Vitamín c prý může způsobit potrat – je to pravda?

28.08.2015, 14:41, ANIMO

NOVÉ! Ne všechna krmiva a bylinky jsou vhodná pro březí klisny a další zvířata. Je potřeba se vyvarovat určitých produktů, které mohou dokonce přivodit potrat.  Některé naopak jsou vhodné a výrazně zlepší průbeh březosti a porodu.

Dozvíte se exkluzivně v tomto článku!

V březosti je potřeba opatrně s některými krmivy a bylinkami. I když můžete mít pocit, že bylinky neuškodí, opak je pravdou. Málokdy si však uvědomíme, že látky v nich obsažené mohou být velmi silné. A že bylina, stejně jako lék, nám sice může pomoct při zdravotních problémech, ale při nadměrném nebo nesprávném užívání naopak škodí. Při březosti to platí dvojnásob.

Některé byliny obsahují látky, které ovlivňují hormonální aktivitu klisny, jiné mohou způsobit různé vývojové malformace, jako například více končetin či hlav, nevyvynutí plodu, některé zase způsobit zvýšené prokrvení reprodukčních orgánů, předčasné stahy děložní sliznice až potrat, případně můžou negativně působit na březostí již tak zatížené orgány jako srdce a ledviny. Jedná se zejména o dlouhodobé a nadměrné používaní, u některých bylin stačí však již malé množství.

První trimestr (0-3 měsíce březosti) je nejcitlivější obodbí, doporučuji se vyhnout všem bylinám i zvláštním doplňkům. Rozhodně také neriskovat s očkováním, odčervením a používání chemických repelentů (Farnam, Predator atd).

Co může být vhodné pro laktující zvířata, může být naopak pro březí nebezpečné a naopak! Například pískavice a sladový květ březí klisny dostat nesmí, ale kojícím klisnám zvyšuje produkci mléka a velmi se doporučuje.

Seznam bylin, které se nesmí podávat při březosti:

Velmi známé a běžné:  

• Andělika lékařská (Angelica archangelica)
• Aloe – rostlina je schopna vyvolat překrvení pánevních orgánů a potrat
• Brutnák lékařský (Borago officinalis)
• Čertovo kopyto (Harpagophytum)
• Česnek – snižuje srážlivost krve, proto není vhodný, blíží-li se termín porodu
• Dobromysl (Origanum) – vyvolává překrvení pánevních orgánů
• Heřmánek – může způsobit alergii u hříběte, tlumí činnost srdce a dýchacího systému
• Hluchavka (Lamium)- obsahuje saponiny schopné způsobit rozklad červených krvinek
• Chaluha bublinatá (Fucus vesiculosus) – velmi vysoká koncentrace jodu, v případě použití se musí přesně dávkovat!
• Chmel otáčivý (Humulus lupulus)
• Kurkuma (Curcuma longa)
• Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)- je schopen poškodit srdce
• Kopřiva (Urtica)- dráždí ledviny a odvádí škodliviny do plodu
• Kostival lékařský (Symphytum officinale)- může poškodit játra
• Libeček lékařský (Levisticum officinale)
• Lopuch větší (Arctium lappa)
• Máta peprná – snižuje krevní tlak, zhoršuje krevní obraz, poškodí ledviny
• Maliník (Rubus)
• Měsíček lékařský (Calendula)
• Meduňka lékařská (Melissa officinalis)
• Medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi)- může poškozovat játra
• Ocún jesenní (Colchicum autumnale) – může se vyskytovat na pastvinách, nebezpečí hlavně v otavách, kvete srpen až listopad!
• Ořešák černý (Juglans nigra L.) – pozor na spadané listí!!
• Pelyněk (Artemisia)- mohl by vyvolat potrat
• Podběl (Tussilago)- raovinotvorný, poškozuje játra
• Pískavice řecké seno – hormonální aktivita, potrat
• Přeslička (Equisetum) – je schopna vyvolat lehkou otravu
• Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis)-může vyvolat křeče
• Řebříček obecný (Achillea millefolium)
• Sedmikráska (Bellis perennis) – díky obsahu saponinů je schopna poškodit červené krvinky
• Skořice (Cinnamomum)- může způsobit překrvení pánve
• Srdečník obecný (Leonurus cardiaca)- je schopen ovlivni činnost srdce
• Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)- je schopna vyvolat potrat a ohrozit srdce
• Tymián obecný (Thymus vulgaris)
• Třezalka (Hypericum)- často se vyskytuje na pastvinách!
• Zázvor (Zingiber officinale)- pouze krátkodobě max. 5 dnů a v nížší dávce, ve větším množství může způsobit překrvení pánevní oblasti

Méně se vyskytující byliny:  

• Benedikt lékařský nebo benedikt čubet (Cnicus benedictus L.)
• Blín černý (Hyoscyamus niger) – je schopen vyvolat potrat
• Drmek obecný (V. agnus-castus)
• Jalovec (Juniperus)- dráždí ledviny
• Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris)- může být jedovatá
• Lékořice (Glycyrrhiza)- zvyšuje krevní tlak a negativně ovlivňuje vylučování vody a solí (zejména draslíku) z organismu
• Oman pravý (Inula helenium)
• Pepřovník opojný (Piper methysticum)
• Ploštičník hroznatý (Actaea racemosa)
• Routa vonná (Ruta graveolens)- je schopna vyvolat překrvení pánevních orgánů
• Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) – keř může se vyskytovat na pastvinách
• Sporýš (Verbena)
• Šanta kočičí (Nepeta cataria)- bylinka v oblibě u koček
• Většina éterických olejů
• Vratič (Tanacetum parthenium)- je schopen vyvolat překrvení pánevní oblasti a poškození ledvin
• Yzop lékařský (Hyssopus officinalis)

Seznam krmiv, které se nesmí podávat při březosti:

• Celer kořen
• Kukuřice- vzhledem k veliké náchylnosti na alfatoxin nedoporučuji kukuřici vůbecpoužívat
• Nekvalitní otruby, semena – tato krmiva při špatné kvalitě obsahují toxické plísně
• Pečivo a jablka – zvyšují nadýmání, koliky, plynatost
• Petržel kořen i nať- může vyvolat překrvení dělohy a dráždit ledviny
• Rýžové otruby tučné (gamma oryzanol)- steroidní látky nepatří do výživy březích klisen ani hříbat
• Sladový květ sypký (hordenin) – může způsobovat potrat, nebo také deformace plodu

Co při březosti pomáhá?

Existují samozřejmě i bylinky naopak doporučované při březosti na různé gravidní obtiže a na přípravu zvířete k porodu.

Některé nedoporučované bylinky, jako je máta či zázvor lze použít při dodržených bezpečnostních pravidel. Použití je možné v případě obtíží jako je průjem, nechutenství, nadýmání a to vždy krátkodobě – maximálně 5 dní v dávce zázvor 5 g a máta 25 g. Nedoporučuje se ale užívat ji dlouhodobě pro její nepříznivý vliv na játra a krevní obraz.

I kopřivu je možné použít pro extrémně chudokrevné klisny v 2 a 3. trimestru v dávce 30 g denně max. 4 týdny. Meduňku také, v maximální dávce 15 g denně a max týden. A to v případě extrémního neklidu před porodem.

Seznam bylinek vhodných pro březí klisny a zvířata:

• Borůvka list- snižuje hladinu krevního cukru, který v březosti stoupá
• Fenykl- mleté semeno, trávicí obtíže
• Kmín- mleté semeno, trávicí obtíže, průjem, nesmí se však užívat dloudobě a ve vysokých dávkách, to by pak mohl poškodit játra a ledviny
• Kontryhel- 2 týdny před porodem a po porodu, stahuje dělohu
• Mateřídouška- 2 týdny před porodem a po porodu, stahuje dělohu
• Maliník- 4 týdny před porodem, zlepší kontrakce
• Rakytník – zdrojem vitamínu C
• Růže květ
• Šípek opodí- zdrojem vitamínu C
• byliny v seznamu nebezpečných neuvedené, maximálně 14 dní v kuse

Na konci březosti je možné silné účinky bylin využít ku prospěchu. Bylinky, podporující děložní činnost a připravující porodní cesty, jsou náhle vítané.

Nejpoužívanější je list maliníku, který se doporučuje podávat 4 týdny před porodem. Vedle výše uvedených účinků prý snižuje riziko porodního krvácení.

Děložní stahy podporuje i skořice, kontryhel a mateřídouška.

Kontryhel i mateřídoušku doporučujeme podávat i další 2 týdny po porodu pro regeneraci organismu.

Doporučuji i zvýšit 2 týdny před porodem lněné semínko na množství až 300 g denně (extrudované) a olivový olej 30 ml kvůli vitamínu K.  Kromě toho, že povzbuzuje činnost střev, i urychluje nástup a průběh porodu. Také vidím jako přínosné podávat čerstvou mrkev v dávce 2 kg denně. 

Podávání teplého mashe není vhodné, teplé krmivo jako takové nemá u koní své opodstatnění a může přivodit koliku. Náhlé změny v krmení nejsou vůbec vhodné.

Některé byliny jsou silně kontraindikovaní s graviditou a tak je potřeba podrobně znát možné nežádoucí účinky a před použitím jakýchkoliv bylin u březí klisny je nutné se poradit s odborníkem na byliny. Určitě takového odborníka najdete u nás, Ing. Bergrová pomáhá koním se zdravotními obtížemi bylinami, homeopatií a nutriterapií již 11 rokem.

Potrat a potrácení

Existují dva základní druhy potratů – samovolný potrat (abortus) a umělý medicínský (interrupce). Samovolné potrácení je charakterizováno 3 a více ztrátami plodu. V současné době hovoříme o dysfertilitě již po 2 samovolných potratech a aktivně přistupujeme k hledání příčiny.

Existují dva základní druhy potratů – samovolný a medicínský (umělý)

Samovolný potrat (abortus) = ukončení těhotenství a vypuzení plodu z dělohy, a to v prvních 12 týdnech jeho trvání

• spontánním (samovolným) potratem končí 25 až 40 % těhotenství. Potratovost je velmi závislá na věku matky
• jeden samovolný potrat do 12. týdne těhotenství je poměrně častý u řady žen a většinou to neznamená nemožnost mít další normální těhotenství a porodit zdravé dítě
• v případě opakovaného potratu (3 a více) je naopak nutné najít a odstranit příčinu již před dalším otěhotněním a tím zlepšit ženě šanci donosit a porodit zdravé dítě
• ženám, které samovolný potrat prodělaly, doporučují lékaři před dalším těhotenstvím a zejména pak po otěhotnění užívat vitaminové doplňky a také zvýšený přívod kyseliny listové (Acidum folicum). Ke zvážení je také případná podpora funkce žlutého tělíska (dočasná žláza s vnitřním vylučováním, nachází se v kůře vaječníku) dodáváním přirozených gestagenů (tablety nebo injekce)

Příznaky potratu

• vaginální krvácení či špinění: na začátku těhotenství krvácí či špiní mnoho žen a jen zhruba v polovině případů končí takové těhotenství potratem
• bolesti v podbřišku a pánevní oblasti: varovným příznakem je, pokud se ke krvácení či špinění přidají křečovité bolesti v pánevní oblasti. Děloha se při potratu stahuje ve snaze vypudit plodové vejce
• pokud se u vás takovéto příznaky objeví, neprodleně vyhledejte lékaře! Při včasném léčení může být naděje na vyléčení a donošení plodu
• pokud již nelze potratu zabránit a je nutné (zejména při probíhajícím potratu, event. zjištěném odumřelém, nevyvíjejícím se těhotenství) provést revizi dutiny děložní. Jedná se o výkon prováděný v nemocničním zařízení, v celkové anestezii (viz Ukončení těhotenství z medicínského důvodu)

Příčiny potratů

• ve většině případů bývají na straně plodu, v mnohem menší míře se jedná o problém na straně matky
• příčiny ze strany plodu:
  • chromozomální porucha
  • genetická porucha
• příčiny ze strany matky:
  • anomálie dělohy
  • interní onemocnění matky
  • infekce matky
  • úraz

Umělé přerušení těhotenství (interrupce a přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů i v pozdějším stádiu)

• operační výkon, při němž dochází záměrně k přerušení těhotenství. Důvody k provedení potratu mohou být různé, od nechtěného těhotenství až po zdravotní příčiny na straně matky či plodu

Formy umělého přerušení dle stádia těhotenství Pokud není umělé přerušení těhotenství zdravotně indikováno a žena se pro něj rozhodne sama, z vlastní vůle, není tento zákrok hrazen pojišťovnou! Cena výkonu se pohybuje od 2 000 do 5 000 Kč.

Typy interrupce

Miniinterrupce – šetrnější způsob, není potřeba velkého roztažení děložního hrdla. Provádí se ambulantně v celkové anestezii do ukončeného 6. týdne těhotenství u ženy, která ještě nerodila a do ukončeného 8. týdne u ženy, která již rodila vaginální cestou. Jedná se o odsátí děložní sliznice. Nenastanou-li komplikace, odchází žena ještě týž den domů.

Klasická interrupce (kyretáž) – provádí se od ukončeného 6. (8.) týdne těhotenství do ukončeného 12. týdne těhotenství.

Při tomto výkonu gynekolog rozšíří děložní čípek a seškrabuje vnitřní vrstvu dělohy (endometrium) pomocí štíhlé kovové lžíce zvané kyreta. Výkon se provádí v narkóze při jednodenní hospitalizaci.

Odpoledne po provedení výkonu jde většinou žena domů, ale několik dnů by měla zůstat v klidu na lůžku.

Ukončení těhotenství z medicínského důvodu – až do 24. týdne těhotenství v případě, že je prokázána genetická nebo anatomická vada plodu (Downův syndrom, vrozené vady mozku, srdce, ledvin, rozštěp rtu atd.) Tento zákrok se provádí v celkové anestezii. Za dva týdny po zákroku se žena musí dostavit na kontrolu ke svému gynekologovi.

Zdravotní rizika interrupce

• Během interrupce – komplikace mohou nastat například v případě, kdy nedojde k úplnému odstranění tkáně z dělohy. Velice vzácně může dojít k poranění dělohy, v krajním případě až protržení děložní stěny
• Po interrupci – v několika procentech případů stále hrozí, že žena po interrupcích bude mít problém znovu otěhotnět či těhotenství udržet
• Infekce po potratu – nebezpečí děložního jizvení, které je třeba léčit, protože může vést až k neplodnosti

Potrácení – děložní faktor

Samovolné potrácení je charakterizováno 3 a více ztrátami plodu. V současné době hovoříme o dysfertilitě již po 2 samovolných potratech a aktivně přistupujeme k hledání příčiny.

Etiologie potrácení je různorodá. Jedná se o příčiny na straně matky i plodu. Nejčastější příčina těhotenských ztrát ze strany plodu je genetická, kdy se jedná o chromozomální abnormalitu. Zjednodušeně bychom mohli říci, že příroda si sama poradí s plody, které by neměly naději na přežití.

Ze strany matky nacházíme příčiny na jedné straně matkou ovlivnitelné (abusus drog, kouření, abusus alkoholu, teratogenní látky, expozice chemickým činidlům) a na druhé straně matkou neovlivnitelné (genetické odchylky, imunologický faktor, odchylky dělohy, hormonální poruchy, těžké onemocnění matky).

V případě děložního faktoru – odchylek dělohy – se u dysfertility / opakovaného potrácení projevují různé abnormality, které mají podobný důsledek, a sice, že oplodněné vejce se nedokáže nidovat (uhnízdit) v děloze. Jedná se o vývojové poruchy dělohy, které vedou k odlišnému tvaru dělohy (vytvoření přepážky, zbytkového rohu dělohy, zdvojení dělohy, atd.).

Dále se jedná o poruchy krevního zásobení v děloze. Ty jsou důsledkem děložních nepravidelností jako je polyp, myom, srůsty, nebo Aschermanův syndrom ( – tento syndrom je charakterizován četnými nitroděložními srůsty, které vznikají nejčastěji jako důsledek zákroku na děloze, nebo zánětu).

Příčinou potrácení můžou být také poruchy hrdla děložního, které nedokonale plní svou funkci „uzávěru“.

Děložní faktor potrácení je diagnóza do určité míry dobře léčitelná.

Léčebný postup závisí samozřejmě na konkrétní diagnóze, ale díky rozvoji hysteroskopické techniky se mnohé nepravidelnosti dají vyřešit jednoduchým zákrokem.

Dokonce některé menší děložní abnormality, (jako je děložní přepážka, či drobný polyp) se dají vyřešit pouze ambulantní cestou, tedy bez nutnosti hospitalizace v nemocnici.

Potrácení a infertilita je ovšem svízelná v tom, že se mnohdy na opakovaných těhotenských ztrátách nepodílí pouze jeden faktor a je nutné hledat a řešit více obtíží.

Potrácení – vejcovodný faktor

Opakované potrácení postihuje asi 1% žen v reprodukčním věku. Je charakterizováno 3 a více těhotenskými ztrátami. Při pátrání po příčině těhotenských ztrát se zaměřujeme také na abnormality vejcovodu.

Abnormality vejcovodu nejsou častou příčinou neplodnosti, nebo potrácení, přesto mohou významně reprodukci ovlivnit. Správná činnost vejcovodu je pro oplodnění vejce a jeho transport do dělohy nezbytná. Již v ranném vývoji pohlavní soustavy může dojít k různým abnormalitám, které vedou k odlišnému tvaru dělohy a napojení vejcovodů.

Dojde – li ke srůstům (ať už uvnitř vejcovodu, nebo vně), nebo je – li vejcovod naplněn tekutinou (hydrosalpinx, pyosalpinx) nemůže tento orgán svou funkci správně provádět. Navíc často vysílá do dělohy působky, které zabraňují úspěšnému uchycení vyvíjejícího se embrya.

Některé abnormality vejcovodu vedou k mimoděložnímu těhotenství a časné těhotenské ztrátě, a bohužel, při řešení život ohrožující situace, i ke ztrátě vejcovodu.

Diagnostika vejcovodového faktoru potrácení je nejčastěji ultrazvuková. Ultrazvukem se zaměříme na tvar vejcovodu a jeho možné odchylky, pomocí HyFoSy (Hysterosalpingo Foam Sonografie) pak můžeme i v ambulanci prověřit průchodnost vejcovodu. Tato metoda nahrazuje dříve hojně užívanou hysterosalpingografii, která ke zobrazení využívá rentgenové záření.

Jedinou možnou léčebnou modalitou je bohužel v mnohých případech operační léčba, mnohdy s odstraněním vejcovodu. To se provádí nejčastěji laparoskopicky.

Spontánní potrat, jeho příčiny a rizikové faktory

Spontánním potratem se rozumí samovolné vypuzení embrya či plodu z dělohy v prvních 20 týdnech těhotenství.

Spontánní potrat

Spontánním potratem končí okolo 15 %1 rozpoznaných těhotenství. Skutečné číslo je zřejmě mnohem vyšší, protože mnoho těhotenství zanikne ještě dříve, než žena zjistí své těhotenství. Většina potratů (až 80 %2) proběhne v 1. trimestru těhotenství, tedy do 12. týdne těhotenství.

Potrat je pro ženu velmi bolestivý, a to nejen fyzicky, ale hlavně po psychické stránce. I když se tato událost stane na počátku těhotenství, má již žena vytvořen k budoucímu dítěti emoční vztah, a potrat obvykle způsobí velké duševní trauma. Pokud se vás tento odstavec týká, přečtěte si náš článek Smutek po potratu.

Ženy po potratu nejvíce zajímá, co bylo příčinou potratu. Možných příčin je mnoho, bohužel ve většině případů se příčina nedá zjistit.

Obecně se má za to, že jeden potrat je náhodný jev a nezvyšuje pravděpodobnost potratu v dalším těhotenství.

Při třech a více potratech se již lékaři snaží zjistit možnou příčinu potrácení a pomoci tak ženě donosit zdravé dítě. Více v našem článku o opakovaném potrácení.

Příčiny potratu

• příčiny v plodovém vejci – způsobují až 50 %3 potratů v 1. trimestru, nejčastěji jde o chromozomální odchylky v oplodněném vajíčku, které většinou vznikají náhodně při dělení buněk, spíše výjimečně jsou odchylky zděděny po rodičích,
• chyby při zahnízdění vajíčka – k chybě může dojít během cesty vajíčka z vejcovodu do dělohy nebo při zahnízdění blastocysty (shluku buněk, ze kterých se vytvoří embryo a placenta) do děložní sliznice,
• zevní příčiny – rentgenové záření, toxické látky, léky,
• mateřské příčiny – častěji vyvolávají potraty v pozdějších fázích těhotenství, může jít o autoimunitní choroby, poruchy srážlivosti krve, vrozené nebo získané vady dělohy, nedostatečnost děložního hrdla, infekční onemocnění nebo nedostatečnou tvorbu hormonů potřebných pro udržení těhotenství.

Co není příčinou potratu

Ženy se často po potratu obviňují, že nějaká jejich činnost (práce, cvičení, sexuální život) způsobila potrat. Vědecké studie však opakovaně potvrzují, že příčinou potratu nemohou být4:

• běžné cvičení a sex,
• běžná práce a jednorázové zvedání těžkých předmětů,
• stres, náhlé leknutí,
• pád nebo jiný úraz, pokud při něm nedojde k ohrožení života ženy.

Rizikové faktory pro potrat1,2

• věk matky a otce – pravděpodobnost potratu roste s věkem ženy, ve 40 letech má žena dvojnásobné riziko potratu než 20letá žena, ve věkové skupině nad 45 let končí potratem 75 % těhotenství, pravděpodobnost potratu roste také s věkem otce,
• opakované potraty – ženy, které potratí více než jednou, mají v dalším těhotenství vyšší pravděpodobnost potratu, než ženy, které nepotratily nebo potratily jen jednou,
• vícečetné těhotenství – těhotenství s více než jedním embryem (plodem) jsou více ohrožena potratem než jednočetná těhotenství,
• chronická onemocnění a poruchy – některá onemocnění, např. cukrovka (nekompenzovaná) nebo lupus, některé vrozené poruchy srážlivosti krve a hormonální poruchy mohou zvyšovat riziko potratu,
• infekce v těhotenství – některá infekční onemocnění mohou způsobit potrat, např. listerióza, příušnice, zarděnky, spalničky, kapavka nebo HIV,
• genetické problémy – pokud jeden z rodičů nebo oba mají dítě nebo sourozence s genetickým postižením, je zde vyšší riziko potratu z genetických příčin,
• kouření, pití alkoholu a užívání drog – kouření, nadměrný příjem alkoholu a užívání nelegálních drog je spojeno se zvýšeným rizikem potratu,
• toxické látky v prostředí – toxické látky, které mohou způsobit potrat, zahrnují např. olovo, arzén a některé chemikálie, jako např. formaldehyd, benzen, etylenoxid, škodlivé může být také rentgenové záření,
• užívání některých léků – některé léky není možné užívat v těhotenství, protože mohou způsobit vývojovou vadu či potrat. Předepisující lékař by měl o těhotenství vždy vědět, včetně i jen možnosti těhotenství. V těhotenství neužívejte žádné léky bez porady s lékařem,
• obezita – některé studie dávají do souvislosti obezitu matky a zvýšené riziko potratu,
• některá vyšetření v těhotenství – malé riziko potratu je spojeno i s některými invazivními vyšetřeními v těhotenství, např. amniocentézou nebo choriocentézou.

O tom, jak potrat probíhá a jaký je postup lékaře při potratu, si můžete přečíst v následujícím článku.

Zeptejte se na spontánní potrat v diskuzním fóru nebo sdílejte své zkušenosti na blogu Maminkám.cz.

Zdroje: http://www.porodnice.cz/tehotenstvi-a-z/spontanni-samovolny-potrat http://www.porodnice.cz/clanky/predcasny-porod-0 1https://en.wikipedia.org/wiki/Miscarriage 2http://www.babycenter.com/0_miscarriage-signs-causes-and-treatment_252.bc 3http://www.porodnice.cz/tehotenstvi-a-z/potrat 4Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy, Mayo Foundation for Medical Education and Research, 2004

Mýty a pověry o těhotenství I. | Věrnostní program Globus Bonus

Těhotenství je pro ženu obdobím velkých změn a není tedy překvapením, že je opředeno mnohými pověrami. Ty často vznikaly v dobách, kdy se neúspěch těhotenství, nemoc matky nebo dítěte nedaly jinak vysvětlit.

Dnes už většinou působí jen úsměvně, ale mnohé nastávající maminky se jimi stále řídí, protože člověk nikdy neví. Jistě už i k vám se dostala spousta zaručených rad, co dělat nebo naopak nedělat.

Pojďme si tedy projít ty nejčastější mýty o těhotenství.

1.      Nezvedejte ruce nad hlavu, hrozí omotání pupeční šňůry

Jste těhotná a vaše okolí vám zdůrazňuje, že v žádném případě nemáte nejen věšet prádlo, ale ani mýt okna nebo dělat jakoukoli práci, kde dochází k rotaci trupu nebo zvedání paží? Nebojte se, vám ani miminku nic nehrozí.

  Ovinutí pupečníku kolem krčku dítěte je zcela běžná věc, se kterou se setkáváme poměrně často. Není výjimkou, že je pupečník obtočený i 2x nebo 3x a plod přitom nemá žádné problémy. Tento mýtus se traduje až do dnešních dob a věří mu stále ještě hodně lidí.

Ve skutečnosti se s pupeční šňůrou omotanou kolem krčku rodí až 30 % miminek, která se pak vyvíjejí naprosto srovnatelně s ostatními dětmi. Omotání pupeční šňůry vždy způsobuje aktivita miminka.

Maminka může věšet prádlo i záclony, umývat okna nebo ometat pavučiny ze stropu, aniž by v tomto směru měla mít jakékoli obavy. Na druhou stranu – proč si tento mýtus trošku nepěstovat, že? Tedy když za vás to prádlo má kdo pověsit…

2.      Čeká-li žena holčičku, ubírá jí to na kráse. Kluk krásu nebere.

Tato pověra je mezi budoucími maminkami velmi populární. Možná i vám se v těhotenství stalo, že vám kamarádka řekla: Tobě to tak sluší – ty budeš mít určitě chlapečka.

  Neexistuje jediný důkaz o tom, že by ženy, které očekávají holčičku, v těhotenství více přibíraly, trpěly otoky nebo se jim více dělaly pigmentové skvrny. Pohlaví miminka je určeno už dávno před tím, než těhotná žena pocítí první těhotenské příznaky, pojem krásy je navíc velmi relativní.

Důležité je to, aby se těhotná žena cítila dobře a okolí tak dávala signál o tom, že je tou nejkrásnější maminkou pro své děťátko.

3.      Má-li dítě po narození nějakou vadu, je to tím, že se žena v těhotenství něčeho lekla.

Vrozené vady vznikají v průběhu prenatálního života dítěte a nemají nic společného s leknutím ženy, ke kterému došlo v těhotenství. Extrémní stres může způsobit potrat nebo předčasný porod, ale rozhodně ne vznik vrozené vady. Příčinou vrozených vad bývají spíše takzvané teratogeny, genetické vlivy a nemoci.

Teratogeny mohou být fyzikální (například ozáření rentgenem), mechanické vlivy (poranění břicha v těhotenství), různé léky nebo chemické látky nebo například přehřátí organismu.

Většina vývojových vad vzniká u dítěte do třetího měsíce jeho vývoje v děloze, proto se právě v tomto období snažte vyvarovat všech faktorů, které by vaše nenarozené děťátko mohly poškodit. Leknutí však mezi ně nepatří.

4. Nespěte na zádech

V počátečních měsících spaní na zádech nevadí ani těhotné, ani miminku. Pravdou ale je, že v pokročilém stádiu těhotenství je spaní na zádech opravdu pohodlné jen málokteré ženě.

V posledních týdnech před porodem pak dlouhodobá poloha na zádech může způsobit horší zásobení plodu kyslíkem. Není ale nutné obávat se toho, že se ve spánku na záda přetočíte nevědomky.

Při normálním průběhu těhotenství má budoucí maminka spát v takové poloze, která je jí co nejpohodlnější a přinese jí klidný a co nejméně rušený spánek.

Šokující pravdy o nachlazení

Dobrá zpráva – líbáním se nachlazení nepřenáší.Foto: Profimedia.cz

Výzkum se v posledních deseti letech zaobíral tím, co nachlazení našemu tělu způsobuje, jak se dá léčit, zda vůbec apod. Vědecká spisovatelka Jennifer Ackermanová hovořila s předními odborníky a výsledkem je překvapivá studie o mýtech a faktech kolem nachlazení. Informoval o ní server Daily Mail. Některá zjištění jsou velmi překvapivá:

Symptomy nachlazení nejsou důsledkem ničivých účinků virů, ale spíše toho, jak silně na ně reaguje náš imunitní systém. Takzvaná ‚silná nachlazení‘ jsou tudíž spíše produktem silného imunitního systému. Potravinové doplňky, které slibují pomoci s bojem proti nachlazení posílením imunitního systému tudíž mohou paradoxně vyvolat silnější příznaky nachlazení.

Žádný lék na nachlazení nebyl tolik studovaný jako vitamín C, o němž se tvrdí, že pomáhá bílým krvinkám bojovat proti infekci.

Nicméně, na 30 klinických studií zahrnujících více než 10 tisíc lidí zkoumalo účinky denního užívání vitamínu C, a ukázalo se, že to nachlazení nezabrání. V nejlepším případě to mírně zkrátí dobu trvání příznaků.

Vitamín C pomůže proti nachlazení v jediném okamžiku, a to, pokud jste zapojeni do extrémního fyzického cvičení nebo vystaveni extrémnímu fyzickému chladu. Několik studií ukázalo, že vojáci, lyžaři a maratonci, kteří užívají denní dávku 200 mg vitamínu C, mají v těchto situacích riziko nachlazení sníženo o polovinu.

Vitamín B. Ilustrační foto

Foto: Profimedia.cz

Nepijáci jsou riziku nachlazení vystaveni více, než ostatní, ačkoliv vědci nevědí přesně proč. Zároveň ze studie vyplývá, že jeden až dva drinky denně pomáhají jako prevence.

Nicméně vědci stejně nedoporučují alkohol jako lék na běžné onemocnění, neboť důsledky pití pro celkové zdraví jsou mnohem horší než důsledky nachlazení.

To je jedno z největších překvapení, přenos při líbání nachlazeného člověka je velmi nepravděpodobný. Největší skupina virů, jimiž se nachlazení šíří, jsou takzvané rhinoviry, a ty do těla nevstupují skrz ústa.

Potvrzují to i vědci z lékařské univerzity ve Wisconsinu, kteří nechali po dobu minuty a půl líbat nakažené a nenakažené dobrovolníky. Během 16 studií se vyskytl přenos pouze v jediném případě. Podle vědců se 8000krát pravděpodobněji nakazíte jinak než prostřednictvím slin, proto je líbání a pití společného nápoje relativně bezpečné.

Většina virů se do těla dostává očima nebo nosem, přičemž nejčastější cestou přenosu je kašel, kýchání nebo dotek infikovaného povrchu rukama.

Prádelna může být jedním z hlavních míst přenosu v domě, tvrdí mikrobiolog Charles Gerba z univerzity v Arizoně. Jen pouhý akt dávání věcí do pračky zvyšuje riziko, že na rukou ulpí bakterie. Praním se sice zničí 99 procent z nich, nicméně, pokud jich tam jsou milióny, i ono jedno procento představuje poměrně velké riziko.

Navíc viry, jež způsobují nachlazení, jsou praním mnohem hůře odstranitelné než bakterie. Číhají v záhybech a těžko dostupným místech oblečení.

Navzdory obecnému přesvědčení zelený hlen není signálem o tom, že je naše tělo napadeno infekcí, ale toho, že náš imunitní systém funguje správně.

Tím, že tělo rekrutuje více a více obranných bílých krvinek, dostávají se ty i do nosu, kde mění barvu hlenu z jasně žluté na zelenou. Důvodem je, že tyto buňky nesou zelený enzym obsahující železo. Čím je tedy barva hlenu zelenější, tím je imunitní systém silnější.

Pokud si myslíte, že když se nebudete pohybovat v chladném počasí venku, vyhnete se nachlazení, jste na omylu. Jeden z nejpravděpodobnějších zdrojů přenosu infekce je totiž pracovní stůl či počítačová myš.

Studie v kancelářích zjistila, že 47 procent počítačů, 46 procent počítačových myší a 45 procent telefonů obsahuje viry způsobující nachlazení. Stejný výzkum zjistil, že mezi nejohroženější povolání patří právníci, učitelé, účetní, bankéři, radio DJ, lékaři a televizní producenti.

Pocit, že se dusíte a nemůžete dýchat nosem není, navzdory přesvědčení, způsoben nadměrnou produkcí hlenu, ale otokem krevních cév v nose. Ty otékají i běžně, v pravidelném rytmu, takže pokaždé má jedna dírka menší rozměr než ta druhá.

V průběhu nachlazení se ovšem rytmus zvyšuje a otok se zvětšuje tak, že se dírka téměř ucpe. To nás nutí neustále smrkat, ačkoliv to de facto nepomáhá. Naopak silné smrkání může uškodit, neboť rozpohybuje nosní tekutinu plnou virů a bakterií a ta se může dostat do dutin, kde způsobí sekundární infekci. Proto smrkejte velmi jemně a z obou dírek současně.

Nachlazení způsobují viry a nikoliv bakterie, proto také na něj nemají vliv žádná antibiotika. Ta zabíjejí bakterie tím, že brání budování jejich buněčných stěn. Viry ovšem žádné buněčné stěny nemají. Ze stejného důvodu nemohou jejich zárodky zničit žádné antibakteriální prostředky.

Určitou alternativou, která by mohla šíření virů potlačit, je používání dezinfekčních prostředků na bázi alkoholu. Podle jedné ze studií univerzity ve Wisconsinu jsou takové prostředky v odstraňování rhinovirů mnohem účinnější než obyčejné mýdlo s vodou.

Je to neuvěřitelné, ale vědci si myslí, že četnost nachlazení souvisí s tím, kdy si vaši rodiče pořídili vlastní bydlení. A to konkrétně v době před vaším 18. rokem. Je to sice jen sekundární příčina, ale prý ne zanedbatelná.

Absence vlastního příbytku totiž podle vědců vede ke stresu a produkci stresového hormonu kortizolu. Ten vypíná cytokiny – molekuly, jež vyvolávají rychlou a agresivní akci imunitního systému.

Podle doktora Sheldona Cohena z Carnegie Mellon University je nejkritičtějším obdobím věk do šesti let. Pokud v té době rodina nebydlí ve vlastním, dítě je četným nachlazením velmi ohroženo.

‚Vystavení chladu nemá nic společného s nachlazením,‘ říká Ron Taylor z univerzity ve Virginii.

Nachlazení jsou běžnější na podzim a v zimě naopak proto, že chladnější počasí žene lidi do uzavřených prostor, kde se infekce snáze šíří z jedné osoby na druhou.

Vrchol sezóny nachlazení je v září a začátkem ledna, pravděpodobně souvisí s návratem studentů do škol po letní a zimní přestávce.

Recept našich babiček, že kuřecí vývar pomáhá na nachlazení, má vědecký základ.

Stephen Rennard, plicní specialista z University of Nebraska Medical Centre, zjišťoval, zda kuřecí polévka sníží pohybu neutrofilů, buněk, které spouštějí v místě infekce zánět. Studie potvrdila, že ano, ačkoliv Rannard nebyl schopen vysvětlit, které složky polévky onen pozitivní vliv způsobují.

Echinacea je považována z hlediska nachlazení za královnu bylinek. Je k dostání ve formě bylinek, čajů, kapek i džusů. Má zkrátit onemocnění a zmírnit příznaky.

Podle nejnovějšího hodnocení ovšem Echinacea proti nachlazení nechrání a ani nesnižuje závažnost příznaků a nezkracuje trvání. Sečteno a podtrženo: odborníci říkají – neutrácejte zbytečně své peníze!

Přestože si možná myslíte, že stýkat se s celou řadou lidí může znamenat velké riziko nachlazení, není to tak jasné.

Podle studií jedinci, kteří se stýkají s velkou škálou lidí, trpí naopak méně nachlazením než ti s malým množstvím známých. Američtí vědci zjistili, že široké společenské styky přispívají v pozitivnějšímu a zdravějšímu pohledu na svět. Takoví lidé pak produkují méně zánětlivých chemikálií v reakci na viry způsobující nachlazení.

Právě naopak, starší lidé se nakazí nachlazením o polovinu méně často než teenageři. Je to dáno tím, že byli v průběhu svého života infekci již několikrát vystaveni a vytvořili si dostatečné množství protilátek.

Pít dostatek tekutin pomáhá k rychlejšímu uzdravení – to je už doslova mantra. Jenže pravdou je, že ani litry tekutiny vás nachlazení nezbaví. Neexistují žádné kontrolované klinické studie, které by dokazovaly nějaký takový pozitivní vliv.

Nicméně je pravdou, že pití normálního množství vody, šťávy, vývaru, a dalších tekutin pomáhá uvolnit přetížení organismu a určitě zabraňuje dehydrataci.

Naopak při nachlazení můžete ještě přibrat, ačkoliv jíte stejně jako zdraví lidé.

Existuje nejméně pět rodin virů, které způsobují nachlazení, mezi nimi jsou i adenoviry. A právě některé druhy těchto adenovirů mohou nejen za ucpaný nos, ale i za obezitu.

Tři typy adenovirů běžně spouštějí příznaky nachlazení, ovšem u 20 procent lidí ovlivňují také rychlost vytváření tukových buněk. Dokonce mohou přetvářet některé jiné buňky v buňky tukové, takže hmotnostní přírůstek je pak během onemocnění vyšší než u zdravých lidí, kteří jedí stejně.

V minulých pěti až deseti letech vědci zkoumali, proč někteří lidé trpí nachlazením více než jiní a zjistili, že příčina je v genech.

Zdá se, že existují rozdíly v receptorech, které přijmou rhinoviry, jež napadají tělo, a také ve výši zánětlivých chemikálií, které produkují těla různých osob.

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Hlavní zprávy

Samovolný potrat, zamlklý potrat: Jak ho poznat a jaké jsou příčiny?

Spontánní nebo také samovolný potrat je definován jako ukončení těhotenství, při kterém je plod neprojevující známky života samovolně vypuzen a jeho hmotnost je nižší než 500 gramů.

 Pokud hmotnost nelze zjistit, rozhoduje délka těhotenství, která má být kratší než 22 týdnů. Jestliže plod váží více než 500 gramů, mluvíme již o porodu.

O opakovaném spontánním potratu mluvíme tehdy, má-li žena ve své osobní anamnéze tři a více spontánních potratů, přičemž nemusí jít nutně o tři potraty jdoucí za sebou.

Americká společnost reprodukční medicíny dokonce za opakované potraty považuje již dvě ztráty těhotenství,“ říká prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., z Gynekologicko-porodnické kliniky 1.

lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nespavost trápí pětinu lidí. Jaké jsou příčiny a jak se lépe vyspat?

Matematicky vzato, oplodněné vajíčko nemá příliš velkou šanci, že se z něj stane plod, který zdárně dospěje do fáze porodu. „Spontánním potratem končí 10 až 15 procent diagnostikovaných těhotenství, tedy 10 až 15 těhotenství ze sta, o nichž žena prokazatelně ví.

Odhaduje se ovšem, že potratem končí až polovina všech počatých těhotenství. Do těchto čísel jsou zahrnuta i těhotenství, která skončí dříve, než se žena vůbec dozví, že je těhotná.

Přesný počet těchto samovolných potratů samozřejmě neznáme, mluvíme jen o předpokládaných číslech,“ vysvětluje profesor Calda.

Konec na samém začátku

Nejčastěji se ženy se ztrátou těhotenství setkají během prvního trimestru, to znamená do 13. týdne těhotenství. Ale ani po překročení této hranice však dvojice zdaleka nemá vyhráno. „Ve druhém trimestru, tedy v období 13. až 19. týdne těhotenství, potratí jedno až pět procent žen,“ pokračuje lékař. Co je na vině?

Důvodů, proč dojde ke ztrátě těhotenství, může být řada. Současná medicína zdaleka nezná všechny okolnosti a příčiny, proč se tak stalo. „Ztráta těhotenství je velmi individuální záležitost. Může jít o nešťastnou souhru náhod i o jasně definovaný problém, který může být jak na straně ženy, tak na straně plodu,“ uvádí profesor Calda. Mezi časté příčiny potratu patří chromozomální vady plodu.

Matkou ve čtyřiceti: Jaké vám hrozí zdravotní komplikace?

„Ty se podílejí asi na 60 procentech případů samovolných potratů. Chromozomy jsou drobné, vláknité struktury v buňkách, které nesou naše geny. Každý člověk má 23 párů chromozomů, celkem jich tedy máme 46.

Jeden chromozom v každém páru pochází od matky, druhý od otce. Problém nastane v okamžiku, když má vajíčko či spermie, ze kterých vzniklo embryo, počet chromozomů větší nebo naopak menší.

V těchto případech těhotenství sice vznikne, ale je zde vysoké riziko, že dojde k jeho ztrátě,“ říká gynekolog.

Další příčinou nechtěné ztráty těhotenství je tzv. zamlklý potrat. V tomto případě se těhotenství v prvních dnech a týdnech vyvíjí zcela normálně.

„Na ultrazvuku je při první kontrole možné zachytit srdeční akci a v této chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by něco mělo být špatně.

Následně, při další kontrole, se však ukáže, že plod nejeví známky života a že došlo k zastavení jeho vývoje,“ popisuje profesor Calda.

„Někdy se vyvíjí jen plodové vejce a nikdy se nepodaří prokázat přítomnost embrya, pak hovoříme o afetálním vejci. Navenek se zamlklý potrat s vyhaslou srdeční akcí plodu i afetální vejce chová stejně. Pro ženy to bývá velmi stresující okolnost, protože ony samy nemají žádné zdravotní potíže,“ pokračuje odborník.

Pokud tato situace nastane a nedojde spontánně k vyloučení celého obsahu dělohy, je nutné nevyvíjející se produkt početí z těla ženy odstranit. „Během výkonu je žena v celkové anestezii a lékař chirurgicky vyčistí obsah dělohy,“ doplňuje profesor Calda.

Deset způsobů, jak bojovat s depresí

Tím však výčet příčin samovolných potratů zdaleka nekončí. „Mezi další důvody opakovaných potratů patří i hormonální nerovnováha ženy, například zvýšená hladina prolaktinu nebo špatné fungování štítné žlázy. ‚Neblaze mohou zasáhnout infekce, například močových či porodních cest, diabetes nebo lupus,“ shrnuje gynekolog.

Na co si dát pozor

V některých případech může za samovolným potratem stát i chování nastávající maminky. „Přestože se obecně ví o mnoha faktorech, které způsobují potrat, ne všechny ženy tomuto varování věnují pozornost.

Kouření, alkohol, drogy, to všechno může být příčinou, proč žena potratí. Stranou v tomto případě není ani kofein – tedy nadměrné pití kávy a dalších nápojů s obsahem kofeinu.

Přestože studie v tomto směru nemluví jednoznačně, je dobré se v době těhotenství omezit na jeden šálek kávy denně,“ radí profesor Calda.

Je to potrat?

Mezi klasické příznaky probíhajícího potratu patří vaginální špinění či krvácení, bolest až intenzivní křeče nebo silná bolest břicha. „Pokud některý z těchto příznaků nastane, měla by žena zpozornět a navštívit lékaře. Ovšem není nutné ihned propadat panice a zoufalství.

V některých případech jmenované příznaky nemusejí nutně znamenat ztrátu těhotenství. Nicméně pokud se bolest či krvácení dostaví, je namístě udělat testy, které ukážou víc.

Mezi nutná vyšetření patří ultrazvukové vyšetření dělohy, jež prokáže srdeční akci plodu a případně přinese informace o tom, jaký problém v děloze nastal,“ doplňuje odborník.

Nová naděje

Ztráta těhotenství je velkým zásahem do psychiky ženy a mnoho nastávajících maminek, které za sebou mají spontánní potrat, se bezprostředně po této události začne upínat k naději na nové těhotenství.

„Ženy popisují pocity smutku, některé dokonce musejí vyhledat psychologa či psychiatra, který jim pomůže toto těžké období lépe zvládnout.

Ve většině případů platí, že žena je v pořádku dříve po fyzické stránce než po stránce psychické,“ konstatuje profesor Calda.

„Fyzicky je žena schopná znovu otěhotnět ihned po první menstruaci, tedy 4 až 6 týdnů po nešťastné události, otázkou ovšem bývá, zda není z hlediska psychiky vhodnější snahu o početí pozdržet na dobu, kdy bude žena se ztrátou lépe vyrovnaná. I když pravda je i to, že zdárně probíhající těhotenství a vidina miminka v náručí je velmi silnou motivací a rovněž lékem na bolavou duši ženy,“ uzavírá lékař.

Pokud žena jednou samovolně potratí, až o 50 % se zvyšuje pravděpodobnost, že to zažije znovu. Příčin, které vedou ke ztrátě těhotenství, může být mnoho. Současná medicína však v řadě případů dokáže tomuto zklamání zabránit.

„U dvojic, jež v rámci léčby neplodnosti podstupují umělé oplodnění, je možné provést preimplantační screening nebo preimplantační diagnostiku.

V případě preimplantačního screeningu je možné odhalit například postižení embrya Downovým syndromem, v případě preimplantační diagnostiky se lze kromě jiného zaměřit na vyšetření genových mutací, jež vedou k poškozením neslučitelným s vývojem těhotenství a končí spontánním potratem v období prvního trimestru. Toto vyšetření je vhodné zejména u dvojic, které se již se ztrátou těhotenství setkaly,“ přibližuje ředitelka Sanatoria Repromeda MUDr. Kateřina Veselá.

K preimplantačnímu laboratornímu vyšetření je nutné provést biopsii embrya, tedy odebrat z embrya část buněk. „Odběr se provádí z části, ze které se později, po zahnízdění embrya v děloze, vytváří placenta a plodové obaly. Odběr z této části embryo ani jeho vývoj nijak neohrozí.

Embrya, u kterých dojde k potvrzení patologických změn, jsou vyřazena. K transferu jsou vybrána pouze taková, která hledané genetické změny nevykazují.

Díky tomu je možné předejít zklamání v podobě opakovaných potratů či přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu,“ popisuje lékařka.

5 tipů, jak se zbavit stresu. Pomohou drobné každodenní rituály

Autor: Barbora Neubergerová