Zemědělci požadují víc kontrol kvůli mase s dioxiny

V oněch dávných dobách, kdy internet byl ještě v plenkách a mobily nosili jen bohatí snobi, jsem si jednoho rána, když se mi nechtělo vstávat, představoval, jaké by to bylo prožít život v posteli.

Nemyslím být nemocný, ale jen tak, řekněme – z lenosti. Bylo by to vůbec možné si z lůžka organizovat celý život a přitom nebýt na nikom závislý? Technicky by se některé detaily vyřešit daly.

Dejme tomu, že by postel byla odklápěcí, uvnitř měla zabudované sociální zařízení, které by zajišťovalo hygienu. Stravování by vyřešila zásilková služba. Je-li možné rozvážet pizzu až do domu, jistě by mi ji za menší příplatek přinesli až do postele.

Jako problematická se mi jevila pouze otázka, jak si v leže na posteli vydělávat na živobytí a jak se zapojit do společenského života.

Internet vyřeší vše

Doba pokročila, a co se dříve zdálo nedostižným snem, stává se dnes možností zcela reálnou. Pochválen budiž internet.

Zemědělci požadují víc kontrol kvůli mase s dioxiny
Autor: Isifa.cz

Díky němu se uživím, aniž bych musel vstát z gauče.

Možností je nepřeberně: programování, vyučování druhých online, překládání, psaní článků… V posledním případě vlastně ani nezáleží na tom, zdali tématu rozumím, protože všechny potřebné informace se stejně dají vygooglovat. V posteli bych mohl dělat i zahraničního reportéra, ale to už bych si ty reportáže musel vymýšlet, což by se mohlo provalit.

Internet by vyřešil i můj společenský život – dnes se už přece s přáteli nescházíme v hospodách, nýbrž na sociálních sítích.

Na internetu najdete i spoustu seznamek. Samozřejmě virtuální partnerství musí oželet jisté aspekty, které k normálnímu vztahu patří, ale přece jen člověka často uspokojí už samotný pocit, že někde někoho má, aniž by s ním zrovna musel být. A buďme upřímní, někomu to takto i vyhovuje.

Jsi skutečný?

Opusťme oblast nadsázky a přiznejme si neoddiskutovatelný fakt: internet pronikl do našich životů už natolik, že náš „virtuální“ život mnohdy vytlačuje ten skutečný.

Pomocí internetu jsem si nejen vícekrát našel práci (navzdory všem příručkám, které radí, že pouhé posílání životopisů nikam nevede), ale také díky němu dlouhodobě spolupracuji s lidmi, které jsem nikdy neviděl, ba si s nimi ani netelefonoval. Ani to není třeba, vše se dá dohodnout přes e-mail, peníze za překlad nebo článek mi pošlou na účet.

Někdy si představuji, jak tito mí virtuální kolegové vypadají doopravdy.

Co je nového ve firmě, pro niž překládám? A jak vypadají redakce internetových magazínů? Jedná se o skutečný fyzický prostor, kde se scházejí redaktoři, nebo to také všechno funguje tak nějak virtuálně? A když vyjde nějaké interview, opravdu ti novináři navštívili zpovídanou osobnost? Tipoval bych, že jenom posílají otázky. Představuji si, jak vypadají čtenáři (pokud nějaké mám), jaké tváře se skrývají za nicky v internetových diskuzích…

A čtenáři na tom nejsou o moc líp. Nemají ani jistotu, zdali je autor „pravý“.

Vzpomínáte, jak se v literární soutěži vydával jistý olysalý spisovatel za hezkou mladou Vietnamku? S médii komunikoval přes maily a dlouho všechny vodil za nos. Možná i autor tohoto článku není opravdový, třeba se pouze vydává za muže.

Je docela možné, že jsem ve skutečnosti prsatá blondýna, která se maskuje za muže, aby pohled na její atraktivní profil neodváděl čtenáře od intelektuální roviny jejích článků.

Případně nechci riskovat, aby se mé silikony omylem ocitly v nějakém letním speciálu.

Zemědělci: kontroly potravin jsou nedostatečné

Zemědělský svaz ČR (ZS) je nespokojený s účinností kontrol potravin dovážených na tuzemský trh. Upozornil, že dovoz německých produktů, které byly kontaminovány dioxinem, do Česka neodhalily české kontrolní organizace, ale německé úřady.

Dovozy potravin z Německa přitom stále pokračují, sdělil ČTK předseda svazu Miroslav Jirovský.

Mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Josef Duben ČTK v reakci sdělil, že veterináři dosud nezjistili dioxiny v drůbežím mase, v krůtím mase, ani ve vejcích.

Do Česka bylo na přelomu loňského a letošního roku dovezeno z Německa celkem 4500 kilogramů vepřového masa, které mohlo obsahovat rakovinotvorný dioxin. Podle mluvčího SVS Dubna spotřebitelé maso zřejmě už zkonzumovali.

Vzorky byly bez dioxinů

Duben podotkl, že podle šéfky německé veterinární služby Karin Schwabenbauerové bylo maso distribuováno do Polska a ČR z farmy, kde bylo zjištěno krmení závadným krmivem, a to ještě před zákazem.

Schwabenbauerová podle něj garantovala, že maso mělo splnit podmínky zdravotní nezávadnosti.

„Na základě německých informací se část zásilky podařilo dohledat, odebrali jsme vzorky a zatím jsme nadlimitní přítomnost dioxinů nezjistili,“ uvedl Duben.

Jirovský zdůraznil, že tuzemské kontrolní organizace dosud ani nesdělily, ve kterých prodejnách bylo údajně závadné maso prodáno českým občanům. Pouhé konstatování, že maso již zřejmě bylo prodáno a zkonzumováno, je podle něj nedostačující.

„Je neuvěřitelné, že nás o závadnosti potravin zkonzumovaných českými občany, konkrétně kontaminovaného vepřového masa, informují německé kontrolní orgány a naše kontrolní orgány nic nezjistily,“ uvedl Jirovský. Přestože se zjištění o zasažených farmách v Německu stále rozšiřují do dalších oblastí, stále pokračují dovozy vajec a vepřového masa z této oblasti, dodal.

Vývoz z Čech podléhá přísnějším kontrolám

ZS v minulosti upozorňoval státní orgány, že zatímco čeští producenti jsou při vývozu potravin silně kontrolováni, někdy prý až „šikanováni“, postoj tuzemských kontrolních orgánů je při kontrolách dovezených potravin příliš benevolentní. To podle svazu přispívá k útlumu kvalitní české produkce a dovozy se stále zvyšují.

ZS proto vyzval ministra zemědělství Ivana Fuksu (ODS), aby přijal důraznější opatření k ochraně českých spotřebitelů, a to nejen ve vazbě na situaci v Německu, ale i například na dovoz vodou chlazených kuřat či dovozy hovězího masa ze zemí Jižní Ameriky.

Větší informovanost veřejnosti

Svaz také požaduje, aby veřejnost byla informována o tom, kolik bylo v minulém roce provedeno kontrol u dovezených potravin a s jakými výsledky.

„Pokud by šlo o skutečné ohrožení zdraví lidí, tak bychom veřejnost informovali a jsme přesvědčeni, že na příkladech z minulosti je si toho naše veřejnost dobře vědoma,“ konstatoval Duben.

Dodal, že lidé ze Zemědělského svazu ví, že se SVS dařilo bránit státní území před zavlečením nebezpečných nákaz jako byla slintavka a kulhavka, klasického moru prasat nebo ptačí chřipky. Týká se to i zdravotně závadných potravin.

Budete mít zájem:  Suché Lůžko Domácí Léčba?

Aféra s dioxinem vypukla v Německu na přelomu roku. Ukázalo se, že výrobce krmných tuků ze severu země používal k jejich produkci látky určené výhradně k technickým účelům, například k výrobě papíru. Na trh dodal až 3000 tun dioxinem kontaminovaného tuku, který mohl zamořit až 150.000 tun krmiva pro hospodářská zvířata.

Podobná aféra by podle Dubna v Česku mohla jen těžko vzniknout. Například proto, že v ČR vyšetřování provádějí státní veterinární ústavy a těm vyplývá z veterinárního zákona daná povinnost jakékoli nadlimitní zjištění čehokoli okamžitě sdělit jednak místně příslušní krajské veterinární správě, ale hlavně okamžitě SVS ČR. Tudíž by se problém řešil prakticky okamžitě, doplnil Duben.

Čtěte také:
DIOXINY: V Německu zavřeno dalších 1000 podnikůBabiš: Skandál jako v Německu nám snad nehrozí

dioxiny | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

Nadlimitní množství škodlivého dioxinu se znovu objevilo v německých vejcích. Místní úřady zaznamenaly jen v dubu a květnu šest takových případů. Tentokrát pocházejí vejce z farmy na západě země.

Po vypuknutí dioxinové aféry v Německu doufali čeští v farmáři v omezení dovozů vepřového. Jenže se stal pravý opak. Němci kupují vepřové z tamních chovů méně a maso se o to víc vyváží k nám. Navíc za ceny, kterým nemohou čeští farmáři konkurovat. Chov prasat je u nás dlouhodobě prodělečný a stavy vepřů jsou nejnižší od konce druhé světové války.

Inspektoři v Moravskoslezském kraji za sebou mají desítky kontrol kvůli dioxinové aféře. Nenašli však žádné potraviny s obsahem nebezpečných látek.

Agrární komora chce propagovat výrobky českých zemědělců. Připravuje kvůli tomu nové webové stránky. Podle viceprezidenta komory Jindřicha Šnejdrly byla posledním podnětem německá aféra s masem, které pocházelo ze zvířat krmených směsí kontaminovanou dioxinem.

Nezávadnost potravin by mohl v Evropské unii zajistit „rodný list“ zemědělských produktů. V něm by se dalo dohledat, odkud potravina pochází a kdo s ní zacházel, než se dostala do prodeje.

Největší zemědělský a potravinářský veletrh na světě Grüne Woche letos rozhodně není oslavou zemědělství. Kvůli dioxinovému skandálu, který Německo od začátku roku řeší, se zde sejdou ministři zemědělství téměř padesáti zemí celého světa, aby diskutovali o bezpečnosti potravin.

Ministr zemědělství Ivan Fuksa se na mezinárodním zemědělském a potravinářském veletrhu Grüne Woche v Berlíně schází k jednání s německou ministryní zemědělství Ilse Aignerovou. Tématem budou krmiva kontaminovaná dioxinem. Aféra vypukla v Německu na přelomu roku.

Dioxinový skandál těžce poškodil německý potravinářský průmysl. Spotřebitele trápí otázka, kolik kontaminovaných potravin se jim dostalo na stůl. O návrat ztracené důvěry se chce potravinářský a zemědělský průmysl pokusit na dnes začínajícím veletrhu Grüne Woche.

Agrární komora České republiky žádá v souvislosti s dioxinovou aférou přísnější kontroly dovážených čerstvých produktů. České masokombináty by zároveň neměly kupovat a zpracovávat vepřové maso z Německa. Zástupci českých zemědělců zveřejnili i další požadavky.

V Berlíně jednali ministři zemědělství spolkových zemí o zajištění větší potravinové bezpečnosti kvůli výskytu dioxinu v potravinách. Po bouřlivém jednání prosadila zásadní změnu v kontrolním systému spolková ministryně zemědělství Aignerová. Budou přísnější požadavky na výrobce krmiv a lepší státní dohled. Německá vláda také získala větší pravomoci při kontrole potravin.

Skoro tisíc německých krmných chovů je kvůli aféře s dioxiny stále zavřených. Většinou jde o prasečí farmy. V Berlíně ministři zemědělství všech spolkových zemí řeší, jak zabránit opakování skandálu.

Dioxinový skandál už v Německu uzavřel víc než 2000 farem a drůbežáren. Čeští zemědělci začínají bít na poplach. Mají strach, že se kontaminované maso může objevit i na pultech našich obchodů. Předseda agrární komory České republiky Jan Veleba dnes v Pardubicích seznámí chovatele i veřejnost s požadavky zemědělců na ochranu výrobců i spotřebitelů.

Jak zajistit, aby si zákazníci v obchodech nekupovali potraviny obsahující jedy? O tom se dnes mají v Berlíně na mimořádném summitu radit ministři zemědělství jednotlivých spolkových zemí. V Německu se v uplynulých dnech ukázalo, že některé typy potravin obsahovaly zdraví škodlivé dioxiny.

Stovky chovných farem v Německu zůstávají uzavřené. Během víkendu se objevilo další podezření z kontaminace krmiva dioxinem, a tak úřady v Dolním Sasku zavřely nové výkrmny. Na politické scéně se mezitím rozpoutal boj o to, komu zůstane v ruce černý Petr.

V Německu odhalili dalšího výrobce krmiv, jehož produkty obsahují jedovatý rakovinotvorný dioxin. Nově tak bylo uzavřeno dalších téměř tisíc podniků.

Do Česka se dostalo 4500 kilogramů německého vepřového s možným obsahem rakovinotvorného dioxinu. Maso se zřejmě zpracovalo v jídelnách Středočeského a Ústeckého kraje. Vepřové se k nám dostalo na přelomu loňského a letošního roku a lidé ho už zřejmě snědli.

Německo představilo akční plán, který má zabránit opakování skandálu s toxickými dioxiny v krmivu pro hospodářská zvířata. Spolková ministryně pro výživu Ilse Aignerová požaduje zavedení přísnějších kontrol výrobců krmiv.

Do Česka se údajně začátkem ledna dostalo z německého chovu maso kontaminované rakovinotvornými dioxiny. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví spolkové země Sasko-Anhaltsko. Česká strana zatím informaci oficiálně nedostala. Její mluvčí Josef Duben upozorňuje na možné selhání systému rychlého varování.

Vepřové maso z německého chovu kontaminované rakovinotvorným dioxinem bylo počátkem ledna prodáno zčásti i do Česka a Polska. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví spolkové země Sasko-Anhaltsko s tím, že už bylo zřejmě dávno zkonzumováno.

Dioxinový skandál v Německu nebere konce. Dolnosaské úřady dnes oznámily, že jedovatou sloučeninu laboratoře odhalily i ve vepřovém mase. Jde o první takový nález, podle místních úřadů mohou následovat i další případy.

Kontroly masa na výskyt dioxinů v Česku pokračují. Vláda chce navíc v nejbližších dnech vyhláškou zavést, aby byly tyto testy povinné. A aby je na své náklady prováděli dovozci masa.

Potraviny dovezené na český trh z Německa jsou bezpečné. Ministerstvo zemědělství oznámilo, že všechny zkontrolované vzorky masa jsou v pořádku. Ministr Milan Fuksa přesto spotřebitelům doporučuje, aby se při nákupu zajímali o původ potravin.

V Německu dnes kvůli skandálu s výskytem rakovinotvorného dioxinu v zemědělských produktech zasedal krizový štáb. Podle spolkové ministryně pro výživu Ilse Aignerové není důvod k panice, problém ale nelze bagatelizovat. Je třeba zavést nový kontrolní systém, prohlásila. Dioxinový skandál podle ní otřásl důvěrou spotřebitelů v německé potraviny.

České úřady neobjevily žádné kontaminované potraviny dovezené z Německa. Rádiu Česko to potvrdil ministr zemědělství Ivan Fuksa. Na přítomnost dioxinu se testovalo kuřecí a vepřové maso a vejce.

Kvůli dioxinům ve vejcích a masu v Německu zakázalo mnoho evropských zemí jejich dovoz. V samotném Německu dioxinový skandál každým dnem narůstá do větších rozměrů. Dnes by měly být známy další analýzy kontaminovaného krmiva.

Budete mít zájem:  Regresní terapie

Do českých obchodů se kontaminované potraviny z Německa nedostaly. Takové jsou předběžné výsledky kontrol, kompletní výsledky bude mít ministerstvo zemědělství až po poledni. Kontroly se zaměřily hlavně na vepřové a drůbeží maso a vejce.

Slovensko pozastavilo prodej drůbežího masa a vajec dovezených z Německa. Slovenské úřady chtějí nejdříve prošetřit, jestli se do země nedostaly potraviny otrávené dioxinem. Nebezpečnou látku používali chovatelé drůbeže skoro po celém Německu.

Skandál kolem dioxinů v Německu se rozjíždí na plné obrátky. Podle serveru Spiegel Online už postihl 13 ze 16 spolkových zemí a úřady kvůli němu nechaly preventivně zavřít přes 4700 chovů.

Potvrzeno: Smrtící dioxiny se z Německa do Česka nedostaly

Německá aféra s dioxinem, který se dostal do tamních vajec a masa, se Česka netýká. Uvedl to na pondělní tiskové konferenci ministr zemědělství Ivan Fuksa. Ten uvedl, že na přítomnost dioxinu se testovalo kuřecí a vepřové maso a vejce, ale žádný ze zkoumaných vzorků neobsahoval zvýšenou hladinu dioxinu.

Intenzivní kontroly dozorových orgánů však budou podle Fuksy i nadále. „Je třeba, aby se na všech výrobcích objevovala i země původu,“ vyzval také ministr zemědělství a dodal, že třeba Evropská unie přehodnotí své stanovisko v této věci. Dle informací německé strany do ČR žádné ani potenciálně závadné potraviny nebyly vyvezeny.

„Uzavření hranic nepřichází v úvahu,“ reagoval Fuksa na požadavek Agrární komory a Potrvinářské komory z minulého týdne. Tyto dvě komory nově přišly s požadavkem, aby obchodníci zavedli mimořádné značení masa a vajec v prodejnách. Prokazatelně nezávadné produkty by podle nich mohly nést například značku „Bez dioxinů“.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby by takový krok výrazně přispěl k ochraně tuzemského trhu a zdraví spotřebitelů. Výzva souvisí s nálezem dioxinů v mase a vejcích v Německu v uplynulých dnech.

Prezident Potravinářské komory Miroslav Toman míní, že obchodníci mohou využít znalosti a možnosti dohledání původu prodávaných potravin a tuto informaci pak obratem poskytnout svým zákazníkům jako záruku a „bonus k nákupu“. Podle Veleby jsou zemědělci i potravináři připraveni ve věci značení výrobků s řetězci spolupracovat.

Testy dovozců

Podle Fuksy chce v nejbližších dnech vláda vyhláškou zavést, že testy budou povinné a že je budou na své náklady provádět sami dovozci masa. „My v tuto chvíli diskutujeme na téma, že by povinnost dělat, platit tyto vzorky měli importéři a jako novinka je, že by měli povinnost předložit certifikované měření ještě před uvedením na trh,“ uvedl Fuksa pro Rádio Česko.

Šéf Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Jakub Šebesta uvedl, že inspekce pokračuje v dalších testech a další výsledky budou známy v průběhu týdne. „Máme i nadále 200 inspektorů v terénu. Zatím však nemám žádné indicice, že by se k nám něco škodlivého dostalo,“ uvedl Šebesta.

„Státní veterinární správa prověřila výrobky, které chodí z Německa do České republiky. Namátkově byly vytipovány dva kraje Středočeský a Olomoucký, ale všechny vzorky byly z hlediska obsahu dioxinu pod limitem,“ potvrdil ředitel veterinární správy Milan Malena.

Němci zvýší bezpečnost

Německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová požaduje přísnější kontroly výrobců součástí zemědělských krmiv.

Řekla to po dnešním setkání se zástupci výrobců krmiv, zemědělských svazů a ochránců spotřebitelů kvůli skandálu s výskytem rakovinotvorného dioxinu v německých zemědělských produktech.

Ten má podle všeho na svědomí firma vyrábějící kontaminované krmné tuky, které se pravděpodobně měsíce používaly jako příměs do krmiva pro drůbež a prasata.

Aignerová své partnery na schůzce vyzvala k předložení konkrétních návrhů k zajištění větší potravinové bezpečnosti. Tyto návrhy chce probrat na jednání se zemskými ministry zemědělství 18. ledna.

XXXXXXXXXX

Dioxinový skandál, který na začátku roku zasáhl Německo, podle ministryně napáchal nejen obrovské finanční škody, ale také značně otřásl důvěrou spotřebitelů. O případném odškodnění zemědělců, po němž volají jejich zástupci, se ale podle agentury DPA nehovořilo.

„Není žádný důvod k panice, ale ani k bagatelizování,“ prohlásila Aignerová. Z původně více než 4700 drůbežáren a vepřínů, kterým úřady preventivně zakázaly dodávat jejich produkty na trh kvůli používání dioxinem kontaminovaného krmiva, jich podle ní k dnešnímu dni zůstává zavřeno 1635.

Případ otrávených vajec: Slováci stopli jídlo z Německa | Aktuálně.cz

V Německu už bylo zavřeno na 4700 farem, vajíčka se prodávala v Nizozemí a Británii

  • Brno – Slovensko jako první evropská země sáhlo k tomu, co zatím české úřady dělat nechtějí.
  • Slovenské ministerstvo zemědělství v pátek oznámilo, že dočasně zastavuje prodej vajec a kuřecího masa z Německa, kde se objevily potraviny kontaminované rakovinotvorným dioxinem.
  • V Německu podle serveru Spiegel Online dioxinový skandál už postihl 13 ze 16 spolkových zemí a úřady kvůli němu nechaly preventivně zavřít přes 4700 chovů.

Dioxinů čtrnáctkrát víc

Podle deníku Bild byly z prodeje staženy stovky tisíc vajec a utraceny desítky tisíc slepic. Němečtí zemědělci odhadují způsobené škody na 40 až 60 milionů eur (téměř jedna až 1,5 miliardy korun) týdně a žádají jejich náhradu od výrobce kontaminovaného krmiva. V něm bylo podle testů až čtrnáctkrát víc dioxinu než povolují normy.

Slovensko zastavilo prodej masa a vajec až do chvíle, kdy budou známy výsledky testů po celoplošné kontrole veterinářů v obchodech a velkoskladech. „Dokud nebudou známy výsledky testů, je prodej vajec a kuřecího masa německého původu dočasně zastavený,“ uvedlo v dnešní zprávě slovenské ministerstvo zemědělství.

Zastavení prodeje masa a vajec z Německa požadují i čeští zemědělci, úřady ale tvrdí, že o uzavření hranic členského státu EU a zákazu prodeje potravin z některé z členských zemí může rozhodnout pouze Evropská komise.

„Pokud některá z členských zemí sáhne k zastavení prodeje potravin z jiné členské země, musí být schopna si takový výjimečný zákaz zdůvodnit a vysvětlit ho u Evropské komise,“ řekl deníku Aktuálně.cz mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Ten potvrdil, že první výsledky testů nepotvrdily výskyt dioxinu v testovaném vepřovém masu z Německa.

Stačí ujištění unie

Podle českých úřadů v souvislosti se současným problémem s dioxiny v Německu Evropská komise akceptovala záruky německé strany a žádná opatření zatím nepřijala. „Stanovisko komise je závazné a důvěryhodné pro všechny členské státy,“ uvedl Duben.

České ministerstvo zemědělství tak zatím nařídilo zintenzivnit kontroly potravin z Německa.

Kontaminované krmivo se podle německého ministerstva zemědělství do zahraničí nedostalo, vejce od slepic krmených kontaminovaným krmivem ale byla podle deníku Die Welt z Německa vyvezena do Nizozemska a Británie. Oznámil to úřad evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele. Nizozemci vajíčka zpracovali do majonéz a pečiva. Britské úřady se nyní snaží podezřelá vejce zajistit a stáhnout z prodeje.

Deník Hannoversche Allgemeine Zeitung s odvoláním na ministerstvo zemědělství Šlesvicka-Holštýnska napsal, že firma, která krmivo vyráběla, věděla o jejich kontaminaci dioxinem už od března 2010. Úřady se o tom dozvěděly ale až na konci prosince.

Podle deníku prokázal březnový test v soukromé laboratoři, že množství jedovaté látky více než dvojnásobně překračuje povolenou hranici 0,75 nanogramu dioxinu na kilogram tuku.

Budete mít zájem:  Vitaminy Na Vypadavani Vlasu?

Firma Harles & Jentzsch, která krmné tuky vyráběla z látek pro technické účely, měla podle ministerstva zemědělství Šlesvicka-Holštýnska k dispozici 20 laboratorních zkoušek, z nichž devět bylo pozitivních na vysoký obsah dioxinu. Jeden test dokonce odhalil čtrnáctinásobné překročení povoleného limitu.

Spotřebitelská sdružení i experti ale zákazníky uklidňují – i přes vysoké hodnoty dioxinu žádné zdravotní rizika nehrozí.

Sperma v ohrožení. Pozor na dioxiny v jídle

Dioxiny jsou látky schopné dlouhodobě přetrvávat a hromadit se v organismu. Nejnebezpečnější z nich (TCDD) byl Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikován jako karcinogen pro člověka (skupina 1).

Ale nepříznivé účinky na lidské zdraví mohou kromě rakoviny zahrnovat i nemoci srdce a cév, cukrovku, endometriózu, předčasnou menopauzu, poruchy hladin testosteronu a hormonů štítné žlázy, narušení imunity nebo metabolismu atd.

Jak se dostávají dioxiny do potravin?

Dioxiny mají schopnost hromadit se v tělech živých organismů, a tak se kumulují i v tělech hospodářských zvířat jako jsou krávy, prasata, slepice. Jsou schopny přecházet z jejich těl do mléka nebo do vajec. Dioxiny patří mezi tzv. lipofilní látky, a proto je najdeme hlavně v tučných potravinách, jako jsou vaječné žloutky, máslo, tučné jogurty či sýry, tučná masa nebo ryby.

Přehodnocení rizika dioxinů v potravinách

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnil v listopadu letošního roku stanovisko odborného panelu, který doporučil snížit tolerovanou týdenní dávku dioxinů na 2 pikogramy na kilogram tělesné hmotnosti za týden. Tím úřad snížil předchozí doporučení z roku 2001, které činilo 14 pg/kg/týden.

Důvodem k tomuto přehodnocení jsou nové poznatky z experimentálních a epidemiologických studií.

Nově stanovená hodnota má mimo jiné chránit před postižením kvality mužského spermatu, které může být opožděným následkem toho, pokud jsou chlapci vystaveni dioxinům v dětství.

U tohoto negativního účinku se totiž objevily důkazy, že k němu může dojít při nižších koncentracích dioxinů v krvi než u jiných škodlivých vlivů.

Kolik dioxinů máme v potravě?

Podle dr. Hoogenbooma, který vedl tým expertů EFSA, jsou Evropané vystaveni v průměru asi pětinásobku nově stanovené tolerované týdenní dávky. Ale mezi jednotlivými lidmi existují značné rozdíly.

Zatímco někteří doporučené množství nepřekračují, jiní jsou vystaveni dávce až 15krát vyšší.

Hlavní příčina spočívá v rozdílech v konzumaci potravin živočišného původu, přičemž největší zdroj dioxinů představují tučné ryby, tučné sýry nebo maso hospodářských zvířat.

Agent orange – dioxinové prokletí Vietnamské války

Poměrně dobře jsou dioxiny a jejich účinky prozkoumány díky dvěma politováníhodným událostem. Jednou z nich byla Vietnamská válka, během které vojska USA používala směsi pesticidů k ničení džungle, která sloužila jako úkryt komunistických jednotek.

Bohužel se ukázalo, že při výrobě jednoho z pesticidů (2,4,5-T), který byl součásti směsi kódovaně označované jako AGENT ORANGE, vznikaly dioxiny jako nežádoucí vedlejší produkt.

Američtí vojáci, vietnamský personál, který pomáhal na leteckých základnách připravovat postřik pesticidy, i lidé žijící v místech zasažených chemickou směsi byli dioxinům vystaveni, aniž by to věděli.

Následky se dostavily až později. Právě lékařské studie zaměřené na zdraví tisíců amerických vojenských veteránů z Vietnamské války byly velmi významným zdrojem informací o účincích dioxinů. Vzhledem ke schopnosti dioxinů dlouhodobě přetrvávat v prostředí jsou bohužel některé oblasti Vietnamu silně kontaminovány i po desítkách let.

Výbuch v chemičce na severu Itálie

Druhou nedobrovolnou „laboratoří“ pro zkoumání účinků dioxinů se stalo severoitalské městečko Seveso vzdálené asi 20 kilometrů od Milána. V červenci 1976 došlo k výbuchu chemičky, která vyráběla pesticidy v sousedním městě Meda, a obyvatele Sevesa zasáhl chemický mrak, který obsahoval také dioxin, který je dnes považován za nejnebezpečnější.

Vzhledem k uvedené lokalitě se mu proto také někdy říká dioxin seveský – (2,3,7,8-TCDD). Výbuch vedl kromě dlouhodobého sledování zdraví lidí v zasažené oblasti hlavně k tomu, že Evropská unie zavedla směrnici o prevenci průmyslových havárií s cílem předejít opakování podobných neštěstí.

Dioxinové zamoření ve Spolaně Neratovice

Svou velmi špatnou zkušenost s dioxiny mělo i Československo. V 60. letech 20. století se totiž z chemických odpadů vyráběl pesticid 2,4,5-T (proslulý jako součást Agent Orange) také v neratovické chemičce Spolana na břehu Labe.

Paradoxem bylo, že komunistický režim chemikálii prodával za valuty na Západ, ta pak končila na amerických leteckých základnách ve Vietnamu, kde sloužila k míchání postřiku proti komunistickým jednotkám, které Československo pomáhalo vyzbrojovat.

Výroba pesticidu ve Spolaně byla po několika letech zastavena v důsledku vážného onemocnění desítek zaměstnanců chemičky. Zamořené výrobní budovy, včetně technologických zařízení a zbytků chemikálií, byly zavřeny a po desetiletí ponechány osudu.

Teprve v roce 2001 na problém zamořených objektů upozornila kampaň organizace Greenpeace, která varovala před rizikem vyplavení dioxinů v případě povodně na Labi.

Po povodních ze srpna 2002 stát zaplatil technicky náročnou dekontaminaci dioxiny zamořené části Spolany.

Mezi „tuctem špinavců“ na globální černé listině

V roce 2001 byly dioxiny zařazeny například společně s DDT nebo s polychlorovanými bifenyly (PCB) na černou listinu tzv. Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách.

Česká republika se spolu s dalšími státy světa zavázala omezovat úniky dioxinů do životního prostředí.

I díky této dohodě se daří v posledních 30 letech snižovat množství dioxinů v životním prostředí, a tím i dávek dioxinů, kterým jsme vystaveni.

DIOXINY – kde se berou a co jsou zač? Jako dioxiny se zjednodušeně označuje skupina chemických látek, které se správně jmenují polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (PCDD/F) a kterých existují více než dvě stovky.

Vznikají jako vedlejší nežádoucí produkt např. při výrobě některých chlorovaných chemikálií, v metalurgii nebo třeba při spalování různých materiálů, paliv nebo odpadů. Popsány jsou například případy silné kontaminace dioxiny v případě požárů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector