Žloutenka, hepatitida – a vše o ní

Ač je známá spíše jako „nemoc špinavých rukou”, i nechráněným pohlavním stykem jí můžete chytit.

Žloutenka. Existuje 5 typů žloutenky:

  • typ A,
  • typ B,
  • typ C,
  • typ D
  • a typ E.

Ovšem pouze žloutenka typu B, typu C a typu D se přenáší mimojiné i nechráněným pohlavním stykem. Proto si zde povíme hlavně o těchto třech typech.

Popíšu vám, jak se nakažení jednotlivými typy žloutenky projevuje, jak ji poznáte, jaké má příznaky, jak se léčí a jak se proti ní ubránit.

Žloutenka, hepatitida – a vše o ní

Žloutenka (hepatitida) – definice nemoci

Žloutenka je jednou z nejznámějších nemocí současnosti. Po viru HIV a chřipce je právě žloutenka nemocí, o které slyšel někdy v životě asi každý z nás.

Každým rokem jsou jen v České republice diagnostikovány stovky nových případů. Dá se proti ní sice očkovat, ale jen proti žloutence typu A a typu B. Proti typu C, typu D a typu E zatím očkování neexistuje.

Žloutenka je obecně řečeno zánět jater, nejčastěji bývá způsobena virovými původci.

VIDEO: Co je to hepatitida? Mluví MUDr. Petr Urbánek.

Druhy žloutenky

Jak už jsem uvedla v úvodu, není jen jedna žloutenka, ale existuje hned 5 typů žloutenky. Každý má trochu jiného původce, trochu jiné příznaky, trochu jiný průběh a také trochu jinou léčbu.

Žloutenka typu A (hepatitida A)

Žloutenka typu A je asi nejznámější formou žloutenky. Přenáší se přímým kontaktem s infikovanou osobou.

Právě žloutenka typu A má přezdívku „nemoc špinavých rukou”. Většinou za nákazu může špatná hygiena, kdy si například neumyjete ruce po příchodu z prostředků městské hromadné dopravy a začnete třeba něco jíst rukama.

Inkubační doba u žloutenky typu A bývá od 15 až po 50 dní. Proto je také toto onemocnění tak zrádné, neboť za tu dobu může infikovaný člověk přenést nemoc na spoustu dalších lidí, aniž by to sám věděl. Navíc virus žloutenky typu A vydrží při teplotě 25 °C v suchém prostředí a ve vodě až 30 dní.

Žloutenka typu B (hepatitida B)

Žloutenka typu B bývá mnohem horší než v případě žloutenky typu A a je 100x nakažlivější než HIV. Také k úmrtí dochází v tomto případě častěji než u žloutenky typu A.

K přenosu žloutenky typu B dochází při přenosu krve, například při poranění rizikovým předmětem, piercingem, tetováním, ale také při akupunktuře, odběrech krve, nebo při injekčním užívání drog. K infekci ovšem může dojít také přes sliznice při nechráněném sexuálním styku.

V kapce zaschlé krve přežívá virus žloutenky typu B i několik týdnů a při teplotě –15° C vydrží déle než 15 let. Inkubační doba je u žloutenky typu B 50 – 180 dní, tudíž opět velice dlouhá doba na to, aby nemocný „předal” onemocnění spoustě dalším lidem.

Žloutenka typu C (hepatitida C)

A dostáváme se ke žloutence typu C. U té je její odhalení velice obtížné. Přenáší se totiž krví a nemoc probíhá i několik let zcela bez jakýchkoliv příznaků.

Až po letech přechází onemocnění do chronické fáze, což může způsobit cirhózu jater, rakovinu jater až selhání jater.

Na světě je podle odhadů infikováno žloutenkou typu C asi 150 – 170 milionů osob, ale jen málokdo z těchto lidí o tom ví. Ač se žloutenka typu C přenáší hlavně krví, může u ní dojít také k přenosu při pohlavním styku.

VIDEO: Rozhovor s pacientkou, která překonala virovou hepatitidu C

Rozhovor s pacientkou, která překonala virovou hepatitidu C

Žloutenka typu D (hepatitida D)

Žloutenka typu D je další z kategorie virových infekčních onemocnění jater. Rozvine se jen u osob se žloutenkou B. Takže ji nemůže získat někdo, kdo je zcela zdráv.

Proto je u ní také stejný způsob přenosu, tedy krví nebo přes sliznice při nechráněném sexuálním styku. Výskyt žloutenky typu D je u nás sice zanedbatelný, ale stále ji není radno podceňovat.

Žloutenka typu E (hepatitida E)

Posledním typem žloutenky je typ E. Tento typ je běžný především v rozvojových zemích, vyskytuje se však i v ČR. K přenosu žloutenky typu E dochází zejména kontaminovanou vodou a potravinami.

Příznaky žloutenky

Jak si už asi dokážete domyslet, každý z výše uvedených typů žloutenky má nejen své specifické způsoby přenosu, ale také své unikátní příznaky. Ač se ve všech případech jedná o virové onemocnění jater, nemoc se v každém případě projevuje jinak.

Popíšu vám zde hlavně příznaky žloutenky typu B, typu C a typu D, tedy té žloutenky, která se přenáší mimojiné pohlavním stykem.

Příznaky jednotlivých typů hepatitidy

  • Příznaky žloutenky typu B: Žloutenka typu B se dlouhou dobu nehlásí o slovo. Skoro až 3 měsíce s ní můžete žít v domnění, že jste naprosto zdráv. Prvními příznaky, které vás upozorní na to, že asi něco není v pořádku, je bolest kloubů, vyrážka a nechutenství.
    Pokud tyto první příznaky budete ignorovat, může se k nim po několika dnech přidat zežloutnutí kůže a bělma očí. Při déle trvajícím onemocnění přechází žloutenka B do chronického stadia, a to může vést až k cirhóze jater, což je těžké onemocnění funkčnosti jater.
    Cirhotici umírají v průměru o deset let dříve, než je celkový věkový průměr, a ženy ještě mnohem dříve. Mezi příznaky jaterní cirhózy patří změny stolice, lehké otoky v oblasti kotníků, noční močení, nepřekonatelná únava, slabost, vyčerpanost, nechutenství, úbytek svalové hmoty, zvětšování břicha a pokles libida.
  • Příznaky žloutenky typu C: Jestli žloutenka typu B žije dlouho v tichosti, pak je žloutenka typu C doslova šnekem mezi nemocemi. Klidně totiž i po dlouhá léta nemá infikovaný absolutně žádné příznaky, nedochází k žádnému zežloutnutí kůže ani sliznic, nemá žádné potíže, nejeví žádné známky nemoci.
    Právě kvůli tomu se na žloutenku typu C jen málokdy přijde. Může se sice objevit snížená chuť k jídlu, únava, bolesti svalů či kloubů a úbytek hmotnosti, to však lidé obvykle přejdou mávnutím rukou, protože se nejedná o žádné zásadní příznaky, které by odkazovaly na tak zákeřné onemocnění.
    Většinou tak žloutenka typu C tiše přejde do chronické fáze, což opět může způsobit cirhózu jater, o které byla řeč výše, rakovinu jaterselhání jater. Takový člověk ani netuší, že mu hodiny jeho života tikají mnohem rychleji než ostatním. Žloutenka typu C nebolí, neotravuje, neomezuje. V tom je ale právě tak zrádná.
  • Příznaky žloutenky typu D: Jak už jsem zmínila, žloutenka typu D se u člověka může rozvinout pouze ze žloutenky typu B. Projevuje se tedy v první chvíli úplně stejně, jako žloutenka typu B. V prvních dnech bolesti kloubů, vyrážka a nechutenství. Později zežloutnutí kůže a bělma očí.

Nejčastější oběti nakažení žloutenkou

Nejrizikovější skupinou populace, u které se žloutenka typu B, typu C a typu D objevuje zcela nejčastěji, jsou injekční uživatelé drog. Tito lidé totiž nedbají na základní pravidla hygieny, půjčují si injekční jehly k aplikaci drog a zároveň příliš nedají na zásady bezpečného pohlavního styku.

Ovšem ani lidé, kteří se drog nikdy ani nedotkli, nejsou před žloutenkou typu B, typu C a typu D uchráněni. Všechny tyto tři typy se totiž přenáší i nechráněným pohlavním stykem.

Stačí jeden jediný sex s infikovanou osobou, která to o sobě ani nemusí vědět, a už máte žloutenku i vy.

Proto zde platí zásada – sex jen s člověkem, kterému plně důvěřujete a znáte jeho sexuální minulost.

ZAJÍMAVOST: Je bezpečné kombinovat Viagru a drogy?

Žloutenka, hepatitida – a vše o ní

Inkubační doba žloutenky

Inkubační dobu žloutenky jsem již nakousla v úvodu tohoto článku. U žloutenky typu B činí inkubační doba 50 až 180 dní. V případě žloutenky typu C je inkubační doba 15 až 150 dní.

A u žloutenky typu D je inkubační doba totožná, jako u žloutenky typu B, neboť žloutenka typu D se u člověka může rozvinout pouze ze žloutenky typu B.

S čím si hepatitidu můžete nejčastěji splést?

Žloutenku si můžete splést jednoduše s jakýmkoliv onemocněním. Prvotní příznaky – snížená chuť k jídlu, únava, bolesti svalů či kloubů a úbytek hmotnosti – totiž má prakticky jakékoliv jiné onemocnění. A navíc i chronická fáze, tedy cirhóza jater, ještě nemusí být způsobená žloutenkou.

Proto opět nejlépe uděláte, pokud navštívíte svého praktického lékaře. Řekněte mu, jaké máte potíže, a zda jste v předchozích několika týdnech neměli nechráněný pohlavní styk. Váš lékař vás vyšetří, provede odběr krve a určí přesnou příčinu vašich potíží.

Může se jednat o žloutenku, ale na vině taky může být celý zástup zcela odlišných nemocí. Proto rozhodně sám nevytvářejte žádné závěry a poraďte se se svým lékařem. Můžete jej třeba upozornit na podezření na žloutenku, ale konečnou diagnózu nechejte přece jen na něm.

Léčba žloutenky

Jenže co dělat, pokud se u vás přítomnost žloutenky skutečně potvrdí? Jak se žloutenka léčí? Opět si zde popíšeme možnosti léčby u žloutenky typu B, typu C a typu D, tedy té žloutenky, která se přenáší i nechráněným pohlavním stykem.

  • Léčba žloutenky typu B: Žloutenka typu B se léčí podáváním speciálních léků. Mezi tyto léky patří například lamivudin (LAM), entecavir (ETV), tenofovir (TDV) či Truvada. Léky se podávají tak dlouho, dokud se nesníží hladina viru v krvi na co nejnižší úroveň.
  • Léčba žloutenky typu C: U žloutenky typu C je léčba dvojího charakteru. Až 25 % nově nemocných lidí se totiž vyléčí spontánně, takže u nich není potřeba podávat speciální léky. U zbylých 75 % pacientů se doporučuje léčba interferonem a ribavirinem. Je však poměrně zdlouhavá. Léčba těmito léky trvá 24 až 48 týdnů.
  • Léčba žloutenky typu D: Žloutenka typu D se léčí stejně jako žloutenka typu B, tedy podáváním speciálních léků. Asi nejznámějším lékem je tzv. pegylovaný interferon. U velmi těžkého poškození jater je pak na zvážení jejich transplantace.

Důsledky neléčené žloutenky

Ať už se jedná o žloutenku typu B, nebo o žloutenku typu C, jakákoliv neléčená virová infekce vašich jater může přejít do chronického stadia. Ano, takový stav většinou člověka dlouho nijak neomezuje, a klidně s ním i několik let „spokojeně” žijete.

Budete mít zájem:  Raw food – zkuste svůj jídelníček obohatit o „živou“ stravu

Jenže po letech takového života vám najednou začnou játra vypovídat službu.

Najednou se u vás objeví krvácení, poruchy metabolismu, hormonální poruchy, zadržování vody a sodíku, otok mozku až úplné zkolabování organismu.

Rychlost nástupu příznaků je u akutního selhání jater do 7 až 21 dní. Pokud je selhání neléčené, končí po 48 hodinách smrtí.

Prevence žloutenky

Proti žloutence se můžete chránit dvěma jedinými způsoby: očkováním, a to proti žloutence typu A a typu B, a zásadami bezpečného života.

To znamená, že nebudete praktikovat nechráněný pohlavní styk s neznámými osobami, nebudete si půjčovat injekční stříkačky k aplikaci drog, nebudete chodit na tetování či na píchnutí piercingu do podezřelých salónů, atp.

Zkrátka na sebe dáte pozor. Jen tak se můžete žloutence vyhnout. Žádný jiný způsob neexistuje. Významnou prevencí je také používání kondomu. Na něj rozhodně nikdy nezapomínejte.

NAUČTE SE: Jak správně a bezpečně nasadit kondom?

Život po doléčení žloutenky

Prodělali jste žloutenku? Léčili jste se s ní? Ovšem nyní už jste nad ní zvítězili a vaše výsledky jsou naprosto čisté? Pak se ničeho nemusíte bát.

Podle odborníků nemívá vyléčená žloutenka na člověka žádný negativní dopad. Můžete mít děti, můžete žít normální život, dokonce ani délka života se vám nijak nezkrátí.

SLOVO AUTORKY:

Žloutenka, hepatitida – a vše o ní

Žloutenka rozhodně nepatří mezi nemoci, nad kterými by člověk mohl mávnout rukou. Ač vás třeba nebolí, nijak neomezuje ani neobtěžuje, může se vyvinout ve velice závažné onemocnění jater, které nezřídka kdy končí smrtí.

Proto pamatujte na prevenci před tímto onemocněním a v případě jakýchkoliv pochybností okamžitě navštivte svého lékaře. Lepší přijít zbytečně nežli pozdě.

Pohlavní nemoci, které hledáte nejčastěji

BALANITIDA
KONDYLOMATA
MYKÓZA
MOLUSKY
FILCKY
ŽLOUTENKA

Žloutenka – příčiny, projevy, druhy a léčba

Žloutenka (icterus) je žluté zbarvení kůže, očního bělma, sliznic i ostatních tkání. Způsobuje ji zvýšená koncentrace žlutého žlučového barviva (bilirubin) v krevní plazmě.

Termínem žloutenka jsou často nesprávně nazývány záněty jater (hepatitidy), u nichž je žluté zbarvení tkání hlavním příznakem. Žloutenka je tedy symptom doprovázející řadu chorobných stavů, nikoliv nemoc jako taková.

V článku se dozvíte o příčinách, projevech, jednotlivých typech i léčbě.

Žloutenka může být závažným symptomem jiného onemocnění, přičemž nebezpečné komplikace mohou nastat zejména u typu C – cirhóza a rakovina jater.

Bilirubin je v podstatě odpadní produkt, který v těle vzniká při degradaci hemoglobinu. V organismu zdravého dospělého jedince se denně utvoří 250 až 350 mg bilirubinu. Pokud se ale z jakéhokoliv důvodu začne v těle hromadit, vzniká žloutenka. Přičemž porucha může být na jakékoliv úrovni jeho metabolismu.

Běžně je většina bilirubinu v krevní plazmě vázána na albumin (jeden z proteinů krevní plazmy). Když jeho koncentrace v krvi přesáhne 20 až 30 mg/l, přebytečný bilirubin proniká do tkání, což má za následek právě ono žloutnutí tkání. K tomu může dojít z příčin uvedených níže, podle nichž se žloutenka dělí do 3 skupin:

  • Prehepatální (hemolytický) ikterus – bilirubin stoupne tak, že ho játra nestíhají přeměňovat (konjugovat). K tomu často dochází např. u novorozenců, jelikož plod před narozením potřebuje mnohem více červených krvinek než po započetí dýchání. Tato tzv. novorozenecká žloutenka je přechodná, většinou mizí samovolně, případně se léčí fototerapií. Stejným principem vzniká přechodný ikterus u osob s hemolytickým typem chudokrevnosti (anémie).
  • Hepatální (hepatocelulární) ikterus – zde játra nezvládají zpracovávat běžné množství bilirubinu, který pak uniká z poškozených jaterních buněk zpět do krve. To nastává, jsou-li játra poškozena zánětem, alkoholem, chemicky nebo nádorem. Žloutenka ustupuje, pokud se podaří zlepšit stav jater. Jinak provází těžká žloutenka jaterní selhání.
  • Posthepatální (obstrukční) ikterus – zde je nejčastější příčinou žloutnutí neprůchodnost neboli obstrukce žlučových cest. Překážkou může být žlučový kámen, někdy též např. nádor slinivky břišní, přičemž raritně jde o nádor rostoucí přímo ve žlučových cestách.

TIP: Přečtěte si zevrubněji o anémii v jednom z našich předchozích článků.

Jaterní onemocnění se může projevit celou řadou příznaků. Některé lze pozorovat od počátku onemocnění nebo při jeho mírném průběhu, jiné značí již pokročilou nemoc a závažné poškození jater.

Mezi nespecifické příznaky patří únava, bolest břicha, nevolnost a zvracení, průjem, teploty, nadýmání atp. Mírně poškozené jaterní funkce se též mohou projevit např. tmavou močí a šedě, žlutě nebo nepřirozeně světle zbarvenou stolicí. Příznaky, které nakaženého zpravidla přivedou k lékaři bývají následující:

  • nepřirozené zežloutnutí bělma a následně kůže (čili žloutenka),
  • tmavší barva moči a příznaky podobné chřipce (u hepatitidy B),
  • u hepatitidy C mohou příznaky dlouho mlčet, posléze se může přidat svědění kůže a bolest jater.

Šíření infekce však napomáhá fakt, že u dětí a některých dospělých (cca 10 %) je průběh zcela bezpříznakový. Starší osoby a lidé s oslabenou imunitou jsou pochopitelně náchylnější, navíc bývá průběh delší a komplikovanější.

Mezi příznaky značící těžké poškození jaterních funkcí patří např. zvracení krve, příměs krve ve stolici nebo černě zbarvená stolice. Dále pak zvětšení břicha, poruchy spánku, změna psychiky, ztráta vědomí či neobvyklé změny hmotnosti.

Formy hepatitidy

Hepatitida je tedy obecné označení pro zánětlivé onemocnění jater, které je často nesprávně nazýváno žloutenkou. Dle příčin, které nemoc vyvolají, rozlišujeme několik druhů hepatitid.

Na vině může být celá řada mikroorganismů, ale hepatitida též může být součástí některých vážných vnitřních chorob. Zánět jater někdy také způsobuje užívání drog, alkoholu či některých léků.

S označením hepatitida se však nejčastěji setkáme při zánětu jater, který mají na vině viry. Obecně hepatitida probíhá ve 2 základních formách:

  • Akutní forma – zde je typický náhlý začátek s výraznými obtížemi. Nemoc obvykle po 2 měsících ustává, avšak vzácně vede k selhání funkce jater. Některé akutních záněty přecházejí do chronicity.
  • Chronická forma – ta zpravidla vzniká přechodem z akutní formy a představuje velké riziko vzniku vleklého onemocnění poškozujícího játra. Často také způsobuje závažné komplikace.

V současnosti je znám nespočet druhů virů napadajících játra (hepatotropní viry). Nejdůležitější z nich jsou pak viry vyvolávající virové záněty jater. Jsou označovány písmeny A, B, C, D a E a vyvolávají stejnojmenné hepatitidy. Nejčastější virové hepatitidy jsou pak A, B a C. Níže si stručně projedeme všechny typy tohoto onemocnění.

Druhy hepatitidy alias typy žloutenek

  • Hepatitida A zvaná žloutenka A – říká se jí též infekční žloutenka, nepřechází do chronické hepatitidy a má obvykle mírný průběh. Příznaky odeznívají samovolně, vzácně může způsobit vážné jaterní onemocnění. U starších osob má vážnější a delší průběh. Přenos probíhá prostřednictvím potravin či vody, a to při jejich znečištění (např. fekáliemi), případně velmi nedostatečnou osobní hygienou.
  • Hepatitida B zvaná žloutenka B – zhruba 95 % nakažených se této infekce zbaví a získá celoživotní imunitu. Chronická infekce zvyšuje riziko cirhózy a rakoviny jater. Přenos je možný pohlavním stykem, sdílením injekční stříkačky a též z matky na dítě.
  • Hepatitida C zvaná žloutenka C – až u 90 % nakažených se jedná o chronickou infekci, kdy se během 20 let zhruba u třetiny pacientů vyvíjí cirhóza, která leckdy končí rakovinou jater. Přenos probíhá krví při transfuzi, sdílením injekční jehly, kontaktem s krví nakaženého nebo znečištěnými nástroji.
  • Hepatitida D zvaná žloutenka D – jedinci nakažení virem hepatitidy B, u nichž se nemoc rozvine, jsou více ohroženi chronickou infekcí a průběh je obvykle závažnější. Zhruba v 80 % případů chronické infekce dochází k rozvoji cirhózy. Neúplný virus k přenosu potřebuje přítomnost viru hepatitidy B.
  • Hepatitida E zvaná žloutenka E – zde nákaza nepřechází v chronickou hepatitidu a neváže se na ní rakovina jater. U těhotných žen však může způsobit závažné jaterní onemocnění, někdy až smrt. Přenos probíhá potravinami a vodou, stejně jako u hepatitidy A.

Novorozenecká a kojenecká žloutenka

Novorozenecká žloutenka (Icterus neonatorum) postihuje cca 50 % novorozených dětí. Projevuje se obdobně jako u jiných typů hepatitid, tedy žlutým zbarvením kůže, sliznic a sklér. Ovšem oproti hepatitidě typu A, B nebo C není infekční.

Jak dlouho trvá novorozenecká žloutenka

Ve většině případů jde o fyziologickou formu, která v rámci týdnů odezní samovolně. Objeví-li se však během prvních 24 hodin po narození, případně neustupuje déle než 3 týdny, může být známkou vážnějšího zdravotního problému.

Na vzniku tohoto stavu u novorozenců se podílí celá řada faktorů a predikce vývoje bývá leckdy komplikovaná. Nejčastější příčinou je hyperbilirubinémie, tedy zvýšená hladina bilirubinu v krvi novorozence. Zvýšené hodnoty bilirubinu se běžně objevují také u zdravých a prosperujících kojenců, přičemž Ikterus spontánně ustupuje během 1 až 4 měsíců.

Léčba žloutenky

Léčba se odvíjí od typu onemocnění. Hepatitida A a B se léčí zejména antivirotiky, léky na podporu imunity a šetřící dietou.

U nejzávažnějšího typu C se aplikuje trojkombinační terapie obsahující interferon (injekční aplikace), dále ribavirin a lék ze skupiny přímo působících antivirotik (aplikují se prostřednictvím tablet).

Dále je obecně důležité vyvarovat se nadměrné konzumaci vitaminu A, který může nemocným játrům dost škodit.

Žloutenka je velmi vážný a leckdy život ohrožující příznak jiného onemocnění, zejména pak při cirhóze jater čili konečném stádiu jaterních onemocnění různých druhů. V případě podezření je nutné neprodlené oznámení lékaři, jelikož tento symptom může poukazovat na infekce, nádory, otravy a obecně na poškození jater.

Očkování jako prevence proti žloutence

Proti virové hepatitidě typu A (VHA) a rovněž proti virové hepatitidě typu (VHB) je nejúčinnější prevencí očkování. Proti typu B jsou děti očkovány v rámci povinného očkování hexavakcínou (Infanrix hexa), proti typu A existuje vakcína pro děti i dospělé (např. Havrix podávaný ve 2 dávkách).

Budete mít zájem:  Léčivé minerální kameny – které a na co přesně pomáhají?

Proti virové hepatitidě typu C (VHC) není dosud vakcína registrována, ačkoliv se na jejím výzkumu intenzivně pracuje, podobně jako u vakcíny proti virové hepatitidě typu E (VHE), která se taktéž nachází v různých fázích klinického hodnocení.

Nikdy nepodceňujte příznaky

„Žloutenka může být závažným symptomem jiného onemocnění, přičemž nebezpečné komplikace mohou nastat zejména u typu C – cirhóza a rakovina jater. V těchto případech bývá nezbytné dodržovat dlouhodobou, někdy až doživotní dietu.

Pozorujete-li u sebe či svých dětí příznaky připomínající žloutenku, je vždy nutné o tomto stavu neprodleně informovat lékaře či pediatra, který případně navrhne postup léčby,“ vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7.

Obrátit se můžete také na odborníky z kliniky EUC.

Máte podezření na žloutenku? Můžete se obrátit na odborníky ze sítě EUC:

Praktičtí lékaři EUC

autor:

MUDr. Petra Bomberová Kánská

Žloutenka: příznaky, léčba (hepatitida) – Vitalion.cz

Virová hepatitida je známá i pod názvem žloutenka, ale
toto označení není zcela správné.

Žloutenka, odborně
ikterus, je výraz používaný pro žlutavě zbarvenou kůži,
sliznice a oční skléry. Způsobuje ji vysoká koncentrace, látky zvané
bilirubin, v krvi.

Může se ovšem vyskytovat i u jiných
onemocnění, jako jsou např.: neprůchodnost žlučových cest, rozpad
krvinek, a jiná onemocnění jater.

Mluvíme-li o virové hepatitidě, pak jednoznačně jde
infekční zánět jater a příznak v podobě žloutenky
jej nemusí vždy doprovázet. Při tomto onemocnění jsou játra napadena
virem hepatitidy typu A, B, C, D, E nebo G.

Jednotlivé viry způsobují různě vážná onemocnění jater. Typy D, E,
G, se ale v naší oblasti prakticky nevyskytují. Mohou se zde objevit jen
velmi vzácně a to zvláště u člověka, který se jimi nakazil
v cizině.

Ovšem typy A, B, a C jsou
i v České republice poměrně časté a proto budeme, v tomto textu,
pozornost věnovat převážně jim. Různé typy virů mají i odlišný
způsob přenosu a průběh, proto zde budou popsány jednotlivě.

Žloutenka typu A

Virová hepatitida A je nejčastěji se objevující a
nejméně závažný typ. Je to nakažlivé a velice nepříjemné onemocnění.
Jestliže je někomu tato nemoc diagnostikována, je povinen se léčit na
uzavřeném infekčním oddělení až do doby, než přestane být
nakažlivý.

Tento typ hepatitidy se vyskytuje pouze v akutní fázi a nikdy
nepřechází do chronicity (viz níže). Hepatitidě A se také někdy říká
nemoc špinavých rukou, což je pojmenování do jisté míry
výstižné.

Přenáší se totiž tzv.: fekálně-orální
cestou
. Tento termín, by se skoro doslovně dal přeložit, jako
„výkaly-ústa“.

Zdrojem infekce je tedy často stolice nakaženého
člověka a následně vše, co jí bylo kontaminováno.

Jakkoliv to zní odpudivě, v běžném životě je velice snadné se
takovýmto způsobem nakazit. Častý je i přenos kontaminovanou
vodou
. Doba, která uplyne od nakažení do projevu prvních
příznaků (inkubační doba) se pohybuje kolem třiceti
dnů
.

Žloutenka typu B

Tento typ se přenáší krví a tělními tekutinami od
infikovaného člověka. K nákaze nejčastěji dochází při
nechráněném pohlavním styku, nebo injekční
aplikaci drog
. Možný je i přenos z matky na
plod
.

Hepatitida B může přejít z akutního zánětu do chronického stadia,
což se děje asi v 10%. Inkubační doba je zde asi devadesát
dnů
.

Žloutenka typu C

Hepatitida Typu C se přenáší hlavně krví, ale je
možný i tělními tekutinami. Proto se jí mnohdy říká
nemoc narkomanů nebo homosexuálů.

Do chronického stadia přechází velmi často a to asi v 70%. Inkubační
doba se zde pohybuje kolem šedesáti dnů.

Je to závažné onemocnění, o kterém se sice mluví méně než
o chorobě HIV, přesto by si ale i ono, zasloužilo podobnou pozornost.

Příznaky a projevy žloutenky

Typický průběh hepatitidy má v počáteční fázi onemocnění, všech
tří, výše zmiňovaných typů, velice podobné příznaky.

Prvními projevy jsou nechutenství, bolest svalů a kloubů, únava,
nevolnost, zažívací obtíže, tlak v pravém podžebří a slabost. Později
se někdy přidá i zvýšená teplota a celkový obraz nemoci tak může
vypadat jako chřipka, díky čemuž je hepatitida zpočátku někdy chybně
diagnostikována.

Nemocný někdy mívá světlou (acholickou) stolici a
naopak velmi tmavou moč. Při plně rozvinutém onemocnění,
následuje ikterická fáze, kdy se k těmto příznakům přidává
žlutavé zbarvení kůže, sliznic a očního bělma
(žloutenka neboli ikterus).

V některých případech, může být prvním příznakem choroby právě
až ikterus. Další průběh nemoci je už ale u různých typů odlišný,
proto je zde uveden zvlášť.

Virová hepatitida typu A: Tento typ po začáteční fázi
a zaléčení odezní. Nakažený člověk přestává být infekční a již
není nosičem viru. Někdy se ale i do roka poté, může občas vyskytovat
únava, nechutenství i nevolnost.

Zvláštními druhy hepatitidy typu A jsou anikterická
(bez projevení žloutenky) a tzv.: maligní forma. Maligní
forma je velice vzácná a závažná, objevuje se asi v 0,1%. Má rychlý
průběh, způsobuje selhání jater a často končí smrtí
nemocného.

Virová hepatitida typu B a C: Po počáteční fázi se
nemocný buď zcela uzdraví, nebo onemocnění přejde do chronické
fáze
a vir zůstává v těle nakaženého.

Chronická fáze se dále ještě dělí na dvě různé formy. Tou první je
tzv.: chronická perzistující hepatitida. Je to lehčí
forma, kdy pacient dlouhou dobu trpí příznaky, které byly popsány jako
počáteční fáze. V játrech jsou dlouhodobě patrny známky zánětu. Tyto
obtíže však do jednoho roku, bez následků, opět odezní a postižený
člověk se plně uzdraví.

Druhou fází je chronická aktivní hepatitida, která je
bohužel velmi závažná. Jaterní buňky odumírají, zanikají a jsou
nahrazovány vazivovou tkání. V játrech stále přežívá virus hepatitidy
B či C a pacient se stane jeho nosičem. K této fázi se mnohdy přidává
i autoimunitní reakce, jejímž výsledkem je trvalé zhoršování choroby,
které končí až jaterní cirhózou.

Rizikové faktory žloutenky

Vyšší riziko vzniku hepatitidy A hrozí v prostředí,
kde je nízký hygienický standard. Častá je nákaza při
cestě do zahraničí, zvláště v zemích jižní Afriky, Ameriky, Asie a
východní Evropy.

Zvýšený výskyt je také v dětských kolektivech a
u osob, které dostatečně nedodržují hygienické návyky.

V České republice je pravidelně zaznamenáván vysoký nárůst
onemocnění v podzimním období.

Virová hepatitida typu B a C se objevuje nejvíce
v kolektivech narkomanů a homosexuálů.
Ohroženi jsou často i zdravotničtí pracovníci. Riziko
nákazy může být i při tetování v salonech, kde se
řádně nedodržují hygienické předpisy.

Za rizikové chování se považuje nechráněný sex,
časté střídání sexuálních partnerů a aplikace drog jehlou, kterou před
tím již někdo použil.

Léčba žloutenky

Lékař nejprve provede testy z krve a moče. Potvrdí-li
se virová hepatitida typu A, je nemocný ihned přijat
do nemocnice
na infekční oddělení, kde jsou dodržována
karanténní opatření, aby se předešlo dalšímu šíření
nemoci.

Následná podpůrná léčba spočívá v dietní úpravě a
klidovém režimu
. Přísná jaterní dieta je charakterizována
omezením tuků a naopak ve zvýšeném množství bílkovin a
cukrů. Platí také přísný zákaz alkoholu.

Po odstranění viru z organismu a ustoupení obtíží je nemocný
propuštěn domů, ale ještě půl roku poté dodržuje dietu a nevykonává
namáhavé činnosti. Při terapii by se měla celkově posilovat
obranyschopnost organismu.

  • Lidé, kteří byli v blízkém kontaktu s nakaženým, jsou pod
    zvýšeným zdravotním dozorem a jsou jim preventivně podávány
    protilátky.
  • Při virové hepatitidě B či C je léčba stejná, ale
    pacient není hospitalizován na infekčním oddělení.
  • Pokud ovšem typ B přejde do chronického stadia, je nutné
    podávat léky zvané interferony, které brání dalšímu
    množení viru v játrech.

Jestliže do chronického stadia přejde hepatitida typu C,
volí se opět interferon nebo Lamivudin,
který se kombinuje s lékem Ribavirin, jenž také brání
množení viru. Bohužel interferon i ribavirin mají mnoho nežádoucívh
účinků.

Odlišení akutního stadia od chronického se provádí pomocí bioptického
vyšetření.

Jak si mohu pomoci sám

Při nákaze virem hepatitidy můžete, po konzultaci s lékařem, užívat
doplňkové preparáty na obnovu a podporu funkce jater.

V průběhu jednoho roku od nakažení je nevhodná konzumace alkoholu.
Odpusťte si proto raději i příležitostné, slavnostní přípitky.
Absolutně nevhodné je užívání drog.

Játra jsou totiž jakýmsi
detoxikačním orgánem a jsou-li napadena virem hepatitidy, nejenže nemohou
dostatečně odbourávat škodlivé látky, ale také jsou jimi velice
zatěžovány.

Průběh léčby se pak prodlužuje a dochází k většímu
postižení jater.

V období nemoci a rekonvalescence se vyvarujte větší fyzické
námaze.

Při tomto onemocnění se jako podpůrná léčba doporučuje pít
odvar z byliny ostropestřec mariánský.

Prevence žloutenky

Nejlepší prevencí hepatitidy A i B je očkování.
Očkovat lze samostatně proti typu B nebo A, ale lepší je vakcína
chránící proti oběma typům zároveň. Vakcínu je nutno aplikovat ve
třech dávkách.

Po prvním podání se další aplikuje po
měsíci poslední, třetí dávka následuje po půl roce. Očkování je
vhodné zvláště u lidí, kteří cestují do zahraničí nebo pracují
s biologickým materiálem.

Bohužel, proti hepatitidě C není doposud známa
žádná očkovací látka.

Další preventivní opatření proti nákaze virem hepatitidy A je
dodržování hygienických návyků. Pečlivě si myjte ruce
vždy po použití toalety, když přijdete z venku nebo před jídlem.

V lékárně či drogerii je možné si koupit malou
dezinfekci na kůži, kterou můžete mít vždy při sobě a
je ihned připravena k použití. Potraviny jezte pouze dobře tepelně
opracované.

Nejste-li si jisti nezávadností dostupné vody, raději ji vždy
převařte.

Chcete-li se vyhnout nákaze hepatitidou typu B a C, používejte při
sexuálním styku vždy prezervativ, vyhněte se častému
střídání partnerů a neužívejte injekčně aplikované drogy jehlou,
kterou již před Vámi někdo použil. Samozřejmě, nejlepší je neužívat
drogy vůbec. Jestliže si chcete nechat provést tetování nebo piercing,
dobře si vyberte salon. K nákaze může dojít i infikovanou tetovací
jehlou.

Budete mít zájem:  Jaterní dieta: kdy je potřeba?

Mnoho lidí se obává nákazy, při krevní transfuzi nebo dialýze.
Dříve, toto riziko hrozilo, ale dnes, díky pečlivé kontrole, je to
v podstatě nemožné.

Očkováním proti žloutence

Jedete do zahraničí a nevíte, zda se naočkovat proti žloutence? Jaké
jsou nejnovější poznatky o očkování proti žloutenkám? Zeptejte se
lékařek v Poradně
o očkování.

Komplikace nemoci žloutenky

V těžších případech nemoci dochází k přechodu do chronického
stadia a následně pak i k cirhóze jater a jaternímu
selhání.

chronických stádiích je zaznamenáno zvýšené riziko vzniku
rakoviny jater.

Diskuse

  • Žloutenka
    a inkubační doba

Další názvy: hepatitida, virová hepatitida, hepatitida typu A, hepatitida typu B, hepatitida typu C, žloutenka typu A, žloutenka typu B, žloutenka typu C, hepatitis, zánět jater, virový zánět jater, virová hepatitis, nemoc špinavých rukou, infekční žloutenka

Hepatitida A | Žloutenky (hepatitidy) | Informace pro laika

HAV vniká do těla nejčastěji ústy. Infikovaná osoba vylučuje viry stolicí. K šíření virové hepatitidy A významnou měrou přispívá nedostatečná osobní hygiena. Hepatitidy typu A se nejčastěji přenášejí:

  • znečištěnou stravou
  • špinavýma rukama

Onemocnění častěji poskytuje příslušníky tzv. rizikových skupin. K nim patří:

  • děti předškolního a školního věku
  • mladí dospělí do 35 let
  • cestovatelé

Ve zvýšeném riziku nákazy virem hepatitidy typu A jsou také někteří lidé při výkonu svého povolání:

  • zdravotníci
  • vychovatelé a učitelé
  • vojáci
  • policisté
  • celníci
  • pracovníci soudů a vězeňské služby
  • letecký personál
  • průvodci cestovních kanceláří
  • řidiči dálkové dopravy
  • pracovníci s odpady

Jak probíhá

Onemocnění probíhá obvykle akutně. To znamená, že náhle začne, ale také většinou úspěšně zcela odezní. Akutní zánět jater se často jeví jako běžná chřipka. Můžete trpět:

  • zvýšenou teplotou
  • bolestmi svalů
  • bolestmi kloubů
  • nevolností
  • zvracením
  • nechutenstvím

První příznaky onemocnění se objevují obvykle po 15 až 50 dnech od průniku viru do organismu. U některých nemocných se objeví charakteristické žluté zbarvení kůže a očního bělma – žloutenka.

Diagnózu stanoví lékař na základě celkového vyšetření a krevních testů. Na poruchu funkce jater upozorní zvýšení koncentrace jaterních enzymů.

Jak se léčí

Léčba hepatitidy typu A je pouze podpůrná. To znamená, že nebojuje přímo proti příčině onemocnění. Snaží se vytvořit takové podmínky, aby mohl organismus úspěšně bojovat s viry. Doporučuje se klid na lůžku a mírnění obtíží (teploty, bolesti hlavy, zvracení).

Dnes se již nemusíte obávat drastických jaterních diet používaných v minulosti. V případě, že se budete řídit zásadami zdravé výživy, můžete jíst skoro všechno, na co máte chuť. O vhodnosti potravin, u kterých si nejste jisti, se poraďte se svým lékařem.

Ten Vám také může předepsat léky chránící jaterní buňky a podporující jejich obnovu (hepatoprotektiva) a vitaminy.

Jak se jí vyhnout

V některých případech nelze přenosu HAV předejít ani dodržováním základů osobní hygieny. Infekce často potrápí cestovatele do teplých krajů.

K nákaze nejčastěji dochází infikovanými potravinami, z kostek ledu v nápojích připravených z infikované vody, z nedostatečně tepelně zpracovaných ryb nebo mořských živočichů Naštěstí existuje možnost aktivní obrany.

Hepatitidě typu A můžete účinně předejít očkováním. O předpis a podání vakcíny požádejte svého praktického lékaře.

Centra léčby

Hledáte pomoc? Vyhledejte si na mapce nejbližší centrum léčby hepatitidy C.

Poradna lékaře

Žloutenka

Žloutenka je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Pět nejznámějších virů žloutenky, které způsobují infekční zánět jater, se označují písmeny A, B, C, D a E.

Liší se způsobem přenosu viru, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. Mezi nejrozšířenější patří žloutenky typu A, B a C. Vedle tzv. sekundární prevence představuje účinnou ochranu očkování.

Očkování je dostupné pro děti a dospělé proti žloutenkám typu A a B.

Žloutenka typu A je způsobena virem hepatitidy typu A. Nakazit se žloutenkou typu A je relativně snadné. Virus je totiž velmi odolný, při pokojové teplotě dokáže přežít několik týdnů, zmrazený dokonce několik let. Česká populace patří, stejně jako obyvatelé dalších vyspělých států, mezi velmi vnímavé k žloutence typu A.

Jak se mohu nakazit?

Žloutenka typu A se přenáší tzv. fekálně-orální cestou. Znamená to, že virus se z organismu vylučuje stolicí a dál může být přenesen od osoby k osobě přímo, např. špinavýma rukama, nebo nepřímo, požitím kontaminovaných potravin, nápojů nebo kontaktem s dalšími znečištěnými předměty.

Jaké má žloutenka typu A příznaky?

Hepatitida A má obvykle akutní průběh. První příznaky onemocnění se objevují obvykle po 15 až 50 dnech od nakažení virem.

U některých pacientů může dojít k charakteristickému žlutému zbarvení kůže a očního bělma – žloutence. Diagnózu stanoví lékař na základě celkového vyšetření a krevních testů.

Na poruchu funkce jater upozorní zvýšení koncentrace jaterních enzymů. Akutní zánět jater má často podobné příznaky jako běžná chřipka. Patří mezi ně:

  • zvýšená teplota
  • bolesti svalů
  • bolesti kloubů
  • nevolnost
  • zvracení
  • nechutenství

Jak se léčí žloutenka typu A?

Žloutenka typu A se nedá přímo léčit žádnými léky, je při ní povinná hospitalizace, nutná dlouhodobá dietní a režimová opatření.

Jak se vyhnout žloutence typu A?

Osobní hygiena – mytí rukou je důležitou součástí prevence proti žloutence typu A, ale nemusí k zajištění ochrany stačit. Mýt si ruce nestačí, nakazit se je tak snadné. Velmi účinnou formou prevence proti žloutence typu A je očkování. Očkováním lze v současné době předcházet žloutence typu A a B.

Hepatitida A: Desatero čistých rukou

Ruce si myjte alespoň 20 sekund, a to vždy:

  1. po příchodu domů
  2. po použití toalety
  3. před, při a po přípravě jídla a před každým jídlem
  4. po použití hromadné dopravy
  5. po kontaktu s předměty užívanými mnoha osobami (peníze, nákupní košíky, vozíky apod.)
  6. po smrkání, kýchání, kašli
  7. před a po ošetření poranění
  8. po kontaktu s nemocnou osobou a po návštěvě nemocnice či lékařské ordinace
  9. po manipulaci s odpadky
  10. po kontaktu se zvířaty

Když není mýdlo a voda?

Pokud nemáte k dispozici mýdlo (např. na výletech či ve městě při nákupu) použijte antibakteriální gel na ruce, který výrazně redukuje množství virů na rukou. Do dlaně naneste množství gelu o velikosti kávové lžičky a vmasírujte do obou rukou (zhruba po dobu 20–30 sekund), dokud se úplně nevsákne a nezaschne.

Žloutenka typu B je závažná infekce jater způsobená virem hepatitidy typu B. Virus žloutenky typu B je až 100× nakažlivější než virus HIV.

Jak se můžu nakazit?

Virus se šíří stykem s krví nebo jinými tělními tekutinami nakažené osoby, spermatem a poševním sekretem. K nákaze žloutenkou typu B stačí, aby se do těla dostalo mikroskopické množství infikované krve nemocného nebo chronického nosiče viru.

Nakazit se proto lze i na první pohled neškodným použitím zubního kartáčku, při společném použití hygienických potřeb (ručník, holicí strojek), ale i při těsném kontaktu či zranění při sportu nebo při tetování.

Možným způsobem přenosu je nechráněný sexuální styk.

Mezi skupiny ohrožené hepatitidou B patří:

  • děti infikovaných matek; nákaza se přenáší z matky na dítě v průběhu porodu nebo při kontaktu s infikovanou krví
  • zdravotníci a jiní pracovníci, kteří jsou při práci v kontaktu s krví a krevními produkty
  • v zemích s nižším zdravotním standardem pacienti podstupující chirurgický výkon, příjemci krve a krevních produktů, pacienti podstupující hemodialýzu
  • injekční uživatelé drog
  • lidé, kteří žijí v domácnosti nebo mají pohlavní styk s lidmi trpícími chronickou infekcí HBV a lidé s více sexuálními partnery
  • lidé, kterým bylo před vycestováním do endemických oblastí navrženo očkování, ale sérii očkování proti hepatitidě B nedokončili

Jaké má žloutenka typu B příznaky?

Infekce žloutenky typu B může probíhat bezpříznakově nebo mít jen mírný průběh. Infekce ale může mít i velmi závažný průběh, který může vést k selhání jater, rozvoji jaterního komatu až úmrtí.

Na začátku onemocnění bývají nespecifické příznaky jako je slabost, únava, nechutenství, nevolnost, bolesti břicha, kloubů a teplota.

Typické projevy žloutenky jsou žluté zbarvení kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice.

Chronické nosičství

Část nemocných se zcela neuzdraví, virus v jejich organizmu přežívá dál a nemoc přechází do tzv. chronické formy. Chronicky nemocní jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a rakoviny jater. Protože tito lidé o své nemoci často nevědí, mohou tak být zdrojem nákazy pro své okolí.

Jak se žloutenka typu B léčí?

Léčba žloutenky typu B je podobně jako u typu A podpůrná. Chronická hepatitida B se léčí injekčním podáváním látek ovlivňujících imunitu a antivirotik, které zpomalují progresi onemocnění.

Jak se vyhnout žloutence typu B?

Preventivní opatření mohou zahrnovat i omezení rizikového chování, ovšem základem prevence hepatitidy B je očkování proti této nemoci. Kompletní očkovací série vytváří ochrannou hladinu protilátek u více než 95 % kojenců, dětí a dospívajících. Ochrana je dlouhodobá.

Hepatitida B a těhotenství

Pokud je matka nakažena virem hepatitidy B, je porod nejrizikovějším obdobím pro miminko z hlediska možné infekce. U kojenců, kteří se nakazí v prvním roce života, je více než 50% riziko, že se u nich rozvine chronická infekce.

Neléčená žloutenka typu B

Infekce virem hepatitidy B je nejznámější příčinou zánětu jater, který může způsobit chronický zánět jater. Neléčená hepatitida může vést v řádu několika let až několika desítek let k rozvoji příznaků jaterního selhání a cirhózy.

Novorozenecká žloutenka

Příčinou vzniku novorozenecké žloutenky není infekce, ale rozpad nadbytečných červených krvinek. Novorozenecká žloutenka má tedy zcela jinou příčinu než infekční žloutenky typu A, B nebo C, které jsou způsobeny virovým zánětem jater.

Našli jste, co jste hledali? ANO / NE

Děkujeme za Vaši zpětnou vazbu — pokud máte další otázky, můžete se na nás obrátit na e-mailu [email protected]

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector