Velikost písma:
@Anonymní píše: Žiji sama devět měsíců,
vlastně poprvé žiju úplně sama. Předtím vztah šest a osm let. Mám
práci, kde je hodně stresu a pracuji s lidma. Proto chodím každý volný
den na procházky do lesa, jezdím na hory. Kamarádku mám jednu, vídáme se
párkrát za rok. Čtu knížky, jezdím na kole. Chci zase začít běhat.
Jsem bezdětná, je mi 36. Mám-li být upřímná, nedokážu si už
představit žít s někým ve společné domácnosti.
Odbočím. V posledním vztahu mi bylo vytýkáno, že dávám špinavé
spodní prádlo do koše. Tak jsem se naučila za těch devět měsíců si jej
vždy v ruce přeprat než jej dám do pračky.
@Anonymní píše:
Já mám manžela a dvě děti, děti jsou ještě malé. S manželem jsem se
seznámila v 16 letech, jemu bylo 19. Jsme spolu 24 let, těším se na to
až mi oznámí, že si našel mladsi a odchází, přísahám, že už nikdy si
žádného chlapa do svého života nepustím. Blbe reci, blbe pohledy když si
dám čokoládu, pritom vazim stejne jako, kdyz si me bral, pretvarovani se, jak
jsem ráda, že pan tvorstva už přišel domů z prace, že mě baví sex 1×
týdne pravidelně, že mě baví sledovat videa, která natočil při jízdě
na kole, při letu s padakem, být nadšená, že můžu vytrhavat plevel
v zahradě, místo abych koukala na oblíbený seriál, mít radost z vaření
atd.,atd.,
@Anonymní píše:
To je prene, taky bych uz domu nikoho nechtel. Pokud by se naskytnul vztah, musi
mit slecna vlastni bydleni
@Sandokanec
píše:
No jo jenze tady narazis, typicka slecna zadny bydleni nema a spoleha v tomhle
na chlapka, bydleni ziska az po kratkem manzelstvi a rozvodu s chlapkem.
@PaníKadrnožková
píše:
Ale to je ontar
Ten David? To pochybuju
@Kopretina96
píše:
Ahoj, chci se zeptat vás co jste sami delší dobu/ po rozchodu, jak zvladate
žít sami se sebou jak trávíte Volný čas co nejste v práci? Nemám moc
kamarádek a ty co ano, jsou zadané a nemají moc volného času, rodinu mám
hodně od bydliště daleko a práce není tolik náročná, mám 15 dnů
v mesici úplně volno…bydlím teď sama, a byt několik dnů jen doma je na
hlavu- navíc když se toho teď moc kvůli omezením nemůže. Prosím o radu
jak jste si zvykly na to žít sami bez přítele..trávit čas se sebou a
nemít pocit ze potřebujete vztah “za každou cenu”…moc dekuju jde mi hlavně o tu psychickou stránku
věci…jak se vyrovnat byt sama..Příspěvek upraven
02.05.20 v 23:13
Měla by si jít za psychologem. Máš děti? Proč nechceš
další vztah?
@Anonymní píše:
Já mám manžela a dvě děti, děti jsou ještě malé. S manželem jsem se
seznámila v 16 letech, jemu bylo 19. Jsme spolu 24 let, těším se na to
až mi oznámí, že si našel mladsi a odchází, přísahám, že už nikdy si
žádného chlapa do svého života nepustím. Blbe reci, blbe pohledy když si
dám čokoládu, pritom vazim stejne jako, kdyz si me bral, pretvarovani se, jak
jsem ráda, že pan tvorstva už přišel domů z prace, že mě baví sex 1×
týdne pravidelně, že mě baví sledovat videa, která natočil při jízdě
na kole, při letu s padakem, být nadšená, že můžu vytrhavat plevel
v zahradě, místo abych koukala na oblíbený seriál, mít radost z vaření
atd.,atd.,
A baví tě ta faleš? Přetvařovat se? Jsi upřímná jen tady…Tu
upřímnost by si měla mít ke svému muži. Tak mu to vše řekni a ono se
to změní.
34104
15378
@Venetia píše:
Ten David? To pochybuju
@PaníKadrnožková
píše:
Olino. Jinak aha- docetla jsem, no koukam, ze se tam rozvasnili skoro vsichni.
Ja tyhle diskuze moc nectu, drive ci pozdeji se zpravidla rozbenim nad obsahem
i nad formou
Já taky nelenila, dočetla a sedím si na klávesnici
Edit: částečně teda i z toho důvodu, že si za boha nemůžu vzpomenout
na výraz, kterým mě tu kdysi castoval Peťa, a který bych tam ráda na svou
adresu opět použila..
34104
15378
@Tamtama píše:
Já taky nelenila, dočetla a sedím si na klávesnici
Edit: částečně teda i z toho důvodu, že si za boha nemůžu vzpomenout
na výraz, kterým mě tu kdysi castoval Peťa, a který bych tam ráda na svou
adresu opět použila..
Singles aneb Jak si žijí nezadaní
V Singles Show baru v pražských Holešovicích by si měl každý přijít na své, ať už jde na koktejl, pokec s kamarádkou nebo kvůli seznámení.
Foto: Petr Horník, Právo
Splést se je téměř vyloučeno – všude je plno letáčků, které význam barev vysvětlují. „Majiteli se líbil výraz singles, a tak jsme přemýšleli, kudy se vydat,“ vysvětluje provozní baru Veronika, proč se zaměřili na stále rostoucí skupinu mladých lidí, kteří jsou nezadaní – ať už z vlastní volby, nebo shodou okolností.
Vysmátá brunetka ale upozorňuje na to, že k nim můžou samozřejmě chodit všichni, i páry i partičky, ale těch do podzemního prostoru, kde barman hází sklenicemi i lahvemi do vzduchu a stíhá se u toho usmívat, příliš mnoho nepřijde.
Rozhodně je to jedno z mála míst v Praze, kde se v deset hodin večer na barové stoličce necítím jako samotná holka trapně. I já totiž patřím do generace singles. Stejně jako většina mých vrstevníků, dnešních třicátníků, žiju sama, na dlouhodobé vztahy si nepotrpím a teprve teď začínám přemýšlet, jestli má vůbec cenu se usazovat a jestli je s kým.
Navíc se svět a hlavně městský život čím dál víc přizpůsobuje nezadaným lidem, kteří netráví své volné chvíle jen na internetových seznamkách. Jde o celosvětový fenomén, který se začíná stále silněji projevovat i u nás.
„No to si děláš srandu,“ směje se blonďatá slečna u stolku napravo a povídá si se dvěma muži kolem třicítky. Je to animátorka, tedy někdo, koho provozovatel podniku zaplatí, aby přišel brzy po otevření a konverzoval s lidmi, kteří si alespoň na začátku večera nemají s kým povídat.
„Stávalo se, že sem přicházeli první hosté, a když viděli, že tu nikdo není, zase odešli. Zatím sem chodí víc muži, takže pro nás pracuje celkem šedesát animátorek a žádní animátoři,“ vysvětluje Veronika. A proč šedesát slečen na jeden podnik? Není prý dobré, aby hosté, kteří se vracejí, vídali příliš často stejné dívky.
Kromě animátorek tu u stolečku sedí několik slečen po dvou. „Zašly jste si jen na pivo?“ ptám se dvou tmavovlasých návštěvnic, které, jak vyplynulo z rozhovoru, spolu pracují v bance, single je jen jedna a přišly sem poprvé. Zatím jen omrknout, jak to tady chodí.
„My ještě nevíme, co tu budeme dělat,“ směje se nezadaná třiatřicetiletá Irena a významně se podívá na mužskou část osazenstva baru, která postává tak trochu v houfu na druhé straně místnosti. Však si také zatím vybraly žlutá brčka…
Vedle sedí dvě mladé slečny, obě se do Prahy přestěhovaly před pár měsíci, aby pracovaly jako operátorky pro telemarketingovou společnost. V hlavním městě znají zatím jen pár lidí z práce. „Už jsme tu byly, ale čísla jsme si s nikým nevyměňovaly ani jsme si nedomlouvaly schůzky. Fakt je, že si tu člověk dobře pokecá,“ říká dvacetiletá Pavla.
Podle provozní Singles Show baru Veroniky je potřeba začátku večera lidi trochu po strčit, aby se začali bavit s někým, koho předtím v životě neviděli.
Foto: Petr Horník, Právo
„Sem chodí lidi od osmnácti do šedesáti,“ vyjadřuje svůj názor na to, kdo všechno může patřit mezi singles, provozní Veronika. Je to zřejmě dobrá zpráva pro starší ročníky z hlavního města, protože anglickým termínem singles se obvykle označují lidé bez partnera, kterým je mezi pětadvaceti a čtyřiceti lety.
Že je v dnešní době virtuálních sítí a uspěchaného profesního života stále těžší potkat toho pravého nebo tu pravou, není žádná novinka. Zaměstnaní nezadaní třicátníci si často stěžují na to, že když už konečně nějaký volný čas mají, není ho s kým trávit – nebo potkávají stále ty samé lidi a v zavedeném životním stylu už nemají nové možnosti, jak se seznamovat.
Problém to může být i na tak osvědčených místech setkávání mladých lidí, jako jsou třeba klubové koncerty. I ty se ostatně začínají mnohdy profilovat jako akce pro singles a tím i příležitost k seznámení.
S Honzou Kunzem z kapely Kofe-in se setkávám v pražském Paláci Akropolis. Po koncertě, kde na zpěváka křičela skupina mladých fanynek v prvních řadách, přichází k baru a prohodí pár slov se třemi brunetkami.
Ani mě neudiví, když mi tenhle ramenatý, zelenooký chlapák řekne, že stálý vztah už delší dobu nemá. Překvapivé spíš je, že mladému muži, který si na nezájem dívek a žen nemůže ani v nejmenším stěžovat, tahle situace nevyhovuje a rád by ji změnil, jen zatím není s kým.
„Naposledy jsem s někým žil tak před osmi lety. Od té doby jsem měl ještě jeden vážný vztah, který bohužel skončil před necelými dvěma roky,“ říká šestatřicetiletý zpěvák s tím, že v té době už začal uvažovat o společném životě i rodině a nemyslel, že ještě někdy bude sám někoho hledat. Usadit se a založit rodinu má v plánu pořád.
„Přijde mi, že pro moje bývalé přítelkyně nebylo jednoduché zvládat můj životní styl. A nejde jen o zájem fanynek, které si občas třeba zjistí moje číslo a pak mě tak nějak uhánějí,“ říká trochu rozpačitě rodák z Opavy.
Kromě toho, že Honza zkouší s kapelou, absolvuje několik desítek koncertů ročně a to znamená, že je každou chvíli na cestách. Navíc je zaměstnaný jako dramaturg opavské kulturní organizace a momentálně má ještě dva vedlejší projekty spojené s literaturou. „Mám opravdu málo času, který bych nevěnoval práci nebo nějakému projektu. Vlastně pořád něco vyřizuju a to není pro vztah ideální.“
Zpěvák kapely Kofe-in Honza Kunze žije život singles tak trochu z donucení – fanynek má spousty, ale ta pravá se mezi nimi ještě nevyskytla.
Foto: archív Jana Kunzeho
Ani tak mi v klubu po koncertě jeho kapely nepřijde, že by zpěvák z ,Kofeinů‘ musel pro případnou přítelkyni chodit daleko nebo že by se celkem snadno nenašla slečna rozhodnutá obrnit se trpělivostí a pochopením.
„Myslím, že mám na holky hodně vysoké nároky. Vlastně jsem měl za život jen tři opravdové vztahy – a po nich byla dlouhá pauza,“ vysvětluje Honza s tím, že po rozchodu mu vždycky dlouho trvalo, než se znova zamiloval nebo potkal slečnu, se kterou by si mohl představit něco trvalejšího.
Právě vysoké nebo specifické nároky jsou podle psycholožky Jitky Douchové jedním z důvodů, proč je tolik dnešních lidí kolem třicítky bez partnera.
„Jen málo lidí je nezadaných proto, že jim to tak naprosto vyhovuje, takže chtějí být celý život sami. Většina chce mít někoho blízkého i rodinu, jen odsouvají dobu, kdy se chtějí usadit,“ vysvětluje PhDr. Douchová.
Trend singles se podle ní týká spíše života ve městě a souvisí s upřednostněním pracovních ambicí.
Ale co když jde o životní volbu? Za postojem člověka, který si vědomě zvolí být single, je podle psycholožky většinou obranný mechanismus. „Tihle lidé často prožili trauma v dětství nebo se jim nevyvedly předešlé partnerské vztahy.“
Psycholožka, pro niž jsou partnerské vztahy hlavní specializací, se v praxi často setkává i s klienty, kteří se před třicítkou dostali do vztahové krize a svého partnera opouštějí po mnoha letech. Ve svém dospělém životě tak vlastně vůbec nejsou zvyklí být jen sami za sebe – a někdy tak trochu nevědí, co s tím.
rauma z dětství nebo nevyvedené předešlé vztahy. To jsou podle psycholožky Jitky Douchové časté příčiny toho, proč lidé někdy ze své vlastní vůle chtějí zůstat single. Jde vlastně o obranný mechanismus.
Foto: Milan Malíček, Právo
„Stává se, že se pár dá dohromady na střední nebo vysoké škole, po několika letech přijde na řadu takzvaná bačkorová kultura, kdy žijete vedle sebe, ale ne spolu, a nesnažíte se na vztahu pracovat.“ Následuje rozchod a otázka kam dál? „Mám tu klientky, které tohle prožily. Chtěly by najít partnera na založení rodiny, ale ztratily sebevědomí a nejsou si jisté, že se jim to podaří.“
Takže kam jít sám do společnosti, když nejste třeba zrovna večírkový typ a možnost potloukat se po nocích po klubech vás neláká? I na tuhle možnost už mnohé firmy myslí a všechny single aktivity zaměřují na to, jak zařídit, aby lidé nebyli sami.
Singles zájezdy jsou tu pro ty, kteří mají rádi turistiku, je možné zajet si i na kola, rafty nebo na lyže a obrovskou výhodou je, že už předem víte, že si s vámi budou ostatní příznivci vašeho koníčku povídat. Přijeli totiž ze stejného důvodu jako vy.
Třeba společnost Chafparade, která pořádá jednodenní kurzy vaření pro veřejnost, vedle přípravy ryb nebo italských specialit nabídla i vaření pro singles. „Kurz je koncipován asi pro sedmdesát lidí. Co se týká účastníků, zatím převažovaly ženy, které jsou v hledání partnerů asertivnější,“ říká šéfkuchař Michal Nevtípil.
Kurz je koncipován jako průřez světovou kuchyní a kromě toho, že si vybíráte z jídel, která chcete připravovat, si můžete vybrat i mezi přítomnými – třeba se tam najde někdo, s kým se chcete skamarádit nebo blíže seznámit. „Lidé rotují po různých skupinkách a můžou se tak spolu pobavit. Navíc se u dobrého jídla pije víno, což uvolňuje atmosféru,“ dodává šéfkuchař.
Fenoménu singles si všímají také církevní instituce. Pokud jste věřící a z nějakého důvodu nemáte partnera nebo s ním nemůžete sdílet víru, tak například pastorační středisko při Arcibiskupství pražském nabízí dvakrát v měsíci večery pro singles. „Vůbec nejde o seznamku, jde o setkání věřících. Chceme mladým i starším nabídnout společenství,“ vysvětluje pastor Michal Němeček.
K barům a klubům jako typickým místům pro setkávání nezadaných patří samozřejmě i kavárny – například čtyři notorické singles, hlavní postavy z legendárního seriálu Sex ve městě, právě v kavárnách zažívaly životní období, pro které se zavedl termín pozdní mladost. Stejně tak si třicítku užívá slečna, se kterou jsme si domluvily pokec v zapadlé kavárně na pražských Vinohradech.
„Když jsem byla malá, od mámy jsem pořád slyšela: ,Hlavně nejdřív vystuduj a až pak se vdej a měj děti.‘ Po vysoké se mě často ptala, kdy už bude mít vnoučata, a poslední rok dva se už jen strachuje, jestli je vůbec mít bude,“ mrkne na mě drobná blondýnka Klára s až nepřirozeně velkýma očima, které ji dělají o pár let mladší.
„Mám kolem sebe spoustu chlápků,“ odpoví trochu šibalsky webová designérka na otázku, jestli jí nechybí přítel. „Ve studiu, kde pracuju, jsem z šesti lidí jediná holka. S kamarády si pronajímáme velký čtyřpokojový byt v Modřanech, kde mám jednu spolubydlící, zbylí tři jsou taky kluci a se všemi dobře vycházím.“
Komunikativní blondýnka ještě dodává, že se vždycky spíš bavila se zástupci opačného pohlaví. Přátel, se kterými může probírat osobní věci, má dostatek. Sdílení emocí tedy nepostrádá.
„Vůbec nemám pocit, že by mi něco chybělo. Jasně, měla jsem pár milostných vztahů, ale většinou přestaly klapat. Daleko líp vycházím s kamarády. Ty nemusíš čtrnáct dnů nebo měsíc vidět a všechno je v pohodě. Nikomu to nepřijde divné a nikdo se nezlobí,“ vysvětluje slečna, která jako správná single klade osobní svobodu a nezávislost na vysoké místo v žebříčku svých hodnot.
Mladá žena si prostě nedokáže představit, že by při svém rozlítaném životním stylu musela na někoho ustavičně myslet nebo někomu pořád volat.
„Souvisí s tím i moje práce. Někdy, podle toho, jaké jsou zakázky, sedím u počítače i šestnáct hodin, pak jdu spát a dalších pár dnů je to stejné.
Jindy mám sice volno, ale když dělám to, co chci a co mě baví, nechci se cítit provinile kvůli tomu, že bych vlastně měla být s partnerem,“ říká Klára s tím, že občas se v jejím životě muži objevují, ale jakmile dojde na závazky, sama ze vztahu vycouvá.
Být single je z určitého pohledu zkrátka cool.
Hlavní zprávy
Single život aneb výhody, které máte, když jste sama
Vaše kamarádky mají děti nebo setrvávají ve vztazích, které jsou naprosto nefunkční. A vy přemýšlíte, proč je vlastně člověk ve vztahu, když být sám taky není k zahození. Pojďme si to shrnout a podívat se na výhody single života.
Když se rozhodnete s někým žít v partnerském vztahu, ztrácíte svou svobodu.
Přestáváte být paní svého času, svého prostoru i svých peněz. Najednou se kromě krásného období objevují i velké černé mraky, které musíte sdílet s někým, kdo se během společného žití proměnil v lenocha, dlužníka nebo dokonce v nesnesitelného protivu. Když jste single, hlídáte sama sebe, abyste nezvlčela. A dál nic.
Žijete si naprosto v pohodě a děláte si, co vám přijde morální a správné. Nikdo vám tuto krásnou jízdu nekazí.
Úklid? Hotovo!
Jedním z věčných témat v soužití s muži je jejich neschopnost se o sebe postarat. Neumí si po sobě uklidit. Stále čekají, až jim někdo řekne, co mají dělat. A to prostě člověka baví chvíli. Po pár letech už rozhodně ne. Když jste single, máte uklizeno.
Staráte se o domácnost s láskou a rozhodně se nedíváte, jak se někdo povaluje na gauči, zatímco vy vytíráte, vaříte nebo uklízíte. Máte doma útulno a krásně.
A když se rozhodnete si domů kdykoliv někoho pozvat, není to na ostudu, jako v případě, když vám přijde kamarádka do bytu, ve kterém je chlap v trenýrkách obložený jídlem.
Harmonie
Ženy, co se rozhodly pro single život, se shodují na jednom. V jejich životě vládne harmonie. Je jasné, že všichni občas toužíme žít jinak, a díváme se, že by to šlo lépe.
Ale jedno je jasné – když se s nikým nemusíte neustále dohadovat o své místo na slunci, je vám blaženě. Chcete si pozvat mužskou návštěvu? Klidně.
Ale nemusíte rozhodně řešit kdo kdy a jak má vařit oběd, řídit auto nebo jak se oblékat. Máte svou volnost a jste v harmonii sama se sebou. Boží!
Bez remcání
Chcete si dnes do práce vzít šaty s výstřihem? Klidně! Máte v plánu jet na víkend s kamarádkou do wellness? Žádný problém! Rozhodla jste se, že budete dva dny v týdnu cvičit jógu, kickbox nebo třeba navštěvovat kurzy malování, jak jste si vždy přála? Není v tom nejmenší problém. Když žijete sama, do vašich koníčků nikomu nic není. Své vydělané peníze vkládáte do aktivit, které jsou vašemu srdci blízké. Oblékáte se podle svého. A je vám báječně. Neslyšíte žádné nepříjemné remcání a tuny řečí. Nemusíte bojovat o chvíli aktivního času pro sebe.
Konečně se vyspím!
Ženy, které začaly žít single, jako další výhodu svorně uvádějí, že se konečně vyspí. Není to myšleno tak, že se proměnily v jeptišky, a nezažijí probdělou noc plnou sexu, to v žádném případě. Ale s muži tráví čas, když chtějí.
V ostatních případech nemusí několikrát v noci vstávat, aby utišily chrápajícího muže. Chrápání je prostě nepříjemné a omezující.
Tohle při single životě trpět rozhodně nemusíte! A že si chcete dnes pořádně přispat? Není problém, můžete se válet třeba další hodiny!
Mám prostor pro sebepoznání
Teprve když žijete sama, objevíte, co za skryté vlohy ve vás vězí. Můžete je v sobě naplno objevit a věnovat se jim.
Že jste dříve žila osaměle jen proto, že byl váš partner introvert? Nyní máte možnost trávit svůj čas kreativně a s lidmi, kteří jsou vám blízcí! Vydejte se prozkoumávat bylinky, dejte se na filmovou školu animace, zajděte si na workshop o základech fotografování, nebo se vzdělávejte v marketingu. Dopřejte si čas sama pro sebe, a využijte ho k poznání nových věcí, i sebe sama.
Během single života nemusíte na nikoho dělat dojem, takže se oblékáte a líčíte pro radost sama sobě. Ušetříte spoustu peněz, času i nervů. Jste zrovna single? Pořádně si toto období života užijte!
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Cítíte náklonnost k ženám? Jak poznat, že jde o chvilkové zmatení, nebo zda jste lesbička?
Je mi 35, ale chlap pořád nikde. Co je dobré vědět?
Žijete singl? Víme, co se vám prodraží, a na čem ušetříte
Foto: dotshock, Shutterstock.com
Rozhodli jste se žít sami, tedy bez partnera? Možná jste jen momentálně vzdali snahu někoho najít, nebo jste toho pravého prostě nepotkali, ale možná je to výsledek vašeho přesvědčení a hodláte tak setrvat. Jaké výhody a nevýhody tento stav má?
Samostatně žijících je stále víc – jednočlenných domácností je prý už třetina. Jaké jsou tedy plusy a minusy takového života?
Ti, kteří žijí single a mají zkušenosti i s životem v páru, vám povědí, že hlavní výhodou je svoboda v rozhodování, volnost a spousta času. Kamil (28) z Prahy k tomu říká: „Kdybych nežil sám a nemohl zůstávat dlouho v práci, nebyl bych šéfem firmy a nevydělával tolik, abych mohl cestovat.
“ Souhlasí i Karolína (42) z Liberce: „Nemusím po nikom ani pro nikoho uklízet ani vařit, takže mám čas na sebe, užívám si v lázních, sport a všechno, co mě baví.
Sama se necítím, protože když společnost potřebuji, oslovím některou z kamarádek, které si rády odpočinou od svých partnerů a vyrazí se mnou.“
Foto: Goran Bogicevic, Shutterstock.com
Důvodem, proč se mnoho lidí rozhodne žít single, je i velké pracovní nasazení a odhodlání budovat hlavně kariéru
Ač se to možná těm zadaným nezdá, život bez partnera nemusí být horší, jen je prostě jiný a má jiné požadavky.
„I výrobci elektroniky vědí, že v jednočlenných domácnostech žije stále více lidí, a tak mají singles možnost koupit si třeba menší pračku nebo chladničku, která má i menší spotřebu, čili ušetří a ještě nezabere tolik místa,“ říká Iva Pavlousková, tisková mluvčí Datartu. Sáhnout lze i po multifunkční výbavě. „Vhodná je třeba kombinovaná trouba, která nahradí i mikrovlnku.
Naopak bych pamatoval na to, že i když vaříte třeba jen občas, potřebujete dostatečný pracovní prostor a velikostí vyhovující dřez – obojí oceníte. Místo můžete ušetřit také díky dvouplotýnkové varné desce,“ radí Ing. arch. Petr Kaluža, architekt kuchyní Oresi.
Mezi single je dost těch, kteří cestují po vlastní ose. Možná je to částečně tím, že není výjimkou, že jim dovolená s cestovní kanceláří vyjde dráž. „Pokud někdo cestuje sám, je zpravidla potřeba uhradit určitou částku za druhé neobsazené lůžko v pokoji.
Najdou se i hotely, které v některých termínech tuto částku odpouštějí, byť to je v hlavní sezoně spíše výjimka,“ konstatuje Jan Bezděk, tiskový mluvčí cestovní kanceláře Fischer. Naštěstí už se to mění a cestovní kanceláře i na single pamatují.
„Vznikají speciální zájezdy nebo dokonce i cestovky, které znají a respektují jejich potřeby,“ říká Ilona Koutňáková ze Singletour.
Být sám má ale i minusy. I samota se někdy může změnit v pocit osamění, v nemoci vám nikdo nedojde do lékárny nebo neuvaří čaj, musíte si pozvat návštěvu nebo zvednout telefon, když máte povídavou chvilku… prostě i takový život má své.
Opravdu do tuhého jde ale v době nemoci či jiných problémů, které způsobí výpadek stálého příjmu. Na takovou dobu je zapotřebí mít řádně vypasené spořící prasátko. „Pokud žijete sami, měli byste mít dostatečnou finanční rezervu pro případ nemoci nebo třeba ztráty zaměstnání. Vyplatí se mít kvalitní pojištění, které pomůže krýt nutné náklady,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
Foto: fizkes, Shutterstock.com
Krizové jsou pro životní sólisty hlavně chvíle, kdy přijde nemoc nebo jiné vážné trable
Problém to může být i v případě, že si chcete půjčit.
„Třeba současné podmínky pro hypotéku nejsou pro singles příznivé – jeden příjem nemusí stačit, hlavně ve velkých městech s vysokou cenou nemovitostí.
Mohou pomoci rodiče, kteří chybějící příjem doplní, ale ti bývají starší, čili je potřeba hypotéku splatit dřív a splátky jsou vyšší,“ říká Daniel Horňák, hypoteční specialista srovnávače ChytryHonza.
Developeři potvrzují, že zájem o koupi nemovitostí roste, ale jen u vysoko příjmových osob.
„Volí menší byty s propracovanou dispozicí, kvalitním vybavením a dobrou dostupností do centra města,“ říká Lucie Bilá, ředitelka Century 21 General. Její slova potvrzuje Ing. arch.
Ilona Kaplanová z Gebas Atelier Architects: „Požadavkem jsou malé místnosti a moderní, minimalistický styl, vše lehce udržovatelné.“
Není to ale tak, že byste jako sólisté neměli na půjčku šanci. „Singles nejsou při posuzování v bankách metodicky znevýhodněni. Výhoda dvojice je prostě jen v tom, že dvě výplaty jsou víc než jedna.
Z toho hlediska jsou stejně posuzovaní i manželé a druh s družkou,“ vysvětluje Ondřej Mašín, výkonný ředitel realitní kanceláře Bidli. Důležitý je tedy hlavně příjem a věk žadatele. „Každý, kdo má hypotéku, by si měl být schopen odkládat stranou měsíčně ještě alespoň polovinu své hypoteční splátky.
A dvě třetiny samostatně žijících nejsou schopny si vytvořit rezervu ani pár tisíc měsíčně,“ varuje analytik Golden Gate Pavel Ryba.
Vidíte v životě single spíš výhody, anebo nevýhody?
Single ženy: Záměrná volba, nebo jediné východisko? | Žena.cz
O úskalích i výhodách single ženského života jsem si povídala s Denisou Říhou Palečkovou.
Jak se dnes žije single ženám?
Nikoho asi nepřekvapí, že se jim ze společenského hlediska žije mnohem lépe než v dobách minulých. Dnes již neplatí, že by se na nevdanou ženu hledělo skrz prsty. A už vůbec ne, že by se nebyla schopna finančně zabezpečit.
Být single patří k dnešní době. Přesto to pro ženu bez partnera, přinejmenším od určitého věku, nemusí být jednoduché. Není sice společenským podivínem, jak tomu bývalo dřív.
I tak se však v určitých chvílích může cítit nekomfortně, protože mít muže se jaksi očekává.
Další věc je osobní pocit. Většina žen touží po tom pravém. Být ve vztahu je pro ženy ještě větší přirozeností než pro muže. Navíc být ve šťastném vztahu s naplňující intimitou významně podporuje zdraví.
Naopak řada studií dokládá, že osamělí lidé mívají kratší život než lidé žijící pospolu. Neznamená to nutně, že by single ženy a muži měli být osamělí. I bez partnera lze žít intenzivním společenským životem a mít láskyplné kontakty.
Ale je třeba pro to víc udělat a času o samotě je potenciálně mnohem více.
U jakých typů žen je single život vědomou a záměrnou volbou?
Ženy dělají volbu k životu o samotě v různých situacích. Jedním z důvodů může být touha realizovat se profesně. Některé ženy se práci natolik oddají, že na partnera a třeba i rodinu není čas. Častý důvod také představují zranění z minulosti.
Na základě zkušeností z uplynulého partnerství žena raději už do dalšího vztahu nechce, respektive je velmi opatrná a uzavřená. A nakonec je hodně žen, kterým vyhovuje způsob, jakým žijí. V podstatě už nechtějí, aby jim jejich rytmus někdo narušoval.
Někdo si spojuje partnerství s tím, že bude pro druhého uklízet, prát a vařit nebo omezovat svůj volný čas a návyky. Z takového pohledu může partnerství vypadat jako ztráta, nikoliv zisk.
Současně si myslím, že žít pospolu je pro nás velmi přirozené a zdravé; spíš je důležité si soužití dobře nastavit. To souvisí i se zdravým a láskyplným vztahem k sobě samé. Pokud například úplně nevím, co chci a nechci a jak definovat své hranice, může pro mě partnerství být potenciálně „ohrožující“ či „ztrátové“.
Jaké výhody takové žití pro ženy skýtá?
Žena si může zcela podle sebe určovat svůj životní rytmus. Nikdo jí nezasahuje do její domácnosti, uspořádání bytu a podobně. Nemusí se nikomu přizpůsobovat. Nemusí vysvětlovat, kam jde a co tam bude dělat. Může se rozhodovat spontánně. To pochopitelně může i jako žena ve vztahu, ale pro někoho to není samozřejmé.
Chybí jim něco?
Často chybí blízkost druhého člověka, doteky, možnost sdílení… Emocionální i fyzická a praktická podpora v mnoha situacích. Pocit, že na to nejsem sama.
Co s člověkem dlouhodobá absence opravdové blízkosti udělá?
Vědecké studie zkoumající vliv samoty na člověka vypovídají o slabším imunitním systému, chorobách srdce a většímu sklonu k depresím než u lidí, kteří sami nežijí. Celkově zažívají více stresu. Některé výzkumy uvádějí, že negativní vliv samoty na tělesné zdraví lze přirovnat k zátěži, kterou organismus prožívá při vykouření 15 cigaret denně.
Pochopitelně nelze o všech, kteří žijí sami, současně říct, že trpí samotou. Ale snížení kontaktu s druhými lidmi, které se single životem často bývá spojené, k tomu může přispívat.
Mnoho večerů, nocí i rán single lidé tráví jen ve své vlastní společnosti, bez doteků, objetí, úsměvů, konverzací… jen ve svém vlastním světě. A ne vždy jsou sami sobě skvělou společností.
Obzvlášť pokud mají silného vnitřního kritika.
Jak si v single světě kolem pětatřicítky či čtyřicítky ženy zajistí vlastní mateřství?
To bývá někdy pro ženy náročné. Když jim dojde, že biologické hodiny tikají, ten pravý stále nepřišel, a přesto by si přály mít dítě. Některé ženy se rozhodnou stát maminkou i bez výhledu na to, zda ve svém životě stabilně mají partnera. Vyspí se s mužem, o kterém vědí, že spolu žít nebudou, ale že by mohl být tatínkem jejich dítěte. Jdou do mateřství bez nároku na vztah.
Nepřenáší se tímto stylem z generace na generaci egocentrismus a nezodpovědnost? Jsem single, protože mi to vyhovuje a nemusím se nikomu přizpůsobovat. Pak si coby single žena pořídím dítě, sice nebude mít otce, ale já budu mít dítě, kterému pak zařídím single výchovu… Příběh se tak znovu opakuje… Jak se pak pracuje s takovým mezigeneračním zatížením?
Dnes tolik lidí žije bez partnera proto, že to společnost umožňuje – to je spíš okolnost, byť významná. Za tou velkou touhou po samostatnosti je často zranění a strach z bolesti. Mnoho současných dospělých přihlíželo nefunkčním, bolestným vztahům rodičů. Nebo vyrůstalo už jen s jedním z nich. I odtud vane vítr obav, zda život ve dvou není spíš méně než více.
A jak se správně ptáte, holčička či kluk, kteří tátu v podstatě ani neviděli, mají na single život dobře zaděláno. Nebo alespoň opatrné vztahy „vocaď pocaď“, to znamená, budeme se vídat, ale nic moc do hloubky a žádné velké soužití. A když to bude nepohodlné, tak ruce pryč, nebudeme se přece trápit…
Přitom je pro nás život s někým mnohem zdravější než osamělá domácnost, pokud to vezmeme za správný konec. Většina z nás potřebuje během života projít hlubokým léčením vztahů. Včetně vztahu ke svým rodičům a primárně pak vztahu k sobě. Pokud na hluboké vnitřní úrovni přistupuju sama k sobě s opravdovým soucitem a láskou, přitáhnu si to samé i zvenku.
Naopak pokud mám nastaveného silného vnitřního kritika, je dost pravděpodobné, že narazím na kritického partnera. Nebo budu mít alespoň pocit, že mě kritizuje. A skrze ublížené reakce pak vztah zpětně sama kazit. Je to začarovaný kruh. Ovšem i výše popsaná dynamika je součástí života a našich lekcí, které tu procházíme. I skrze bolest se učíme a rosteme.
Dokud se nenaučíme růst skrze radost a potěšení.
Jak těžce nebo lehce se přechází z dlouhodobého single života do života v páru?
Pro někoho to může být oříšek. Obzvlášť v pokročilejším věku, kdy už každý má své návyky. Jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. Mnoho žen i mužů už ve svém životě ani nic moc měnit nechce. Změna může být nepohodlná, ale současně je to základ dalšího růstu.
Kdykoliv se na delší dobu zastavíme na místě, dříve či později strádáme, zahníváme. Pro pocit štěstí a radosti potřebujeme, aby se i náš život dál měnil a rozvíjel. A patří k tomu i to, že přechodně překonáváme určité nepohodlí. Například i nepohodlí z nové situace.
Samozřejmě záleží na tom, jak moc jsme zamilovaní a jak moc nám partner vyhovuje. Někdy se sejdou partneři, kteří velmi rezonují. Jinde jsou jak oheň a voda a doma někdy lítají hromy blesky. Dobrá zpráva je, že to, jak se ve vztahu cítíme šťastné či nešťastné, je plně v našich rukách.
Když má k sobě samé žena dobrý, zdravý a láskyplný vztah, přitáhne si muže, který ji jako takovou bude plně respektovat. Chtě nechtě už neverbálně komunikujeme, jak k nám druzí mohou přistupovat.
Pokud se ke mně někdo dlouhodobě nechová hezky, často to souvisí s tím, že někde uvnitř se k sobě nechovám hezky ani já sama.
Co se musí pro ženu změnit, aby ten krok do vztahu učinila?
Zázraky zde může dělat vědomá práce s tělem, dotekem a intimitou.
Člověk, který dlouho žije sám, kolem sebe má zpravidla vytvořenou takovou bublinu, která řve do světa „Nechoď ke mně blíž!“ Pro vstup do života ve dvou je tedy důležité změnit své vnitřní nastavení, a díky tomu i to, jak působím na ostatní.
Žena se potřebuje stát otevřenější a atraktivnější. Tím nemyslím nějaký model krásy, ale schopnost „přitahovat k sobě“. A pokud chce partnera, měla by pro muže ve svém životě udělat prostor.
V prvním kroku se může zamyslet i nad uspořádáním bytu. Je tam prostor pro někoho dalšího? Teď nemyslím velikost bytu, ve dvou můžete žít i v garsonce.
Ale například, zda je místo u mě v posteli? Doporučuji nastudovat si trochu feng šui vztahu a single postel vyměnit za manželskou, doplnit do bytu element dvojic – to může být soška či obrázek dvou ptáčků, dvě lampy a podobně. Klíčové je pak otevřít tělo i srdce. Tomu hodně může pomoci vědomá práce s tělem.
Láskyplné doteky zde mohou dělat divy. Jako single žena si můžete říkat, kde vzít láskyplné doteky na těle kromě těch vlastních, aby to nebylo hned komplikované?
Zde může obří službu udělat celostní smyslná (tantrická) masáž v kvalitním profesionálním masážním studiu. Láskyplné uctění těla, včetně jeho intimity, je léčivá transformační zkušenost. Na hluboké vnitřní úrovni získává tělo i duše důvěru, otevírá se a naplňuje láskou.
Díky tomu žena odchází zářivá a jakoby zamilovaná, každá buňka vibruje radostí. A znáte to, zamilovaní jsou nesmírně atraktivní. Probouzí a přitahují lásku kdekoliv, kam vstoupí. Láska je nakažlivá. Člověk (jedno zda žena či muž), který vstoupí do vztahu, kolem sebe často má mnoho dalších nápadníků či nápadnic.
A předtím po něm či po ní roky neštěkl pes…
Jak moc single ženy dohlédnou do budoucnosti? Uvědomují si jistý druh osamělosti, možnou bezdětnost, komplikovanější sociální vazby?
Myslím, že na toto žena nepromýšlí do budoucna. Buď to tak cítí už teď, nebo ne.
Co u nich nastane v padesáti letech, kdy definitivně přijdou o možnost mít dítě…
Co se děje v padesáti, souvisí do značné míry hlavně s osobností, nejen s věkem. Dalo by se říct, že žena v padesáti spláče nad ujetým vlakem. Ale potkávám ženy, které po padesátce prožívají životní rozkvět.
Začnou si užívat své tělo, sexualitu i vztah či vztahy. Až v těch padesáti letech začnou žít. Pravděpodobně i díky tomu, že jim dojde, že velkou část života strávily ve zbytečné bolesti, a už to chtějí jinak.
I v kontextu toho, že v rámci nekonečného užívání si života nebo neschopnosti najít si partnera například nezažijí mateřství? Já osobně si myslím, že děti z hloubi duše nechce velmi malé procento žen, u zbytku je to důsledek nějakého problému (nepotkala jsem toho pravého, namluvila jsem si, že dítě k životu nepotřebuji, vystačím si sama, zlomil mě rozvod mých rodičů a nechci dopadnout jako oni, proto si na dítě netroufám, a tak dále). Nejde spíš o to překročit v určitém životním okamžiku vlastní stín (což se netýká žen, které děti mít nemohou)?
Sama patřím mezi ženy, které jejich pracovní život tak baví, že mi dítě nechybělo. Říkala jsem si, že klidně budu jednou z těch mála bezdětných žen. Namísto utírání dětských zadečků budu pomáhat mnoha lidem ke šťastnějšímu životu. Mít děti mi připadalo jako zbytečná oběť.
Mrňousky jsem považovala spíš za křičící rušivé živočichy než za radost. Pocit, že by děťátko mohlo mít něco do sebe, mi přišel až v novém vztahu. Nakonec jsem byla příjemně zaskočená, že mateřství není jen obětování se a odříkání, ale především velká radost a obohacení.
A že tím ani můj pracovní život trpět nemusí, aniž bych šidila děti.
Nicméně si dokážu dobře představit, že pokud je žena v nějaké jiné oblasti života dlouhodobě šťastná, nemusí nenaplněné mateřství považovat za ztrátu. Ovšem je důležité, aby žila takovým životem, který jí skutečně dává smysl, a měla i kvalitní, dlouhodobé a vyživující vztahy s lidmi.
Jak se řeší v single světě sex? Je na něj vůbec pomyšlení, když si člověk odvykne na přítomnost a blízkost druhého?
I to je individuální. Mnoho žen se při absenci intimního života určitým způsobem „zapouzdří“, sníží se i jejich sexuální libido a sex jim v podstatě nechybí. Ovšem záleží i na temperamentu ženy a její životní fázi.
Pochopitelně se nabízí i možnost užívat si svou single sexualitu sama se sebou. V USA to byla Betty Dodson, která před několika dekádami prorazila pozitivním způsobem svět masturbace, a její kniha Sex v jednom je dodnes bestsellerem. Nezapomínejme ani na ženy, které si – navzdory společenské představě o tom, že žena chce primárně vztah a až pak sex – užívají intimitu s více muži.
Co byste řekla na závěr?
Ať už žijeme v jakékoliv formě vztahu či nevztahu, naplňující sexuality či sexuální abstinence… vždy je důležité dívat se nejen na to, co se zdá být správné. Ale především vnímat hluboké vnitřní pocity a rozhodnout se pro život plný štěstí a radosti. A bez ohledu na to, co si o tom kdo myslí, odhodit strach následovat své vnitřní touhy.
Video Mohlo by Vás také zajímat: Husité budili hrůzu, jako teroristé si ale počínali i jejich protivníci, říká Čornej | Video: Martin Veselovský