LN Řadu let měříte hluk na různých místech republiky. Podle jakého klíče tato místa vybíráte?Zaměřujeme se především na městské lokality uvnitř stabilní bytové zástavby.
Tedy na místa, která jsou pro nás z hlediska dlouhodobého sledování nejvýhodnější a zároveň představují typické životní prostředí pro velké množství našich občanů.
S měřením jsme začínali před pětadvaceti lety a v současnosti sledujeme situaci v devíti městech. A to vždy na dvou místech, v tišší a v hlučnější městské části.
LN Jak se v těchto městech hluk vyvíjí?K významným posunům dochází zejména tam, kde se změní dopravní situace. Velký posun jsme například nedávno zaznamenali v Olomouci, kde se podařilo dostavět městský okruh. V lokalitě, která byla velmi zatížená hlukem, jsme zaznamenali výrazné zlepšení.
Na druhé straně se však mírně zhoršila situace v tišší oblasti, kterou teď řidiči začali využívat jako příjezd k městskému okruhu. V méně hlučných lokalitách souvisí hladina hluku hlavně se zvyklostmi místních obyvatel, s tím, jak moc používají motorová vozidla.
To má souvislost například i s věkovým složením obyvatel.
LN Hodně se mluví o tom, že hluk poškozuje sluch. Jak závažné může být toto poškození?V krajním případě může dojít až k akutnímu sluchovému traumatu, při němž bývají poraněny sluchové kůstky či ušní bubínek. Ale to se stává opravdu jen výjimečně, při náhlém a extrémně silném hluku, jako je například střelba nebo výbuchy.
K poruše sluchu spíše dochází u lidí, kteří jsou dlouhodobě vystaveni expozici hluku, která překračuje průměrnou hodnotu 70 decibelů. V životním prostředí člověka se tyto hodnoty ale vyskytují jen málokdy. Častěji se objevují v pracovním prostředí anebo při volnočasových činnostech.
Ať už při poslechu hlučné hudby, anebo při motoristických aktivitách.
LN Co je pravdy na tom, že nadměrný hluk ovlivňuje i činnost srdce?Nejnovější analýza Světové zdravotnické organizace skutečně potvrdila, že dlouhodobý nadměrný hluk zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční.
Tato civilizační nemoc má ovšem řadu příčin, které souvisejí zejména se životním prostředím a životním stylem. Především pak s výživou, stresem a pohybovou aktivitou. Určitou roli hrají i genetické dispozice.
Hluk je tedy pouze jedním z faktorů, které se na vzniku této nemoci spolupodílejí.
LN V hlučném prostředí nejspíš trpí i náš spánek?Data, která nedávno zveřejnila Světová zdravotnická organizace, potvrzují negativní vliv silniční, letecké a železniční dopravy na kvalitu spánku.
Citlivější jedinci, kteří jsou vystaveni nadměrnému dopravnímu hluku, spí kratší dobu a častěji se během noci probouzejí. A to mívá dopad i na jejich náladu v následujícím dni – bývají mrzutí a méně výkonní.
Objevily se úvahy, že citlivost vůči hluku může souviset s psychickým nastavením člověka. Prozatím se ovšem nepodařilo tuto skutečnost věrohodně prokázat.
LN Co ještě mohou nadměrné decibely způsobit?Nadměrný hluk má například prokazatelný vliv na učení a rozvoj poznávacích schopností u dětí. Potvrdily to výsledky měření na školách, které jsou vystavené leteckému hluku. Prozatím experimentálně se také v různých podnicích zjišťoval vliv pracovního prostředí na výkonnost.
Ukázalo se, že lidé pracující v hlučném prostředí měli horší pracovní výkony. Některé studie se zaměřují i na to, zda může hluk nepříznivě působit na psychiku. Zcela jednoznačně se to však zatím prokázat nepodařilo.
Spíš se v současnosti uvažuje o tom, že by zvýšená citlivost na hluk mohla být projevem už existujících psychických problémů.
LN Jsou starší lidé na hluk citlivější než ti mladší?Starší lidé jsou sice následkům hluku vystaveni déle než ti mladší, ale… Současná mladá generace je zvyklá chodit na hlučné koncerty a neustále poslouchat hudbu ze sluchátek. Otázkou tedy je, jak na tom tito lidé budou, až dospějí.
LN Myslíte, že si člověk může třeba na rachot leteckých motorů zvyknout?Subjektivně si sice zvyknout může, riziko poškození sluchového aparátu tím však nijak nesníží. Stejně tak je tomu i se spánkem. Známky probuzení ze spánku na EEG můžeme zaznamenat i u lidí, kteří si následně ani neuvědomují, že je hluk v noci probouzel.
LN Existuje vůbec nějaká účinná protihluková sebeobrana?Lidé si dost často stěžují na hlučné prostředí, ale zapomínají na to, že i oni k němu přispívají. Určitě by se měli proto v první řadě zamyslet nad tím, jak by oni sami mohli hladinu hluku snížit.
Třeba tím, že nebudou zbytečně jezdit autem anebo nakupovat nepotřebné věci, které se k nám mnohdy dovážejí z druhého konce světa. Právě nákladní doprava je velkým zdrojem hluku. Každý z nás může i omezit poslech rádia, televize i hudebních přehrávačů a hlučnějšími pracemi neobtěžovat sousedy ve večerních hodinách.
A také při nákupu domácích spotřebičů se můžeme zajímat o to, jak jsou hlučné.
Ticho je dneska už luxus, hluk ohrožuje už kojence v inkubátorech, říká neurofyziolog
Téměř polovina evropské populace je vystavena škodlivé míře hluku, jenž negativně ovlivňuje zdraví. Kromě poškození sluchu nebo špatného spánku může dlouhodobé vystavování se nadměrnému hluku vést i ke kardiovaskulárním onemocněním či neurózám.
Profesor Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR se celý život zabývá neurofyziologií se zaměřením na účinky hluku na mozek a poškození sluchu. V rozhovoru pro Aktuálně.
cz připouští, že hluk ohrožuje už kojence a provází lidi celým životem, přesto se v posledních letech situace zlepšuje.
Nadměrný hluk je spojován nejen s mechanickým poškozením sluchu, ale také se vznikem řady psychických potíží. Kdy se dá říci, že už je okolní hluk neúnosný?
Za hluk se považuje zvuk o intenzitě nad 80 decibelů. Ale vždy záleží na prostředí. Nebezpečná hranice, od které hrozí mechanické poškození vnitřního ucha, je od 130 decibelů výš, což odpovídá startu tryskového letadla. Když vám někdo u ucha vystřelí z pistole, dostanete asi 150 až 160 decibelů a poškodí vám to struktury vnitřního ucha, což je nevratné.
Člověk je naprosto běžně vystaven zvukům okolo 80 až 90 decibelů. Na diskotékách, technoparty se pak hlasitost ve špičkách pohybuje až kolem 120 decibelů.
Naštěstí je náš systém vybaven schopností adaptovat se na tuhle situaci a dočasně tak zvýšit sluchový práh. Systém je schopen se do určité míry samostatně rehabilitovat, takže po hodinách i dnech se vrátí k normálu.
Ale pokud se stav opakuje často a dlouhodobě, jako u některých hráčů v symfonických orchestrech, ztratí schopnost adaptace.
Čili lidé hrající v symfonických orchestrech jsou ohroženi ztrátou sluchu mnohem více než ostatní?
Ano, v severoevropských zemích mají hráči symfonického orchestru možnost odejít dříve do důchodu, protože je to chápáno jako nemoc z povolání. Což je při představě intenzity zvuků v Mahlerově symfonii celkem pochopitelné. Třeba u jazzu nejsou decibely tak velké, ale u orchestru hrajícího na plesech nebo dalších zábavách je situace zase jiná.
A co lidé, kteří často navštěvují rockové nebo popové koncerty? Mohou mít do budoucna problémy se sluchem?
Pokud je to jednou za měsíc, nevidím v tom žádné nebezpečí. Vnitřní systém se s tím vypořádá. Ale je pravda, že jsou známy i případy, kdy na základě velmi hlučného koncertu vznikl tinnitus, tedy pískání v uších. Je to výjimečné, ale může se to stát. A to je bohužel stav, na který v současnosti neexistuje žádná kauzální léčba a přetrvává i léta.
Počet případů pískání v uších údajně za poslední roky vzrostl. Čím to podle vás je?
Řekl bych, že nárůst není nijak obrovský, jedná se o procenta populace. Ale zdá se, že to souvisí se zvýšenou duševní zátěží. Čím více se v populaci objevuje tlak na enormní duševní činnost, tím více se vyskytuje i tinnitus.
Už o něm víme hodně, na jeho vzniku se totiž podílí mnohé části mozku, ale pořád nevíme o tinnitu všechno. Problémem se ale intenzivně zabýváme a spolupracujeme i s pracovišti magnetické rezonance.
Pískání v uších může po jisté době přestat, ale jsou i lidé, kteří si tinnitus s sebou nesou léta, což způsobuje další problémy, jako je třeba nespavost, neurózy nebo výpadky soustředěnosti.
Hluk má zásadní vliv například na spánek. S čím dalším se mohou potýkat lidé, již jsou vystaveni nadměrnému hluku?
Hluk má prokazatelný dopad na kardiovaskulární systém. Znamená to, že lidé mohou mít problémy s oběhovým systémem, a je velká otázka, zda hluk v konečném důsledku může vyvolat také infarkt. Tato domněnka ale ještě není stoprocentně prokázaná. Dalšími problémy jsou neurotické stavy a problémy se soustředěností. Účinky hluku se studují především na populaci žijící v okolí letišť.
Té se poskytuje lepší zvuková izolace, dotují se například protihluková okna. Technika dnes dokáže mnoho projevů hluku zmírnit.
Navíc dohoda evropských letišť, kam patří i to pražské, říká, že v noci smí být jen omezený počet vzletů za hodinu, a to jen určitých letadel.
Nedávno jsem letěl s přestupem v Istanbulu a musím říct, že jsem byl šokovaný, jak zde letiště funguje úplně stejně ve dne jako v noci. Přijde mi, že na to místní vláda moc nedbá.
Někteří lidé tlumí okolní hluk hudbou ve sluchátkách, je to dobré?
Pokud hudba není příliš hlasitá, nevidím v tom nic špatného. Je pravda, že hlasitá hudba může krátkodobě vyvolat příjemné pocity a stav euforie, ale dlouhodobě ohrožuje systém vnitřního ucha a schopnost adaptace na hlasité zvuky. Já sám třeba trpím na plesech, kde hlasitost hudby často přesahuje snesitelné maximum.
Ministerstvo zdravotnictví vede podrobnou hlukovou mapu Česka. Z ní vyplývá, že Praha patří logicky k nejhlučnějším místům v zemi.
Ano, to je pravda. Ale nelze tvrdit, že celá Praha je hlučná. Člověk s citlivým sluchem by si měl najít bydlení mimo hlavní tepny města, kde se mu bude dobře žít. Například vyhnout se Legerově ulici, kde jsou ostatně dnes spíše hotely, protože lidem, kteří se tam ubytují na tři dny, to moc nevadí.
Většinu času tráví stejně mimo hotel. A je pravda, že i správa města se snaží o snížení hlukové zátěže. Jedna z věcí, o které se tolik neví, jsou tiché asfalty, které tlumí zvuky pneumatik. Položeny jsou například na magistrále u příjezdu na Nuselský most. Další možností je snížení rychlosti, které ale lidé moc nedodržují.
Anebo rozmisťování protihlukových stěn.
Může mít hluk dopad i na sluch nenarozeného dítěte, pokud těhotná žena pobývá dlouhodobě v hlučném prostředí?
Řekl bych, že ne. Protihlukový systém, který tvoří obaly a břišní stěna u matky, je dostatečně silný na to, aby se hluk k nenarozenému dítěti nedostal. My se ale zabýváme jiným problémem, a sice ohrožením nedonošenců vnějším hlukem.
Dneska se zachraňují i neuvěřitelně malí nedonošenci, plod přitom začíná slyšet již v šestém měsíci těhotenství. Slyší tlukot matčina srdce, eventuálně intenzivní zvuky zvenčí – třeba hovor, zpěv nebo hudbu.
Inkubátory pro nedonošené děti byly dříve kvůli všem technickým zařízením často velmi hlučné a ohrožovaly tak sluch dítěte.
Dneska z pokusů na zvířatech víme, že vyvíjející se sluch jsme schopni „nastavit“, a to působením příjemných či nepříjemných zvuků v určitém stupni vývoje. Proto se dnes zdůrazňuje, že v porodnicích na oddělení nedonošenců má hrát příjemná a nehlučná hudba.
A že i otcové si mají dítě přikládat k tělu, aby slyšelo tlukot jejich srdce. To vše přispívá k normálnímu vývoji dítěte.
Některé studie ukazují, že u velmi nedonošených dětí v období puberty pak nejsou mozkové dráhy ideálně zralé, což někdy bývá spojeno s poruchami řeči.
Přestože dnes existuje celá řada technických řešení tlumících hluk z dopravy a při výrobě dopravních prostředků se klade důraz na jejich nízkou hlučnost, podle statistik je necelá polovina evropské populace stále vystavena nebezpečné míře hluku. Čím to tedy je?
Existují dva faktory, které jdou proti sobě. Jedním jsou nařízení směřující k výrobě méně hlučných aut, což je pozitivní. Ale třeba výrobci elektromobilů se snaží trochu hluku přidat, aby byla auta pro lidi slyšitelná. Velký tlak je také na výrobce letadel, kde to není tak jednoduché. Nicméně třeba nadzvuková letadla typu Concorde už nelétají.
Na druhou stranu ale neustále stoupá počet aut. A nevím, jestli si lidé uvědomují, jak hlučná jsou letadla, která přelétávají nad Českou republikou. Nejvíce to je patrné na venkově ve volné přírodě a v noci, když je obloha bez mráčků a panuje bezvětří.
Myslíte si, že ticho je dnes luxus?
Určitě ano. Vezměme si například jenom sekání trávy, což je obsese posledních třiceti let. Je dobře, že lidi chtějí kultivovat zahrádky, ale je to zábava, když soused začne jezdit v neděli na zahrádce s hlučnou sekačkou? Nebo třeba vysavače. Můžete si koupit velmi hlučný lux, anebo o něco dražší, ale velmi tichý lux. Jsou to triviální věci, ale mohou způsobit veliké potíže.
Ve svých dřívějších rozhovorech jste uvedl, že sluch kromě hluku mohou poškodit i některé léky. Které k nim patří?
Říká se jim ototoxické léky a nově se příliš nevyskytují. Patří sem léky proti nádorovým onemocněním typu cisplatiny. Ty jsou pro sluch asi nejhorší, některé varianty jsou ale pro sluch méně toxické.
Spadají sem i aminoglykosidová antibiotika, což je gentamicin, kanamycin a zčásti taky streptomycin. Tyto léky se ale používají v případech, kdy jde o život, nebo při léčbě velmi závažných onemocnění.
Dnešní medicína se ale už umí v tomto případě bránit poškození sluchu, a to podáváním těchto léků v omezených dávkách.
Myslíte si, že současná generace dvacátníků a třicátníků, chodící na koncerty, poslouchající hudbu ze sluchátek a cestující často letadlem, se jednou může stát generací hluchých lidí?
Záleží, kolika let se dožijí. Pokud se dožijí sta let, budou slyšet velmi špatně.
Taky samozřejmě záleží na jejich vnitřním systému, pokud se budou vystavovat často nadměrnému hluku, kvalita jejich sluchu se bude postupně zhoršovat.
Postupná ztráta sluchu začíná už kolem 25 let a s věkem neúprosně pokračuje, nicméně je to velmi individuální. Jsou lidé, kteří i v 80 letech slyší jako mladíci, a jsou jiní, kteří jsou téměř hluší. Dá se to ovlivnit.
Hlavní hluk, se kterým se dnes nejčastěji setkáváme, je ten z dopravy. Ale zde, jak jsem už řekl, platí řada přísných limitů. Pracovní hluk je zase ošetřen pracovními pomůckami, pokud je lidé nenosí, je to jejich vlastní hloupost.
My se nyní intenzivně zabýváme změnami sluchu v souvislosti se stárnutím. Dosud mu nebyla věnována dostatečná pozornost.
Ukazuje se, že problémy s rozpoznáním řeči v okolním šumu, což je jeden z hlavních problémů ve stáří, závisejí na tom, jak jsou zachovány spoje receptorových a nervových buněk ve vnitřním uchu.
Medicína neustále posouvá hranice možného. Dočkáme se tedy jednou i vymýcení hluchoty?
To je složitá otázka, jak už jsme si řekli, ztráta sluchu může mít mnoho příčin. Pokud zvládneme enormní hluk a vedlejší účinky léků, je tady ještě otázka genetiky. I zde už známe velké spektrum genů, jejichž poškození může vést ke ztrátě sluchu.
Na druhé straně, jejich poškození někdy vzniká spontánně. A tyto spontánní mutace vždycky budou existovat, úplného vymýcení hluchoty tak zřejmě nedosáhneme.
Moderní věda však i v tomto případě přináší naději na opravu chybných genů metodou editování genů.
Nepříznivé účinky hluku na člověka
Vytvořeno: 1. 12. 2015 Poslední aktualizace: 1. 12. 2015
Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí.
Při hodnocení konkrétní akustické situace je nutno o hluku uvažovat nejen z hlediska celého spektra atakovaných funkcí, ale i z hlediska fyzikálních parametrů hluku, místa a času působení. Obecně je možné přijmout tzv. Lehmanovo schéma účinků:
- Hladina hluku LA:
> 120 dB možné nebezpečí poškození buněk a tkání
> 90 dB možné nebezpečí pro sluchový orgán
> 60 až 65 dB možné nebezpečí pro vegetativní systém - > 30 dB možné nebezpečí pro nervový systém a psychiku
- Negativní účinky hluku můžeme rozdělit na:
- SPECIFICKÉ (auditivní) – s účinkem na sluchový orgán, kdy při expozici hladině akustického tlaku A od 120 – 130 dB dochází k poškození bubínku a převodních kůstek (akutní poškození), při mnohaleté expozici LAeq,T nad 85 dB k poškození vnitřního ucha (chronické poškození).
NESPECIFICKÉ (extraauditivní, mimosluchové, systémové) – s účinkem na různé funkce organismu. Reakce vegetativního a hormonálního systému prostřednictvím stresu a tomu odpovídající obraně organismu.
- Dále pak na:
- AKUTNÍ ÚČINKY (stres a tomu odpovídající obrana organismu):
• poškození sluchového aparátu – akustické trauma
• zvýšení krevního tlaku
• zrychlení tepové frekvence
• stažení periferních cév
• zvýšení hladiny adrenalinu
• vliv na psychiku – únava, deprese, rozmrzelost, agresivita, neochota
• snížení výkonnosti, paměti a pozornosti - • úlekové reakce
CHRONICKÉ ÚČINKY (tzv. civilizační choroby):
• fixování akutních účinků
• ztráta sluchu resp. sluchové ztráty
• vznik hypertenze
• poškození srdce, infarkt myokardu
• snížení imunitních schopností organismu
• pocity únavy
• nepříznivé ovlivnění spánku, nespavost
Nespecifické účinky hluku se vzhledem k tomu, že se jedná o bezprahový škodlivý faktor, projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku.
Zahrnují ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako např. učení a zapamatování informací, ovlivnění motorických funkcí a koordinace.
Hluk ztěžuje řečovou komunikaci, obtěžuje, vyvolává pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Negativně ovlivňuje odpočinek organismu a tím i jeho výkonnost.
Na současném stupni poznání je za dostatečně prokázané poškození sluchového aparátu, ovlivnění kardiovaskulárního systému a negativní poruchy spánku. Neprokázané, tj. omezené důkazy jsou např. u vlivu na hormonální systém, biochemické funkce, fetální vývoj, mentální zdraví a imunitní systém.
Při doporučení limitních hodnot hluku v komunálním (mimopracovním, environmentálním) prostředí Světová zdravotnická organizace (WHO) vychází ze současných poznatků o negativních účincích hluku na rušení spánku v noční době, na řečovou komunikaci, obtěžování, pocity nepohody a rozmrzelosti, a to při jejich dlouhodobém působení, které je specifikováno minimální dobou expozice 10 – 15 let. Doporučené limitní hodnoty jsou uvažovány vždy pro dopadající zvuk, ale mohou být vztaženy i na situace expozice ve volném akustickém poli.
- Citlivé skupiny obyvatelstva:
- • děti a mladiství
• senioři skupiny s určitým specifickým onemocněním (např. hypertenze)
• lidé pobývající v nemocnicích nebo se zotavující doma
• lidé s poruchami sluchu
• lidé s poruchami zraku (slepci) - • lidé pracující na směny
Zdravotní účinky hluku, SZÚ
Nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví jsou obecně definovány jako morfologické nebo funkční změny organizmu, které vedou ke zhoršení jeho funkcí, ke snížení kompenzační kapacity vůči stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nepříznivým vlivům prostředí.
Negativní účinky hluku je možné s určitým zjednodušením rozdělit na orgánové účinky (specifické a nespecifické), rušení činností (spánku, komunikace řečí, osvojování řeči a čtení) a vlivy na subjektivní pocity (obtěžování).
Specifické účinky se projevují poruchami činnosti sluchového analyzátoru. U nespecifických účinků dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu, často se na nich podílí stresová reakce a ovlivnění spánku a vyšších nervových funkcí.
Hluk tak může přispět ke spuštění nebo urychlení vlastního patologického děje u chorob s multifaktoriálními příčinami.
Za prokázané jsou považovány tyto účinky hluku:
- Obtěžování je nejobecnější reakcí lidí na hlukovou zátěž. Je popisováno řadou studií a je považováno za přiměřeně prokázané pro hluk ze silniční, železniční i letecké dopravy [11].
- Kardiovaskulární účinky: Zvýšení rizika ischemické choroby srdeční bylo prokázáno u hluku ze silniční dopravy [5], [11]. Starší studie provedené do roku 2010 popisují také zvýšení rizika hypertenze u hluku z letecké dopravy [5], ale poslední metaanalýzy považují kvalitu důkazů za nízkou [11].
- Rušení spánku je opakovaně popisováno jako důsledek nočního hluku [5], [12] a je pro hluk ze silniční, železniční i letecké dopravy považováno za přiměřeně prokázané [11]. Zároveň jsou popisovány změny fyziologických funkcí (krevního tlaku a tepu, výsledků EEG vyšetření) a zvýšené užívání léků na spaní jako důsledek nočního hluku [12].
- Zhoršení poznávacích schopností, porozumění řeči a rušení činností Poznávací funkce umožňují vnímání okolního světa, jednání a reakce na podněty a situace. K jejich zhoršení může docházet na základě různých mechanizmů, jako jsou porucha porozumění řeči, porucha pozornosti a snížení kapacity pracovní paměti.
- Poškození sluchového aparátu bylo prokázáno u hluku v pracovním prostředí [2], [4], [11] a je popisováno také u hluku z volnočasových aktivit [8], [11].
Další potenciální zdravotní účinky hluku, jako mrtvice, diabetes, obezita, vlivy na těhotenství a porod a na mentální zdraví jsou nedostatečně prokázané a sporné. Jednotlivé studie přinášejí nekonzistentní výsledky, kvalita důkazu je ve většině případů považovaná za nízkou až velmi nízkou a existence vztahu za nejistou [11].
Literatura:
[1] Babisch W. The noise/stress concept, risk assessment and research needs. Noise Health. 2002; 4:1- 11.
[2] Berglund B., Lindvall T., Schwela D.H. Guidelines for community noise. WHO. 1999
[3] Cohrssen J. J., Covello V. T.: Risk Analysis a Guide to Principles and Methods for Analyzing Health and Environmental Risks, Unites States Council on Environmental Quality, Executive Office of the President, 1989
[4] ČSN ISO 1999:2013 Akustika – Odhad ztráty sluchu vlivem hluku. ÚNMZ. 2014
[5] EEA. Good practice guide on noise exposure and potential health effect. Copenhagen: European Environment Agency. 2010
[6] Havránek J. a kolektiv: Hluk a zdraví. Praha: Avicenum; 1990.
[7] Provazník K., Cikrt M., Komárek L. a kolektiv: Manuál prevence v lékařské praxi VII Základy hodnocení zdravotních rizik, Státní zdravotní ústav Praha: Nakladatelství Fortuna, 2000, ISBN 80-7071-161-2
[8] SCENIHR. Potential health risks of exposure to noise from personal music players and mobile phones including a music playing function. European Commission – Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks. 2008
[9] Valešová K. Škodlivý vliv hluku na lidský organismus. Praktický lékař. 2006; 86 – 6: 310 – 311.
[10] WHO: Burden of disease from environmental noise: Quantification of healthy life years lost in Europe: WHO Regional Office for Europe; 2011
[11] WHO. Environmental Noise Guidelines for the European Region. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe. 2018
[12] WHO. Night Noise Guidelines for Europe. Copenhagen: WHO Regional Office for Europe. 2009
[13] WHO. Preamble to the Constitution of the World Health Organization. New York: WHO:1946
Zdravotní účinky hluku
Hluk může nepříznivě ovlivňovat lidské zdraví přímým fyzikálním působením na sluchový aparát, nepřímo na srdečně cévní systém. Může narušovat některé tělesné pochody a činnosti, např. spánek, řeč a osvojování čtení, a také působit na subjektivní pohodu člověka a obtěžovat.
Dlouhodobě působící hluk se může vyskytovat v pracovním prostředí a pracoviště s nadměrným hlukem jsou považována za riziková. Zvláště mladá generace by si měla uvědomit, že sluch může být poškozen také při volnočasových aktivitách, například při poslechu hlasité hudby.
Expozice hluku se kumuluje celoživotně, poškození sluchu je následkem působení veškerého hluku během dosavadního života. Poškození sluchu se zpočátku projevuje dočasným a později trvalým zvýšením sluchového prahu, které se zjistí vyšetřením sluchu – audiometrií.
Porucha se dále vyvíjí, zhoršuje se porozumění nejprve v hlučném prostředí, potom i při normální situaci.
Porucha sluchu a neschopnost porozumět řeči v běžných podmínkách představuje pro postiženého závažný sociální problém, omezuje jeho pracovní schopnost, komplikuje společenský život a zvyšuje riziko úrazů.
Extrémně silný hluk může poranit sluchové ústrojí. Následkem je trvalé poškození sluchu. Riziko je především v pracovním prostředí, mělo by však být eliminováno používáním ochranných pomůcek. V mimopracovním prostředí může nastat poškození sluchu při použití zábavní pyrotechniky, při střelbě a různých nehodách.
Účinky na srdce a cévy
Nejobecněji uznávaným mechanismem působení hluku na srdečně cévní systém je stresová reakce organismu.
Zvukový signál může být podvědomě hodnocen jako alarmující a dochází ke stresové reakci, která vede k přechodným změnám fungování organizmu, jako zvýšení krevního tlaku
, tepu a vasokonstrikci (stažení cév). Po dlouhodobé expozici mohou tyto pochody přispět k chronickým onemocněním.
Bylo prokázáno zvýšení rizika ischemické choroby srdeční
u hluku ze silniční dopravy. Pro účinky na zvyšování krevního tlaku (hypertenzi) zatím nejsou vědecké důkazy dostatečně silné.
Rušení spánku
K dalším závažným zdravotním účinkům hluku patří nepříznivé ovlivnění spánku. Spánek je nutný k regeneraci organismu. Narušený spánek je spojen s řadou nepříznivých vlivů na zdraví a psychiku. Zvláště citliví na narušení spánku hlukem jsou děti, starší osoby, nemocní, těhotné ženy a lidé pracující na směny – jde tedy o značnou část populace.
Obtěžování
Obtěžování je nejběžnější reakcí lidí na dlouhodobý hluk. Je popisováno řadou studií u hluku ze silniční, železniční i letecké dopravy. Míra obtěžování je ovlivněna mnoha faktory. Jsou to jednak fyzikální vlastnosti zvuku a jeho charakter, zdravotní stav exponovaného
, jeho citlivost na hluk a další individuální vlastnosti, sociální a psychologické
vlivy a mezikulturní rozdíly.
Zhoršení poznávacích schopností vlivem hluku
Poznávací (kognitivními) funkce umožňují vnímání okolního světa, jednání a reakce na podněty a situace. Řadíme mezi ně paměť, koncentraci, pozornost, řečové funkce, myšlení nebo schopnost pochopit informace.
Vlivem hlukumůže dojít k jejich poruchám, jako je například porucha porozumění řeči. Vysoká hlučnost vede ke zvyšování hlasitosti řeči u mluvčího, následně k jeho hlasové únavě a ke ztrátě srozumitelnosti u posluchače.
Hluk může mít za následek také poruchy pozornosti a snížení kapacity pracovní paměti. Důsledkem může být zhoršení výkonnosti, zhoršení výsledků při plnění úkolů, chyby při práci, popřípadě vznik nehod a úrazů.
V laboratorních podmínkách byly v hlučném prostředí opakovaně zjištěny horší výsledky pokusných osob při plnění zadaných úkolů.
Při terénních výzkumech byl potvrzen vztah mezi hlukem z letecké dopravy a zhoršením schopnosti čtení, porozumění řeči a výkonnosti v testech u školních dětí.
Související odkazy
Hluk jako nenápadný zabiják našeho těla. Život ve městě může mít zásadní dopady na vaše zdraví
Je to riziko, které s sebou město nese. Konstantní hluk k některým městským čtvrtím prostě patří. K úplnému tichu vám nepomohou ani dvojitá okna a už vůbec ne závěsy. Všechny úkony, které uděláte, jsou spíše pokusem o snížení, alespoň o nějaký ten decibel.
Po čase tak nezbyde nic jiného než si vzpomenout na osvědčené rčení, že zvyk je železná košile. Člověk, když se nerozhodne změnit adresu, nakonec přivykne konstantnímu hluku, ale tím problém rozhodně není vyřešen, ba naopak.
Nebezpečí pro srdce
Každodenní sirény nakonec mohou díky hluku mířit rovnou i pro vás. Existují totiž seriózní studie, které předkládají teorii, že městský hluk má negativní vliv hlavně na náš kardiovaskulární systém.
Hluk tak lidem působí srdeční vady. Vysoký tlak či rovnou selhání srdce tak může být opravdu pouze z toho, že jste konstantně a často vystaveni nadměrnému hluku.
Nejrizikovější je působení hluku během spánku. Nepříjemné zvuky přerušují plynulost odpočinku a nečekané a nechtěné probuzení může později čím dál častěji vyvolávat stresové reakce. Při podobných reakcích se vyplavují z těla stresové hormony, které se později mohou nechvalně podepsat na srdci.
Jako obezita
Že je hluk přímým viníkem za srdeční choroby, prokázané není, ale jeho vliv je na úrovni zvýšeného cholesterolu či obezity. Hlučné prostředí se nechvalně podepisuje na tělu i na duši. I během nerušeného spánku jsou totiž vlivy konstantního ruchu městské ulice znát.
Ucho se při spánku nevypíná a každý nepříjemný decibel se nabaluje, až z toho vznikne obrovská sněhová koule. Tělo je tak po dlouhodobému vystavení těchto negativních faktorů potenciálně ohroženo zvýšeným cholesterolem, krevním tlakem a zrychleným srdečním tepem.
Deprese a úzkosti
Je jasné, že starost o tělo je komplexní a říct, že za vše může konstantní hluk ulice, by nebylo objektivní. Nutno dodat, že se čím dál častěji vědcům a lékařům daří dokázat vliv nadměrného ruchu na duševní zdraví.
Městská krajina je samozřejmě riziková i s ohledem na kvalitu ovzduší. Četnost dopravy tak není problém pouze hluku, ale také potenciálně ohrožených dýchacích cest. Problémy se srdcem tak automaticky nemusí souviset s hlukem, ale město jako takové působí komplexně negativně i jinými prostředky než jen nadměrným a nepříjemným zvukem.
Praha se podobnými místy může pyšnit poskromnu. Oblast kolem magistrály a všechny významné tramvajové spoje však pro místní obyvatele mohou působit konstantní hlukovou vlnu.
Srdce, dýchací cesty a psychický stav tak v našem hlavním městě ohrožuje jen menší počet lidí.
Zdraví a životní prostředí – znečištění ovzduší a hlukové znečištění – zaměřeno na činnost EEA
Catherine, proč se EEA zabývá zdravím a životním prostředím? Jaká jsou největší rizika pro kvalitu našeho života?
Lidské zdraví je neoddělitelně spjato se zdravím ekosystémů. Naše těla potřebují každý den ke svému fungování čistý vzduch, vodu a potraviny. Jestliže lidé tráví čas v přírodě, sportují, setkávají se a odpočívají, daří se lépe jak jim, tak společnosti.
Současně pokud žijí, pracují, chodí do školy nebo si hrají ve znečištěném prostředí, jejich těla i duše trpí. Hlavním cílem ochrany přírody není ochrana planety. Je to ochrana zdraví a zajištění dobré kvality života – jak nás samotných, tak našich dětí.
Předcházení znečištění je jedním z opatření v oblasti veřejného zdraví.
Největšími bezprostředními riziky pro zdraví je znečištění ovzduší a hluk, a to zejména ve velkých městech. Z dlouhodobého hlediska představuje změna klimatu existenční hrozbu pro náš způsob života.
Tato hrozba zahrnuje nejen okamžité ztráty na životech kvůli vlnám veder, lesním požárům a záplavám, ale také dlouhodobější hrozby vyplývající z měnícího se klimatu pro produkci potravin.
Tyto změny se promítají také do šíření infekčních onemocnění, protože hmyz, který tato onemocnění přenáší, se vzhledem k oteplujícímu se klimatu přesouvá na sever. Víme také, že pro zdraví jsou nebezpečné některé chemické látky.
Co v této oblasti EEA dosud vykonala?
Snažíme se lépe porozumět tomu, jak životní prostředí ovlivňuje zdraví a kvalitu života. Shromažďujeme důkazy o tom, jak jsou lidé v Evropě vystaveni celé řadě environmentálních rizik, včetně znečištění ovzduší, hluku, změny klimatu a chemických látek.
Nejnovější důkazy jsou shrnuty v naší nedávno vydané zprávě Zdravé životní prostředí, zdravý život: jaký vliv má životní prostředí na zdraví a kvalitu života v Evropě – Evropská agentura pro životní prostředí. Tato zpráva hodnotí také dopad na zdraví.
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je v Evropě každé osmé úmrtí zapříčiněno znečištěním životního prostředí. Těmto úmrtím lze zabránit a předejít úsilím vedoucím ke zlepšení kvality životního prostředí.
Rovněž zkoumáme, jak jsou environmentální rizika rozložena ve společnosti. Zjistili jsme, že zátěže ze životního prostředí nejvíce dopadají na nejzranitelnější osoby.
Větší zátěži v podobě znečištění jsou vystaveny sociálně znevýhodněné komunity. Zdravotními riziky vyplývajícími ze stavu životního prostředí jsou více ohroženi chudší lidé, děti, starší osoby a lidé s nalomeným zdravím.
Toto nerovnoměrné rozložení rizika zhoršuje stávající nerovnosti v oblasti zdraví v Evropě.
Zkoumáme však také přínosy, které nám příroda nabízí. Zejména jsme zjistili, že velká většina lidí v Evropě má přístup k vysoce kvalitní pitné vodě a že voda ke koupání v Evropě má vynikající kvalitu a nabízí příležitosti ke sportu a k rekreaci.
Jak činnost EEA přispívá k naplňování Zelené dohody pro Evropu?
Činnost EEA v oblasti životního prostředí a zdraví se zaměřuje na shromažďování dostupných důkazů o tom, jak je situace v oblasti zdraví v Evropě ovlivněna znečištěním, změnou klimatu a degradací ekosystémů.
V naší nejnovější zprávě Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020 (SOER 2020) se popisuje, jak náš současný způsob života, v důsledku toho, co vyrábíme a spotřebováváme, jak využíváme energii, jaké máme možnosti mobility a jaký máme systém zajišťování potravin, vede ke zhoršování životního prostředí.
Tato znalostní základna podporuje úsilí o změnu uvedené dynamiky prostřednictvím transformace podle Zelené dohody pro Evropu.
Alberto, proč je kvalita ovzduší pro zdraví Evropanů tak důležitá?
Znečištění ovzduší se považuje za vůbec největší environmentální riziko v Evropě. Podle našich nejnovějších odhadů způsobila expozice jemným částicím (znečišťujícím látkám s nejzávažnějšími dopady na lidské zdraví) v roce 2018 více než 400 000 úmrtí, kterým bylo možné zabránit.
Tato úmrtí byla spojena především s kardiovaskulárními, respiračními a nádorovými onemocněními. Množí se však důkazy o tom, že expozice znečištěnému ovzduší souvisí kromě těchto velmi závažných onemocnění i s jinými zdravotními problémy. Jedná se například o nově vzniklý diabetes 2.
typu, záněty nebo duševní poruchy – Alzheimerovu chorobu nebo demenci.
Znečištění ovzduší ovlivňuje také životní prostředí, například snižuje biologickou rozmanitost v některých ekosystémech a má dopad na růst vegetace a plodin. Ovlivňuje i zastavěné prostředí a poškozuje například naše kulturní dědictví.
Jak se zlepšila situace v několika posledních letech? Které problémy je stále zapotřebí řešit?
Implementace evropských, národních a lokálních politik a opatření vedla ke snížení emisí všech látek znečišťujících ovzduší. V důsledku tohoto snížení jsou dopady na zdraví méně rozsáhlé.
Emise se liší v závislosti na dané znečišťující látce a hospodářském odvětví. Odvětví, která mají největší potenciál pro další snižování emisí, jsou například zemědělství a využívání paliv pro vytápění obytných budov.
Dalším problémem, který navzdory stabilnímu poklesu i nadále přetrvává, je neúnosná zátěž v případě úmrtí, kterým lze předejít.
Předmětem zájmu je také rostoucí vliv změny klimatu na vytváření některých znečišťujících látek, například ozonu, stejně tak i nutnost hledat synergie v politikách, které bojují jak proti znečištění ovzduší, tak proti změně klimatu.
Eulalio, proč je hlukové znečištění často přehlíženo a co EEA v této oblasti dělá?
Řada lidí nechápe, že hlukové znečištění je významný problém, který má dopad na naše zdraví. Když se řekne hluk, který ovlivňuje naše zdraví, napadne nás návštěva koncertu nebo pobyt v blízkosti hlučného stroje, který poškozuje náš sluch.
Lidé si však neuvědomují, že například stálé hladiny hluku z dopravy mohou mít závažné důsledky, které však nesouvisí s poškozením sluchu, např. ischemickou chorobu srdeční, vysoký krevní tlak, obezitu, diabetes atd.
Úřady si jsou tohoto problému vědomy, což je důvod, proč máme od roku 2002 evropskou směrnici o hluku ve venkovním prostředí a proč existují nová doporučení Světové zdravotnické organizace. Problémem je však spíše implementace opatření a dostatek finančních prostředků.
Jedná se o složitou problematiku, protože například velká města a jejich předměstí mají stále více obyvatel a roste zde poptávka po mobilitě.
Činnost agentury v oblasti hluku se zaměřuje na hodnocení dopadu hlukového znečištění na evropské úrovni. Hodnotíme dopad expozice hluku na zdraví evropského obyvatelstva, a to na základě nejnovějších evropských dat.
Jaká jsou hlavní zjištění vašeho informačního sdělení? Čím se odlišuje od zprávy EEA vydané dříve v tomto roce?
Zpráva EEA s názvem Hluk ve venkovním prostředí v Evropě byla zveřejněna v březnu. Nyní zveřejňujeme informační sdělení, které popisuje zdravotní rizika způsobená expozicí hluku ve venkovním prostředí v Evropě.
V tomto krátkém informačním sdělení se popisují indikátory, které budou použity jako podklad pro stanovení budoucích cílů v rámci snižování zdravotních dopadů hluku. Z hlediska konkrétních zdravotních dopadů odhadujeme, že chronická expozice hluku přispívá každý rok v Evropě k 48 000 nových případů srdečních onemocnění a k 12 000 předčasných úmrtí.
Navíc 22 milionů lidí trpí značným chronickým obtěžováním hlukem, přičemž u 6,5 milionu lidí vede hluková zátěž ke značnému chronickému narušení spánku.
Jaké činnosti jsou podle vás všech v nadcházejících letech před námi v oblastech, kterým se věnujete?
Očekáváme větší zapojení EEA. Doufáme, že Zelená dohoda pro Evropu zcela změní situaci v Evropě a povede k lepšímu povědomí o environmentálních otázkách, kterými jsou znečištění ovzduší a hlukové znečištění, a že rovněž přinese lepší politiky.
Kromě Zelené dohody byla nedávno zveřejněna také doporučení k hluku ve venkovním prostředí Světové zdravotnické organizace, která se rovněž chystá zveřejnit nová doporučení ke kvalitě ovzduší. Očekáváme, že zveřejnění těchto doporučení více upozorní na problematiku hluku a znečištění ovzduší.
Hluk ovlivňuje naše tělo
Staré přísloví říká, že ticho léčí. Na klinikách a
v nemocnicích bohužel právě tento největší léčitel často chybí.
Průměrná hladina hluku se za posledních 40 let ve zdravotních
zařízeních zvýšila na 70 dB.
Při některých operacích dokonce dosahuje
až 110 dB, což odpovídá zvuku sbíječky! Proč je ticho pro zotavení
důležité a jak z něho mohou těžit zdravotníci? O tom jsou
následující řádky.
Lékař doporučuje pro zotavrní i ticho. Podle vědeckých studií totiž
hluk výrazně zvyšuje u pacientů hladinu stresu, ruší jejich spánek a
zpomaluje tak proces zotavování. Nejohroženější jsou pacienti na
jednotkách intenzivní péče, těsně po operaci a předčasně narození
novorozenci.
Zvukové prostředí snižuje opakované hospitalizace i medikaci
Odpočinek a kvalita spánku mají vliv i na opakované hospitalizace. Podle
švédské studie provedené na stovce pacientů s bolestmi hrudníku,
potřebovalo po uplynutí tří měsíců opakovanou hospitalizaci o 56 %
méně pacientů než v případě těch, kteří se zotavovali v hlučném
prostředí.
Studie potvrzuje, že k dosažení významného zlepšení stačilo
nainstalovat v nemocnici strop pohlcující hluk. Pacienti se v takovém
prostředí lépe zotavovali a méně jich potřebovalo v následujících
měsících opětovnou hospitalizaci. Snížilo se i množství léků, které
potřebovali, a to až o 67 %.
Tišší prostředí = méně pochybení zdravotníků
Díky moderním přístrojům, alarmům, ale třeba i četnějšímu
mluvenému slovu, se za posledních 40 let zvýšila průměrná hladina hluku
o celých 15 dB na stávajících 70 dB.
Pro představu – jedná se
o stejnou intenzitu hluku, jakou například vytvoří potlesk v sále .
Navíc 70 dB představuje dvojnásobnou míru hlučnosti, než kterou pro
rekonvalescenci doporučuje Světová zdravotnická organizace.
A v neposlední řadě je třeba si uvědomit, že zvýšeným hlukem netrpí
pouze pacienti, ale i zdravotnický personál.
Studie z nemocnice v dánském Hvidovre dokonce potvrdila pokles rizika
lékařských pochybení po zlepšení akustických podmínek. „Na sálech se
kupříkladu během ortopedických operací může úroveň hluku vyšplhat až
k 110 dB, což je úroveň, která již škodí sluchu a také logicky
výrazně ztěžuje komunikaci personálu,“ objasňuje Iveta Králová, Key
Segments Manager ze společnosti Ecophon.
Na pohodlí pacientů i lékařů myslíme i v Čechách
Je skvělou zprávou, že na odhlučnění se myslí už i v některých
tuzemských zdravotních zařízeních. Dobrým příkladem je Nemocnice
v Karlových Varech, kde vnímají hluk jako riziko nejen pro personál, ale
i pro hospitalizované pacienty.
Chráněným prostorem jsou lůžkové pokoje,
ordinace, pokoje lékařů, operační sály a jejich stavební neprůzvučnost
je u stropů 53 dB, u stěn 47 dB a u dveří dokonce pouhých 27 dB.
„Ticho léčí… to je často citovaná fráze.
Právě proto je pro nás
vytvoření moderního a příjemného pacientského prostředí s dobrou
akustickou pohodou při modernizaci naší nemocnice velmi důležitým
parametrem,“ uvádí Ing. Martin Čvančara, MBA, vedoucí provozně
technického úseku a zároveň člen představenstva Karlovarské krajské
nemocnice a.s.
Doufejme, že v blízké budoucnosti nastane doba, kdy se odhlučnění
stane standardem ve všech zdravotních zařízeních v ČR. Ocení to nejen
zdravotníci, ale především pacienti. Přeci jen, zdraví máme jen jedno a
léčení těla i duše se týká každého z nás.