Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

Gastritida (zánět žaludku) je vlastně zánětlivá reakce v žaludeční sliznici a vzniká jako důsledek působení vnějších nebo vnitřních vlivů.

Nejčastější příčinou gastritidy je přítomnost bakterie Helicobacter pylori, která je acidorezistentní a dokáže přežít i v kyselém prostředí žaludku (při pH kolem 1,5). Kromě autoimunitní gastritidy není u ostatních forem vyvolávající příčina zcela objasněna.

Za příčinu gastritidy bývá často označována nevhodná strava včetně nápojů, průnik žluči zpět do žaludku, některé léky a také mechanické dráždění žaludku (například nevhodné sezení u profesionálních řidičů – dlouhodobě stlačený žaludek nebo v době těhotenství).

Asi 1 % chronické gastritidy vyvolává i bakterie Helicobacter heilmanii (dřívější název Gastrospirillum hominis).

Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

Zvláštní pozornost vyžaduje korozivní poškození žaludku způsobené pozřením kyseliny nebo louhu, a to i ve formě některých prostředků domácí chemie (různé čistící a desinfekční přípravky).

Neléčená gastritida potencuje tvorbu žaludečních a dvanácterníkových vředů. Dlouhotrvající gastritida zvyšuje riziko vzniku rakoviny žaludku, protože dochází ke ztenčování slizniční vrstvy a ke změně její struktury (metaplazie).

Jak se onemocnění projevuje

Akutní gastritida bývá často spojována s akutní žaludeční dyspepsií a je jen velmi obtížné tato onemocnění od sebe vzájemně odlišit.

Jako jedna z hlavních příčin se považuje konzumace obtížně stravitelné potravy, přičemž hlavním hodnotícím kritériem je snadnost mechanického zpracování přijaté potravy a následné resorpce živin.

Nesnášenlivost některé potraviny a případná následná reakce trávicího ústrojí je vždy zcela individuální záležitostí. Projevy mohou mít charakter prosté nesnášenlivosti až po bolest v oblasti žaludku, nevolnost, zvracení, nechuť k jídlu a někdy i bolest hlavy.

Požití louhu nebo kyseliny vyvolá korozivní gastritidu. Louh způsobuje nekrózu a zmýdelnění tkáně, protože reaguje s přítomnými tuky. Poškození jícnu je v tomto případě mnohem závažnější, než v případě žaludku.

Kyseliny způsobují koagulační nekrózu, přičemž paradoxně vzniklý příškvar může omezit další působení kyseliny a poškozování hlubších vrstev sliznice. Podle síly louhu nebo kyseliny nastává různý stupeň poškození tkáně.

Od povrchního otoku a edému bez následného vzniku jizev až po těžký případ protržení stěny jícnu nebo žaludku s možností vzniku septického šoku, selhání ledvin a smrti.

Požití louhu vyvolává prudkou bolest s bolestivým polykáním (odynofagie). Na poškození žaludku ukazuje i zvracení krve a částí nekrotické tkáně. Bolest břicha případně zad může znamenat i zánět pobřišnice (peritonitida) nebo zánět mezihrudí (mediastinitida). Rychle nastupuje šokový stav s následnou poruchou tepové frekvence (tachykardie) a zrychlené dýchání (tachypnoe).

Při poleptání silnou kyselinou se objevuje bolest v ústech, hrudníku a břicha. Následuje zvracení krve a částí koagulované tkáně. Může dojít k protržení stěny žaludku. Později se může krev objevit i ve stolici.

Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

V případě chronické gastritidy je v převážné většině případů (více než 80 %) vyvolávající příčinou infekce baktérií H. pylori. V místě kontaktu epitelových buněk žaludeční sliznice s touto baktérií dochází k jejich degenerativním změnám a také se uplatňují některé toxiny a enzymy, které tato bakterie produkuje.

Působení proteolytických enzymů způsobuje narušení ochranné hlenovité vrstvy a také se zřejmě uplatňuje vliv enzymu ureázy. Celkově to vede k vyvolání zánětlivé reakce.

Zánětlivé poškození sliznice může vést k její postupné atrofii (zmenšení původně normálního orgánu), následně dochází k poruchám tvorby kyseliny chlorovodíkové a k achlorhydrii. Dochází k poruchám v tvorbě vnitřního faktoru, nastávají poruchy při vstřebávání vitamínu B12 a nakonec to vede ke vzniku perniciózní anémie.

Chronické dráždění sliznice působením bakterie H. pylori vyvolá nejen zánět, ale může stimulovat lymfatickou tkáň k tvorbě lymfatických folikulů a zejména u dětí provokovat tuto tkáň k nádorovému bujení.

Diagnóza onemocnění

Diagnózu lze bezpečně potvrdit pouze biopsií. Rozhodující je významné zmnožení zánětlivých buněk ve sliznici žaludku. Pouze u atrofické gastritidy lze diagnózu poměrně spolehlivě potvrdit i endoskopickým vyšetřením. V tomto případě se při histologickém vyšetření prokazuje ztráta žaludečních žlázek a celková přestavba sliznice.

Možná příčina vzniku gastritidy se posuzuje také v souvislosti s jinými onemocněními, jako je například Crohnova choroba, onemocnění jater a ledvin, dlouhodobé užívání nesteroidních protizánětlivých léků (aspirin, ibuprofen), kouření, nadměrná konzumace kávy a alkoholu a v neposlední řadě také obliba v silně kořeněných jídlech. Významnou roli při rozvoji tohoto onemocnění také sehrává stres (zejména u dětí), případná rekonvalescence po dlouhodobější nemoci eventuelně přepracovanost.

Možné způsoby léčby

Prvotním cílem pro stanovení účinné léčby gastritidy je stanovení vyvolávací příčiny. Její odstranění většinou vede k poměrně rychlé a účinné léčbě (zejména u akutní gastritidy).

V případě akutní gastritidy se vždy začíná hladovkou, pouze v případě, že to stav nemocného dovolí, lze připustit příjem tekutin (vlažný černý neslazený čaj). Druhý den se podává suché (starší) pečivo a později i obilné polévky, rýže, bramborová kaše a vařené libové maso.

Postupně lze zařadit vařené brambory s malým množstvím másla, těstoviny a těstovinové saláty s vyloučením ochucených dresinků a tuků.

Zařazení mléka a mléčných výrobků je vždy individuální záležitostí, pokud je to možné, doporučují se termixy, neochucené jogurty, malé množství tvarohu případně i mléko. Medikamentózně se podávají antacida (léky snižující kyselost a schopné vázat škodlivé látky).

Dále je možné aplikovat inhibitory protonové pumpy případně antihistaminika. I podání živočišného uhlí má v mnoha případech velice dobrý účinek. Při dodržení léčebného postupu obvykle dochází k hojení během několika dnů až týdnů.

V případě požití louhu, kyseliny nebo jiného agresivního prostředku je nutné nejprve zředit látku, která poleptání vyvolala. Provádí se to vypitím vody nebo lépe mléka.

Nedoporučuje se pro neutralizaci používat slabé kyseliny nebo louhy, protože při následné reakci vzniká teplo a mohlo by dojít k dalšímu poškození tkáně (při použití mléka se totiž teplo netvoří, neutralizace probíhá na jiném chemickém principu).

Také se nedoporučuje vyvolávat zvracení, aby nedošlo k dalšímu poškození jícnu. Pozdějším projevem poleptání je vznik striktur (zúžení trubicového orgánu v důsledku zánětu, nádoru nebo poranění), které znesnadňují průchod tráveniny.

Vznik striktur je doprovázen dysfagií (ztížené polykání) a zvláštností je, že striktury mohou vzniknout i několik měsíců po poleptání. Uvádí se, že poškození sliznice jícnu zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádoru na postiženém místě až 3 000x.

Gastritida vyvolaná autoimunitními podněty je prakticky nevyléčitelná, existují experimentální údaje o možné aplikaci kortikosteroidů nebo imunosupresiv. U gastritidy vyvolané baktérií H.

pylori se provádí léčba podáváním vhodných antibiotik, což vede k postupnému ústupu zánětlivých změn a v mnoha případech k obnovení plné funkce sliznice. Výsledek léčby je individuální a je vždy závislý na stupni poškození sliznice.

Obecně platí, čím dříve jsou případné změny v žaludeční sliznici diagnostikované, tím více jsou léčebné postupy efektivní.

Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

Protože je prakticky u všech forem gastritid porušeno vstřebávání vitamínu B12 a může se vyvinout anémie, je třeba zajistit jeho příjem ve formě vhodného doplňku stravy, nebo ho aplikovat injekčně. Prospěšná je určitá pohybová aktivita spojená s pravidelným a hlubším dýcháním (velice dobře se osvědčuje plavání).

Související články

Gastritida – rejstřík

Gastroenteritida – rejstřík

Odkazy

Při zpracovávání textů a grafické stránky článků byly využity podklady z odborné literatury a internetu. Převzaté obrázky byly graficky upraveny pro potřeby tohoto webu. Kreslené obrázky podléhají autorským právům. Seznam použité literatury naleznete zde.

Zajímavé stránky

x

Gastritida u psů

Gastritida je zánět žaludeční sliznice psa. Projeví se, když je běžně přítomná ochranná vrstva poškozena a tím žaludeční kyselina může napadnout stěny žaludku.

V důsledku zánětu sliznice žaludku se uvolňuje histamin a časem potíže narůstají. Nejprve se u psa gastritida vyskytuje pouze akutně. Pokud se neléčí, rozvine se dříve nebo později ovšem na chronický zánět sliznice žaludku.

Příčiny zánětu sliznice žaludku u psů

Pokud pes trpí gastritidou, může to mít mnoho důvodů. Kromě potravinové intolerance mohou přijít v úvahu mimo jiné i napadení střevními parazity a přílišný stres. Kromě toho zánět žaludeční sliznice psa může vyvolat například podávání léků, spolknutí cizích těles a různých chorob nebo pojídání sněhu v zimě.

Jak rozpoznat u psa gastritidu 

Příznaky, na základě kterých se projevuje gastritida u psa, jsou zpočátku podobné příznakům normální zažívací infekce. Pro mnoho majitelů psů je to proto zpočátku obtížné diagnostikovat.

Následující příznaky mohou upozornit na to, že váš pes trpí gastritidou:

  • silné zvracení
  • průjem
  • pálení žáhy
  • bolení žaludku
  • zvracení žaludeční žluči  

V případě chronické gastritidy způsobuje ztráta chuti k jídlu u postižených psů také úbytek hmotnosti. Navíc srst zvířete s rostoucí dobou trvání nemoci ztrácí lesk a jeho sliznice znatelně bledne.

Nachází-li se ve zvratcích krev, znamená to, že má pes gastritidu a žaludeční vřed. To platí také u černé barvy stolice, což je typický znak staré krve ze žaludku.

Se psem s gastritidou byste měli navštívit veterináře

Pokud u svého psa zaznamenáte jakékoli příznaky gastritidy, návštěva veterináře bude nevyhnutelná. Veterinář k diagnóze provede ultrazvuk žaludku a nechá udělat krevní test. Pokud se prokáže chronický zánět žaludeční sliznice, je obvykle nutné provést další testy za účelem zjištění příčin. 

V tomto případě veterinární lékař provede mimo jiné vyšetření horního tenkého střeva a žaludku a prošetří vašeho psa na přítomnost různých původců nemoci.

Jak léčit akutní a chronickou gastritidu u psa

Opatření nezbytná k léčbě gastritidy vašeho psa závisí v podstatě na průběhu onemocnění. Neboť akutní gastritida vyžaduje jiný přístup než gastritida chronická.

Jak léčit akutní gastritidu u psů

U akutní gastritidy spočívá léčba především v půstu. Aby se žaludek uklidnil, nedostává postižený pes žádné krmivo po dobu 24 hodin. Během této doby je důležité, aby pes pil dostatek vody.

Je-li to nutné, může být zvířeti také podáván přípravek proti nevolnosti a zvracení. Akutní gastritida je obvykle u psů dobře léčitelná a může být zcela vyléčena během jednoho až dvou týdnů. Pokud však pes ztratil příliš mnoho tekutin v důsledku zvracení a průjmu, může být u psa zavedena infuze a vyžádána hospitalizace.

Jak léčit chronickou gastritidu u psů                                                                   

U chronické gastritidy je léčba oproti akutní často komplikovanější. Může mít totiž různé příčiny, z nichž každá vyžaduje jiná opatření. Zatímco léčba chronického zánětu sliznice žaludku způsobeného parazity musí být řešena lékem na odčervení, infekce může vyžadovat podání antibiotik.

Pokud veterinární lékař nedokáže určit přesný spouštěč nemoci, přichází na řadu při léčbě chronické gastritidy obvykle kombinace imunosupresiv, jako je kortizon a tablety, které zabraňují tvorbu žaludeční kyseliny. Kromě toho má smysl změna stravy. I chronický zánět sliznice žaludku může být snadno léčen. Než se váš pes úplně uzdraví, může to ovšem trvat i několik měsíců.

Budete mít zájem:  Brukvovitá (košťálová) zelenina a zdraví – jaké na nás má účinky?

Gastro Relax jako podpora proti průjmu

Pro potlačení průjmu způsobeného gastritidou u vašeho psa vám doporučujeme doplněk stravy Bellfor Gastro Relax. Díky jeho speciálnímu složení je tento přírodní přípravek účinný proti průjmu u psů a je proto ideální pro podporu veterinární léčby.

Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

Jak u psa zabránit gastritidě 

Stoprocentní ochrana proti zánětu sliznice žaludku samozřejmě není možná. Nicméně u  gastritidy se jedná o onemocnění u psů, kterému lze velmi spolehlivě předejít pečlivostí. Pokud chcete snížit pravděpodobnost zánětu sliznice žaludku u vašeho psa, musíte v zásadě čelit příčinám nemoci.

To mimo jiné znamená, že byste měli vyvarovat psa nadměrnému stresu. Kromě toho je důležité psa očkovat, protože určité patogeny, jako je například psinka, mohou gastritidu způsobit.

Nezapomeňte rovněž včasně ošetřit napadení červy, nebo larvami giardií u svého psa, či v nejlepším případě jim zabránit hned na začátku. Pro tento účel vám doporučujeme Bellfor Vermal, který je díky svým přírodním složkám také vhodný pro preventivní použití.

Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

Správná strava proti gastritidě u psa

V neposlední řadě byste si měli zde být vědomi významu výživy ve spojení s gastritidou u psů. Díky vysoce kvalitnímu krmivu pro psy můžete výrazně snížit riziko alergií na krmivo a intolerancí. To má nejen pozitivní vliv na pohodu vašeho psa, ale také snižuje pravděpodobnost zánětu sliznice žaludku.

Obzvláště stravitelné krmení se vám podaří s naším hypoalergenním krmivem pro psy na bázi hmyzu. Obsažený hmyzí protein z larev hmyzu je velmi dobře snášen a má vysokou stravitelnost.

Představuje proto ideální alternativu pro zvířata s citlivým zažíváním a může také významně přispět k prevenci gastritidy u vašeho psa.

Zánět žaludku neboli gastritida | Příčiny, příznaky, dieta

Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

  1. Úvod
  2. Onemocnění trávení a žaludku
  3. Zánět žaludku – gastritida

Gastritida neboli zánět žaludku je zánět nebo podráždění sliznice žaludku. Může se projevit náhle (akutně) nebo se rozvíjí postupně (chronicky).

Obsah článku:

  1. Co je zánět žaludku
  2. Příznaky zánětu žaludku
  3. Diagnóza zánětu žaludku
  4. Příčiny zánětu žaludku
  5. Dieta
  6. Léčba zánětu žaludku

Co je zánět žaludku?

Gastritida je zánět žaludku. Přesněji je to zánětlivé onemocnění žaludeční sliznice. Toto onemocnocnění se projevuje především velkou bolestí břicha, žaludku. Nebo je spojeno s křečí v této oblasti.

Gastritida může být způsobena podrážděním v důsledku nadměrného užívání alkoholu, chronického zvracení, stresu nebo užívání určitých léků. Pokud se zánět žaludku neléčí, může to vést k vážné ztrátě krve a může zvýšit riziko vzniku rakoviny žaludku.

Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

Příznaky žánětu žaludku (gastritidy)

Příznaky zánětu žaludku (gastritidy) se u pacientů liší a často se také žádné příznaky neprojevují. Mezi nejčastější příznaky však patří:

  • Nevolnost
  • Podrážděný žaludek
  • Nadýmání, průjem
  • Bolest břicha
  • Tlak v žaludku (tlačení žaludku, tíha v žaludku)
  • Zvracení
  • Zápach z úst
  • Časté říhání
  • Špatné trávení, pocit sytosti
  • Pocit pálení žaludku
  • Ztráta chuti k jídlu
  • Zvracení krve
  • Černá, dehtovitá stolice

Diagnóza gatritidy

Při diagnostice zánětu žaludku lékař zkontroluje vaši osobní a rodinnou anamnézu. Dále může navrhnout dopňkové vyšetření k potvrzení nebo vyvrácení gastritidy. Jedná se o:

  1. Endoskopie. Co je endoskop? Endoskop, tenká trubička obsahující malou kameru, která se ústy vsune dolů do žaludku. Díky kameře je lákař schopný vidět a zhodnotit žaludeční výstelku.  Lékař zkontroluje žaludek a pokud se mu nález, který vidí nelíbí, může provést biopsii, což je postup, při kterém se odebere malý vzorek tkáně a poté se odešle do laboratoře k analýze.
  2. Krevní testy. Laboratoř může provést různé krevní testy. Kde se kontrolují počty červených krvinek, ale také se může vyšetřit na infekce H. pylori.
  3. Okultní krevní test (test stolice). Tento test kontroluje přítomnost krve ve stolici, možné známky zánětu žaludku.

Zánět žaludku: příčiny

Následující body mohou být nejčastější příčninou vzniku zánětu žaludku:

Zánět žaludku – vhodná dieta

Jíst určité potraviny, vhodné při zánětu žaludku a naopak vyhýbat se ostatním může pomoci zvládnout příznaky gastritidy. Akutní gastritida se objevuje náhle a silně, ale po zvládnutí léčby potíže brzy odezní, ale chronický zánět žaludku trvá déle. Dieta je důležitou podporou l léčbě a celkovém zdraví.

Vhodná strava zmírní příznaky:

  • potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou celozrnné výrobky, ovoce, zelenina a fazole
  • nízkotučné potraviny, jako jsou ryby a libové maso
  • potraviny s nízkou kyselostí
  • nesycené nápoje
  • nápoje bez kofeinu

Dále je vhodné dodržovat následující:

  • Jezte malá porce v průběhu celého dne
  • Nejezte smažené, ostře kořeněné a kyselé
  • Nekuřte
  • Omezte pití alkohol
  • Omezte léky dráždící žaludek

Další informace k tématu vhodné diety při žaludečních vředech naleznete zde. 

Léčba zánětu žaludku

Co pomáhá na zánět žaludku? O vhodné léčbě Vašich zdravotních obtíží vždy rozhodne Váš ošetřující lékař. Na základě podrobných vyšetřění, které potvrdí toto onemočnění, může navrhnout některý z následujících léčebných postupů:

Akutní zánět žaludku – gastritida

Obvykle zmizí sama a bez následků. Pacient by měl držet vhodnou dietu po dobu 1–2 dnů. Další dny dodržuje mírnější dietní omezení:

  • lehká strava
  • slabý černý nebo bylinkový čaj
  • dietní suchary nebo dětské piškoty
  • pečivo, které není čerstvé
  • odpočinek v posteli

Léčba chronického zánětu žaludku (chronická gastritida)

Tato léčba se bude odvíjet od diagnózy, kterou sestaví Váš ošetřující lékař pomocí výsledků krve, biopsie žaludku, odběru stolice, popřípadě podle RTG snímku břicha. Dle výsledků určí přesně typ Vaší gastritidy. Podle toho bude probíhat i Vaše léčba. Možnosti jsou různé, od podávání:

Mohlo by Vás zajímat:

GASTRITIDA (ZÁNĚT ŽALUDKU)

Zánět sliznice žaludku (gastritida) – přírodní léčba

 

 

 

Gastritida je onemocnění žaludku. Tento termín se používá na popis skupiny stavů, charakterizovaných zánětem nebo drážděním výstelky (sliznice) žaludku.

Gastritida se může objevit náhle (akutní gastritida), nebo se může rozvinout pozvolna, v průběhu delší časové periody (chronická gastritida).

Termín akutní znamená, že příznaky se vyvinou rychle a trvají krátce (1-2 dny), ale nemusí být bezpodmínečně těžké a závažné.

Chronická se rozvíjí pomalu a může mít málo příznaků (symptomů), nebo vůbec žádné (asymptomatická gastritida).

Příčiny vzniku gastritidy

Může být způsobená řadou faktorů zahrnujících bakteriální či virovou infekci, stres, nadměrnou konzumaci alkoholu, kouření, dlouhodobé užívání některých léků, stavy po chirurgickém výkonu, úrazech, případně spojená s autoimunitním onemocněním, návratem (refluxem) žluče do žaludku.

Nadměrná konzumace alkoholu, kávy, kouření vede k dráždění sliznice žaludku. Zvyšuje se náchylnost k účinkům trávicích žaludečních šťáv.

Těžko stravitelná strava, hlavně živočišné tuky, nevhodná a nezvyklá úprava, teplota jídla, koření, může vyvolat akutní gastritidu. Potíže, které takto mohou vzniknout, se označují jako syndrom čínského restaurantu.

Stres je další faktor uplatňující se v pozadí gastritidy. Stresová gastritida je akutní gastritida vyvolaná stresem po operačních zákrocích, úrazech, popáleních, či spojená se závažnými infekcemi.

Přibližně 90% gastritid (převážně chronických) je vyvoláno infekcí bakterií Helicobacter pylori. Je to bakterie, která je přizpůsobená životu v kyselých podmínkách žaludku. Udává se, že asi polovina lidské světové populace je infikovaná touto bakterii, nejvíce v rozvojových zemích.

U většiny osob nakažených bakterií H. pylori se ale neprojeví žádné příznaky. Důvod, proč tomu tak je, není zcela objasněn. Předpokládá se vliv dědičnosti, ve smyslu zvýšené náchylnosti k této infekci a také životní styl– alkohol, kouření, vysoká zátěž stresem.

Gastritida vzniklá na podkladě infekce H. pylori se nazývá Gastritida typu B (B=bakteriální). Má úzký vztah ke vzniku žaludečního a dvanáctníkového vředu.

Nesteroidní protizánětlivé léky proti bolesti typu aspirin, ibuprofen, mohou při dlouhodobém užívání vyvolat jak akutní, tak chronickou gastritidu. Mají dráždivý účinek na žaludek.

Toto onemocnění žaludku může způsobit i návrat žlučových šťáv a jiných složek střevního sekretu do žaludku. Žluč je tekutina, která nám pomáhá trávit tuky. Je tvořená játry a uskladňována v žlučníku. Ze žlučníku se dostává do tenkého střeva.

Za normálních okolností prstencovitý svěrač na přechodu mezi žaludkem a tenkým střevem zabraňuje průniku žluče do žaludku, ale když svěrač nefunguje jak má, nebo byl chirurgicky odstraněn z různých důvodů, dostane se žluč do žaludku a může způsobit podráždění a zánět žaludeční výstelky vedoucí k chronické gastritidě. Gastritida vyvolaná chemickými látkami, např. refluxem žluče nebo léky se nazývá Chemická gastritida, gastritida C.

Asi 3-6% případů chronických zánětů žaludku vzniká na podkladě autoimunity- Autoimunitní gastritida, gastritida A. Lidské tělo tvoří protilátky proti vlastnímu žaludku, hlavně proti tzv. parietální buňkám. Postihuje tělo žaludku a způsobuje zmenšení, ztenčení normálně vyvinuté sliznice (atrofii) s vymizením parietálních buněk.

Tyto buňky tvoří HCl (kyselinu chlorovodíkovou), což je základ kyselé žaludeční sekrece a dále tyto buňky produkují vnitřní činitel (intrinsic faktor).

Je to látka nepostrádatelná pro vstřebání vitaminu B12 v tenkém střevě. Nedostatkem vitamínu B 12 vzniká chudokrevnost (perniciózní anémie).

Vitamin B12 je totiž jednou z látek potřebných k správné tvorbě červených krvinek (erytrocytů).

Nakonec je třeba zmínit gastritidy vznikající jako součást jiných onemocnění, zahrnujících např. AIDS/HIV, Crohnovu chorobu, parazitární infekce, onemocnění jater a ledvin.

Rizikové faktory gastritidy

Mezi rizikové faktory patří kromě výše zmíněných (infekce H. pylori, autoimunitní onemocnění, alkohol, kouření, stres, těžko stravitelná kořeněná jídla, některé léky, atd.) i věk.

Starší lidé jsou obecně více ohroženi zánětem žaludku. Žaludeční výstelka má se stoupajícím věkem tendenci se ztenčovat a také se zvyšuje pravděpodobnost nákazy Helicobacterem pylori, nebo rozvinutí autoimunitních procesů.

Musíme zohlednit i individuální odolnost jedince, která bývá ovlivňována onemocněním trávicího ústrojí, vlivy psychickými (emoce, nálada, výchova) i celkovým stavem organizmu (období zotavování se z nemoci-rekonvalescence, únava, jiná onemocnění).

Příznaky a projevy gastritidy

Patří k nim tlak až bolest v nadbřišku (epigastrium), nechutenství až odpor k jídlu, říhání, pocit nevolnosti a nutkání ke zvracení (nauzea), zvracení, nadmutí, plynatost (flatulence), břišní kolika, průjem, tmavá stolice, úbytek hmotnosti. Když obtíže trvají týden nebo i déle, měli byste navštívit svého lékaře.

akutní gastritidy trvají obtíže většinou krátce, několik hodin až dnů s rychlým návratem k původnímu stavu nebo pozvolným dozníváním příznaků.

Způsobuje spíše nauzeu, pálivou bolest a pocit nepohodlí v nadbřišku. Někdy mohou být přítomny i bolesti hlavy. Horečka (tělesná teplota nad 38°C) nebývá.

Maximálně se mohou vyskytnout krátce trvající zvýšené teploty mezi 37 °C a 38°C.

Chronická gastritida se rozvíjí postupně a způsobuje spíše tupou bolest, pocit sytosti nebo ztrátu chuti k jídlu.

Občas se může vyskytnout krvácení do žaludku. Je to ale zřídka závažné krvácení, které se pak může projevit zvracením krve, nebo odchodem černé dehtové stolice. V takovém případě je potřeba vyhledat ihned lékařskou pomoc.

Budete mít zájem:  Mydocalm 150 mg – příbalový leták

Vyšetření gastritidy

Definitivní diagnóza gastritidy je výlučně histologická. To znamená, že kus tkáně ze žaludku musí vidět patolog pod mikroskopem. Tento kus tkáně (bioptický vzorek) získá lékař při endoskopickém vyšetření.

Při tomto vyšetřeni se pacientovi, který leží na boku, zavede skrz ústa přes jícen až do první části tenkého střeva flexibilní, trubicovitý, osvětlený optický přístroj (endoskop). Před zavedením endoskopu se hrdlo pacienta většinou umrtví.

Lékař má přes endoskop možnost prohlédnout si stav výstelky trávicích orgánů pacienta. V případě, že tam vidí něco podezřelého, může pomocí speciálních instrumentů zavedených přes endoskop odebrat vzorek tkáně a ten poslat do laboratoře.

Odběr tkáně není bolestivý, neboť ve sliznici žaludku nejsou nervy vedoucí bolest. Vyšetření trvá přibližně 20-30 minut, ale pacient by neměl opustit lékařské zařízení dříve, než vyprchá účinek léků. Rizika vyšetření jsou vzácná.

Převážná většina pacientů, kteří si po výkonu stěžují na nějaké obtíže, pociťuje pouze mírnou přechodnou bolest hrdla z polykání endoskopu, kdy může dojít k podráždění tohoto místa při jeho vsouvání.

Vzácnou komplikací je krvácení nebo proděravění stěny žaludku.

Rentgenové vyšetření žaludku- sledují se známky zánětu, případně další změny na žaludku. Vyšetření se většinou provádí s použitím kontrastní látky, která se polyká.

Na vyloučení infekce Helicobacterem pylori existují ještě i jiné vyšetřovací metody.

Rychlý ureázový test– prokazuje enzym (ureázu), který produkuje H. pylori pomocí speciálních barevných indikátorových proužků. Provádí se přímo na odebraném vzorku tkáně žaludku.

Kultivace– vyžaduje speciální podmínky odběru i transportu vzorku tkáně žaludku do laboratoře, kde se bakterie (pokud je ve vzorku přítomná) vypěstuje.

Dechový test– provádí se nalačno. Po vypití označené látky se sledují ve vydechovaném vzduchu zbytky podané látky, která byla rozštěpena přítomným Helikobakterem. Test vyžaduje spolupráci pacienta.

Stanovení H.pylori v stolici– za použití imunologických metod se hledá přítomnost H. pylori v stolici. Test je vhodný pro vyšetření dětí.

Vyšetření krve– v odebraném vzorku krve se hledají protilátky proti H. pylori.

Léčba gastritidy

Vyléčení gastritidy závisí na odstranění (vyléčení) vlastní konkrétní příčiny. Pokud jde např. o gastritidu vyvolánu léky nebo alkoholem, doporučuje se omezit přísun těchto látek.

Vhodný postup u náhle vzniklých potíží, které si můžeme vyléčit sami, bez pomoci léků, zahrnuje klid na lůžku a také dietní režim, podle tíže stavu.

První 1-2 dny by se měly pít jenom tekutiny (dobrý je vlažný černý neslazený čaj), popř. sníme dietní suchar. Na druhý den můžeme sníst starší pečivo. Další den se přidávají obilninové polévky ( krupková, rýžová, z ovesných vloček). Přechod na normální stravu má probíhat pozvolna, asi za týden.

Při léčbě vážnějších stavů se uplatňuje použití některých léků. Jsou to jednak léky proti bolesti, tzv. spazmoanalgetika, případně léky proti zvracení a léky, které snižují kyselost žaludku za účelem zmírnění příznaků a potíží a pomáhají urychlit proces hojení.

Podávají se antacida (př. Hydrogenuhličitan sodný- soda bikarbona). Jsou na snížení kyselosti. Užívají se spíše při mírnějších zánětech žaludku. Způsobují rychlou úlevu od bolesti.

Antagonisté H2 receptorů ( antihistaminika – ranitidin), nebo inhibitory protonové pumpy (př.

omeprazol, Helicid) tlumí nebo zabraňují tvorbě žaludeční kyseliny, na rozdíl od první skupiny- antacida , které přítomnou kyselinu na sebe naváží a tím zabrání jejímu dráždivému působení na zánětem změněnou stěnu žaludku.

Úspěšné může být i tradičně podávané živočišné uhlí.

Zvláštní případ představuje gastritida vyvolána bakterií Helicobacter pylori. Odstranění bakterie může významně zlepšit až navrátit původní stav výstelky žaludku. Když se H. pylori najde náhodně u pacienta bez obtíží, není zvykem zahájit léčbu.

Ta se ale vždy zahajuje, když je již přítomný dvanáctníkový nebo žaludeční vřed. Nejčastěji se používá tzv. trojkombinace. Tvoří ji kombinace dvou antibiotik (př. amoxicilin, metronidazol) a jednoho inhibitoru protonové pumpy (omeprazol).

Někdy se přidávají ještě bizmutové přípravky ( De-Nol).

Léčba autoimunitní gastritidy není známa. Jelikož je u ní porušeno vstřebávání vitaminu B12 ze žaludku (možnost vzniku perniciózní anemie), vitamín se do těla dodává jinou formou (ve formě injekcí).

Komplikace gastritidy

Neléčena gastritida, hlavně ta, která je způsobena infekcí Helicobacter pylori, může vést ke vzniku žaludečních a dvanáctníkových vředů.

Další nebezpečí pak představuje riziko krvácení do žaludku.

Některé gastritidy zvyšují riziko vzniku rakoviny žaludku. Jsou to většinou gastritidy, které trvají dlouho (chronické, např.

autoimunní, helikobakterová) a vedou ke ztenčování výstelky žaludku, s postupným vymizením typických žaludečních buněk a jejich náhradou za buňky typické pro střevní výstelku (to se nazývá intestinální metaplazie).

Vznik této přestavby je předstupněm při vzniku žaludečního karcinomu.

Prevence gastritidy

Ačkoli je těžké předejít infekci Helikobakterem pylori, existuje několik rad, které mohou snížit riziko vzniku gastritidy, nebo zmírnit její příznaky. Patří mezi ně především dodržování správné životosprávy.

Vyhýbání se jídlům, které se nám zdají dráždivá, jako např. hodně kořeněná, tučná, smažená, nebo kyselá jídla. Měli bychom jíst pomalu, u jídla relaxovat a jíst menší porce, pravidelně vícekrát přes den, abychom zabránili nadměrnému působení žaludečné kyseliny na žaludek v době hladovění.

Udržovat si hmotnost, pravidelně cvičit a hlavně omezovat stres.

Omezení nadměrného pití alkoholu a kouření. Kouření nejen že podporuje tvorbu žaludeční kyseliny, také poškozuje ochrannou vrstvu výstelky žaludku, která ho v zdravém žaludku chrání před účinkem kyselé šťávy. V neposlední řadě je kouření rizikovým faktorem pro vznik rakoviny žaludku.

Pokud to jde, pokuste se nahradit užívání volně prodejných léků typu aspirin, ibuprofen jinými. Třeba látkami s paracetamolem (Paralen, Panadol).

Jak si mohu pomoci sám

Když už gastritidou trpíte a nemáte pocit, že léčba zabírá jak má, nebo ani nebyla zahájená, je tady několik typů, které by mohli prospět. Patří mezi ně např. praktikovaní dechových a jiných lehkých cvičení např. procházky, plavání.

Lidé popisují úlevu po vypití šťávy z nastrouhaných syrových brambor (na lačno).

Můžete zkusit také kokosové mléko, rýžovou kaši, měsíčkový čaj, mléko.

Zdroj: www.vitalion.cz

Gastritida – jak si od ní pomoci s přírodními metodami?

Gastritida je velmi časté onemocnění, provází spoustu lidí. Jde o zánět žaludku nebo také eroze žaludku, což není vůbec nic příjemného pro lidské tělo.

Žaludek je důležitou součástí vašeho těla a zdraví, takže je nutno se o něj starat a pečovat. Problémy se žaludkem mohou přicházet každý den a často vám to způsobuje nepohodlí.

Může způsobovat další problémy, které se odráží na vašem zdraví.

  • Nevolnost
  • Zvracení
  • Pocit sytosti v horní části břicha po jídle
  • Pálení či trýznivý pocit v žaludku
  • Problémy se žaludkem v noci
  • Špatné trávení
  • Pálení žáhy
  • Bolesti břicha
  • Nechutenství
  • Nadýmání
  • Plynatost

Jestliže vám sužuje gastritida život, pak automaticky jdete do lékárny, popřípadě k lékaři, který by měl váš problém řešit. Je to určitě dobré řešení, to bez debat.

Než k lékaři zajdete, můžete vyzkoušet některé z přírodních pomocníků. Díky nim se může vaše zdraví výrazně zlepšit, můžete si pomoci tak, že žádný lékař už nebude potřeba.

Vyzkoušejte některou z těchto metod a uvidíte, jak na vás a váš žaludek působí.

Jogurt

Jogurt by měl být každodenním doplňkem vaší stravy, zejména pro ty, kteří trpí gastritidou. Jogurt s aktivními živými kulturami je v tomto ohledu zvláště přínosným pomocníkem. Probiotika přítomné v jogurtu pomáhají chránit žaludeční výstelku bakterií H.pylori, která způsobuje gastritidu. Jogurt kromě jiného posiluje imunitní systém, potlačuje tak rychleji infekce.

Nejlepší je konzumovat denně 2 až 3 šálky klasického probatického jogurtu, dokud se nedostaví úleva. Můžete také vyzkoušet jogurt, banán a med.

Máta peprná

Jde o bylinku, která je známá pro svou léčbu gastritidy. Máta peprná disponuje protizánětlivými, antibakteriálními a antispasmodickými vlastnostmi, takže je na žaludek a jeho problémy ideální. Má uklidňující vlastnosti, které pomohou snižovat zánět žaludku. Navíc může pomoci snižovat nevolnost, poruchy trávení nebo pálivé záněty.

Konzumovat můžete klasické tablety s mátou peprnou. Obvykle se doporučuje jedna tableta a to dvakrát nebo třikrát denně. Ideální je domluvit se s lékařem nebo lékárníkem. Tyto tablety pomáhají vyhnout se pálení žáhy. Chcete-li čistě přírodní pomoc, pak můžete žvýkat čerstvé listy máty peprné. Můžete jí přidat do koktejlů, do vody, polévek, salátů nebo do smoothies.

Jde o skvělou pomoc při zmírňování problémů, které se spojují s gastritidou. Může pomoci mírnit například také nepříjemné nadýmání nebo plynatost.

Jak využívat fenyklová semínka? Opražte hrst semínek fenyklu a žvýkejte po těžkém jídle. Můžete přidat čajovou lžičku semínek fenyklu do šálku vodu a přiveďte k varu. Po úplném ochlazení vypijte.

Můžete přidat také půl lžičky fenyklových semínek do medu.

Bramborová šťáva

Bramborová šťáva je bohatým zdrojem alkalických solí, které reagují na nadměrnou kyselinu, která se objevuje v žaludku. Šťávu musíte získat ze surových brambor. Oloupejte je, nastrouhejte a pak z nich dostaňte šťávu. Smíchejte sklenici teplé vody se šťávou z brambor a vyléčíte tím zažívací problémy jako například gastritida. Také pomáhá snižovat zácpu a čistí játra.

Podmáslí

Podmáslí je skvělým pomocníkem na gastritidu. Může pomoci léčit reflux žaludku se sklenici podmáslí, do které přidáte špetku černého pepře.

Heřmánkový čaj

Vůně heřmánku je velmi příjemná, navíc heřmánek má protizánětlivý charakter. Pokud je vaše gastritida vyvolána infekcemi nebo alergií, pak vám pomůže právě heřmánkový čaj. Popíjejte jej ještě teplý. Pozor, nikdy čajové sáčky nevařte, protože by mohlo dojít ke zničení účinných látek, které se v heřmánku nacházejí.

Jahodové listy

Jahody mohou být také velmi účinné při léčbě gastritidy. Díky své antioxidační vlastnosti a vysokému obsahu fenolických sloučenin pomáhají bránit vzniku zánětu žaludku. Do horké vody dejte jednu polévkovou lžíci sušených jahodových listů. Nechejte pět minut louhovat a poté sceďte. Následně pijte dvakrát až třikrát denně, dokud příznaky gastritidy nezmizí.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku a na celém webu Vitalitis.cz psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Budete mít zájem:  Pohanka z pohledu raw stravy + recepty z pohanky

Zánět žaludku

V běžném životě mluvíme o zánětu žaludku tehdy, když sníme něco špatného a máme pak krátkodobé trávící obtíže jako jsou nevolnost a zvracení.

Ve skutečnosti je to mnohem složitější – zánětlivé změny žaludeční sliznice mohou mít řadu příčin a i důsledky mohou být různé – od banální několikadenní nevolnosti až po chronické trávící obtíže, chudokrevnost, nebo dokonce nebezpečnou rakovinu žaludku.

Hned v úvodu je také nutné zdůraznit, že lékařsky správná diagnóza zánětu žaludku se dá udělat pouze na základě vyšetření vzorku žaludeční sliznice pod mikroskopem a nijak nesouvisí se závažností obtíží. Silně zvracející člověk, který snědl zkažené jídlo, nemusí mít na sliznici žaludku nijak závažný nález, a naopak mnohé velmi těžké záněty žaludku se nemusí projevovat nijak.

Příčiny: Akutní záněty žaludku jsou běžně spojeny s akutními infekcemi trávícího traktu (campylobacter, rotaviry, salmonela apod.) Akutní zánět může být vyvolán i alkoholickým excesem. Alkohol se se sliznicemi nemá moc rád a poškozuje je.

Dohromady s kocovinou může krátkodobý zánět žaludku způsobit dočasné žaludeční obtíže a nechutenství po prohýřené noci. U chronických alkoholiků může vznikonut chronický zánět žaludku. Podobně jako alkohol mohou působit i nesteroidní protizánětlivé léky, jako je například Brufen, Aspirin, Diclofenac a mnohé další.

Vzhledem k tomu, jak jsou tyto léky celospolečensky využívané, je jejich nežádoucí efekt obrovský. Zánětlivé změny ve sliznici mohou být vyvolány i návratem trávicích šťáv ze střeva do žaludku a jejich působením na žaludeční sliznici (odborně tzv. duodenogastrický reflux).

Velmi často zmiňovaným původcem chronického zánětu žaludku je bakterie Helicobacter Pylori. Tato bakterie žije v žaludcích podstatné části populace. Mnohdy nedělá obtíže, ale někdy může způsobovat chronické záněty, které mohou způsobit závažné komplikace včetně vzniku vředů a-nebo rakoviny žaludku.

Při výčtu původců zánětu nesmíme zapomenout ani na tzv. autoimunitní zánět žaludku. Naše protilátky začnou napadat žaludeční sliznici, původ této autoimunitní reakce je ovšem nejasný.

Projevy: Projevy mohou být velmi zrádné. Akutní záněty žaludku se klasicky projeví bolestmi v nadbřišku, nechutenstvím a zvracením. Někdy může být přítomna i lehce zvýšená teplota. Laicky si to můžeme představit jako takovou „střevní chřipku se zvracením“.

Chronické dlouhotrvající záněty žaludku bývají mnohem zrádnější a zákeřnější. Někdy může být přítomno hubnutí, trvale drážděná sliznice může lehce krvácet a způsobovat chudokrevnost z nedostatku železa, jindy může dojít k narušení vstřebávání vitaminu B12, což vyústí v tzv.

perniciózní anemii. Chronické dráždění sliznice ovšem může skončit i vznikem žaludečního vředu a-nebo rakoviny žaludku.

To je dáno tím, že trvalé dráždění sliznice vyvolává histologické změny sliznice (odborně intestinální metaplázie) a ty mohou časem v některých případech přejít až do nádorových změn.

Diagnostika: Pacienty s akutními a krátkodobými obtížemi většinou invazivněji nevyšetřujeme, máme-li však z některých výše zmíněných příznaků podezření na chronický zánět žaludku, je ideálním vyšetřením gastroskopie.

Během gastroskopie si lékař sliznici žaludku prohlédne a může najít řadu změn, které pro zánět svědčí (překrvení sliznice, zarudnutí, otok sliznice, stopy po drobném krvácení, žaludeční vředy, apod.).

Vzhledem k tomu, že zánět žaludku je mikroskopický termín, musí však lékař odebrat přístrojem vzorky sliznice k vyšetření pod mikroskopem, které vyvrátí nebo potvrdí diagnózu zánětu a určí jeho tíži. Kromě odběru vzorků sliznice lze odebrat i vzorky na vyšetření přítomnosti Helicobactera Pylori.

Léčba: Závisí na typu zánětu žaludku. Jsme-li toho schopni, odstraňujeme vyvolávající příčinu (viz. výše). Akutní záněty včetně vředů se léčí nejčastěji léky proti překyselení žaludku. Ty utlumí tvorbu kyseliny a pomohou zahojit sliznici.

Při nálezu Helicobactera Pylori ho přeléčujeme antibiotiky. O to, za jakých okolností přeléčovat a kdy nikoliv, se vedou mezi gastroenterology vášnivé spory a není v tom úplně jasno. Vede-li chronický zánět k nedostatku vitaminu B12, pak ho podáváme ve formě injekcí.

Nejsme-li schopni příčinu zánětu odstranit, pak pacienta alespoň sledujeme a jednou za čas odebíráme při gastroskopii vzorky na vyšetření pod mikroskopem.

Najdeme-li ve vzorcích varovné známky slizničních změn, které by mohly vést ke vzniku rakoviny, může být někdy nutné nechat žaludek preventivně chirurgicky odstranit.

Zdrojehttps://www.mayoclinic.orghttps://www.healthline.com

Zánět žaludku – příznaky a dieta při léčbě

  • Zánět žaludku se projevuje mimo jiné bolestmi břicha.
  • Dalším běžný příznakem je nevolnost, někdy také zvracení.
  • Na zánět žaludku rovněž upozorní i zápach z úst.
  • Spouštěčem potíží může být kromě špatné životosprávy také stres.
  • Zánět žaludku může být důsledkem popíjení alkoholu.
  • Z bylin při obtížích pomůže heřmánek či máta.

Zánět žaludku, odborně gastritida, je nepříjemné onemocnění, které může být důsledkem infekce, ale i špatné životosprávy, převážně stresu a konzumace toxických látek.

Projevuje se bolestí horní části břicha, nevolností i zvracením, které může být s příměsí krve. Může ale probíhat i bez příznaků. Nemoc si žádá zásah odborníka. Za obtížemi se totiž může skrývat i nádorové onemocnění.

Bolest břicha, nevolnost i ztráta chuti k jídlu. Zánět žaludku neboli gastritida, jak se nemoci odborně říká, o sobě dává znát mnoha způsoby. A stejně tak může probíhat zcela skrytě a bez příznaků. Velice často se jedná o důsledek špatné životosprávy, kdy velkou roli hraje požívání alkoholu, špatné stravovací návyky i konzumace velkého množství léků.

Abychom pochopili, proč zánět žaludku vzniká, je nutné nejprve porozumět tomu, jak dochází ke zpracování potravy.

To zde probíhá dvěma způsoby, a sice mechanicky, tedy pohybem žaludeční stěny, a chemicky, kdy podstatnou roli hrají enzymy, které mimo jiné rozkládají potravu.

Jejich práci usnadňuje žaludeční kyselina, před kterou je sliznice žaludku chráněna vrstvou hlenu. V momentě, kdy je tato ochrana poškozena, může agresivní kyselina vyvolat zánět sliznice žaludku nebo vřed.

Příčiny zánětu žaludku

Zánět žaludku se může vyskytovat v akutní i chronické formě. A zatímco akutní gastritida je definovaná jako náhlý zánětlivý proces, který má pouze přechodný charakter a projevuje se rychlým nástupem obtíží, chronický průběh se často obejde bez výrazných příznaků. Bývá navíc o poznání častější.

Za akutním zánětem žaludku zpravidla stojí:

  • Přemíra alkoholu
  • Jedovaté látky, například nikotin
  • Léky (typicky proti bolesti)
  • Psychická zátěž

Obtíže se mohou vyskytnout v souvislosti s léčbou nádorového onemocnění, konkrétně v důsledku ozařování. Akutní zánět pak mohou vyvolat i bakterie, které se do žaludku dostanou s infikovanými potravinami.

Za chronickou gastritidou pak stojí například špatné prokrvování žaludeční sliznice, zpětný tok žlučových kyselin z dvanáctníku anebo infekce bakterií Helicobacter pylori.

Může se rovněž jednat o důsledek zánětlivých změn či zhoršené regenerace žaludeční sliznice jako projev stáří.

Příznaky zánětu žaludku

Podle odborníku trpí až 30 % Čechů v produktivním věku trvalými nebo často se vracejícími potížemi spojenými s žaludkem. Konkrétně tlakem, pocitem sytosti, bolestmi, kyselým říháním, křečemi a nevolností spojenou se zvracením.

Kromě zánětu žaludku však mohou tyto příznaky poukazovat také na podráždění žaludku, žaludeční nebo dvanáctníkové vředy, refluxní nemoc se zánětem jícnu či dokonce nádor žaludku.

Obtíže se většinou nedají určit jen na základě příznaků, nutná je vždy prohlídka sliznice endoskopem.

A jaký má tedy akutní zánět žaludku příznaky? Typicky se jedná o:

  • Silné bolesti žaludku doprovázené celkovou slabostí, popřípadě i bolestí hlavy
  • Nevolnost a zvracení (může být i s příměsí krve)
  • Nechutenství, pocit sytosti
  • Nepříjemný zápach z úst
  • Povlak na jazyku

Chronický zánět žaludku se pak projevuje vleklými obtížemi. Může se rovněž vyskytovat pocit tlaku, bolest, nadýmání, průjem či zápach z úst.

Komplikace spojené se zánětem žaludku

Nebezpečí v případě zanícené sliznice představuje zejména krvácení. Pokud je dlouhodobého a lehkého charakteru, vede obvykle k únavě a otupělosti. Silné krvácení způsobené poškozením cév, vředem nebo nádorem pak může nemocného přímo ohrozit na životě.

Pacient by tak měl okamžitě vyhledat lékaře, a to hlavně v případě, že zvrací krev anebo ji vylučuje společně se stolicí (tmavé až černé zbarvení stolice).

Varovným signálem je i náhlá bodavá bolest břicha spojená s velkým pocením a nepravidelným rychlým tepem.

Nebezpečí představuje i fakt, že člověk může ve svém žaludku po dlouhá léta přechovávat bakterii Helicobacter pylori, a nemusí přitom nic tušit. Chronický dlouhotrvající zánět žaludku pak může končit nedostatkem železa a chudokrevností. Určité riziko rovněž představuje vznik nádorového onemocnění, které může být důsledkem dlouhodobého poškození sliznice.

Vyšetření a léčba nemoci

Aby lékař mohl správně určit příčinu potíží, je nutné provést vyšetření. Nejprve se zjišťuje rodinná anamnéza nemocného a následně se provede celkové vyšetření. Při obtížích tohoto typu je navíc pravidlem i gastroskopické vyšetření pomocí endoskopu. V laboratoři je pak vyšetřena rovněž stolice, a to hlavně na přítomnost krve.

Co se týče léčby, ta se odvíjí od toho, zda se jedná o akutní či chronický problém. V případě akutního zánětu je totiž nutné omezit potraviny a nápoje, které sliznici dráždí.

Dieta při zánětu žaludku tedy spočívá ve vysazení alkoholu, kávy (včetně bezkofeinové) či kořeněného jídla. Vhodné nejsou ani smažené, tučné či příliš slané potraviny.

Neplechu mohou způsobit i perlivé nápoje či celozrnné pečivo. To se doporučuje nahradit bílým a alespoň den starým.

Dále by měl pacient vynechat:

  • Luštěniny
  • Čerstvou zeleninu
  • Plísňové či aromatické sýry
  • Uzeniny
  • Kynuté těsto
  • Některé druhy ovoce (jahody, hrozny, angrešt, rybíz, borůvky…)
  • Tučné maso

Mezi doporučené potraviny oproti tomu patří suchary, piškoty, vařená mrkev, brambory, rýže, banány, jablečné přesnídávky a polévkové vývary. Pít se doporučuje čistou vodu, popřípadě černý čaj. Co se týče bylin a přírodní léčby zánětu žaludku, tady pomůže hlavně mátový a heřmánkový čaj. Obě tyto bylinky mají blahodárné účinky a ulevují obtížím.

Pokud opatření v podobě změny jídelníčku nestačí, je třeba užívat některý z léků neutralizujících kyselost žaludku či snižujících sekreci kyseliny. Lékař vám dále může předepsat i některé z léků, které upravují činnost trávicího traktu, léky uvolňující křeče, inhibitory protonové pumpy a přípravky proti nevolnosti a zvracení.

Léčba chronického zánětu žaludku se pak může lišit, a to hlavně v případě, je-li původcem obtíží bakterie Helicobacter pylori. V takovém případě se nasazují antibiotika, která původce problémů odstraní. Tato léčba se často kombinuje s ochranou sliznice.

Prevence zánětu žaludku

Jelikož obtíže většinou vznikají v důsledku špatného životního stylu, je prevencí pravý opak. Konkrétně se doporučuje omezit alkohol, nikotin, kávu, smažené i kořeněné jídlo a jiné dráždivé potraviny a nápoje. Určitou roli pak samozřejmě hraje i mysl. Tu bychom měli udržovat vyrovnanou a vyvarovat se zbytečnému stresu.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector