Plesnivý sýr, zkyslé mléko, zbytky oběda od včerejška. Příčí se mi vyhazovat jídlo, ale ani u nás doma vždycky nezpracujeme 100% toho, co koupíme a uvaříme. Snažím se důsledně neplýtvat jídlem a dneska se s vámi podělím o tipy, díky kterým ani zdaleka nedosahujeme děsivého evropského průměru vyhozených potravin (asi 100 kg jídla na osobu/za rok).
Zaměřím se na:
- uvařené jídlo a jeho zbytky,
- zpracování čerstvých surovin z ledničky.
Je to v zásadě pár pravidelných úkonů, díky nimž dnes vyhazuji opravdu minimum jídla i bez slepic na dvorku. Vštípili mi je v rodině nebo jsem k nim dospěla sama vedením vlastní domácnosti.
Možná to budou drobnosti, které už sami děláte. Možná vás inspiruji. A možná z toho vyjdu jako ras, co vaří podle ledničky a ne podle chuti :-).
Pojďme na ně. Tohle jsou mé tipy, jak neplýtvat jídlem ani tehdy, když si přineseme domů přiměřený nákup.
Tip 1 – Zmenšete velikost vařené přílohy
Veliký objev posledních měsíců. Mám na mysli přílohu, kterou sypu suchou do hrnce a vařím (případně nakrájené brambory). Opravdu jsem jí vařila zbytečně moc a už si na to dávám pozor.
Marcelo, nasyp toho tam méně!
Sypu od oka, neodměřuji hrnkem nebo jinak. Nově měřím stylem: když se mi to zdá málo, je to akorát :-). Osvědčilo se to a neřeším neustále, co s těmi uvařenými bramborami nebo jáhlami.
Když se mi to zdá málo, je to akorát. Vařím menší množství přílohy a nesmíchám ji s dalšími částmi oběda.
Tip 2 – Nesmíchávejte uvařenou přílohu se zeleninou nebo masem
Když už je té uvařené přílohy víc, nechávám ji stranou. Odděleně od masa nebo zeleniny. Banalita, ale rozšíří mi značně repertoár možného využití přebývající přílohy.
Smíchaná pohanka s masem a zeleninou jde v zásadě jenom ohřát. Když je pohanka zvlášť, půjde z ní udělat sladká kaše, placičky nebo ji přidám do polévky.
Smíchaná příloha se navíc někdy nepěkně nacucá s omáčkou nebo zeleninou a je to celé blemcavější a méně lákavé k dojedení.
Tip 3 – Zbytky zpracujte hned do následujícího jídla
Trojka navazuje na předchozí tip. Vždycky se snažím obratem zpracovat zbytky z posledního jídla, abych je nevyhodila.
V mistrovství “zdělat vše” jsem se zdokonalila postupně metodou pokusů a omylů. Omyl = nikdo to doma nechce jíst :-).
Nejčastěji zpracuji zbytky vařeného jídla a zbytky z ledničky do:
- polévek – sem zbytky uvařených obilovin, luštěnin, tepelně upravenou zeleninu nebo čerstvou a ovadlejší,
- pomazánek – sem zbývající nastrouhaný sýr, zbytky otevřených balení žervé, lučiny, tvarohu,
- salátů – sem zbývající těstoviny, sýry, uzeniny, zbytky “chroupací” zeleniny,
- sladké kaše – sem zbytky uvařených obilovin, otevřené sirupy,
- sladké buchty – sem hodně zralé ovoce, zbytky méně populárních a otevřených marmelád, zbytky nedojedených cukrovinek, čokoládových figurek,
- fingerfood – tedy do jídla, co se dá “zobat” rukou z talíře. Zbytky tvrdých sýrů nebo uzenin. Nakrájím na kostičky a dám na stůl nebo na nejdostupnější polici v ledničce. Někdo to vždycky sezobe, když je to hned po ruce a má na něco chuť.
Ostatní rádi zpracovávají zbytky jídel taky do rizota, placiček nebo omelet.
Jak neplýtvat jídlem prakticky. Buchta, do které jsem zpracovala neoblíbenou dýňovou marmeládu, kterou by jinak nikdo nejedl. Půlku jsem nakrájela a zamrazila na později.
Tip 4 – Dokud máte zbytky posledního uvařeného jídla, nevařte jiné
Tohle nejde dodržovat úplně stoprocentně, ale rozumíme si. Když uvařím něco dalšího, všichni mají tendenci dát si to nové. To staré vám zůstane nesnědené a kdo to bude chtít jíst 3. a 4. den?
U nás jíme obvykle to samé 2x po sobě. Vařit to jen na jedno jídlo mi přijde neefektivní (u čtyřčlenné domácnosti, kdy chci každý den teplé jídlo). Vařit toho na třikrát znamená velkou šanci, že ta poslední porce zbude. Ideální varianta: první den oběd, druhý den to samé k večeři. Prostřídá se to a jídelníček je pestřejší.
Párkrát do týdne večeříme stylem “co dům dal”. Každý máme na talíři trochu něco jiného a dojídáme zbytky.
Tip 5 – Vaření přizpůsobte aktuálním čerstvým zásobám
Děti by si daly palačinky, ale nejdřív prostě zpracuji tu kořenovou zeleninu z minulého týdne…
Abych neplýtvala penězi i potravinami, musím vyvažovat to, na co máme chuť, s tím, co potřebuji spotřebovat. Logické. Někdy otravné.
Vařím podle toho, co máme v ledničce a v jakém stavu čerstvosti to je. Až pak podle receptu, který chci zrovna vyzkoušet (článek o tom, jak vymýšlet, co vařit).
Tip 6 – Určete si polici v lednici na “sníst co nejdřív”
Taková drobnost, co mi pomáhá jedním okem zjistit, co musím rychle zužitkovat.
Část té nejdostupnější police v lednici používáme jako “hot spot”, kam dávám potraviny, které potřebujeme dojíst nebo uvařit co nejdřív. Něco jako část regálu v supermarketu, kam dávají potraviny, co se jim blíží datum spotřeby.
Neosvědčily se nám doma přesné jídelníčky na celý týden dopředu. Právě proto, že potřebuji flexibilitu, abych zařadila do vaření suroviny z této police.
Část té nejdostupnější police v lednici používáme jako “hot spot”, kam dávám potraviny, které potřebujeme dojíst nebo uvařit co nejdřív. Na fotce jsme zrovna dost “vyjezení”, máme zde naklíčené mungo, otevřené vaječné wafle, včera tu byly ještě čerstvé kopřivy a vajíčková pomazánka.
Tip 7 – Uvařené jídlo rychle zchlaďte
Stalo se vám, že jste na sporáku zapomněli hrnec s uvařeným jídlem, a to se nakonec zkazilo?
Tak přesně kvůli tomu vše rychle chladím a na sporáku nic nenechávám přes noc nebo dlouho přes den.
Horké hrnce s citlivějším obsahem (s masem nebo mléčnými výrobky) dávám ještě přechodně na balkón (kam je můžu dát hned po uvaření) a zchlazené pak do lednice. Ostatní jídlo dávám do lednice, jakmile má hrnec pokojovou teplotu.
Tip 8 – Z lednice berte jako první ten starší exemplář
Taková klasika, ale napíšu jí. Z lednice bereme vždycky tu starší potravinu, když jich máme víc s různým datem spotřeby.
Skládám si jídlo takhle už při vybalování nákupu. Starší jogurty posunu dopředu, novější dám za ně. To samé u sýrů, zeleniny, vajec.
Skladování zeleniny bez igelitů. Je pak mnohem menší šance, že to začne plesnivět dřív, než to sníme.
Tip 9 – Nepotřebné igelity vyhoďte rovnou
Co koupím zabalené v igelitu (ne všechno zvládáme bez obalu – článek o tom tady), rozbalím taky hned při vybalování nákupu a přesypu do otevřené dózy: balené papriky, houby, citróny. V zásadě všechno, co přinesete v mikroteňáku.
Je pak mnohem menší šance, že to začne plesnivět dřív, než to sníme.
Tip 10 – Když to rychle nesníte, šup s tím do mrazáku
Občas se stane, že se najednou sejde moc jídla. Dostaneme cukroví, upeču buchtu přes celý plech, neodhadneme pečivo. Nečekám, až to oschne a všem to bude lézt krkem. Část hned zamrazím (rovnou nakrájené, aby se dalo brát po částech) a za pár týdnů jako bychom to našli.
Poslední reziduum z Vánoc – kuličky v mrazáku. Chuťově nejsou nic moc, tak asi proto ještě nezmizely :-).
Co se starším pečivem, když už není na zmrazení?
Pečivo nám naštěstí tolik nezbývá. Pečeme pravidelně vlastní chleba a starší jej opékáme v topinkovači.
Co dalšího, když nechcete jen strouhanku?
- Posypka do polévky nebo k mlsání. Starší rohlíky i chleba nakrájím na kostičky a opeču na trošce oleje na pánvi. Děti to milují.
- Zapečené rohlíky se sýrem. Rohlíky rozpůlím, namažu máslem, pokladu tvrdým plátkovým eidamem nebo goudou a zapeču cca 10-15 min. v troubě.
- Zahuštění polévky. Chleba rozvařím v polévce a rozmixuji jej s další zeleninou na krémovou polévku.
- Schovat do něčeho zapékaného. Do francouzských brambor i do těstovin. Michelin to není, ale lepší, než pečivo vyhodit.
10 tipů jak neplýtvat jídlem ani tehdy, když si ho nakoupíte přiměřeně
Pojďme si to ještě jednou shrnout:
- Zmenšete velikost vařené přílohy.
- Nesmíchávejte uvařenou přílohu se zeleninou nebo masem.
- Zbytky zpracujte hned do následujícího jídla.
- Dokud máte zbytky posledního uvařeného jídla, nevařte jiné.
- Vaření přizpůsobte aktuálním čerstvým zásobám.
- Určete si polici v lednici na “sníst co nejdřív”.
- Uvařené jídlo rychle zchlaďte.
- Z lednice berte jako první ten starší exemplář.
- Nepotřebné igelity vyhoďte rovnou.
- Když to rychle nesníte, šup s tím do mrazáku.
Neříkám, že jsme v tomhle všem stoprocentní. Jen částečné dodržování těchhle zásad udělá dost na to, abychom doma s jídlem zacházeli s respektem. K naší peněžence, k těm, co ho pro nás vypěstovali nebo vyrobili, a i ke zdrojům planety.
Tak se mějte a neplýtvejme jídlem. Je ho škoda.
Na co dalšího jsem zapomněla? Pojďme článek rozšířit i o vaše komentáře, jak neplýtvat jídlem. Těším se na ně.
Diskuse: České domácnosti plýtvají jídlem ve velkém. Ročně ho vyhodíme za miliardy
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
Vyhazujeme toho doma mraky.Ano. Večer třeba neseženu v Praze pečivo. Pokud už se dostanu k nákupu a náhodou stojím u plného regálu, kupuji do zásoby. Často to neodhadnu. Móda celozrnného pečiva… Až na to, že tohle pečivo rádo plesniví. Jak dlouho vydrží je naprostá loterie. Chtělo by to pečivo kupovat málo a často. Neřešitelné. (Řešil by to částečně mrazák. Na to jsme ještě nenajeli. Platit provoz mrazáku, aby se tam ládovaly zbytky potravin.)Akce. Potraviny v Česku se za „morálně odpovídající“ cenu dají pořídit jen v akcích. Jogurt v akci za 7 Kč, mimo akci za 14 Kč. Sýry, uzeniny, čokolády v akci o 30% levnější… Princip, výrobce vyrábí levně, obchod se snaží prodat draho. Akce cvičí se zákazníky, aby se udržela prodejnost.Tlak na nízkou cenu potravin. Dost často české potraviny nevydrží do konce záruční doby. Pravidelně se to týká LIDLu, ale i Alberta. To vždy potěší, akce, aby se nakoupilo přehnaně do zásoby. Pak to nikoho nebaví jíst a nakonec se to nafoukne a zkazí týden před datem spotřeby. K zlosti. Nikdo v Česku nekontroluje, zda ty data na potravinách nejsou jen pohádky.Ovoce a zelenina je o principu, jak přenést ztráty na zákazníky. Vše se prodává nezralé, tvrdé a podtržené, aby to lépe sneslo přepravu a prodej. Aby měl obchodník víc času na prodej. Doma to necháte dojít a třetina ovoce, dík tomu jak je pomlácené, shnije. Často na to po třech dnech zapomeneme a ovoce letí do koše bez užitku nakonec komplet.Tak, hledat chyby u zákazníků, tomu říkám trefa do černého. ;-))) |
| |
| |
Pokud za potraviny (či jiný výrobek zaplatím nebo ho získám jinou legální cestou) je každého houby po tom, že se občas něco vyhodí. |
| |
V mé domácnosti se nevyhodí prakticky nic, všechny zbytky sežere pes. |
| |
Ano, vyhazuji potraviny, tedy hlavně nekvalitní potraviny, které jsem většinou omylem zakoupil. Např rajčata v obalu, která pak zjistíte, že jsou plesnivá nebo chuťově nekonzumovatelná, někdy i baličkové maso z Polska, které po otevření již zapáchá, rozmražované pečivo, které je druhý den téměř nekonzumovatelné atd. atd….Na druhou stranu pokud by nebylo nadprodukce potravin, tak se budou lidi divit jak budou potraviny drahé…… |
| |
| |
I kdybych ho vyhodil, tak je po tym každymu prd. Já si kupuju řádně zdaněny zboží za svy řádně zdaněny peníze, kery si vydělám sám svou poctivou prácou.A každymu levičákovi je houby do teho, co se svyma prachama udělám. |
| |
Absence osvěty, a bohužel zřejmě příliš nízké ceny potravin, byť u nás neúměrně drahých. Zkrátka, něco je v nepořádku. Plýtvání se prostě z nějakého důvodu vyplatí, a to je špatně! |
| Absence osvěty, a bohužel zřejmě příliš nízké ceny potravin, byť u nás neúměrně drahých. Zkrátka, něco je v nepořádku. Plýtvání se prostě z nějakého důvodu vyplatí, a to je špatně! |
| Nějak mi ale uniká, co chtějí dobrotrusové docílit. Řekněme, že se 1/3 jídla vyhazuje a přestaneme vyhazovat. Obchody tedy objednají o 1/3 méně, výrobci vyrobí o 1/3 méně, zemědělci vyprodukují o 1/3 méně. A co teď? Pomůže to nějak to černouškovi na druhém konci světa, co sedí pod palmou a má hlad? Asi těžko.Jedinný efekt bude, že se zvednou ceny potravin, protože snížení produkce a prodeje o 1/3 nebude znamenat, že klesnou náklady obchodu, zemědělci, dopravci o 1/3, ale třeba o 10%. |
| Primárně by to pomohlo krajině tady u nás.Dopad na třetí svět by byl omezený víceméně na potraviny, které se z něj vyváží do jiných částí světa. |
| Kdo chce jíst prošlé jídlo, ať si ho jí. Dokud na to budu mít, bubu si kupovat čerstvé. Do práce chodím proto, abych si mohl dovolit žít jako člověk a ne jako prase. A co se týká ekologie – pokud jídlo nekoupím já, koupí ho někdo jiný třeba v jiné zemi. Firmy výrobu jídla neomezí, není pro ně problém výrobky vyvézt kamkoliv po světě pokud bude poptávka. |
| Není to o tom spíš nekupovat věci, které se zkazí? Tedy nehonit si ego plným vozíkem v supermarketu, protože na to přece mám?Firmy samozřejmě nebudou vyrábět něco, co lidé nekoupí, byla by to pro ně ztráta. Problém třetího světa pak není v tom, že by neměli odkud kupovat, ale že nemají za co kupovat. |
| Opravdu si myslíte, že si lidé honí ego plným nákupním košíkem? Není to spíš tak, že si koupí jídlo, na které mají prostě chuť, ale které nestihnou zkonzumovat?Problém třetího světa je ten, že tam nemají kapitalismus. To je vše. Všude, kde je alespoň částečně kapitalismus, není hlad, protože prostě lidé jíst potřebují, takže pracují, protože bez práce nejsou koláče. |
| Takže jen při nákupu nepoužívají mozek?Oni tam právě vesměs mají kapitalismus, možná víc než ti v rozvinutých nebo my v rozvíjejících zemích, kde je často svázaný různými socialistickými výdobytky |
| Nepoužívají. Například když jde člověk nakupovat bez seznamu, tak hladový nakoupí o mnoho více blbostí, než když je najedený. To je prokázaný fakt. A pravda je, že kdo šetřit nepotřebuje, tak mu je to nakonec jedno a neřeší to tolik – ale rozhodně to nedělá proto, že by tím honil machry (před kým taky, že, před prodavačkou?).Jinak v těch rozvojových zemích rozhodně nemají více kapitalismu než my – ano, my tu máme kapitalismus dost omezený socialismem, přesto tu ještě jakž takž lze podnikat. To v řadě rozvojových zemí prostě nejde. |
| Spíš podvědomě sám před sebou. |
| Kupovat plný košík jídla je v zásadě nesmysl, který se nedá upotrebit. Já mám třeba peněz dost a nepamatuji za posledních 10 let nákup, který by se nevešel do malého pojízdného košíku. Běžně děláme nákupy, které se vejde do jednoho košíku a vyhazujeme zcela minimálně, občas zbyde nějaké pečivo, nic víc. Prostě čím víc mám peněz, tím více si jich vážím a méně s nimi plýtvám. Kupuji to nejkvalitnější jídlo a protože je drahé, tak ho kupuji jen v takovém množství, které sním. Chudí lidé radši koupí hodně „odpadu“ a pak ho stejně vyhodí. |
| Vyvážená strava – jídlo, které se vyveze na skládku. |
| Čísla mi přijdou nesmyslná, ale i kdyby, co je komu do toho, kolik toho vyhodím, když jsem si na to poctivě vydělal.. |
| Mladý a hloupý,který nezažil válku a nebo padesátá léta. |
| Ano, ani jedno jsem nezažil, a proto jsem i hloupý? Díky tomu, že jste zažila máte patent na rozum? A kdybych ji zažil a trpěl hladem, budu závidět někomu, kdo něco vyhodil? |
| Když byla válka, tak byl hlad proto, že lidé nemohli dostatečně produkovat potraviny. Dnes mohou a také je produkují – a určitá nadporukce je potřebná, jinak by ten hlad mohl opět být. Prostě je to nutná rezerva. |
| Podobně jako není nic nikomu do toho, pokud by někdo topil PETkami – jsou to přece jeho PETky a vydělal si na ně, ne? |
| Manžel pani Vaclavikove? Já ovšem pokud budu vyhazovat jídlo, nikoho tím neohrožují, takže hloupé přirovnání… |
| S jistotou nejsem.Plníte tím stále rostoucí skládky a produkce jídla zatěžuje krajinu a vyčerpává omezené zdroje. |
| A co když prostě sežeru denně třeba 5 kg jídla a nevyhodim ani gram? Je to v pořádku, nebo mi nařídíte, abych spotřebu omezil? |
| Omezení Vám asi doporučí spíš Váš lékař. |
| Tak v tom případě nechápu argument ohledně toho, že produkce jídla zatěžuje krajinu a vyčerpává zdroje. |
| Když si na zahrádce vypěstuji rajčata a mrkev a pak ta rajčata s tou mrkví zakopu nebo je nechám shnít na kompostu, tak to bude mít stejný vliv na okolí, jako když spálím třeba 10 PET lahví? |
| Stejný možná ne, ale jakým právem chcete mluvit někomu do toho, co dělá se svým majetkem? |
| Tím právem, že používáním svého majetku škodí mému zdraví. Je to stejné, jako kdyby mi svým kladivem boural plot. Prostě jeho svoboda je omezena mou svobodou. |
| A svoboda mrhat zdroji nemá být nějak omezena? |
| Ne, protože jsem za ty zdroje zaplatil, jsou tedy moje. Plýtvám vlastním majetkem, nikoliv majetkem někoho jiného. |
| Takže podobně když si koupím středověkou památku, tak ji mohu srovnat se zemí, protože je to přece můj majetek? |
| Aneb jak pěkně manipulovat se statistikou…. |
| Stačí zrušit dotace do zemědělství. Potraviny pak budou dražší a lidi jimi nebudou tolik plýtvat. |
| Bože, to je zase novinařina ….podle OSN ročně vyhodí nebo znehodnotí mezi 96 až 115 tunami jídla na osobu.Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/jidli-plytvani-ekologie-osn-tesco-lidl-potravinove-banky.A191108_141232_ekonomika_kou |
| .. Díky naprosto zavádějícímu nadpisu se v diskuzi spousta lidí akorát úplně zbytečně rozčiluje s nějakými zbytky, cenou, matematikou a buzerací, ale o to prostě nejde…to jak se změnila hodnota jídla, nakládaní s ním, nadprodukce, kosmetické standardy u potravin atd. problém skutečně je a velký…jenže to je potřeba umět podat a ne sepsat a sečít.Takže osvěta za 0 a střelba do vlastních řad čtenářů za 10 bodů.. gratulace autorovi |
| V tom případě je jídlo příliš levné…. Jinou příčinu těžko hledat. Lidé by nevyhazovali něco, čehož mají málo…. |
| Jídlo je příliš levné, ale zdražení je politicky neúnosné, takže se budou dál vymýšlet nesmyslné programy, jak levným jídlem neplýtvat.Zároveň krom spotřeby existuje druhá strana mince a tou je výroba – složitě vymýšlíme, co by mohli zemědělci pěstovat, dotujeme jim řepku do nafty, biomasu a jiné nesmysly a současně bychom omezili produkci potravin? tak asi ne… |
| Zcela s Vámi souhlasím. Vlády zemí „uplácí“ zemědělce dotacemi, aby nedošlo k výraznému zdražení potravin. Pokud by všude došlo k násobnému zdražení potravin, tak by padaly vlády napříč světem. |
| To je jedna ze „svobod“, kterou jsme získali po roce 89'. |
| Klidně to vyhozené jidlo(např. pul rohliku, kuřecí kosti, zbytky rýže apod.) pošlu chudým dětem do afriky, ani s poštovným nemám problém, jen nevim na jakou adresu to poslat. |
| Z takových pouček by mě čerti brali..Na jídlo si vydělám, poctivě jej zaplatím a co s ním udělám, zda ho sním, daruji potřebným či vyhodím je moje svobodné rozhodnutí.. Konkrétně v Brně zaplatím za svoz odpadu 670,-Kč/rok. Vhozením odpadků do popelnice/kontejneru se odpad stává majetkem spalovny a nikoliv hrabáčů kteří by mě poučovali, že se mám jít omluvit popelnici, že jsem do ní hodila plesnivý rohlík co ani slepice nesní |
| Tak halvně plýtvají potravinami zahraničím vlastněné supermarkety, které místo aby na konci zavírací doby to co se neprodá tak dali pro bezdomovce tak to raději vyhazují do kontejnerů a pálí. |
| Kdo nepracuje i když může, ten ať nejí!!! |
| No a? A jak mají určit kdo je bezdomovec a kdo ne? To by tam spousta lidí nešlo normálně nakoupit, ale přišli by tam až na konci, aby dostali jídlo zdarma …… a podle mě je už státních dotací dost a není třeba, aby další dotace dávaly ještě supermarkety. |
| Kdyby to takto fungovalo, tak se během dne neobjeví ani noha a všichni si počkají na večer, aby si nabrali jídlo zdarma.Nebo vy taky pracujete poslední půl hodinu zdarma a vaši zákazníci si mohou vzít, co chtějí? |
Slimáková: Zabíjíme se a jsme otroci jídla. Pravé nebezpečí nevidíme, lidi vyhazují peníze a počítají kalorie
Bojíte se masa z Polska? Podle specialistky na výživu a zdravotní prevenci Margit Slimákové je opravdové nebezpečí úplně jinde. Tvrdí, že se přejídáme potravinami, které nám způsobují nemoci, na které pak umíráme, a my to nevidíme. Ta správná výživa přitom prý může léčit a zvrátit i nevyléčitelné nemoci. Co ale tedy jíst?
Podle Slimákové je hloupost počítat kalorie. Jídlo má být požitek, lidé jsou ale stále víc zoufalí a znejistění z dalších trendů. Vyhazujeme prý obrovské peníze za módní potraviny, které jsou kontraproduktivní, protože nás učí na nepřirozenou chuť. Navíc bývají plné umělých sladidel, která jsou údajně taky potenciálně zdraví škodlivá.
Co prý je škodlivé jistě, to jsou průmyslově zpracované potraviny. Je v nich často příliš cukru, který je návykový, a my se tak přejídáme. Jídlo je přitom podle Slimákové jeden ze tří zásadních faktorů, které vedou k většině chronických nemocí. Třeba stojí za poruchami chování, jako je autismus, a může za stav našich střev.
Zdravé jezení je podle Slimákové přitom jednoduché. Stačí jíst skutečné potraviny, což jsou ty základní a minimálně průmyslově upravované, a jídla z nich připravená. Odmítá přitom, že by zdravé stravování bylo dražší nebo složitější.
Uznává, že může být časově náročnější, ale lidé by se prý o sebe prostě měli starat. Diety podle Slimákové nejsou nutné. Z lidí se stávají otroci jídla, kteří celý den řeší, co jíst, a je to pro ně velký problém.
Jde údajně o tlak společnosti, médií a hlavně zájmových skupin.
Kde je tedy skutečné nebezpečí v našem jídle? Proč ho nevidíme? Proč lidé preferují potraviny, které jim nedělají dobře? Jak se vyznat ve výživových trendech a dietách? A proč Češi radši vyhazují peníze, než aby jedli normálně?
Co dělat, když se v létě potraviny rychle kazí? Zkuste 5 triků proti plýtvání jídlem
Eco jídlo 5 Plýtvání potravinami představuje jeden z největších a nejzbytečnějších problémů naší planety. Ročně vyhodíme třetinu veškerého jídla. Nesmíme zapomínat, že netrpí jen naše peněženka, ale také naše životní prostředí. Vyhozený plesnivý banán totiž někdo musel vypěstovat a někam dopravit. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Bloggerka Christine Liu z americké Kalifornie se začala věnovat ekologickému a minimalistickému životu, a dokonce vydala knihu, kde své tipy na jednodušší a ohleduplnější život představuje. Její nápady mají jednu velikou výhodu: Dá se díky nim i ušetřit. Její knížka Eco-friendly domov nedávno vyšla v českém překladu. Jaké rady nám přináší ohledně jídla?
Přemýšlet nad nákupy
Vyhněte se impulzivnímu nakupování. Nestačí si psát seznamy, měli byste dopředu vědět, jak potraviny využijete. Nejčastěji vyhazujeme ty potraviny, které nemáme s čím zkombinovat. Hloupost je také dělat zásoby potravin, které se rychle kazí.
Klasickým příkladem jsou citrony.
Koupíte je ve větším balení (mimochodem ta plastová síťka pak může skončit v přírodě, takže se baleným citrusům raději vyhněte), dáte je do mísy na kuchyňské lince, za pár dnů je zkontrolujete a zjistíte, že jsou na spodní straně plesnivé.
Jíst zbytky
Podívejte se do lednice a spíže. Vidíte něco, co je potřeba brzy spotřebovat? Začněte přemýšlet, jak to využijete v kuchyni. Pomozte si internetem. Mrkněte třeba na Prima FRESH, kde můžete vyhledávat recepty podle surovin. Ideální je zvolit recept, kdy potraviny projdou teplenou úpravou.
Třeba takové lehce gumové mrkve už nebudou vhodné ke chroupání, připravte je na másle nebo je upečte v troubě. Budete je moct jíst i další den. To samé platí o masu. Vidíte, že se má dnes spotřebovat? Připravte ho na pánvi nebo udělejte guláš či ragú. Budete ho moct jíst i po datu spotřeby.
Potraviny, které mají to nejlepší za sebou, uvařte
Věřit vlastním smyslům
Minimální datum spotřeby nám říká, že do určitého data je potravina v nejlepší kondici. Potom může změnit chuť, konzistenci a začít se kazit.
Většinou ale můžete s klidem sníst i „prošlou“ potravinu, v případě jogurtů a jiných zakysaných produktů se jedná i o několik dnů. Vždy platí jedno zásadní pravidlo: Důvěřujte svým smyslům.
Potravina zapáchá, má jinou chuť, nepříjemnou texturu, když ji dáte na jazyk? Tak to ji vyhoďte. Jinak ji můžete sníst.
Když se rozhodujete, zda potravinu sníte, vždy důvěřujte čichu a chuti.
Nevěřit lednici
Naházet všechno do lednice je nesmysl. Pokud chcete, aby vám určité potraviny vydržely, musíte věnovat pozornost i tomu, jak je budete skladovat v lednici. Natrhané bylinky ze supermarketu nebo z trhu dejte do skleničky s vodou, vydrží tak mnohem déle.
Podobný trik můžete udělat s kořenovou zeleninou. Nenamáčejte ji celou, zhruba jen do poloviny. Kořenová zelenina tak vydrží déle křupavá. Pokud máte starší lednici, která v určité části skoro mrazí, dejte pozor, jaké místo jste pro potraviny vybrali.
Rozhodně nechcete namražený sýr nebo zeleninu, které pak mění texturu i chuť.
Bylinky vydrží déle ve sklenici s vodou
Kompostovat
Když už zeleninu či ovoce nelze jíst, můžete ji pořád vyhodit na kompost nebo šoupnout žížalám do vermikompostéru. Nedávejte tam ale plesnivé kusy, jen ty, které už nevypadají vábně a nechcete je jíst. Do kompostu ani vermikompostéru nedávejte masné a mléčné výrobky, přitáhly by hmyz a žížalám by nechutnaly.
Můžete kompostovat na zahradě i v kuchyni!
Tipy jsou převzaté z knihy Eco-friendly domov od Christine Liu, kterou vydalo nakladatelství Dobrovský v edici Via v roce 2019
Podívejte se na další ekologické tipy do kuchyně:
Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Článek je zařazen v: jak neplýtvat , jídlo , kompost , vermikompostér
Diskuze Falešná švagrova
Velikost písma:
@thalasan píše:
Zvláštní na třetí stránce nosí dobré
jídlo a na desáté už ho vyhazujete
Budu ráda, když budeš tak hodná a ukaž mi můj příspěvek, ve kterém
píšu DOBRÉ jídlo.
Co vím, tak jsem psala z restaurace a obchodu.
Ukaž mi ten příspěvek, ve kterém píšu, že nosí DOBRÉ jídlo.
Příspěvek upraven
18.10.20 v 16:46
@Anonymní píše:
Holky nestačím žasnout nad švagrovou.
Zjistila jsem, že nevaří a kupované jídlo z obchodu nebo restaurace
vydává za vlastní. A sama mě co uvařím nebo upeču zkritizuje.
Jak jsem to zjistila? Kupované chutná a vypadá úplně stejně jako údajně
to její.
@Simmcaa aha, tak to
jsem se nějak spletla.
@Anonymní píše:
@DoktorkaZorkaHorká
počkej to je naopak, ona kritizuje jídlo mě, ne já jí. Ona donese dobré
jídlo, ale ne její.
Jak je libo
@Anonymní píše:
@Simmcaa aha, tak to jsem
se nějak spletla.
Nespletla…viz. výše
4266
2001
@prokr píše:
Jak je libo
Tak tím je asi řečeno vše ne… Tak hlavně, že švagrová lže…
4266
2001
@Simmcaa
@DoktorkaZorkaHorká
ano lže, je to vych.. á mrcha.
@Simmcaa děkuji,
ještě, že tě tady od toho mám.
@Anonymní píše:
@Simmcaa děkuji, ještě,
že tě tady od toho mám.
Vážně se ani trochu nestydíš za to, že lžeš, necháš se u toho
hloupě nachytat a ještě tady děláš frajerku? Člověku je fakt stydno za
Tebe
No a není to náhodou čistě její věc? Pokud mají na to, aby neustále
kupovali hotové pokrmy, tak co… Zdravé to není, ale na druhou stranu, když
vidím, co jsou některé ženské schopné přeložit k jídlu vlastním
dětem (a ještě jsou pyšné na to, že jim uvařily), tak mi přijde i ta
koupená hotovka jako lepší a zdravější varianta
Vy se starejte o sebe a švagrovou nechte, ať si žije po svém. Zjevně to
všem (kromě vás) vyhovuje… Je to asi překvapení, ale všichni lidé
nemusí žít tak, jak žijete vy…
@Anonymní píše:
@DoktorkaZorkaHorká
tak mě kritizuje a přitom ona nevaří, něco koupi a vydává to za
vlastní
No ale uvědomujete si, že ona nemusí být aktivní kuchařka, aby zvládla
posoudit, že se něco dá nebo nedá jíst, že ano? Možná jí vaše jídlo
prostě nechutná. Třeba nechutná jen jí, anebo třeba nejste až tak dobrá
kuchařka, jak si o sobě myslíte.
Domácí není vždycky chutnější, než
kupované – bohužel… Neštve vás hlavně to, že ona má s kupovaným
jídlem větší úspěch, než vy s tím uvařeným? To bych asi řešila
spíš tím, že se pokusím zlepšit své kuchařské dovednosti, než
pomlouváním švagrové…
@DeeDee.518 máte
pravdu. Jenže kdybyste byla tady u nás v realitě, tak byste se nestíhala
divit. a viděla, slyšela, že je to naopak, než si
myslíte.
Tak co, už to tu není jak v pubertálním pokoji? Protože od zakladatelky
proběhlo pouze nadhození udičky a pak už jen kokoko. Že jo.
Však ono to zase zítra začne, škola, výuka a úkoly…