Žerou vás roupy? O parazitech často ani nevíte!

• MOTOLICE
• MOTOLICE JATERNÍ – FASCIOLA HEPATICA
• Velikost: 20 – 30 mm x 13mm

Ploší červi, mají přísavky s trny, kterými se lépe uchycují na tkáni hostitele. Jejich název naznačuje, že si naši předkové všimli souvislosti mezi tímto parazitem a točením hlavy.

Mnozí američtí vědci je dávají do souvislosti s roztroušenou sklerózou.

Dr. Hulda Clarková je dává do souvislosti s rakovinou a s únavovým syndromem.

Motolice jsou běžné. Rády ucpávají žlučovody, a když se kolem nashromáždí ještě cholesterolová zátka, na ultrazvuku pak imitují „žlučové kameny“.

Jejich larvy putují tělem jako larvy každého parazita, takže je můžeme najít prakticky všude. Ze zažívacích orgánů játra, slinivka, žaludek, střevo. Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, alergické reakce.

Motolice slinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky. Bezpečně ji najdete u cukrovkářů, nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké.

1. Všechny motolice zhoršují metabolismus, a proto je často nacházím u lidí s nadváhou.
2. 
3. 
4. Vývojová stadia motolice

• Motolice v játrech jelena
• 
• Dospělci významných jaterních či gastrointestinálních motolic: Fm; Fascioloides magna, Fh; Fasciola hepatica, Pc; Paramphistomum cervi, Dd; Dicrocoelium dendriticum.

Způsob přenosu motolic: z masa býložravců, kteří pozřou cerkárii přichycenou na stéblu trávy, nebo na vodní rostlině. Z krabího a rybího masa, špatně tepelně upraveného. Možná je i kontaminace ze špatně omyté zeleniny pěstované blízko pastvin nebo vodních reservoárů.

Pokud hostitel spolkne metacerkárie, ony vytvoří cysty ve dvanáctníku, penetrují stěnou střeva a dostanou se do jater. Motolice žerou jaterní parenchym a sají krev předtím než dosáhnou žlučovodů, kde dospějí asi po 12ti týdnech. Dospělá motolice jaterní žije až 11 let.

Motolice jaterní se vyskytuje hojně zejména na Karibských ostrovech, v Jižní Americe, jižní Francii, Velké Británii a Alžírsku. Infekce u lidí se vyskytují zejména v oblastech, kde se chovají ovce a skot. Motolice působí na dobytku velké škody a snižují produkci vlny, mléka a masa.

1. Projevy nakažení motolicemi:
2. – Destrukce jaterní tkáně
3. – Potíže žlučovodů
4. – Záněty jater, cirhózy, žloutenky, zvětšená játra
5. – Průjmy
6. – Anémie
7. – Pokud se mladí červi ztratí v břišní dutině, pak udělají cysty v břiše a často zvápenatí; potíže pak zahrnují bolesti hlavy, bolesti zad, zimnice a horečky
8. Na Středním Východě lidé často jedí syrová játra krav a pokud je zde motolice, působí to potíže s kašlem, chrapot, bolest a podráždění hrtanu, jak se mladí červi přichytí na tkáně hrtanu a hltanu.

Vývojový cyklus motolice velké. 1. Schéma vývojového cyklu, 2. Pseudocysta v játrech jelena lesního, 3. Dospělá motolice v jaterní pseudocystě u jelena lesního, 4. Pigmentace jater jelena lesního způsobená infekcí motolicí velkou, 5. Typická lokalita mezihostitele – vodní plž (př. bahnatka malá) a definitivního hostitele – spárkatá zvěř (např. jelen lesní, daněk evropský).

• 
• 
• Výskyt motolice v ČR u spárkaté zvěře (2002)

Na motolice nezabere Vermox, Zentel je také slabý. Motolice omezí, ale nezahubí. Tady pomůže jen Cesol nebo kvalitní Zapper.

1. Léčba ve světě: triclabendazol 1 dávka, nebo alternativně 10 – 15 dávek bithionolu
2. MOTOLICE ŽLUČOVÁ – CLONORCHIS SINENSIS
3. Výskyt – Čína, Japonsko, Taiwan, Vietnam, Korea
4. Ročně infikuje asi 19 milionů lidí.
5. Infikují zejména žlučové cesty u plazů, ptáků a savců.

U lidí se červi usídlí ve žlučovodech, jsou velcí 12-20mm x 3-5mm širocí. Produkují vajíčka s částečně vyvinutými embryi, která jsou veliká 29×16 µm. Odcházejí střevní cestou fekáliemi ven. Motolice žlučová může přežívat ve svém hostiteli až 25 let! Hostiteli jsou zejména kočky, psi, lišky, jezevci.

Jelikož je mnoho infikovaných a lidé v těchto oblastech mají zvyk jíst syrové rybí maso, je infikace Clonorchis velký problém. Potíže závisí na množství červů, které může jít až do tisíců. U jedné autopsie bylo nalezeno kolem 6000 dospělých červů. V takovém případě dochází ke zvětšení jater, ztluštění stěn žlučovodů, fibróze a destrukci jaterního parenchymu.

Clonorchis nenapadá jaterní tkáně, proto u Clonorchis nedochází k rozsáhlé nekróze jater.

Vajíčka s embryem přejdou ze žlučovodů do stolice .  Vajíčka se dostanou do vhodného hostitele – šneka .  Z každého vajíčka se vylíhnou miracidia , která projdou několika vývojovými fázemi (sporocysty , rediae , and cercariae ).

  Cerkárie vyjdou ze šneka a po krátké době, kdy volně plavou ve vodě, přijdou do kontaktu s rybou, penetrují do jejího masa, kdy udělají cysty jako metacerkárie .  Infekce u lidí je skrze maso ryby, která je špatně tepelně upravená, nakládaná, uzená… . Po požití se metacerkárie zacystují ve dvanáctníku   a později sestupují do žlučovodů .

Dospívání trvá asi 1 měsíc. Dospělá motolice měří asi 10 to 25 mm x 3 to 5 mm a usazuje se ve žlučovodech. Kromě lidí se stávají jejími hostiteli jiní savci.

• 
• MOTOLICE PSÍ – OPISTHORCHIS FELIENEUS
• MOTOLICE THAJSKÁ – OPISTORCHIS VIVERRINI

Motolice thajská (Opisthorchis viverrini, Stiles et Hassal,1896) (anglicky Southeast Asian liver fluke) je parazit ze třídy motolic, který se lokalizuje v játrech a žlučových cestách člověka, psa a kočky, případně dalších rybožravých savců.

Parazit se vyskytuje v Thajsku, Laosu a Kambodži. Vývojový cyklus motolice je složitý a zahrnuje 2 mezihostitele. Prvním mezihostitelem jsou plži rodu Bithynia, druhým jsou ryby z čeledi kaprovitých. Je velmi rozšíření i v České republice díky migraci asijských národů.

Historie: V roce 1911 Leips našel při pitvě dvou vězňů v severním Thajsku motolice, které identifikoval jako O. viverrini. O šest let později však Kerr (1916) uvádí, že 17% vězňů ze stejné lokality je infikováno druhem O. felineus.

Teprve Sadun (1955) v padesátých létech porovnával všechny nálezy motolic z jater lidí ze severních oblastí Thajska a potvrdil, že se jedná o motolici thajskou. Dnes se již ví, že O.

viverrini je hlavním původcem jaterní motoličnatosti u lidí nejen v Thajsku, ale i Laosu a Kambodži a jiných státech.

1. – Vyskytuje se zejména v jižní, centrální a východní Evropě, Turecku, jižní části Ruska, Vietnamu, Indii a Japonsku, také byla zjištěna v Puerto Rico a na Karibských ostrovech, Thajsku, Laosu a jihovýchodní Asii
2. – Vyskytuje se asi u 1-3 miliónů lidí
3. – Pacienti zaznamenávají zejména symptomy jako průjem a eroze stěny žlučovodů
4. – Infekce u lidí vznikají z konzumace špatně tepelně upravených ryb
5. 
6. MOTOLICE STŘEVNÍ – FASCIOLOPSIS BUSKII
7. Je to největší motolice, která dosahuje rozměrů 75mm x 20mm.
8. Je morfologicky velmi podobná motolici jaterní.
9. Zásadní rozdíl je, že Fascilopsis Buskii obývá tenké střevo (duodenum a jejunum) a ne játra.
10. Jsou přisáté k mukóznímu epitelu nebo jen leží přikryté mukózním sekretem střeva.

Každá z nich denně produkuje asi 25.000 vajíček. Tato vajíčka se nedají rozlišit od vajíček F. hepatica. Vajíčka odcházejí stolicí, a aby se vyvíjela, musí dosáhnout vody.

Tato motolice se u lidí vyskytuje zejména v Číně, Taiwanu, Laosu, Kambodži, Indii, Korei a v Indonésii. Vyskytuje se i v České republice díky mirgaci asijských národů a cestováním do exotických destinací. Lidé se nakazí konzumací vodních rostlin, které jsou hnojeny lidskými nebo prasečími výkaly, nebo loupáním těchto rostlin ústy před konzumací.

• Symptomy:
• Červi se krmí jídlem, které člověk sní, ale také jeho střevním mukózním povlakem, způsobují záněty, ulceraci a abscesy v místě, kde se přichytí.
• Běžný je průjem, zvracení, nevolnost, bolest střev, zejména ráno.
• Pokud je červů hodně, mohou blokovat střevo a způsobit jejich ucpání.
• Reakce na metabolity červů může způsobit leukocytózu, anémii a eosinofílii.
• Vajíčka fasciolopsis buski:
• Životní cyklus Fasciolopsis buski:

Nedovyvinutá vajíčka se dostanou skrze střevo do stolice .  Ve vajíčkách se ve vodě vylíhnou embrya , z vajíček se vylíhnou miracidia , která infikují příhodného šneka .  Uvnitř šneka paraziti projdou několika vývojovými fázemi (sporocysty , rediae , a cerkárie ).

 Cerkárie se uvolní ze šneka  a zacystují se jako metacerkárie na akvatických rostlinách .  Hostitel savec se infikuje snědením metacerkárií na akvatických rostlinách. Po snědení se metacerkárie zacystují ve dvanáctníku  a přichytí se ke stěně střeva.

  Tam se vyvíjejí do dospělosti (20 to 75 mm x 8 to 20 mm) za přibližně 3 měsíce, přichycené na stěně střeva savce (člověka nebo prasete) .  Dospělí jedinci žijí asi 1 rok.

1. Dospělí jedinci fasciolopsis buskii:
2. MOTOLICE PLICNÍ – PARAGONIMUS WESTERMANI

Prvně byla plicní motolice popsána na Taiwanu na konci 19. Století. Od té doby bylo ve východní Asii popsáno mnoho případů. U lidí se vyskytuje zejména v Japonsku, Jižní Korei, Thajsku, Taiwanu, Číně a na Filipínách.

Jako reservoáry slouží psi, kočky, prasata a malí hlodavci.

Přenáší se především tím, že lidé jedí nedostatečně tepelně upravené maso korýšů, které obsahuje metacerkárie P. westermani. Nebo se neomyjí nástroje, kterými se korýši porcují a tak se motolice plicní přenese s jiným jídlem do trávícího traktu člověka.

Metacerkárie vytvoří cysty v tenkém střevě a částečně penetrují stěnu střeva. Zde zůstávají několik dní, než se začnou přesunovat skrze bránici do plic. Zde se zapouzdří a dospějí asi za 8-12 týdnů. Během migrace se někteří červi zapouzdří v jiných orgánech, produkují zde ektopické léze.

• V plicích působí ulceraci, cysty, zjizvení, plíce vypadají jako popepřené.
• Symptomy:
• – kašel
• – krvavé sputum
• – bolest na plicích
• – zánět pohrudnice
• – Často je to provázeno mírně zvýšenou teplotou.

Těžko se příznaky rozlišují od tuberkulózy a zápalu plic. Červi v cystách mohou být nalezeni i na stěně břicha, v lymfatických uzlinách, v srdci a částech nervového systému. V mozku působí epilepsii a paralýzu. Při rozsáhlé infekci mohou způsobit smrt.

1. Pokud pacient v endemických oblastech vykazuje pulmonární stres, krvavé sputum a eozinofílii + zvýšené IgE, měl by být vyšetřen na motolici plicní.
2. Životní cyklus motolice plicní:

Vajíčka jsou spolknuta s vykašlaným hlenem z plic nebo jsou spolknuta jinak a projdou ven se stolicí .  Venku se ve vajíčkách vytvoří embrya , a vylíhnou se miracidia a hledají okamžitě hostitele, šneka, a proniknou jeho měkkými tkáněmi .

  Miracidia projdou několika vývojovými fázemi uvnitř šneka : sporocysty , rediae , ty poslední vyprodukují mnoho cerkárií , které ze šneka vylezou.

   Dále podniknou invazi do dalšího hostitele, kterým je krab, rak, langusta nebo jakýkoli korýš, zde se zapouzdří, vytvoří cysty a stanou se z nich metacerkárie. Toto stádium je infekční pro savce .  Člověk se nakazí požitím nedostatečně tepelně upraveného masa korýše, který metacerkárie obsahuje .

  Metacerkárie udělají cysty ve dvanáctníku , penetrují skrze stěnu střev do peritonea, potom skrze stěnu břicha a bránici do plic, kde vytvoří enkapsulaci a vyvíjí se k dospělosti (7.5 to 12 mm by 4 to 6 mm).  Červi také mohou dospět k jiným orgánům jako je mozek a svaly.

Zde se ovšem jejich životní cyklus nedokončí, neboť vajíčka zde nakladená zde nemohou přežít. Čas mezi enkapsulací a produkcí vajíček je 65 až 90 dnů. Infekce u lidí přetrvává i 20 let. Zvířata jako prasata, psi, kočky, jsou často hostiteli P. westermani.

Vajíčka motolice plicní:

• Dospělý jedinec motolice plicní:
• MOTOLICE SLINIVKOVÁ – EURYTHREMA PANCREATICUM

Hulda Clark uvádí, že všichni diabetici mají motolici slinivkovou, Eurytrema pancreaticum, v jejich slinivce. Vypadá to, že dostaneme tuto motolici tím, že jíme hovězí maso a výrobky z kravskéhomléka.

Tuto motolici není problém zabít zapperem nebo frekvenčním generátorem, ale brzy se zase reinfikujeme jejími infekčními stádii v jídle. Eurytrema se v naší slinivce nevyvíjí pokud k tomu nemá k dispozici methanol.

Znečištění Methanolem je typické pro naše jídlo  – nachází se vit is found in processe balených vodách, v umělých sladidlech, vodách sycených CO2 a všech nápojích v prášku

Když se nám podaří zabít tohoto parazita a nepoužívat nic, co obsahuje methanol, můžeme postupně snížit dávku inzulínu (s lékařem) na polovinu už během 3 týdnů. Je třeba pečlivě kontrolovat krevní cukr a dávku inzulínu, protože se slinivka rychle zotavuje.

I když 90% Langerhansonových ostrůvků bylo zničeno, mohou se zotavit tak, že postupně inzulín není potřeba.  Samotné inzulínové injekce mohou být znečištěny methanolem a tak zhoršovat průběh nemoci. Je třeba ze stravy vyloučit vše, co methanol může obsahovat.

Diabetici mají často v těle kyselinu koji. Koji kyselinaje často v kávě a také v bramborách, které mají šedá místa. Je třeba se jim důrazně vyhnout. Všichni diabetici také mají virus HA ve slinivce. Tento virus roste na kůži jako bradavice, ale rozšiřuje se po těle zejména ve slezině a játrech. Není nutné tento virus zabíjet, protože zmizí společně s motolicí slinivkovou.

1. Velikost: (10-18 x 5-9 mm) je široká, placatá, oválná.
2. Vajíčka (50-80 x 35-40 µm) mají v sobě embrya již v samičce.

Eurytremiasa často působí je mírné symptomy. Větší infekce se projevuje jako gastrointestinální potíže jako nadýmání, zvracení, průjem nebo zácpa. Žloutenka, zvětšená játra občas provází tuto infekci. Eosinophilie je vzácná.

Motolici slinivkovou je třeba spojovat zejména s cukrovkou. Zabít se dá zapperem nebo plasmovým generátorem.

Parazité – nechtěné suvenýry v lidském těle

Není to příjemné pomyšlení, ale faktem je, že v našich střevech i jiných orgánech žijí parazité. Lidská těla osidlují četné druhy parazitů – a často o nich ani nevíme. Některé jsou pro lidský organismus dokonce velmi nebezpečné!

Dítě s kočkou

Není to příjemné pomyšlení, ale faktem je, že v našich střevech i jiných orgánech žijí parazité. Lidská těla osidlují četné druhy parazitů – a často o nich ani nevíme. Některé jsou pro lidský organismus dokonce velmi nebezpečné!

Zjistit skutečnou promořenost české populace parazity je nemožné, protože v oficiálních statistikách se sledují jen některé parazitární nákazy. Podle různých zdrojů se s nějakým parazitem setkalo asi 80–90 % populace. Z toho vyplývá, že ať chceme nebo ne, skoro každý z nás „hostí“ nějakého toho parazita.

Co přesně hrozí

Parazité přitom velmi často bývají primární příčinou zdravotních problémů, jako jsou průjmy, bolesti břicha, bolesti hlavy, dýchací potíže či nevysvětlitelné hubnutí.

V České republice patří k nejškodlivějším toxoplazmóza, která je velmi nebezpečná hlavně pro pacienty s oslabenou imunitou (například po chemoterapii, ozařování, transplantaci orgánů či pro pacienty s infekcí HIV), a echinokokóza (měchožil zhoubný).

Jak říká MUDr. Jana Moravcová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze, posledně jmenovaná echinokokóza se však objevuje jen velmi zřídka, nicméně je velmi závažná.

Mezi velmi nebezpečné nákazy patří z rizikových oblastí cestovateli „dovezená“ tropická malárie.

• MUDr. Jana Moravcová
• Lékařka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha
• odborník uLékaře.cz

Podrobná vyšetření odhalí přítomnost parazitů

O některých parazitech se dozvíte sami, aniž byste k tomu potřebovali lékaře – spatříte je totiž na vlastní oči. To platí především o roupech, škrkavkách či tasemnici. Tyto „nechtěné“ parazity obvykle najdete ve stolici či na spodním prádle.

Jejich přítomnost (a samozřejmě i dalších parazitů) lze samozřejmě zjistit i jinými způsoby: „Nepřímo z vyšetření krve (například změnami v krevním obraze či změnami jaterních testů), nepřímo zobrazovacími metodami (ultrazvukem, CT či magnetickou rezonancí), které prokážou například cysty (ty způsobuje echinokok) či abscesy (ty zase poukazují na toxoplazmózu), nepřímo lze na parazity usuzovat z anamnézy pacienta (ti, kteří jedí syrové maso, nebo ti, kteří mají v domácnosti kočky) a z obtíží, které přivedly pacienta k lékaři (epilepsie, neurologické změny, zvětšení uzlin či horečky). Mezi další vyšetřovací metody patří parazitologické vyšetření stolice (zjišťuje se přítomnost vajíček či částí parazitů ve stolici), vyšetření krve (přítomnost plazmodií v krvi u malárie), sérologické vyšetření (odběr krve a vyšetření přítomnosti protilátek proti parazitům) a typické projevy, například svrab (svědění kůže a typické chodbičky na kůži),“ vysvětluje MUDr. Jana Moravcová.

Patříte k ohroženým skupinám lidí?

Jste-li vášnivým jedlíkem syrového masa, pak zcela určitě! Přenos parazitů bývá různý, ale nejčastěji se do těla dostanou právě v potravinách, které nebyly dostatečně tepelně upraveny. „Parazité se do těla dostávají ale také při kontaktu s kočkou (toxoplazmóza) nebo od nakažené osoby (roupi).

Většina lidí parazity samozřejmě má, ale nemusejí mu způsobovat žádné obtíže. Každý se tedy s nějakým parazitem setká, nejčastěji s roupy, svrabem a toxoplazmózou (promořenost toxoplazmózou je v České republice až 90%),“ říká MUDr. Jana Moravcová. S toxoplazmózou se potkala i třicetiletá Eliška ze středních Čech. Bohužel právě v těhotenství.

Když se náhodou dozvěděla, že kontakt s kočkou v době gravidity může ohrozit její nenarozené miminko, docela se vylekala. S kočkami žila od malička – vyrůstala totiž s rodiči na venkově. Testy na toxoplazmózu se v České republice běžně v těhotenství neprovádějí, ale paní Eliška o tohle vyšetření požádala.

Její lékař zhodnotil situaci a vyšetření nakonec provedl. Výsledky poté ukázaly, že paní Eliška toxoplazmózu má.

Nicméně již byla ve druhém trimestru, kde hrozí zhruba 30% riziko, že dojde k přenosu z matky na plod, a tak paní Elišku až do konce těhotenství lékaři pečlivě a podrobně sledovali – častěji jí prováděli ultrazvukové vyšetření plodu apod. Měla štěstí – dítě se narodilo v pořádku a bez závažného postižení.

Nestačí jen léčit. Je třeba myslet i na prevenci

I když léčba nejběžnějších parazitů nebývá náročná (každý parazit má svůj specifický lék), nejsnadnější cestou je prevence. Přestože jsou parazité všude kolem nás, někdy stačí skutečně „jen“ dbát na hygienu a minimalizovat případná rizika.

„Nejezte syrové maso (zejména tatarák či tepelně neupravené uzeniny), myjte ovoce a zeleninu před konzumací, nebo ji aspoň oloupejte, nepijte nepasterizované mléko, myjte si ruce po hraní s kočkou a myjte si je také při kontaktu s nemocným, který je nakažen parazity,“ doporučuje MUDr. Jana Moravcová.

Zdá se to snadné, že? Pokud navíc patříte k velkým cestovatelům, pak je lepší po návratu z exotických destinací navštívit lékaře, aby vás pořádně vyšetřil, zda jste si přece jen „nepřivezli“ něco, co jste nechtěli.

Někdy se doporučuje jednou za rok provést „odčervovací“ kúru, podobnou té, kterou provádíte svým čtyřnohým miláčkům. O tom se ale raději předem poraďte se svým praktickým lékařem.

Nejčastější příznaky onemocnění parazity:

• Přítomnost střevních parazitů se projevuje bolestmi břicha, průjmem, svěděním konečníku (typické pro roupy), nechutenstvím, plynatostí, nafouklým břichem, ale také třeba kožními problémy, alergiemi, anémií či poruchami spánku nebo chronickou únavou.
• Toxoplazmóza se ve většině případů podobá chřipce, po odeznění příznaků akutní infekce přežívá parazit v člověku ve formě tkáňových cyst až do konce života, při oslabení imunity pak parazit „ožije“ (projeví se např. horečkou, zvětšením uzlin, poruchami vidění, křečemi). Při nákaze v těhotenství může toxoplazmóza vyvolat závažné poškození plodu.

Věděli jste, že…

• V roce 2012 bylo v 65 laboratořích v České republice nalezeno celkem 1 575 střevních parazitů?
• „Nejúspěšnější“ parazité v roce 2012 byly Endolimax nana a Giardia intestinalis?
• Nejznámějšími parazity u nás jsou roupi (přenáší se nemytýma rukama a projevují se svěděním v konečníku), škrkavky (ty žijí v tenkém střevě a nakazit se jimi můžete špatně omytou zeleninou), tasemnice (nakazit se můžete nedostatečně tepelně upraveným masem) a lamblie (bičíkovec žijící v tenkém střevě, šíří se infikovanou vodou či rukama)?
• Někteří parazité napadají zejména děti, a to především tasemnice dětská (Hymenolepsis nana), škrkavka či roupi; jiné zase „napadají“ jen dospělé, například některé motolice a některé druhy tasemnice?
• Pokud se domníváte, že jste se nakazili nějakým parazitem, máte nejprve zajít za svým praktickým lékařem, který vás pak odešle na infekční oddělení?

Pomohou při léčbě detoxikace těla a půsty?

Podle MUDr. Jany Moravcové nikoliv, protože parazité potřebují hodně výživy a díky tomu odčerpávají z těla hodně živin. „Proto při parazitárním onemocnění půst rozhodně nedoporučuji, protože imunitní systém potřebuje řadu bílkovin (na stavbu protilátek), které pomáhají v boji s infekcí, aby se parazité dále nešířili tělem.“

Ivana Ašenbrenerová

Odborník uLékaře.cz
Dětská obrna Obézní lidé Krev ve stolici u dětí Světlá stolice u dětí Preventan akut Líbil se vám článek? ANO NE Paradentóza

Paradentóza nebo parodontitida je chronické onemocnění zubního lůžka. Typicky…

Otok po extrakci zubu

Dobrý den, v uterý 4.7 jsem byla na extrakci horní osmičky, pan doktor mi umrtovací…

Kašel vleže

Dobrý den, Pár měsíců mě trápí záchvaty takového kokrhavého kašle, hlavně v…

Ventrolistéza L4

Dobry den , skvely server 🙂 , chtěla bych požádat o odpověd neurochirurga.Má…

Srdce

Dobrý Den, je mi 15 let. Možná je to normální, ale i tak se pro jistotu zeptám….

Dásně

Ustupující dásně Dobrý den, v minulosti jsem měl problém s paradontózou, pomohl…

Bolest břicha

Dobrý den, včera hned po probuzení mě přepadla nevolnost, horečky, zvracení,…

Svědění konečníku

Dobrý den, Už třetím dnem mě hlevně při fyzické aktivitě svědí v oblasti konečníku….

Krátká menstruace

Moje přítelkyně měla mírnou mentruaci pouze jeden den co to znamená? Děkuji…

Zalehlé ucho

Dobrý den, již 4 týdny mám zalehlé levé ucho a akorát mi přijde, že se to…

Žlutý jazyk

Dobrý den, již dva měsíce mám žlutý povlak na jazyku. Prášky neužívám, nekouřím…

Zapomenutá nemoc se vrací. Roupů je nejvíc za deset let

Případů, jako je ten Jůlinčin, zaznamenají odborníci málo. Střevní parazit většinou žádné komplikace u pacientů nevyvolá, potrápí jen nepříjemným svěděním. Přesto by se měli mít lidé podle lékařů na pozoru. Paraziti totiž v Česku útočí stále častěji: třeba právě roupů zdravotníci letos napočítali nejvíce za deset let.

Přečíst článek ›

Zdroj: Deník„Počet nahlášených případů se zvedl na trojnásobek,“ přiznávají pracovníci z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí při Státním zdravotním ústavu.

Zatímco ještě v roce 2010 řešili lékaři jen kolem čtyř stovek případů, loni už jich bylo přes tisícovku. Letos budou statistiky ještě daleko vyšší – jen od ledna do července totiž zdravotníci zaznamenali 637 pacientů s enterobiózou.

Návrat červíka

„Dá se říci, že lékaři poslední dobou na tuto chorobu tak trochu pozapomněli. Nyní se ale vrací,“ uvedla Zuzana Čermáková z Ústavu klinické mikrobiologie při Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Podle náměstka ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly se proto musí lidem riziko parazitálních onemocnění znovu připomenout. „Je pravda, že ani na ministerstvu už jsme tuto otázku dlouho neřešili, protože nás dlouho žádná větší epidemie nepotrápila,“ řekl Prymula.

Přečíst článek ›

Přitom riziko parazitálních onemocnění podle něj opravdu stoupá, a to kvůli stále větší oblibě cest do exotických zemí. Desetina turistů se totiž vydává do oblastí tropů a subtropů, kde obecně panují nižší hygienické standardy.

Nalepte pásku

Podle epidemiologa Rastislava Maďara ale může mít rostoucí četnost parazitárních nákaz i mnohem jednodušší vysvětlení: může souviset s vyšším počtem předškolních dětí. Právě roupy jsou totiž typickou chorobou dětských kolektivů. „Hrát roli tedy bude i síla jednotlivých ročníků a zavedení povinné předškolní docházky,“ podotkl Maďar.

Roupy jsou ale podle něj většinou banálním onemocněním, které lze snadno řešit. V některých případech červ uhyne dokonce bez jakékoli léčby, v komplikovanějších pomohou tablety. „Jednoduchá je i prevence. Rodiče by měli dětem zastřihovat nehty nakrátko a dbát na pečlivou hygienu rukou,“ doporučuje lékař.

Přečíst článek ›

Jestli dítě roupy skutečně „chytilo“, rodiče poznají tak, že mu ráno před hygienou konečníku nanesou na řitní otvor průhlednou lepicí pásku. „Ta se následně přiloží na sklíčko a pozoruje pod mikroskopem,“ doplňuje Maďar. Vajíčka tohoto parazita se podle něj poznají tak, že mají tvar kávového zrna.

Roup je bílý červík, jehož velikost se pohybuje jen kolem několika milimetrů. Žije v tenkém a tlustém střevě člověka. Samičky během spánku hostitele vylézají z konečníku ven a kladou vajíčka v jeho okolí. Onemocnění vyvolané tímto parazitem se nazývá enterobióza.

Roupy: příznaky, léčba (enterobióza)

Onemocnění je parazitární infekce. Vyvolává jej červ
jménem Enterobius (synonymum Oxyuris) vermicularis. Žije
v tenkém i tlustém střevě člověka.

Onemocnění je výhradně lidské a nejčastěji postihuje děti
předškolního a školního věku. Je to nejčastější původce střevních
parazitárních chorob u nás.

Parazit je bělavé barvy, má vřetenovitý tvar a dosahuje
velikosti u dospělého samce 2-5 mm, u samiček až 8-13 mm. Dospělci
přežívají ve střevě tím, že se přichycují na výstelku střeva
(sliznici) speciálními přísavkami.

Oplodněné samice naplněné vajíčky
(obsahují jich 10 tisíc a víc), cestují směrem ven z těla přes
konečník k řitnímu otvoru, kde na kůži v jeho okolí svá vajíčka
uloží. Vajíčka totiž potřebují k dozrání přítomnost kyslíku, který
ve střevech není.

Samice pak umírají.

K nákaze dochází požitím vajíček roupů.
Nejčastěji se vajíčka dostanou do úst prsty, které přišly do styku
s řitním otvorem, a vajíčka se na ně nalepila. Tak v podstatě dochází
k tzv. autoinfekci (nákaza sama sebe), kdy vzniká
začarovaný kruh.

K nákaze může dojít i nepřímo, kdy se vajíčka
dostanou na nějaký předmět, například hračku nebo ložní prádlo, mohou
se přenést i prachem a nakazí se i jiné osoby.

Z vajíček se ve střevě vylíhnou larvy, z kterých se
vyvinou dospělí jednici, schopní klást vajíčka.

Rizikové faktory infekce roupy

Onemocnění postihuje nejvíc děti, proto můžeme říci, že
dětský věk je sám o sobě rizikovým faktorem. Asi
nejhlavnějším rizikem je přítomnost nákazy v dětském kolektivu, dále
špatné hygienické návyky, oslabená
imunita.

Prevence infekce roupy

Základem je dodržování hygienických pravidel, zejména mytí
rukou po použití toalety a před každým jídlem, nekousání si a
stříhání si nehtů nakrátko.

Pokusit se omezit škrábání konečníku a každé
ráno se sprchovat, aby se odplavila vajíčka nakladená
přes noc.

Patří sem také častá výměna ručníků, osobního spodního
i lůžkového prádla a pyžama za čisté. Mělo by být vyvařené a
vyžehlené, vysoké teploty zabíjejí vajíčka. Vajíčka jsou citlivá i na
denní světlo, proto při každém probuzení by se měli roztáhnout závěsy
na oknech.

Protože vajíčka přežívají ve vnějším prostředí i tři týdny, je
potřebné v obytných i společenských místnostech pravidelně odstraňovat
prach vysavačem nebo za vlhka.

Také omezení konzumace sladkostí a upřednostňování
zeleniny je jedním z preventivních kroků. Roupy totiž pro svoje přežití
potřebují cukr.

Důležité je také včasné zjištění nákazy v kolektivu a její
léčení, aby se zamezilo rozšíření infekce na další jedince.

Příznaky a projevy infekce roupy

Příznaky nemusejí být vůbec nebo jen lehce vyjádřeny, když je infekce
mírná.

Naopak masívní nákaza (objevuje se přibližně dva týdny po
požití vajíček) se projevuje především úporným nepříjemným
svěděním v oblasti řitního otvoru. Svědění je vyvoláno
ukládáním vajíček.

Samice je nejraději ukládají v teplém a klidném
prostředí, proto k tomu dochází nejčastěji v noci,
během spánku.

Úporné svědění v noci tak vede k nespavosti, neklidu, neurotickým
poruchám. Děti jsou tak přes den nevyspalé a
nervózní.

U dívek a žen se mohou vajíčka dostat i do vagíny nebo močového
měchýře. Projevuje se to svěděním vagíny, vulvy, někdy i přítomností
vaginálního výtoku a příznaky zánětu močového měchýře (obtížné
bolestivé močení provázené řezáním a pálením-dysurie, zvýšená
teplota, únava).

Následkem škrabání vznikají na kůži škrábance,
oděrky, ekzémy. Kůže se může až
zanítit a hnisat.

Z celkových příznaků bývají přítomné zvýšené teploty, nevolnost,
nechutenství se ztrátou hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha různě po
celém břichu. Někdy mohou bolesti napodobovat zánět slepého střeva.

Vyšetření infekce roupy

Nejdřív se vychází z anamnézy s popisem hlavních příznaků.
Základním vyšetřením pro diagnózu onemocnění je přímý průkaz
vajíček roupů. Ideální metodou je u dětí tzv. Grahamova
metoda, kdy se na konečník otiskne průhledná lepicí
páska, která se pak přelepí na podložní sklíčko a může se
přímo mikroskopovat.

U dospělých je lepší odběr vajíček skleněnou Schueffnerovou
odběrovou tyčinkou. Pro lepší záchyt vajíček se doporučuje
vyšetření provést co nejdřív po probuzení, protože mytí nebo defekace
mohou vajíčka odstranit.

Vyšetřit se může také vzorek stolice.

Léčba infekce roupy

K léčbě známe několik spolehlivých přípravků. Jedním z nich je
Pyrvinium, což je volně prodejný lék. Podává se
jednorázově. Už po jednom podání obvykle vyhubí všechny červy, má 95%
úspěšnost. V odstupu 3 až 4 týdnu se léčbu doporučuje ještě
jednorázově zopakovat, pro zabezpečení optimální účinnosti.

Důležité je provést léčbu také u všech členů rodiny či
kolektivu.

Dalšími účinnými přípravky jsou preparáty
mebendazolu, nebo albendazolu. Také tady je
léčba dvoufázová, s druhou dávkou po přibližně 4 týdnech.

Je důležité upozornit, že farmakologická léčba je sama o sobě
účinná, ale úplné vyléčení se neobejde bez spolupráce pacienta ve
smyslu dodržování hygienických standardů. Tzn. mytí rukou po toaletě,
před každým jídlem, důkladné mytí celého těla, hlavně konečníku,
stříhání nehtů na krátko, nekousat si nehty. Důležité je také časté
střídání ručníků, osobního a ložního prádla.

Vajíčka jsou velice citlivá na vysoké teploty, spolehlivá metoda jejich
ničení je proto řádné vyvařování prádla a hlavně žehlení. Významná
je častá desinfekce toalety, umývadla, psacího stolu, klávesnice.
Pravidelné odstraňování prachu.

Jak si mohu pomoci sám

Kromě dodržování hygienických zásad zmíněných v léčbě je známo
několik lidových rad. Patří sem konzumace česneku či
mrkve. Hodně lidí doporučuje také kyselé
zelí, poupata pelyňku.

Rozhodně prospět může snížená spotřeba bílého rafinovaného
cukru a naopak velká konzumace celozrnných obilnin, zelené listové
zeleniny. Má pozitivní vliv jak na léčení parazitů, tak v prevenci
před nimi.

K úlevě od úporného svrbění je doporučována teplá
koupel s půl hrnkem stolní soli, nebo aplikace
masti s oxidem zinku do okolí konečníku.

Komplikace infekce roupy

• Pokud se roupy neléčí, může se infekce dál rozvinout a objeví se
  průjmy, neprospívání z malabsorpce
  (nedostatečné vstřebávání živin z trávicího traktu), noční
  pomočování (enuresis), svědění genitálu,
  vaginální výtok, který může být spojen s drážděním
  kůže v okolí vulvy a vznikem vyrážky.
• Při postupu červů výš pohlavním ústrojím žen a dívek, mohou
  následkem zánětu vznikat jizvy v stěnách reprodukčních orgánů.
• Při průniku nákazy do močových cest může dojít k zánětu
  močového měchýře, výjimečně až zánětu ledvin.

I když roupy napodobují zánět slepého střeva, je jejich skutečný
podíl při jeho vzniku rozporuplný. Někteří autoři uvádějí, že zánět
slepého střeva roupy vyvolat mohou, jiní, že se jim to nikdy nepovedlo
prokázat.

Diskuse

Další názvy: enterobióza, oxyuriáza, enterobiosis, oxyuriasis, nákaza roupy

Roupy u dětí i dospělých – příznaky a léčba

• Roupy, které jsou také označovány jako enterobióza nebo onemocnění špinavých rukou, představují druh parazitární infekce vyvolané červem Enterobius vermicularis.
• Roupy patří mezi nejčastější parazitární onemocnění, která postihují především děti.
• Příčinou tohoto onemocnění je především nedostatečný hygiena, přenáší se přímým kontaktem s nakaženou osobou.
• Mezi hlavní příznaky patří svědění sliznice a kůže v okolí konečníku, které se v noci zhoršuje.
• Vedlejší příznaky zahrnují poruchy spánku, bolest hlavy, neurózy a noční pomočování u dětí.
• Na léčbu roupů se používají léky jako například VERMOX, Phyteneo Vermophyt nebo preparáty mebendazolu a albendazolu, důležitou součástí terapie je však důsledné dodržování hygienických zásad.
• V případě onemocnění roupy je důležité, aby léčbu podstoupili všichni členové domácnosti, a je také nutné pečlivě vyvařovat a žehlit prádlo, střídat ručníky i povlečení.

Roupi, jedno z nejčastějších parazitárních onemocnění, postihuje pouze lidi, nejčastěji pak děti.

Neubrání se mu však ani dospělí, přičemž průběh nákazy a léčby je u všech stejný. Onemocnění se projevuje zejména svěděním konečníku, které je nejsilnější v noci. Roupi jdou obvykle ruku v ruce se špatnými hygienickými návyky.

Co jsou roupi a jak vypadají?

Roupi jsou paraziti, kteří způsobují tzv. onemocnění špinavých rukou (enterobiózu), tedy parazitární infekce vyvolané červem Enterobius vermicularis, kterému se říká roup dětský.

Tento drobný asi centimetr dlouhý červ bělavé barvy parazituje u nakažených osob v konečném úseku tenkého a na začátku tlustého střeva, kde se živí bakteriemi a epitelem.

Oplodněné samičky ukládají svá vajíčka do prostředí řitního otvoru, kde následně vajíčka dozrávají.

Roupi ve stolici se objevují především jako důsledek nedostatečné hygieny. Přenáší se přímým kontaktem s nakaženou osobou, popřípadě autoinfekcí, což znamená, že dotyčný jedinec se opakovaně sám nakazí.

Příznaky onemocnění

Jak poznat roupy? Pokud se u vás přímo neobjeví viditelní bílí červi ve stolici, projeví se dětští roupi, lidově dětské roupy, zpravidla svěděním sliznice a kůže v okolí konečníku, které se zhoršuje v noci.

A co úporné svědění způsobuje? Nepříjemný projev je důsledkem toho, že samičky vylézají ze střev do oblasti řitního otvoru, kde kladou larvy, jež potřebují k životu kyslík. Toho se jim ve střevech nedostává.

V důsledku silného svědění pak dochází k poruchám spánku, a tedy i vedlejším příznakům jako:

• bolest hlavy,
• neuróza,
• u dětí noční pomočování.

Inkubační doba u roupů se pohybuje kolem 2 týdnů, to jinými slovy znamená, že se první příznaky zpravidla objevují do 14 dnů od nákazy. Důsledkem onemocnění se mohou objevit i výtoky a záněty močových a pohlavním cest, kožní vyrážky a bolesti břicha či podráždění slepého střeva.

Diagnostika

Základem diagnózy roupů je přímý průkaz vajíček roupů v oblasti konečníku. Existují dva způsoby prokázání existence roupů v těle nemocného a to tzv. Grahamovou metodou nebo Schueffnerovou odběrovou tyčinkou.

Grahamova metoda se používá častěji u dětí a spočívá v otisknutí průhledné lepicí pásky na konečník, a to obvykle ráno ihned po stolici.

Po sundání se páska přelepí na sklíčko mikroskopu, kde pracovníci laboratoře odhalí případná vajíčka. Vyšetřit se může také přímo vzorek stolice.

A jelikož samička klade vajíčka do oblasti konečníku nepravidelně, může se vyšetření několikrát opakovat.

Léčba – jak se zbavit roupů?

Mikroskopické vyšetření u vás odhalilo červy ve stolici anebo snad máte podezření, že se u vás červi ve stolici vyskytují na základě úporného svědění? V obou případech neváhejte a vyhledejte lékaře, který vám diagnózu potvrdí a prokonzultuje s vámi nejvhodnější způsob léčby. Ta se neobejde bez medikamentů. Nejlépe působí na roupy léky s odčervovací funkcí.

A co na roupy bez předpisu? Na trhu existuje několik volně dostupných variant těchto léků.  Jsou jimi například:

• VERMOX,
• Phyteneo Vermophyt,

Dále mohou pomoci preparáty jako mebendazolu nebo albendazolu, nemusí však být vhodné pro všechny. Dát pozor by si měly především těhotné ženy.

Součástí léčby jsou také režimová opatření, bez kterých nebude léčba nikdy účinná. Jedná se o dodržování hygienických zásad, tedy o:

• důkladné mytí rukou po toaletě, před jídlem,
• pečlivé mytí celého těla, především pak konečníku,
• stříhání nehtů na krátko.

Důležité je též vyvařování prádla a žehlení, střídání ručníků, osobního a ložního prádla. V případě onemocnění roupy je důležité, aby léčbu podstoupili všichni členové domácnosti. Svou roli hraje během léčby také omezení konzumace cukru, který roupi potřebují k přežití. Zvýšení příjmu zeleniny a vodnaté stravy je naopak přímo žádoucí.

Dokud nedojde k uzdravení pacienta, je také nutné pravidelně utírat prach, luxovat, protože vajíčka mohou ve vnějším prostředí přežívat až tři týdny. Jsou ale zároveň citlivá na světlo a chlad, proto je dobré často větrat a pouštět do bytu dostatek denního světla.

Prevence proti roupům

Základní prevence je osobní hygiena, která spočívá hlavně v pečlivém mytí rukou po návštěvě toalety. Dále je důležité:

• mytí potravin,
• časté praní povlečení,
• pravidelná výměna pyžama a spodního prádla.

Komplikace spojené s roupy u dětí a dospělých

Pokud se léčba roupů nezahájí včas, může se objevit celá řada komplikací, mezi které patří třeba:

• průjmy,
• noční pomočování,
• vaginální výtok spojený se svěděním a vyrážkou.

Při průniku červů výš v pohlavních orgánech může dojít k zánětu močového měchýře, vzácně až zánětu ledvin.

Zdroje: stefajir.cz, celostnimedicina.cz