Pokuta je součástí legislativního balíčku, o kterém budou britští zákonodárci hlasovat ve čtvrtek, uvedl server BBC News. Dosud dovolené v zahraničí zakazuje jiná norma, její platnost ale vyprší příští pondělí.
Vláda dříve tvrdila, že by dovolené mohly začít od 17. května, toto datum ale podle premiéra Borise Johnsona za stávající epidemické situace nepřipadá v úvahu, píše Reuters.
Každá část Británie si konkrétní podobu opatření proti šíření nemoci covid-19 určuje samostatně, nová norma se tak přímo dotkne jen lidí v Anglii.
Pokuta jim podle médií bude hrozit, pokud odcestují do jiné části Británie s úmyslem opustit zemi nebo se o to pokusí na letišti. Ve Skotsku a ve Walesu prozatím dál platí termín 17.
května, Severní Irsko v této věci zatím nerozhodlo, doplňuje BBC News.
Za poslední den má Británie 5342 pozitivních testů, celkem už se nakazilo přes 4,3 miliony ze 67 milionů obyvatel. Počet nakažených za poslední týden je v průměru 57,6 na 100.
000 obyvatel a hodnota stále klesá, stejně jako počet hospitalizovaných i počet úmrtí.
Británie už naočkovala více než polovinu dospělé populace země, nejméně první dávku dostalo téměř 28 milionů lidí, vyplývá ze statistik britské vlády.
Johnson proti zahraniční dovolené
Podle premira Johnsona však výjezd za hranice představuje nebezpečí opětovného rozšíření koronaviru. Johnson i jeho tým poradců ze zdravotnické komise SAGE se obávají, že letní výjezdy by mohly způsobit návrat koronaviru, uvedl deník The Guardian.
Experti ze SAGE se asi nejvíce obávají mutací, které by mohly být rezistentní vůči vakcínám. Premiér Johnson zase prohlásil, že pokud se povolí cesty do zahraničí, jako dovolené u moře apod., mohlo by to znamenat, že na podzim a v zimě se Británie vrátí do lockdownu. Upozornil také na třetí vlnu koronaviru, která zasáhla kontinentální Evropu.
Britský premiér Boris Johnson se nechal očkovat vakcínou AstraZeneca | Reuters
Člen komise: Lidé by si neměli kupovat letní dovolenou
I další odborníci, epidemiologové, ale i členové opozice nabádají vládu a její poradní komisi k opatrnosti, co se otevírání hranic týče. Největší obavy budí objevující se mutace koronaviru, mnozí virologové upozorňují na to, že vakcíny by proti některé z nových forem nemusely být tak efektivní. Na výzkumy, které by tyto domněnky potvrdily, se zatím čeká.
„Nemyslím si, že by si lidé měli plánovat a kupovat letní dovolenou v zahraničí,“ komentoval Kamlesh Khunti, člen zdravotnické komise SAGE.
„Tohle byl tvrdý lockdown, díky němu jsme uspěli, to nemůžeme ohrozit. Počty nakažených se snižují, počty oočkovaných jsou skvělé.
Naším největším strachem jsou teď nové mutace a možnost toho, že by proti nim vakcíny nebyly efektivní,“
prohlásil Khunti.„Hned od začátku pandemie jsme věděli, že kontrola našich hranic nebyla nejlepší, lidé se vraceli z Itálie a Španělska, což zvyšovalo počty případů v Británii. V létě to bylo ještě horší, to letos nemůžeme dopustit. Ptáte se: Riskovali bychom další lockdown? Moje odpověď je: Ano, samozřejmě,“ doplnil Khunti.
Epidemiolog Rowland Kao spolupracující se skupinkou podřízenou SAGE souhlasí se svým kolegou. Zdůraznil, že je hned několik důvodů, proč by Británie měla být velmi opatrná v otázce otevírání hranic a mezinárodního cestování. Také on ale za největší hrozbu považuje nové varianty viru.
Ministr obrany: Nemůžeme ignorovat dění v Evropě
Váhavě se k možnosti zahraniční dovolené vyjádřil i ministr obrany Ben Wallace.
„Nemůžeme ignorovat to, co se děje mimo Británii. Pokud se teď koukneme na Evropu, rostou tam počty infikovaných. Nemůžeme nyní ohrozit naši snahu, snahu našich zdravotníků, našich vědců, našich daňových poplatníků,“ uvedl Wallace.
Británie v neděli zaznamenala rekord, podařilo se jí oočkovat 844 285 lidí. První dávku dostal i premiér, Johnson se nechal očkovat v pátek 19. března. Snižují se také denní přírůstky nakažených, v průměru teď přibude „jen“ 5449 nakažených.
Britská verze covidových pasů
Tým expertů z ministerstva dopravy mezitím pracuje na tom, kam a za jakých podmínek by se v první fázi rozvolnění, jejíž termín však není jistý, mohlo cestovat.
Ve vládě se také řeší možnost „covidového certifikátu“, který by informoval o vakcinaci případně negativním testu cestujících.
Obdobný „zelený certifikát nebo také covid pas“ budou mít členské země Evropské unie.
„Nové výskyty ohnisek nákazy v Evropě jsou znepokojující. Pro Británii je na prvním místě ochránit progres, kterého jsme dosáhli díky vakcinaci.
Samozřejmě, že všichni chceme návrat mezinárodního cestování, ale bezpečí je na prvním místě. Nyní je příliš brzy, abychom řekli, co bude 17. května.
Musíme se řídit vědou, ne nahodilými termíny,“ reagoval stínový ministr vnitra Nick Thomas Symonds.
Hrozba nákazy virem HIV? Lidé ztratili ostražitost, varují odborníci
Na konci minulého týdne zavítal Hornych také do Znojma. Jeho návštěva měla kromě předání osobních zkušeností i hlubší význam.
Jihomoravský kraj je totiž po Praze a Středočeském kraji na třetím místě v celé zemi, pokud jde o počty nakažených virem HIV za uplynulých třicet let. Podle odborníků jsou čísla alarmující. „Lidé se nechrání, nepřistupují k sexu zodpovědně a chybí osvěta.
Naproti tomu od devadesátých let do roku 2000 se o problému opravdu hodně mluvilo,“ podotkla Hana Zapletalová z poradenského HIV centra v Hodoníně.
- Kde se lze nechat otestovat: · HIV centrum při Fakultní nemocnici Bohunice, Jihlavská 20, Brno · Poradenské centrum Brno, Vlhká 10 · Nemocnice Hodonín, Purkyňova 17 · Nemocnice Znojmo, MUDr. Jana Jánského 11 · Kontaktní centra v Hodoníně a Kyjově · Kontaktní centrum pro uživatele drog, Stromořadní 8, Břeclav
- Kontakty a provozní doby zájemci najdou na webových stránkách hiv-testovani.cz
Centrum funguje od roku 2013 a ve své době bylo jediné na jihu Moravy. Na testy sem chodí lidé nejen z Hodonínska, ale i z Břeclavska a ze Slovenska. „Odběry zajistí kterákoli mikrobiologická laboratoř v nemocnici, ale my nabízíme i poradenství. Lidé k nám mohou přijít každý pátek,“ dodala Zapletalová.
Podle statistik Státního zdravotnického ústavu se od roku 1985 nakazilo na jihu Moravy dvě stě třináct lidí, ve Středočeském kraji tři sta osm a v samotné Praze více než patnáct set lidí. V celé zemi jsou to tři tisíce lidí.
„Čísla a statistiky za kraje jsou ale poněkud ošidné. Zohledňují místo pobytu v době, kdy nakaženému zachytili pozitivní HIV.
Člověk, který žije například na jihu Moravy se mohl nakazit v Praze nebo v zahraničí,“ upozornil Vratislav Němeček z Národní referenční laboratoře pro HIV a AIDS.
Přečíst článek ›
Někteří lékaři míní, že lidé jsou méně obezřetní. „Osvěta je minimální. U většiny pacientů infekci HIV rozpoznáme až ve velmi pokročilém stádiu selhání imunity, kdy je onemocnění obtížněji léčitelné,“ zhodnotila již dříve lékařka z Fakultní nemocnice Brno Svatava Snopková, která se zabývá léčbou infekčních chorob.
Lidé HIV pozitivní obvykle okolí zatracuje. „Změna nastane, když se něco podobného přihodí člověku ve vašem okolí. Potom pochopí, že nejde jen o lehké holky na silnici nebo prostitutky na nádraží, ale že problém je daleko širší. HIV si nevybírá,“ upozornil Miroslav Hlavatý z organizace Red Ribbon, která se zabývá poradenstvím, prevencí a bojem proti AIDS.
S dívkami a ženami, které se živí prostitucí, jsou v kontaktu pracovnice ze znojemské Magdaly. „Jsme dobrovolná služba a některé ženy s námi nespolupracují, snažíme se ale oslovit všechny, ať působí na ulicích nebo v klubech.
Nabádáme je, ať dbají na své zdraví a bezpečnost a předáváme také kontakty na instituce, kde se mohou nechat na HIV otestovat,“ prozradila Kamila Dušková, která v Magdale při znojemské charitě pomáhá právě prostitutkám v regionu.
Přečíst článek ›
První příznaky onemocnění HIV se u lidí objeví několik týdnů po nákaze a jsou podobné chřipce. Pak odezní a s plnou silou udeří až za několik let. „Pro HIV je typické oslabením imunity organismu,“ připomněl Němeček.
Nejpokročilejší stádium se označuje jako AIDS a je typické život ohrožujícími infekcemi. Nemoc se přenáší nechráněným sexuálním stykem, nitrožilně při užívání drog nebo v těhotenství z matky na dítě. Nejčastější je první skupina, která se týká mužských homosexuálně orientovaných párů.
Podle Zuzany Štvrtňové, která vede Kontaktní centrum ve Znojmě, je podíl přenosu HIV mezi uživateli drog pouze 2,4 procenta případů. „V našem centru provádíme orientační testování infekčních chorob, mezi které patří i HIV/AIDS. Ročně otestujeme desítky osob z cílové skupiny, nejen na HIV, ale i na hepatitidy typu B, C a syfilis,“ řekla Štvrtňová.
Lidé, kteří se zachovali při sexu lehkomyslně, mohou snadno zjistit, zda zůstali zdraví. Otestují je ve většině nemocnic.
Speciální poradny zřizované Státním zdravotnickým ústavem fungují v Brně, Hodoníně, Jihlavě a v Praze.
Nakažení se dočkají léčby okamžitě, říká Němeček
- Praha /ROZHOVOR/ – Doktor Vratislav Němeček je vedoucí v Národní referenční laboratoři pro HIV a AIDS.
- Jakým tempem počet nakažených přibývá?
- Jsou nějaké novinky, pokud jde o léčbu nakažených?
- Jak léky působí?
Roku 2002 jich bylo jen padesát, za loňský rok je to 286. Devadesát procent nakažených jsou muži, kteří mají sex s muži. Je to nejvíce riziková skupina. Každý nakažený dostane nyní léky okamžitě. Dříve lékaři čekali na určitý moment v závislosti na hodnotách a ukazatelích. Tato novinka by časem měla pozitivně zahýbat se statistikami. Virus se přestane množit, člověk přestane být infekční a velmi se sníží pravděpodobnost, že někoho nakazí. Dnes jsou léky opravdu účinné a lidé nakažení virem HIV se dožívají stejného nebo podobného věku, jako zdravá populace.
AIDS – Wikipedie
AIDS/aids Červená stužka je mezinárodně uznaným znakem solidarity s lidmi nakaženými virem HIV / trpícími nemocí AIDSKlasifikace MKN-10
B24. MeSH
D000163 Některá data mohou pocházet z datové položky.
AIDS[1] nebo aids[2] (z anglického Acquired Immune Deficiency Syndrome nebo též Acquired Immunodeficiency Syndrome, česky syndrom získaného selhání imunity, francouzsky Syndrome d'immunodéficience acquise, SIDA) je soubor příznaků a infekcí, který je následkem poškození imunitního systému člověka virem HIV. Nemoc HIV/AIDS byla poprvé zaznamenána v roce 1981 a od té doby se jí nakazily desítky milionů lidí, nejhůře postižené jsou některé africké státy. Přestože se léky na tlumení HIV/AIDS neustále zdokonalují, nemoc stále zůstává téměř vždy nevyléčitelnou a smrtelnou.
Definice AIDS
Definice WHO
V Evropě, a tedy i v Česku, se používá tzv. rozšířená definice Světové zdravotnické organizace (WHO), doplněná o několik referenčních nemocí. Podle této definice má člověk starší dvanácti let AIDS, jestliže tzv. test na přítomnost protilátek HIV (popularizován jako „AIDS-test“) vykázal pozitivní výsledek a zároveň je splněna aspoň jedna z následujících podmínek:[3]
- alespoň 10% ztráta tělesné hmotnosti nebo kachexie (celková tělesná sešlost), s průjmy, horečkami, trvajícími přerušovaně nebo nepřetržitě nejméně jeden měsíc, není-li známa jejich příčina nesouvisející s infekcí HIV
- kryptokoková meningitida (zánět mozkových obalů způsobený infekcí kvasinkou Cryptococcus neoformans)
- tuberkulóza plic nebo jiných orgánů
- Kaposiho sarkom
- neurologické poškození, které zabraňuje nezávislým každodenním aktivitám, není-li známa jeho příčina nesouvisející s infekcí HIV (např. úraz nebo cévní mozková příhoda)
- kandidóza jícnu (přemnožení kvasinek rodu Candida), často může být diagnostikována na základě přítomnosti orální kandidózy doprovázené poruchou polykání
- klinicky diagnostikovaný život ohrožující nebo opakovaný zápal plic,
Definice CDC
V USA je používaná definice CDC z roku 1993, která rozšiřuje seznam platných příznaků o počet CD4+ lymfocytů nižší než 200/mikrolitr.
Definice chudších zemí
V řadě chudších zemí (v Africe, Asii, Jižní Americe) je používána pro diagnostiku AIDS zjednodušená definice WHO, která vynechává test na přítomnost protilátek a definuje AIDS, má-li člověk nejméně dva hlavní spolu s aspoň jedním vedlejším příznakem.[3]
Hlavní příznaky jsou alespoň 20% ztráta tělesné hmotnosti, chronický průjem trvající déle než 1 měsíc, horečky trvající stále nebo přerušovaně více než 1 měsíc.
Vedlejší příznaky jsou trvalý kašel trvající déle než 1 měsíc, celkové svědivé zánětlivé onemocnění kůže, anamnéza pásového oparu, kandidóza ústní části hltanu, chronická pokročilá roztroušená infekce prostého oparu, celková onemocnění mízních uzlin.
Také přítomnost celkového Kaposiho sarkomu nebo kryptokokální meningitidy je podle této definice dostatečná pro diagnózu AIDS.
AIDS jako nemoc
Způsoby přenosu a prevence
Přenos krví
Krev je z hlediska přenosu viru HIV nejnebezpečnější tekutinou. Rizikové jsou zejména použité injekční jehly, ať už sdílené mezi narkomany nebo opakovaně používané v zemích se zaostalým zdravotnictvím. Riziko přenosu je asi 2%.
Důsledné používání jednorázových jehel je z hlediska prevence nutností. Přenos krevní transfúzí je dnes díky testování krve vzácný, stále k němu však občas dochází. Riziko představují i orgánové transplantace.
Velkému riziku je vystaven zdravotnický personál manipulující s krví.
Hmyzí kousnutí riziko přenosu nepředstavuje.
Sexuální přenos
Sexuální přenos byl zaznamenán z ženy na muže, muže na ženu, muže na muže i ženy na ženu. K přenosu může docházet při análním, vaginálním i orálním styku, případně jakékoliv jiné praktice, během které dochází ke styku sliznic se sexuálními sekrety či krví.
Anální styk je významně nebezpečnější než vaginální, orální styk je nebezpečný nejméně.
Vaginální styk představuje vyšší riziko přenosu z muže na ženu než naopak (žena je vystavena většímu množství tekutin partnera než muž, sperma obsahuje vyšší koncentrace viru než vaginální sekret, žena je tekutinám vystavena déle a větší plochou sliznice). I v případě análního styku je většímu riziku vystaven příjemce.
Pravděpodobnost přenosu HIV infekce při jednotlivém nechráněném sexuálním styku záleží na řadě faktorů, jako je druh styku, aktuální množství viru v nakaženém partnerovi, současná nákaza další pohlavní chorobou (zvyšuje riziko přenosu) atd. Pohlavní styk během menstruace je vzhledem k přítomnosti krve rizikovější.
Líbání rizikové není, za předpokladu že ústa nejsou poraněná.
Riziko nákazy zvyšuje střídání partnerů. Možnost nakažení významně snižuje užívání kondomu, Waller a Davis ve své metaanalýze z roku 2003 ukázali, že podle dostupných údajů užívání kondomu snižuje ve srovnání s nepoužíváním kondomu dlouhodobé riziko sérokonverze o 80 %; autoři dodávají, že použité prameny nehodnotily správnost použití kondomů.
[4] Ostatní formy antikoncepce (například hormonální) při styku ochranu před nákazou neposkytují. Po nechráněném styku s neznámým partnerem, avšak v dostatečném časovém odstupu nutném pro správnou diagnózu, je vhodné u lékaře podstoupit krevní testy na přítomnost viru.
Nákaze tak již samozřejmě nelze zabránit, ale lze zabránit nákaze dalších partnerů a včasnou léčbou zlepšit prognózu nemoci.
Nové léčebné postupy mají slibné výsledky co se týče zpomalení postupu onemocnění AIDS, ale nejúčinnější metodou proti rostoucí epidemii zůstává prevence. Mezi doporučení pro prevenci sexuálního přenosu HIV patří sexuální abstinence, dlouhodobý monogamní vztah s nenakaženým partnerem, omezený počet životních partnerů a použití kondomu pro každý jeden pohlavní styk.[4]
Přenos z matky na dítě
K přenosu viru HIV z matky na dítě může dojít jak během vlastního těhotenství, tak během porodu. K přenosu tak dochází v 15 – 30 % případů. Vhodnou antivirovou léčbou během těhotenství a porodem císařským řezem, lze toto riziko významně snížit (1 %). Další riziko přenosu představuje kojení, kterého by se HIV pozitivní matky, mají-li možnost, měly vyvarovat.
Inkubační doba
Rozšíření nákazy HIV v Africe. Data jsou z let 1999–2000
Inkubační doba nemoci je 2-6 týdnů (nejčastěji 2-4), po které se objevují nespecifické příznaky akutní infekce HIV, které jsou velmi podobné chřipce. Po odeznění přechází nemoc do latentního stadia, (které je často nesprávně označováno jako inkubační doba) během kterého nemocný nepociťuje žádné potíže. Po ní následuje zhroucení imunitního systému – AIDS. U dospělých je střední doba mezi nákazou virem HIV a propuknutím nemoci AIDS přibližně deset let. Může ale trvat kratší i delší dobu. Uvádí se, že podíl nemocných narůstá každý rok po infekci o přibližně pět procent. Kongenitálně nebo perinatálně infikované děti onemocní většinou do jednoho či dvou let.
Odběr krve na test HIV
Diagnóza
Související informace naleznete také v článku Testy HIV.
Přítomnost HIV v organismu lze diagnostikovat pomocí krevních testů. Nejčastěji se zjišťuje přítomnost protilátek proti viru HIV v krvi.
Pozitivní výsledek testu znamená, že organismus proti viru vyrábí protilátky a byl jím tedy infikován. Protilátky se však v dostatečném množství vytvoří až určitou dobu po nákaze.
Obvyklá doba do nástupu protilátek je 4–6 týdnů, dříve, již po dvou týdnech po infekci, lze přítomnost HIV verifikovat průkazem antigenu p24 a přibližně po týdnu po akvírování infekce je pozitivní reakce PCR.
Léčení a prognóza
Rozšíření nákazy HIV na světě
Současná lékařská věda není schopna AIDS vyléčit, dokáže ale oddálit jeho propuknutí a zpomalit jeho průběh. Nejúčinnější je v současné době použití antiretrovirových virostatik v režimu tzv. kombinované antiretrovirové terapie, ve stadiu AIDS je součástí léčby také potlačování oportunních infekcí. Problémem v chudých zemích světa je nedostupnost příliš drahých léků a nepříjemné vedlejší účinky některých z nich. Prognóza závisí na rozvinutosti infekce v době, kdy je odhalena. Dojde-li k tomu krátce poté, co se člověk nakazil a jsou-li dostupné vhodné léky, může prožít dlouhý život, aniž by se u něj AIDS vůbec projevil.
Tým vedený Kristinou Allers z Charité v Berlíně publikoval v roce 2010 nález pravděpodobného odstranění (3,5 roku po terapii je pacient bez známek přítomnosti viru) viru z těla pacienta.
Jednalo se však o vedlejší efekt terapie akutní myeloidní leukémie spočívající v transplantaci kmenových buněk.[5] Roku 2013 byla uveřejněna zpráva, že se lékařům v USA podařilo vyléčit HIV pozitivní batole.
[6] Zpráva o vyléčení dalšího HIV pozitivního dítěte přišla roku 2014.[7]
Důsledky pandemie AIDS
Šíření pandemie AIDS je jedním z hlavních problémů řady rozvojových zemí. Na světě je dnes okolo 40 milionů nakažených, 3/4 z nich žijí v subsaharské Africe.[8] V některých afrických zemích je nakažena i čtvrtina populace. Silně postižena je také jižní Asie, zejména Indie. V Evropě pak země bývalého Sovětského svazu. Největší počet nakažených HIV žije v Jižní Africe, Nigérii a Indii.
Protože postižení jsou zejména mladí lidé v produktivním věku, má šíření AIDS zásadní dopady na celou společnost.
„Studie Světové banky ukazuje, že pokud v zemi postihne virus HIV 8 % a více obyvatel, ekonomický růst se začne zpomalovat, pracovní síly v zemi ubývá a zdravotní a sociální systém je přetížen.
„[8] Jedním z důsledků pandemie jsou také miliony dětí bez rodičů – tzv. sirotci AIDS (AIDS orphans), kterých je jen v Africe 12 milionů.
Mezi nejohroženější skupiny patří mladé ženy a dívky, které se nakazí od svých manželů. V řadě zemí je navíc HIV/AIDS společensky neúnosné stigma, a tak lidé svou nemoc tají.[9]
Ukazuje se, že na řešení problému má velký vliv přístup jednotlivých vlád.[10] V posledních letech se v některých zemích rozběhly vládní programy, které se snaží proti pandemii účinně bojovat.
Zaměřují se na informační kampaně, nabízejí testování zdarma, těhotné ženy se někde testují automaticky.
V některých zemích již nemocní mohou získat zdarma i antiretrovirální léky, které zpomalují postup nemoci.
Vlády nejchudších zemí však na problém samy nestačí. Antiretrovirální léky jsou velmi drahé: léčba jednoho nemocného vyjde nejméně na 200 dolarů ročně. Přitom například v Zambii, kde je nakaženo 16,5 % populace, je HND na osobu 380 USD.
[11] Možným řešením jsou generika a také podpora od vyspělých zemí – ať už v rámci různých programů velkých mezinárodních organizací nebo skrze menší projekty rozvojové spolupráce.
Zastavit a zvrátit pandemii HIV/AIDS do roku 2015 je jeden z Rozvojových cílů tisíciletí, programu OSN na odstranění největších problémů rozvojových zemí.
Díky masové imigraci se epidemie ve velkém šíří i do Evropy. Hlavní příčinou nové vlny nárůstu počtu nakažených ve Spojeném království jsou afričtí imigranti.[12]
Omezená práva lidí s nemocí AIDS
Lidé nemocní AIDS se i v současnosti, především však v minulosti museli často potýkat vedle své nemoci také se společenskými předsudky či s vyčleněním z běžného života. Tyto tendence vrcholily koncem 80. let.
V roce 1987 vstoupil ve Spojených státech amerických v platnost zákon, podle něhož nesměli na území USA cestovat lidé nakažení HIV/AIDS, který zůstal v platnosti až do roku 2009.
[13] Tento zákon znemožňoval cestu studentům či turistům, komplikoval adopci dětí infikovaných virem HIV a měl za následek také skutečnost, že se na území USA nemohl konat žádný významný světový summit o nemoci AIDS (většina významných nakažených vědců nebo aktivistů se nemohla dostavit).
Tento kontroverzní zákon byl zrušen až v roce 2009, kdy USA zůstávala jednou z dvanácti zemí, které neumožňovaly vstup lidem s HIV – těmito zeměmi stále jsou Jižní Korea, Brunej, Kolumbie, Irák, Libye, Moldavsko, Fidži, Rusko, Saúdská Arábie, Arménie, a Súdán.[14]
Odkazy
Reference
- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2021. Heslo AIDS.
- ↑ Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2021. Heslo aids.
- ↑ a b MUDr. Jan Boháč Kopřivnice – Zdraví – AIDS. drbohac.estranky.
cz [online]. [cit. 2019-11-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Weller S, Davis, K., [[Condom effectiveness in reducing heterosexual HIV transmission|http://www.iglesia.cl/iglesiachile/especiales/weller.doc Archivováno 13. 11. 2004 na Wayback Machine]] (Cochrane Review). In: The Cochrane Library, Issue 4, 2003. Chichester, UK: John Wiley & Sons, Ltd.
- ↑ Vyléčení HIV pozitivního muže není objev, ale naděje. Aktuálně.cz [online]. 2010-12-17 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Nadějný úspěch: Lékaři uzdravili HIV pozitivní dítě. Aktuálně.cz [online]. 2013-03-04 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Lékaři vyléčili druhé HIV pozitivní dítě. Aktuálně.cz [online]. 2014-03-06 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. (česky)
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.virusfreegeneration.eu [online]. [cit. 2008-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-26.
- ↑ Archivovaná kopie. www.rozvojovka.cz [online]. [cit. 2012-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Archivovaná kopie. www.rozvojovka.cz [online]. [cit. 2012-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
- ↑ Brožura Rozvojové cíle tisíciletí kampaně Česko proti chudobě – ke stažení: http://www.ceskoprotichudobe.cz/soubor.php?s=brozura_cpch_2007.pdf
- ↑ BROWNE, Anthony. Úprk rozumu : politická korektnost a smrt veřejné rozpravy v moderní Británii. 1. vyd. v českém jazyce. Praha : Dokořán, 2009. 157 s (PNK ; sv. 3) ISBN 978-80-7363-240-3. str. 23
- ↑ Lidé nemocní AIDS smějí po 22 letech do USA
- ↑ Obama po 22 letech zrušil zákon, který zakazoval lidem s HIV cestovat do USA. iDNES.cz [online]. 2009-10-30 [cit. 2019-03-28]. Dostupné online.
Související články
- HIV
- Imunodeficience
- Testy HIV
- ACET
- David Kirby
Literatura
- ŠEJDA, Jan. Prevence, léčba a další aspekty nákazy HIV/AIDS. Praha: Galén, 1994. 267 s. ISBN 80-85824-02-7.
- ČERNÝ, Rudolf; MACHALA, Ladislav. Neurologické komplikace HIV/AIDS. Praha: Karolinum, 2007. 304 s. ISBN 978-80-246-1222-5.
- POKRIVČÁK, Tomáš. Syndromy a symptomy. Praha: Triton, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7387-136-9.
- ČERNÝ, Rudolf; MACHALA, Ladislav. Neurologické komplikace HIV/AIDS. Praha: Karolinum, 2007. 304 s. ISBN 978-80-246-1222-5.
- STEHLÍKOVÁ, Džamila (editor); STUPKA, Jiří (editor). Ročenka Národního programu HIV/AIDS v České republice 2009-2010. Praha: Státní zdravotní ústav, 2011. 175 s. ISBN 978-80-7071-318-1. (česky; English summary)
Externí odkazy
- Galerie AIDS na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu AIDS na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo AIDS ve Wikislovníku
- Téma AIDS ve Wikicitátech
- Národního program boje proti AIDS – česky
- AIDS na Sexualne.cz
- AIDS Server – Informace o problematice AIDS, HIV, HIV+
- WHO AIDS Case Definition for AIDS Surveillance (PDF, 548 kb)
- WHO Overview of AIDS Case Definitions Used in Countries (XLS, 28 kb)
- WHO – databáze HIV/AIDS
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Portály: Medicína
Autoritní data: GND: 4112470-4 | LCCN: sh85002541 | WorldcatID: lccn-sh85002541
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=AIDS&oldid=19616262“