Zimní úrazy – první pomoc na chodníku i na sjezdovce

Umíte pomoci při úrazu na chodníku či na sjezdovce? Nic to není!

Zima je někdy zákeřná, dokáže si s námi pěkně pohrát. Po týdnech poklidu najednou vytvoří na chodnících, silnicích, ale i běžeckých tratích a sjezdovkách ledovku, která zaplní čekárny na chirurgiích…

Zabránit pádu se bohužel někdy nepodaří ani při sebeopatrnějším pohybu, a naraženiny i zlomeniny jsou tak během zimy téměř pravidlem. Nejen proto je vhodné si připomenout zásady první pomoci při zimních úrazech a co dělat v krizové situaci.

Mezi nejběžnější zranění patří zlomeniny, vykloubení kolene, vyražený dech či úraz hlavy. Výjimečné nejsou ani omrzliny. Věděli byste, jak postupovat v případech, kdy se stanete svědky podobného neštěstí? Hlavní je začít jednat a přivolat lékařskou pomoc.

„Lidé často opomenou poskytnout raněnému první pomoc v případě, kdy je jich kolem něj shromážděný větší počet a myslí si například, že mu pomoc už poskytl někdo jiný,“ říká Miroslav Nagy, instruktor zdravotnických záchranářů Falck Academy.

„Dalšími typickými důvody pro neposkytnutí první pomoci jsou neznalost postupu, tréma či strach, že zraněnému neodborným postupem ještě více ublížíme,“ dodává Miroslav Nagy.

Když zraněný pomoc odmítá

Pokud je zraněný v šoku či dezorientovaný a vaši pomoc odmítá, snažte se ho uklidnit a vysvětlit mu, proč je ošetření důležité. Zraněný může mít například vnitřní poranění, která mohou mít už během několika minut fatální následky.

Se zraněným je potřeba aktivně komunikovat, nelhat mu, nevyhrožovat mu a rozhodně se ho nesnažit ošetřit násilím. V extrémních případech, kdy je zraněný například agresivní, musíte samozřejmě myslet v první řadě na vlastní bezpečnost a přivolat policii.

Na horách lyže vs. snowboard

V zimních střediscích soupeří v počtu zranění lyžaři a snowboardisté. Zranění u jednotlivých sportů jsou rozdílná. U snowboardu se jedná nejčastěji o pohmoždění či zlomeniny v oblasti zápěstí, způsobené snahou snowboardisty zbrzdit pád právě pomocí rukou.

U lyžařů se zejména jedná o poranění kolen, která jsou při sjezdu, a především při pádech, silně přetěžována.

Častými jsou také úrazy v oblasti ramen v důsledku pádů i střetu s druhým lyžařem. Zde dochází obvykle k pohmožděninám, v horším případě k vykloubení nebo zlomenině.

A co můžeme udělat, než přijedou záchranáři?

Zlomenina nebo vykloubené koleno

Zlomeninu je v první řadě nutné znehybnit. Nohu, ať už zlomenou či vykloubenou, je nejlepší zafixovat kusem dřeva – na horách to může být lyžařská hůlka nebo lyže samotná, omotaná šálou.

Pokud se v okolí nenachází vhodný materiál k upevnění zlomené nohy, lze ji podobným způsobem zafixovat ke druhé končetině.

Zlomená ruka se nejčastěji fixuje tzv. závěsem ke krku. V žádném případě se však končetinu nepokoušejte narovnat do původního stavu.

Krvácení z nosu

Zraněného posaďte do předklonu – nikdy mu hlavu nezaklánějte. Uvolněte oblečení v oblasti krku a navádějte ho k dýchání pusou. Při tom stlačujte měkkou část nosních křídel a po deseti minutách uvolněte.

Pokud se tímto podaří krvácení zastavit, není třeba volat záchrannou službu, pokud však krvácení trvá, nebo má raněný další problémy, se zajištěním odborné pomoci rozhodně neváhejte.

Úraz hlavy

Uklouznutí na zledovatělém chodníku může snadno vést k pádu na hlavu a tím způsobit otřes mozku či krvácení do hlavy. V takovém případě je potřeba zraněného uložit do pohodlné polohy a vyčkat příjezdu záchranářů.

Ošetření omrzlin

Omrzlinu poznáte podle toho, že je zasažené místo oproti zbytku těla bledé, téměř až voskové a necitlivé. U tohoto zranění je důležité jeho postupné zahřívání teplem vlastního těla, vlažnou (ale nikdy horkou) vodou nebo obklady.

Ošetření puchýřů a poškozené kůže nechte na přivolané pomoci.

Vyražený dech

K tomuto zranění dochází často následkem šoku, raněnému je tedy vhodné poskytnout protišokové opatření v podobě tzv. 5 T. To znamená udržovat ho v Tichu a Teple, svlažit mu rty Tekutinami, pokusit se Tlumit jeho bolest a vyčkat na Transport do nemocnice.

Pokud je zraněný v bezvědomí, je nutné neprodleně zavolat záchranku a okamžitě přistoupit k oživování.

Oživování neboli resuscitace

U dospělé osoby se resuscitace skládá ze dvou notoricky známých, ale ne vždy správně aplikovaných činností. Klíčovým prvkem je stlačování hrudníku do hloubky 5 až 6 centimetrů, což je zhruba jedna třetina předozadního průměru hrudníku.

„Počítejte s poměrně vysokou frekvencí 100–120 stlačení za minutu. Po 30 stlačeních, která provádíme zápěstní hranou dlaně, následují 2 vdechy z úst do úst,“ připomíná hlavní trenér první pomoci.

Někteří lidé se při oživování rozhodnou, že nebudou dýchat z úst do úst, nebo dokonce někde slyšeli, že to není potřeba. Stlačení hrudníku je však stále nutné doplnit dýcháním.

Samozřejmě pouze v případech, kdy je to pro člověka podávajícího první pomoc bezpečné a není ohroženo jeho zdraví či život.

V krizové situaci lidé velmi často zpanikaří a nemohou si vzpomenout, co ve vypjaté chvíli dělat. Určitě ale nezapomenete přivolat záchranku. A pracovník záchranné linky vás nepochybně po zjištění základních informací bude instruovat, jak zraněnému pomoct do příjezdu záchranářů.

Na prohlídku sanitkou zdarma

Převoz zraněného do nemocnice zajišťuje rychlá záchranka neboli zdravotnická záchranná služba (ZZS). Pokud utrpíte zranění, které výrazně omezí vaši pohyblivost, například zlomeniny dolních končetin, měli byste mít nárok také na transport sanitkou z nemocnice domů. Více čtěte ZDE.

Tuto přepravu zajišťuje dopravní zdravotní služba a pro pacienty, kteří předloží žádanku od ošetřujícího lékaře, je bezplatná. Později ji můžete využít také na převoz z domova k lékaři na kontrolu nebo případné další lékařské vyšetření. Žádanku vám ale lékař musí vystavit předem.

zot, ŽenyproŽeny.cz

Zimní úrazy – kdy a po kom máte právo žádat odškodnění?

I když zima je mírná, počet dotazů Kanceláři Ombudsmana pro zdraví v souvislosti se zimnímu úrazy roste. Nejčastěji se ptáte na to, v jakých případech a po kom je možné žádat odškodné. Vybrali jsme proto pro vás tři nejfrekventovanější situace.

Srážka na sjezdovce

Radku porazil na sjezdovce jiný lyžař. Střet byl dost tvrdý. Radka byla dost otřesena a nemohla se postavit. Lyžař, který vše zavinil rovněž upadl, ale nic se mu nestalo. Ihned sám volal horskou službu. Udělal dobře? A může Radka žádat odškodné?

Podle zákona o zdravotních službách má Radka nárok na přivolání záchranné služby. Než přijede, mohou jí první pomoc poskytnout příslušníci horské služby. Viník tedy udělal dobře, že ji zavolal. „Vzhledem k tomu, že Radka byla otřesena a nemohla se postavit, šlo o neodkladnou péči.

Když se dostavila záchranka, nemohla si Radka zvolit si, do jaké nemocnice bude přepravena. To ostatně při příjezdu rychlé záchranné služby není možné nikdy, jede vždy do nejbližší nemocnice od místa události,“ říká JUDr. Jana Palečková, právní poradkyně Kanceláře Ombudsmana pro zdraví.

Lyžaři by při jízdě na sjezdovkách měli dodržovat 10 pravidel FIS. Nejsou sice závazným právním dokumentem, ale při řešení případů se k nim přihlíží.

Muž, který Radku na sjezdovce porazil, zanedbal obecnou povinnost předcházet škodám a újmám na zdraví. Radka tedy má právo domáhat se u něj finanční kompenzace.

Proto by po něm měla chtít jeho osobní údaje, tj. jméno a příjmení, adresu a ideálně i telefon.

Chodník jako skluzavka

Cestou do práce upadl Jaroslav na zledovatělém chodníku. Kolemjdoucí mu zavolali záchrannou službu, která ho dovezla do nemocnice. Kvůli komplikované zlomenině, která si vyžádala operaci, byl řadu týdnů práce neschopen. Napadlo ho tedy, zda má právo získat finanční kompenzaci za způsobenou újmu na zdraví a za ušlý zisk v práci.

Za škody, které byly zraněním Jaroslavovi způsobeny, odpovídá vlastník chodníku – například tedy obec. Podle JUDr. Jany Palečkové tedy může Jaroslav žádat kompenzaci za újmu na zdraví i na majetku – tj. tedy i ušlý zisk, po ní.

„Na druhou stranu má i on sám povinnost si v případě chůze na zledovatělých a neupravených chodnících počínat tak, aby neohrozil své zdraví. Rizika by měl předvídat a nosit například vhodnou obuv,“ doplňuje právní poradkyně.

Obec, nebo jiný vlastník chodníku, se tedy může snažit prokázat, že Jaroslav některou z uvedených povinností porušil. Pokud se jí to podaří, finančnímu odškodnění se vyhne.

„Stejně tak nebude vlastník chodníku nic platit, prokáže-li, že chodník nebylo možné upravit, nebo že na nebezpečí námrazy předem upozornil,“ vysvětluje JUDr. Jana Palečková.

V případě, že nejde o významnou komunikaci úplně stačí cedule s nápisem „Komunikace se v zimě neudržuje“.

Kdyby měl Jaroslav uzavřené platné úrazové pojištění, mohla by se obrátit přímo na pojišťovnu. Uplatnění finanční kompenzace touto cestou by mělo být rychlé, protože pojišťovně by měly stačit pouhé kopie lékařských zpráv. Přesné informace obsahují pojistné podmínky smlouvy.

Smyk na namrzlé silnici

Patrik vezl kamarády z každoročního setkání přátel v Jeseníkách. Vyráželi dost brzy ráno a silnice byla namrzlá. Protijedoucí vozidlo dostalo smyk a srážce už nedokázal nikdo zabránit. Všichni vyvázli jen s lehkými zraněními. Jen Patrik byl bezprostředně po nehodně v bezvědomí a utrpěl několik zlomenin končetin i žeber.  Přivolaná záchranná služba jej převezla do nemocnice, kde byl dva měsíce hospitalizován. Ani rok po nehodně není úplně v pořádku. Má za sebou řadu rehabilitací a pravděpodobně ho následkem zranění čeká ještě operace ruky. Rád by získal finanční odškodnění za utrpěnou újmu na zdraví.

Finanční kompenzaci za újmu na zdraví může Patrik uplatnit u pojišťovny, u které má řidič protijedoucího vozidla, které nehodu způsobilo, sjednáno povinné ručení.

„K žádosti bude muset doložit veškeré lékařské zprávy a případně také znalecký posudek, kterým je stanovena výše způsobené nemajetkové újmy. Na prošetření pojistné události jsou tři měsíce od chvíle, kdy své požadavky uplatnil.

Po uplynutí lhůty musí pojišťovna plnění buď vyplatit, nebo sdělit důvod odmítnutí,“ tvrdí právní poradkyně Kanceláře pro zdraví JUDr. Jana Palečková.

V případě plnění bude Patrikovi uhrazena nejen újma vzniklá ublížením na zdraví, ale také náklady vynaložené na péči o zdraví, škoda způsobená na věcech i ušlý zisk. A také účelně vynaložené náklady na právníka, pokud jej při uplatňování svých nároků využije.

Máte podobné zážitky nebo se chcete na něco zeptat?

Využijte bezplatného poradenství Kanceláře Ombudsmana pro zdraví na webu www.ombudsmanprozdravi.cz či osobně ve středu

na adrese Národní 9, Praha 1 či na telefonu 222 075 103. Titulní foto hauśalpin ([email protected])

Sdílej0

Jak správně poskytnout první pomoc na sjezdovce? – Zdraví.Euro.cz

Zimní sezóna je v plném proudu a dovolená na horách láká stále více nadšených lyžařů a snowboardistů. Ať už jste ale začátečník nebo zkušený sportovec, vždy byste měli dbát především na bezpečnost.

Horská služba každoročně musí vyjet k tisícům úrazů na sjezdovkách, zraněného si však často jako první všimne náhodně projíždějící lyžař. Tím můžete být i vy, a proto je dobré vědět, jak správně poskytnout první pomoc.

V našem článku se dočtete, co dělat, abyste neohrozili raněného, ani svůj vlastní život.

Přiblížilo se období jarních prázdnin a spousta rodičů s dětmi plánuje strávit zimní dovolenou na horách.

České i zahraniční svahy jsou však plné nadšených milovníků zimních sportů, kteří si užívají rychlou jízdu a často také neberou ohledy na ostatní. Snadno se tak může přihodit nějaké neštěstí.

V takovém případě byste měli především zachovat chladnou hlavu a zkusit si vzpomenout na základní pokyny první pomoci, které mohou rozhodnout o tom, zda zraněný bude žít.

Zastavte a zavolejte pomoc

I v dnešní době se najde spousta lyžařů, kteří od nehody ujedou bez toho, aby projevili jakoukoliv starost o raněného.

Také se stává, že když se v okolí vyskytuje větší množství lidí, všichni automaticky předpokládají, že první pomoc již někdo poskytl, a raději postávají v ústranní.

Není však nic jednoduššího než zeptat se přihlížejících, zda je o zraněného postaráno nebo můžete něco udělat. V takových případech totiž často rozhodují vteřiny a tím, že zraněného budete ignorovat, mu rozhodně nepomůžete.

První pomoc na sjezdovce se pak podobná klasické první pomoci – důležité je zavolat záchranáře, zajistit stav zraněného a postarat se o něj do příjezdu odborníků.

Horská služba má své vlastní telefonní číslo 1210. Pokud si to nezapamatujete, nemusíte zoufat. Stačí vytočit 112 a tam už horskou službu zaktivizují za vás.

Dispečerovi hned na začátku sdělte své jméno, přibližnou polohu a jak dlouhý čas od nehody zhruba uplynul.

Zajištění životních funkcí

Důležité je nepokládat telefon ani ve chvíli, kdy dispečer uvědomí horskou službu. Poradí vám totiž, jak můžete raněnému pomoci, a bude vás případně krok za krokem navádět. Pokud to není nezbytně nutné, se zraněným nehýbejte, abyste mu nezpůsobili další zranění.

Nejprve je důležité zjistit, zda je zraněný při vědomí a zaměřit se na jeho dech. Pokud nedýchá normálně nebo vůbec, zahajte ihned oživování:

• Nejprve zraněnému zakloňte hlavu
• Zkontrolujte, zda nemá v ústech překážku bránící dýchání (například zapadlý jazyk)
• Pokud stále nedýchá, položte mu ruce na střed hrudníku
• Stlačujte hrudník ve frekvenci 100 stlačení za minutu (do hloubky 5 cm)
• Pokud zvládnete i umělé dýchání, správný poměr je 30 stlačení a následně 2 vdechy
• Resuscitaci provádějte, dokud nezačne zraněný dýchat nebo dokud nepřijede horská služba

Ošetření vnějších zranění

Mezi nejčastější úrazy při lyžování patří zlomeniny končetin, natažené a přetržené vazy v koleni, různé pohmožděniny a také úrazy páteře. Pokud je zraněný při vědomí, zeptejte se ho, co ho bolí a zjistěte četnost zranění. Prioritou je také zastavení krvácení, vyhněte se ovšem přímému kontaktu s krví a použijte alespoň lyžařské rukavice.

Zlomeniny a vykloubené koleno: Tato poranění je třeba řádně znehybnit a zafixovat, nikdy se však nesnažte zlomenou končetinu dostat do původní polohy. Nohu můžete přivázat šálou či jiným kusem oblečení ke zdravé končetině, k lyži nebo hůlce. Ruku znehybníte pomocí šátku nebo šály zavěšené za krk.

Vyražený dech: Často bývá následkem šoku, proto je poraněného vhodné posadit tak, aby neměl stlačený hrudník a plíce měly dostatek místa. Dále mu zkuste zajistit teplo a klid.

Úraz hlavy: K poranění hlavy může dojít i v případě, že se lyžaři a snowboardisté chrání helmou. Nejčastěji se jedná o otřes mozku, může se ale objevit i vnitřní krvácení.

Zraněný je většinou dezorientovaný, má rozšířené zorničky, je mu nevolno nebo dokonce zvrací. Vhodnou pomocí je uložit ho do pohodlné polohy, komunikovat s ním a vyčkat na příjezd záchranářů.

Helmu pro jistotu nesundávejte, mohlo by dojít k poškození páteře.

Omrzliny: Když se poraněný dlouho nehýbe, v chladném počasí snadno může dojít k omrzlinám. Poznáte je podle toho, že postižené místo je bledé, voskové a necitlivé.

Zraněný si také může stěžovat na bodavou bolest. Důležité je postižené místo postupně zahřívat, použít můžete vlastní ruce nebo vlažnou vodu (ne horkou!).

Nikdy netřete omrzliny sněhem a pokud se objeví i puchýře, ošetření raději přenechte lékaři.

Co dělat, než přijede pomoc?

Jakmile je zdravotní stav zraněného stabilizovaný, zajistěte mu dostatek pohodlí a počkejte s ním na příjezd záchranné služby. Dále také:

• Se zraněným komunikujte a snažte se ho udržovat v klidu
• Zbytečně s ním nemanipulujte
• Průběžně kontrolujte jeho životní funkce
• Pokuste se mu zajistit tepelný komfort
• Nepodávejte žádné léky ani tekutiny (pouze mu při žízni navlhčete rty)

Na svah se nevyplácí vyrazit bez přilby a sportovních chráničů, což ovšem i v dnešní době stále spousta lidí podceňuje. Lyžaři a snowboardisté také často přeceňují své možnosti nebo se chtějí prostě předvést.

Snadno však může dojít k úrazu, a proto se vyplatí dbát na bezpečnost a investovat do správného vybavení, které vám může zachránit život.

 Jak vybrat dobrou výstroj na lyže či snowboard, ale také spoustu dalších zajímavých tipů ohledně zimních sportů najdete na stránce NaSvah.cz.

Šest nejčastějších úrazů v zimě

Vypadá to, že letošní zima se konečně trvaleji usadila na našich horách a v období od února do března – tzv. jarních prázdnin – do nich vyrazí značná část lidí z České republiky.

Ale pozor! Právě v tomto období prudce stoupá pravděpodobnost vzniku úrazu. ČSOB Pojišťovna sestavila podle svých statistik žebříček šesti nejčastějších úrazů, na něž by si lidé měli dávat obzvlášť pozor.

Přikládáme i základní pravidla prevence, jak takovým úrazům nejlépe předcházet.

„Celá zima je velmi příhodným obdobím pro úrazy, zejména v souvislosti s náledím na chodnících, ale v období nástupu jarních prázdnin, kdy se skokově zvyšuje koncentrace lidí v našich horských střediscích, jejich počet prudce narůstá. V ohrožení jsou především děti, u nichž by měla být při sjezdovém lyžování samozřejmostí nejen ochranná přilba, ale také reflexní vesta,“ uvádí ředitelka odboru služeb klientům životního pojištění ČSOB Pojišťovny Sylva Svobodová.

Více než polovinu „zimních úrazů“ tvoří šest typů poranění, kterým je ve většině případů možné zabránit prevencí. „Bohužel velmi častou příčinou vzniku úrazu ať už lehčího či těžšího je přecenění vlastních sil a schopností, včetně toho, že se lidé vydávají mimo vyznačené sjezdové či běžkařské tratě,“ popisuje Sylva Svobodová z ČSOB Pojišťovny.

Poznámka: V tabulce jsou uvedeny nejčastější úrazy (vyjádřeno v % a rozděleno na děti a dospělé) dle statistik ČSOB Pojišťovny za roky 2010 – 2014 v období od prosince do března.

6 základní pravidel prevence nejčastějších zimních úrazů:

• na lyžích či bruslích používejte vždy ochranné pomůcky (přilbu, reflexní vestu, rukavice, chrániče…)
• neopouštějte značenou sjezdovou či běžkařskou trať
• délku běžeckých, sjezdových a turistických tras volte přiměřeně svým schopnostem (často za vznikem úrazu stojí únava)
• při plánování běžecké či turistické trasy berte v potaz zkrácený čas denního světla
• věnujte pozornost technickému stavu svého zimního vybavení (tupé hrany, neseřízené vázání…)
• vyvarujte se konzumace alkoholických nápojů během sportovně-rekreačních aktivit (navíc pojistné plnění za úrazy pod vlivem alkoholu pojišťovny buď krátí, nebo vůbec nehradí!)

Petr Milata

I na sjezdovkách je třeba dodržovat stanovená pravidla – Ministerstvo vnitra České republiky

Stejně jako v jiných ročních obdobích i v zimě mají úrazy svá specifika. Na rozdíl od jarních a letních jsou více závislé na počasí a vznikají zejména při pohybových aktivitách.

Zatímco u dospělých převažují úrazy vzniklé uklouznutím na zledovatělém chodníku, děti, které jsou menší, pružnější a šikovnější, se zraní spíše při lyžování, bobování či bruslení.

Úrazů přibývá také při populárním snowboardingu. 

V minulé zimní sezoně 2008/2009 vyrazili záchranáři do akce ve více než 6500 případech. Patnáct občanů nepřežilo a ve více než 10 % se jednalo o velmi těžké úrazy (zejména zlomeniny, natažené svaly či vazy, úrazy hlavy a břicha).

Pokud jezdíte rádi na hory a patříte k příznivcům sjezdového lyžování a snowboardingu, měli byste vědět, že na sjezdovkách podobně jako např. v silničním provozu platí určitá pravidla, která by měl znát každý lyžař.

Vyhlásila je Mezinárodní lyžařská federace (FIS) a i když by jejich dodržování mělo být na sjezdovkách závazné, realita je dosud bohužel jiná.

Podle zahraničních průzkumů nemá část lyžařů a snowboardistů ani ponětí o tom, že nějaká ”pravidla provozu” na sjezdovkách vůbec existují. Přes padesát procent dotázaných se například domnívá, že v případě nehody na svahu nemají žádnou povinnost zastavit, natož jako případní aktéři, svědci či poškození prokázat svou totožnost. Přitom tato povinnost vyplývá i z běžných zákonů.

Dvanáct procent všech nehod na sjezdovkách je způsobeno srážkami. Není divu; nejméně patnáct procent lyžařů si myslí, že na lyžích platí stejně jako na silnici přednost zprava! Lze předpokládat, že obdobně by průzkum dopadl i mezi českými sportovci – tomu ostatně odpovídá každoročně rostoucí počet zraněných. Ve vlastním zájmu by se měl proto každý s bezpečnostními pravidly seznámit.

Podle odborníků dochází k největšímu počtu úrazů v brzkém odpoledni, což je způsobeno únavou po obědě. Dalším zdrojem úrazů je nedostatečné nastavení vázání podle zkušenosti a váhy lyžaře.

Deset základních pravidel lyžařského provozu schválených Mezinárodní lyžařskou federací

1. OHLEDUPLNOST K JINÝM – Každý lyžař se musí chovat tak, aby neohrozil jinou osobu a nezpůsobil škodu.
2. PŘIMĚŘENÁ RYCHLOST – Každý lyžař musí dodržovat rychlost a jet v souladu se svými schopnostmi, podmínkami a počasím.
3. VOLBA SMĚRU – Lyžař na svahu, má-li možnost vybrat si směr jízdy, musí jet tak, aby se vyhnul nebezpečí srážky s lyžařem pohybujícím se na svahu pod ním.
4. PŘEDJÍŽDĚNÍ – Předjíždět se může zleva i zprava, ale vždy s takovým odstupem, aby bylo možno zareagovat na pohyb předjížděného lyžaře.
5. PŘEJÍŽDĚNÍ SVAHU A KŘÍŽENÍ CESTY – Lyžař vjíždějící na sjezdovku anebo ji přejíždějící musí dávat pozor a sledovat vše nad a pod sebou, aby tak mohl učinit bez nebezpečí jak pro svou osobu, tak pro jiné. Stejně tak je třeba se chovat při každém zastavení.
6. ZASTAVENÍ – Lyžař nesmí zastavovat, není-li to nevyhnutelně nutné uprostřed sjezdovky, na přejezdech a na místech bránících v dobré viditelnosti. V případě pádu se musí lyžař na sjezdovce co nejrychleji zvednout. Zastavit může poté na okraji sjezdovky.
7. STOUPÁNÍ – Lyžař stoupající po trati musí postupovat pouze po kraji sjezdovky a v místě se zhoršenou viditelností musí k tomuto kraji ještě více ustoupit. Totéž platí v případě, schází-li lyžař po sjezdovce pěšky.
8. RESPEKTOVÁNÍ SIGNALIZACE – Všichni lyžaři musí na sjezdovkách respektovat jejich označení.
9. V PŘÍPADĚ NEHODY – Každý je povinen v případě nehody poskytnout pomoc.
10. IDENTIFIKACE – Každý účastník, či svědek nehody je povinen poskytnout údaje o své osobě.

K dalším pravidlům slušného lyžaře také patří:

• Dříve, než se vydáte do hor, zkontrolujte si stav svého lyžařského nebo snowboardového vybavení. Dejte si odborně seřídit vázání, nabrousit hrany lyží, vyspravit drobné nerovnosti na skluznici. Používejte pouze kvalitní a řádně seřízenou výstroj a výzbroj.
• Nepřeceňujte své lyžařské schopnosti.
• Během celodenního lyžování dělejte odpočinkové přestávky spojené s občerstvením, vyhýbejte se však alkoholu.
• Stanete-li se svědkem nehody, označte místo nad zraněným lyžařem zkříženými lyžemi zapíchnutými do sněhu. V rámci vašich možností poskytněte první pomoc, zavolejte záchranáře a počkejte na příjezd profesionálů.
• Pamatujte – na lyžích neplatí pravidlo pravé ruky, přednost má vždy pomalejší lyžař.
• I na lyžařském svahu se chovejte vždy tak, abyste nezpůsobili problémy jiným osobám.

Možné následky nehod včetně právních

Povědomí českých lyžařů o těchto pravidlech je obecně velmi nízké. Češi si prakticky vůbec neuvědomují, že nehoda či úraz na zasněženém svahu může znamenat potenciální pojistnou událost, protože zraněný bude požadovat odškodnění a odvolávat se právě na porušení výše uvedených pravidel FIS.

Dokonce se může stát, že účast na nehodě se zraněním bude znamenat i odpovědnost za trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Případné náklady, pokuty či jiné finanční sankce pojišťovny samozřejmě nehradí, ale rozhodnutí v trestní věci je opět dalším prvkem zužujícím prostor ke kvalifikované obhajobě v občanskoprávní věci.

Lyžař či snowboardista, který na sjezdovce ohrožuje ostatní, porušuje přinejmenším jedno ze základních pravidel občanského zákoníku: Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. A lyžař či snowboardista si nákupem vstupenky prakticky uzavírá smlouvu s provozovatelem. V ní se mimo jiné zavazují dodržovat provozní řád (včetně lyžařského desatera).

Také na sjezdovce se vyplatí chránit si hlavu

Nošení ochranné přilby se pro motocyklisty stalo samozřejmostí. Cyklisté již nepovažují cyklistickou přilbu za nic zvláštního. Dalším nebezpečným sportem, kdy je třeba si chránit hlavu, je sjezdové lyžování a snowboarding.

Možná si řeknete, že sníh je měkký, sjezdovky široké a nebezpečná místa chráněna sítěmi. Tak na co používat přilbu? Statistické údaje o úrazech na sjezdovkách tuto teorii však jednoznačně popírají. V současné době se na sjezdovkách pohybuje tolik neuvážených lyžařů, že se nošení přilby doporučuje nejen dětem, ale i dospělým.

Je přilba opravdu přínosem?

Každá přilba, která se na našem trhu prodává, musí projít náročnými testy podle směrnic Mezinárodní lyžařské federace a každý model projde před uvedením na trh testy Evropské unie.

Na každé takové přilbě je pak možno nalézt štítek s certifikátem (například přilba odpovídá evropskému standardu normě prEN 1077 pro jízdu na lyžích a na snowboardu).

Zajímavým doplňkem, opět ve vazbě na co nejmenší počet trvalých následků zranění, je jednoduchý štítek, který si každý, kdo si přilbu pořídí, vyplní a nalepí dovnitř přilby.

Vyplněné údaje informují případný nutný lékařský zásah o jménu a příjmení, o adrese a telefonním spojení na lyžaře, o zdravotní pojišťovně a spojení na osobního lékaře, o případných alergiích lyžaře a v neposlední řadě pohotovostní štítek obsahuje krevní skupinu milovníka zimních sportů.

Lyžařská přilba se skládá ze dvou základních částí. Vrchní část musí být vysoce absorpční a zároveň musí být vysoce odolná proti proražení ostrými předměty.

Dalším požadavkem na tuto vrstvu je schopnost rozložení energie vzniklé při nárazu na co největší plochu, a tím zlepšení absorpce energie. Střední část je vyrobena z polystyrénové pěny.

Tato mezivrstva zlepšuje následné pohlcení energie při nárazu, která se přenáší z vrchní části přilby. Kvalita použitého materiálu u všech těchto vrstev pak určuje kvalitu přilby a samozřejmě i její cenu.

A jak ji vybírat?

Aby přilba mohla plnit správně svou ochrannou funkci, musí na hlavě dobře sedět. Neměla by být příliš velká, ale ani těsná. Na hlavu by se měla pohodlně nasadit a po zapnutí pásku pod bradou by se neměla hýbat zepředu dozadu. Tomuto pohybu významně zabraňuje zvětšená výstelka, která dosedá na zátylek.

Velikost přilby se uvádí v centimetrech obvodu hlavy, ale podle zkušeností odborných prodejců jsou mezi jednotlivými výrobci různé odchylky. To je další z důvodů, proč je nutné si přilbu vyzkoušet v obchodě.

Dalším možným parametrem výběru je váha přilby. Příliš těžká přilba více namáhá krční svalstvo a při celodenním lyžování už může být přítěží. Na trhu jsou nejčastěji nabízeny přilby, jejichž hmotnost se pohybuje od 500 do 550 g.

V neposlední řadě si zákazník vybírá podle ceny. Ve velkých sportovních obchodech lze najít přilby již okolo 1000 Kč.

Není zde však velký výběr mezi značkami a ani odbornost prodejců nemusí být zajištěna. Specializované prodejny nabízejí zboží od významných světových výrobců. Zde se pak cena pohybuje v rozmezí od 1500 Kč až po několik tisíc.

Čepici ne, spíše slabou kuklu

Polstrování, kterým je každá přilba vybavena, je nejen velice pohodlné a příjemné na dotyk, ale zároveň poskytuje dostatečný tepelný komfort. Přesto výrobci doporučují nosit pod přilbu slabou kuklu, nejen při lyžování při nízkých teplotách, ale hlavním důvodem je hygiena. Výstelku z těchto přileb nelze vyjmout a následně vyprat, takže kuklou zabráníte zvýšenému znečištění polstrování.

V opačném případě, když lyžujete za teplot okolo mrazu a vyšších, nedochází k přílišnému přehřívání, protože výstelky přilby jsou vyrobeny z vysoce slabých materiálů.

Bezpečnost nade vše

Mimo lyžařských přileb je nutné dále chránit oči před úrazem či před povětrnostními vlivy. Sjezdové brýle zvyšují i lyžařovu bezpečnost, protože mu umožňují lépe vidět a rozhodovat se v extrémních podmínkách, např. při hustém sněžení, mlze či při ostrém slunci. Nejvhodnější jsou lyžařské brýle s dvojitým sklem a s možností výběru několika různých filtrů a tónování.

Takové doplňky lze pořídit již kolem 1500,- Kč. Dalším opatřením je nošení chráničů páteře. Chrániče jsou vyráběny v několika velikostech, podle výšky postavy. Správná funkce chrániče je zajištěna, pokud sahá od konce šíje až po kostrč. Je vyroben z tvrdých plastových článků, které jsou doplněny o tlumící vrstvu z měkkého materiálu.

Kvalitní chránič můžete sehnat za cenu kolem 2000,- Kč.

Informuje: JUDr. Tomáš Koníček z odboru prevence kriminality MV ČR, tel.: 974 833 217, E-mail: [email protected]

Odbor prevence kriminality, 11.1.2010

Zimní úrazy – kdy a po kom žádat odškodnění

Úrazy na kluzkém chodníku jsou velmi časté. Foto: Profimedia.cz

Radku porazil na sjezdovce jiný lyžař. Střet byl dost tvrdý. Radka byla dost otřesena a nemohla se postavit. Lyžař, který vše zavinil, rovněž upadl, ale nic se mu nestalo. Ihned sám volal Horskou službu.

Podle zákona o zdravotních službách má Radka nárok na přivolání záchranné služby. Než přijede, mohou jí první pomoc poskytnout příslušníci Horské služby. Viník tedy udělal dobře, že ji zavolal.

Denisa Nesvačilová: Úraz mi úplně změnil směřování životaStyl

„Když se dostavila záchranka, nemohla si Radka zvolit, do jaké nemocnice bude přepravena. To ostatně při příjezdu rychlé záchranné služby není možné nikdy, jede vždy do nejbližší nemocnice od místa události,“ říká Jana Palečková, právní poradkyně Kanceláře ombudsmana pro zdraví.

Muž, který Radku na sjezdovce porazil, zanedbal obecnou povinnost předcházet škodám a újmám na zdraví. Radka tedy má právo domáhat se u něj finanční kompenzace. Proto by po něm měla chtít jeho osobní údaje, tj. jméno a příjmení, adresu a ideálně i telefon.

Jak pojistit dítě? Zaměřte se především na dlouhodobá rizikaFinance

Cestou do práce upadl Jaroslav na zledovatělém chodníku. Kolemjdoucí mu zavolali záchrannou službu, která ho dovezla do nemocnice. Kvůli komplikované zlomenině, která si vyžádala operaci, byl řadu týdnů práce neschopen. Má právo získat finanční kompenzaci za způsobenou újmu na zdraví a za ušlý zisk v práci?

Za škody, které byly zraněním Jaroslavovi způsobeny, odpovídá vlastník chodníku – například tedy obec. Podle Jany Palečkové tedy může Jaroslav žádat kompenzaci za újmu na zdraví i na majetku – tj. tedy i ušlý zisk – po ní.

„Na druhou stranu má i on sám povinnost si v případě chůze na zledovatělých a neupravených chodnících počínat tak, aby neohrozil své zdraví. Rizika by měl předvídat a nosit například vhodnou obuv,“ doplňuje právní poradkyně.

Ergoterapie umí vrátit do životaZdraví

Obec, nebo jiný vlastník chodníku, se tedy může snažit prokázat, že Jaroslav některou z uvedených povinností porušil. Pokud se jí to podaří, finančnímu odškodnění se vyhne.

„Stejně tak nebude vlastník chodníku nic platit, prokáže-li, že chodník nebylo možné upravit nebo že na nebezpečí námrazy předem upozornil,“ vysvětluje Jana Palečková.

V případě, že nejde o významnou komunikaci, stačí cedule s nápisem „Komunikace se v zimě neudržuje“.

Patrik vezl kamarády z každoročního setkání přátel v Jeseníkách. Vyráželi dost brzy ráno a silnice byla namrzlá. Protijedoucí vozidlo dostalo smyk a srážce už nedokázal nikdo zabránit. Všichni vyvázli s lehkými zraněními. Jen Patrik byl po nehodě v bezvědomí a utrpěl několik zlomenin končetin i žeber.

Přivolaná záchranná služba jej převezla do nemocnice, kde byl dva měsíce hospitalizován.

Ani rok po nehodě není úplně v pořádku. Má za sebou řadu rehabilitací a pravděpodobně ho následkem zranění čeká ještě operace ruky.

Finanční kompenzaci za újmu na zdraví může Patrik uplatnit u pojišťovny, u které má řidič protijedoucího vozidla, které nehodu způsobilo, sjednáno povinné ručení.

„K žádosti bude muset doložit veškeré lékařské zprávy a případně také znalecký posudek, kterým je stanovena výše způsobené nemajetkové újmy. Na prošetření pojistné události jsou tři měsíce od chvíle, kdy své požadavky uplatnil. Po uplynutí lhůty musí pojišťovna plnění buď vyplatit, nebo sdělit důvod odmítnutí,“ tvrdí právní poradkyně kanceláře pro zdraví Jana Palečková.

V případě plnění bude Patrikovi uhrazena nejen újma vzniklá ublížením na zdraví, ale také náklady vynaložené na péči o zdraví, škoda způsobená na věcech i ušlý zisk. A také účelně vynaložené náklady na právníka, pokud jej při uplatňování svých nároků využije.

Hlavní zprávy

První pomoc při pádu na ledu: Jak ošetřit výron, úraz hlavy či zlomeninu

Pád je v zimním období podle statistiků příčinou téměř 60 % poranění, která vyžadují nemocniční péči. Nejvíc ohrožení jsou senioři, k úrazům jsou ale náchylní i milovníci zimních sportů – lyžaři, snowboardisté, ale i děti na sáňkách, bobech a podobně.

Mezi nejčastější zranění způsobená pádem na ledě patří tržné rány a odřeniny, pohmožděniny a především pak podvrtnutí – nejvíc trpí kotníky, kolena, a v momentě, kdy se pád snažíme zmírnit, tak i ruce. Často dochází také k vyražení dechu, zlomenině nebo úrazu hlavy.

Jak řešit úraz na chodníku? Více čtěte zde.Více o tom, jaké jsou nejčastější úrazy při zimních radovánkách čtěte zde.

První pomoc

Vyražený dech

Zástava dýchání po nárazu vzniká otřesem bránice, tedy hlavního dýchacího svalu. Bránice je na několik sekund vyřazená z činnosti, nejde ale o mechanické poškození. Dýchání se spontánně obnoví do 30–45 sekund.

Postiženého je nutné intenzivně uklidňovat a vysvětlovat mu, že jeho stav není vážný, že se během chvilky zlepší. Není vhodné mu klást otázky – pokud se nemůže nadechnout, nemůže ani odpovídat. Vhodná poloha je v polosedě s mírně pokrčenými dolními končetinami.

Dále je nutné kontrolovat stav vědomí. 

Velký přehled nemocí dýchací soustavy najdete zde.

Úraz hlavy

Uklouznutí na zledovatělém chodníku může snadno vést k pádu na hlavu a tím způsobit otřes mozku či krvácení do mozku. V takovém případě je potřeba zraněného uložit do stabilizované polohy a vyčkat příjezdu záchranářů.

Příznaky otřesu mozku: 

Spory při pádech na chodnících trvají přes rok. Více čtěte zde.

• Příznaky krvácení do mozku:

• bolest hlavy, která se postupně zhoršuje nebo neustupuje
• zvracení
• ztuhlost či bolesti za krkem a/nebo v zádech
• ztráta vědomí
• zpomalení reakcí, ospalost, zmatenost
• problémy s mluvením a vyjadřováním, snížená schopnost najít správná slova nebo jasně vyslovovat
• částečná nebo úplná ztráta zraku
• dvojité či rozmazané vidění
• rozšířené zorničky nebo jejich nestejná velikost
• neschopnost hýbat určitou částí těla, obvykle částí obličeje nebo končetinou
• potíže s chůzí
• mravenčení nebo ztráta citlivosti v části těla

1. Při podobných příznacích neváhejte a okamžitě zavolejte lékařskou pomoc!

Odřeniny a tržné rány

Odřeniny omyjte pitnou vodou. Zásadně studenou, protože teplá způsobuje rozšíření cév, čímž dojde k obnovení krvácení. Pokud se do rány dostaly nečistoty, odstraňte je.

Následně ránu vydezinfikujte (pokud můžete) a zalepte či obvažte. Pokud krvácí, přikládejte obvazy (nebo vrstvy jakékoli látky) do zastavení krvácení a vyhledejte lékařskou pomoc.

Pokud je tržná rána či odřenina příliš velká nebo hluboká, nezdráhejte se zavolat záchrannou službu. Lékař vše vyčistí s patřičnou odborností, velkou ránu zašije a může naordinovat antibiotika.

Jak správně ošetřit krvácivé rány? Více čtěte zde.

Vše o zimních úrazech dětí čtěte zde.

Pohmožděniny nebo naraženiny patří mezi tzv. tupé úrazy měkkých tkání, jako jsou svaly, šlachy, kloubní pouzdra a vazy. Nejčastěji vznikají při pádech, nárazech či úderech.

 Mezi časté pohmožděniny patří podvrtnutí (distorze) kloubů, např. kotníku, kolena či zápěstí.

Postižené místo oteče, je teplejší a bolestivé, při postižení končetin obvykle dojde k omezení pohyblivosti.

Postižená část těla (např. končetina) by se měla uvést do klidu a uložit do zvýšené polohy. Při pohmožděninách kloubů, výronech či podezření na vykloubení se doporučuje přiložit elastický obvaz, což může zabránit rozvoji krvácení a otoků.

Kloub je vhodné ochlazovat, např. sáčkem s ledem. Na lékaře se obraťte vždy, když je končetina v nepřirozené poloze, má výrazně omezenou hybnost, má-li postižený horečku nebo pokud si stěžuje na velmi silnou bolest.

Vyvrtnutý kotník (výron)

Příznakem výronu v kotníku je silná bolest, otok, zmodrání a částečná ztráta pohyblivosti v kotníku. Projeví se ihned po úraze, stav se obvykle postupně během několika hodin zhorší. Poškozené vazy mohou být v lepším případě natažené, v horším částečně natržené nebo zcela přetržené, kdy je funkce kotníku velmi vážně narušena.

Při podvrtnutí kotníku je potřeba dostat postiženou nohu do zvýšené polohy a končetinu a místo poranění chladit. V průběhu přibližně 30 minut vzniknou samovolně změny a drobné krevní výrony v kloubním pouzdru i v okolních vazech i viditelné prosáknutí – nevelký otok. 

Na otok a bolest je vhodné přiložit studený obklad a vzít si tabletku proti bolesti (například Ibalgin – dospělý 1 až 2 tablety denně, dítě nad 10 let dvakrát denně 1/2  tabl.). S podvrtnutým kotníkem by postižený neměl chodit, nohu je potřeba zatěžovat co nejméně. 

Lékařská prohlídka, případně RTG jsou vhodné, může se tak odhalit vážnější poranění, které vyžaduje dlouhodobější léčbu.

Vykloubené koleno (čéška)

Vyhození neboli luxace kolene je závažné poranění kolenního kloubu, které vzniká nejčastěji po úrazech velkou silou, kdy dojde k přetržení struktur stabilizujících kolenní kloub.

Vykloubení kolenního kloubu je většinou patrné na první pohled (koleno má nezvyklý tvar a vzhled). Dochází k rychlému rozvoji otoku a krevnímu výronu. 

• V případě vykloubeného kolene by měla být okamžitě provedena repozice v celkové anestezii, proto ihned volejte záchrannou službu. 

Zlomenina

Zlomeninu se nikdy nesnažte napravovat sami! Hrozí poškození nervů a cév v oblasti úlomků kostí.

Zlomeninu znehybněte vždy v té poloze, ve které je. Ke znehybnění použijte dlahy nebo můžete improvizovat pomocí holí, rovných větví, tyčí. U dolních končetin je můžete pevně svázat k sobě.

Pokud jde o otevřenou zlomeninu, vždy překryjte ránu sterilním krycím obvazem. Vždy také znehybněte kloub nad a pod zlomeninou.

Ihned vyhledejte lékařskou pomoc.

Pád na ledu v těhotenství

Pád v těhotenství, zvláště v posledních měsících, s sebou vždy nese zdravotní riziko pro matku i dítě. Miminko je ale schované v plodovém vaku, takže všechny nárazy, a to i relativně velká traumata, tlumí plodová voda. I proto nemá velké procento pádů žádné fatální následky.

Signály, které po pádu nevěstí nic dobrého, jsou zhruba následující:

• necítíte pohyby dítěte
• krvácíte z rodidel
• tvrdne vám bříško
• cítíte kontrakce, máte bolesti břicha

Pokud se po pádu, zvláště po tupém nárazu na bříško, dostaví některý z výše uvedených signálů, nerozpakujte se jet rovnou na gynekologickou pohotovost. A protože lékaři dnes umí zázraky, pokuste se nepropadat panice, tím byste děťátku ani sobě nepomohla, spíše naopak.

1. Další informace k tématu čtěte zde.

Autor: Marie Bezděková