Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopem

Redakce Aeronetu rozklíčovala záhadu, která obklopovala virální video, které se v posledních dnech začalo šířit na českém a slovenském internetu.

Video zachycuje česky mluvícího muže, který komentuje video zachycené elektronickým mikroskopem s displejem, pod kterým je položena stěrová tyčinka z antigenního testu značky GICA TestSeaLabs a mikroskop je zaostřený na vatovou špičku špejle, na které se nachází jakási černá a pohybující se vlákna nebo červi.

Při bližším zkoumání se ukáže, že nejde o vlákna, ale o primitivní organismy, které reagují na podnět, různě se natahují, smršťují atd. V redakci disponujeme videem už několik dní, ale požádali jsme lékaře, aby záběry na videu zhodnotil.

Náš kolega není parazitolog, takže video poslal dál, svému profesnímu kolegovi z oboru parazitologie, aby zhodnotil, co se vlastně na videu nachází a co by to mohlo být.

A dostali jsme nakonec odpověď, která celou věc vysvětluje, ale současně vyvolává nové otázky a znepokojení.

Lékař video posoudil a s velkým přesvědčením nám sdělil, že na videu je zachycen střevní parazit hlístice (lat.

Nematoda) a tito paraziti se nachází obvykle v lidských střevech

, mohou se nacházet i na znečištěných površích záchodů, v jídelnách, v nedostatečně sanitizovaných kuchyních, vývařovnách atd.

Při pohledu na video je patrné, že mikroskop se nenachází v laboratoři, ale v jakési dílně, možná na půdě, kde je velký nepořádek, a proto video nemá zdánlivě žádnou průkazní hodnotu, protože ke kontaminaci tyčinky mohlo dojit přímo na stole, protože stačilo tyčinku položit na špinavý stůl a bylo vymalováno.

Vloni v červnu proběhla studie s Ivermectinem a malými parazity, kteří se nachází v lidských střevech. Podle studie jsou tito paraziti původcem těžkých forem Covid-19

Současně video postrádá proof of concept, není totiž vidět rozbalování zapečetěného testu, není vidět vkládání tyčinky pod mikroskop, nelze tedy odvodit a prohlásit, že video je autentické a zachycuje nekontaminovanou tyčinku vyjmutou z originálního balení antigenního testu a vložení tyčinky pod mikroskop, aniž by se tyčinka čehokoliv dotkla a byla kontaminována.

Mohli bychom šmahem video zamítnout jako hoax, kdy někdo vzal tyčinku, strčil ji do záchodu a najednou má na tyčince pohybující se hlísty. Jenže, má to jeden háček.

Skupina vědců již minulý rok v červnu publikovala na serveru Amerického zdravotního institutu (NIH) bizarní studii [1] s názvem Ecotoxic response of nematodes to Ivermectin, a potential anti-COVID-19 drug treatment, tedy v překladu Ekotoxická odpověď hlístic na Ivermektin, potenciální léčba nemoci COVID-19.

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopemAntigenní test použitý údajně pod mikroskopem

A to je naprostý šok. Vědci totiž v červnu minulého roku testovali právě na těchto černých parazitech účinek léku Ivermectin, který podle zjištění studie dokáže zpomalit množení a replikaci RNA viru SARS-Cov-2 až 5000-krát, vědci testovali antiparazitikum Ivermectin právě na hlísticích.

Uvnitř hlístic byl totiž zjištěn virus SARS-Cov-2, a to právě u pacientů ze 3 zemí v okolí Středozemního moře, tedy u pacientů z Itálie, Francie a Španělska, což byla 3 hlavní epicentra těžkých klinických případů Covidu-19 v roce 2020.

A podle této studie všichni tito kliničtí pacienti měli jedno společné, jejich virové nálože nepocházely z plic, ale ze střev, z parazitů, z hlístic!

Studie zaváněla diskreditací Ivermectinu zdůrazňováním jeho toxicity pro mořské živočichy, protože přímořské státy vypouští odpadní vody do moře

Studie nezjišťovala vektor samotného přenosu, ale pouze vektor nákazy těžkou formou klinické nemoci Covid-19 a jak se ukazuje, Ivermectin účinkuje tak skvěle u těžkých případů nákazy proto, že virová nálož je uložena uvnitř hlístic, které slouží jako nosiče RNA viru SARS-Cov-2 a představují de facto továrny na množení viru v těle. Proto není divu, že v Číně začali praktikovat konečníkové výtěrové testy, protože pokud se virová nálož nachází v tělech střevních parazitů, potom největší koncentrace virů SARS-Cov-2 bude v tlustém střevě a tím pádem ve stolici.

Studie však primárně řešila toxicitu, kterou Ivermectin vytvoří a tyto toxické materiály se ukládají do moře spolu s odpadními vodami, takže Ivermectin se začne ukládat do mořských řas a má poločas rozpadu 100 dní, během kterých napadá hlístice v moři, které jsou ve Středozemním moři nezbytnou součástí potravního řetězce vyšších organismů v moři.

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopemHlístice vložená do biologického gelu

Studie působí určitým způsobem jako snaha o diskreditaci Ivermectinu, aby byl vykreslen jako toxický pro mořskou faunu, protože přímořské státy vypouští odpadní vody přímo do moře, to jistě víte. Takže přítomnost Ivermectinu v odpadních vodách ze záchodů opravdu může mít dopady na mikrofaunu v moři, ale to není to hlavní, co nás teď zajímá. Nás zajímá jiná věc.

Jak se autor videa, a teď nemyslím ten český komentář, ale autora toho videa z mikroskopu, dostal k myšlence natočit video se stěrovou tyčinkou Ag testu a na něm natočit právě hlístici, na které před tři čtvrtě rokem probíhal průzkum Ivermectinu? Jedná se jen o shodu náhod, náhodný hoax, který se trefil do skutečnosti, anebo jde o tzv.

signální video, které má navést veřejnost k pravdě?

Původ videa s mikroskopem je bizarní, zdánlivě má vzbudit pocit hoaxu, amatérismu, ale kdokoliv video natočil, tak věděl přesně, co dělá a co má na videu odhalit

Kdyby minulý rok v červnu neprobíhala rozsáhlá studie vědců s hlísticemi, jak reagují na lék Ivermectin, tak bych řekl, že nemá cenu se videem zabývat a je to snaha o hoax, kontaminovanou tyčinku si může vyrobit každý na svém záchodě.

Jenže, v záchodě se nachází spousta parazitů, a to stovek různých druhů, ale na videu na tyčince jsou jenom a pouze hlístice jednoho rodu, z videa se parazitologovi nepodařilo zjistit přesný kmen, ale vzhledem k tomu, že na tyčince jsou vidět pouze a jenom tyto konkrétní hlístice jednoho druhu, potom se nemůže jednat o stěr tyčinky o záchodovou mísu, to by ta tyčinka pod mikroskopem vykazovala diverzitu organismů, různorodost parazitů.

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopemElektronický mikroskop na špinavém pracovním stole

Zmíněné video je však uniformní, ukazuje pouze hlístice a nic víc.

Budete mít zájem:  Vysoky Krevni Tlak Priznaky?

Český komentátor, který video původně umístil na YouTube, uvedl v popisku informaci, že video převzal z ruské sociální sítě VKontakte, takže zdroj videa není jasný, ale vzhledem k nepořádku zachyceném na videu je možné usuzovat na amatérské podmínky, ale rozhodně podmínky někoho, kdo je z oboru, protože elektronický mikroskop s digitální polarizací na půdě jen tak někdo nemá. Snaží se tím někdo z Ruska anonymně, z vědecké obce, pustit na veřejnost pravdu o tom, že Covid-19 a jeho úložiště se nachází v hlísticích v lidských střevech, kde je centrála množení viru? A tato informace je tak tajná, že je nebezpečné ji pustit oficiálně na veřejnost, tak se používají jako anonymní videa odněkud z půdy na nějaké dače?

Před budovou ministerstva se zastřelila první oběť vládního teroru a nekonečných lockdownů likvidujících živnosti, a hned po nich celé rodiny a manželství. A přesto boj proti Ivermectinu jede dál, protože přišel nový a předražený klon Ivermectinu

Všimněte si českého ministra zdravotnictví Jana Blatného, kdy zřejmě kvůli jeho opatřením se ve čtvrtek večer před budovou ministerstva zastřelil 50-letý muž [2] formou demonstrativní sebevraždy.

Není jasné, jestli zkrachoval, zbankrotoval kvůli už skoro rok uzavřené hospodě, živnosti, jestli ho kvůli finanční covidové krizi opustila manželka, muž přišel o všechno a přišel se zastřelit před sídlo ministerstva, které je za to všechno zodpovědné, to prostě není jasné.

Od včerejšího večera má česká vláda na rukách krev, Andrej Babiš, Jan Blatný, Jan Hamáček, celá vláda, mají krev na rukách a jejich karma je od této chvíle černá jako smrt. Barva jejich karmy je temnější než pohled nejhlubší studny. Toto konstatování nám do redakce napsala čtenářka, podle svých slov příbuzná oběti.

Autenticitu pisatelky se nám nepodařilo ověřit. Ale i přesto a nadále na ministerstvu odmítají nasazení Ivermectinu, namísto toho prosazují extrémně drahý a nový Bamlanivimab z USA, který stojí skoro 20 000 Kč, a přitom je to rovněž antiparazitikum, jenom není generické a levné, nýbrž patentované a extrémně předražené.

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopemVatová špička stěrové tyčinky pod mikroskopem

A právě proto si všimněte toho tažení proti Ivermectinu, který prostě někomu kazí naplánovaný kšeft s americkým Bamlanivimabem.

Takže, oni vědí, kde se tvoří covidová nálož v těle těžce nemocných lidí, ale nikomu to neřeknou, nechají lidi trpět, nechají běžet v médiích hysterii, fašizaci, strach starších lidí ze smrti, vyhovuje jim vládnutí v nouzovém stavu a vydělávání krvavých peněz na kšeftech na nákupech předražených Blabla…něco nových léků.

A přitom je k dispozici laciný, generický a podle zmíněné studie vysoce účinný lék Ivermectin, protože parazity v podobě hlístic umí likvidovat ve střevech koně i člověka.

Video s mikroskopem tak může být signální video neznámého vědce, možná ruského akademika, uveřejňujícího pravdu o původci klinických a těžkých stavů pacientů s nemocí Covid-19, tedy o parazitovi, v jehož těle se množí RNA viru SARS-Cov-2.

Nejen o tomto fenomenálním objevu a možném zvratu v informacích o klinických příčinách těžkých stavů pacientů s koronavirem budeme hovořit dnes od 19:15 hodin na Svobodném vysílači CS. Probereme všechna aktuální témata z domova i ze světa. Všichni jste srdečně zváni k poslechu.

Záznam pořadu na Odysee

Vytvořte si na Odysee účet, nastavte si češtinu v profilu a dejte Follow k odebírání záznamového kanálu zde. Tím vám neujdou už žádné novinky a nově nahrané pořady Pana VK a Vítka. Odběr si můžete dát i na našem redakčním záložním kanálu na BitChute zde. Mobilní aplikaci pro iPhone stáhnete zde a pro Android zde.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopem

embryo Archivy

  • Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopem Někdy je to podlehnutí aktuálnímu trendu v životním stylu, jindy pořadí osobních priorit či důsledek zdra … Někdy je to podlehnutí aktuálnímu trendu v životním stylu, jindy pořadí osobních priorit či důsledek zdravotních problémů. Ať tak či tak, dvojic, kde minimálně jednomu z páru je víc jak třicet pět – č … Čtěte více
  • Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopem Video odhaluje zázrak oplození vajíčka spermií pod mikroskopem. Předpokladem vzniku nového života je pron … Video odhaluje zázrak oplození vajíčka spermií pod mikroskopem. Předpokladem vzniku nového života je proniknutí spermie do vajíčka. V přirozených podmínkách ke splynutí dvou pohlavních buněk dochází u … Čtěte více
  • Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopem Posouvání rodičovství do vyššího věku, tak jak je to dnes stále častěji vidět, s sebou nese mnohá specifi … Posouvání rodičovství do vyššího věku, tak jak je to dnes stále častěji vidět, s sebou nese mnohá specifika. Starší páry jsou z důvodu fertilního stáří nejpočetnější skupinou klientů vyhledávajících s … Čtěte více
  • Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopem Pohybujeme se ve světě, kde nás obklopuje spousta lidí, ale jak se to stane, že si pro své dítě vybereme … Pohybujeme se ve světě, kde nás obklopuje spousta lidí, ale jak se to stane, že si pro své dítě vybereme právě tohoto člověka? Potká-li se muž se ženou, putuje obraz z jejich zrakového centra do čelní … Čtěte více
  • Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopem Narození dvojčat neboli vícečetné porody jednovaječných jedinců je samo o sobě pozoruhodný biologický jev … Narození dvojčat neboli vícečetné porody jednovaječných jedinců je samo o sobě pozoruhodný biologický jev.  Průměrně se rodí jedna jednovaječná dvojčata, na dvě stě padesát porodů u dvojvaječných je t … Čtěte více

Lenka Kubelová: Staré formy se rozkládají a vzniká něco nového

Lenka Kubelová (nar. 1984 v Praze) vystudovala Filozofickou fakultu a Akademii výtvarného umění v Praze. V současné době pracuje jako šéfredaktorka pražského nakladatelství Alferia. Přeložila několik knih a působila také jako lektorka a pedagožka; věnuje se též jemnému aktivismu a jak sama říká, zajímá jí „biokulturní naděje“.

 V tomto článku se zabývá fermentací potravin jako procesem posilování zdraví lidského organismu a zároveň také jako metaforou sociální změny – celkového oživení a proměny lidské kultury. V této souvislosti připomíná podnětnost vůdčí postavy světového fermentačního hnutí Sandora Ellixe Katze.

Budete mít zájem:  Skořice Mletá A Zdraví?

Článek v lehce pozměněné podobě vyšel v časopise Moje psychologie (02/2021).

„Divoké potraviny, včetně mikrobiálních kultur, mají velkou nezprostředkovanou životní sílu, která nám může pomoci přizpůsobit se měnícím se podmínkám a snížit naši náchylnost k nemocem. Tyto mikroorganismy jsou všude a techniky jejich fermentace jsou jednoduché a flexibilní.“

Sandor Ellix KATZ

„Sociální změna představuje jinou podobu fermentace. Myšlenky kvasí, s tím jak se šíří a mutují a inspirují pohyby změny.”

Sandor Ellix KATZ

Když jsem si naložila svoje první kysané zelí, tušila jsem, že se odehrává něco výjimečného. Bylo to vlastně jednoduché: nakrájet, prosolit, promasírovat, upěchovat a pak už jen sledovat (a poslouchat), jak každým dnem přibývají bublinky a čekat, než bude prokvašená dobrota s blahodárnými účinky hotová.

Při pozorování bublajících signálů života jsem si říkala, jak to, že jsme na tyhle jednoduché metody zapomněli a vyloučili je ze svých kuchyní? Fermentace se původně používala k uchovávání potravin, za pomoci mikrobů se konzervovala zelenina, ovoce, mléko, ryby i maso. Nejstarší kvašený poklad je pravděpodobně medovina.

Fermentace je ovšem také výborný prostředek k posílení imunity. A nejen to – například mléko, sója nebo pšenice se díky kvasnému procesu stanou stravitelnějšími, a to i pro ty, jejichž ústrojí by je jinak už dobře netrávilo. Fermentace odstraňuje z jídla toxiny a pravidelná konzumace fermentovaných potravin stabilizuje zažívací trakt.

Symbióza našeho organismu s mikroby má na zdraví zkrátka jednoznačně pozitivní vliv a to lidé věděli odpradávna. Není divu, že fermentační techniky provázely lidstvo po tisíciletí.

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopemAnglické vydání knihy Síla přírodní fermentace Sandora Ellixe Katze

Zlom souvisel s dobou osvícenství, kdy byla oslavována vláda rozumu, snaha o kontrolu přírodního světa, a svou roli v tom sehrál i Louis Pasteur. Ten jako zakladatel mikrobiologie zasvětil život zkoumání mikroorganismů pod mikroskopem, v rámci svých pokusů také zjistil, že zahřátím mléka nebo řepné šťávy se dají přirozeně se vyskytující mikroorganismy zničit.

Tento proces se nazývá pasterizace. V různých podobách ho v rámci zacházení s potravinami používáme dodnes. Problém ale nastává ve chvíli, kdy už jiné než pasterizované, homogenizované potraviny neznáme. Bohatý svět přirozené fermentace nahrazujeme uniformními standardizovanými produkty, u nichž si dáváme pečlivě záležet, aby žádné jedinečné kultury neobsahovaly.

Domácí kvašení

Dobrá zpráva je, že nic není ztraceno: kulturní rozmanitost si každý může pěstovat na své vlastní kuchyňské lince a zkvasit se dá takřka cokoli. A je to opravdu jednoduché! Jak říká guru fermentace Sandor Katz: „Moje knihy jsou v jádru o tom, jak si koupit zeleninu za deset dvacet korun, nakrájet ji, prosolit a nacpat do sklenice, kterou už doma máte.

“ Takže zkuste začít třeba klasickým kysaným zelím, nebo se pusťte do domácího kimči. Někdo se třeba zamiluje do pečení kváskového chleba a zjistí, že zkvašená pšenice je mnohem lépe stravitelná i pro ty členy domácnosti, kteří se lepku už raději vyhýbali. Další mohou objevovat svět kvašených alkoholů, takové domácí pivo je malý zázrak.

Další mohou propadnout práci s kysanými mléčnými výrobky nebo zkusit zfermentovat luštěniny a vytvořit si domácí lahůdky jako miso a tempeh. Když si člověk osvojí několik základních principů, experimentům se pak meze nekladou.

Inspirací může být třeba i v Kalifornii usazený Belgičan Pascal Baudar, který podněcuje k odvaze a fermentování těch nejdostupnějších rostlin a hub, zejména těch divoce rostoucích.

Bublání pro radost

Postupem času jsem zjistila, že kvašení pro mě není jen důležitá činnost týkající se mého trávení a posílení imunity, ale že souvislosti a dopady jsou mnohem širší. Věnovat se fermentaci je kulturní činnost.

Ať ve smyslu spojení se s kulturou našich předků, nebo ve smyslu zachovávání a vytváření a míšení mikrobiálních kultur v rámci zachování bohatosti a rozmanitosti. Je to možná i cesta, jak se znovu spojit s životním prostředím. Cesta, jak se vyhnout sterilnímu průmyslově vyráběnému jídlu. Smyslem života přece není neustálá sterilizace všeho.

A na více duchovní úrovni: pokud se něco v téhle komplikované době máme naučit, není to právě třeba způsob, jak vytvářet prostředí vhodné pro všechny, ve kterém život bude moci pokračovat? Zahrnuje to i více si všímat zranitelných a marginalizovaných částí populace, v tomto případě mikrobů, ne se snažit všechno zhomogenizovat.

Také se musíme naučit čekat: něco připravíme, ale to, co se při bublání odehrává, nemáme a nechceme mít pod kontrolou. Žijeme v době, kdy se staré formy rozkládají a vzniká něco nového – což je přece přesně definice fermentace.

Co se děje při kvašení?

Kvašením vznikají přírodní konzervanty – alkohol, kyselina mléčná, kyselina octová, které uchovávají živiny a zabraňují zkáze. Například u kysaných mléčných výrobků laktobacily proměňují často obtížně stravitelnou laktózu na snadno stravitelnou kyselinu mléčnou.

Mikrobi ale i vytvářejí živiny nové – díky jejich působení se objeví vitaminy B, včetně kyseliny listové, riboflavinu, niacinu, thiaminu a biotinu. Některé fermentované produkty mají antioxidační účinky, a třeba již zmiňované laktobacily vytvářejí omega-3 nenasycené mastné kyseliny.

A v každém případě se při konzumaci kvašených potravin dostávají do těla prospěšné mikroorganismy.

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopemSandor Ellix Katz

Guru fermentace Sandor Katz

Sandor Ellix Katz (nar. 1963), neúnavný propagátor fermentace, již přes dvacet let inspiruje svými workshopy, přednáškami a knihami hnutí živé kultury. Jeho zásadní a dnes již kultovní kniha Wild Fermentation (2003) vyšla i česky pod názvem Síla přírodní fermentace (1. paperbackové vydání: Grada 2015, 2.

 vázané vydání Alferia 2020). Po jejím prvním vydání v USA se Sandor vydal na tour s workshopy, která, podle jeho slov, neskončila dodnes. Následovalo obsáhlé The Art of Fermentation (2012), označované za Bibli fermentace; její české vydání ve dvou dílech se připravuje na podzim 2021.

Sandor Katz je živoucím příkladem blahodárného působení fermentace na lidský organismus. Před třiceti lety mu diagnostikovali vir HIV, od té doby se posilování imunity stalo jeho každodenní rutinou.

Po odchodu z New Yorku žil dlouhá léta v komunitě v Tennessee, odkud se nedávno přestěhoval do nedalekého vlastního dřevěného domu, kde může i v lockdownu dál úspěšně kvasit.

Budete mít zájem:  Hormonální Léčba Rakoviny Prsu?

Recept na kimči podle Sandora Katze:

  • Čas: 1 týden (nebo i déle)
  • Suroviny (na litrovou sklenici):
  • mořská sůl
  • 500 g pekingského či čínského zelí
  • 1 bílá ředkev nebo svazek červených ředkviček
  • 1–2 cibule a/nebo pórek a/nebo svazek jarních cibulek a/nebo šalotky, ale můžete toho dát i víc
  • 3–4 stroužky česneku (nebo i víc)
  • 3–4 chilli papričky (nebo i víc – záleží na tom, jako moc pálivé jídlo máte rádi). Můžete použít i jakoukoliv jinou formu chilli: čerstvé, sušené nebo omáčku (bez chemických konzervantů).
  • 3 lžičky (nebo i víc) strouhaného čerstvého zázvoru

Postup:

  1. Vytvořte slaný nálev tak, že do jednoho litru vody přidáte 20 g soli a důkladně ji rozmícháte, aby se všechna sůl rozpustila. Mělo by to být slané, ale stále ještě celkem chutné.

  2. Čínské zelí nakrájejte na větší kousky, ředkev a mrkev pak na plátky a nechte zeleninu ležet v nálevu, zakrytou a zatíženou, dokud nezměkne – určitě několik hodin, ale klidně i přes noc. Do nálevu klidně přidejte i další zeleninu jako cukrový hrášek, mořské řasy, topinambury – cokoliv, co vám chutná.
  3. Připravte si koření.

    Nastrouhejte zázvor, nasekejte česnek a cibuli, odstraňte zrníčka z chilli papriček a nasekejte je nebo nadrťte. Případně je tam můžete přidat i vcelku.

  4. Kimči snese opravdu hodně koření, experimentujte s různými dávkami a moc se toho nebojte. Všechno koření smíchejte do pasty.

    Jestli chcete, můžete přidat rybí omáčku, vždy ale na etiketě zkontrolujte, jestli neobsahuje konzervanty, které by zahubily mikroorganismy, které to původně měly zkvasit.

  5. Slijte nálev ze zeleniny a uschovejte jej. Ochutnejte, jak moc je zelenina slaná. Pokud se vám to bude zdát přesolené, důkladně zeleninu propláchněte.

    Pokud vám to naopak bude připadat neslané, tak ji ještě trochu osolte a promíchejte.

  6. Smíchejte zeleninu se zázvorovo-cibulovo-česnekovo-chilli pastou. Důkladně to promíchejte a napěchujte do litrové sklenice Pořádně utemujte. Kimči by už mělo začít pouštět šťávu.

    Pokud jí bude málo, dolijte trošku slaného nálevu – tak aby všechna zelenina zůstala ponořená pod hladinou láku. Zajistěte pomocí zatížení menší zavařovačkou naplněnou vodou, případně sáčkem naplněným nálevem. Pokud budete kimči kontrolovat každý den, stačí vždy jen znovu upěchovat umytými prsty, aby tak vše bylo zcela ponořené.

    Sklenici s kimči zakryjte potravinářskou fólií, aby tam nepadal prach a hmyz.

  7. Nechte kysat v kuchyni nebo na nějakém jiném teplém místě. Každý den kimči ochutnejte a zhruba po týdnu (když už to bude dostatečně prokysané), přesuňte kimči do lednice. Více tradiční metoda nabádá kimči kvasit pomalu, s vyšším množstvím soli a v chladném prostředí, jako jsou jámy vykopané v zemi nebo chladné sklepy.

(recept je převzatý z knihy Sandora Katze: Síla přírodní fermentace)

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopemKniha Sandora Katze: Síla přírodní fermentace

Tajemství vzniku nového života

Video: Jak vzniká nový život pod mikroskopem

Proces vzniku nového života je velmi zajímavý, máme pro vás unikátní video.

Jak vzniká nový život? Jak vypadají první minuty, hodiny a dny poté, co dojde ke spojení spermie s vajíčkem? Tyto otázky si kladli lidé mnoha generací. Současná medicína nabízí odpovědi na tyto otázky a poodhaluje roušku tajemství největšího zázraku planety Země. A to nejen ze zvědavosti, sledování vzniku života má svůj medicínský důvod.

„Podrobné informace o tom, jak probíhá dělení embryonálních buněk, přináší monitoring embryí, při kterém je přímo do inkubátoru, kam se embrya vzniklá v rámci IVF ukládají, umístěn kamerový systém.

Obraz získaný díky kamerám je přenášen do počítače, takže je možné sledovat dělení buněk v raném stádiu embryonálního vývoje kontinuálně, bez nutnosti manipulace s nimi a bez jejich vyjímání z prostředí ideálního k dělení,“ popisuje úvodem MUDr.

Kateřina Veselá Ph.D., ředitelka brněnského centra Repromeda.

Monitoring neslouží jen k tomu, aby lékaři mohli párům podstupujícím IVF ukazovat obraz jejich budoucího miminka, jeho přínos je mnohem hlubší.

Díky monitoringu získáváme přesné informace o tom, jak rýhování embrya probíhá, zda je dělení buněk pravidelné či zda dochází k abnormálnímu dělení buněk, které by vedlo k vývoji poškozeného embrya. Anomálie ve vývoji embrya v jeho rané fázi se promítají i do dalšího vývoje embrya či plodu.

Díky monitoringu tak můžeme z transferu vyloučit embrya, která nesou nějaké známky patologického vývoje, čímž se zvyšuje šance na zdárný průběh těhotenství, minimalizuje se riziko potratu nebo vzniku vývojové vady u plodu,“ dodává lékařka.

Monitoring embryí probíhá od uložení oplodněného vajíčka do inkubátoru do třetího, či pátého dne. Poté přichází transfer vybraných embryí do dělohy ženy, případně jejich zamražení a uchování pro pozdější transfer.

Jakými stádii si embryo prochází, než dojde k jeho přenosu do dělohy?Celá fáze embryonálního vývoje trvá osm týdnů, poté se embryo stává plodem. Transfer probíhá třetí nebo pátý den.

Zygota – vzniká oplozením vajíčka spermií, je to buňka s kompletní chromozomální výbavou.• Blastomera – dvou až šestnácti buněčné embryo.

Embryo se do této fáze dostane zhruba po čtyřiceti hodinách od vzniku zygoty, všechna další dělení buněk (rýhování) probíhají v kratším časovém intervalu.

Třetí den je embryo stále ve stádiu blastomery, může obsahovat až šestnáct buněk a za optimálních okolností je připraveno k transferu.

Morula, kompaktní morula – čtvrtý den – buňky jsou už nepočitatelné, na povrchu embrya jsou patrné rýhy rýhování – odtud fáze dostala název. Embryo má pod mikroskopem vzhled plodu moruše  – latinsky morula.

Blastocysta – pátý den, počet buněk už nelze spočítat, můžeme pozorovat dvě skupiny buněk, které dělíme na embryoblast – buněčná masa, ze které vznikne plod a trofoblast – oblast, ze které vznikne placenta. Tuto oblast buněk je možné využít pro preimplantační genetickou diagnostiku (PGD) a preimplantační genetický screening (PGS).

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector