Pokud konzumujete alkohol, nebo se pohybujete mezi lidmi, kteří si ho rádi dopřejí, možná jste byli svědky mnohých mýtů a nepravd, které se o něm šíří. Alkohol je považován mnohými za metlu lidstva a nejčastější dohady se týkají skutečnosti, jestli je alkohol zdravý nebo nezdravý.
Alkohol je z vědeckého hlediska řazen mezi drogy, ale stal se již natolik společensky přijatelný, že se již za drogu ani nepovažuje. Přesto je to droga a dlouho asi ještě bude, jelikož se jedná o návykovou látku, což je hlavní charakteristika každé drogy. Každý alkoholik totiž velice těžko snáší, když se mu jejich droga odebírá. Pokud se podíváme na alkohol ze zdravotního hlediska, některé nápoje mohou mít v malém množství skutečně pozitivní účinky, například červené víno. Pokud však shrneme alkoholické nápoje jako celek, mají na lidské zdraví spíše negativní vliv.
Nejčastější mýty týkající se alkoholu
- Rozhodně není povzbuzující látkou, nýbrž působí tlumivě na funkce centrálního nervového systému.
- Je mylné se domnívat, že alkohol zahřeje. Opak je pravdou, jelikož jeho konzumace zvyšuje výdej tepla pocením, takže se tělo ochlazuje.
- Odnímá vodu mozkovým buňkám, čímž je ničí.
- Poškozuje metabolismus celé řady vitamínů, kyseliny listové, zinku, hořčíku a draslíku, které jsou pro organismus velmi důležité.
- Pokud člověk vypije již čtyři sklenky koncentrovaného alkoholu denně, může si silně poškodit některý důležitý orgán.
- Dalším negativem je snižování schopnosti jater metabolizovat tuk.
Kdy alkohol pít a kdy ne
Velice důležité je, kdy alkohol pijeme. Traduje se, že sklenka slivovice po ránu člověka povzbudí, rozproudí krev a roztáhne cévy. Pravdou ovšem je, že sklenička alkoholu před snídaní je nebezpečnější, než dvě skleničky večer. Mnohem důležitější než co pijeme, je kolik a kdy.
Je zjištěno, že doba, po kterou alkohol koluje v krvi a ničí mozkové buňky, kolísá v průběhu dne. Doba mezi ránem a polednem je nebezpečnější než pozdní odpoledne a večer. Alkohol vypitý při večeři tělo spálí mnohem rychleji, než ten, který vypijeme ráno.
Rovněž je zajímavé, že poslední sklenička vypitá před rozchodem z mejdanu po půlnoci, zůstává v krvi déle, než ta před půlnocí, a navíc vyvolává větší vzestup alkoholu v krvi.
Důležitost toho, co pijeme
Alkohol se vyskytuje v různých nápojích v různých koncentracích. Pravdou je, že například pivo obsahuje pouze cca 4% alkoholu, víno 11% a koncentrovaný alkohol asi 35 – 40%. Ovšem ať pijete to nejslabší pivo, nebo naopak koncentrát, vždy se počítá množství čistého alkoholu. Takže vypití dvou piv znamená 40 ml alkoholu, což je stejné množství jaké je zhruba ve 100 ml slivovice.
Že vám stačí jen 5 hodin spánku denně? Nesmysl, tvrdí vědci!
4. Sledování televize přes spaním vám pomůže se uvolnit
Dělá to velká část z nás, bohužel nám to ve spánku ale vůbec nepomáhá. Televize, monitory a obrazovky telefonů totiž produkují takzvané modré světlo, které našemu mozku říká, ať zůstane vzhůru. Alespoň dvě hodiny před spaním bychom se mu proto měli úplně vyhnout. Přečtěte si proto před spaním například tištěnou knihu nebo si zameditujte!
5. Chrápání je neškodné
Mýtus, kterému věří mnoho lidí. Chrápání jednoduše není v pořádku – obzvláště to opravdu hlasité, které je přerušované krátkými pauzami v dýchání zvané apnoe. O spánkové apnoe ani nemusíte vědět, přitom vám ale při ní hrozí infarkt, srdeční arytmie, astma, vysoký krevní tlak, glaukom, rakovina, cukrovka, onemocnění ledvin, kognitivní poruchy a poruchy chování.
„Spánková apnoe je extrémně unavující,“ uvedla Robbinsová. Lidé, kteří jí trpí a kteří se s ní rozhodnou něco dělat, musí často nosit speciální dýchací přístroje na spaní.
„Přístroj mám, je to v podstatě taková dýchací trubice na nos. Podle přítelkyně už tolik nechrápu a taky se cítím mnohem víc svěží, předtím jsem byl neustále šíleně unavený,“ svěřil se redakci TN.
cz pacient trpící spánkovou apnoe.
6. Vypitý alkohol před spaním vám pomůže usnout
Ano, alkohol vám pomůže usnout. Jenže to je asi tak všechno, co pro váš spánek dělá dobře. S alkoholem v krvi totiž upadnete pouze do mělkého spánku. Proto se mnoho lidí posilněných pár skleničkami v noci často probouzí a ráno se pak necítí odpočatě.
7. Usnout kdekoliv a kdykoliv je naprosto v pořádku
Usnete lehce v dopravních prostředcích nebo kdekoliv jinde? Neznamená to, že umíte správně odpočívat, naopak. „Schopnost usnout kdekoliv a kdykoliv je známka toho, že v noci nespíte dostatečně kvalitně.
Proto vaše tělo často upadá do mikrospánku. To, že klidně usnete i v rušném MHD jednoduše znamená, že se vaše tělo snaží dohnat spánkový deficit, kdykoliv je to jen trochu možné,“ vysvětlila Robbbinsová.
8. Mozek i tělo se umí přizpůsobit menšímu množství spánku
Opět jde o další mýtus. Tělo musí projít v průběhu noci několika spánkovými cykly, které nelze jednoduše zkrátit. Navíc se tyto cykly musí několikrát za noc zopakovat, aby se tělo správně zregenerovalo. „Například fáze hlubokého spánku jsou důležité obnovu svalstva a imunitního systému,“ upozornila vědkyně Rebecca Robbinsová z NYU.
9. Odkládání budíku ničemu nevadí
To tak bohužel není. Podle amerických vědců bychom totiž měli vstát hned po prvním zazvonění.
„Odolejte nutkání odložit budík, protože pokud znovu usnete, vaše tělo upadne do velmi lehkého a nekvalitního spánku,“ řekla doktorka Robbinsová s tím, že když budík zazvoní podruhé, budete ani ne v polovině a ne na konci další fáze spánku, což je špatně.
Pokud tedy stále budík odkládáte, zkuste ho umístit na druhou stranu pokoje a nastavte na něm vyšší hlasitost. Budete pro něj muset dojít a vaše tělo tak dostane příležitost se pořádně probudit.
10. Pamatuji si, co se mi zdálo. Musím mít dobrý spánek!
Vzhledem k tomu, že se nám za noc zdá 4-5 snů, jde o další mýtus. Naopak – je vyšší šance, že lidé, kteří si své sny nepamatují, mají kvalitnější spánek. V průběhu noci se totiž zpravidla nebudí. Ti, kteří si své sny často pamatují, se budí až dvakrát tolik, což je špatně.
nor TN.cz
Ranní vyprošťovák kocovinu nespraví, říká primář od Apolináře
Pokud tyhle řádky čtete ve chvíli, kdy se zrovna chystáte začít oslavovat příchod nového roku, tak ještě nejste ztraceni a zítra ráno nám možná v duchu poděkujete. Jestliže se jimi však namáhavě prokousáváte 1.
ledna 2020, hlava vám třeští, chce se vám zvracet a hledáte zázračný lék, jak se z toho dostat, pak vás musíme zklamat – pomůžeme vám jen málo. Přinejmenším se ale dozvíte, co příště udělat jinak.
Řeč je samozřejmě o fyzickém stavu, který přichází po prohýřené noci plné alkoholu, pro který se v češtině vžil název kocovina nebo také opice.
Kocovině lze nejlépe předejít tím, že budete pít s mírou. Pomáhá také jednotlivé alkoholické nápoje prokládat sklenicemi vody. Ranní bolesti hlavy je možné předejít tím, že spolknete prášek na bolest – raději ale ibuprofen, než kyselý acylpyrin, který by dráždil váš žaludek.
Když už pak kocovina přijde, je dobré odpočívat a pít minerálku a čaj. Oproti všeobecně rozšířenému receptu, který radí jíst česněčku, je lepší hovězí vývar. V kocovině byste ale rozhodně neměli pít další alkohol ve formě tzv. vyprošťováka. Tak zní aspoň doporučení Petra Popova, primáře pražské protialkoholní kliniky U Apolináře.
Text o tom, proč ještě nebyl vynalezen lék na kocovinu, najdete v Respektu 1/2020.
Co vlastně způsobuje stav, kterému říkáme kocovina?
To je jednoduché – pití alkoholu. Takže asi ta nejdůležitější rada pro lidi, kteří se chtějí kocovině vyhnout, je alkohol nepít. Když už ale lidé alkohol pijí, tak hraje důležitou roli jejich individuální dispozice. Každý lidský organismus se s alkoholem vypořádává jinak, někdo kocovinu téměř nezná, ačkoli pije hodně, někdo ji má silnou, i když téměř nepije…
Mě spíše zajímalo, co se v našem těle vlastně děje, že máme ty nepříjemné pocity, bolení hlavy, úzkost, nevolnost, které označujeme jako kocovina?
Při kocovině v těle fungují dva základní mechanismy. Tím prvním je třístupňový metabolismus alkoholu. Ten funguje následovně: při konzumaci alkoholu se do těla dostává etylalkohol, jehož štěpením vzniká meziprodukt zvaný acetaldehyd.
Ten je pro tělo toxičtější než samotný etylalkohol. Acetaldehyd se pak v těle mění na acetát, který už je pro tělo neškodný.
Akutní účinky den poté, kterým říkáme kocovina, kdy člověka bolí hlava, je mu špatně, je vyprahlý, kováříčkové mu buší v hlavě, tak ty způsobuje právě toxický acetaldehyd.
Zmínil jste dva základní mechanismy. Co je ten druhý?
Ten druhý je dehydratace. Vypitý alkohol v lidském organismu blokuje enzymy, které v těle regulují množství vody.
Když dojde k blokaci těch enzymů, tak člověk začne hodně vylučovat vodu, což se projevuje tím, že chodí často na záchod. Dehydratace organismu pak po ránu způsobuje bolest hlavy a celého těla.
Dehydratace v kombinaci s acetaldehydem přítomným v našem těle pak dohromady dává ty příznaky, kterým říkáme kocovina.
Z čeho pramení ta strašlivá bolest hlavy?
Zejména z dehydratace celého těla včetně mozku. Nejdříve se působením alkoholu zvětšuje objem buněk v hlavě, pak se zase zmenšuje, což nám způsobuje bolest.
Proč se stále ještě nenašel uspokojivý lék na kocovinu
Proč jsme v kocovině citlivější na světlo a zvuky?
Alkohol působí na nervovou soustavu a zvyšuje citlivost smyslů. Jsme po něm hypersenzitivní, vybuzení a po ránu pak podráždění. I normální zvuk nám zní hlasitě a může působit až bolestivě.
Proč má člověk v kocovině pocity úzkosti, deprese, prázdnoty?
Alkohol sám o sobě je depresogen. Je to látka schopná navodit depresi i u člověka, který k ní nemá dispozice. Alkohol způsobuje něco, čemu se říká rebound effect.
V první fázi působí protiúzkostně, proto si alkoholem často pomáhají lidé, kteří mají k úzkosti a depresi sklony. Nakrátko si v něm tu úzkost rozpustí. Potom se však dostaví opačný efekt, kdy alkohol naopak zvýrazní ten původní pocit úzkosti nebo deprese.
U někoho, kdo se s depresí nebo úzkostí běžně nepotýká, se proto může tenhle pocit v kocovině objevit.
Jak dlouho kocovina trvá?
To je těžké odhadnout. Někdy se člověk probudí ještě opilý a kocovina nastoupí teprve později. Trénovaní lidé potom mají průběh kocoviny rychlejší, příležitostní pijáci mívají kocovinu delší. Pohybuje se to v řádu hodin. Můžou to být čyři hodiny, anebo taky celý den.
Dá se kocovině nějak předejít?
Jak už jsem řekl na začátku – když člověk nepije. A když už pije, tak velmi málo.
Co znamená málo?
Dnes je to tak, že lékař by neměl lidem doporučovat alkohol vůbec. Když už ale člověk pije, tak existuje něco, čemu se říká doporučení pro nízkorizikovou konzumaci. Podrobnosti byste našel na stránkách Státního zdravotního ústavu.
Tam říkají, že zdravý dospělý muž by neměl denně překročit dávku 20 gramů alkoholu , žena trochu méně, což odpovídá zhruba jednomu a půl dvanáctistupňovému pivu, jednomu velkému panáku čtyřicetiprocentního destilátu, nebo dvojce vína.
Takovou dávku by pak člověk neměl konzumovat každý den, minimálně dva dni v týdnu by měly být úplně bez alkoholu. Pokud nastane výjimečná událost, kdy člověk něco slaví, třeba teď silvestra, tak se dávka může výjimečně zvýšit na dvojnásobek.
Takže doporučení Státního zdravotního ústavu radí zkonzumovat maximálně dvě až tři skleničky za večer. Ani ty by se ale neměly pít najednou, měly by mezi nimi být pauzy. Pití alkoholu by se mělo prokládat pitím vody, aby se člověk udržoval zavodněný.
A co když si člověk prostě nepomůže a pije víc? Jak předejít kocovině?
Když už se člověk rozhodne, že bude pít trochu víc, tak je vždy lepší pít nápoje s nižším obsahem alkoholu a vyšším množstvím vody. Lepší je pivo než víno, víno než destilát. Destiláty pokud možno raději vůbec nepít. A když už, tak pokud možno kvalitní. Také je lepší různé alkoholické nápoje nemíchat.
Když se přesto rozhodnu pít a dám si řekněme pět piv a pět panáků, tak…
…tak potěš pánbůh. Pokud se bavíme o nějakém silvestrovském pití, tak je lepší to rozložit do nějaké delší doby. Předtím se napít, pít vodu při tom i potom. Dobrá je minerálka, protože dehydratace není jen ztráta vody, ale také minerálů jako je hořčík a sodík. Doporučuje se také před pitím alkoholu najíst tučného jídla, aby se alkohol do organismu nevstřebával tak rychle.
Různé knihy, které radí jak na kocovinu, pracují s radou, že je dobré vzít si ještě před usnutím v opilosti třeba acylpyrin nebo ibuprofen a tím předejít bolestivému probuzení.
S acylpyrinem před spaním bych nesouhlasil. Žaludek je při pití už tak překyselený a iritovaný acetaldehydem a když přidáte ještě další kyselinu, tak mu neprospějete.
Ibuprofen na bolest hlavy funguje, ale je tam riziko, že dojde k dalšímu uvolnění svalů, které už uvolnil alkohol.
Můžete se dočkat toho, že se ráno probudíte zkroucení v nějaké nepřirozené poloze, která bude později hodně bolet.
Co si myslíte o různých protikocovinových výrobcích, které se prodávají v obchodech a na internetu? Většinou obsahují ostropestřec mariánský, varianty vitamínu B, bývá v nich také opuncie.
Ostropestřec mariánský je protektivum, které ale půsoobí spíš dlouhodobě a pomáhá regenerovat játra. To je prokázané. Jinak se uvádí řada rostlin, ale nejsou s nimi ověřené výsledky, aby se to dalo všem doporučit.
Co vitamíny B?
Ty lze doporučit. Nejjednodušší forma je koupit si v lékárně B komplex.
Když už se člověk probudí a kocovinu má, tak v populárních knihách se většinou doporučuje nějaká forma „vyprošťováka“. Dát si zkrátka trochu alkoholu.
To je taková ta lidová medicína, která říká, že čím ses otrávil, tím se spravíš. Funguje to možná u zkušených pijáků, kteří kromě kocoviny mají také po ránu už příznaky abstinence a už potřebují doplnit hladinu. Chuť na alkohol po ránu je tedy spíše projev alkoholismu.
Jinak u běžného člověka je to samozřejmě úplně špatně, pít na kocovinu další alkohol. Když do těla, které se pořád ještě vypořádává s acetaldehydem, přidáte další etylalkohol, tak je to toxická směs non plus ultra. Energeticky tím vyčerpáváte už tak unavený organismus a navíc ho dál dehydrujete.
Ze stejného důvodu se nedoporučuje pít v kocovině kávu, která taky organismus odvodňuje.
Jenže člověk se po vyprošťováku často cítí lépe a má tak pocit, že kocovinu odsunul.
Tělo ještě nezpracovalo jeden alkohol a vy mu dáváte další. Tím se to celé protáhne. Navíc opakujete to, co už se stalo, tedy dehydrataci, blokádu antidiuretického hormonu, bolest.
Proč to tedy lidé dělají?
Protože jim to někdo poradí. Krátkodobý efekt alkoholu je, že člověk cítí energii, takže vypití trochy alkoholu v kocovině může krátkodobě navodit příjemný pocit.
Co tedy radíte?
Pít co nejvíce tekutin, abyste je tělu vrátil zpátky. Kromě vody bych doporučil čaj s medem. Po dobu, kdy pijete alkohol, se vaše játra soustředí na přeměnu etylalkoholu na acetaldehyd a nemají čas vytvářet glykogen, což je cukr, který játra běžně produkují. Proto jste taky unavení.
Dá se kocovina zahnat pohybem?
Někteří lidé mají pocit, že kocovinu vypotí běháním, já ale doporučuji spíše klidový režim. Je to individuální. Běhání je koordinovnaý pohyb. Vždy se ptám těch lidí: kde budou běhat? Na silnici, kde je běžný provoz? Nebo v lese? A co když vám bude špatně, bude o vás někdo vědět? Vydat se po těžké silvestrovské noci někam na horách na tůru, to bych neradil.
Jedno z doporučení, které jsem našel ve více zdrojích, bylo dát si studenou sprchu. Pomůže?
Jsou lidé, které to nakopne, ale i lidé, kterým se ve sprše udělá strašně špatně. Nedá se to tedy doporučit všem.
Kanadský novinář Shaughnessy Bishop-Stall, který napsal dlouhou a podrobnou knihu o kocovině, v ní popisuje okamžik, kdy skočil na laně z nejvyššího mrakodrapu v Las Vegas. Říká, že strach, jeho překonání a následná euforie ho úplně zbavily poticu kocoviny. Je to možné?
Když je bungee jumping dobře naaranžovaný, tak se lidem nic nestane, ale jít skákat ve stavu kocoviny je zhovadilost. Člověk není moc schopný koordinovaat pohyb. Dělat něco, při čemž se musíte soustředit na to, jak s vámi pád škubne, to si koleduje o nějaké poranění.
Co by měl člověk v kocovině jíst? V Česku se doporučuje česněčka…
To bych nedoporučil, česnek je dráždivý a žaludek je už tak alkoholem dost podrážděný. Já radím hovězí vývar. Je to vlastně takový iontový nápoj – obsahuje živiny i minerály, tedy to, co tělo potřebuje, přitom je to mírný pokrm, který žaludek nedráždí.
V Británii nebo teba v USA jsou v kocovině populární tučná nebo pálivá jídla…
To je taková ta metoda, že když tě bolí prst, tak tě někdo udeří do ruky a ty pak zapomeneš, že tě bolel prst. Nedoporučuji nic, co by organismus dál dráždilo. Samozřejmě potkáte člověka, kterému to vždycky zaručeně pomůže, stejně jako třeba studená sprcha. Ale nedá se to poradit všem.
Co kyselé okurky?
Organismus je sám o sobě překyselený. Přidávat další kyselé věci nepomáhá.
Jak je na tom člověk v kocovině se schopností běžně fungovat?
V ten den by si měli dát lidé oraz. Je určitě problém, když někde lidé bouřlivě slaví silvestra a další den se pak hned někam vrací. To je úplně špatně. Jestli je někomu fakt zle a chce v tom stavu přepravit v autě celou rodinu domů z Krkonoš do Prahy, tak těžce riskuje.
Proč?
V kocovině je člověk unavený, jako by třeba několik nocí nespal. Má zhoršenou reakční dobu, horší pozornost, zhoršené vnímání prostoru, času, vzdáleností, i rychlosti.
Německý soud letos na podzim označil kocovinu za nemoc. Je to nemoc?
Z hlediska toho, že se jedná o intoxikaci a metabolický rozvrat organismu, tak ano. Když je člověk třeba pilot nebo mašinfíra, tak by v tom stavu určitě neměl pilotovat letadlo nebo řídit lokomotivu. Měl by se hodit marod.
Jak to, že na kocovinu ještě neexistuje lék? Vždyť je s lidstvem už od nepaměti.
Na spoustu potíží nemáme lék. Když vás bolí hlava, tak někdy nezabere nic. Na migrénu taky nemáme stoprocentně účinný lék.
Je možné takový lék vymyslet?
Podle mě ne. Alkohol je na jednu stranu jedna z nejprimitivnějších molekul, jaké existují, na druhou stranu má velmi komplexní působení na lidský organismus. Funguje v podstatě všude. Najít lék na všechny jeho projevy je podle mě nemožné.
Pomohlo by nám najít lék na kocovinu?
Bude lepší, když se ještě dlouho nenajde. Kocovina lidi odrazuje od pití alkoholu, což je dobře. Jsou ve výzkumu látky, které mají mít stejné účinky jako alkohol, s tím rozdílem, že efekt půjde ukončit a nebude po něm následovat kocovina. V Británii na té látce pracuje profesor David Nutt.
Myslíte, že podobná látka jako alkohol, ale bez fyzických následků, někdy vznikne?
Asi ano, pokrok se nedá zastavit. Prognózy ale říkají, že alkohol jen tak nezmizí a jeho konzumace ve světě bude spíše vzrůstat bez ohledu na zákony, náboženství, nové látky.
Jak se zbavit kocoviny: co jíst a co doopravdy pomáhá?
Druhý den ráno bychom nejradši umřely, jak špatně nám je. Hlavu máme jak střep, žaludek na vodě, celé se třeseme, bolí nás snad úplně všechno. Co je nejlepší v takové situaci proti kocovině dělat? Máme přehledný manuál!
Co je kocovina, jaké jsou její příznaky a jak dlouho trvají
Kocovina nebo taky kočka je označení pro vedlejší účinky konzumace alkoholu. K těm patří zmíněné bolesti hlavy, citlivost na světlo a hluk, nevolnost, třes, slabost a neúprosná žízeň.
Kocovinu způsobuje vysokou měrou dehydratace organismu. Nastupuje až poté, co z těla vyprchají příjemné účinky alkoholu. Kromě dehydratace je potíž také s nedostatkem vitamínů a minerálů.
Kocovina a její příznaky se u tebe zdrží pár hodin nebo jeden den, naprosto výjimečně déle. Záleží na tom, jak moc a co jsi pila, jestli jsi před pitím dostatečně jedla i na tom, jak obecně tvoje tělo alkohol snáší a v jaké fyzické formě jsi byla.
Kocovina dokáže být pěkně bolestivá. Nejlepší je se při pití hlídat.
Žaludek na vodě a zvracení
Pokud ti vypitý alkohol nesedne, zvracení tě dost možná nemine. Není to sice příjemné a taky je to faux pas, když tě u toho někdo spatří, ale stane se to i té největší dámě. V lepších případech se dostavuje nevolnost, při které nemáš ani pomyšlení na cokoli z jídla nebo pití.
Motání hlavy
Alkohol se během svého působení na organismus nevyhýbá ani motorickému centru v mozku, proto se obvykle dostavuje motání hlavy. Pokud je to opravdu vážné, je lepší zůstat ležet než riskovat úraz při pádu.
Bolest břicha
Pokud tě při kocovině stihne i bolest břicha, je nejlepší dát si skleničku vody s čerstvou citrónovou šťávou.
Bolest svalů
Jestli tě při kocovině dokonce bolí i svaly, může ti od nich pomoct prášek, ale na druhou stranu – ten může pořádně podráždit žaludek a zhoršit tvůj stav v tomto ohledu. Lepší je to vydržet.
Bušení srdce a třes
Bušení srdce je po požití většího množství alkoholu docela normální. Srdeční rytmus po jeho pití stoupá a v některých případech může k bušení srdce dojít. Stejně tak může dojít ke svalovému třesu, který však s ostatními příznaky kocoviny tak jako tak odezní.
Jak se kocoviny zbavit: pravdy a fámy
Kolem kocoviny a toho, jak se jí zbavit, koluje spoust nepravd a mýtů, které je třeba vyvrátit. Pomáhá kafe, studená sprcha nebo vyprošťovák?
Co dělat s kocovinou?
Na to, co dělat s kocovinou, existuje hned několik rad. Pokud se můžeš hýbat a nejsi schopná jen ležet v posteli a dýchat, zkus tohle.
Sportovat
Sport se tak úplně nehodí, protože tělo je oslabené a asi bys žádný velký výkon nepodala. Ideální je ale jít na vzduch na procházku. Při té okysličíš mozek a bude ti líp.
Přebrala jsi? Pokud se může hýbat, vydej se na zdravotní procházku.
Dát si studenou sprchu
Někteří hodně odvážní jedinci si při kocovině dávají studenou až ledovou sprchu. Po té se dost možná budeš cítit svěžejší, ale k odbourávání alkoholu v krvi tahle procedura nepomáhá.
Sauna
S kocovinou ať tě ani nenapadne chodit do sauny! Sauna je sice příjemná, ale pro tělo znamená zátěž. Když je navíc oslabené alkoholem, může to být i docela nebezpečné. Dost na tom, že jsi i beztak dehydratovaná, ještě se tak potit v sauně.
Co jíst při kocovině?
Od příznaků kocoviny ti můžou trochu pomoct i některé pokrmy.
Česnečka a vývar
Česnečka je při kocovině výborná. Jestli nemáš natolik rozhozený žaludek, že bys ji nedokázala sníst, určitě si ji udělej. Česnek snižuje krevní tlak a to je obecně pro člověka příjemné. Dobře i udělá i to, že bude polévka teplá.
Masový vývar ti taky pomůže zmírnit příznaky kocoviny. S jeho přípravou také neotálej.
Jogurt
Průběh kocoviny mohou pozitivně ovlivnit mléčné výrobky, nejen jogurty. Především vsaď na ty kysané – na zakysanou smetanu, kefír a podobně.
Jogurt může hodně pomoct. Zkus ho!
Co pít při kocovině?
O tom, co pít, se traduje spousta lží. Ne všechno přitom pomáhá, něco může naopak uškodit. Nejlepší je pít čistou vodu nebo minerálku.
Mléko
Mléko ano, jak jsme psaly výš, mléčné výrobky jsou dobrým způsobem, jak si od příznaků kocoviny ulevit. Takže i mléko může pomoct.
Káva a zelený čaj
S kávou a zeleným čajem opatrně. Obecně nápoje s obsahem kofeinu tě sice nabudí, ale také je tu negativní fakt, že při jejich konzumaci dochází k dehydrataci organismu. Proto bychom ji při kocovině tak úplně nezařazovaly.
Coca-cola
Cola je příjemná na žaludek, takže když si dáš pár doušků vychlazené oblíbené limonády, nejspíš ti udělá dobře. Nepřeháněj to s ní ale, stejně jako káva a další nápoje i ona obsahuje kofein.
Džus
Džus tě po ránu tak úplně nespasí. Vědci ale prý prokázali, že vypití aspoň skleničky hruškového džusu před konzumací alkoholu rapidně snižuje „bolestivost“ kocoviny po mejdanu.
Přečti si také: Jak ustát kocovinu? S mlékem, tučným jídlem a s cukry!
Babské rady: co by ti poradila starší generace?
Podle babských rad pomáhá mátový nebo heřmánkový čaj, případně teplé mléko. Rozhodně neplatí, že nejlíp uděláš, když si dáš alkohol, který ti večer nebo v noci udělal nedobře. Dojde jenom k dalšímu nástupu příjemných účinků alkoholu a kocovina se oddálí. Troufáme si tvrdit, že to nechceš.
Zkus mléko. Ideálně teplé – podle babských rad to funguje.
Citáty o alkoholu
Kocovinu zná každý. Proto existuje spousta citátů o alkoholu. Ne že by ti od kocoviny pomohly, ale třeba ti udělá líp, když budeš vědět, že nejsi sama, kdo trpí.
„Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“ – William Shakespeare
„Lepší pivo v žaludku nežli voda v plicích.“ Jára Cimrman
„Nechte nám víno a ženy, radost a smích. Kázání a sodovku pak na druhý den.“ G. G. Byron
Jak bojuješ s kocovinou ty? Dej nám vědět v diskuzi pod článkem!