady.

Kontrolování zaměstnanců při práci z domova

Zaměstnavatel má právo kontrolovat vaše pracovní aktivity nejen v kanceláři, ale také při home office. V praxi se to dělá pomocí speciálního softwaru.

Firma například zjišťuje, zda nepoužíváte přidělený pracovní notebook pro osobní potřebu, když to není výslovně povoleno, nebo zda netrávíte čas na sociálních sítích. O kontrole však musíte být předem informováni.

Zaměstnavatel také může kontrolovat stav vašeho domácího pracoviště, avšak nemůže tak činit svévolně.

Práce z domova bez písemné dohody

Zákoník práce režim home office nijak zásadně neupravuje. Jasná pravidla proto musí stanovit samotné firmy a jejich zaměstnanci. Pro tento režim práce musí obě strany uzavřít písemnou dohodu nebo tuto možnost sjednat již v pracovní smlouvě. Tímto způsobem lze zásadně omezit možné třecí plochy mezi oběma stranami.

V dohodě vám zaměstnavatel může například uložit povinnost být každý den v určité době k dispozici na e-mailu nebo telefonu nebo evidovat pracovní dobu a posílat ji nadřízenému zaměstnanci. Na závěr lze říct, že lidé nemají na práci z domova automatické právo a zaměstnavatel zase nemůže pracovníkům home office jednostranně nařídit.

Autor: Kamila Ondráčková

Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Zákon se vždy snaží chránit slabší stranu smluvního vztahu. Nejinak je tomu i v oblasti pracovního práva, kde je v méně výhodném postavení zaměstnanec, a větší břímě povinností tedy nese zaměstnavatel.

Převážná většina náležitostí pracovněprávních vztahů je upravena v zákoníku práce, problematika pracovních úrazů a nemocí z povolání je však specifikována ještě dalším právním předpisem, a to vyhláškou ministerstva financí.

Pod tíhou povinností

I v tom nejbezpečnějším provozu, kde zdánlivě žádné úrazy pracovníkům nehrozí, musí zaměstnavatel neustále dbát na bezpečnost pracoviště i zaměstnanců samotných. Soubor nejrůznějších opatření, především preventivní povahy, je známý pod zkratkou BOZP, tedy bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Máte pocit, že jste se s dokumentem nesoucím tento název již setkali a příliš záživné čtení to nebylo? Pokud jste již alespoň jednou byli v pozici zaměstnance, obě domněnky vám můžeme potvrdit. BOZP totiž neobsahuje výčet povinností jen pro zaměstnavatele, ale je zaměřen i na zaměstnance.

Nevyhne se mu žádná nově nastupující posila společnosti, avšak v periodických intervalech ani déle působící zaměstnanci.

Přestože se tematicky ani žánrem opravdu neřadí k „bestsellerům“, seznámit se s jeho obsahem je vskutku důležité, neboť smyslem všech uváděných opatření je minimalizovat rizika možného ohrožení vašeho zdraví či života.

Mnohdy však ani sebevětší dávka obezřetnosti a důsledné dodržování všech zásad nedokáže nežádoucí události zabránit a úraz se na pracovišti přihodí.

S pracovním úrazem je vždy spojena povinnost zaměstnavatele vzniklou škodu či nemajetkovou újmu zaměstnanci nahradit, a aby nedocházelo k situacím, že poškození zůstanou například z důvodu špatných finančních poměrů svého chlebodárce neodškodněni, je případná dostupnost prostředků pro tyto účely řešena legislativně. Právní předpis totiž každému zaměstnavateli ukládá povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti právě pro případ, kdy by musel svým pracovníkům poskytnout náhradu újmy vzniklé v souvislosti s plněním pracovních úkolů. Povinnost se vztahuje i na ty zaměstnavatele, kteří zaměstnávají například jen jediného zaměstnance – výjimku tvoří pouze subjekty s postavením státního orgánu podle zákona.

Budete mít zájem:  Ofloxin 200 – příbalový leták

Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, jak zní celý název produktu, je odbornou veřejností právem považováno za „brontosaura pojistného trhu“.

Svou podobou a konstrukcí pojistného se totiž zcela vymyká principům novodobého pojišťovnictví a v minulosti již byla připravena nová právní úprava, která by stávající systém nahradila.

To se doposud sice stále nepodařilo, nicméně její několikrát odložená účinnost případné nároky dotčených zaměstnanců nijak nepoškozuje.

Bez formalit to nejde

Aby byla nežádoucí událost klasifikována skutečně jako pracovní úraz, musí splňovat zákonem stanovené parametry. Zákoník práce definuje pracovní úraz jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s nimi.

Touto souvislostí se myslí situace, zraníte-li se například v době přestávky na jídlo či oddech v objektu pracoviště nebo v rámci zdravotní prohlídky prováděné na příkaz zaměstnavatele.

Pokud si však újmu přivodíte během návštěvy stravovacího zařízení (tedy mimo objekt zaměstnavatele) nebo po cestě do práce či zpět, zranění se v takových případech za pracovní úraz nepovažuje.

My ovšem zůstaneme u takových okolností zdravotních indispozicí, které zákonnou definici splňují. Co je v případě pracovního úrazu vaší základní povinností? Bezodkladně jej ohlásit nadřízenému. To platí i v případě zranění vašeho kolegy či jakékoliv jiné osoby na pracovišti.

A co naopak musí zaměstnavatel? Kromě samozřejmého poskytnutí první pomoci je jeho povinností každý úraz zaznamenat do takzvané knihy úrazů. U zranění, která si vyžádala pracovní neschopnost delší než tři dny (nebo v nejhorším případě život zaměstnance), musí zaměstnavatel vyplnit i záznam o úrazu a další související dokumentaci.

Pokud je v rámci léčení zaměstnance nutná i hospitalizace trvající déle než pět dnů, přibývá zaměstnavateli povinnost úraz oznámit také příslušnému oblastnímu inspektorátu práce.

Náhrada újmy u pracovních úrazů

Zaměstnavatel je povinen každý pracovní úraz nejen zadokumentovat, ale také odškodnit.

Poškozenému zaměstnanci tedy za újmu vzniklou v rámci plnění pracovních úkolů náleží adekvátní náhrada, a to i tehdy, pokud byly ze strany zaměstnavatele dodrženy veškeré bezpečnostní předpisy.

Zdrojem finančních prostředků je již zmíněné odpovědnostní pojištění zaměstnavatele, což tedy vyžaduje jeho součinnost s příslušnou pojišťovnou.

Náhrada neobnáší pouze jeden paušální typ odškodnění, ale zahrnuje několik různých titulů. Jaké tedy máte možnosti? Podle rozsahu poškození a délky trvání komplikací rozlišujeme následující druhy náhrad:

  • bolestné,
  • ztížení společenského uplatnění,
  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
  • ztráta na výdělku,
  • věcná škoda,
  • náklady spojené s úmrtím zaměstnance.

Bolestným se rozumí náhrada za bolest, přičemž bolest je definována jako tělesné a duševní strádání způsobené poškozením zdraví pracovním úrazem, včetně procesu léčení a odstraňování následků tohoto poškození. Pod ztížením společenského uplatnění si můžeme představit velice podobné zdravotní lapálie, jen trvalého charakteru.

Na druhý typ náhrady totiž mají nárok ti zaměstnanci, u nichž v důsledku pracovního úrazu došlo k trvalému poškození zdraví (trvalým následkům), které je omezuje v osobním, pracovním či sociálním životě.

Jak náhrada za bolest, tak za ztížení společenského uplatnění se poskytují zaměstnanci jednorázově a výše finančního odškodnění vychází z bodového ohodnocení vázaného na konkrétní diagnózu.

Počet bodů u jednotlivých typů poškození zdraví je pevně stanoven nařízením vlády a je závazný především pro lékaře, jenž pro tyto účely vydává posudek. Výše náhrady se poté vypočítá jako počet bodů vynásobený hodnotou jednoho bodu, která aktuálně činí 250 korun.

Náhrada ztráty na výdělku se dělí na náhradu ztráty po dobu pracovní neschopnosti a náhradu ztráty po skončení neschopnosti – takzvanou rentu.

Pokud se vás týká první zmíněná situace (jste dočasně práce neschopní), přísluší vám náhrada ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem a částkou, kterou pobíráte v období pracovní neschopnosti – tedy buď plnou výší náhrady mzdy, nebo plnou výší nemocenského.

Ve druhém jmenovaném případě, kdy vám byla pracovní neschopnost již ukončena, vám náleží náhrada ve výši rozdílu opět mezi průměrným výdělkem před pracovním úrazem a výdělkem dosahovaným po návratu do práce (za předpokladu, že je z důvodu následků úrazu výdělek nižší).

Pokud vám byl zároveň přiznán invalidní důchod, připočte se jeho výše k výdělku dosahovanému po úrazu a náhrada ztráty na výdělku pak dorovná váš původní průměrný výdělek před úrazem.

Nemoci z povolání

Stejně jako pracovní úrazy i nemoci z povolání mají svou přesnou specifikaci vymezenou právním předpisem.

Jsou za ně považovány nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.

Ten je přílohou příslušného vládního nařízení a jak je patrné již ze zmíněné definice, více než na konkrétní diagnózy a poškození je zaměřen na podmínky vzniku nemocí.

Ačkoliv jsou druhy náhrad pracovním úrazům i nemocem z povolání společné, získání odškodného právě na základě nemoci je o mnoho složitější.

K uznání nemoci z povolání již totiž nestačí klasický lékařský posudek s bodovým ohodnocením – tyto záležitosti jsou výhradně v kompetenci akreditovaných pracovišť s lékaři specializovanými na obor pracovního lékařství, kteří jako jediní mohou vaši žádost posoudit, zhodnotit a eventuálně vám nemoc z povolání uznat.

Nároky pracovníků v případě škody na zdraví

I při škodě na zdraví vzniklé při práci musíme rozlišovat, zda se jednalo o činnost závislou – zaměstnání či nezávislou – samostatné podnikání.

Utrpí-li při své práci zranění podnikatel, nese škodu v zásadě sám; pouze v případě, že jeho zranění či onemocnění zavinila jiná osoba, má právo po ní vymáhat škodu dle občanského zákoníku.

V případě zaměstnance může mít škoda na zdraví z právního hlediska následující podoby:

Pracovní úraz

Pracovním úrazem je

  • „poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním“. O pracovní úraz se může jednat nezávisle na tom, zda poškození zdraví zaměstnance vedlo k pracovní neschopnosti či nikoli. Zevními vlivy může být jak člověk (poškození zdraví způsobené úmyslně) tak i energie mechanické, tepelné či chemické. Pracovní úraz může být způsoben i v důsledku psychologických faktorů (např. pracovní zátěž, vliv konfliktů). Soudy uznávají za pracovní úraz i takovou újmu na zdraví, kterou zaměstnanec utrpěl v důsledku náhlého vypětí sil.
  • Za pracovní úraz se naopak neuznal infarkt zaměstnance poté, co mu bylo oznámeno propuštění z pracovního poměru.

Dle zákoníku práce je pracovním úrazem dále úraz, který „zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů“ (např. zaměstnanec je mimo pracovní dobu přepaden kvůli své práci). Pracovním úrazem však není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Nemoc z povolání

Nemocí z povolání je nemoc, která při výkonu určitého povolání vzniká; musí jít však o nemoc, která je uvedena v nařízení vlády.

Za odškodnění nemoci z povolání odpovídá ten zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec naposledy před zjištěním nemoci z povolání pracoval za podmínek, za nichž příslušná nemoc z povolání vzniká (tento „poslední“ zaměstnavatel se pak může v poměru k odpracovaným letům hojit u těch zaměstnavatelů, u nichž zaměstnanec pracoval předtím).

Jiná škoda na zdraví vzniklá porušením právních předpisů či úmyslným jednáním proti dobrým mravům: půjde o případy, kdy nejde o pracovní úraz ani o nemoc z povolání. Např. se může jednat o situaci, kdy zaměstnavatel neobstaral zaměstnanci pracovní pomůcky a v důsledku toho zaměstnanec onemocněl nemocí, která nepatří mezi nemoci z povolání.

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví je vždy objektivní, tedy zaměstnavatel odpovídá i za tu škodu, kterou nezavinil ani zavinit nemohl.

Postačí, že ke škodě na zdraví došlo „při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi“ (tedy např. i při převlékání do pracovního oděvu nebo o pracovní přestávce).

Jedinou výjimkou z odpovědnosti za škodu je případ, že škodu zavinil (také) poškozený zaměstnanec.

U pracovního úrazu je však zákoník práce na zaměstnavatele ještě přísnější: zaměstnavatel se zde může zcela zprostit odpovědnosti pouze tehdy, pokud prokáže (důkazní břemeno je tedy na zaměstnavateli), že 

  • ke škodě na zdraví došlo tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
  • ke škodě na zdraví došlo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

Zčásti se pak zaměstnavatel může zprostit odpovědnosti za pracovní úraz jen tehdy, pokud prokáže (důkazní břemeno je opět na zaměstnavateli), že škoda vznikla

  • v důsledku skutečností uvedených výše ad a) nebo ad b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody,
  •  proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy (nikoli však obecnou prevenční povinnost) anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.  Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. V těchto případech musí zaměstnavatel uhradit poškozenému zaměstnanci alespoň 1/3 škody.
Budete mít zájem:  Leukémie – příznaky, příčiny, léčba

Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal.

Pokud jde o škodu na zdraví, která není pracovním úrazem ani nemocí z povolání a za kterou zaměstnavatel odpovídá, zde musí zaměstnanec prokázat, že došlo k porušení právních povinností (např.

k porušení povinnosti zajistit bezpečnost na pracovišti) a že toto porušení vedlo ke vzniku škody na zdraví (lze si představit, že takovou škodou by mohl být např. kolaps zaměstnance poté, co mu je ze strany zaměstnavatele oznámeno, že mu nevyplatí mzdu).

Opět je ale nerozhodné, zda zaměstnavatel reálně mohl svou povinnost neporušit nebo ne.

Dojde-li ke vzniku pracovního úrazu, má zaměstnavatel povinnost toto zdokumentovat a nahlásit a objasnit příčiny vzniku pracovního úrazu, a to za účasti poškozeného zaměstnance a za účasti odborové organizace.

Když porušíte bezpečnostní předpisy práce a zraníte se, nemusíte dostat odškodnění

Zaměstnanec má nárok na odškodnění veškeré újmy, kterou mu přinesl pracovní úraz. (Zaměstnavatel je mu povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Při pracovním úrazu musí dorovnat ztrátu příjmu a uhradit věcnou škodu.)

Ale není tomu tak vždy. Zaměstnavatel se může podle okolností případu zbavit své odpovědnosti zčásti, nebo úplně. Zaměstnanec pak získá jen částečné (poměrné) odškodnění, ale také nemusí dostat žádné.

Zákoník práce umožňuje, aby se zaměstnavatel své odpovědnosti za určitých, v zákoně uvedených podmínek zcela, nebo zčásti zprostil. Důvodem, pro který se může za splnění v zákoně stanovených předpokladů zcela zprostit své odpovědnosti, je buď porušení bezpečnostních předpisů, nebo opilost zaměstnance, jestliže tyto důvody byly jedinou příčinou škody.

Zčásti se zaměstnavatel své odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že příčin škody sice bylo více, ale že uvedené důvody přesto byly jednou z nich. Třetím důvodem, avšak jen pro částečnou liberaci zaměstnavatele, je tzv. lehkomyslnost.

Když si zaměstnanec počíná lehkomyslně

Zaměstnavatel se (dle § 270 odst. 2 písm.

b) zákoníku práce ZP) zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu (která vznikla zaměstnanci z důvodu pracovního úrazu) zčásti, prokáže-li, že vznikla proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), jednal lehkomyslně. Jinak řečeno musel si vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví.

Jedná se zejména o případy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn.

Kdy se však zaměstnavatel může zprostit částečně odpovědnosti, prokáže-li, že jednání zaměstnance lze charakterizovat jako nebezpečné riskování nebo hazardérství, kdy si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozícího nebezpečí újmy na zdraví. Lehkomyslnost, hazardérství zaměstnance proto částečně zbavuje zaměstnavatele odpovědnosti za případný pracovní úraz.

Jistě, ono to nemusí být vždy jen projevem machrování zaměstnance. Něco se děje, hoří úkoly, hoří termíny, zaměstnanec se pustí do riskantní práce, třeba opravy, aby se nečekalo na servisní firmu, protože má obavu o prémie. Může také pracovat v úkolové mzdě. A když práce stojí, pak vlastně nevydělává…

Nevíme, jestli tomu tak bylo v případě řešeném Nejvyšším soudem (spis. zn. 21 Cdo 1798/2020). Neplyne to z písemného vyhotovení rozsudku (ze dne 15. 9. 2020), který je veřejnosti k dispozici. Nicméně tento případ zaslouží pozornost.

Přišel o 4 prsty při opravě stroje

K úrazu zaměstnance (a to mechanickému rozdrcení prstů na ruce) došlo tak, že zaměstnanec krátkým kovovým šroubovákem čistil zaseknutou rolnu granulátoru (na výrobu pelet), který však před tím nebyl uveden do klidového stavu (byl pod proudem). Po uvolnění se rolna roztočila a rotující součásti stroje vtáhly ruku zaměstnance mezi sebe a stroj mu rozdrtil čtyři prsty na levé ruce.

Zaměstnanec se domáhal odškodnění úrazu, a to náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhrady (renty) za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, bolestého, náhrady za ztížení společenského uplatnění a nákladů spojených s léčením. Spory o odškodnění pracovního úrazu, pokud není situace jednoznačná, jsou velmi složité. Bylo tomu tak a je tomu tak i v tomto případě. A tak není divu, že soudy věc (spor o odškodnění) opakovaně projednaly.

Až odvolací soud dospěl k názoru, že když zaměstnanec čistil stroj, který byl pod proudem, a to železným nástrojem, lze takové jednání posoudit jako lehkomyslné, a je tak dán liberační (pro zaměstnavatele osvobozující) důvod podle § 367 odst. 2 písm. b) ZP, nyní dle § 270 odst. 2 písm. b) ZP, a to v rozsahu dvou třetin. Takže soud dovodil, že zaměstnanec má nárok na jen třetinové odškodnění pracovního úrazu.

Porušení předpisů k BOZP je stopkou odškodnění

Věc se ale dostala k Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1798/2020, ze dne 15. 9.

 2020, vyložil: Je-li úraz zaměstnance (mechanismus jeho vzniku) následkem porušení existujícího pokynu k zajištění bezpečnosti práce, jinak řečeno, je-li dána příčinná souvislost mezi úrazem zaměstnance a porušením pokynu k zajištění bezpečnosti práce, nepřichází v úvahu liberační důvod (podle § 367 odst. 2 písm. b) ZP (aktuálně § 270 odst. 2 písm. b)). I kdyby (v obecné rovině) chování zaměstnance bylo také možno posoudit jako chování zjevně lehkomyslné.

Již ve stanovisku (ze dne 19. 6. 1980, spis. zn. Cpj 11/80) Nejvyšší soud zdůraznil, že liberační důvod, spočívající v lehkomyslném chování zaměstnance, přichází v úvahu pouze tehdy, pokud zaměstnanec neporušil bezpečnostní předpisy.

Na uvedené závěry Nejvyšší soud navázal následně také v rozsudku (ze dne 3. 4. 2017, spis. zn.

21 Cdo 1739/2016), kde poukázal na to, že se jedná o případy, kdy způsob jednání zaměstnance při určitém pracovním úkonu neupravuje žádný bezpečnostní předpis, pravidlo nebo pokyn.

Kdy se však zaměstnavatel může zprostit částečně odpovědnosti, prokáže-li, že jednání zaměstnance lze charakterizovat jako nebezpečné riskování nebo hazardérství, kdy si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na pracovišti počíná způsobem, při němž vědomě podstupuje riziko hrozícího nebezpečí újmy na zdraví.

Liberační důvod spočívající v lehkomyslném jednání žalobce tak může být uvažován teprve tehdy, jestližev příčinné souvislosti s pracovním úrazem není možné vytýkat zaměstnanci jakékoli porušení předpisů ani pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Bezpečností předpis zakazoval okamžitou opravu stroje

Jenomže, jak se prokázalo, u zaměstnavatele existoval přinejmenším bezpečnostní pokyn (předpis), podle nějž bylo zakázáno používat k čištění stroje šroubovák, a dále pokyn (předpis), podle nějž bylo možno stroj čistit pouze při vypnutém stavu elektrického zařízení.

Přičemž zaměstnanec měl oba tyto předpisy při manipulaci s granulátorem (jeho čištění) porušit. Pokud by dodržel onen bezpečnostní pokyn (nešťourat se ve stroji, je-li pod proudem, resp. není-li v klidové poloze), k úrazu by nedošlo – rolny by se nemohly roztočit a vtáhnout jeho ruku do stroje.

Pakliže tedy odvolací soud připustil v uvedeném sporu o odškodnění pracovního úrazu existenci liberačního důvodu (podle § 367 odst. 2 písm. b) ZP, nyní dle § 270 odst. 2 písm. b) ZP), pochybil.

Připomeňme, že ze 2/3 (byl tedy pro třetinové odškodnění zaměstnance) není jeho právní hodnocení správné. Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu svým rozsudkem (spis. zn. 21 Cdo 1798/2020, ze dne 15. 9. 2020) zrušil.

Zaměstnanec nejspíš nic nedostane

Zaměstnanec se tak nejspíš žádného odškodnění nedočká. Bude mít nejspíš nárok na invalidní důchod, ale ani to nemůžeme předjímat. Je otázkou, zda o něj požádá a jak jeho zdravotní stav posoudí posudkové orgány.

Ale nebude mít nárok na odškodnění pracovního úrazu od zaměstnavatele, resp. jeho úrazové pojišťovny, třeba na pravidelnou rentu, o jejíž valorizaci jsme vás informovali: Zničil vám pracovní úraz zdraví? Od 1. ledna 2021 dostanete víc peněz

Při porušení existujícího pokynu k zajištění bezpečnosti práce nepřichází v úvahu liberační důvod lehkomyslnosti zaměstnance vedoucí k částečnému osvobození zaměstnavatele za odpovědnost za pracovní úraz.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector