Vitamín H – na co je dobrý a jaké jsou jeho zdroje?

Avitaminóza, tedy absolutní nedostatek vitaminu C se nazývá skorbut nebo – li, kurděje. V dnešní době se již nevyskytuje, ale v minulosti jim trpěli hlavně námořníci a lidé ve velmi chudých oblastech. Projevuje se zvýšenou krvácivostí dásní, pod kůži, do svalů, nehtových lůžek, sníženou imunitou a poruchou krvetvorby. Po chemické stránce je vitamin C kyselina L-askorbová.

Vitamin C pro dospělé

Zdravý dospělý člověk by měl dle doporučení vyhláškou přijmout kolem 80 mg vitaminu C denně. Zvýšený příjem potřebují osoby, které kouří, jsou nemocní nebo ve stádiu rekonvalescence, těhotné a kojící, sportovci, starší osoby a osoby se zvýšenou fyzickou a psychickou zátěží.

K čemu je vitamín C dobrý?

• Přispívá k udržení normální funkce imunitního systému během intenzivního fyzického výkonu a po něm,
• přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév, kostí, chrupavek, dásní, kůže a zubů,
• přispívá k normálnímu energetickému metabolismu,
• přispívá k normální činnosti nervové soustavy,
• přispívá k normální psychické činnosti,
• přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem,
• přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.

Je tedy součástí multivitamínů, přípravků na imunitu, doplňků stravy na podporu kloubů a v léku Ascorutin při zvýšené lomivosti a propustnosti krevních vlásečnic.

Vitamin C přijímáme běžně v potravě. většina z nás však ve stravě nepokryje doporučenou denní dávku a proto je vhodné sáhnout po suplementaci. Nedostatek vitaminu C nám doplní doplňky stravy s vitaminem C. Do těla se vstřebává v tenkém střevě pomocí transporterů.

To, kolik vitaminu C jsme schopní pobrat, závisí od jejich kapacity, dalších složek potravy a zdravotního stavu. Běžně se toto číslo pohybuje do 100 mg. Zbytek tělo vyloučí bez využití pomocí moči.

Pokud tedy záměrně chceme mít vyšší hladiny vitaminu C v těle, doporučujeme sáhnout po tabletách s postupným uvolňováním, lipozomální úpravou anebo si vitamin C rozdělit do několika denních dávek.

Vitamin C pro děti

Je nezbytný pro zdravý vývoj a fungování imunitního systému. Spotřeba vitaminu C roste s přibývajícím věkem.

Pro přehlednost jsme ji uspořádali do přehledné tabulky:

Zdrojem vitaminu C pro děti by měla být především strava, ovoce a zelenina. V případě zvýšené potřeby, jako je třeba nemoc, pravidelné tréninky nebo náročné období ve škole, je vhodné vitamin C doplnit pomocí vitamínu C pro děti. Ty existují v tekuté formě, v chutných žvýkacích nebo cucacích tabletách.

Vitamin C v potravinách

V potravinách je kyselina L-askorbová označená symbolem E300 a přidává se jako antioxidant na omezení oxidace tuků. Vitamin C rozpustný ve vodě a jako každá organická molekula, je citlivý na teplo. Obsah vitaminu C v potravinách se tedy ztrácí tepelnou úpravou vařením, sušením a ohříváním v mikrovlnce, nejšetrnějším způsobem tepelné úpravy je příprava v páře.

Přírodní vitamin C

Vitamin C získáváme přirozeně z potravin. Obsah vitaminu C v potravinách se může lišit v závislosti od podmínek, ve kterých jsou pěstované. Za zdroje s nejvyšším obsahem se i přesto považují šípky, acerola, rakytník a černý rybíz.

Překvapivě jsou na dalších místech paprika, nať petržele a pažitky, brokolice a růžičková kapusta. Dále jsou to kopřiva, jahody, kiwi a květák. Paradoxně citrusové ovoce nepatří mezi zdroje s nejvyšším obsahem, i když chutná kysele.

Kromě rostlin získáváme vitamin C i ze živočišných zdrojů. Bohatým zdrojem jsou játra a ledviny, v malém množství ho obsahují i ryby.

Když se rozhodnete, že si pořídíte přírodní vitamin C, můžete sáhnout i po doplňku stravy. Takové doplňky neobsahují pouhou kyselinu L- askorbovou, ale vázanou na flavonoidy. Nejčastěji se vyskytují jako výtažky ze šípku nebo aceroly. Flavonoidy jsou rozpustné pigmenty, které zvyšují vstřebatelnost vitaminu C, chrání ho před oxidací a posilují jeho účinek.

Lipozomální vitamin C

Prezentuje se jako vitamin C s nejlepší formou vstřebávání při perorálním podání. Představme si lipozom jako molekulu, která má hydrofilní jádro a v ní se nachází molekula kyseliny L-askorbové.

Kolem ní je lipofilní obal, skládající se z lipidových membrán přírodních fosfolipidu. Díky této úpravě, se molekula lépe vstřebává ve stěnách tenkého střeva a dosahuje vyšší koncentrace v krvi.

Uvolňování vitaminu C z lipozomu je řízené a probíhá postupně v průběhu několika hodin a tím se zaručí jeho vyšší koncentrace v krvi pro delší dobu v porovnání s běžnými formami.

Taková úprava vitaminu C je velice technologicky náročná, proto mohou mít lipozomální přípravky vyšší cenu oproti klasickým tabletám. Dobrým příkladem produktů obsahujících lipozomální „céčko“ je Lipo C Askor.

Vitamin C v těhotenství

V období těhotenství je v ženském těle zvýšená spotřeba všeho, makroživin i mikroživin. Logicky je to tak i s vitaminem C. Oproti Běžné spotřebě se zvyšuje cca o 15%. Vitamin C obsahuji téměř všechny vitaminy pro těhotné. Denní doporučena dávka pro těhotné se pohybuje kolem 85 mg vitaminu C za den.

Doporučená denní dávka vitaminu C

Podle tabulek denních doporučených dávek by se měl denní příjem vitaminu C u zdravého člověka pohybovat kolem 80 mg. Myslete taky na to, že vitamin C se hodně vyskytuje v ovoci a zelenině a pokud je konzumujete v normální míře, pokryjete tím alespoň část denního příjmu. Maximální dávka by měla být maximálně 2000 mg/den.

Předávkování vitaminem C

Je to vitamin rozpustný ve vodě, takže přebytek se z těla jednoduše vyloučí. Vitamin C si neukládáme do zásob, a proto se jím nedá předávkovat.

Při požití vysokých dávek vitaminu C jednorázově dochází k podráždění žaludku a nadměrné zátěži ledvin.

Vysokým dávkám by se měli vyhýbat osoby s náchylností na ledvinové kameny a také osoby užívající léčiva se skupiny sulfonamidů (kotrimoxazol).

Produkty s vitaminem C

Nejdůležitější vitamíny pro naše zdraví. Znáte je?

Vitamíny jsou důležité pro správné fungování lidského těla. ✔️ Existuje 13 základních typů vitamínů. Poznejte ty, které vám mohou být zásadním způsobem prospěšné. Poradíme vám, kde je najdete a jak je doplnit.

Vitamíny – nezbytní pomocníci pro naše zdraví

Množství přijímaných vitamínů si hlídáme zejména tehdy, pokud nás dostihne nějaká nemoc nebo nepohoda. Jejich přísun bychom ale měli sledovat stále. Ideální cestou je pestrá strava, když ani ta nestačí, přicházejí na řadu doplňky stravy.

Rozeznáváme 13 základních vitaminů. Až na některé drobné výjimky si je lidský organismus nedokáže sám vyrobit a musí je dostávat prostřednictvím stravy nebo umělým doplněním.

Při nedostatku vitaminů dochází v organismu ke stavům, které označujeme jako hypovitaminóza. Hypovitaminóza může nastat i při některých onemocněních, kdy organismus není schopen vitaminy vstřebávat.

Jak ovlivníme celkový obsah vitamínů ve stravě?

• soustředění se na množství vitaminů v surovinách, které konzumuje (odvislé od formy přípravy, od způsobu pěstování atd.)

• snižováním vitaminových ztrát (dodržování technologických postupů)

• zvyšováním využitelnosti vitaminů (doplnění vitamínů prostřednictvím doplňků stravy)

Vitamíny dělíme podle jejich chemicko-fyzikálních vlastností

Vitamíny se dělí do dvou základních skupin, podle toho, zda jsou rozpustné v tucích, či ve vodě.

Jejich hlavní úlohou je podpora organismu, jsou jakými katalyzátory, bez kterých stroj zvaný lidské tělo nedokáže fungovat.

• vitamíny rozpustné v tucích (tzv. lipofilní vitamíny) – vitamín A, D, E, K

• vitamíny rozpustné ve vodě (tzv. hydrofilní vitamíny) – vitamín C a skupinu vitamínů B-komplexu

Základní seznam vitamínů

Pokusuili jsme se sepsat a pospat alespoň základní vitamíny, které doporučujeme zařadit do svého života. Znáte je všechny?

Vitamín A

Pomáhá zejména zraku, ale je potřebný také pro vývoj kostí, pro správnou funkci pohlavních žláz, nebo pro zdravý vzhled pleti. Často je tak vitamín A součástí kosmetických produktů.

Najdete jej v játrech, žloutcích, žluté a oranžové zelenině a ovoci, listech petržele.

Pokud vám chybí vitamín A, bojujete pravděpodobně se šeroslepostí, či naopak přecitlivělostí na světlo, pálením očí apod.

Vitamíny skupiny B

Vitamíny skupiny B jsou rozličnou plejádou vhodných vitamínů, které mají řadu funkcí pro náš organismus. Od trávení přes cholesterol až po chudokrevnost.

Vitamín B1

Tento vitamín brání únavě a pomáhá dobrému trávení. Proto na něj myslete v době, kdy jste vystaveni stresu v práci a nestíháte kvalitní stravu. Vitamín B1 bude vaším parťákem, abyste překonali toto náročné období.

Jeho nedostatek pocítíte v podobě nespavosti, nebo neschopnosti koncentrace. Jeho spotřeba stoupá v těhotenství a kojení, nebo při léčbě antibiotiky.

Najdete ho v semenech, fazolích, ovesných vločkách, pohance, nebo sušeném ovoci.

Vitamín B2

Pomocník při spalování cukrů, tedy vhodný do redukční diety. Vitamín B2 je zcela nezbytný je pro správný vývoj dětského mozku.

Příznaky jeho nedostatku se podobají příznakům nedostatku železa.

Jeho zdrojem je droždí, mléčné výrobky, ryby nebo brambory.

Vitamín B3

Podílí na likvidaci cholesterolu, tedy na něj myslete v době, kdy potřebujete pomoci s cévami a usazeninami v nich.

Jeho nedostatek má za následek podrážděnost a neklid. Je obsažen v játrech, arašídech, hrachu nebo krůtím mase.

Vitamín B6

Je nezbytný pro metabolismus látek v organismu.

Nedostatek vitamínu B6 se může projevit různě, a je proto snadno zaměnitelný. Může se jednat např. o noční křeče v lýtkách, třes očních víček, brnění rukou, nebo špatný spánek.

Zdrojem vitamínu B6 může být:

• droždí
• ořechy
• banány
• vejce
• zelí

Vitamín B12

Bojuje proti chudokrevnosti a své podstatné místo má i v nervové soustavě.

Jediným zdrojem jsou živočišné produkty, tedy maso, popř. i droždí.

Nedostatku se většina lidí s pestrou stravou bát nemusí. Nicméně, pokud jej máme nedostatek, projevuje se žaludečními problémy, anémií, nebo únavou či bledostí pokožky.

Vitamín C

Dle mnohých ejdůležitější vitamín, který se podílí na téměř všech tělních procesech. Pomáhá posilovat imunitu i trávení, pomáhá při respiračních nemocech, ale i při léčbě např. rakoviny.

Nedostatek vitamínu C způsobuje deprese, nespavost, v horších případech ztrátu pružnosti cév a vyšší výskyt modřin či krevních výronů.

Obsažen je vitamín C

• v šípcích
• v černém rybízu
• v jahodách
• v kopřivě a medvědím česneku
• v mnoha dalších typech ovoce a zeleniny

Právě vitamín C je však nejčastěji doplňován pomocí doplňků stravy.

Vitamín D

Tento vitamín je nepostradatelný při vstřebávání vápníku a jeho ukládání v kostech.

K doplnění jeho zásob potřebujete vystavit své tělo slunečnímu záření. Menší množství lze nalézt i ve žloutcích a rybím tuku. Nedostatek u dětí způsobuje křivici, u dospělých pak řídnutí kostí.

A co víc, dle studie SZÚ o přívodu vitaminu D ze stravy u osob žijících na území ČR bylo zjištěno, že přívod vitaminu D z běžné stravy pro průměrnou osobu o hmotnosti 64 kg činí asi jen 4,4 μg vitaminu D, což je maximálně 30 % z doporučené denní dávky, která je stanovena na 15 -20 μg. Abychom jej doplnili, navyšte příjem ryb či vsaďte na doplňky stravy.

Vitamín E

Dle řady studií zvyšuje vitamín E potenci, působí pozitivně na cévy a chrání před nádorovým onemocněním. Pomoci může i s nočními křečemi v lýtku, nebo s odstraněním jizev.

Zdrojem vitamínu E jsou

• ořechy
• slunečnicová semena
• obilné klíčky
• rostlinné oleje
• špenát
• kapusta
• kopřivy
• chřest

Vitamín F

Jinak taktéž esenciální mastné kyseliny (kyselina linolová, arachidonová) jsou základem pro tvorbu a funkci buněčných membrán. Vitamín F pak má pozitivní vliv – ovlivňuje stav vlasů, pokožky a nehtů. Dále pomáhá snižovat hladinu cholesterolu v krvi, zabraňuje kornatění cév a je velmi důležitým elementem při správném vývoji dětí.

Zdrojem vitamínu F jsou:

• Konopná semínka
• Lněná semínka
• Olej z hroznových jader
• Dýňová semínka
• Slunečnicová semínka
• Ořechy (například pistácie nebo pinie)
• Olej z pupalky
• Bobule Acai a šťáva z nich

Kyselina pantotenová

Tato opomíjená látka napomáhá při růstu vlasů, léčí některé alergie a spolu s vitamínem C se účastní řady imunitních procesů.

Nedostatek tohoto vitaminu je většinou spojen s nedostatkem celé skupiny vitaminů B-komplexu. O nichž jsme se zmínili již výše.

Denní doporučená dávka kyseliny pantotenové je 6 mg za den. Tento vitamín je vhodné doplňovat zejména, pokud jste diabetici, starší lidé či nemocní potýkající se s problémy trávicího traktu.

Kyselina pantothenová se nejčastěji ve formě pantothenanu vápenatého přidává spolu s ostatními vitaminy B-komplexu do cereálních směsí, dětských přesnídávek či nápojů pro sportovce.

Je obsažena v mase, zelenině nebo v semenech obecně.

Kyselina listová

Za mě kyselina, která má významný dopad na naše tělo. Kyselina listová se podílí na všech růstových a vývojových procesech.

Zásadní významn má na naši nervovou soustavu, přičemž za den bychom měli přijmout až 0,2 mg kyseliny listové. U těhotných žen je to až 0,4 mg této látky za den.

Nedostatek kyseliny listové v obecné populaci je poměrně častý, což má za následek řadu civilizačních obtíží.

Mezi běžné projevy nedostatku kyseliny listové patří únavA, ztráta energie či citlivost sliznic ústní dutiny. Nedostatek tohoto vitaminu může způsobit defekt míšní trubice a předčasné narození, příp. potrat. I proto, jak bylo zmíněno, je kyselina listová zásadní v době těhotenství.

Je třeba si uvědomit, že kyselina listová je ze všech vitaminů snad nejvíce labilní. Při technologickém a kulinářském zpracování potravin může dojít až k 90% ztrátě biologické aktivity tohoto vitaminu. Proto je lepší, pokud ji přijímáme v základní podobě, například díky listové zelenině či obiloviny.

Vitamin H – Biotin

Biotin, neboli vitamín H je nutný pro dobrý stav pokožky. Stejně tak je nezbytný pro správný vývoj a funkci organismu již od mladého věku.

Denní doporučená dávka biotinu je asi 0,15 mg, nicméně i 0,1 mg je dobrý základ.

Nedostatek biotinu je poměrně vzácný. Když už nastane, projeví se nechutenstvím, zvracením či depresemi. V krajním případě hrozí „alopecie“, neboli padání vlasů. Při dlouhodobém nedostatku biotinu se může projevit anémie nebo hypercholesterolemie.

Nejbohatšími zdroji biotinu – vitamínu H jsou:

• droždí
• játra a ledviny
• vaječný žloutek
• soja
• ořechy
• cereálie

Hrozí něco, pokud je vitamínů moc?

Předávkování vitamíny, které přijímáte v běžné stravě, nehrozí. Pokud ale konzumujete doplňky stravy, či potraviny obohacené o vitamíny, měli byste si jejich množství pečlivě hlídat.

U vitamínů rozpustných ve vodě to není až tak zlé, jejich přebytek tělo jednoduše vyloučí močí. Přesto není od věci tělo zbytečně nezatěžovat.

Horší scénář může nastat u vitamínu rozpustných v tucích, tedy vitamínů A, D, E a K. Jejich přebytky se ukládají v játrech, která mohou poškodit.

Vitamíny a dopad na zdraví

Aktuální článek: Nejdůležitější vitamíny pro naše zdraví. Znáte je?

Vitamín B7 (biotin)

V textu najdete:
Popis doplňku,
Účinky doplňku,
Dávkování doplňku,
Nedostatek doplňku,
Předávkování doplňkem

Popis vitamínu B7

Vitamín B7 je často v literatuře také nazýván vitamínem
H neboli biotinem.

Nejčastější je však jeho
pojmenování jako vitamín H (z německého „Haut“ = kůže), jelikož
právě na lidské pokožce je nedostatek vitamínu H dobře patrný.

Vitamín H
je přirozenou složkou potravy, jedná se o ve vodě rozpustný
vitamín a pro člověka je důležitý hned z několika hledisek.

Účinky vitamínu B7

Krásná tvář? To je B7

Biotin řadíme do skupiny látek nazývaných jako
vitageny, což jsou látky, které jsou pro člověka zdrojem
energie, pomáhají štěpit tuky, cukry a bílkoviny a napomáhají tím
lepší energetické přeměně.

Jak již bylo zmíněno, nedostatek vitamínu
B7 se projeví na vzhledu kůže, stejně tak jako na
vzhledu nehtů a vlasů. Pokud se Vám často
třepí a lámou nehty, nebo máte často roztřepené konečky vlasů, Vaše
vlasy vypadávají a lámou se, znamená to nedostatek tohoto vitamínu.

Biotin
tak nejen, že zajišťuje tlustší a tím pevnější nehty, ale
zabraňuje i šedivění vlasů, jejich nadměrnému
vypadávání a využívá se i při léčbě plešatosti.

Svoji důležitou roli sehrává biotin i v léčbě
cukrovky, zejména diabetes mellitus II. typu.

Při
podávání biotinu ve vyšších dávkách (cca 9 mg denně, pouze pod
dohledem lékaře) byla již po měsíci prokazatelně nižší hladina
cukru v krvi.

Krom snížení cukru v krvi napomáhá biotin
i preventivně chránit organismus před nervovým poškozením způsobeným
právě cukrovkou.

Biotin má však daleko větší použití. Používá se k léčbě
vrozených poruch metabolismu, má slabší
antioxidační vlastnosti, pomáhá se vstřebáváním
dalších vitamínů (B5, B9 a B12), také se využívá v organismu při
metabolismu glukózy a zmírňuje svalové
bolesti.

Dávkování vitamínu B7

Díky faktu, že vitamín B7 není pro lidský organismus toxický, denní
doporučené dávkování není přesně stanoveno a doporučené dávky se
v jednotlivých zemích a na stránkách jednotlivých organizacích značně
liší. Obecně můžeme říci, že se doporučuje užívat dětem 10-35 μg
denně, dospělým okolo 30-60 μg denně. Některé potravinové doplňky
uvádějí jako DDD dávku 150 μg denně.

Denní spotřeba biotinu v organismu se pohybuje do 300 μg
denně a proto se za horní rozumnou hranici považuje dávka cca 200 μg
vitamínu B7 denně.

Největší zásobárnou biotinu jsou jedlé kaštany a
játra, následují luštěniny,
ledvinky, arašidy, mléko,
soja, rýže, ovesné
vločky, vodní melouny a vaječné
žloutky. Dobrým zdrojem je také** mateří kašička,
ananas, maliny** a houby.

Nedostatek vitamínu B7

Nedostatek vitamínu B7 se často projeví při poruše
trávení, oslabení střevní mikroflóry nebo při
užívání antibiotik či sulfonamidů. Obecně však můžeme říci, že
k nedostatku biotinu vlivem potravy nedochází.

Výjimku však tvoří lidé
konzumující ve větší míře vaječný bílek či syrová vejce celkově.
Vaječný bílek totiž obsahuje látku avidin, která na sebe
váže biotin a ten se tak stává neúčinný.

Právě ty totiž obsahují
látky bránící vstřebávání biotinu.

Fyziologicky se nedostatek biotinu projeví hlavně
letargií, únavou až ospalostí, drobnými
halucinacemi, nauseou, mravenčením končetin
a vlivem vícero obtíží i zhoršením chuti k jídlu a
depresí. To vše může být doprovázeno
vypadáváním vlasů a tvorbou lupů.
V našich zeměpisných šířkách je však takovýto nedostatek ojedinělý a
při dodržování klasického jídelníčku nehrozí.

Charakteristickým projevem nižšího množství vitamínu H je
vyrážka v obličeji spojená s nezvyklým
rozložením tuku v obličejové části, kterou někteří experti
nazvali „tvář biotinové deficiente“. Dále může mít významější
nedostatek vitamínu H za následek** zhoršené fungování imunitního
systému** a v důsledku toho vyšší pravděpodobnost k infekčnímu
bakteriálnímu onemocnění.

U těhotných žen v prvním trimestru gravidity může
kritický nedostatek biotinu způsobit vznik vývojových vad embrya, plodu.

Předávkování vitamínem B7

Jako ve vodě rozpustný vitamín odchází nadbytek biotinu
rozpuštěný v moči vylučovacími cestami ven z lidského
organismu a v těle se tedy nekoncentruje. Není toxický a pokud pomineme
užívání extrémně vysokých dávek, není znám případ otravy tímto
vitamínem.

Tip na závěr

Velkou výhodou biotinu je jeho tepelná stálost. Pokud
budete vařit, smažit či péct nějakou domácí pochoutku, úbytek vitamínu
B7 bude minimální. Např. ztráty při vaření luštěnin nepřekračují 5%,
při vaření kuřecího, vepřového nebo hovězího masa se ztráty pohybují
kolem 30%. Proto se nebojte a s radostí si večer uvařte nějakou
pochoutku.

Nedostatek vitamínů

Název vitamíny je odvozen od latinského slova vita=život. Mají základní význam pro vývoj a existenci organismu.

Vitamíny jsou základní složky lidské potravy, které společně se sacharidy, tuky a bílkovinami slouží jako katalyzátory biochemických reakcí, jsou součástí látkové výměny, podporují výstavbu nových tkání, zpomalují proces stárnutí, posilují a obnovují imunitní systém. Vitamíny je z většiny nutné doplňovat prostřednictvím potravy nebo uměle vyrobených přípravků.

Dělení vitamínů

Vitamíny dělíme na vitamíny rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.

1) Vitamíny rozpustné v tucích je organismus schopen ukládat do zásoby a z ní pak čerpat. Patří sem vitamíny A, D, E, K.

Vitamin A (retinol) ovlivňuje vidění, pohlavní žlázy a epitelové buňky.

• Je obsažen v živočišných potravinách (vepřové, hovězí a tresčí játra, máslo, mléko), rostlinách (mrkev, petržel, špenát, broskve, meruňky, …).
• Nedostatek se projevuje suchostí a loupáním kůže, poškozením rohovky až oslepnutím (zhoršené vidění v noci), průjmem, střevní infekcí, často ječnými zrny, četnými skvrnami na kůži.
• Nadměrné množství způsobuje bolest hlavy, podrážděnost, praskání rtů, negativně ovlivňuje vývoj plodu.

Vitamin D je skupina látek s účinkem proti řídnutí kostí. Je částečně vytvářen v těle vlivem ultrafialových paprsků.

• Přírodním zdrojem jsou hovězí a tresčí játra, vaječné žloutky, kakao.
• Nedostatek vede k rachitidě (deformace kostry, osteomalácie – tj. demineralizace kosti).
• Nadměrné dávky (způsobené vysokým příjmem) způsobují bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, dezorientaci.

Vitamin E má antioxidační účinky i schopnost působit v procesech způsobených volnými radikály. Vitamin E je využíván v podpůrně při léčbě některých nemocí, zejména srdečního a svalového původu. Sehrává i jistou roli v prevenci karcinogenního bujení a řady civilizačních onemocnění, příznivý vliv má i na nervovou a cévní soustavu a krvetvorbu.

• Doporučená denní dávka představuje 12,5 mg.
• Nachází se např. v rostlinných olejích, ořechových jádrech, hrášku. Dále pak v játrech a ostatních vnitřnostech, vepřovém a králičím mase nebo vejcích.
• Nedostatek bývá zřídka, většinou při genetických nebo metabolických poruchách.
• Předávkování také zřídka, bývá nevolnost, průjmy, kterém ustupují po přerušení příjmu. Vitamín E má dobrou tepelnou odolnost, méně se ztrácí při tepelné úpravě potravin.

Vitamin K je dvojsložkový vitamín představovaný vitamínem K1 a K2, ovlivňuje správnou funkci srážlivosti krve,podílí se s vitamínem D také na vývoji a stavbě kostí. Zvýšený příjem se doporučuje při užívání antibiotik a při onemocnění jater.

• Doporučená denní dávka je 0,001 mg /kg hmotnosti.
• V rostlinách se vyskytuje v rajčatech, špenátu, kapustě, brokolici, sojovém oleji. Dále v hovězích játrech.
• Nedostatek vitamínu K v organismu se objevuje zřídka, zejména u kojenců, nebo při onemocnění jater. Snížený stav vede k nebezpečným poruchám srážlivosti.
• Zvýšený příjem je nebezpečný pro pacienty s těžkým postižením funkce jater.

2) Vitaminy rozpustné ve vodě si tělo, mimo vitamínu B12, neumí ukládat do zásoby, proto musí být průběžně dodávány. Jejich přebytek je z organismu vylučován močí. Patří sem vitamíny B-komplexu a vitamín C. Vitaminy skupiny B zahrnují vitamíny B1, B2, B3, B6, B12, kyselinu panthotenovou (B5), kyselinu listovou a vitamín H (biotin).

Vitamin B1 (thiamin) má pozitivní vliv na nervový systém. Je součástí léčby otrav olovem, arzénem a nikotinem, důležitý je jeho příjem v těhotenství. Zvýšené potřeba je při fyzické zátěži, stresu apod. Zvýšené odbourávání je při konzumaci kávy a čaje.

• Doporučená denní dávka thiaminu se pohybuje okolo hodnoty 1,5 mg.
• Je obsažen v pivovarských kvasnicích, luštěninách, vepřovém mase.
• Při nedostatku jsou bolesti hlavy, poruchy koncentrace, deprese nebo melancholie, ztráta chuti k jídlu, špatná paměť, podrážděnost, nedostatek energie.
• Předávkování nepřináší prakticky žádné komplikace.

Vitamin B2 (riboflavin) pomáhá spalování cukrů, ovlivňuje zrakové funkce (vidění za šera), má podíl na tvorbě krevních elementů, zárodečných buněk a produkci hormonů v nadledvinkách.

• Denní dávka je přibližně 1,5 mg, závisí na energetickém výdeji.
• Zdrojem jsou pivovarské kvasnice, mléko, vejce, ořechy, brambory, hovězí a vepřové maso.
• Nedostatek riboflavinu se projeví zvýšenou citlivostí ústních koutků, zánětem sliznic dutiny ústní a jazyka, zánětem spojivek či citlivostí na světlo; šupinatěním kůže okolo nosu, na čele a uších. Vitamín B2 je odolný vůči teplu, ale je velmi citlivý na světlo.

Vitamin B3 (niacin, nikotinamid) ovlivňuje funkci mozku a metabolismus cholesterolu a tuků v těle. Niacin je částečně syntetizován v těle z tryptofanu.

• Denní dávka je 15 mg, vyšší potřeba je u lidí pijících alkohol a konzumujících sladká jídla.
• Je obsažen v rýži, čočce, hovězích a vepřových játrech.
• Mírný nedostatek způsobuje nechutenství, bolestivost sliznic úst, nespavost.

Vitamín B5 (kyselina pantothenová). K nedostatku dochází zřídka, protože kyselina pantothenová je ve většině potravin. Projevuje se únavou, poruchami spánku, nevolností.

Vitamín B6 (pyridoxin) je součástí enzymatických látek, ovlivňuje metabolismus tuků a bílkovin i imunitní systém. Užívá se v doplňkové léčbě ledvinných kamenů nebo revmatických onemocnění.

• Denní dávka je 2 mg, vyšší je potřeba u žen s hormonální antikoncepcí a sportovců.
• Je v kvasnicích, rybím a drůbežím mase, bramborách, zelí, mrkvi, sóji atd.
• Nedostatek vitamínu B6 se projevuje poruchami paměťových funkcí, nervového a trávícího systému.
• Předávkování prakticky nehrozí.

Kyselina listová (folacin, vitamín B9) ovlivňuje vývoj a růst organismu a funkci nervového systému.

• Denní dávka je 0,2 mg.
• Je v listové zelenině, fazolích, v játrech.
• Nedostatek je poměrně častý, zvláště u lidí trpících infekčními chorobami a těhotných žen (až předčasný porod). Projevuje se únavností a zvýšenou citlivostí. Při tepelném zpracování se jeho obsah v potravinách výrazně snižuje.

Vitamin B12 (cyanocobaltamin) ovlivňuje zejména funkci nervové soustavy, je lékem při makrocytární anémii. Chybí zejména u lidí bez konzumace živočišných produktů.

• Denní dávku představuje 0,003 mg.
• Je v droždí, mléku, játrech, ledvinách.
• Nedostatek může vést k anémii a neuropatii. Je dobře odolný při tepelné úpravě, ale světlo citlivý.

Vitamin H (biotin) je důležitý pro vývoj organismu, významně ovlivňuje stav pokožky.

• Doporučená dávka je 0,15 mg.
• Je obsažen v droždí, játrech, ledvinách, žloutku.
• Nedostatek spíše výjimečně u kojenců a lidí pravidelné konzumujících alkohol.

Vitamin C (kyselina askorbová) ovlivňuje funkci imunitního systému, je důležitý v prevenci a podpůrné léčbě řady chorob.

• Denní dávka 60 až 100 mg, v případě potřeby možno zvýšit až 10 krát.
• Je v ovoci (jahody, černý rybíz, jeřabiny) a zelenině (paprika, křen, …).
• Nedostatek se projevuje malátností, únavou, snížením imunity, až krvácivost z dásní, padáním zubů. Dlouhodobá absence příjmu vitamínu C může vyústit ve smrt.

Léčba nedostatku vitamínů

Nedostatek určitého vitamínu (částečný = hypovitaminóza, kompletní = avitaminóza) nebo jeho nadměrné množství (hypervitaminóza) se v těle projevují poruchami a onemocněními různé závažnosti. Nedostatek může být způsoben nedostatečným příjmem, poruchou žaludeční sekrece případně působením antivitamínů. Hypervitaminóza (nadbytek) je možná v podstatě jen u vitamínů rozpustných v tucích.

Přírodní a doplňková terapie

Existuje celá řada léků a potravinových doplňků s obsahem vitamínů a minerálů pro preventivní užívání. Jejich složení a kombinace je vhodné volit podle příznaků jejich nedostatku, při závažnějších problémech po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.