Život a jeho zákony

Jedním z nejznámějších fyzikálních zákonů je zákon o zachování energie, který zjednodušeně řečeno konstatuje, že energii nelze vyrobit ani zničit, pouze přeměnit na jiný druh energie. Jiným zákonem, který se uplatňuje v přírodě i v celém vesmíru, je princip rovnováhy. Třebaže si to neuvědomujeme, velmi podobné zákony se široce uplatňují i v našem každodenním životě.

Zákon o výměně energií

Náš život je v podstatě o tom, že vydáváme určitou energii a očekáváme, že se jen tak nerozplyne někde ve vesmíru, nýbrž že se k nám vrátí v podobě, o kterou usilujeme.

Život a jeho zákony
Autor: SXC

Každý okamžik života v sobě obsahuje určitou touhu, popud, který hledá naplnění. Tato touha nejprve v rychlosti projde mravním úsudkem svědomí, a dostane-li zelenou, hledá vhodný čin, který by ji přivedl k svému naplnění, a životní kontext, který by tomu přál.

Náš život spočívá v neustálé interakci mezi naším vnitřním životem a externím světem.

Na každou naši touhu, kterou projevíme vůči světu, nám svět nabídne svou odpověď, a současně projeví své potřeby vůči nám.

Život je jakousi neustálou výměnou tužeb, činů a odpovědí, které proudí od jedince k jeho širšímu životnímu prostředí. Navenek promítneme určité chování, kterému se záhy dostane patřičné odpovědi.

Akce – reakce neboli otevřené a uzavřené kruhy

Tento mechanismus akce – reakce může vyústit ve dvojí výsledek: v naplnění nebo frustraci.

Naplnění znamená takový výsledek, který uspokojí všechny zúčastněné strany, nevytváří již další napětí a nezůstává po něm žádná zbytková energie.

Když pomůžete mamince s kočárkem do trolejbusu a ona vám vděčně poděkuje, kruh je uzavřen. Ohleduplný člověk vynaložil určitou energii, byť slabou, a tak otevřel kruh. Maminka řekla „díky“ a k tomuto vyjádření vděčnosti projevila opět jenom nepatrnou energii, kterou kruh uzavřela.

Rozšíření kruhu naopak znamená, že dialog mezi činem a odpovědí nevedl k uzavření kruhu a uvolnění energie, nýbrž vyvolává další akce a reakce. Partnerská hádka, urážka, pěst do břicha, setkání s podvodníkem, to vše v nás zanechává množství zbytkové energie. Každý bližší mezilidský vztah vytváří spoustu otevřených i uzavřených kruhů.

Psychika každého člověka touží po zachování energie. Přeje si, aby naše vydaná energie přinesla žádoucí efekt a byla nám vrácena, aby všechny otevřené kruhy byly uzavřeny a výsledkem byla rovnováha.

Dáte-li někomu dárek a nedostanete zpátky ani poděkování, kruh zůstává otevřen; příjemce jej neuzavřel. Když se nad něčím rozčilujete, křičíte na někoho, a on jen nevšímavě pokrčí rameny, veškeré vaší intenzivní energii se vrátí nazpět jen lhostejný pohled, začnete pociťovat vyčerpání a vychýlení z rovnováhy. Vyhrocenou ukázkou tohoto jevu bývá syndrom vyhoření.

Syndrom vyhoření

Život a jeho zákony
Autor: SXC

Syndrom vyhoření je výsledek procesu, v němž lidé velmi intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení.

Jedná se o prožitek vyčerpání, který se vyskytuje zvláště u profesí zaměřených na práci s lidmi nebo aspoň obsahujících kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení.

Při výkonu těchto pomáhajících profesí nejsou opečovávané osoby schopny obětavému pečovateli odpovídajícím způsobem odpovědět na jeho vydanou energii. Proto lidé, kteří se podobnému poslání věnují delší dobu, se musejí dobíjet jinde – v náboženské víře, mezi dobrými přáteli, u partnera – nechtějí-li vyhořet.

Zákon rovnováhy a naše jednání

Jak by měl člověka jednat, aby byl v souladu s těmito zákony?

Je-li příjemcem energie, měl by se naučit ji vracet a uzavírat tak kruhy. Platí to i v maličkostech. Někdo vás o něco požádá? Pokud je jeho žádost rozumná a nemáte žádný zvláštní důvod ji odmítnout, dejte mu, co chce. Stěžují si staří lidé, že je nezdravíte? Tak je pěkně hlasitě pozdravte. Dává vám vaše dítě najevo, že chce pochválit? Pochvalte jej, pokud je za co.

A co když vás někdo o něco požádá a vy mu to nechcete dát? I zde by vaše odpověď, byť negativní, měla obsahovat podobné množství energie, jakou projevil žadatel vůči vám. Tedy žádné únikové způsoby, jako nechat se zapřít a nezvedat telefony, neodpovídat na e-maily, ale říci „ne“, a to s podobným důrazem, s jakým byla pronesena žádost.

Tímto způsobem ušetříte své okolí mnoha zbytečných frustrací.

Pokud jste tím, kdo energii vydává a nedosahuje odpovídajícího účinku, není na škodu zvážit, zdali by nebylo lepší projekt ukončit.

Jeden můj kamarád nedávno přišel o většinu svých peněz investováním na burze. Nedržel se totiž zcela prostého burzovního pravidla: okamžitě se zbavit akcií, jejichž hodnota poklesne o víc než 10 %.

Znal tuto zásadu, ale emoce převládly; nedokázal se rychle zbavit něčeho, do čeho něco investoval. A co třeba když vás někdo ve vztahu zklame? Možná lze toto zklamání přirovnat ke snížení hodnoty právě o 10 %.

A stane-li se to podruhé, jak asi dopadne další investování do podobného vztahu?

Jak je to s karmou?

Rovnováhu hledá naše psychika ještě jedním způsobem.

Když se řekne „karma“, představí si většina lidí jakýsi zákon vyrovnání plateb. Podobný zákon, který nás má uvést do rovnováhy, zcela jistě existuje, ale určitě neznamená, že zakoušíme určitou životní zkušenost jako platbu za jiný čin v minulosti.

K této rovnováze dochází tak, že k sobě přitáhneme takovou životní zkušenost, kterou potřebujeme k tomu, abychom se naučili, co ještě neznáme. V článku Jaké lidi přitahujete se dočtete, že k sobě přitahujeme takové typy lidí, které představují určitý náš aspekt, který v sobě popíráme.

Tentýž mechanismus platí i pro životní zkušenosti: pokud v sobě držíme něco, čemu není umožněno volné vyjádření, ale je to popíráno, potom k sobě přitáhneme něco, co popíranou vlastnost reflektuje.

Opět se jedná proces, který usiluje o rovnováhu a uvolnění zablokované energie našeho popíraného aspektu. Blokovaná energie k sobě přitahuje reflektující zkušenost, která má spustit proces jejího uvolnění a odstranit blokující odsuzování.

Blokujícího odsuzování se totiž nejlépe zbavíme tím, že si popíranou skutečnost sami prožijeme.

Je užitečné si uvědomit, že pokud spustíme a uvolníme toto popírání, nebude už zapotřebí, abychom k sobě přitahovali nepříjemnosti. Nepříjemnosti, potíže a problémy k nám nesesílá Bůh jako trest za naše špatné skutky. Nepříjemnosti jsou k nám přitahovány jako odpověď na to, co popíráme nebo odsuzujeme. To, co zkušenosti dodává nepříjemné zabarvení, je právě toto popírání.

Budete mít zájem:  Domácí zvířata – ráj klíšťat. Můžeme od nich něco chytit?

Archimédes a jeho zákony — Informační technologie — PORT — Česká televize

11. 6. 2008

Život a jeho zákony

Archimedův zákon a přeměna energií – obojí se často používá v každodenním životě. Pokusy se tentokrát budou odehrávat na severní Moravě pod Beskydami v Třinci. Protagonisty jsou členové klubu malých debrujárů, kteří spolu s jejich vedoucím Mgr. Rosťou Petrem a Michaelem ukáží, že tělěso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná hmotnosti kapaliny tělesem vytlačené.

Tentokrát se Michael vypravil hodně daleko od Prahy. Hory, které se ztrácejí v oparu na obzoru, jsou Beskydy. A město pod námi je Třinec. Město se starou hutnickou tradicí. V zeleni sídliště zvaného Lyžbice najdete na ulici Slezská základní školu.

Michael: Krásné slezské slunce. Jsem ve městě Třinec, kde místní Klub malých debrujárů mě pozval na snídani. Jano, už jsou ta vajíčka hotová?

Jana: Už to bude, Michaele. Poslala jsem kluky do kurníku pro vejce. Každou chvíli by tu měli být.

Tomáš: Dělej, čekají na nás.

Michael: Hlad, hlad, hlad. Na vajíčka se těším.

  • Vojta: Tady jsou ta vajíčka.
  • Jana: To je všechno?
  • Vojta: Bohužel, víc jich tam nebylo.
  • Jana: A jsou všechna čerstvá|?

Vojta: To já nevím. Můžeme to zkusit … Čerstvé vajíčko zůstane u dna. Čím je vajíčko starší, tím větší je v něm vzduchová bublina, a proto se vznáší. Dokonce nejstarší vajíčko zůstává u hladiny.

Michael: Já si samozřejmě vyberu ta čerstvá u dna. Jano, prosím.

Tomáš: Rozmíchej to pořádně.

Michael: Děkuji. Ochutnám. … Slezská vajíčka – to nemá chybu. Výborná,…výborná.

Michael: Naše vajíčka jsme zaměnili za tři malé zkumavky.
Each of the closed test-tubes has a different ratio of air to coloured water.

Každá z uzavřených zkumavek má odlišný poměr vzduchu a obarvené vody.

Michael-Archimedes: Jak jsem to tehdy říkal? Ano.
A body, immersed in a fluid, experiences a buoyancy force that is equal to the weight of the fluid that it displaces.

Těleso, ponořené do kapaliny, je nadlehčováno silou, která se rovná hmotnosti kapaliny, tělesem vytlačené.

A je mi ctí, že můj zákon obstál ve zkoušce času.

Honza: Hezké loďky, Kubo. A budou plavat?

Kuba: No jasně. Vždyť jsem je postavil já.

Honza: Titanik taky měl být nepotopitelný, a podívej se, kde skončil.

Kuba: No jo, ale on narazil do ledovce. Ale my tady žádný ledovec nemáme.

  1. Honza:Ale já mám ledovec.
  2. Kuba: Takový zelený?
  3. Honza: No já jsem si ho obarvil.

Kuba: Proč se vlastně ten Titanik potopil? Vždyť přece ten ledovec musel vidět.

Honza: Ale nemusel. Já ti ukážu, proč nemusel. Když se podíváš, Kubo, jenom 10 % ledu je nad vodou a zbytek pod hladinou.

  • Právě ohromná masa ledovce, ukrytá pod hladinou, byla pro mnoho lodí v minulosti zrádnou pastí.
  • Kuba: A proč ta zelená barva klesá ke dnu?
  • Honza:
    Protože chladnější voda má větší hustotu.
  • Kuba: Aha.

Michael: Archimédův zákon platí i v opačném případě. Kdy teplejší voda stoupá vzhůru.
Prosím, holky.

Nikola: Thank you, Michael.
Michael mi dal teplou vodu, obarvenou inkoustem.

  1. Markéta: A tady máme nádobu se studenou vodou.
  2. Nikola: A teď se dívejte.
  3. Michael: Tak co se děje, holky?
  4. Nikola: Teplá voda stoupá nahoru, protože má menší hustotu než voda studená.

Vyvěrající vodu, horkou přes 400 stupňů, objevili oceánologové na dně moří, v okolí středomořských hřbetů, v hloubkách kolem 2100 metrů. Tyto průduchy nazvali černí kuřáci. Zdá se, že právě v těchto místech kdysi dávno vznikl pozemský život.

Michael –Archimédes: I was also able to use my law to help my friend, the king of Syracuse, in determining, whether his crown was indeed made of solid gold or rather a less dense metal.

The idea came to me when I was in the bath, I was so excited I had to run out and to tell the neighbours: „Heureka!“
Mohl jsem použít svůj zákon také k tomu, abych pomohl svému příteli, syrakuskému králi, určit, zda jeho koruna byla vyrobena opravdu ze zlata nebo spíše z kovu s nižší hustotou.

Ta myšlenka mě napadla, když jsem byl ve vaně. Byl jsem tak vzrušen, že jsem musel vyběhnout ven a vykřiknout na sousedy: Heuréka! Mám to!

Michael: A na závěr máme ještě pro vás doma jednu hádanku. Prosím, Tomáši.

Tomáš: Máme tady láhev vody. V ní dva potápěče. A Tereza vám ukáže, jak se vyrábějí.

Na potápěče potřebujete plastikové brčko. Nejlepší je průhledné, abyste pak viděli bublinu vzduchu, která vznikne uvnitř. Tělo potápěče tvoří ohnutí brčka. Do něj zasunete kancelářskou sponku nebo dvě – jako závaží. A hotovo.

Tomáš: Když láhev pořádně stláčíme, potápěči klesnou ke dnu.

Michael: A otázka pro vás dona je: proč? A ty z vás, kteří nám napíšete správnou odpověď, získáte nové DVD „Michaelovy experimenty“. Hodně štěstí.

Zákony, které ovlivňují naše životy

V životě jsou věci, které nás převyšují. Není jednoduché si to přiznat, ale člověk nemůže znát všechno. Na druhou stranu právě v tom je možná krása.

Nicméně existuje pár zákonitostí, které si lidský druh pečlivě vyzkoušel. Například gravitace. Anebo zákon akce a reakce.

Není pak možné uvažovat i tím směrem, že zákon karmy je jen důsledkem zákonu akce a reakce?

To, že se náš život odvíjí podle našich činů je prostě fakt. Stejně tak činy se odvíjí z myšlenek. Je tedy naprosto na místě říci, že způsobem myšlení do značné míry ovlivňujeme, jak vnímáme svět. Dokonce každým činem spustíme řetězec navazujících akcí. Stejně jako sou předměty přitahovány k zemi, i my do značné míry ovlivňujeme, co se stane a co ne.

Překvapivě to nebyl Isaac Newton, kdo s tímto objevem přišel. Už staří babyloňané věděli, že všechno vyvolá odezvu.

S největší pravděpodobností to ale věděly i civilizace před nimi, jen se jejich vědění nedochovalo. Nejde o nic, co by nebylo lidstvu dlouho známé. S tím se pojí i něco, čemu se říká karma.

Budete mít zájem:  Proč chlapy baví chodit na ryby?

Tím není myšleno zařízení na ohřev vody, ale jakousi extenzi zákonu akce a reakce.

Občas se stane, že lidé chápou karmu špatně a myslí, že jde o trest za špatný skutek či odměnu za dobrotu. To je ale krátkozraké a také trochu sobecké, jelikož tím vztahujeme zákon jen sami k sobě.

To, že čin nemusí mít na jeho původce přímý dopad, je pravda. A kdyby podle mnohých karma fungovala, tak by to tak být nemělo. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní většinou nepadá, i když by měl. Svým činem ale spustil řetězec akcí, který se mu zcela jistě nevyhne.

Dejme tomu, že někdo skutečně vykope jámu pro svého souseda, kterého nemá rád. Nebohý soused do ní spadne a zlomí si nohu. Díky nemožnosti pracovat tak o rok odloží studia své dcery na prestižní lékařské fakultě.

Ta si mezitím najde životního partnera a školu vystuduje později.

Jenže jelikož se vše děje z nějakého důvodu, nepotkala onu spolužačku, s níž by byla bývala vymyslela lék na vzácnou nemoc, kterou bude trpět náš kopáč jámy ve stáří.

Příklad je samozřejmě přitažený za vlasy, ale je na něm možné ilustrovat, jak občas světu trvá i desítky let, než se celý koloběh událostí uzavře. A tam příklad končit nemusí, absence léku může ovlivnit stovky dalších životů.

Jsou i tací, kteří zákony přehlíží a svůj prospěch staví nad potřeby ostatních. Naštěstí tak nejde fungovat dlouhodobě. Někdo nebo něco si podobného počínání dříve či později všimne. Nemluvě o tom, že věci, které nesouzní s okolím, se nikdy neudrží dlouho.

Někde jsem kdysi četl, že nemáme mít vztek na lidi, kteří se k nám nechovají hezky. Neznáme jejich motivy a hlavně v jejich očích se mohou chovat naprosto legitimně. Možná jsme dokonce my sami dříve něco pokazili a dnes se nám to vrací.

Svět je jako jedna veliká rovnice, která je na obou stranách pořád upravována ve snaze udržet si rovnováhu. Jen lidé sami rozhodují o tom, co do příkladu přidají a na jakou se tím postaví stranu. Na té druhé ale vždy bude někdo, kdo se bude muset s následky činů vypořádat. Ať už jim zabrání nebo je dále rozvine.

Svět je zvláštním místem se spoustou těžko pochopitelných pravidel. Jedním z nich je i to, že všechno vnímáme subjektivně. Možná proto někdo s různými zákony pracuje a jiný jim nevěří. V co věříte vy?

4 duchovní zákony

Stejně jako existují fyzikální zákony, které určují dění ve vesmíru, jsou i zákony duchovní, které určují náš vztah k Bohu. Už jsi slyšel čtyři duchovní zákony?
  • (Uvedené verše jsou vzaty přímo z Bible, je však vhodné si je přečíst v daném kontextu.)
  • Boží láska
  • „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16)
  • Boží plán
  • Ježíš řekl: „Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti“ (to znamená plný život, který má smysl). (Jan 10,10)

Proč je tedy tolik lidí, kteří tímto životem nežijí? Protože…

Člověk je hříšný „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.“ (Římanům 3,23) Člověk byl stvořen k tomu, aby žil ve společenství s Bohem. Rozhodl se však žít podle svých vlastních představ, nezávisle na Bohu. Tím bylo společenství s Bohem zničeno. Tento postoj se vyznačuje aktivním odporem nebo pasivní lhostejností k Bohu a je projevem toho, co Bible nazývá hřích. Člověk je oddělený od Boha „Mzdou hříchu je smrt…“ (tzn. duchovní smrt, věčné zavržení a oddělení od Boha). (Římanům 6,23) Tento obrázek znázorňuje, že Bůh je svatý a člověk je hříšný. Hřích tvoří hlubokou propast, která je odděluje. Šipky znázorňují neustálé snahy člověka dosáhnout Boha a plného života vlastním úsilím, např. dobrým životem, filozofií nebo různými náboženstvími. Nic z toho však nedokáže vyřešit problém jeho hříchu. Třetí zákon ukazuje jediný způsob, jak tuto propast překlenout…
Ježíš za nás zemřel… „Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.“ (Římanům 5,8) Vstal z mrtvých… „Kristus zemřel na zaše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Potom se ukázal více ne pěti stům bratří najednou.“ (1. Korintským 15,3-6) …a je jedinou cestou k Bohu Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jan 14,6)   Tento obrázek znázorňuje, jak Bůh překlenul propast, která nás od něj odděluje. Poslal svého Syna, Ježíše Krista, aby zemřel na kříži místo nás a zaplatil tak za naše hříchy. Nestačí však tyto tři zákony jen znát…
  1. Ježíše Krista musíme přijmout
  2. „Těm, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (Jan 1,12)
  3. Ježíše přijímáme vírou

„Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.“ (Efezským 2,8-9) Ježíše přijímáme osobním pozváním Ježíš řekl: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu.“ (Zjevení 3,20) Přijmout Ježíše znamená přiznat, že jsem hříšný, obrátit se k Bohu (pokání) a důvěřovat Ježíši, že vstoupí do mého života, že mi odpustí hříchy a že mě učiní takovým, jakým mě chce Bůh mít. Nestačí jen rozumem přijmout, že Ježíš je Syn Boží a že zemřel za naše hříchy. Nestačí ani žádný citový zážitek. Ježíše přijímáme vírou, rozhodnutím své vůle. Tyto kruhy znázorňují dva způsoby života: 

 

  • ŽIVOT, KTERÝ SI ŘÍDÍ ČLOVĚK SÁM
  • Já – „Já“ na trůnu života
  • U – Ježíš mimo život
  • l – oblasti života si řídí člověk sám a musí také sám nést trest za své hříchy, nejsou mu odpuštěny a jeho život není v souladu s dokonalým Božím plánem
ŽIVOT, KTERÝ ŘÍDÍ KRISTUS

  1. U – Ježíš na trůnu života
  2. Já – „Já“ podřízeno Ježíši
  3. l – oblasti života řídí Kristus, člověk má Spasitele, proto nemusí nést trest za své hříchy, jsou mu odpuštěny a Ježíš uvádí jeho život do souladu s Božím plánem
  • Který kruh představuje tvůj život?
  • Který kruh by sis pro svůj život vybral?
  • Dále je vysvětleno, jak můžeš Ježíše Krista přijmout.
Ježíše můžeš přijmout vírou v modlitbě, třeba hned teď.  (Modlitba je rozhovor s Bohem.) Bůh tě zná. Není důležité, jak krásná volíš slova, ale záleží na jejich upřímnosti. Zde je příklad, jak se můžeš modlit:        „Pane Ježíši, potřebuji tě. Děkuji ti za to, že jsi zemřel na kříži za mé hříchy. Otvírám ti dveře svého života a přijímám tě jako svého Spasitele a Pána. Děkuji ti za odpuštění hříchů. Ujmi se vedení mého života a změň mě, abych byl takovým, jakým mě chceš mít.“ Vyjadřuje tato modlitba to, co by sis přál? Jestli ano, můžeš se tak teď modlit a Ježíš, jak zaslíbil, vstoupí do tvého života. Nyní, když jsi přijal Krista… 
Brožurky Čtyři duchovní zákony již bylo vytištěno více ne 1,5 miliardy kusů a hnutí Campus Crusade for Christ (v České republice reprezentováno organizací Hlas pro Krista-Nový život 2000) má zájem o to, aby se informace obsažené na této stránce dostaly k co největšímu počtu lidí. Pro všechny zájemce je k dispozici také tištěná verze této brožury. Pokud o ni máte zájem, můžete si ji objednat na adrese: Hlas pro Krista Plzeňská 166 150 00 Praha 5 V zájmu udržení kvality a ochrany obsahu před změnami není dovoleno tuto stránku ani její jednotlivé části (včetně „mirror sites“) publikovat nebo reprodukovat v jakékoli podobě bez písemného svolení Hlasu pro Krista. Tato stránka byla zkopírována ze serveru Campus Crusade for Christ s laskavým svolením SHK, za které srdečně děkujeme.

DALŠÍ INFORMACE

Pokud byste rádi obdrželi další informace, můžete se obrátit na: Hlas pro Krista Plzeňská 166 150 00 Praha 5 tel.: 02/53 70 73 nebo 02/53 71 32 nebo na Studenty pro Krista, adresa na našeho vedoucího je: Petr Polách, Karla Pokorného 1551, Ostrava Poruba 708 00, tel. 069/693 6970

© 1995-1998 Campus Crusade for Christ International

Křesťanský sbor Brno

Boží láska(Jan 3,16) Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.

Boží plán (Jan 10:10) Já jsem přišel, aby měli život a měli ho v hojnosti.(= plný život, který má smysl)

Proč je tedy tolik lidí, kteří tímto životem nežijí? Protože…

Člověk je hříšný a oddělený od Boha

Proto nemůže poznat a prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život.

Člověk je hříšný (Římanům 3:23) …všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.

Člověk byl stvořen k tomu, aby žil ve společnosti s Bohem. Rozhodl se však žít podle svých vlastních představ, nezávisle na Bohu. Tím bylo společenství s Bohem zničeno. Tento postoj se vyznačuje aktivním odporem nebo pasivní lhostejností k Bohu a je projevem toho, co Bible nazývá hřích.

Člověk je oddělený od Boha (Římanům 6:23) Mzdou hříchu je smrt. (= duchovní smrt, věčné zavržení a oddělení od Boha)

Hřích tvoří hlubokou propast, která odděluje člověka od Boha. Neustálé snahy člověka dosáhnout Boha a plného života vlastním úsilím, např. dobrým životem, filozofií nebo různými náboženstvími však nemohou vyřešit problém jeho hříchu.

Třetí zákon ukazuje jediný způsob, jak tuto propast překlenout…

V něm můžeš poznat a prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život.

Ježíš za nás zemřel (Římanům 5:8) Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.

…vstal z mrtvých… (1. Korintským 15:3-6) Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou.

… a je jedinou cestou k Bohu (Jan 14:6) Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Bůh překlenul propast, která nás od něj odděluje. Poslal svého Syna, Ježíše Krista, aby zemřel na kříži místo nás a zaplatil tak za naše hříchy.

Nestačí však tyto tři zákony jen znát…

Potom můžeme poznat a prožívat Boží lásku a Boží plán pro svůj život.

Ježíše Krista musíme přijmout (Jan 1:12) Těm pak, kteří Ho přijali a věří v Jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.

Ježíše přijímáme vírou (Efeským 2:8) Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.

Ježíše přijímáme osobním pozváním (Zjevení Janovo 3:20) Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu.

Přijmout Ježíše znamená přiznat, že jsem hříšný, obrátit se k Bohu (pokání) a důvěřovat Ježíši, že vstoupí do mého života, že mi odpustí hříchy a že mě učiní takovým, jakým mě chce Bůh mít. Nestačí jen rozumem přijmout, že Ježíš je Boží Syn a že zemřel za naše hříchy. Nestačí ani žádný citový prožitek. Ježíše přijímáme vírou, rozhodnutím své vůle.

Ježíše můžeš přijmout vírou v modlitbě, třeba teď hned. (Modlitba je rozhovor s Bohem)

Bůh tě zná. Není důležité jak krásná volíš slova, ale záleží na tvé upřímnosti.

  • Zde je příklad, jak se můžeš modlit:
  • „Pane Ježíši, potřebuji tě.
  • Děkuji ti za to, že jsi zemřel na kříži za mé hříchy.
  • Otvírám ti dveře svého života a přijímám tě jako svého Spasitele a Pána.
  • Děkuji ti za odpuštění hříchů.
  • Ujmi se vedení mého života a změň mě, abych byl takovým, jakým mě chceš mít.“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector