Virus Zika je v Česku! Jsou obavy na místě?

Pokud to ještě nevíte, virus zika je jen pouhou zástěrkou „skutečné pravdy“, o které média zase mlčí.

Bohudík se na celém světě najdou milovníci spikleneckých teorií, kteří neváhají se o své poznatky získané čtením několika blogů a náročného surfování po internetu, podělit se všemi, jenž jsou ochotni opravdu slyšet.

Konspirační teorie o viru zika dorazily i do Česka a je skutečně překvapivé, že je šíří zrovna odpůrci očkování. Pro ně je jasné, že za náhlý nárůst mikrocefalie u novorozenců nemůže infekce, ale právě očkování.

Vyhnout se „zaručeným“ zprávám o viru zika v doslova záplavě informací není zrovna snadné a to ani u nás, kde nijak velké nebezpečí nehrozí. Ačkoliv jde o virus, který je znám už skoro sedmdesát let, poprvé byl objeven v roce 1947 v Ugandě, značné pozornosti světových médií se mu dostalo teprve před pár měsíci.

V Brazílii se zřejmě objevila nová mutace tohoto viru, která vede k závažnějšímu průběhu infekce a pravděpodobně také k závažným neurologickým komplikacím u novorozenců, včetně mikrocefalie, tedy poškození lebky a mozku. Tato souvislost ale ještě nebyla zcela potvrzena, byť se podle současných poznatků zdá velmi pravděpodobnou.

Opatrný přístup vědců však nahrává mnohým „alternativním“ vysvětlením.

Biologická zbraň proti lidstvu

Konspirátoři mají jasno: za virus zika může Rockefeller. Důležité je to ukázat na obrázku jako je tento. Foto: Konspirátoři

Některé spekulace se týkají samotného viru zika, přesněji tomu, proč se „najednou“ objevil a působí problémy. Údajně má jít o nově vyvíjenou biologickou zbraň, která unikla z tajných amerických laboratoří, či snad nástroj pro kontrolu „přemnožené“ lidské populace, za kterým stojí Rockefeller, ilumináti či jiný spolek ovládající svět. Jenže samotný virus není žádnou novinkou, popsán byl už na konci 40. let 20. století. Nákazy tímto virem byly už v minulosti hlášeny v Jihovýchodní Asii a Africe. V roce 2007 pak byla hlášeno významné rozšíření viru v Polynésii, na Velikonočních ostrovech, Cookových ostrovech a Nové Kaledonii. „Zika je RNA virus z rodiny Flaviridae, rodu Flavivirus , který se přenáší primárně kousnutím infikovaným tropickým komárem Aedes aegypti, podezření však postupně padá i na komáry rodu Culex. Přenos je možný též pohlavním stykem, krevní náhradou, transplacentárně (vertikálně) od matky na rostoucí a vyvíjející se plod,“ shrnuje známá fakta lékař Marek Vícha, jeden Lovců šarlatánů, tedy česko-slovenské skupiny lékařů a mediků, kteří se cíleně věnují vyvracení nesmyslů a spikleneckých teorií o medicíně a lidském zdraví.

Samička komára Aedes aegypti. Žádný mutant, normální hmyz, na který je ale v Česku příliš chladno. Foto: CDC

„Důvod, kvůli kterému je nárůst infekce v posledních měsících natolik závažný se přesně neví, odhaduje se, že virus mohl zmutovat. ‚Brazilský virus zika‘ je pravděpodobně mírně odlišný od těch, které byly zaznamenány v jiných zemích.

Tento fakt by mohl vysvětlovat strmý nárůst neurologických komplikací u novorozenců (mikrocefalii a Guillain-Barré syndrom),“ přibližuje pravděpodobné vysvětlení současné situace Vícha. Po vlastní nákaze se ale symptomy onemocnění objeví jen u jedné z pěti osob. U 80 % nemocných tak infekce probíhá bezpříznakově, tedy není nijak složité ji přehlédnout.

Mezi typické příznaky patří horečka, vyrážka, bolesti kloubů, zánět spojivek a někdy také bolesti hlavy a svalů. To vše probíhá pouze několik dní a zpravidla nevyžaduje hospitalizaci. Je zde ale předpoklad, že existuje vztah mezi onemocněním těhotných žen a následnými abnormalitami narozených dětí. „Lze říci, že je nyní mnohonásobně více otázek než odborných odpovědí.

Tento fakt umožnil konspirátorům během krátké chvíle vymyslet mnoho teorií. Ale ani konspirační weby se nejsou schopné dohodnout, který že činitel mikrocefalii vyvolává,“ dodává Vícha.

Mutace viru zika jako jedno z vědeckých vysvětlení je možná. Přirozeně mutují i mnohé ostatní viry, aby se lépe dokázaly přizpůsobit situaci a zasáhnout co nejvíce lidí či případně zvířat. To ale neznamená, že by virus zika nyní šířili „strašliví geneticky zmutovaní komáři“.

Uměle upravení geneticky modifikovaní komáři a to dokonce stejného druhu, jaký šíří virus zika, existují, jenže byli vytvořeni už v roce 2011 jako nástroj, jenž má snížit výskyt horečky dengue, nikoliv jako rafinovaná zbraň.

„To není nic, co by dávalo smysl a ukazovalo na souvislost s virem zika,“ kategoricky odmítá bioložka a expertka na epidemiologii infekčních chorob Tara C. Smith. Ta působí na americké Kent State University College of Public Health a rozhodla se uvést rozšířené mýty o viru zika na pravou míru.

Skuteční konspirační fanjšmekři  podle ní neváhají do současné situace kolem viru zika zaplést i Billa Gatese, jenž prý tajně spřádá plány na regulaci světové populace.

„Proč jsou v těchto scénářích vědci zabývající se problematikou GMO zobrazování jako karikatury zlých padouchů, jako protivníci filmového Jamese Bonda, ale ne tak chytří? Kdybych byla zlý padouch s cílem prosadit svou moc a chtěla bych sáhnout po nějaké biologické zbrani, komáři upravení pomocí genetického inženýrství by byli tou poslední možností. Už jen kvůli tomu, že není možné kontrolovat, kam až se dostanou,“ popisuje vědkyně ve svém článku na portálu Scienceblogs.com.

Za všechno může očkování

U konspiračních teorií o viru zika pochopitelně nemůže chybět očkování. Je tu myšlenka, že virus byl vytvořen tak, aby lidstvu proradné farmaceutické firmy a úplatní doktoři za účel zisku vnutili další zbytečné očkování.

Teda vir prý údajně vůbec neexistuje, jde jen o to šířit strach a zajistit očkování úplně všech. Tuto myšlenku šíří například John Rapport, známý milovník konspiračních teorií, hlasitý odpůrce očkování a taky chlapík, co prostě nevěří, že existuje něco jako HIV a AIDS.

Celé to má ale háček, proti viru v současnosti neexistuje vakcína a ani cílená léčba antivirotiky. Navíc virus zika vzhledem ke způsobu šíření v tuto chvíli neznamená dramatické ohrožení celosvětové populace.

Aby se mohl efektivně šířit a zasáhnout co nejvíce lidí, potřebuje spojence v podobě tropických komárů Aedes aegypti, kteří ale žijí jen tam, kde jsou pro ně příhodné podmínky, například v podobě dostatečně vysokých teplot.

V podmínkách relativně chladného Česka by přicházelo v úvahu jen šíření pomocí krve či při pohlavním styku. Současné dva potvrzené případy infekce viru zika v Česku, v obou případech se jednalo o osoby pobývající v rizikových oblastech, s největší pravděpodobností nebudou stačit k propuknutí epidemie.

Zika v Česku: Podezření na nákazu byly stovky, nemocných ale bylo jen osm

Lékaři nechali letos v Česku otestovat vzorky takřka čtyř stovek pacientů, u kterých měli podezření na nákazu virem zika. Onemocnění se potvrdilo pouze u osmi z nich.

O exotické nemoci, kterou šíří komáři, se opět začalo mluvit především v souvislosti s nadcházející olympiádou v Rio de Janeiru. Brazílie je jednou z rizikových oblastí, kde infikovaní komáři žijí. Kvůli obavám ze ziky už účast na olym­piádě odřekli například tenisté Tomáš Berdych a Karolína Plíšková.

Jediným pracovištěm, které může ziku ve vzorcích pacientů spolehlivě prokázat, je Národní referenční laboratoř pro arboviry v Ostravě. Podle údajů ministerstva zdravotnictví už místní odborníci letos prověřovali celkem 387 podezření.

„Více žádostí o vyšetření očekáváme po olympiádě, kdy se návštěvníci budou vracet,“ řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ladislav Šticha. Úřad už všem členům české olympijské výpravy slíbil po návratu z Ria bezplatné testování.

Virus je nebezpečný především ve chvíli, kdy se jím nakazí těhotná žena − její dítě se může narodit s takzvanou mikrocefalií, tedy se zakrnělým mozkem. Kromě komářího štípnutí už byl potvrzen také přenos viru pohlavním stykem.

I po odeznění onemocnění může virus v těle přetrvat i několik měsíců. Lékaři proto nedoporučují cestu do rizikových oblastí nejen těhotným ženám, ale také lidem, kteří založení rodiny teprve plánují.

Tímto doporučením se řídil právě tenista Berdych, který se před rokem oženil. „Vzhledem k tomu, že jsem nedávno založil rodinu, je omezení zdravotních rizik vůči mým nejbližším prvořadou prioritou,“ uvedl osmý nejlepší hráč světa v oficiálním prohlášení.

Choroba samotná mívá banální průběh − provází ji zvýšená teplota, vyrážka či zánět spojivek. Nakažení se většinou mohou léčit doma. I tak se ziky a jiných exotických nemocí Češi obávají. Podle průzkumu farmaceutické firmy Sanofi a agentury Millward Brown má 18 procent mužů a 27 procent žen strach, že by si exotickou chorobu mohli přivézt domů z dovolené.

Podle lékařky a členky předsednictva Sdružení praktických lékařů Jany Uhrové to ale neznamená, že by Češi brali ordinace útokem. Obavy mají hlavně turisté, kteří se vrací z rizikových oblastí.

„Pokud přijede někdo z Brazílie a dostane teplotu, tak se samozřejmě okamžitě dostaví k doktorovi. O tom není pochyb. Ale pacienti, kteří nikam necestují, žádné obavy nejeví,“ říká Uhrová s tím, že v případě ptačí chřipky nebo eboly byl strach větší a báli se i lidé, kteří nikam za hranice nevycestovali.

WHO vyhlásila kvůli viru zika celosvětový stav nouze. Poprvé od eboly | Svět

– Ačkoli vědci přímou spojitost neurologické poruchy označované jako mikrocefalie s virem stoprocentně neprokázali, například v Brazílii již zemřelo několik dětí, které měly virus zika v krvi a jejichž mozek nebyl vyvinut.

– Proti viru zika dosud neexistuje účinný lék a ani vakcína. Zatím nejsou jasné všechny způsoby, jimiž se virus přenáší. Vedle komářího bodnutí to může být podle WHO patrně i pohlavní styk. Zatím ale nebyl potvrzen ani jeden případ přenosu z člověka na člověka.

– Virus se poprvé objevil v roce 1947 v Ugandě. První člověk se jím nakazil v roce 1954 v Nigérii, poté se virus rozšířil do dalších afrických zemí, do severovýchodní Asie a na tichomořské ostrovy.

– Aktuální nákaza se objevila loni na podzim v Brazílii a postupně se rozšířila do téměř 25 zemí amerického kontinentu. Brazílie již odhalila 1,5 milionu případů onemocnění, u novorozenců pak 3718 případů mikrocefalie, tedy nedostatečného vývoje mozku. Před vypuknutím šíření nákazy virem zika se přitom ročně objevovalo v průměru 163 případů mikrocefalie.

– Druhou nejpostiženější zemí je Kolumbie, která odhalila již 20.297 případů onemocnění virem zika, je mezi nimi také 2116 těhotných žen.

– První případ nákazy virem zika ohlásily kromě amerických zemí také Dánsko, Británie, Spojené státy, Německo a dříve také Finsko nebo Švédsko. Všichni pacienti se nakazili v Latinské Americe.

– Virus je pojmenován podle stejnojmenného deštného pralesa v Ugandě: v gandštině, hlavním jazyce této africké rovníkové země, znamená „zika“ přerostlý.

– WHO zemím s větším výskytem viru doporučila, aby se jejich nemocnice připravily také na Guillain-Barrého syndrom, který se projevuje obrnou svalstva. WHO prý uznala, že počet případů tohoto syndromu se v některých zemích postižených virem zika zvýšil.

Epidemie, které v posledních letech vzbudily celosvětové obavy: – Stejný stav nouze, jako nyní u viru zika, WHO naposledy vyhlásila v roce 2014 kvůli epidemii eboly v západní Africe. Ebola je jednou z nejobávanějších chorob na světě. Je vysoce nakažlivá a úmrtnost u ní dosahuje až 90 procent.

Proti nemoci zatím neexistuje zcela spolehlivý lék, ani vakcína. Při zatím poslední epidemii v západní Africe (vypukla v prosinci 2013 v Guineji a rozšířila se do dalších zemí), kterou WHO v polovině ledna prohlásila za skončenou, zemřelo přes 11.300 lidí. Nakažených bylo hlášeno téměř 29.000 lidí.

– Jako pandemii vyhlásila WHO šíření takzvané prasečí chřipky. Virus H1N1, který vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky, se objevil před sedmi lety. Šíří se vzduchem a napadá dýchací ústrojí člověka.

Pandemie byla vyhlášena v červnu 2009, celosvětově jí podlehlo na 18.500 lidí. V České republice se touto chřipkou nakazilo celkem 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo. Pandemie skončila v srpnu 2010.

– Obavy také vzbudily infekce SARS a MERS.

– Od roku 2012, kdy se MERS poprvé objevil na Blízkém východě, je hlášen výskyt infekce ze zhruba 25 zemí světa u více než 1200 lidí, z nichž více než 450 zemřelo. Nejvíce obětí zaznamenala Saúdská Arábie. Nemoc se zpočátku projevuje běžnými příznaky nachlazení a teplotami kolem 38 stupňů. Pokračuje však závažným onemocněním plic a způsobuje i akutní selhání ledvin.

– Infekční choroba zvaná těžký akutní respirační syndrom (SARS) se objevila začátkem roku 2003 v Asii (Čína připustila, že první případ onemocnění SARS zde byl zaznamenán již koncem roku 2002).

Jejím původcem byl nový patogenní činitel, koronavirus, který dosud nebyl u člověka zjištěn. Hlavní příznaky SARS jsou vysoká teplota, dýchací potíže a kašel. Nemoc se pravděpodobně šířila kontaktem s nemocným nebo jeho biologickým materiálem.

Infekce byla v letech 2002 až 2003 hlášena u 8300 lidí, z nichž 775 zemřelo.

– Ptačí chřipka, virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, byla u člověka poprvé objevena v roce 1997 v Hongkongu. Podle údajů WHO zemřelo ve světě od roku 2003 na ptačí chřipku (typu H5N1) asi 380 lidí z více než 600 případů osob, které se tímto virem nakazily.

90’ ČT24: Virus zika — Česká televize

Jitka R.: „Jak velké riziko nákazy hrozí v Dominikánské republice, konkrétně v běžném hotelovém resortu? Jsme rodina se čtyřletým dítětem… Děkuji“

Roman Prymula: „Riziko není zcela zanedbatelné. Může dojít k expozici infikovanému komárovi a následně ke vzniku onemocnění. Pokud ovšem neplánujete rodinu, tak je vlastní riziko tohoto virového onemocnění poměrně nízké.“

Dr.Po: „Dobrý den, rád bych informaci, kde a jak získal tento virus svoje jméno „zika“. Děkuji“

Roman Prymula: „Virus zika získal svoje jméno při první popsané epidemii v Ugandě podle pralesa, kde se poprvé vyskytl v roce 1954.“

Arbed: „Jaké organizace a o kolik peněz by přišly, pokud by neměly možnost periodicky „bojovat“ proti epidemiím, které vyvolávají např. zmutované viry? Jak obtížné je „zmutovat“ virus?“

Roman Prymula: „Z vaší otázky lehce čiší konspirační teorie. Zmutovat virus je sice možné, ale je to poměrně komplikovaná procedura. V přírodě k ní dochází obrovskou frekvencí různých změn, z nichž pouze některé jsou životaschopné. Organizace, které se celosvětově starají o infekční onemocnění, jsou WHO, Centrum pro kontrolu infekčních nemocí v Atlantě a ECDC Stockholm.“

Lukáš N.: „Dobrý den, v listopadu jsme se plavili lodí po Karibiku – Martinik, St.Lucia,.. několikrát nás výrazně poštípali komaři. Tento měsíc máme naplánované umělé oplodnění. Může nám hrozit nějaký problém s těhotenstvím? žádnou nemoc jsme doposud nezpozorovali.“

• Roman Prymula: „Myslím si, že riziko v tomto případě je minimální, protože už uběhly dva měsíce od případného i bezpříznakového onemocnění.“
• Jerguš: „Pokud dojde k nakažení netěhotné ženy virem Zika, může tento vir do budoucna ohrozit plod ženy (plánované těhotenství do 1 roku)?“
• Roman Prymula: „Myslím si, že je to velmi nepravděpodobné, ale délku přežívání viru v organismu v limitních případech ještě nevíme.“
• Pavlína: „Dobrý večer, mohou se virem nakazit i nové narozené děti a jsou zde předpokládané stejne následky jako u děti nenarozenych, tedy deformace a zakrneni mozku? Děkuji“

Roman Prymula: „Virem je možno se nakazit při porodu, avšak tato nákaza už nemůže mít vliv na případné poškození mozku. Proběhne jako chřipkové onemocnění.“

Eva: „Vzhledem ke geografické poloze Francie, Španělska a Itálie lze očekávat, že indekovaný komár se bude vyskytovat i tam? Děkuji.“

Roman Prymula: „Vyloučit to nepochybně nelze, protože v těchto oblastech se vyskytuje komár Aedes albopictus, který zřejmě může přenášet onemocnění. Nicméně klimatické podmínky jsou zde výrazně odlišné, a proto masivní epidemie, jaké jsou v Brazílii, neočekáváme.“

David K: „Vážený pane profesore Prymulo, ví se o viru zika, jak přežívá v těle? Přežívá v krvi, takže člověk je de facto dále také spolupřenašečem? Nebo s ním tělo je schopno bojovat a zničí ho imunitní systém? Děkuji“

Roman Prymula: „V těle je v době akutního onemocnění a krátce po něm, doba přežívání je poměrně krátká, v řádu sedm až dvacet dnů.“

Pája: „Napadají komáři další živočichy a jak je virus může ohrozit? Ať už jde o hospodářská zvířata tak o divoká (primáti, atd.)? Jak se projeví na lidském zdraví a na přírodě masivní nasazení insekticidů a vysoušení? Nebude to nakonec kontraproduktivní?“

Roman Prymula: „Spekuluje se, že primáti mohou být dokonce primárním rezervoárem nákazy. U dalších zvířat to zcela jisté není. Použití insekticidu by nemělo lidskou populaci ohrozit. Pokud se budou používat racionálně. Sám jsem byl přítomen situaci, kdy byl sprejován New York z helikoptér a po ulicích chodili lidé.“

Otto: „Dobrý den, zajímalo by mne, zda může virus ZIKA přenášet z nakaženého hostitele také náš klasický evropský komár? Má egyptský komár nějakou zvláštnost pro přenosu viru ZIKA? Máme se bát „našich“ komárů a případného ZIKA viru v něm.“

Roman Prymula: „Zatím je potvrzeno, že virus zika přenáší různí komáři rodu Aedes. Jeden z nich, Albopictus, je i v Evropě. Zatím není potvrzeno, že by podobný přenášel virus zika i rod Culax, kam patří i náš běžný komár pisklavý.“

1. Radka: „Dobry den,prosim vas,je pravda,ze virus zika je spoustecem syndromu gbs?“
2. Roman Prymula: „Je pravděpodobné, že tento virus může být skutečně i vyvolavatelem syndromu GBS, ale potvrzeno to zatím není, protože podobný syndrom by mohl vyvolávat i jiná infekční onemocnění.“
3. Lucie: „Co si myslíte o hypotéze,že se v Brazílii počátkem roku 2015 stalo pro těhotné ženy povinné očkování TDPA (tetanus,záškrt,černý kašel),což se perfektně časově shoduje s dobou narození množství novorozenců s defektem,což by mohlo být důvodem mikrocefalie.“
4. Roman Prymula: „To je poněkud nesmyslná hypotéza, protože stovky mikrocefalií se vykytovaly již v roce 2013 a 2014.“

arivista: „Dobrý den, když virus chytí těhotná žena, jak velká pravděpodobnost je, že dítě bude trpět mikrocefalií? A jsou pro plod ještě jiná rizika?“

Roman Prymula: „Toto riziko ještě nebylo kvantifikováno. Zatím se ví, že z počtu infikovaných pouze 20 % má klinicky zřejmé onemocnění. U kolika žen, které onemocněly, se vyvine vlastní mikrocefalie u plodu zatím není jasné.“

Jirka: „Dobry den, planuji odcestovat na dovolenou do Dominikanske republiky. Hrozi v teto oblasti nakaza virem? Dekuji“

Roman Prymula: „Určité riziko se zde vyskytnout může.“

Jaroslav: „Dobrý den. Je možnost mutace s chřipkou když si jsou tak podobné. Děkuji“

Roman Prymula: „Viry jsou dosti odlišné, proto zkřížená mutace s chřipkou je velmi nepravděpodobná.“

Pája: „Může se časem přenašečem viru stát i jiný hostitel- jiný druh (náš) komárů? Zbaví se někdy časem příroda této epidemie a nebo tu s námi zůstane již trvale? Stojí ta globalizace, globální obchod (bez karanteny zásilek) a šťourání se a kácení pralesů za to?“

Roman Prymula: „To je poměrně složitá otázka. Hypoteticky můžeme spekulovat, že by se přenašečem mohl stát i náš komár pisklavý, ale příliš to pravděpodobné není. Tato epidemie může přetrvávat i řadu let. A může svým způsobem imitovat výskyt malárie celosvětově.“

Anna: „Dobry den, pane doktore, tento rok planujeme cestu na Kubu, proto bych se chtela zeptat, zda se muze stat, ze by se casem zjistilo, ze virus zika muze plod poskodit i v radu let (napr. 4) po onemocneni. Moc dekuji“

Roman Prymula: „Postižení v řádu let je naprosto nepravděpodobné, až vyloučené.“

Michal: „Planujeme s partnerkou navstevu Karibiku konkretne na Martinique? Partnerka je na konci 2. semetru je rozumne a bezpecne do zeme vyrazit? Je tady možnost ze tento druh komára je i v teto oblasti? Děkuji mockrát“

Roman Prymula: „Vzhledem ke konci druhého trimestru je riziko pro plod již poměrně nízké. Některé světové autority nicméně jisté riziko připouštějí i tady. Spíš ve vztahu k dosud ne zcela objasněným mechanismům působení.“

Mirek: „Dobrý den, zajímalo by mě jaký je další vývoj dítěte nakaženého mikrocefalií. Jak ovlivňuje délku života a do jaké míry je pak člověk postižen? Děkuji“

Roman Prymula: „Toto poškození je bohužel do značné míry nevratné. To znamená hendikepuje postiženého člověka celoživotně a nepochybně mu ve finále zkrátí život.“

Lenka Malá: „Může člověk onemocnět zároveň chřipkou a virem ZIKA?“

Roman Prymula: „Samozřejmě jako u jiných nákaz může současně onemocnět oběma viry.“

Ondřej: „Dobrý večer, kde se najednou vzal virus ZIKA ? Jakými způsoby se lze infikovat virem Zika ? A mohou tento virus přenášet i muži a infikovat ženy ? Momentálně uvažujeme o dítěti, do Jižní Ameriky se nechystáme, doporučujete nám ještě vyčkat s početím?“

Roman Prymula: „V České republice se v tuto chvíli nakazit virem zika nemůžete, a pokud uvažujete o těhotenství, tak si myslím, že v těchto chladných měsících je naopak dobré otěhotnět. V letních měsících je možné, že riziko mírně naroste i v České republice. Virus zika se objevil už v roce 1947, ale takto velká epidemie zatím v historii nemá obdobu.“

• Vilma: „Kdy můžeme čekat první onemocnění virem ZIKA v Česku?“
• Roman Prymula: „V podstatě kdykoliv, záleží na tom, jestli se vrátí nějaký infikovaný cestovatel do rizikové oblasti.“
• Leoš Burda: „Už známe mutace viru zika?“

Roman Prymula: „Zatím žádné mutace neznáme. To, co je ale známo, jsou dvě varianty. Jedna je asijská, druhá africká.“

Ondřej: „Nemělo by se uvažovat o rychlé změně konání Olympijských her 2016 do jiného města v jiném regionu ? Pokud nebude do doby konání Olympiády vyřešen problém Zika, jak moc může rozšíření viru stimulovat Olympiáda v Riju ? Je změna her 2016 ještě reálná ?“

Roman Prymula: „Změna konání místa OH je naprosto nereálná vzhledem k nutnosti vybudovat různá sportoviště. Na druhé straně riziko, pokud nebudou chtít otěhotnět v přímé vazbě na období OH je velmi nízké.“

Valentin Nový: „Jaká jsou opatření proti šíření viru? Už nějaká ve světě platí? A co by se musela udělat u nás, až se objeví první případ?“

Roman Prymula: „V tuto chvíli nemáme ani léčbu, ani vakcínu. Proto je možná jen bariérová ochrana, tedy používání moskytiér a dlouhých rukávů v kombinaci s repelenty. Na úrovni státu je pak třeba limitovat populaci infikovaných komárů vysoušením přírodních rezervoárů, kde se komáři množí.“

João: „Spojitost viru zika a mikrocefálie u dětí je již diskutována, avšak jaká rizika, a případné zdravotní následky, může onemocnění virem zika způsobit u dospělého muže/ženy? Existují v tomto směru již důvěryhodná, potvrzená data?“

Roman Prymula: „Tady je třeba říci, že pro dospělou populaci s výjimkou případného syndromu GBS (neurologická komplikace) velké riziko není. Dá se předpokládat, že dojde pouze k chřipkovému onemocnění poměrně krátkého průběhu.“

Katka: „Dobrý den pane doktore. WHO vyhlásila celosvětový stav nouze. Jaká opatření by mohla ,podle Vás,ČR podniknout,aby případnému šíření viru zabránila? Dá se vůbec šíření podchytit v prvopočátku?“

Roman Prymula: „Zamezení šíření onemocnění, které je přenášeno komáry, je poměrně složité a zatím se nikde na světě populaci komárů nepodařilo vyhubit. Na druhé straně v podmínkách České republiky, vzhledem ke klimatu masivní šíření neočekávám.“

Jana: „Jaka je situace v Hondurasu? Dcera je v 10. Tydnu tehotenstvi a dlouhodobe tam pobyva. Co byste doporucil? Je v tomto stupni tehotenstvi mozna nakaza plodu?“

Roman Prymula: „Riziko v Hondurasu bohužel nejde zcela vyloučit. Ale je možné provést testy, zdali k nákaze nedošlo.“

Roman: „Před pár dny jsme se vrátili z dovolené v Dominikánské rep., přítelkyně je těhotná, neprojevují se u ní žádné příznaky. V případě, že nemoc probíha bez symptomů, může i tak dojít k poškození plodu?“

Roman Prymula: „Bohužel může i při bezpříznakovém akutním průběhu, který se objevuje až u 80 procentech infikovaných. Doporučuji provést vyšetření.“

Přindová Marcela: „Vážený pane profesore, prosím o Váš názor: v roce 1977 jsem onemocněla těžkou polyradikuloneuritidou, formou Guillain-Barré (zůstala jsem ochrnutá na invalidním vozíku), v době chřipek mám obavy, očkování mně však lékař nedoporučuje. Děkuji za odpověď“

Roman Prymula: „Pokud je stav stabilizovaný, je očkování možné.“

Petr: „Je možné, že jeho za vznik virusu částečně zodpovídá narušení přirozeného ekosystému pesticidy, herbicidy a jinými látkami? V Brazílii se totiž ve vykácených oblastech pěstují gen. modifikované plodiny a výše zmíněnymi látkami se samozřejmě nešetří …“

Roman Prymula: „Nechci spekulovat, ale nějaké zevní vlivy se v nastávající situaci nepochybně podílely. V tuto chvíli je ale nejsme schopni jakkoliv kvantifikovat.“

Tomáš Kostka: „Jak velké je riziko nákazy virem Zika v Chorvatskuku?“

Roman Prymula: „V tuto chvíli téměř nulová jako u nás. V letních měsících je ale možné, že toto riziko může narůstat s přítomností komárů typu Aedes.“

Martin: „Dobrý večer, nedávno proběhla zpráva o možnosti vymícení komárů přes vypuštění geneticky změněných samiček. Vzhledem k tomu kolik nemocí se přes komáry šíří, tak co si myslíte o tomto řešení?“

Roman Prymula: „Pokusů ovlivnit geneticky schopnost rozmnožování komárů bylo podniknuto už několik. Zatím globálně zcela úspěšné nebyly, ale věříme, že se to jednou podaří.“

Otázky a odpovědi: Co v současnosti víme o onemocnění Zika

Datum: 3. 2. 2016

Přehled současných znalostí problematiky onemocnění Zika a jeho původce.

Mohu se nechat vyšetřit na nákazu virem Zika?

Ano. Požádejte svého lékaře o odběr krve a zašlete nám ho spolu s vyplněnou žádankou do naší laboratoře. Vyšetření na infekci virem Zika (protilátky i PCR) je na základě indikace ošetřujícího lékaře hrazeno ze zdravotního pojištění.

Žádáme lékaře indikující vyšetření na virus Zika o vyplnění této žádanky!

Zpracováno na základě materiálů Centers for Disease Prevention and Control (CDC) dostupných z http://www.cdc.gov/zika/index.html. Tyto materiály poskytují přehled současných znalostí problematiky onemocnění Zika a jeho původce.

Co je to Zika?

Zika je onemocnění způsobené Zika virem. Tento virus není nový, již dříve se vyskytly případy onemocnění Zika v tropické Africe, jihovýchodní Asii a na tichomořských ostrovech. V současné době se jedná o jeho šíření do nových oblastí.

Jak se Zika přenáší?

• Především kousnutím teplomilným komárem Aedes aegypti, který je infikován virem Zika. Dalším komárem schopným přenášet virus Zika je Aedes albopictus. Komáři těchto druhů přenášejí také také viry chikungunya a dengue. Tito komáři se líhnou v místech, kde dlouhodobě zůstává stát voda (nádoby, květináče a prohlubně v půdě), vyskytují se v tropech a subtropech. Tito komáři jsou aktivní v průběhu celého dne, případně i v noci. Komáři se infikují virem po kousnutí člověka infikovaného Zika virem a dále pak virus šíří. Jedno štípnutí infikovaným komárem stačí ke vzniku infekce.
• Přestože příčinná souvislost zatím nebyla jednoznačně prokázána, je podezření z možnosti přenosu viru z matek na plod během těhotenství
• Je možný přenos infikovanou krví během krevní transfúze.
• Nelze zcela vyloučit ani možnost přenosu při pohlavním styku, ačkoliv zatím byly popsány pouze ojedinělé suspektní případy, které zatím nejsou jednoznačně potvrzeny.
• Dosud nebylo zaznamenáno, že by se virus přenášel z matky na dítě během kojení.

Kdo je v nebezpečí?

Každý, kdo žije nebo cestuje do oblastí s výskytem Zika viru a dosud neprodělal onemocnění.

Jaké jsou příznaky Zika?

Onemocnění se projeví jen přibližně u jedné pětiny nakažených osob. Obvykle se jedná jen o mírné onemocnění. Z tohoto důvodu si mnozí lidé nemusí nákazu uvědomovat. Inkubační doba je zpravidla 2-7 dnů po pokousání infikovaným komárem. Onemocnění trvá většinou 5-7 dní.

Zika virus zůstává v krvi infikované osoby pouze několik dní až týden. Po tuto dobu je člověk infekční. Po odeznění akutního onemocnění je dotyčný zcela bez potíží, prodělaná infekce nezanechává žádné trvalé následky a vytvořené protilátky dotyčného chrání před opakovanou infekcí.

Nejčastějšími příznaky jsou:

• horečka,
• vyrážka,
• bolest kloubů
• zánět spojivek (zarudlé oči).

Ve kterých zemích se onemocnění Zika vyskytuje?

Všeobecně platí, že v současné době se infekce Zika vyskytuje převážně v jižní a střední Americe a v Karibiku. Počet zemí s výskytem viru Zika však neustále narůstá. Pro aktuální situaci sledujte webovou stránku CDC, která uvádí země s výskytem Zika viru http://www.cdc.gov/zika/geo/index.html

Vítěz Ceny Neuron zkoumá, jak virus zika proniká do buněk

Přestože zika vyvolává velké obavy, nepatří mezi extrémně nebezpečné viry.

Když Pavel Plevka přišel před třemi lety do Ceitecu Masarykovy univerzity, získal na svůj výzkum struktury virů prestižní ERC grant. Koncem května si připsal další úspěch. Jeho práci ocenil Nadační fond Neuron.

Plevka by rád pokračoval ve studiu toho, jak viry pronikají do buněk a jak se v nich množí. Studuje to nově i u známého viru zika.

Za tři roky působení v Brně se mu podařilo popsat struktury několika lidských i zvířecích virů. „Zaměřuji se hlavně na pikornaviry, což je velká rodina mikroorganismů, které způsobují řadu onemocnění, od běžného nachlazení až po záněty mozku,“ přibližuje Plevka oblast, o kterou se zajímá.

Všechny viry se skládají z kapsidy, tedy obalu tvořeného bílkovinami, ve kterém je schovaná ribonukleová kyselina (RNA), která nese genetickou informaci viru. Kapsida ji jednak chrání a také viru umožňuje proniknout do buňky, kde se pak může množit.

Právě neobvyklé složení kapsidy je důvodem, proč Plevka zkoumal jednoho z reprezentantů rodu parechovirus.

Jeho infekce postihuje většinou děti, v mírné formě může vyvolat průjem, v té nejhorší ale i zánět mozkových blan. „Vybrali jsme si ho pro popis, protože vypadá trochu jinak než jeho příbuzní.

Kapsida většiny pikornavirů se skládá ze čtyř typů proteinů, tento má ale jen tři,“ uvedl biolog.

Díky odhalení struktury viru vědci mimo jiné zjistili, že jeho RNA interaguje s kapsidou, takže se domnívají, že RNA neslouží jen k jeho množení, ale hraje roli i při udržování tvaru viru a možná i při jeho sestavování.

Ještě o něco dál postoupila Plevkova skupina při výzkumu včelích virů. Těch popsala pět a u některých pak ve spolupráci s Jiřím Damborským z ústavu experimentální biologie hledá sloučeniny, které by mohly zabránit množení těchto organismů.

„Například u viru deformovaných křídel jsme objevili na jeho povrchu několik aminokyselin tvořících potenciální aktivní místo a domníváme se, že jimi viry štěpí části buněk, které infikuje.

V databázi už existujících sloučenin tak zkoušíme najít nějakou, která by se na toto místo navázala, a tím průniku viru do buňky zabránila,“ vysvětlil Plevka, jak se dají využít znalosti konkrétní struktury.

U viru zika, který s největší pravděpodobností způsobuje mikrocefalii, tedy zastavení růstu mozku a hlavy u dětí, pokud se jejich matky nakazí zikou v těhotenství, plánují experti studovat jeho interakci s protilátkami.

„Zika patří mezi flaviviry podobně jako horečka dengue, západonilská horečka nebo i klíšťová encefalitida. Právě tu tady studujeme, a proto jsme se rozhodli podívat také na virus zika,“ popsal motivaci pro výzkum Plevka.

Přestože zika vyvolává velké obavy, nepatří mezi extrémně nebezpečné viry. Lidem způsobuje většinou jen mírné obtíže podobně jako chřipka, nebo je infekce asymptomatická, tedy nemá žádné subjektivní příznaky.

„Viry studujeme tak, že je nejdříve namnožíme v buňkách, pak je vyčistíme a připravíme z nich vzorky pro kryoelektronovou mikroskopii. Z orientace jednotlivých částí viru vůči sobě navzájem pak dokážeme vytvořit jeho trojrozměrnou strukturu,“ říká vědec. 

Kromě jejich struktury zkoumá mladý biolog také způsoby, jak viry pronikají do buněk a jak se v infikovaných buňkách tvoří nové. „Buňky jsou poměrně složité a sledovat, jak se mění pod vlivem virové infekce, je velmi náročné.

Abychom se zdokonalili v hodnocení změn, chceme nejdříve pracovat s bakteriemi, které jsou jednodušší. Nově tak třeba studujeme, jak jsou buňky zlatého stafylokoka infikovány bakteriofágy, tedy bakteriálními viry,“ doplňuje biolog.

Vedle výzkumu Pavel Plevka také učí. „Jsou to pokročilé kurzy pro studenty vyšších ročníků magisterského studia nebo doktorandy. Rád bych ale vzbudil zájem o virologii také mezi mladšími studenty prvních či druhých ročníků,“ dodává.

Smrtící viry mají na svědomí statisíce životů. Proto se svět bojí nového zabijáka

Jiří Burýšek, Petr Juna, Tereza Dorňáková

Než lidstvo dostalo pod kontrolu prasečí chřipku, zemřelo na nákazu tímto virem přes půl milionu lidí. (Ilustrační foto)

Stovky, možná už tisíce nakažených připadají na nový koronavirus šířící se z Číny. A minimálně pro 17 lidí nákaza skončila smrtí.

Virus, který prozatím nese označení 2019-nCoV, děsí svět. A má potenciál přerůst v globální epidemii. Z čínské provincie Wu-chan se již rozšířil až do Spojených států.

Jen za dva dny stoupl počet nakažených na dvojnásobek. Kromě Číny už infekci potvrdili v USA, Jižní Koreji, Thajsku, Japonsku nebo na Tchaj-wanu. Obavy z ještě rychlejšího šíření s sebou přitom nesou blížící se oslavy čínského Nového roku, při kterých jsou v pohybu obří masy lidí.

Odborníci varují, že riziko se nesmí podcenit. Podobně mluvili v tomto století už o několika zákeřných virech a onemocněních, které se podařilo „zvládnout“. Jak to dopadlo s globálními epidemiemi v posledních letech?

Virus zika je primárně přenášen bodnutím komára, který se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech. V roce 2016 virus zasáhl oblasti Jižní a Střední Ameriky, odkud se rozšířil i do dalších zemí v čele se Spojenými státy. Česká republika zaznamenala v roce 2016 okolo třicítky případů. Šlo převážně o turisty, kteří se vrátili ze zasažené oblasti v Karibiku.

Kousnutím komára, z těhotné ženy na plod, pohlavním stykem, krevní transfuzí.

Horečka, vyrážka, bolest hlavy, bolest kloubů, zarudnutí očí, bolest svalů.

Samotné onemocnění virem zika má relativně bezproblémový průběh. Může u něj ale propuknout tzv. Guillainův–Barrého syndrom, což je autoimunitní zánětlivé onemocnění, které člověka může ohrozit na životě. Pokud virus postihl těhotnou ženu, hrozilo, že se dítě narodí s tzv. mikrocefalií. Jde o poruchu s předčasným ukončením vývoje mozku.

Zatím neexistuje účinný lék nebo vakcína. Přenáší se poměrně rychle a jednoduše.

SARS je virové onemocnění dýchacích cest, způsobené koronavirem SARS-CoV. Počet obětí čítá 774. Počet nakažených od listopadu 2002 do července 2003 byl 8096 osob ve 26 zemích. Od té doby je výskyt minimální, v České republice se nevyskytoval vůbec.

Kapénkově a tělesnými tekutinami.

Podobné jako u chřipky (horečka, nevolnost, svalové křeče, průjem, bolest hlavy, suchý kašel).

Přímo pro SARS není vyvinut žádný lék. Potlačují se pouze jednotlivé příznaky. Poprvé se objevil v listopadu 2002 na jihu Číny (provincie Kuang-tung), přenesl se pravděpodobně z netopýrů na člověka. Epidemii se podařilo ukončit již v červenci 2003. Od té doby se SARS objevil ještě čtyřikrát, ale pouze při nehodách v laboratořích.

Celosvětový počet nakažených ptačí chřipkou dělá 861 osob. Obětí je do dnešního dne 455. Proti ptačí chřipce zatím neexistuje konkrétní lék, doporučuje se však léčit antivirotiky, jako například inhibitory neuraminidázy oseltamivirem, zanamivirem. V Česku se doposud objevil pouze typ viru, u kterého nebyl zaznamenán přenos na člověka.

Mezi ptáky ve slinách, nosních sekretech a trusu. Lidé se mohou nakazit přímým stykem s ptáky nebo nedokonalým tepelným zpracováním masa.

Podobné jako u chřipky (teplota, kašel, značné obtíže s dýcháním).

Začátkem roku 2009 zdravotníci začali sledovat prudký nárůst prasečí chřipky. Ta nakonec přerostla v pandemii a za necelé dva roky trvání si z necelých devadesáti milionů nakažených vybrala stovky tisíc obětí. Nejčernější scénáře mluví až o 575 tisících mrtvých. V letech 2009 a 2010 si v České republice vyžádala okolo stovky obětí a nemoc prodělaly tisíce lidí.

Odborníci hovoří o číslech, která nebylo možné evidovat, protože se vyšetřovaly jen komplikované případy. Někteří tak mohli nemoc prodělat, aniž by o tom věděli. Koncem roku 2010 WHO oznámila vítězství v boji s touto nemocí.

Přímým dotykem i kapénkami z nosu a úst. Je silně nakažlivá.

Teplota nad 39 stupňů Celsia, kašel, bolesti hlavy a svalů, rýma, zánět krku, slabost a únava.

Proti prasečí chřipce existuje vakcína, navíc zabírají i antivirotika oseltamivir a zanamivir.

Nejnakažlivějším virem – virem spalniček – se ročně nakazí odhadem 20 milionů lidí. Díky vysoké proočkovanosti však nemá tak fatální následky jako dřív.

Vzhledem k stále častějšímu šíření mýtů o škodlivosti vakcín však proočkovanost na mnohých místech klesá pod 95 %, což znamená, že spalničky je opět třeba řešit. Jen za rok 2018 na ně zemřelo minimálně 140 tisíc lidí, přičemž většina byly děti do 5 let.

Přitom jen mezi lety 2000 a 2018 očkování proti spalničkám zachránilo přes 23 milionů životů.

Virus se přenáší kašlem, kýcháním nebo jiným kontaktem s kapénkami. Jde o nejnakažlivější přenosný virus.

Horečka, rýma, kašel, slzící oči nebo vyrážka.

K datu 21. 3. 2019 bylo v České republice evidováno 326 nakažených spalničkami.

První nakažení ebolou se objevili v roce 1976 v deštných pralesích střední Afriky. Odtud také pochází název viru, který pojmenovali podle řeky Eboly, u níž se vyskytly první případy.

Největší epidemie vypukla až v letech 2014–2016, kdy se virus rozšířil v zemích západní Afriky, zejména v Guineji, Sieře Leone a v Libérii. V těchto třech zemích zemřelo přibližně 11 300 lidí z více než 28 600 nakažených. Ebola se v tomto období rozšířila i mimo africký kontinent.

Celkem sedm případů nákazy se objevilo v Evropě a USA. Jeden nakažený pak zemřel. Do České republiky se nerozšířila.

Z člověka na člověka (krví, tělesnými tekutinami), také kontaktem s tělem zemřelého, který byl nakažen virem (proto je důležité správné pohřbívání); původně virus u zvířat (kaloni, šimpanzi, gorily, opice, antilopy, dikobrazi).

Horečka, únava, bolest svalů, bolest hlavy, bolest v krku; mohou se objevit také další příznaky: zvracení, průjem, vyrážka, zhoršené fungování jater a ledvin, vnitřní či vnější krvácení.

Od roku 1976 zemřelo již téměř 13 tisíc lidí z více než 31 tisíců nakažených, převážně se jednalo o obyvatele afrických zemí. Na onemocnění totiž neexistuje žádná specifická léčba, a proto je u nakažených vysoká míra úmrtnosti (až 50 %).

Podle Světové zdravotnické organizace se však vyvíjí vakcína, kterou už v současné době testují v Demokratické republice Kongo a v Guineji. Tam se totiž v posledních dvou letech virus opět ve velké míře rozšířil.

Za rok 2018 bylo hlášených 54 nakažených, z nichž 33 zemřelo.

Související témata:

Studie: Virus zika může způsobovat paralýzu

Komár tropický, přenašeč viru zika

• 

ZDROJ: Muhammad Mahdi Karim, Wikimedia Commons

Francouzští vědci našli první doklady, že virus zika může způsobit vzácné neurologické onemocnění, které vede k dočasné paralýze. Plyne to ze studie, kterou skupina výzkumníků založila na analýze dat z Francouzské Polynésie před dvěma lety, kdy se tam tento virus rozšířil. Zika, která ohrožuje zejména nenarozené děti, se nyní rychle šíří po západní polokouli.

Badatelé na Tahiti a ve Francii analyzovali krevní vzorky 42 lidí postižených v letech 2013-14 takzvaným Guillainovým-Barrého syndromem (GBS), vzácným autoimunitním onemocněním, které zasahuje nervový systém. U 93 procent z nich se také našly stopy po předešlé nákaze virem zika.

GBS se obvykle objeví několik dní poté, co osoba je vystavena určitému viru, bakterii nebo parazitu. Badatelé vedení Arnaudem Fontanetem z pařížského Pasteurova institutu spočítali, že riziko vzniku GBS je 2,4 případu na každých 10.000 lidí nakažených zikou.

„Je to významná práce, protože umožňuje potvrdit roli nákazy virem zika ve výskytu těžkých neurologických komplikací, které vedou ke GBS,“ uvedl podle agentury Reuters Fontanet ke studii zveřejněné v britském lékařském časopise The Lancet. Podle něj je tak pravděpodobné, že oblasti zasažené epidemií ziky zaznamenají nárůst počtu pacientů s vážnými neurologickými onemocněními.

Celosvětový stav nouze

Světová zdravotnická organizace (WHO) počátkem února kvůli viru zika vyhlásila celosvětový stav nouze. Podle WHO vir samotný není důvodem vyhlášení nouzového stavu, protože sám o sobě nevyvolává klinicky vážné stavy. Klíčové je podle organizace najít důkazy o spojitosti ziky s mikrocefalií, tedy vývojovou poruchou, která předčasně ukončuje růst mozku.

WHO ale upozornila i na rostoucí signály spojitosti ziky s GBS v zasažených zemích. Podle organizace zemře na smrtelné komplikace 3-5 procent nemocných GBS.

Virus zika primárně přenáší komár druhu Aedes aegypti.

Nákaza virem se objevila v Brazílii loni na podzim a postupně se rozšířila do více než dvacítky zemí amerického kontinentu; jednotlivé případy už zaznamenaly i evropské státy včetně Česka.

Příznaky nemoci jsou obvykle spíše mírné, nebezpečí ale hrozí těhotným ženám, protože infekce zřejmě způsobuje u dětí mikrocefalii. Proti viru zika dosud neexistuje účinný lék ani vakcína.

Autor: ČTK