Ženy chtějí rodit doma. Zažalují proto Česko

Ministerstvo zdravotnictví i odborná gynekologická společnost se k domácím porodům i nadále staví skepticky, neboť jsou podle nich rizikem pro dítě i matku.

„Pokud soud rozhodl, že se má poskytovat a plánovat poskytování péče non lege artis, je to jeho rozhodnutí a nic s tím asi neuděláme.

Ale že by to změnilo naše zásadně negativní stanovisko k domácím porodům, to se nedá předpokládat,“ řekl prezident České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák.

Mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň dodal, že resort o změně legislativy neuvažuje. „Primární je zajistit bezpečí pro matku a novorozené dítě,“ zdůraznil

Právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která rozsudek uveřejnila, uvedla, že na soud se obrátila žena, která chtěla porodit své třetí dítě doma. Byla zdravá, všechna vyšetření měla v pořádku.

Nemohla sehnat porodní asistentku, proto požádala Fakultní nemocnici Motol, aby jí poskytla nemocniční porodní asistentku.

Nemocnice to odmítla s tím, že v souladu s platnými standardy poskytují zdravotníci péči pouze hospitalizovaným pacientům.

Podle verdiktu soudu ale má žena právo požádat o pomoc při porodu nemocnici ve spádové oblasti.

„Soudní rozhodnutí je pro nemocnici nerealizovatelné. Zaměstnanci mají pracovní smlouvu na poskytování péče na pracovišti, pokud by ji poskytovali jinde, pracovní smlouvu by porušili,“ uvedla mluvčí motolské nemocnice Pavlína Danková. Právníci nemocnice se případem budou zabývat.

V Motole je denně 12 až 16 porodů, ve službě jsou čtyři porodní asistentky. „My bychom museli jednu vyblokovat. Porod může trvat deset hodin, to nejde, ohrozili bychom pacientky, které jsou tady,“ uvedla. Není podle ní ani jasné, kdo by nesl právní zodpovědnost za případné poškození dítěte nebo matky při porodu.

V Česku je většina porodních asistentek zaměstnána na porodních klinikách, jejich profesní organizace porody doma nepodporuje. Skupina asistentek, která prosazuje porody doma, se snaží dosáhnout toho, aby vedení domácího porodu stát uznal a zdravotní pojišťovny jim za to platily. Teď si ženy porodní asistentku pro domácí porod platí samy.

Žena, která se chtěla domoci péče nemocniční asistentky, podala za pomoci Ligy lidských práv soudu návrh na vydání předběžného opatření. Podle soudkyně je její návrh sice legitimní, ale zamítla jej z důvodu pozdního dodání, uvedla Candigliota.

„Vzhledem k neexistenci porodních asistentek bylo také namístě obrátit se s žádostí o zajištění péče během porodu na nemocnici ve spádové oblasti,“ uvádí se v odůvodnění.

Candigliota považuje rozhodnutí soudu za pozitivní, protože ženám zajišťuje nárok na péči u porodu doma, pokud ho uplatní včas.

„Na druhou stranu je absurdní, že péči u domácích porodů budou muset zajišťovat nemocniční porodní asistentky, které s tím nemají zkušenosti a tuto péči poskytovat nechtějí, zatímco samostatné porodní asistentky, které tuto práci dělat chtějí a umějí, ji vykonávat nesmějí,“ komentovala rozhodnutí soudu Candigliota.

Souhlasíte s tím, aby žena, která chce rodit doma, měla nárok na porodní asistentku?Ano, jde o zdraví jí i dítěteAno, ale nechť si za ni připlatí, může rodit v porodniciNe, porody doma jsou nebezpečnéCelkem hlasovalo 6746 čtenářů.

Hlavní zprávy

Porodník Pařízek: Ignorujme propagátory domácích porodů, protože ideologii nejde zlomit

8.2.2017 zdravotnickydenik.cz

Pro dámy, které už za sebou mají alespoň jeden porod, je bezpečnější rodit doma s porodní asistentkou než v nemocnici s lékařem, českým ženám bylo odňato právo rodit doma a čeští zdravotníci odmítají vyhovovat moderním matkám, které rozumění rození dětí víc než sami lékaři.

Kdo trochu sleduje diskuse ohledně domácích porodů, slyšel už podobné argumenty propagátorek rození doma už

Kdo trochu sleduje diskuse ohledně domácích porodů, slyšel už podobné argumenty propagátorek rození doma už nesčetněkrát. Neodpustily si je ani na konferenci ČLK Etická dilemata medicíny 21. století – Kontroverze současné medicíny, která se konala v prosinci v Praze.

Posluchači si mohli vyslechnout mnohé o přirozených porodech a pohodě matky, o právech dítěte a povinnostech rodičky toho ale z úst zastánkyň praktik z předminulého století padlo pramálo.

„Zatímco jsou tu některé ženy, které se cítí bezpečně, jen když jsou obklopeny při porodu skupinou lékařů a přístrojů, jsou naopak ženy, které by chtěly přirozený porod a chtěly by pouze péči porodní asistentky – lékaře, jen když by to bylo nutné.

Tyto ženy nenacházejí v současném systému možnost, kde porodit,“ říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, podle níž je „třeba přizpůsobit systém péče evidence based medicine“ a umožnit hrazenou péči porodní asistentky u nízkorizikových žen.

Bohužel si Zuzana Candigliota opomněla všimnout, že jí navrhovaná praxe, tedy porod s porodní asistentkou, dnes běžně funguje a pojišťovna ho hradí – ovšem ve zdravotnickém zařízení, kde je v případě problémů k dispozici potřebné vybavení a lékař. Zastáncům domácích porod všem toto pochopitelně nestačí – chtěli by zůstávat doma, navzdory tomu, že při komplikacích riskují zdraví a život rodičky, ale především dítěte.

To, že jsme se v Česku rozhodli poskytovat péči, která má své standardy, a to jak technické, tak personální, vede zastánce domácích porodů k tvrzení, že je ženám odjímáno právo rodit doma.

„Dnes je v České republice jako v jedné z mála evropských zemí ženám odpírána možnost porodu doma s porodní asistentkou,“ píše Candigliota ve svém příspěvku k domácím porodům, který vyšel v publikaci ČLK s názvem Kontroverze současné medicíny.

Sama Candigliota ovšem v přednášce na konferenci konstatuje, že u nás neexistuje zákon ustanovující povinnost rodit ve zdravotnickém zařízení. A ne že by něco takového ve světě neexistovalo – domácí porody jsou přímo ilegální v některých státech USA.

„Domácí porod v České republice není ilegální, není trestný, dokonce není ani zakazován. Z pozice odborné společnosti není pouze doporučován,“ konstatuje Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN.

Martin Čihař z Neonatologického oddělení Nemocnice Na Bulovce k tomu dodává, že dnes matky mohou v případě nekomplikovaného porodu odrodit ambulantně a po seznámení se s riziky a podepsáním informovaného souhlasu jít domů.

„Těchto rodiček je ale relativně velmi málo, protože naše maminky vítají a pozitivně kvitují i edukační stránku hospitalizace – že se naučí o miminko starat, naučí se kojit, ztratí ten velký respekt, který zpočátku k dítěti mají. Pak přijdou domů a s dítětem to umí.

Navíc se provedou patřičné screeningy a eliminuje se doba, kdy se mohou projevit závažné vrozené vady,“ popisuje Čihař.

Úmluva:
Dítě má právo na péči a využívání léčebných zařízení

Zatímco jsou ale propagátory domácích porodů stále dokola omílána práva matky, o právech dítěte mluví mnohem méně často. „Žena má právo se rozhodnout, kde chce rodit, žena má právo vnímat své pocity, žena má právo odmítnout odbornou pomoc. Dobře.

Ale kde jsou práva dítěte? Kde je právo dítěte narodit se v takovém zařízení a prostředí, kde v případě, že vznikne komplikace, bude k dispozici adekvátní odborná pomoc?“ ptá se neonatolog Čihař, který připomíná, že Česko přijalo Úmluvu o právech dítěte, kde je v článku 24 zakotveno právo dítěte na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu a na využívání léčebných a rehabilitačních zařízení.

Další věc, kterou propagátoři domácích porodů opomíjejí, je, že matka má kromě práv také povinnosti zákonného zástupce vůči dítěti.

„Ať klidně maminka rodí doma, ale ať pak počítá s tím, že když se něco nepodaří a miminko nedopadne zdravotně dobře a byla by tu šance, že by dopadlo dobře, kdyby mělo neonatologickou akutní péči, je tu také její odpovědnost.

Miminko má právo nejen se narodit a žít, ale má právo také jako pacient – právo na kvalitní péči, na kvalitní ošetření na náležité odborné úrovni, na kvalitní screening…“ vypočítává právnička ČLK a lékařka – záchranářka Dita Mlynářová.

K
trvalému poškození mozku může dojít během sedmi minut

Podle zastánců domácích porodů ovšem „kvalitní péče“ vypadá docela jinak, než jak ji vnímá moderní medicína. Mají například pocit, že je takový lékař u většiny porodů zbytnost. „Pokud má žena předpoklad porodit fyziologicky, je lepší, když u toho lékař vůbec není,“ domnívá se právnička Candigliota.

Označuje přitom za mýtus, že porod doma je velké riziko, a také že když máme velmi nízkou novorozeneckou úmrtnost, je náš systém nejlepší. „Už jste někdy držela v rukou mrtvé dítě? My se s tím bohužel setkáváme a mluvíme potom i s rodiči.

Vždycky se tak asi budeme snažit být advokáty dětí,“ reaguje Jana Šeblová, předsedkyně Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS JEP.

Zuzana Candigliota zároveň uvádí, že počet žen, které se rozhodnou porodit doma s porodní asistentkou, se v posledních deseti letech u nás zdesetinásobil, zatímco parametry novorozenecké úmrtnosti poklesly. Údajně se tak mimo porodnici plánovaně narodí 500 až 1000 dětí.

Porodníci ovšem mají čísla trochu jiná – ze sto tisíc porodů podle nich proběhne doma kolem 400 a jde tak ani ne o půl procenta rodiček. „My se domníváme, že je to téma uměle vyvolané, že jde o umělý problém a lidé jsou klamáni.

Menšina lidí je hodně slyšet – jsou studie, že domácí porody odmítá většina české veřejnosti i většina porodních asistentek,“ říká docent Pařízek.

Dojem, že u porodu, který se dopředu jeví jako nekomplikovaný, se nemůže nic stát, je dle lékařů mylný. „Každý porod se může zkomplikovat a jako fyziologický ho lze označit až retrospektivně,“ zdůrazňuje Čihař. Podle něj má okolo deseti procent dětí poruchu poporodní adaptace a čtyři procenta přímo vyžadují resuscitaci.

V průběhu porodu často dochází k přerušení přívodu kyslíku k dítěti, což je obvykle dáno pupečníkovými příhodami či odloučením placenty. Už po sedmé minutě přitom dochází k nevratnému poškození mozku. „Dojde-li k takové situaci, je každý transport a sanitka pomalá,“ dodává Čihař s tím, že právě to je podstata problému.

Nejde totiž ani tak o to, o kolik je porod doma rizikovější, ale o to, že při komplikacích dítěti už nikdo nepomůže.

To jsou také důvody, proč před pěti lety podpořila celá řada odborných společností stanovisko porodníků.

„V České republice, z hlediska geografických a klimatických podmínek, není možné zajistit pro tyto případy rychlý a nekomplikovaný transport z domácího prostředí do porodnického zařízení,“ píše se ve stanovisku z roku 2012, které vedle porodnické sekce České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP podpořilo 24 dalších odborných společností plus Česká asociace sester a Česká společnost porodních asistentek.

„Musíme si uvědomit, že novorozenecké období je nejrizikovějším obdobím v životě člověka a musíme se bránit pohledu na porod v tom smyslu, že se jedná o společenskou záležitost, při které si ženy nepřejí být rušeny.

Jedná se o záležitost, která rozhoduje o celém budoucím životě jedince,“ zdůrazňuje Čihař.

Na rozdíl od Candiglioty tedy mají nejen čeští porodníci a neonatologové, ale také například američtí pediatři jasno: v doporučených postupech jasně říkají, že porodnice je nejbezpečnější místo, kde by měl probíhat porod.

Kojenecká
úmrtnost v Evropě v roce 2014. Zdroj: OECD

Zastánci domácích porodů je také často zmiňováno, že jde o praxi v některých zemích běžnou – nejčastěji se uvádí Nizozemí, kde nyní rodí doma zhruba pětina žen. Jak ovšem připomínají lékaři, i tam je trend klesající – ještě před třiceti lety to byl dvojnásobek.

Navíc jde o zemi malou a rovinatou, bez rizika sněhových kalamit a navíc s převažující nízkopodlažní zástavbou. V případě nouze je tedy transport pacientky podstatně snazší než u nás, nemluvě o tom, že sanitky disponují vybavením k resuscitaci matky i dítěte.

Budete mít zájem: Léky Proti Zvracení Na Předpis?

Zuzana Candigliota na tomto místě vyvrací jako mýtus, že sanitka čeká před domem rodičky.

„Je pravda, že v zemích, kde je porod doma zaveden a je možný jako jedna z legálních variant, se někdy žena rozhodne přesunout z domova nebo porodního domu do nemocnice. Nejčastěji jsou to situace, kdy si přeje tišení bolesti, epidural, nebo je porod příliš zdlouhavý. Pak je velmi časté, že jede vlastním autem, nevyužívá sanitku.

U malého procenta porodů mimo nemocnici žena nebo porodní asistentka využijí služeb záchranné služby. V České republice by to odpovídalo 50 až sto převozům ročně. V současnosti si ale v ČR asi devět tisíc žen ročně přivolá záchranku jen proto, že chtějí přijet k porodu do nemocnice.

Pokud jde tedy o zneužívání záchranné služby, toto jsou ty případy,“ myslí si Candigliota.

Čeští záchranáři situaci vidí jinak. A právě oni jsou jediná státem zajištěná pomoc, kterou může domácí rodička očekávat. Problém je, že od roku 2009 přibylo výjezdů záchranek o čtvrtinu, ovšem s obdobným objemem prostředků, lidí a prohlubujícím se nedostatkem lékařů.

Zatímco ale výše zmíněný převoz do nemocnice jistě zvládne posádka bez lékaře, zkomplikovaný domácí porod jeho přítomnost vyžaduje – a blokuje tak možnost být u jiných pacientů v ohrožení života, u nichž šlo ale nezřídka vzniku stavu zabránit hůře než domácímu porodu.

Doktor Jiří Knor ze středočeské záchranky navíc popisuje, že si domácí rodičky neváhají zavolat záchranku, aby jim vypomohla do doby, než dorazí porodní asistentka (pochopitelně s negativním reverzem převozu do porodnice).

V dalších případech volá záchranku sama asistentka, která usoudí, že porod neprobíhá tak, jak by měl.

„Porodní asistentky nejsou schopny řešit porodní komplikace takovým způsobem, jak je řešíme my. I kdyby byly vzdělané a vybavené, v jednom člověku to prostě nejde.

Záchranná služba ale může komplikace řešit pouze omezeně a co je důležité, každý novorozenec má být po porodu vyšetřen pediatrem.

Na to nemáme vybavení,“ přibližuje Knor, který zároveň ke kazuistikám středočeské záchranky dodává, že bez kvalifikovaného včasného zásahu záchranné služby by většina těchto domácích porodů skončila smrtí dítěte či matky.

Na tomto místě také připomeňme, že zatímco poskytovatel zdravotní péče musí splňovat určité podmínky, porodní asistentka u domácího porodu je nesplňuje.

„Obvykle neposkytuje zdravotní služby na základě oprávnění, ale přijde jako konzultantka a kamarádka.

Pak je třeba uvědomit si, že mám k sobě konzultantku a kamarádku, nikoliv plně erudovaného zdravotníka, který má oprávnění toto povolání vykonávat na území České republiky,“ zdůrazňuje Dita Mlynářová.

Spiknutí,
kam se podíváš

Asi příliš nepřekvapí, že k tomu všemu mají zastánci domácích porodů pocit, že proti nim „druhá strana“ kuje pikle a tají jim informace. „Měla by být zveřejňována data, která jsou v současné době utajována, a měla by být ukončena metodika zastrašování a vyhrožování v porodnictví.

Místo toho by měla být diskuse založená na evidence based medicine,“ domnívá se Candigliota. Pravda je, že to v českém zdravotnictví s daty a jejich analýzami (s výjimkou onkologie) není žádná sláva – vzpomeňme si na diskuse o počtech zdravotníků.

Nazývat ale tento stav utajováním dat o porodnictví je trochu přehnané.

Podle Candiglioty navíc u nás dochází k něčemu, co bychom mohli nazvat spiknutí těch zlých proti těm hodným.

„V České republice je několik spíše malých porodnic, které se snaží vycházet vstříc přáním rodiček a které podporují ženu při přirozeném porodu.

Praxe je ale, co vím, taková, že tyto nemocnice čelí zastrašování ze strany velkých nemocnic v regionu, takže se nesetkávají s podporou, ale naopak, jako kdyby ostatní nemocnice kolem zlomyslně čekaly, až tam bude průser,“ spekuluje Candigliota.

Celá tato situace, za níž stojí malá skupina lidí bojujících za domácí porody, vede k neblahému jevu – totiž k přinejmenším pomyslnému stavění překážek.

„Není možné rozdělovat tým porodní asistentka, porodník, pediatr – neonatolog. To je trojice, která zodpovídá za bezpečnost.

Nějakým způsobem hledat bariéru mezi porodní asistentkou a porodníkem je mylná, špatná cesta,“ zdůrazňuje docent Pařízek.

Jedna
z příčin? Opadá strach z fatálních důsledků

Podobně jako u očkování berou lékaři výstřelky v podobě domácích porodů jako daň za úspěch.

V současnosti u nás každoročně zemře při oněch sto tisících porodech zhruba deset matek a 400 dětí, což znamená perinatální mortalitu kolem čtyř promile (když se podíváme na mezinárodní srovnání v zprávě European Perinatal Health Report z roku 2010, vidíme, že si v parametrech, jako je fetální, neonatální či mateřská mortalita, vedeme přinejmenším nadprůměrně, často přímo výborně).

„Touha po plánovaném domácím porodu je daní za úspěchy medicíny.

Vážné poškození zdraví nebo dokonce ztráta života matky nebo dítěte se staly v naší zemi tak raritní událostí, že někoho svádí k sebevědomé představě, že našimi babičkami popisované tragédie prostě už ani nemohou nastat,“ píší ve sborníku Kontroverze současné medicíny Antonín Pařízek a Martin Čihař. „Čím si myslíme, že je méně ohroženo zdraví dítěte a maminky, tím se zdá, že je větší troufalost rodit jinak, než za standardních podmínek,“ dodává Pařízek.

Odborníci už jsou ale skeptičtí k tomu, aby se se zastánci domácích porodů dohadovali.

Jak koneckonců poukazuje docent Pařízek, ani fakt, že jedna z největších propagátorek domácích porodů, Australanka Caroline Lovellová, při porodu doma zemřela, nevzalo těmto lidem vítr z plachet.

„Já navrhuji absolutní ignoraci propagátorů domácích porodů, a to proto, že ideologie nelze žádnými možnostmi zlomit,“ konstatuje docent Pařízek.

Na druhou stranu ovšem apeluje na shovívavost vůči rodičkám samotným. „My bychom měli být maximálně tolerantní k laikům, zejména k ženám, které se rozhodnou pro domácí porod, ale netolerantní k propagátorům domácích porodů. Ti by měli být natolik na úrovni, aby věděli, jaká rizika domácí porod pro maminku a zejména miminko přináší.

Náš úkol je nestrašit, ale informovat laickou veřejnost o existenci rizik a komplikací, které v případě domácích porodů můžou nastat. Domnívám se, a není to jen můj názor, že domácí porody jsou jednoznačně cestou do minulosti.

Hovoříme-li o tom do médií, napněme síly a usilujeme o to jediné, co v České republice ještě možná schází, a to, aby české porodnice více připomínaly domácí prostředí,“ vyzývá Antonín Pařízek.

„Nebylo
by od věci, kdyby různá aktivistická hnutí za domácí porody
napnula síly a svůj čas a energii věnovala boji za systémové
řešení tzv.

ambulantního porodu a zejména za zvelebení a
vybavení porodnických zařízení, která by se měla čím dál
tím více podobat domácímu klidnému prostředí, ovšem s
možností včasného řešení akutně vzniklé situace ohrožující
život matky nebo dítěte,“ dodávají lékaři Pařízek a Čihař.

České
porodnictví má nepochybně své mouchy – může docházet k
výkonům, bez nichž by se žena obešla, a co se týče komunikace
s pacientem, mají mnohá zařízení a zdravotníci hodně co
zlepšovat. Bylo by však záhodnější vyvíjet aktivity, které
porodnice promění v prostředí, které bude většině rodiček
vyhovovat.

Žádat po státu, aby garantoval kvalitní péči doma,
nota bene hrazenou, je trochu mimo mísu.

V době, kdy se navíc
zdravotnické rozpočty napínají pod tíhou přicházejících
nákladných léků, z nichž přinejmenším některé mohou být
pro pacienty otázkou života a smrti, je myšlenka úhrady něčeho,
co je vedle projevu alternativního způsobu života také hazard s
životem matky a dítěte, mírně řečeno nehorázná.

Michaela
Koubová

URL|
http://www.zdravotnickydenik.cz/2017/02/porodnik-parizek-ignorujme-propagatory-domacich-porodu-protoze-ideologii-nejde-zlomit/

Stejná zpráva vyšla také v jednom dalším titulu.

Jsme oba šťastní, že jsme se našli a máme jeden druhého. Bydlíte v Teplicích? Hledáte partnera pro život? Chcete se seznámit s mužem nebo ženou z Teplic a blízkého okolí? Pokud na tyto otázky odpovídáte ano, pak je pro vás seznamka ELITE Date pro seznámení přes internet tou správnou volbou.

Zaregistrujte se na naši seznamku Teplice a uvidíte! Pomůžeme vám vybrat skvělou a zároveň levnou dovolenou. Je libo bez stravy, polopenzi nebo plnou penzi? Pobyt pro dva, nebo rodinná dovolená? Hotel, penzion, nebo pronájem chaty? Na Skrz. Vybíráme ty nejlepší nabídky slevových portálů a ověřených cestovních kanceláří , proto přes nás pořídíte pobyty vždy levně a na jednom místě.

UPOZORNĚNÍ

Letos si můžete nezapomenutelnou dovolenou dovolit i vy! Máte nastaveny filtry: Typ pobytu, Destinace.

Dominy, BDSM seznamka | .

Jak postupovat?;
Latest Posts.
Chybové hlášení.

Nejvc sexy eny svta Czech open air sex party, – lide cz seznamka a chat koata trutnov.
Account Suspended!

Změnit nastavení filtrů. Zobrazit další nabídky.

Wellness pobyty Pobyty pro dva Víkendové pobyty Poznávací zájezdy Dovolená u moře Dovolená na horách. Činí tak jako přihlášený do členské sekce. Deaktivací zakáže zobrazování Osobního profilu jiným Členům a zveřejňování Osobního profilu na internetu.

Teplice – ubytování a pobyty –

Výjimkou je Člen, kterého požádal o kontakt nebo Člen, se kterým v minulosti došlo k vzájemným sympatiím a souhlasu s předáním kontaktů. Agentura si vyhrazuje právo: a. Nevyužije-li Člen výhod či benefitů v čase k tomu stanoveném, nárok na výhody či benefity bez nároku na jakoukoli náhradu či refundaci ztrácí.

Po dobu platnosti členství má Člen právo: a. Člen se zavazuje pravidelně aktualizovat poskytnuté údaje o sobě a preferovaném protějšku, pečlivě uschovat přístupové údaje a zamezit jejich zneužití.

Člen se zavazuje komunikovat se zástupci Agentury, bez prodlení odpovídat na dotazy, spolupracovat s nimi při doplňování informací požadovaných v Osobním profilu.

Veškeré objednávky, editace osobních údajů se uskutečňují výhradně uvnitř Členské sekce. Informace o přijatých platbách, stav objednávek či zpracovávané osobní údaje jsou Členům zobrazovány v Členské sekci. Účetní doklady jsou ke stažení z odkazu zprávy nebo v Členské sekci, agentura tyto nepředává v papírové podobě.

Erotické seznamky • .
Seznamka – Teplice – Ústecký kraj?

hledáte osamělá žena Zábřeh Česko?
Seznamka Známost.cz má těchto 5 výhod.
Registrace;

Seznamka pro Teplice.

Je zakázáno využívat Osobní profil k jiným aktivitám, než je samotné seznamování či k aktivitám jiným, než ke kterým Členy opravňuje tato smlouvy nebo Provozní podmínky.

Do Osobního profilu je zakázáno vkládat jakoukoli reklamu, odkazy na reklamu, odkazy na jiné webové stránky, nabízet nebo inzerovat jakékoli služby, nabízet sex nebo práci, kazit dobré jméno Agentury svým nevhodným, asociálním chováním, svými aktivitami, vloženými fotkami či textem.

Je zakázáno vkládat do Osobních profilů odkazy na vlastní fotky, videa, audio nahrávky, sociální sítě či jiné komunikační portály, výjimkou mohou být kolonky k tomuto účelu přímo určené.

Člen není oprávněn předat, prodat, pronajmout svůj Osobní profil nebo přístupové údaje jiné osobě. Není oprávněn vlastnit a používat více jak jeden Osobní profil.

Zájemce o služby či Člen není oprávněn vkládat fotografie, na kterých jsou zachyceny jiné osoby.

Budete mít zájem: Léky Podávané Při Porodu?

Je zakázáno, aby jedna osoba vlastnila více než jeden Osobní profil nebo aby se pokoušela vícekrát vyplnit registrační formulář za účelem vlastnit více, jak jeden Osobní profil.

Smluvní strany ujednaly tyto komunikační kanály: zpráva elektronické komunikace, SMS, telefonní hovor. Člen má právo povolit nebo zakázat příjem SMS nebo emailů od Agentury vyjma případů, které se týkají: a.

Kredit a platební metody 1.

Seznámení Teplice – Seznamka, která frčí..

seznámení zdarma Praha, Brno, Ostrava a celá ČR po internetu, ona hledá muže, on hledá ženu, Seznámení Teplice – Seznamka pro muže a ženy z okresu Teplice a okol Pokud na tyto otázky odpovídáte ano, pak je pro vás seznamka ELITE Date pro seznámení přes internet tou správnou volbou. Zaregistrujte se na naši seznamku Okres Teplice a uvidíte! Třeba právě na EliteDate na vás čeká vaše životní láska! Seznámení v okolí. Podle typu. Seznámení Okres Teplice On hledá jeho Okres.

Kredit lze využít k zakoupení jakékoliv služby nebo účasti na Akci nabízené na Portále nebo na , či. Člen je povinen platbu řádně označit variabilním symbolem, vždy dle pokynů dané objednávky.

CHCI SI NAJÍT PARTNERA

Pro účely navýšení Kreditu se jako variabilní symbol použije desetimístné Členské číslo. Jestliže Člen provádí platbu ze zahraničí či v jiné měně než v českých korunách, pak za služby hradí převedením peněžních prostředků na účet s následujícími údaji v 6. Instrukce pro platby ze zahraničí nebo z účtů jiných měn než CZK: Fio banka, a.

Agentura není povinna zasílat informaci o přijetí platby Členovi, tuto informaci si Člen může sám vyhledat po přihlášení do členské sekce, kde se zobrazuje historie objednávek, přehled přijatých plateb.

Agentura není povinna zasílat Členům faktury, veškeré účetní doklady jsou dostupné v členské sekci. Pravidelně se vracejte.

Rozhodli jsme se udělat radost všem nezadaným a otevřít jim naši seznamku na rok zdarma!

Získáte přístup ke všem základním komunikačním funkcím a můžete tak…. Toggle navigation. Jak postupovat? Tolerance, nové hnutí a nejžhavější Babiš Přečíst více.

Pro lázeňské hosty i pro veřejnost každý den. Botanická zahrada, vyhlídková věž, zámek a muzeum, zřícenina hradu Doubravka, koncerty, divadlo, kina, akce.

Lázně Teplice v Čechách chrání hosty i personál před zbytečnými riziky. Epidemiologická situace je nyní stabilizovaná, její vývoj však sledujeme a ve všech ohledech stavíme zdraví ….

Dle nařízení vlády mohou od Rezervujte si pobyt v Lázeňském domě Beethoven.

Soud: Nemocnice musí pomoci ženám, které chtějí rodit doma

Rodičky mohou vyžadovat péči nemocniční porodní asistentky u domácího porodu. Rozhodl o tom Městský soud v Praze s odkazem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého mají ženy právo na volbu místa porodu a stát má povinnost jim k tomu zajistit podmínky, tedy dostupnou zdravotní péči. Informuje o tom Liga lidských práv (LLP).

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!

Na soud se obrátila žena, která plánovala po předchozí zkušenosti s domácím porodem porodit doma i své třetí dítě. Byla zdravá, všechna vyšetření měla v pořádku, proto domácímu porodu nic nebránilo.

Podle LLP ale nebylo snadné sehnat porodní asistentku, která by jí u porodu pomáhala. Podle studií je přitom porod doma u nízkorizikové rodičky za pomoci zdravotníka srovnatelně bezpečný jako v nemocnici.

„Soukromé porodní asistentky totiž mají strach ze sankcí, které by jim hrozily za vedení porodu mimo nemocnici, a tedy za neoprávněný výkon činnosti,“ vysvětlila právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Povolení poskytovat péči během porodu doma nemá totiž podle jejích slov v Praze ani jedna porodní asistentka.

Právě z toho důvodu žena požádala svou spádovou nemocnici v Motole, aby jí zajistila péči během porodu doma nemocniční porodní asistentkou. Nemocnice to nicméně odmítla s tím, že v souladu s platnými standardy zdravotníci poskytují péči pouze hospitalizovaným pacientům.

Těhotná žena se pak za pomoci Ligy lidských práv obrátila na soud a podala návrh na vydání předběžného opatření. Podle soudkyně je její návrh sice legitimní, ale zamítla jej z důvodu pozdního podání.

„Soud se ztotožňuje s tvrzením navrhovatelky, že má právo na volbu místa porodu doma a toto právo je součástí práva na ochranu soukromého a rodinného života.

Pravdou je, že stát neuděluje v České republice registrace porodním asistentkám a odrazuje soukromé porodní asistentky od toho, aby poskytovaly péči u porodu doma.

Vzhledem k neexistenci porodních asistentek bylo také namístě obrátit se se žádostí o zajištění péče během porodu na nemocnici ve spádové oblasti dle bydliště navrhovatelky, což je Fakultní nemocnice Motol,“ uvedl soud v odůvodnění.

Podle Zuzany Candigliota je rozhodnutí soudu pozitivní, neboť ženám zajišťuje nárok na péči u porodu doma, pokud ho uplatní včas.

Lepší nastavení systému porodní péče po vzoru západních zemí, kde je péče u porodu doma běžnou součástí služeb, by podle LLP mohla řešit pracovní skupina k problematice porodní a poporodní péče o matku a dítě. Její zřízení zvažuje ministr zdravotnictví Leoš Heger a podporuje ji i zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.

Ivana Königsmarková

Rozhovor s porodní asistentkou Ivanou Königsmarkovou (foto: Vlado Kníž, maminka.cz)

Její příběh znají všichni. Dlouho byla tou špatnou, která před šesti lety zavinila smrt chlapečka, u jehož domácího porodu asistovala. Ihned se kolem ní strhlo něco jako „hon na čarodějnici“.

Lékaři z porodnice v Podolí, kam tehdy s miminkem dorazili hledat pomoc, ji zažalovali. A spolu s ní se ocitly ve stínu všechny porodní asistentky. Ona sama poté zažila peklo, ze všeho toho tlaku těžce onemocněla a stáhla se do ústraní.

Letos v lednu soudy definitivně potvrdily, že je nevinná…

Osvobodily ji, zrušily podmínečný trest i zákaz výkonu činnosti a ona tak trochu začala znovu. Teď je to ona, kdo žaluje český stát o náhrady za pokaženou pověst, šest let soudů a stresu. Na svůj obor nezanevřela, těhotným se věnuje dál a pořád se snaží o změny v českém porodnictví. Co na něm vidí kladného a co ji ve vztahu k rodičkám trápí?

Vaše jméno se dostalo do povědomí široké veřejnosti opravdu nešťastným způsobem. Když to ve zkratce shrnu: při jednom z doma vedených porodů v roce 2009 přišel na svět chlapeček, který nedýchal a který o dvacet měsíců později také bohužel zemřel. Neumím si představit, jak bolestivé to muselo být pro jeho rodinu. Byla to bezpochyby tragická událost i pro vás.

Byla a stále je. Hodně jsem si při tom navíc uvědomila, jak si dnes umírání s porodnictvím už vůbec nespojujeme. Všude slýcháme, jak jsme úžasní, nejlepší, jak věda pokročila a jak umíme zachránit miminka, která bychom ještě pár let nazpět zachránit nemohli.

Je to fantastické, ale pořád jsou tu situace, které zachránit nelze. Ani v porodnicích. Ale tam se o tom příliš nemluví. Na porodnictví jsme začali nahlížet jako na supervědu, ne jako na něco spojeného s přirozeným principem života.

Nedávno jsem dokonce zaslechla, že se chystá něco jako matematický model porodu. Že se lékaři učí skenovat tělo matky, pak tělo miminka, udělají animaci a řeknou, jestli je žena schopná rodit přirozeně, nebo nikoli. Šokovalo mě to!

Prozradíte proč?

Pokud totiž jdeme tímto směrem, pak úplně ztrácíme základní dovednost oboru. Na sledování těhotenství používáme přístroje, monitory, ultrazvuky. Ale vůbec nevnímáme realitu, tedy ženu jako takovou!

Vymýšlíme matematické modely a plánujeme císařské řezy, ale zapomínáme, že porod je souhra dvou jedinců, matky a dítěte. Co se děje, do sebe musí přirozeně zapadat, porod má svůj specifický režim, na kterém se oba skutečně podílejí aktivně. Ano, i dítě, protože není jen objektem, který se má nějak protlačit ven. To přestáváme vnímat.

Kdy se tohle začalo dít?

Už celkem dávno. Ale když jsem v roce 1974 jako porodní asistentka začínala, bylo to jinak. Nechci vracet minulost. Jen některé věci postrádám. Třeba to, že tehdy na prvním místě byla žena, ta, která rodila. Snažili jsme se, aby především ona byla v pořádku, komunikovali jsme s ní.

Pak přišly monitory a rodičky nás zajímat přestaly. Úplně živě si pamatuju na den, kdy jsem v práci sledovala místo ženy monitor. Stála jsem s kolegyní nad jednou budoucí maminkou, fascinovaně jsme asi deset minut sledovaly ty dvě vlnící se křivky na papíře, a pak jsme prostě odešly.

Maminky jsme se tehdy vůbec na nic nezeptaly. Jak se má, jak se jí daří… A tak to jde pořád. Ptáme se přístrojů, neptáme se maminek. A stavíme je také co do důležitosti až za dítě. Jako by se z žen stávaly jen chodící inkubátory.

Zní to strašně! Ale lékaři mají přece spoustu argumentů, proč to dělají. Pracují na tom, aby se péče o nastávající maminky zlepšovala!

Vidíte, a já si myslím, že se v mnoha ohledech zhoršuje. Respektive její dostupnost a provázanost. Dneska si můžeme vybírat lékaře i porodnici, což je v pořádku. Jenže chybí podstatné detaily. Péče v porodnici se zkracuje, i to hodnotím kladně.

Nicméně pak je žena propuštěná domů a hozená do vody v tom nejhorším rozpoložení. Hrají si s ní hormony, může přijít splín, není ustálená laktace a žena odchází jen s pokynem, že následující den má jít k pediatrovi a ona sama až po celých šesti týdnech ke gynekologovi.

Nikdo se nezajímá o to, jak se jí zavinuje děloha, jak se hojí porodní poranění, jak se nalévají prsy. Najednou je sama. Dřív to bývalo jinak. Po týdnu stráveném v porodnici přišly ženy domů, zavolaly na své obvodní středisko, tam porodní asistentka vzala kabelu a šla na návštěvu. Pak přišel i dětský doktor se sestřičkou, péče o maminku a dítě navazovala, byla komplexní. A zahrnovala oba.

Je pravda, že se mi po odchodu z porodnice ulevilo, že už mě nikdo nesleduje, že nemusím zapisovat všechny ty hodnoty nakojeného mléka, ale… pak bylo „temno“.

Odtrpěla jsem si návštěvu pediatra, u kterého jsem brečela strachem z toho, že mě odsoudí, jak rychle jsem odešla z porodnice. A pak jsem se kvůli tomu samému bála, že se budu špatně hojit.

Navíc, doma sama… poporodní blues se rozjelo ve velkém.

Ano, to je typické. Ona nám chybí také polygenerační rodina. Ženy jsou najednou samy, přestávají si vědět rady, přestávají brzy kojit. Vznikají konflikty mezi partnery, protože muži poporodní rozpoložení těžko chápou. A ženy navíc z porodnice odcházejí s přesvědčením, že musí okamžitě fungovat a vypadat stejně jako před porodem.

Ale ani v minulosti nechodily okopávat brambory hned, jak bylo dítě na světě. Šestinedělí bylo svaté, celá rodina o ně pečovala, vyvařovala polívky, seznamovala se s miminkem.

Dnes jako by se čekalo, že porodem končí to „jiné“ a že se musí věci vrátit k tomu, co bylo. Ale to prostě nejde. Porodem všechno začíná. Porod je kotrmelec. A po něm je už všechno jinak.

Budete mít zájem: Glucophage 850 mg – příbalový leták

To je přesné. Nikdy jsem se nebála porodu, ale měla jsem strach z toho, co bude potom. Porod vždycky skončí, ale co začne pak? To je teprve jízda! Přesto, když jsme u strachu – ten z porodu je podle mě také stále častější. Nebo se mýlím?

Strach z porodu je hodně častý. Nicméně z různých důvodů. Vždycky se tomu říkalo těžká hodinka, vždycky byl náročný, ale rodilo se doma, všichni byli v dosahu. Ženy v přímém, muži za rohem nervózně přešlapovali.

Všichni byli v té atmosféře, věděli, jak ženě je, jak se k ní chovat. Pak jsme ženy začali vozit do porodnic, muže nechali pod okny, děti po porodu začali dávat do inkubátorů a rodinu rozbili na atomy. Tak nejenže nefunguje rodina jako taková, ale kolem porodu se točí strach.

Žena se v porodnici najednou ocitla sama, ve vykachlíkovaných stěnách, porodní asistentka stále odbíhá, ženě chybí opora, ale také informace. Lidé – doktoři, sestry i porodní asistentky – se u jedné rodičky střídají jako na běžícím pásu. Jednou jsem počítala, kolik lidí ženu a dítě vidí, vyšetřuje nebo ošetřuje, během těhotenství, porodu a po něm v porodnici.

A vyšlo mi číslo šedesát a více – šedesát různých lidí! Komu má žena věřit, když navíc každý říká něco jiného? Kolik z nich ji zná a něco o ní ví? Proto u těhotných začal nastupovat strach. A strach je špatný rádce. Takže se bojíme rodit.

Ale to nebude asi jediný původ strachu z porodu, máme jich zřejmě víc…

Ne, hodně je za tím již výše zmíněný přístup. Nezajímá nás žena jako taková, zajímají nás výsledky monitorů, a protože tu jsou zaběhlé postupy, maminky často slýchávají: s touhle pánví neporodíte!

Nebo: dítě je moc velké, připravte se na císařský řez! Kompetence žen porodit umíme jedinou větou shodit na absolutní nulu místo toho, abychom je v nich posilovali. Přitom kdyby bylo nutné rodit císařským řezem pokaždé, když je matka drobná a dítě velké, musely by tak rodit třeba všechny Asiatky. A nerodí!

Také jsou tu příběhy předchozích generací žen, které vyprávějí o tom, jak si porod protrpěly, jaké to bylo peklo, a nastávající mamince vykreslují takové hrůzy, že se jejímu strachu není co divit.

Zdravému přístupu k porodu, respektive důvěře ve vlastní tělo, kterou evidentně postrádáme, podle mě nepřispívá ani systematická předporodní péče, neustálé kontroly.

Pamatuju si, že mě to často stresovalo, to neustálé čekání na výsledky, které na jednu stranu určitě znamenají úlevu, ale už vůbec fakt, že někdo považuje za nutné mě neustále prohlížet, ve mně vyvolává pochybnosti o tom, že se všechno děje, jak má. Co si o předporodní péči u nás myslíte vy?

Myslím, že u nás těhotné nemají ani čas být těhotné. Chodí od vyšetření k vyšetření a klepou se o výsledky. Ženy v těhotenství přitom nemají žádnou povinnost. A i kdyby nebyly vůbec nikde, nikdo by jim neměl nic říct.

To ale není úplně rozumné. Ano, to, že se ženy začaly sledovat v těhotenství, má samozřejmě pozitivní vliv na jejich zdraví i zdraví dětí, leccos se dá zachytit, dá se ledasčemu předejít, s ledasčím se dá pracovat, a když hrozí problém, jde dotyčná maminka na specializované pracoviště.

Nicméně, problém vidím v tom, že se s každou nastávající maminkou nakládá, jako by byla riziková, nemocná. A pokračuje se s tím i u porodu. Hned vám preventivně napíchnou kanylu, kdyby se něco stalo.

Proč? Ženy to ruší, stresuje. Navíc vím, že na 85 % i více porodů může proběhnout bez zásahů a ten zbytek jsou většinou porody, u kterých se očekává problém, protože se ví o nějaké nemoci ženy, jde o vícečetná těhotenství a podobně.

Ale u nás už předem počítáme se zásahy do porodu (a následně do něj také často zbytečně zasahujeme), stejně jako během těhotenství počítáme s problémy a posíláme těhotné ženy z vyšetření na vyšetření.

Vynechat všechna vyšetření je, jak jste sama řekla, druhý extrém. Kudy vede pověstná „zlatá střední cesta“?

Kdybych měla pečovat o těhotnou, potřebuju vědět dvě věci: že je žena zdravá a že se těhotenství dobře vyvíjí. Na to, abych věděla, že je zdravá, bych ráda viděla výsledky krevního vyšetření stejného jako u preventivní prohlídky u obvodního lékaře.

Zajímal by mě krevní obraz, krvácivost, srážlivost, krevní skupina a Rh faktor a taky jaterní testy. A pak bych se s tou ženou chtěla potkávat, tak jednou za čtyři týdny. A mezitím pro ni byla na telefonu.

A co vyšetření bříška?

Lékaři jednou rukou vyšetřují vaginálně, druhou přes břicho. Já bych vyšetřovala oběma rukama přes břicho, protože i tak mohu zjistit, v jaké kondici je děloha, jestli velikost odpovídá stáří těhotenství, jestli je přiměřené množství plodové vody, jak je dítě uložené, jak je asi velké a kolik váží.

Vyšetřením samotného bříška jsem schopná zjistit vše důležité – tedy, kromě pohlaví miminka (směje se). Nakonec bych přeměřila vzdálenost od stydké kosti k hornímu okraji dělohy a objem břicha, a pokud by tyto rozměry přiměřeně stejně rostly, věděla bych, že je těhotenství v kondici.

Už jste to před chvílí zmínila. Často se zasahuje i do samotného porodu. Někdy na přání ženy, jindy lékaři rozhodnou o urychlení, vyvolání, sáhnou k protržení plodové vody…

Přijde mi absurdní, že celé těhotenství ženám říkáme: ne abyste brala nějaké léky, ani paralen nesmíte! A pak, když začnou rodit, zapomeneme, že jsou ještě těhotné, a cpeme do nich, co se dá.

Navíc je prokázáno, že každý zásah do porodu může vyvolat další zásah, může způsobit dokonce celou kaskádu zásahů… Jestliže vyvolám nebo urychluju porod, cítí žena nepřiměřeně silnou bolest, protože umělý oxytocin blokuje přirozený oxytocin a umělý oxytocin na rozdíl od přirozeného nemá vedlejší produkty, mezi něž třeba patří to, že tlumí bolest.

Pak, když žena cítí nepřirozeně silnou bolest, má potřebu ji nepřirozeně tlumit a řekne si o epidurál nebo jiný prostředek. A když utlumí bolest, mohou se utlumit i kontrakce, takže je musíme zase posílit, a znovu se rozjede kolotoč s neúměrnou bolestí a jejím tlumením. Děloha je zmatená, neví, co má dělat.

Takže nedoporučujete ani žádné postupy pro tlumení bolesti? Přiznám se, že mně třeba epidurál pomohl si odpočinout a pak hned nastoupily finální kontrakce a porod samotný.

Použít se dá ledasco, ale důležitější je spíš váš vztah k bolesti. Jde i o psychickou kondici, protože kolikrát se do porodu promítnou strašné věci. Zažila jsem ženu, která si u něj odžila své znásilnění, špatné sexuální zkušenosti.

Protože i takový je porod – sexuální záležitost. A jako s takovým je třeba zacházet. Znát ženu, její minulost, vztah k bolesti, a když tohle vím, mohu s tím pracovat. Většina lékařů i porodních asistentek to asi neví a ženy s bolestí pracovat neumí…

Proč se tohle tak málo učí třeba na předporodních kurzech? A co by se tam vůbec mělo zdůrazňovat místo pouček o psím dechu?

Jak jsme se přestěhovali do měst, odcizili jsme se přírodě a sami sobě, bojíme se sáhnout na svá intimní místa, neznáme vlastní tělo. Proto se těhotné snažím učit, že nejdůležitější je vnímat sama sebe.

Nebát se sáhnout si na břicho, dítěti tím neublížím, to je ve vodě, a komunikovat s ním dotekem je důležité. A je to určitě příjemnější než přes fotku z ultrazvuku. Když tohle ženy pochopí a budou v kontaktu s dítětem a samy se sebou, tak se nemusí učit už vůbec nic.

Rodit umí, všechny. Dám ruku do ohně za to, že ano. Bez ohledu na jejich věk. Porod je totiž podobný proces jako milování a to nás taky nikdo na kurzech neučí…

Když už jsme u kurzů: v posledních letech na nich nesmí chybět muži. Stejně jako u porodů. Je to tak správně?

Muži byli u porodu svým způsobem vždycky. Jen ne přímo u něj. Byli za dveřmi a čekali, aby se mohli se svým dítětem hned přivítat. Byli součástí toho známého prostředí, které pomáhalo rodičce cítit se příjemně. Když jsou přímo u porodu, může to být v pohodě, ale také nemusí. Muž u porodu funguje na bázi adrenalinu, protože se bojí, je nervózní.

A adrenalin je doslova nakažlivý, takže nervózní může být i rodící žena. Ta se také může začít bát stejně jako její muž, kterého by často nejraději poslala pryč, ale z ohleduplnosti k němu si ho tam nechá. Mnohokrát jsem zažila, že v přítomnosti muže se porod zastavil, a sotva odešel ženě třeba pro pití, věci nabraly rychlý spád.

Roli tam hraje také ponorková nemoc, protože porodní sál je malý, porod trvá hodiny, je víceméně stereotypní: kontrakce – nic – kontrakce – nic… S mužem u porodu to zkrátka může být různé.

Víte, u kolika porodů jste vůbec byla?

Nepočítám to. Ale jako porodní asistentka v porodnici jsem na začátku své kariéry obíhala i deset porodů za noc. V sedmdesátých letech byl obrovský babyboom, narodilo se i 200 000 dětí za jediný rok!

A budete na porodním sále i se svými dvěma dcerami, až to jednou budou potřebovat?

Nebudu. Jedna věc jsou profesní zkušenosti a druhá věc emoce, které by tam určitě převážily.

Svým způsobem ale pomáháte všem budoucím maminkám. Založila jste kdysi dávno Unii porodních asistentek, bojovala za zřízení porodního domu, jste součástí tzv. Pracovní skupiny pro porodnictví…

Ano, takovou porodní skupinu jsem navrhovala už v roce 2000, ale vznikla až mnohem později. Je to důležitá skupina. Jsou v ní zastoupeni všichni, kdo mají co do činění s porodem: gynekologové, porodníci, porodní asistentky, pediatři, záchranáři, psychologové, sociologové, lidé z ministerstva zdravotnictví, pojišťoven i zástupci rodičů.

A tam se bavíme o tom, co by se mohlo v našem porodnictví změnit. Jde to pomalu, ale každý pokrok se počítá.

Neblýská se třeba už na uzákonění možnosti rodit doma nebo ve zmíněném porodním domě, který vnímám jako příjemný kompromis mezi porodem doma a v porodnici?

Porodní domy jsou na tom špatně. Protože stále platí, že zařízení, kde se mohou vést porody, musí mít podle vyhlášky nonstop dostupného lékaře a vybavení jako porodnice. A to se dá zařídit jen velmi těžko.

Pokud jde o domácí porody, pro ženy žádné omezení neplatí, mohou rodit, kde chtějí. Porodní asistentky je však většinou oficiálně vést nemohou, protože jim bývá při registraci nezákonně omezována činnost.

Pokud pak některá z nás takovou péči poskytuje, je to nad rámec oprávnění a vystavuje se riziku pokuty ve výši až milion korun. Mimoto pojišťovny odmítají uzavírat s porodními asistentkami smlouvy i na tu část činnosti, kterou dělat mohou.

I to je jeden z důvodů, proč je soukromých porodních asistentek tak málo, sotva kolem stovky. Na malém městě se neuživí, na velkém bojuje se svou omezenou pravomocí. A nejvíc s tím, že bílý plášť je u nás stále autorita a modla, které ženy věří víc než sobě a své schopnosti porodit.

Autor fotografie: Vlado Kníž, fotografie pochází z originálu článku publikovaného na serveru maminka.cz

Originál rozhovoru

Hlavní zprávy

Porodník Pařízek: Ignorujme propagátory domácích porodů, protože ideologii nejde zlomit