Lebka novorozence není při narození zcela vyvinutá. Mezi lebečními kostmi zůstávají volná místa krytá vazivovou membránou, která usnadňují průchod hlavičky porodními cestami a umožňují rychlý růst mozku po narození. Těmto místům se říká fontanely.
Fontanela
Fontanely jsou celkem čtyři:
- fontanela čelní (fonticulus frontalis) – velká fontanela, je hmatná na vrcholu hlavičky v přední části, má kosočtvercový tvar o rozměrech obvykle 3 cm x 3 cm. Velká fontanela se uzavírá obvykle mezi 9 a 18 měsícem, nejpozději pak do 2 let,
- fontanela týlní (fonticilus occipitalis) – malá fontanela hmatná v zadní části temene hlavičky, je menší než velká fontanela a má trojúhelníkovitý tvar, uzavírá se mezi 2 a 3 měsícem, u některých dětí je srostlá již při narození,
- fontanela klínová (fonticulus sphenoidalis) – není hmatná, protože je krytá měkkou tkání,
- fontanela postranní (fonticulus mastoideus) – také není hmatná.
Lékař kontroluje fontanely v porodnici a později pak při všech preventivních prohlídkách v kojeneckém a batolecím věku. Velikost velké fontanely se zapisuje do zdravotního průkazu dítěte.
Velká fontanela je dobře viditelná i pro rodiče dítěte a je vhodné ji sledovat a v případě pochybností se poradit s lékařem. Přitom se nemusíte obávat fontanely jemně dotknout, např.
při koupání, protože mozek dítěte chrání odolná membrána.
Pulzující fontanela
Fontanela pulzuje obvykle při velkém rozrušení dítěte. Když dítě přestane plakat, vrátí se fontanela do normálního stavu.
Propadlá fontanela
Propadlá fontanela může být příznakem dehydratace nebo podvýživy. Pokud stav trvá delší dobu, poraďte se o tom s lékařem.
Vypouklá fontanela
Vypouklá fontanela může být příznakem zvýšeného nitrolebního tlaku. Příčinou tohoto stavu může být:
- encefalitida – zánět mozku způsobený nejčastěji infekcí,
- hydrocefalus – hromadění mozkomíšního moku v lebeční dutině,
- meningitida – zánět mozkových blan,
- úraz mozku – např. při syndromu třeseného dítěte.
Pokud u dítěte pozorujete vypouklou fontanelu nebo máte pocit, že má nateklou celou hlavu, urychleně vyhledejte lékařkou pomoc.
Předčasně uzavřená fontanela
Předčasné uzavření lebečních švů vede ke zmenšení prostoru pro rostoucí mozek. Tento stav se nazývá kraniostenóza. Pokud jsou srůsty nerovnoměrné, může to vést k deformaci lebky.
Opožděné uzavření fontanely
Fontanela se uzavírá opožděně u dětí:
- s Downovým syndromem,
- s hydrocefalem,
- s intrauterinní růstovou retardací,
- předčasně narozených.
U některých dětí nedojde k uzavření velké fontanely nikdy a ta jim zůstane až do dospělosti. Nesrostlá fontanela nepředstavuje závažnější problém.
- Sledujte vývoj svého dítěte den po dni v naší dětské kalkulačce.
- V dětském kalendáři zjistěte, jaká vyšetření a povinná očkování ještě čekají vaše dítě.
Zeptejte se na uzavírání fontanely v diskuzním fóru nebo sdílejte své zkušenosti na blogu Maminkám.cz.
Zdroje: Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy, Mayo Foundation for Medical Education and Research, 2004 Caring for your baby and young child, American Academy of Pediatrics, 2009 https://www.wikiskripta.eu/w/Lebka_novorozence https://en.wikipedia.org/wiki/Fontanelle http://lekarske.slovniky.cz/pojem/kraniosynostoza
Co dělat když… Archivy – Dětská ordinace Kláry Šillerové
Ačkoli na dítě dáváte neustále pozor, nemůžete nikdy stoprocentně předejít situaci, kdy se začne dusit. Často se totiž může začít dusit jídlem. Děti jsou navíc zvědavé a rády objevují svět.
Kromě jídla je tak vdechnutí drobných předmětů další běžnou příčinou dušení dítěte.
Během polykání, se potrava posouvá z úst do jícnu, přičemž současně dochází k uzavření dýchacích cest faryngeální příklopkou, která slouží jako ochrana proti vdechnutí potravy.
Pozor na smích, kašel a povídání u jídla
Hrtanová příklopka se ovšem otevírá během mluvení, smíchu či kašle, což je během jídla nebezpečné. Při uvíznutí předmětu v dýchacích cestách, dochází k nedostatečnému zásobování těla kyslíkem, což je život ohrožující stav!
Jaké potraviny jsou nejrizikovější?
Riskantní je suchá, drobivá strava. Dále malé tvrdé potraviny – oříšky, bonbóny, které při vdechování vyvolají záchvaty kašle, otok a následné dušení se.
Jednoznačně nejčastěji dětem zaskočí tvrdý bonbon. Ten bychom dětem dávat neměli. Bohužel ani želatinové bonbony či jiné cukrovinky nejde označit za bezpečné, neboť i těmi se děti často dusí. Raději volte lízátko. Dítě ovšem musí za každou cenu sedět, aby si lízátko nezarazilo do krku.
Na třetím místě v žebříčku příčin dušení u dětí (po tvrdých a měkkých bonbonech) je maso. Maso se obecně dětem špatně žvýká a mělo by být opravdu měkké a nakrájené na drobounké kousky, než je dětem podáme.
Velice rizikový je také párek, který je také častou příčinou dušení. Párek proto krájejte na půlkruhy (kolečko ještě rozpůlit). Za masem následují kosti z ryby. Ty sice nevyplní celou dýchací trubici jako např.
maso, ale během chvíle, kdy dítě kašle, sliznice v krku velice oteče a může dojít u dětí velice snadno k úplnému uzavření dýchacích cest.
Mrkev, hrášek, kukuřice, jablko, hrozno. To je ř nejčastějších potravin z kategorie ovoce a zelenina, na které si dát obzvláštní pozor. Mrkev a jablíčko dětem raději dávejte nastrouhané nebo vařené, kdy jsou měkčí a lépe se dají rozkousat.
Čerstvý hrášek zkuste rozmačkat vidličkou na plocho a hrozno vždy dětem rozkrojte na půlky, aby se jim snadněji kousalo. Pokud má pecky, odstraňte je. Během letních měsíců je oblíbený meloun. Také u toho si dejte pozor na pecky. Nebezpečný může být i pomeranč. Je opravdu tuhý a není snadné ho rozkousat.
Zvažte zda jej raději dětem nedáte vymačkaný v podobě džusu. U mandarinky rozkrojte jednotlivé dílky na půlky.
Bohužel zejména u malých dětí do 1 roku je časté, že jim během pití zaskočí mléko. Dítě by proto mělo pít vždy ve vyvýšené poloze.
Většina rodičů to ví a dává si na to pozor, nicméně není od věci čas od času si to připomenout. Dětem rozhodně nedávejte lískové oříšky nebo jiná semínka v celku. Ořechy jsou velice zdravé a byla by škoda je zcela vyřadit z dětského jídelníčku. Raději ořechy nebo semínka umelte či rozmixujte např. do bábovky nebo do jogurtu.
Nikdy nenechte dítě jíst o samotě!
Velice nebezpečným faktem ohledně dušení u dětí bohužel je, že mnohdy probíhá dušení téměř potichu! Pokud dítě vdechne opravdu velký, kus, který mu ucpe dýchací cesty, nevydá pravděpodobně ani hlásku, maximálně bude bouchat zoufale do stolu nebo kopat nohama. Nikdy nenechávejte malé dítě u jídla samotné! Je potřeba dítě neustále sledovat pohledem!
Abyste předcházeli nebezpečí udušení, měli byste bdát na to, aby děti jedly vždy vsedě. Jak již bylo řečeno, naučte děti, že během jídla nemají mluvit.
Neměli by se ani dívat na komediální pohádky během jídla. Stačí aby se začaly hlasitě smát a jídlo jim může zaskočit.
Pokud je dítě nemocné a kašle, preferujte vlhkou a tekutou stravu, která do krku snadno sklouzne.
Vždy dětem podávejte k jídlu také pití, aby mohlo průběžně pít. Děti by však neměly pít, pokud mají plnou pusu! Napít by se měly vždy poté, když polknou sousto. Zeleninu vařte nebo napařujte tak, aby ji děti mohly jíst v co nejměkkčí podobě.
Příznaky dušení
Dušení vzniká nečekaně a dramaticky. Postižené dítě nedokáže dýchat ani mluvit, chytá se za hrdlo, posunky se snaží dovolat pomoci. Pokud dušení pokračuje, postižené dítě modrá a později kolabuje v důsledku hypoxie mozku (nedostatečného zásobení mozku kyslíkem).
Pokud jsou dýchací cesty ucpány jen částečně, pomůže dítěti silné kašlání, díky kterému může dojít k odstranění překážky. Cizí tělesa malých rozměrů, nemusí způsobit ucpání dýchacích cest, ale při vdechnutí mohou proniknout až do plic. Dítě je pak ohroženo tzv.
Aspirační pneumonií – zápalem plic, z důvodu vdechnutí cizího materiálu. A co dělat, když se dítě dusí?
Co dělat při dušení
Vyberte z úst dítěte zbytky potravy či jiných předmětů a přikažte, aby zakašlalo. Prst dávejte do úst, jen pokud překážku vidíte a nehrozí její zatlačení hlouběji do hrdla. Pokud dítě předmět nevykašle, doporučují se tyto manévry.
Dušení miminka do šesti týdnů
Při tichém dušení dochází k úplnému uzavření dýchacích cest. Vzduch nejde dovnitř ani ven a dítěti nejde odkašlat. Začne fialovět pusince, má vypoulená očka a bledne, vypadá jako hadrová panenka.
Pokud se novorozenec dusí mlékem, zkuste udělat z vlastních úst odsávačku a vtáhnout obsah jeho úst do svých – položte ho na záda, jemně mu zakloňte hlavičku, obepněte ústy nos i ústa a opatrně vdechněte, opakujte to 2 až 3 krát za sebou.
Pokud to nepomůže, vezměte dítě na předloktí, tvářičkou do dlaně, tělíčko musí směřovat šikmo dolů a v této poloze jej jemně pobouchejte po zádech. Pokud ani to nezabere, střídejte to s odsáváním.
Volejte 155
Vytočte 155 a dejte si hovor na hlasité volání. Nemá smysl ztrácet drahocený čas držením mobilu v ruce. Důležitější je provádět bezprostřední první pomoc. Pokud je nablízku někdo jiný, ať komunikuje se záchrankou on.
Dušení dítěte do 1 roku
Údery mezi lopatky
Položte si dítě v poloze na bříšku na své předloktí. Hlava je uložena níže než hrudník. Předloktí si můžete podepřít vlastním stehnem. Dlaní druhé ruky udeřte dítě přiměřenou silou 5 krát mezi lopatky.
Údery na hrudní kost
Pak položte tuto ruku na zádíčka dítěte. Nyní ho držíte mezi svými rukama jako „sendvič“. Otočte ho (ruce fixují hlavu a krk) tak, že leží na zádech s hlavou dolů na vašem druhém předloktí. Dítě udeřte 5 krát na hrudní kost (na stejné místo, kde se provádí vnější masáž srdce). Na rozdíl od masáže mají být údery silnější, pomaleji vedeny.
Co dělat, když se dítě dusí – větší dítě
Údery mezi lopatky
Podobně jako u malých dětí 5 krát, pokud je dítě při vědomí, v poloze vestoje.
Údery do břicha
Prudkým stisknutím břicha asi v polovině vzdálenosti mezi pupkem a dolním koncem hrudní kosti. Pokud je dítě v bezvědomí, údery se dělají vleže.
Heimlichův chvat
Zezadu obejměte dítě tak, že jednu ruku sevřete v pěst, položíte na břicho dítěte a druhou ruku přiložíte na tu první. Udělejte 5 prudkých stlačení směrem šikmo dovnitř a nahoru. Pokud si nejste jisti, podívejte se na nějaké video na youtube.com.
Po 5-ti úderech mezi lopatky a 5-ti úderech na hrudní kost zkontrolujeme obsah ústní dutiny a odstraníme viditelné tělesa,
Pokud nedošlo ke zlepšení, cyklus úderů opakujeme, dokud nejsou volné dýchací cesty a neobnoví se dostatečné dýchání.
Pokud dítě kašle, nemůže dýchat, jeho kůže začíná modrat a upadá do bezvědomí, okamžitě volejte 155. Hovor dáme na HLASITÝ ODPOSLECH, abychom měli volné ruce. Pokud se vdechnuté těleso nepodaří odstranit a dýchání uvolnit, zahajte masáž srdce.
Co je to fontanela, k čemu slouží a kdy se zacelí? / Rozhovory, články
Každé miminko se na svět rodí s nesrostlou a měkkou lebkou. Je to z toho důvodu, aby hlavička snadněji prošla porodními cestami. Nesrostlá místa nazýváme fontanelami, tzv. lupínky. Fontanela je vazivový lupínek, který se nachází u dítěte na lebce mezi jednotlivými kostmi. Postupně se však přeměňuje v kost a ve dvou letech už jsou kosti zcela srostlé.
Na hlavě miminka se nachází celkem 4 druhy fontanel, přičemž každá má jinou velikost:
- Nad čelem nalezneme tzv. velkou fontanelu ve tvaru kosočtverce, pod níž můžeme dokonce zpozorovat či cítit pulzující krev. Fontanela velká je hmatatelná až do 20. měsíce věku dítěte, kdy lebeční kosti pevně srostou.
- V zátylku se nachází fontanela ve tvaru trojúhelníku, jedná se o malou fontanelu. Sroste během 2. – 3. měsíce věku dítěte.
- Dále se na hlavičce nachází ještě fontanely postranní a klínová, které jsou obtížněji hmatatelné.
S hlavičkou malého miminka je tedy důležité zacházet opatrně, pozor si dávejte hlavně při manipulaci s dítětem, koupání či oblékání. V případě jemného zacházení miminku žádné úrazy nehrozí, mozek miminka chrání pevná pokožka hlavy. Pozor však na pády na hlavičku, více se dozvíte v článcích Kdy vyrazit s dítětem k lékaři po úrazu hlavy.
K čemu slouží fontanela?
Jak už bylo zmíněno výše, fontanela miminku umožňuje projít porodními cestami. Měkká místa hlavičky jsou velmi pružná, a i když dojde k deformaci během porodu, brzy je hlavička opět „normálního“ tvaru. To můžu potvrdit i z vlastní zkušenosti.
Jak již víte z jiných mých článků a také z Videoprůvodce těhotenstvím a porodem, prodělala jsem klešťový porod, kdy hlavička mé dcerky byla díky kleštím protáhlá a po stranách zmáčknutá. Trochu mě to vyděsilo, ale druhý den už měla hlavička normální tvar.
Další funkcí fontanely je rychlé vyrovnávání krevního tlaku v hlavě, což je v prvním roce dítěte velmi důležité, protože jeho hlavička rychle roste. Sledování velikosti hlavičky je jedním ze základních ukazatelů na každé lékařské prohlídce u pediatra. Růst hlavičky souvisí s růstem mozku.
Pokud tedy roste, jak má, můžeme říct, že i mozek se správně vyvíjí. Spousta maminek řeší více fontanely, tedy jejich velikost nebo předčasné zavírání fontanel. Ve skutečnosti by se maminky měly více zaměřit na růst lebky.
Při porodu se průměr hlavičky u donošeného dítěte pohybuje mezi 34 až 36 cm, v 6 měsících věku dítěte už má její obvod 43 až 45 cm.
Díky fontanele je dokonce možné provést ultrazvukové vyšetření mozku miminka, je-li to potřeba.
Stav fontanely jemným dotekem kontrolujte
Stav fontanely – zejména velké – je nezbytné jemným dotekem kontrolovat. Pokud zaznamenáte jakékoliv odchylky, obraťte se na svého pediatra.
Propadlá fontanela
Pokud je fontanela propadlá, může to značit dehydrataci. Miminku proto zajistěte dostatek tekutin. Pokud kojíte, kojte dle potřeby, v letních měsících si miminko může říct o mléko mnohem častěji. Není to z důvodu hladu, ale žízně.
Vypouklá fontanela
Vypouklá fontanela často nemusí znamenat nic vážného, hlavně v případě, kdy se vše vrátí do normálního stavu. Může však být znakem meningitidy, poranění hlavy, infekce mozku či nahromadění tekutin v oblasti mozku. V případě nejasností se proto raději opět obraťte na pediatra.
Chorobný růst lebky
Jestliže se mozek dítěte špatně vyvíjí, jedná se zřejmě o chorobný růst lebky. Pokud není chorobný růst lebky včas diagnostikován, může dojít k trvalému poškození pohybových, duševních a smyslových funkcí dítěte. Pokud má vaše miminko následující příznaky, ihned se obraťte na pediatra. Pokud se vaše podezření potvrdí, pošle vás lékař s miminkem na vyšetření k neurologovi.
Zrychlený chorobný růst lebky se projevuje nespavostí, podrážděností, při pláči jsou výrazně vystouplé žíly na lebce, velká fontanela je vypouklá a doširoka otevřená, lebeční švy a ostatní fontanely jsou rozestoupeny, horní bělmo je viditelné nad duhovkou.
Pro zaostávání růstu lebky jsou typické křeče a zvýšené svalové napětí, opoždění psychického vývoje, malý nebo dokonce žádný růst hlavičky, fontanela a lebeční švy se předčasně uzavírají.
Je třeba podotknout, že zmíněné příznaky chorobného růstu lebky se většinou vyskytují společně. Pokud tedy zpozorujete jen jeden z příznaků, není důvod k panice.
Kraniosynostóza
Kraniosynostóza je termín označující předčasný srůst švů lebečních kostí v prvních týdnech či měsících věku miminka.
Jelikož mozek roste stále svým tempem, často se mění nejen jeho tvar, ale i tvar lebky. Nejčastěji dochází ke srůstu jednoho švu, může však srůst i více švů najednou.
Někdy se předčasný srůst objeví spolu s jinými deformitami skeletu nebo souvisí s nějakou vývojovou vadou.
Při podezření provede pediatr (případně neurolog či fyzioterapeut) diagnostiku.
Kraniosynostóza se léčí operací již od konce 19. století, kdy dojde k řezu od ucha k uchu. Je to náročná operace, trvající několik hodin, při níž často dochází k velké ztrátě krve a následnému otoku mozku. V praxi se však přistupuje k šetrnějšímu způsobu léčby, kterou je endoskopický zákrok.
Pomocí endoskopu se uvolní prostor pod a nad lebkou včetně předčasně srostlého švu, který se odstraní. Tento zákrok musí být kombinován s následující ortotickou léčbou (dítě tedy pak musí nosit tzv. kraniální remodelační ortézu). Je třeba, aby kojenec zákrok podstoupil v prvním půl roce života.
Endoskopický zákrok není tak časově náročný, nevyžaduje dlouhou hospitalizaci, výhodou je také menší otok a malá operační rána, méně komplikací a menší ztráty krve. Ke změně tvaru lebky v tomto případě dochází až po několika měsících užívání kraniální remodelační ortézy, tvar je však již trvalý.
Zdroj: www.kraniosynostoza.cz
Diskuze Velká fontanela – kdy má srůst?
Ahoj holky,
prosím vás… náš malý má 4 měsíce a už se mu uzavírá fontanela. Má
ji na špičku prstu. Prý to má vliv na růst mozku apod. Máte někdo
zkušennost?
Velikost písma:
Ahoj,
Nelince se uzavřela fontanela ve 4. měsíci úplně a doktorka nás poslala k neuroložce. Chodily
jsme pravidelně na pozorování a přeměření růstu hlavy co dva měsíce
cca do 10měs.
Teď máme jít na kontrolu, až Nela bude sama chodit. Musela jsem měřit
obvod hlavy každé 2 týdny a zapisovat do grafu, aby se sledovalo, jestli
hlavička roste. Pokud by přestala růst, nebo začala zvracet a být
malátná, mohlo by jít o známky toho, že mozek přestává mít dost místa
pro vývoj a muselo by se přistoupit k operaci.
Ve většině případů jde ale jen o sledování růstu hlavičky a
v souvislosti s tím hodnocení psychomotorického vývoje. Vždy si doktorka na kontrole ověřila, co Nela
umí a srovnala s tím, co by měla v daném věku umět. Jelikož nic
odlišného neshledala, většinou prohlídku ukončila s tím, že má menší
obvod lebky, ale vývoj je v normě a pokračuje.
Držím palce, ať je vše v pořádku ale neboj, určitě bude. Jestli umí vše, co
by měl umět, tak je to v pohodě.
Syn patří k tomu druhému extrému, fontanela mu zarostla až
v 21. měsíci. Podle doktorky nic neobvyklého, spíš jsem plašila já,
protože jsem si myslela, že by už měla být zarostlá v roce.
Male zarostla velka fontanela nekdy po prvnim roce.
na minulé prohlídce jsem se na to ptala mudry, protože jsme měla pocit,
že se nesmí uzavřít dřív než v roce a Lukáš už jí má též
uzavřenou. Doktorka mě uklidnila, že si to hlídá, že by problém byl,
kdyby se zcela uzavřela v 3.-4.
měsícem života, že tam se to pak musí
hlídat, aby měl mozek dost místa na růst a popřípadě ta operace, ale
pokud zaroste později, tak už to průser není. Pokud má 4 měsíce a
ještě není zcela uzavřená, tak je to ještě dobré. Hlídej to a na
příští kontrole na to doktorku upozorni, nebo se jí optej.
Věřím, že je
to v pořádku, ale radši se 3× blbě zeptat, než jednou něco zanedbat Moje doktorka už musí být z těch mých
stupidních dotazů šílená, ale pořád trpělivě s úsměvem odpovídá,
takže asi nejsem sama, kdo se ptá na všechno
My jsme byly dnes u dr a malá má fontanelu 1×1cm ,ale nic k tomu
neříkala tak je to asi dobře
fontanela dorůstá až do dvou let
Noo holky diky za odpvedi Jsem spatne vycetla, ze na spicku prstu.
V celkove zprave ma 1×1cm. Maly je vysetreny od paty az po vlasky kvuli
tekutine v brisku se kterou se narodil. Ma i neurologii, EEG.. proste vsechno.
Asi 20 doktoru mu na hlavicku sahlo a nikdo nerekl nic spatneho. Jen ve zprave
ma napsane : VF 1×1cm za tri mesice kontrola na neurologii, pri uzavreni dalsi
postup,tak me to vystrasilo.
Jeste kdyz opet na „chytrem“ internetu ctu a
beru si to nejhorsi
Zrovna nad tím doma taky schízuju i když opačně. Přijde mi že naše
malá jí má obrovskou, i když doktorka nic neříká tak asi dobrý
Ahojky,malá má 4,5 měsíce a fontanelu už máme zarostlou úplně.obvod
hlavy má 41,5 cm a dneska jsme byli na neurologii a pani doktorka zatím
nezaznamenala,že by bylo něco špatně,ale v 6-ti měsících musíme zase na
kontrolu.jsem z toho docela nervozní.cchtěla bych se zeptat na to co by se
dělo kdyby bylo něco špatně a hlavička by netostla.
dobry den byli jsme se synem na kontrole je mu 10 mesicu a fontanela je
uzavrena za mesic mame jit na kontrolu a tak se bojime jestli je vse ok kluk je
chytry vyvyji se normalne nemusime se bat ze ne dekuji vam za odpoved
dobry den podivejte se na muj dotaz dekuji midairda1
ahojky malymu jsou 4 mesice prijdem i ze od porodu se fontanela nezmensila
ani o milimetr, porad je dost velika, jde skoro porad videt a casto
tepe…cetla jsem tu ze zarusta dyl, ot jo ale zajima me kdy se konecne zacne
zmensovat alespon trosku, kamaradek deti ji maj o toli kmensi a
nejde videt…
velikost na prvni kontrole byla 2×1 a potom 3× 2,5 a na dalsi kontrole
to samy…
Ahoj.
Klídek. Mému synovi je devět měsíců a má jí podle mne 2,5×2,5 možná
i víc. Vzhledem k tomu, že mu i vyrostla hlava, tak se mu naopak od porodu
zvětšila.
Záleží také na spoustě věcí. Jak rychle mu hlavička roste a jak jí má
od porodu velikou. Můj starší syn měl ještě v roce fontanelu 2×2,5 a
pak jí měl v roce a půl srostlou.
Opravdu buď v klidu. Vím, že není příjemné se dívat jak tam tepe krev.
Ale dokud jí nemá zavřenou, tak má hlavičku pružnou a tím
i odolnějsí.
Vývoj dítěte v prvním roce života | Arnika
Váhový úbytek v prvních 10 dnech může dosáhnout až 15 % porodní hmotnosti. Do dvou až třech týdnů by měla být dosažena porodní hmotnost. Novorozenec zatím nezná rozdíl mezi dnem a nocí a proto nemá ani denní nebo noční rytmus.
Ideální stravou pro novorozence je kojení. Jen pokud je vážná překážka v kojení, přistupuje se k umělé výživě pomocí plně adaptovaných kojeneckých mlék – označených v obchodě I.
Pokračovací mléka s označením 2 se mohou podávat nejdříve od ukončeného 4. měsíce, ale v ideálním případě až od ukončeného 6. měsíce života. Je-li v rodině někdo alergikem, doporučuje se podávat tzv.
hypoalergenní mléko – na obalu označeno jako „HA“.
Novorozenec je krátkozraký a často šilhá. Vidí pouze velké předměty na krátkou vzdálenost v úhlu 45 – 60 stupňů. Většinu dne prospí. Když leží na zádech, drží hlavu rovně a pohybuje spontánně horními a dolními končetinami. Ruce jsou zavřené v pěstičky. Převažují nekoordinované a necílené pohyby – spíše mávavé „kraulovací“.
Na břišku ojediněle krátce zvedne hlavičku nad podložku. Ve 4. týdnu umí na malou chvilku sledovat očima velký předmět umístněný před očima 30 – 50 cm. Na tichý hlas reaguje zklidněním. V tomto období často vzniká oploštění hlavičky způsobeno predilekcí (častým otáčením hlavy) na straně, odkud přichází světlo.
Proto je vhodné měnit polohu dítěte v postýlce a pokládat ho střídavě hlavou od světla a ke světlu.
Praktická rada: Hned od narození je potřeba dítě při bdění několikrát denně dávat na bříško. Musí být ale pod vašim dohledem a nesmí na břiše spát!!!
2. měsíc
Kojenec se začíná usmívat a navazovat zrakový kontakt s matkou. Prstami dosahuje bezpečně a cíleně do úst, uvolňuje pěstičky a otevírá dlaně. V poloze na břiše začíná krátce (5s) zvedat hlavičku a otáčí ji na stranu. Reaguje na zvuk hlasů, nejméně na vysoké tóny a na zpěv. V řečovém projevu se objevují jednotlivé samohlásky.
Někteří kojenci pláčou v prvních třech měsících – převážně večer – i hodiny bez zjevné příčiny. Příčina těchto tzv. „tříměsičních kolik“ není přesně známa.
Praktická rada: Dávejte pozor, aby nevznikla predilekce hlavy k jedné straně, proto nezapomeňte v postýlce střídat strany.
3. měsíc
Do konce třetího měsíce přibralo miminko přibližně 1000 gr a vyrostlo o cca 10 cm. Zajímá se o své okolí. Drží hlavičku.
V poloze na zádech objevuje ruce a nohy. V poloze na břiše pase koníky – t.j. hlava je vzpřímena a otáčí se volně za zvukem. Dítě je opřené o celé předloktí a má pootevřené dlaně. Pokud je drženo ve vertikální poloze má snahu opřít se nohama o podložku. Začíná si broukat.
4. měsíc
V tomto věku se začíná dítě otáčet na bok. V poloze na zádech se natáhne po předmětu v jeho blízkosti.
V poloze na zádech začíná zvedat hlavičku, prohlíží si obě ruce a dává si je do úst. Přitáhne-li vyšetřující osoba dítě do sedu, přitáhne dítě aktivně hlavičku dopředu. Začíná se vytvářet specifický vztah k matce – odliší ji od jiného obličeje.
5. měsíc
Mnoho kojenců uchopí předmět již pomocí jedné ruky. Přendává si hračky z jedné ruky do druhé. V poloze na břiše se opírá o jedno předloktí a druhou rukou se natáhne po novém předmětu, který vzbudí jeho zájem. V poloze na zádech zvedá současně ruce a nohy. Převrací se ze zad na bok a začíná i na břiško.
Někdy mezi šestým a dvanáctým měsícem života vyroste první zub.
Od ukončení čtvrtého měsíce můžete začít přikrmovat. Doporučujeme začínat jednodruhovým zeleninovým pyré; pozvolna se přidávají brambory a maso (kromě vepřového masa). Za 14 dnů po zahájení příkrmů můžete přidat večer kaši (zatím bez lepku). Podrobné informace o příkrmech podáváme v rámci preventivní prohlídky ve 4. měsíci.
6. měsíc
Mnoho kojenců se v tomto měsíci umí otáčet ze zad na břicho a zpět na záda oboustranně. Porodní hmotnost kojence na konci šestého měsíce se v průměru zdvojnásobila. V poloze na zádech si hraje dolními končetinami, uchopí si palce u nohou.
Má tendenci k pasivnímu sezení, ale sám se neposadí. Ve vertikální poloze se začíná odrážet špičkami prstů a začíná mírně poskakovat (hra na „hopi – hopi“).
Kojenec vidí i malé předměty v úhlu již větším než 180 stupňů, ale až kolem 5. roku života dosahuje plnou zrakovou ostrost na dálku. Pokud by po 6. měsící přetrvalo šilhání, měl by dítě vyšetřit oční lékař.
Pokud kojenec zvládl maso-zeleninové příkrmy v poledne, je vhodné od ukončeného 6. měsíce, začít podávat večerní mléčnou kaši s lepkem (např. krupicová – vhodné jsou kojenecké adpatované kaše (modrý obal))
7. měsíc
Kojenec poznává známé lidí. V tomto věku začínají projevy separační úzkosti. Dítě pláče v cizím prostředí a ve společnosti cizích lidí. Chce za maminkou. Na zádech si hraje s nohama.
V poloze na břiše pilotuje „dělá letadlo“. Vsedě zatím neudrží rovnováhu, proto dítě stále neposazujte. Snaží se přibližovat k předmětům jeho zájmu pomocí otáčení těla. Začíná se plazit – zpočátku dozadu.
Také se dostává do polohy na čtyři. Napodobuje melodie.
Nejvhodnější nápoje jsou voda nebo neslazený čaj. Doporučujeme klasické čaje z pytlíku, protože instantní dětské čaje mají vysoký podíl cukru, který poškozuje zuby a čelist. Proto nejsou pro dítě vhodné.
8. měsíc
Miminko je v poloze na zádech zcela minimálně. Ze zad se přetáčí na břicho a plazí se. Umí se dostat na čtyři a houpe se. Začíná se sám posazovat. Udrží se ve stoje, pokud se drží ohrádky. 10 % dětí zatím neleze.
Začíná zřetelně vyslovovat, opakovat a zdvojovat některé slabiky „tá-tá“, „bá-bá“, „má-má“. Miminko reaguje, když uslyší svoje jméno. Začíná mít strach z cizích lidí. Prožívá úzkost a strach, když mamaminku nevidí a neslyší.
Tato fixace je zcela normální.
9. měsíc
V tomto měsíci začíná období, kdy si dítě pamatuje již některé předměty. Pokud miminku schováte nějakou hračku pod šátkem – ví, kde se předmět nachází a že je přítomný. Pokud mu něco seberete, začíná se zlobit. Dítě se již samo posadí. Lezení je jisté a koordinované, ale některé děti dříve stojí než lezou. Malé procento dětí vůbec neleze. Je to často dáno familiární vlohou.
Z polohy na čtyřech se začíná sám postavovat u nábytku pomocí rukou. Zdvojuje slabiky a začíná žvatlat. Na výzvu provede první dětské hříčky (např. „paci-paci“ nebo „pá-pá“).
V tomto měsíci uchopí dítě předmět mezi ukazovák a palec.
10. měsíc
Miminko se v postýlce vytáhne do stoje a péruje na nohách. Postaví se u nábytku a začíná chodit úkroky kolem nábytku s držením za obě ruce. Umí zacházet se lžičkou a vede ji do úst. Vyslovuje již také jednoduchá významová slova. Rozumí jednoduchým pokynům a na výzvu např. „dej mi“ podá předmět, ale nepustí.
Je na čase provést opatření, která zvyšují bezpečnost ve vašem bytě, protože dítě si vyhledává v domácnosti vše dosažitelné, aby si mohlo hrát.
Velmi důležité upozornění – nádoby s horkými nápojy (varné konvice, krbové kamna atd.) musí být mimo dosah dětí. Jedná se o období s nejčastějšími popáleninami. Nabídněte dítěti něco ze společných jídel.
Jídla by měly být jen minimálně solená nebo kořeněná.
11. měsíc
Začíná v prostoru samostatně stát. Stojí s oporou na celé plosce nohy. Chodí kolem nábytku.
Je normální, když dítě jí jednou víc a pak zas skoro nic. Malé děti mají velmi vytříbený smysl proto, co potřebují a kolik. Pokud by toto chování trvalo delší dobu a dítě by chřadlo nebo naopak extrémně přibíralo je indikováno k vyhledání lékaře.
Miminko používá ukazovák na to, aby na něco poukázalo. Podá a ukáže několik předmětů. Rádo si hraje na schovávanou a napodobuje grimasy. Přidržené za obě ruce chodí. Umí také vylézt na schod.
12. měsíc
Vše nejlepší k prvním narozeninám! V tomto věku se porodní hmotnost ztrojnásobila. Dítě chodí držené za jednu ruku nebo kolem nábytku. Některé děti vykročí kolem prvního roku poprvé bez pomoci do prostoru.
Miminko uchopí předmět špičkou palce a ukazováku – tzv. pinzetový úchop.
Obratně a rychle leze po schodech. Používá dvě nebo více smysluplných slov.
Je důležité, aby dítě mělo denně minimálně jedno teplé jídlo (v poledne nebo večer). Jako snídaně je vhodné mléko, chleba s máslem a šunkou, nebo čerstvé ovoce. Vhodné „mňamky“ mezi jídly jsou čerstvé ovoce nebo syrová zelenina, celozrnné keksy nebo chleba s medem.
Obecné rady: Není vhodné pasivně posazovat dítě, pokud to samo neumí. Zcela nevhodná jsou chodítka a hopsadla. Pokud dítě převážně stojí nebo chodí mělo by mít boty s dobrou klenbou a pevným vedením paty. Pokud dítě převážně leze, nemělo by mít boty, ale ponožky s protiskluzovou úpravou.