Na záchrance jsem strávil třináct let, k mrtvicím mám co říct. Když mě oslovili z nadačního fondu Čas je mozek, moc jsem se nerozmýšlel.
V tomhle a následujících textech se dozvíte o prevenci a příznacích, budu psát i o svým tátovi, co mrtvici prodělal, o současných léčebných možnostech a tranzitorní ischemické atace, což je taková mrtvice na zkoušku. A budu vám opakovat, že čas vám ten mozek doopravdy zachrání.
Cévní mozková příhoda je pro záchranáře diagnóza jako dělaná. Je to velmi vážný stav, který řeší záchranky dnes a denně, přitom diagnostika je relativně snadná a návaznost center, kde akutní mrtvice řeší, je velmi dobrá.
Povím vám příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Jednou jsme přijeli pro mladýho chlapa, nebylo mu ani čtyřicet. Manželka byla dost vyděšená, šla pro nás před barák a cestou vysvětlovala, že si nejdřív myslela, že je manžel opilej, protože tak divně mluví. Dokonce se pohádali.
Potom si ale všimla, že i málo hýbe pravou rukou. Pán byl celkem jasnej, porucha řeči, pravostranné oslabení. Příznaky začaly asi před dvaceti minutami.
Odebrali jsme anamnézu, manželce jsme vysvětlili, že je výborná a báječná, a že musíme letět do špitálu, ať si zavolá za půl hodiny na 155, aby se dozvěděla, kam jsme pána odvezli.
Předali jsme ho tehdy do Motola na urgentní příjem, kde nás avizoval náš dispečink. Neurolog už na nás čekal. Než pacient pokračoval na CT vyšetření mozku, nestrávil na urgentu ani pět minut.
To už jsme ale museli jet, protože na záchrance se nezastavíte. Párkrát jsem si na něj potom ještě vzpomněl.
Jak asi dopadl? Vypadal celkem ve formě, byl mladý, pokud by ho v Motole dobře porychtovali, mohl normálně fungovat klidně dalších 40 let.
Měsíce běžely a já na pána zapomněl, v tom množství falů byl prostě jeden z mnoha. Asi za půl roku jsme jeli na stejnou adresu. Byla mi povědomá, ale netušil jsem, za kým jsem tam byl a co mu scházelo.
Před barákem čekal takovej mladší chlap, do čtyřiceti. Byl mi trošku povědomej, ale pořád jsem nevěděl. Ve výtahu mi říká: „Vy si mě nepamatujete, co?“ Vysvětlil jsem mu, že bohužel a že toho máme moc.
„Vezl jste mě před půl rokem s mrtvicí do Motola.“
V tom mi to celý došlo. Mladej chlap, ještě mladší manželka, on měl před půl rokem mrtvici, ona má teď těhotenský komplikace! „No tak to vás asi v Motole dobře opravili, když máte těhotnou paní, co?“
Vyprávěl, jak dostal hned po CT nějakou kapačku a za pár desítek minut už mluvil normálně a hýbal vším. Vrátil se domů a s manželkou si řekli, že život není věčný a není na co čekat, takže je teď těhotná. Její stav naštěstí nebyl vážný, převezli jsme jí na gynekologii, odkud šla ještě ten den v pořádku domů a my měli happy end jak málokdo.
Nic mi není, nikam nejedu!
Šťastné konce jsou supr, nicméně CMP je diagnóza vážná a blbá, i když se dá takhle šikovně zvrátit. V té kapačce, kterou náš pán dostal, byla trombolýza.
Velice účinná a šikovná věc, která může příčinu mrtvice rozpustit. Její účinnost se ale s každou další minutou od vzniku mrtvice snižuje. Proto nepodceňujte příznaky cévní mozkové příhody a záchranku volejte okamžitě.
To vám dá tu největší šanci, abyste mohli dopadnout jako náš pán.
Někteří pacienti s cévní mozkovou příhodou odmítají zavolání záchranné služby. V tom není podle mě úplně problém – jsou totiž typy mrtvic, při kterých pacient o svém deficitu neví.
Vyzvěte ho, ať předpaží obě ruce, on předpaží jednu, ale má pocit, že zvedl obě a že všechno je v pořádku.
Pokud se takového člověka zeptáte, jestli si přeje záchrannou službu, logicky ji odmítne – cítí se dobře, o příznacích neví, tak proč záchranku?
Někteří jiní o příznacích vědí, ale bagatelizují je. Jak jsem řekl, v tom nespatřuji jádro problému; problém nastane až ve chvíli, kdy takového pacienta okolí poslechne a 155 nezavolá. K tomu se váže moje druhá, ne tak happyendová historka. Povím vám o dvou pacientech: Oba muži, oba mladí, oba přerostlí, a asi i proto poněkud autoritativní.
Dva konce
První měřil dost přes metr devadesát, jeho partnerka byla drobná a mladší. Byli doma a on náhle začal divně mluvit – občas spletl slova, občas řekl nějaké zcela nesmyslné, navíc se trošku divně hýbal.
Partnerka chtěla (a měla) zavolat rychlou. Partner jí to navzdory poruše řeči zakázal (vyslovit „Ne!“ a tvářit se u toho zle totiž ještě zvládl).
Zkoušela to víckrát, ale její partner to odmítal čím dál zlostněji.
Šli spát a ráno byl stav stejný, možná dokonce o něco horší, pacient přesto 155 odmítal. Partnerka nás zavolala až odpoledne, to už dělal pacient jenom zvuky a pravou stranou těla nevládl vůbec. Zavolala 24 hodin od prvních příznaků a podle toho pacient dopadl. V pětatřiceti letech ochrnutý na pravou polovinu těla a s řečí, které nikdo nerozumí.
Druhý pacient byl na jakési rodinné party. Asi patnáct lidí, alkohol, zábava. Ta skončila, když začal pacient divně mluvit. Účastníci párty ho začali zkoumat, takže jim přiznal, že ho i brní pravá ruka a je nějaká nešikovná. Někoho hned napadla mrtvice a chtěl volat záchranku.
Náš pacient – chlap v křiváku, co vypadá, že láme skály holejma rukama – to ale rázně odmítl. Okolí se mu snažilo vysvětlit, že mrtvice není legrace, že musí rychle do nemocnice. Ale na borce to nemělo vliv. Nebude přeci v pětatřiceti jezdit rychlou jak nějakej lazar, jasná věc.
Navíc ho nic nebolí, tak jakýpak copak.
No a pak vzal někdo telefon, jelikož už toho měl dost a sotva hodinu od prvních příznaků zavolal rychlou. Příznaky jednoznačné, v autě byl vyšetřený a zajištěný snad během pěti minut.
Jelikož se pacient nacházel v horoucích peklech na okraji Prahy, vyrazili jsme směrem k největší koncentraci iktových center na světě (Homolka, Motol, Vojenská – pár kilometrů od sebe) a avízo jsme dělali cestou. Vyhrál Motol.
A vyhrál taky pacient: šel domů snad čtvrtý den bez jakýchkoliv následků.
Být v pětatřiceti ochrnutý a neschopný se domluvit vs. být zdravý… Přátelé, nediskutujte s pacienty! Pokud máte podezření na mrtvici, i přes jejich protesty zavolejte rychlou a přesvědčování nechte na nás. Neumím si představit lepší výsledek, než že vás příbuzný za ono zavolání na 155 seřve brilantní češtinou a bude u toho symetricky lomit rukama. I když on vám pak spíše poděkuje…
Lůžka včasné rehabilitace iktového centra – Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Lůžka včasné rehabilitace jsou součástí iktového centra VFN a poskytují komplexní a intenzivní rehabilitační a ošetřovatelskou péči dospělým pacientům co možná nejdříve po proběhlé cévní mozkové příhodě nebo jiném akutním získaném postižení mozku.
Předpokladem přijetí na LVR je stabilizovaný stav pacienta včetně doprovodných interních onemocnění a rehabilitační potenciál s předpokladem účelnosti rehabilitace vyžadující spolupráci pacienta a jeho schopnost tolerovat terapeutickou zátěž alespoň 2-3 hodiny denně.
Indikace na LVR je před přijetím posouzena v rámci VFN rehabilitačním lékařem (lékařem specialistou v oboru FBLR). O délce hospitalizace na LVR rozhoduje ošetřující lékař, průměrná délka pobytu je 4 týdny.
Po propuštění je u indikovaných pacientů možné pokračovat v rehabilitaci ambulantní formou či docházet do denního stacionáře Kliniky rehabilitačního lékařství VFN.
Léčebnou rehabilitaci na LVR poskytuje zkušený multidisciplinární tým, který zahrnuje lékaře se specializací v oborech FBLR, vnitřní lékařství, geriatrie, dále široké spektrum terapeutů v oborech fyzioterapie, ergoterapie, logopedie, nutrice. Součástí týmu je i klinický psycholog, zrakový terapeut a sociální pracovník.
Ošetřovatelská péče je poskytována kvalifikovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli se zkušeností s ošetřováním pacientů s neurologickými, pohybovými a kognitivními deficity. Cílem týmové práce s pacientem je využití rehabilitačního potenciálu již v časné fázi mozkové příhody, kdy lze dosáhnout nejvýraznějšího zlepšení funkčních schopností, motoriky a soběstačnosti pacienta, které by umožnily jeho návrat do domácího prostředí a do běžných aktivit.
LVR jsou funkčně začleněna pod Geriatrickou kliniku, jsou však profilována jako lůžka oboru rehabilitace a proto jsou určena pacientům všech věkových skupin včetně mladých pacientů vyžadujících specializovanou neurorehabilitaci např. po kraniotraumatech (úrazech hlavy).
Na Lůžka včasné rehabilitace přijímáme přednostně pacienty Iktového centra Všeobecné fakultní nemocnice Praha. V případě volných lůžek přijímáme i pacienty z jiných zdravotnických zařízení. Žádost o přijetí pacienta na LVR.
Upozornění: Z epidemických důvodů je zastaven příjem pacientů.
Návštěvy na oddělení:
- Návštěvy jsou povoleny od 13.00 – 18.00 hod.
- Vzhledem k tomu, že pacienti na LVR mají i odpoledne několik terapií, je nejvhodnější doba návštěvy 16.00 – 18.00 hod.
Mozkovou mrtvici může mít dítě i sportovec, říká oceněný neurolog z Brna
„Mozkovou mrtvici může dostat i šestiměsíční dítě. Doufám, že díky zlepšené diagnostice bude přibývat úspěšně léčených pacientů,“ říká Volný, který působí i jako výzkumný pracovník v Mezinárodním centru klinického výzkumu.
Nedávno jste v Záhřebu získal prestižní ocenění Danubius Young Scientist Award za výsledky v oblasti výzkumu mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
Chtěl jsem vyzkoušet, jestli v takové soutěži může uspět projekt, který je klinický, tedy prováděný ve spolupráci s pacienty. Věděl jsem z předchozích ročníků, že se spíše hlásí vědci s laboratorními výzkumy.Když přišla z Vídně zpráva, že mě za Českou republiku vybrali jako jediného zástupce, překvapilo a potěšilo mě to. V Záhřebu jsem pak zjistil, že jsem jediný, kdo cenu získal za klinický výzkum.
Přečíst článek ›
V čem výzkum spočíval?Skládal se z více částí. Tematicky porotu nejvíc zaujala práce z loňska, na níž jsme pracovali s kolegy.
Prostřednictvím dotazníku jsme zjišťovali, jaká je u nás kvalita péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou. Chtěli jsme zhodnotit, jak centra fungují a jak jsou efektivní.
Další součást přihlášky byla i moje dizertační práce zaměřená na zobrazovací metody cév pacientů s mozkovou mrtvicí.
V této oblasti jste došel i k inovaci.Novinka byla v tom, že se nám ve svatoanenské nemocnici podařilo zavést metodu multifázické angiografie. Vyvinuli ji v nemocnici v kanadském Calgary.
Byl jsem tam při stáži u toho, když protokol této metody vznikal a když jí vyšetřili první pacienty. Po návratu do Brna jsme protokol převzali a podařilo se nám jej zavést do běžné praxe.
Nyní jím projdou všichni pacienti s podezřením na mozkovou mrtvici.
Ondřej Volný• Narodil se v Ostravě, kde vystudoval gymnázium. Je mu jednatřicet let.• V Brně vystudoval lékařskou fakultu Masarykovy univerzity.
• V letošním roce získal v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award pro vynikající mladé vědce za svůj klinický výzkum mozkové mrtvice a zobrazení mozku.
• Zúčastnil se stáže v nemocnici v kanadském Calgary, kde plánuje začít v příštím roce pracovat.
• Je ženatý a žije v Ivanovicích.
V čem je tato metoda lepší?Pokud máme u pacienta podezření na uzávěr mozkové tepny, ukazuje přístroj počítačové tomografie cévy přesněji a lépe.
Podařilo se nám také prokázat, že metoda pomáhá lépe rozpoznat mrtvici i méně zkušeným lékařům. Druhá výhoda je, že se protokol dá nastavit na kterémkoli přístroji počítačové tomografie.
Nemocnice se nemusí zatěžovat kupováním nových přístrojů nebo pokročilého vybavení.
Jaké je vyšetření pacienta s podezřením na mrtvici touto metodou?Je potřeba zobrazit jeho cévy. Musíme zavést trubici do žíly. Do ní podáme kontrastní látku, která obarví krev, aby byla lépe viditelná. Zobrazené cévy sledujeme ve třech fázích, díky tomu si můžeme lépe udělat obrázek, jak funguje cirkulace krve.
Co přesně se děje v mozku při cévní mozkové příhodě?Orgán má nedostatek krve a nastane uzavření mozkové tepny. Protože jsou mozkové buňky bez kyslíku schopné přežít jen krátkou dobu, začnou odumírat. Záleží i na tom, jaká část mozku je ovlivněná a o jaký typ mrtvice jde. Podle toho se liší příznaky.
Jaké jsou nejčastější?Pacient může mít poruchu řeči nebo hybnosti nohou a rukou. Častý je pocit točení hlavy a rozdvojené vidění. U těžkých mozkových příhod jde nejčastěji o oslabení poloviny těla, poruchu řeči a pokles koutku.
O kolik pacientů s cévní mozkovou příhodou se na neurologické klinice ročně staráte?Lidí, které přivezou s mozkovou mrtvicí, je osm až devět set za rok. Cévních mozkových příhod zaznamenáváme zhruba pětačtyřicet tisíc, hospitalizovaných je u nás přes patnáct set pacientů ročně.
Přibývá jich?S ohledem na stárnutí populace ano. Cévní mozková příhoda totiž postihuje především starší pacienty. Není to ale pravidlo.
Mozkovou mrtvici může mít i šestiměsíční dítě nebo dvacetiletý mladý sportovec, který nekouří ani nepije.
V minulosti, kdy léčba nebyla k dispozici, pacient většinou ležel na lůžku a čekalo se, jak se to vyvine. Teď ho můžeme s velkou úspěšností hned léčit.
Přečíst článek ›
Vědí lidé o mozkové mrtvici podle vás dost?Často se hovoří o rizikových faktorech nemoci. Z našich výzkumů vyplývá, že velká část pacientů svůj vysoký tlak neléčí, kouří a stravuje se nezdravě. Snad se nám preventivními programy podaří počet těžkých mozkových příhod snížit.
Vrací se mozková mrtvice často?Záleží na typu mozkové příhody. Jsou skupiny lidí, u nichž víme, že je riziko návratu vysoké. Záleží i na konkrétním pacientovi a na jeho přístupu. Snažím se lidem říkat, že nejde o to dostat tabletku a pravidelně ji užívat. Jde také o úpravu životního stylu.
Lze riziko mozkové mrtvice snížit?Pomůže přestat kouřit, změnit jídelníček na zdravější nebo třeba cvičit alespoň hodinu denně.
Když už člověk mozkovou mrtvici utrpí, velkou roli hraje také to, jak rychle se dostane do nemocnice. Největší prodlevy vznikají v přednemocniční péči, než se pacient dostane k lékaři.
Nemocného, jemuž se točí hlava a vypadá zmateně, občas rodina pošle spát. Může přitom jít o mozkovou mrtvici, kde jde o každou minutu.
Mluvil jste o stáži v kanadském Calgary. Co vám přinesla?Odjížděl jsem hned po absolvování lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Díky vstřícnosti tamního přednosty jsem se mohl zapojit do každodenní praxe.
Účastnil jsem se výukových seminářů, každodenních vizit i provozu kliniky v ambulancích. Co se týká vědecké práce, měl jsem možnost jako nezkušený medik proniknout do metody multifázické angiografie.
Nejvíce si vážím toho, že jsem měl možnost zapojit se do výzkumného týmu a pracovat se zkušenými lékaři. Bez stáže v Kanadě by nevznikla velká část mých výzkumů a publikací.
Právě v Calgary vám teď nabídli práci.Splnil jsem požadavky specializačního vzdělávání na tamní klinice. Teď pracuji na tom, abych ukončil svůj neurologický trénink v České republice, v dubnu mě čeká atestace.
Pokud vše půjde dobře, ve druhé polovině roku nastoupím do nemocnice v Calgary. Teď mě nicméně čeká náročná papírová práce, aby mě uznali jako lékaře i v Kanadě. Dál ale budu spolupracovat se svatoanenskou nemocnicí.
Pokud by se to podařilo, chci se pravidelně vracet do Brna a věnovat se výuce neurologie pro zahraniční studenty.
Přečíst článek ›
Čemu se věnujete nyní?Projektů máme několik. Loni se nám podařilo zhodnotit kvalitu péče center, která poskytují léčbu mechanickou trombektomií. Letos jsme zpracovali data od našich pacientů a zjistili, že výsledky jsou velmi příznivé.
Jaká je česká péče o pacienty s mozkovou příhodou ve srovnání se zahraničím?Pokud by už člověk měl dostat cévní mozkovou příhodu, Česká republika je země, která mu poskytne dobrou péči. Mám možnost srovnat to s Kanadou a Spojenými státy.
Česká republika je dobře pokrytá sítí iktových center, což jsou nemocnice, kde léčí cévní mozkovou příhodu. Máme je dotažená prakticky k dokonalosti. Co zlepšovat je podle mě hlavně v následné péči, která trochu pokulhává.
Zlepšit by se mohla síť rehabilitačních pracovišť.
Je ještě něco, co byste zlepšil na českém zdravotnictví?V zaběhnutém systému se vždy něco těžko mění. Vylepšil bych ale vzdělávání neurologů. Právě léčba cévních mozkových příhod se například v poslední době hodně změnila.
Je potřeba mladé neurology víc vzdělávat, co se týče zobrazovacích metod nebo hodnocení snímků pacientů. Pokud to srovnám právě s Kanadou, tam při výuce mladých lékařů postupují komplexněji, víc se zaměřují na praktickou část medicíny.
Pokud bychom podobně řešili vzdělávání neurologů i tady, byli by podle mě ve výkonech přesnější.
Chtěl jste být lékař?Myslím, že odjakživa. Inspirovala mě babička, která je lékařka. Ta mě k tomu dovedla.
Co se týká neurologie, ještě na medicíně jsem uvažoval, jestli nejít chirurgickým směrem. Nakonec jsem se rozhodl pro neurologii. Baví mě totiž intenzivní medicína.
Právě problematika cévních mozkových příhod propojuje kromě neurologie i intenzivní medicínu, radiologii a také část interní medicíny.
Přečíst článek ›
Vnímáte svou práci jako náročnou?Na rozdíl od vědců, kteří se výzkumu mohou věnovat celý týden, já musím být nejen výzkumník, ale i lékař. Přes pracovní týden se musím věnovat pacientům, bývám na ambulanci, na odděleních i na jednotce intenzivní péče. Na výzkumu pracuji po odpoledních, o víkendech. Času je méně.
Čemu se věnujete po práci, co vás baví?V létě se snažím sportovat tak, že jezdím do práce a z práce na kole. Vzhledem k tomu, že bydlím v brněnských Ivanovicích, je to docela kus cesty. Jinak rád běhám a teď přes zimu nejraději plavu.
Víte dost o cévní mozkové příhodě?
Cévní mozková příhoda (CMP, mozková mrtvice, iktus) může postihnout osoby v každém věku. V posledním desetiletí je stále častější její výskyt u lidí už kolem 40. roku.
Iktus je zdravotní stav, který může způsobit trvalé neurologické postižení případně i smrt, pokud není velmi rychle rozpoznán a léčen.
Po srdečním infarktu
je druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice, prodělá ho každoročně na 30 tisíc osob, z toho třetina umírá a třetina zůstává trvale postižená.
Chcete-li se dozvědět více o cévní mozkové příhodě, jejích příznacích a o tom, jak postupovat, pokud se u někoho projeví, navštivte dny otevřených dveří neurologických oddělení v rámci kampaně „30 dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“. Tato akce se koná ve 32 nemocnicích po celé republice.
- V rámci kampaně „30 dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“ můžete absolvovat připravený program
, jehož součástí jsou nejen přednášky, ale i odborná vyšetření a konzultace či diskuse
. Dozvíte se víc i o prevenci – riziko iktu můžete významně snížit tím, že přestanete kouřit, budete si více věnovat fyzické aktivitě a pohybu
, budete si udržovat přiměřenou hmotnost - a budete zdravěji jíst.
Příčinou cévní mozkové příhody je náhlé nedokrvení některé tepny mozku, ke kterému dojde v důsledku jejího uzávěru krevní sraženinou; k zúžení až uzávěru tepen může dojít i při ateroskleróze. Příčinou může být také krvácení do mozkové tkáně.
Pokud se zcela nebo částečně zablokuje průtok krve a tím i dodávka kyslíku a živin do mozku, začnou nervové buňky rychle odumírat a tělesné funkce řízené z postižené oblasti mozku jsou pak narušené. Jen rychlý zásah může rozsah poškození mozku omezit.
Znalost příznaků proto může být rozhodující pro kvalitu dalšího života po cévní mozkové příhodě!
- Příznaky iktu se sice mohou různit, ale k jeho nejběžnějším náhlým projevům patří ochablost nebo znecitlivění tváře, ruky
nebo nohy, zpravidla jednostranné, potíže s řečí nebo porozuměním řeči, porucha zraku (jedno- nebo oboustranná), závrať, ztráta rovnováhy nebo koordinace a silná bolest hlavy - bez zjevné příčiny.
- Test na rychlé rozpoznání cévní mozkové příhody:
- * požádejte nemocného, aby se usmál, zapískal, ukázal zuby – po iktu dochází k poklesu ústního koutku, koutky nebudou symetrické
* požádejte nemocného, aby natáhl ruce před sebe a otočil je dlaněmi dolů – ochrnutá ruka obvykle rychle klesá - * požádejte nemocného, aby řekl jednoduchou větu – člověk s iktem toho není schopen nebo slova komolí.
Pokud máte dojem, že se u někoho projevily příznaky iktu, musíte jednat rychle – iktus je akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou péči! Čím dříve se zahájí léčba, tím větší je šance, že iktus nevyústí v dlouhodobé postižení.
Přesné údaje o místě, datu a časech dnů otevřených dveří v rámci kampaně „30 dnů pro prevenci a léčbu cévních mozkových příhod“ stejně jako podrobné informace o tomto závažném onemocnění a jeho prevenci najdete na webových stránkách www.mozkovaprihoda.cz.
MĚSTO ZDRAVOTNICKÉ ZAŘÍZENÍ
DATUM
BLANSKO Nemocnice Blansko 5. 5., 19. 5.
BRNO Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně 28. 4.
BRNO Vojenská nemocnice Brno 28. 4., 5. 5.
DEČÍN Nemocnice Děčín o. z., KZ a. s. 29. 4.
HRADEC KRÁLOVÉ Fakultní nemocnice Hradec Králové 27. 4.
CHOMUTOV Nemocnice Chomutov o. z., KZ a. s. 5. 5.
JIČÍN Nemocnice Jičín 20. 5.
JIHLAVA Nemocnice Jihlava 28. 4., 5. 5.
KARLOVY VARY Nemocnice Karlovy Vary 27. 4., 10. 5.
KARVINÁ Karvinská hornická nemocnice a. s. 5. 5.
KOLÍN Oblastní nemocnice Kolín, a. s. 27. 4.
KRNOV SZZ Krnov 6. 5.
OLOMOUC Fakultní nemocnice Olomouc 28. 4. , 5. 5., 19. 5.
OSTRAVA FN Ostrava 27. 4., 5. 5.
OSTRAVA – VÍTKOVICE Vítkovická nemocnice a. s. 13. 5. a 20. 5.
PARDUBICE Nemocnice Pardubice 14. 4., 28. 4.
PÍSEK Nemocnice Písek 28. 4.
PRAHA Fakultní nemocnice Královské Vinohrady 11. 5.
PRAHA Fakultní nemocnice Motol 7. 4., 4. 5.
PRAHA Medicon, Antala Staška 80, Praha 4 17. 5., 18. 5., 20. 5.
PRAHA Ústřední vojenská nemocnice 6. 5., 20. 5.
PRAHA Všeobecná fakultní nemocnice 28. 4., 5. 5.
PROSTĚJOV Nemocnice Prostějov 28. 4., 12. 5., 26. 5.
PŘÍBRAM Oblastní nemocnice Příbram, a. s. 11. 5.
SOKOLOV Nemocnice Sokolov, KKN a. s. 5. 5.
TEPLICE Nemocnice Teplice o. z., K. Z. a. s. 27. 5.
TŘINEC Nemocnice Třinec 27. 5.
ÚSTÍ NAD LABEM Masarykova nemocnice 6. 5.
ÚSTÍ NAD ORLICÍ Orlickoústecká nemocnice a. s. 6. 5., 20. 5.
VYŠKOV Nemocnice Vyškov, p. o. 7. 5.
ZLÍN Baťova nemocnice a. s. 5. 5., 19. 5.
ZNOJMO Nemocnice Znojmo, p. o. 12. 5., 19.
Cévní mozková příhoda – každých šest vteřin jedna oběť
16.7.2019 | #Pojištěnci
Cévní mozková příhoda během života postihne jednoho ze šesti lidí, každých šest vteřin jí někdo na světě podlehne. Jedná se o velmi časté onemocnění a ve vyspělých zemích se nachází na předních místech v žebříčku příčin úmrtnosti. U nás je úmrtnost dokonce dvakrát vyšší, než je evropský průměr.
V České republice postihne cévní mozková příhoda každý rok 30 000 lidí a její následky nejsou příznivé – nejčastěji je to nesoběstačnost a invalidita postiženého. Léčba nemoci je finančně velice náročná. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR loni na léčbu více než 25 000 klientů postižených mozkovou mrtvicí vynaložila 482 milionů korun, tedy bezmála půl miliardy.
„Náklady na léčbu jednoho pacienta se pohybují v průměru okolo 19 tisíc korun. Celkově jsme na léčbu této nemoci vydali loni 482 milionů korun, o 15 milionů více, než v roce 2017,“ říká Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.
Jak poznat mrtvici
Cévní mozková příhoda, nazývaná také mrtvice, iktus, mozková příhoda nebo mozkový infarkt, nastává tehdy, když se přeruší průtok krve do mozku. Tím dochází k jeho nedostatečnému prokrvení a následnému poškození. Ve třech čtvrtinách případů tento stav způsobí krevní sraženina. Další příčinou je náhlé krvácení do mozku, praskne-li jedna z mozkových cév.
Mrtvice má řadu příznaků lišících se podle toho, která část mozku je zasažena. Spolehlivě ji lze rozpoznat jednoduchým testem tří základních příznaků, jež se u nemocného projeví – pokles koutku úst, ochrnutí či slabost paže a porucha řeči.
Pokud se objeví byť jen jeden z těchto příznaků, je nezbytné neprodleně přivolat záchrannou službu. Čím dříve se totiž zahájí léčba, tím větší je šance poškození mozku minimalizovat.
V případě rychlého poskytnutí pomoci již v první hodině je naděje na uzdravení až 70 %.
Rizikové faktory
Za vznikem mozkové příhody stojí několik rizikových faktorů – vysoký krevní tlak, kouření, pití alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, cukrovka nebo také užívání hormonální antikoncepce. Rizikovým faktorem je i věk postiženého. Podle statistiky ZP MV ČR se s cévní mozkovou příhodou léčí nejvíce klienti v seniorském věku.
Stejně důležité jako rychlé zahájení léčby je také včasné započetí rehabilitace. Pomůže zmírnit, v lepším případě i zcela eliminovat, následky mozkové mrtvice.
Proces zotavování pak závisí na míře postižení, může trvat několik týdnů až měsíců. U pacientů, kteří mozkovou mrtvici již jednou prodělali, se zvyšuje riziko, že u nich udeří znovu.
Dodržování zdravé životosprávy a vyhýbání se rizikovým faktorům by proto mělo být samozřejmou součástí životního stylu.