Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru

Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Pivo zlatohnědé barvy s bohatou stabilní pěnou. Je charakteristické vyváženou hořkostí a lahodnou plností. Je vařeno ze třech druhů sladů a třech druhů chmelů.
hořkost 19 IBU, chuť: chlebová, lehce sladová, kořenitá
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Pivo zlatožluté barvy s hustou stabilní pěnou. Je charakteristické plnou chlebnatou chutí a drsnou chmelovou hořkostí, která se po napití plynule vytrácí. Vařeno ze třech druhů sladů a třech druhů chmelů. V roce 2015 ocenění na jarní ceně sládků – 2.místo ve své kategorii.
hořkost 31 IBU, chuť: jemná sladová s vyšší chmelovou hořkostí
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Pivo tmavé mahagonové barvy s dobrou pěnivostí a řízem. Je charakteristické svojí karamelově čokoládovou chutí s divokým kávovým dozníváním a jemnou hořkostí. Vůně je výrazně karamelově čokoládová. Pivo je vařeno ze třech druhů sladů a třech druhů chmelů. V roce 2015 ocenění na jarní ceně sládků – 2.místo ve své kategorii.
hořkost 24 IBU, chuť: karamelově-čokoládová s divokými kávovým dozníváním a jemnou hořkostí
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Světlé svrhcně kvašené výčepní pivo vyrobené ze dvou světlých sladů a dvou amerických chmelů
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Tento polotmavý speciál je charakteristický svojí jantarovou barvou a typickou karamelovou chutí s příjemnou hořkostí, tak aby vynikla jeho jemná karamelová chuť a vůně. Pivo se vyznačuje harmonickou plností v chuti.
hořkost 30 IBU, chuť: sladová jemná karamelová chuť s příjemnou hořkostí
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru American style – speciální pivo anglického stylu IPA. Pivo zlatavé barvy vyšší stupňovitosti a hořkosti. Pěna může být nižší. Díky použití aromatických chmelů a technologií chmelení za studena je dosažen vyššího aroma hořkosti, která je vyvážena se sladovým tělem.
hořkost 46 IBU, chuť: intenzivní chuť tropického ovoce, vyšší hořkost se sladovým tělem
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Anglický typ piva „ale“. Pivo je vařeno jako polotmavé s nádechem červených tónů – red ale. Vyznačuje se svoji ovocnou chutí a především vůní. Vůně a chuť je umocněna použitím speciálních aromatických odrůd chmelů při chmelení za studena. V roce 2013 ocenění za nejlepší svrchně kvašené pivo – cena časopisu PBA.
hořkost 26 IBU, chuť: ovocná chuť, středně plné karamelové tělo, lehce vyšší hořkost
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Světlé osvěžující pivo s lehce nakyslou chutí a jemnou vůní. Při vaření je použit ječný a pšeničný slad, který dodává pivo charakteristickou barvu a chuť. Pivo lze podávat i s plátkem citrónu, pro ještě lepší osvěžení. Pro toto pivo je charakteristický kvasnicový zákal.
hořkost 29 IBU, chuť: s lehkými tóny banánu, s příjemně nakyslou chytí
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Je pivo tmavé barvy s příchutí po praženém ječmenu, vyznačuje se střední příjemnou hořkostí, typickou suchou plnou chutí s nádechem ovocného tónu. Pivo je vařeno ze třech druhů sladů a z praženého ječmene.
hořkost 40 IBU, chuť: čokoládová s nádechem sušeného ovoce a karamelu, s lehkou hořkostí
Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru Pivo zlatavé barvy s jemnou hořkostí a zázvorovou příchutí a vůní. Vařeno ze třech druhů sladů a třech druhů chmelů a z čerstvého zázvoru. Zdravý osvěžující nápoj lahodné chuti, který nadchne příznivce ochucených piv.
hořkost 17 IBU, chuť: zázvorová příchuť s jemnou hořkostí
Výrazně hořké pivo typické zlatavé barvy typu IPA. Při výrobě je použita směs amerických a německých chmelů, které dodávají tomuto pivu nezaměnitelnou chuť, hořkost a aroma.
hořkost 27 IBU, chuť: ovocná púlná citrusů, ananasu, manga a kandovaného ovoce
Silný ležák bavorského typu s charakteristickou světlou až lehce jantarovou barvou, výraznou plností a jemnou hořkostí. Vařen na dva rmuty  ze dvou druhů sladů a dvou odrůd českých chmelů.
hořkost 37 IBU, chuť: karamelová chuť s jemnou hořkostí, lehce plnější tělo
Svrchně kvašené pivo světle zlaté barvy, chuť lehce citrusovo květinová, vyšší hořkost a vůně po perníku
Světlé silné spodně kvašené pivo vyrobené z nakuřovaného a dalších dvou ječných sladů. Tyto piva jsou též známá pod německým jménem Rauchbier, jsou typická kouřovou vůní a chutí připomínající uzené maso.
Tento polotmavý ležák dozrával několik měsíců na dřevě z dubových sudů, ve kterých předtím dlouho zrály destiláty, což předalo pivu osobitou chuť i aroma.
Tento polotmavý ležák dozrával několik měsíců na dřevě z dubových sudů, ve kterých předtím dlouho zrály destiláty, což předalo pivu osobitou chuť i aroma.
  • Nabízíme rozvoz piva domů po České Třebové a okolí do 30 km.
  • Nově plníme také 5l soudky.

Ze starého chleba vaří pivo. Toastové cirkulární ležáky i speciály vaří ve Skotsku, Češi používají starou Šumavu

Chléb a celkově pečivo je hned vedle ovoce a zeleniny nejčastějším přebytkovým zbožím supermarketů i pekáren a často končí v odpadu. Několik minipivovarů už si toho všimlo a začalo přebytkový chléb využívat jako surovinu pro svá piva. Nahrazují jím část sladu. Pivo z chleba už se pokusně vaří také v jižních Čechách.  

Skot Mark Hazell (na úvodní fotce) nebyl vždycky dobrým pivovarníkem. S vařením začal už jako student, ale sám přiznává, že jeho první pokusy vařit pivo dopadly příšerně. Dobré pivo začal vyrábět až o pár dekád později.

A bylo dokonce tak dobré, že jej přátelé a známí pobízeli, aby pivo vařil profesionálně.

A tak před šesti lety spolu se svou ženou Alison založil rodinný mikro pivovar Jaw Brew, pojmenovaný po rodinném domě na břehu jezera Loch Bardowie.

Pivovar sídlí v industriálním předměstí Glasgow a zpočátku vařil jen dva druhy piv – IPA Drop a Golden Ale Drift.

Nyní Jaw Brew vyrábí šest druhů svých kmenových piv a šest speciálů, z nichž především jeden, Blonde Hardtack, je uniktání hlavně svou výrobou – místo ječmene jsou jeho základní surovinou neprodané, přebytečné chleby.

Je to pečivo z nedaleké pekárny Aulds, která místo, aby své neprodané přebytky vyhodila, dává je pivovaru jako surovinu pro výrobu piva.

„Snažíme se náš pivovar vést cestou co nevětší možné udržitelnosti a zaměřujeme se hlavně na cirkulární ekonomiku. Je to alternativa k tradiční linérání ekonomice, která funguje na principu: získej, použij a vyhoď,“ říkají Alison a a Mark Hazellovi.

Cirkulární ekonomika se naopak snaží zachovat zdroje a udržet je v oběhu co nejdéle, vytěžit je na maximum a případně, pokud to jde, obnovit je.

„Jednoduše, držíme se pořekladla: Odpady jednoho jsou zlatem druhého,“ dodávají v oficiálním prohlášení pivovaru jeho zakladatelé.

Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru

Zakladatel pivovaru Mark Hazell (vlevo) a výkonný ředitel pekárny Aulds Alan Marr. Foto: archiv Jaw Brew)

S pekárnou uzavřeli partnerství v roce 2016 a pekaři jim dodávají především typické skotské housky morning bread rolls. „Byla to pro nás výzva vyvinout chutné pivo podle principu cirkularity a s použitím něčeho, co by se jinak vyhodilo.

Byl to náročný úkol, ale podpořený entuziasmem našich pivovarníků. Po dlouhých pokusech a trápení se, kdy jsme upravovali množství sladu, chmele a doby vaření, je Hardtack konečně na světě,“ dodávají manželé.

Pivo ze starého pečiva dokonce vyhrálo bronzovou medaili v regionálním kole soutěže SIBA Scotland Independent Beer Awards.

Recyklováním chleba ale cirkularita tohoto pivovaru nekončí. Jaw Brew nakládá i se svým vlastním odpadem cirkulárně.

Drť zrníček a chleba, která vzniká při výrobě piva, posílá pivovar na místí statek, kde slouží jako krmivo pro dobytek. Odpadní chmel pak používá místní zahradnický klub k mulčování.

Jaw Brew se snaží zachovat i teplo vzniklé při výrobě piva a tepelným výměníkem jej zadržuje pro další várku.

Budete mít zájem:  5 cviků pro hezká a pevná ňadra

Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru

Manželka Marka Hazella Alison při výrobě piva z přebytkového chleba. (Foto: archiv Jaw Brew)  

Nápad používat chléb při výrobě piva není nový, chléb býval už ve starověku, v době Mezopotámie, hlavní složkou výroby. Chléb se rozdrobil do vody, přidal se ječmenný nebo pšeničný slad a vzniklá kaše se nechala kvasit.

Myšlenku ale pivovarníci oprášili až dnes, kdy se chléb kvůli své krátké trvanlivosti často vyhazuje. Do cirkulární výroby piva ze zbytků chleba se pustil také jeden malý bruselský pivovar.

Nápad dostal Francouz Sébastien Morvan, když mluvil se svým přítelem o plýtvání potravinami, zvláště chlebem.

Pod značkou Brussels Beer Project založil mikropivovar, který vyrábí chlebové pivo s názvem Baby Lone.

„Dvanáct procent potravin, se kterými se v Bruselu plýtvá, tvoří chléb – to je opravdu ohromující,“ řekl Morvan agentuře Reuters. Podle Morvana by se dalo až 30 procent ječmene používaného při vaření piva nahradit chlebem.

Je to zhruba jeden a půl krajíce na láhev. Na uvaření čtyř tisíc litrů piva se tak použije pět set kilogramů chleba.

Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru

Pivo Baby Lone je výrobkem belgického Brussels Beer Project. (Foto: archiv Brussels Beer Project). 

Třetím příkladem, kdy se starý chléb místo na odpad proměnil na pivo, je společnost Toast Ale. Přebytečným toastovým chlebem rovněž nahrazuje ječmen, čímž snižuje spotřebu půdy, vody, energie i emisí.

Tvrdí, že do svých piv již použila dva miliony přebytečných starých krajíců toastového chleba a ušetřila 42 tisíc tun emisí. Na rozdíl od přechozích londýnská Toast Ale nepřináší svým majitelům byznys a výdělek, funguje spíš jako charita.

Veškeré výdělky z prodeje svých piv dává na boj s plýtváním potravinami a i ostatním pivovarům nabízí spolupráci a pomoc, aby rovněž mohly své suroviny z části nahradit starým chlebem.  

Právě této příležitosti využili Češi, konkrétně studenti pivovarnictví v jižních Čechách. Už pátým rokem funguje univerzitní minipivovar Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Chléb univerzitě darovaly supermarketové řetězce jako Albert, Makro nebo Tesco a nahradil jednu třetinu prvotní suroviny pro výrobu piva, tedy sladu. Jihočeský školní pivovar získal inspiraci právě u britské neziskovky Toast Ale, která své návody na chlebové pivo poskytuje ostatním pivovarům zdarma.

Upravili ale původní recept na Toast Ale, pro který se používá klasický britský toastový chléb. V Jihočeské univerzitě recept přizpůsobili českým podmínkám a vytvořili ležák z české Šumavy.  

Vaří pivo z neprodejného chleba. Chutná jako český ležák, říkají v pivovaru

Slovenka s citem pro češtinu, zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a ráda si napíše i něco bokem, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově, ale to podstatné se naučila až v novinách.

Líbí se vám tento článek? Sdílejte jej!

Naše piva | Pivovar Ogar | Kunčice pod Ondřejníkem

OGAR

Patronem tohoto piva je Martin, náš sládek – nadšený pro své řemeslo. Tento ležák je jeho zatím nejúspěšnější a Martin o něm říká: „Plná jedenáctka s výraznější sladově chlebovou chutí vídeňského a plzeňského sladu, kterou harmonicky doplňuji české chmely.

Její hořkost i plnost jsou vyvážené tak akorát, aby se hodila pro každou příležitost. Ať už jste s přáteli šli jen na jedno, či ji chcete párovat s tradiční českou kuchyní a nebo jen otevřít doma. Naše Jedenáctka  bude vždy zárukou kvalitního řemeslného piva.

  • Alkohol: 4,4 %
  • EPM: 11%
  • Slady: Plzeňský , Vídeňský
  • Chmely: ŽPČ , Premiant
  • Barva: 10,5 EBC
  • Hořkost: 28 IBU

OGAR

Patronem tohoto piva je Petr, majitel Brněnského pivovaru Richard. Petr jej poprvé uvařil již v roce 2004 a říká o něm: „Plzeňský slad, Žatecký poloraný červeňák a dekokční postup rmutování. K tomu píle a preciznost.

Právě tyto ingredience utvářejí tradiční český ležák a my jsme dědictví nechtěli nijak měnit.

Naše dvanáctka je postavena především na ušlechtilých vlastnostech žateckého chmele a proto potěší všechny milovníky hořkosti a jemného aroma, které se snoubí s lehkým sladovým tělem.“

  1. Alkohol: 5,2 %
  2. EPM: 12%
  3. Slady: Plzeňský
  4. Chmely: ŽPČ
  5. Barva: 7 EBC
  6. Hořkost: 30 IBU

OGAR

Patronem tohoto piva je Radek, ultra-běžec a vítěz závodu 24 hodin na Lysé hoře 2018. Radek pivu moc neholduje, avšak o našem Amber Ale říká: „Krásně voní a má pěknou jantarovou barvu. Amber Ale má velmi plné tělo a chutná po lesním ovoci s nádechem angreštového aroma.

  • Alkohol: 5,5 %
  • EPM: 13%
  • Slady: Plzeňský , Mnichovský, Karamelový, barvící
  • Chmely: Sládek, Centennial, Mosaic
  • Barva: 40 EBC
  • Hořkost: 40 IBU

Patronem tohoto piva je Ondra, vášnivý lyžař a paraglaidista, který se často vznáší nad vrcholkem
Ondřejníku. Svrchně kvašená piva ochutnává na zahraničních cestách již dlouho a říká:

„Ogar IPA je srovnatelná s těmi nejlepšími pivy anglického typu, které jsem pil.

Použité zahraniční chmely dodávají tomuto skvělému speciálu jemnou vůni a chuť exotických citrusových plodů.“

  1. Alkohol: 6,3 %
  2. EPM: 15%
  3. Slady: Plzeňský, Pale Ale, Karamelový
  4. Chmely: Žatecké, Citra, Cascade
  5. Barva: 15 EBC
  6. Hořkost: 50 IBU

OGAR

  • Alkohol: 5,0 %
  • EPM: 12%
  • Slady: České
  • Chmely: Žatecké
  • Barva: 13 EBC
  • Hořkost: 35 IBU

Patronem tohoto piva je Ondra, vášnivý lyžař a paraglaidista, který se často vznáší nad vrcholkem
Ondřejníku.

Svrchně kvašená piva ochutnává na zahraničních cestách již dlouho a říká:

„Ogar IPA je srovnatelná s těmi nejlepšími pivy anglického typu, které jsem pil.

Použité zahraniční chmely dodávají tomuto skvělému speciálu jemnou vůni a chuť exotických citrusových plodů.“

  1. Alkohol: 6,3 %
  2. EPM: 15%
  3. Slady: Plzeňský, Pale Ale, Karamelový
  4. Chmely: Žatecké, Citra, Cascade
  5. Barva: 15 EBC
  6. Hořkost: 50 IBU

OGAR

  • Alkohol: 5,0 %
  • EPM: 12%
  • Slady: České
  • Chmely: Žatecké
  • Barva: 13 EBC
  • Hořkost: 35 IBU

OGAR

Patronem tohoto piva je Ondra, vášnivý lyžař a paraglaidista, který se často vznáší nad vrcholkem
Ondřejníku. Svrchně kvašená piva ochutnává na zahraničních cestách již dlouho a říká:

„Ogar IPA je srovnatelná s těmi nejlepšími pivy anglického typu, které jsem pil.

Použité zahraniční chmely dodávají tomuto skvělému speciálu jemnou vůni a chuť exotických citrusových plodů.“

  1. Alkohol: 6,0 %
  2. EPM: 14%
  3. Slady: Plzeňský, Mnichovský
  4. Chmely: Magnum, Cascade, Galaxy, Citra, Eukanot
  5. Barva: 12,5 EBC
  6. Hořkost: 45 IBU

OGAR
Milk Stout

Patronem tohoto pivního klenotu je Jirka, náš druhý sládek. Milk Stout je první pivo, které u nás uvařil a Jirka o něm říká:  Tento speciál se vyznačuje spojením plné, krémově nasládlé chuti spolu s typicky stoutově kávovou, způsobenou použitím praženého ječmene. Přidali jsme také laktózu a ovesné vločky pro uhlazení celkového projevu piva.
Hodí se zejména k čokoládovým dezertům.
 

  • Alkohol: 5,9 %
  • EPM: 14%
  • Slady: Plzeňský, Caramünch, Čokoládový, Pražený ječmen, barvící
  • Přísady: Ovesné vločky, mléčná laktóza 
  • Chmely: Challenger, Centennial
  • Barva: 70 EBC
  • Hořkost: 30 IBU
Budete mít zájem:  Jak Dlouho Trvají Příznaky Covid?

OGAR

Patronem tohoto piva je Martin, zakladatel pivovaru v Kunčicích pod Ondřejníkem. Je to jeho nejoblíbenější pivo a říká o něm: „Tento spodně kvašený speciál obsahuje nejkvalitnější beskydský med, který mu propůjčuje nezaměnitelnou sladkou chuť snoubící se s lehkou hořkostí žateckých chmelů. Pochutnají si na něm především naše milované.“

  1. Alkohol: 6,8 %
  2. EPM: 15%
  3. Slady: Plzeňský
    Ostatní: beskydský med
  4. Chmely: ŽPČ , Sládek
  5. Barva: 18 EBC
  6. Hořkost: 29 IBU

Má barvu čaje, žádnou pěnu a chutná po jalovci a banánu. Finské pivo sahti vařili už Vikingové

Ve Finsku patří k tradičním ingrediencím při vaření piva jalovec. Kromě něj se do něj přidává také žito, oves, pekařské droždí a někdy i starý chléb. Tradiční finské pivo sahti má kořeny už ve vikinských dobách a v minulosti ho vařily hlavně ženy. Spolu s pivním sommeliérem ho v zemi tisíce jezer ochutnal i zpravodaj Filip Nerad.

„Ve venkovských oblastech se sahti vaří stejným způsobem jako před více než tisíci lety,“ říká vyhlášený finský pivní someliér Olli Majanen, se kterým jsem se setkal v jednom helsinském minipivovaru.

Sahti, sauna a jalovec patří k sobě

Zatímco podnik v centru metropole zdobí nablýskané měděné varny, sahti se v některých částech Finska stále připravuje podomácku – v dřevěných kádích a v podlouhlé dřevěné vaně zvané kuurna.

„Její dno se pokryje vrstvou z větviček jalovce. Někdy jsou na nich i jalovcové bobule. A přes ně se pak přelévá a filtruje horká mladina. Sahti při tom získává aroma a chuť jalovce,“ vysvětluje Olli. Jalovec v něm také občas nahrazuje chmel.

Ještě než tohle pivo ochutnáme a finsky si připijeme na zdraví, připomíná Olli jeho spojitost s jinou tradiční finskou záležitostí – se saunou.

„Ve starých dobách se slad na sahti sušil v sauně. Rozprostřel se na podlahu a nechalo se na něj působit horko. Mnoho Finů také k vaření sahti používalo kotel ze sauny. Sahti a sauna proto ve Finsku patří k sobě,“ vypráví.

Banány s medem

Takže „Kippis!“. Moje první sahti chutná trochu jako bavorské weizenbiery, oproti nim ale nemá žádnou pěnu. Je tmavohnědé a vypadá jako čaj.

„Aroma opravdu připomíná bavorská pšeničná piva,“ potvrzuje můj první dojem pivní sommeliér. „Jsou v něm také výrazné tóny banánu, které má na svědomí pekařské droždí. Tenhle starý vikinský nápoj chutná i po medu. Ten se při jeho vaření sice nepoužívá, sahti je přesto hodně sladké.“

Pivař Jari pije sahti alespoň jednou týdně. „Mám na něm rád jeho sílu, a že se vyrábí rukama,“ svěřuje se.

Vyjma několika málo pivovarů se sahti dodnes ve Finsku připravuje hlavně doma, a to především ke slavnostním příležitostem. „Většinou si ho dávám, když jsem u příbuzných své přítelkyně na venkově,“ potvrzuje sládek Aki Uutela. „Řekl bych, že ve Finsku je tolik druhů sahti, kolik je lidí, kteří ho vaří.“

Pivo, které vás položí na lopatky

„V hlavním regionu sahti v centrálním Finsku můžete v jedné vesnici najít i dvacet lidí, kteří ho dělají. Každé léto se tam koná velká soutěž mezi těmito vesnicemi o to, která ho vaří nejlepší,“ přibližuje someliér Olli.

Zároveň ovšem varuje, že přílišná konzumace tohoto piva nemusí skončit bez následků. Sahti totiž může mít až kolem deseti procent alkoholu, tedy skoro jako víno. „Nejprve po něm lidé zpívají, pak tancují a potom jsou jako bez nohou,“ směje se.

Historie piva je poutavým příběhem

Teorií, jak vzniklo to úplně první pivo, existuje několik a ve všech hraje svou roli náhoda. Jedna z nich spekuluje o vniknutí dešťové vody do nádoby s uskladněným obilím, které následně začalo kvasit. Další tvrdí, že ke kvašení došlo v nádobě s těstem připraveným pro výrobu chleba. Ať tak či onak, ten, kdo mírně nasládlý mok ochutnal, na vlastní kůži zakusil jeho opojné účinky.

Hymnus Na Ninkasi

Úplně nejstarší nápoj, který by se s velkou nadsázkou dal nazvat pivem, tedy nápojem obsahujícím alkohol díky zkvašenému podílu obilí, najdeme již v neolitu. Ovšem důkaz v podobě písemného záznamu máme až od Sumeřanů. Postup výroby piva, tedy jakýsi prvotní recept, je zaznamenán na kamenných tabulkách, jež se zachovaly z Babylonské říše.

Současnému konzumentovi by ale starověký nápoj od Eufratu moc pivo nepřipomínal. Mimo jiné v něm chyběl chmel a obiloviny byly také jiné, než používáme nyní. Staří Mezopotámci dochucovali pivo jinými hořkými bylinami, například pelyňkem či pražením sladu v popelu. Naopak sladkost získávalo pivo jednak z produktů kvašení, jednak také z přidaného medu.

Oblíbené klišé dnešní doby říká, že „pivo je tekutý chleba“. Naráží se tím na obilí, základní surovinu potřebnou k jeho výrobě. Také pojem chleba je postaven na reálném základě, neboť starověké pivo mělo výrazně hustší konzistenci a kaše, ať už husté, nebo řídké, byly v té době zcela běžným pokrmem.

Hymnus pro Ninkasi, oslavný text pro bohyni piva, který vznikl roku 1800 př. n. l. (některé zdroje udávají datum vzniku 1900 př. n. l.), popisuje pivo vyrobené kvašením rozdrobeného chleba a pšeničného sladu, čímž vznikla nakvašená řídká kaše, jež se dala vypít.

Na starosumerském zobrazení bohyně Ninkasi vidíme osoby pijící cosi z nádoby pomocí dlouhého brčka.

Trest smrti kvůli pivu

Díky starověkým záznamům víme, že domovinou piva je oblast mezi Eufratem a Tigridem. Babyloňané i Mezopotámci zkrátka pivu holdovali, a to dokonce natolik, že se tento nápoj dostal hned v několika paragrafech do proslulého Chammurapiho zákoníku.

Jeden byl zaměřen na kvalitu piva: „Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu nebo trychtýřem bude lito do něj pivo tak dlouho, dokud nezemře.

“ Jiný se snažil ohlídat řádné placení: „Šenkýřka, která si nechá proplatit čepované pivo stříbrem, místo aby přijala ječmen, bude utopena. Tentýž trest čeká šenkýřku, která prodává špatné pivo.

“ A další dokonce pamatoval na to, že hospoda může být místem vzniku nepřátelských politických debat: „Šenkýřka, která ve své krčmě trpí politické debaty nebo jiné řeči poškozující stát a neudá tyto lidi vrchnosti, bude usmrcena!“

Politika a pivo tedy k sobě patří odedávna a jako doklad, že ne vždy se jedná o neškodné opilecké tlachy, může sloužit třeba tzv. pivní puč zosnovaný a 8. listopadu 1923 uskutečněný Adolfem Hitlerem.

Ostatně i ustavující sjezd české sociální demokracie se konal 7. dubna 1878 v sále zájezdního hostince U Kaštanu a nejedna důležitá schůze mnohých politických stran a uskupení proběhla právě v hospodách.

Laika napadá, jak moc byl Chammurapi prozíravý, když šenkýřce hrozil za politické debaty v hostincích trestem smrti.

Budete mít zájem:  Kvalitni Ocni Lekar Praha?

Pivní styly

Bolivijské město Potosí je udáváno coby nejvýše položené město na světě a právě tam leží i nejvýše položený pivovar světa Cerveceria Nacional Potosí Ltd. Dokonce se v něm vaří pivo plzeňského typu, tedy pivo využívající spodního kvašení. Přestože „plzeňské“ je považováno za klasiku a tvoří drtivé procento u nás konzumovaného piva, zdaleka není jediným pivním druhem.

V Čechách se nabízelo od středověku nefiltrované pšeničné pivo, které bylo pro svůj typický zákal považováno za nehezké. Zákal byl důvodem pro podávání piva v kameninových džbáncích. V posledních letech se tato piva u nás opět dostávají do módy.

Pšeničná piva, jako je Weizen, Dunkel Weizen, Weizenbock…, mají vždy podíl pšeničného sladu přesahující 50 %. Jejich chuť bývá sladší, neprojevuje se v ní tolik chmelová hořkost a pivo má bohatou pěnu.

Proto se často podává ve vysokých sklenicích, čímž bohatost pěny vynikne.

Mimochodem víte, že jedním z argumentů pro pivní půllitr s uchem je fakt, že dokáže uchovat nápoj déle chladný? Podle znalců totiž sklenici bez ucha, i když má vysokou nožku, bere piják za kalich a tak ji vlastním teplem ohřívá.

India Pale Ale je styl svrchně kvašených piv, jenž vznikl ve Velké Británii. Jeho původ se odvozuje od silnějších, slušně chmelených piv vařených na podzim a dozrávajících zhruba dva roky. Takové pivo spadající do skupiny světle hnědých piv (tzv.

Pale Ale) vyráběl i pivovar George Hodgsona, který díky tomu, že se nacházel blízko doků britské Východoindické společnosti, ovládl většinu indického obchodu s pivem.

Exportní Pale Ale si získalo dobrou pověst a začalo se prodávat i doma, kde ho často vyhledávali navrátilci z britských kolonií. Získalo tak název India Pale Ale. Současná IPA je však proti té původní výrazně slabší.

Zavinilo to jednak vysoké zdanění alkoholu během světových válek a následně postupná změna v chuťových preferencích britských pijáků. Dnes se jedná vlastně o silnější Bitter.

Bock je pivní styl spodně kvašených piv, tedy to, co v Česku známe jako ležák, nicméně jde o piva více alkoholická. Jejich stupňovitost má spodní hranici 6,7 % alkoholu. Eisbock je taková pivní vychytávka využívající faktu, že voda zamrzne dříve než alkohol. Nápoj se nechá zmrznout, odstraní se led a k pití zbude jakýsi pivní „likér“ s vyšším množstvím alkoholu.

Pivních stylů jsou desítky, ty základní, jako anglo-americké svrchně kvašené ALE, se dělí na jemnější úrovně podle celé řady parametrů. Například English Pale Ale využívá britské chmely, zatímco American Pale Ale preferuje chmely americké.

Ovšem jedna skupina stojí za zmínku, a tou jsou piva z belgických trapistických klášterů. Ostatně jak ukazuje příklad Břevnovského kláštera, mniši měli k pivu vždycky blízko. Na alkoholu se nešetřilo, jde o piva se 7 až 9,5 % alkoholu.

Průkopníkem tohoto stylu se stal trapistický pivovar Brasserie de Rochefort.

Piva typu Stout osloví milovníky kávy. Jedná se o nápoj tmavě hnědé až černé barvy s kakaovými a čokoládovými tóny. Jedná se o anglický pivní styl a na britských ostrovech je stále velmi rozšířený.

Světoví pivovarští přeborníci

Češi podle statistik patří mezi největší pijáky piva, ale rozhodně nejsou největšími výrobci. Přece jen jsme relativně malým národem.

Zpravodajský server AP News uvádí jako největší pivovarskou skupinu japonskou Asahi Group Holdings Ltd. Ta vlastní i Plzeňský prazdroj, takže svým způsobem největšímu pivnímu výrobci určitým dílem přispíváme. Na druhém místě je společnost Anheuser-Busch InBev NV/SA, která vznikla sloučením nizozemské a americké pivovarské skupiny.

Asiaté hůře metabolizují alkohol, což znamená, že jim k opilosti stačí menší množství. To ale čínskému pivnímu gigantu Beijing Yanjing Brewery Company Limited nebrání v tom, aby obsadil třetí příčku mezi největšími světovými výrobci piva.

Pivo v českých a moravských pivovarech

Jedna z nejstarších zmínek o vaření piva na našem území se vztahuje k Břevnovskému klášteru, který byl založen v roce 993 a pivo se v něm s přestávkami vaří dodnes. Už tehdy se k výrobě piva používal chmel, i když jeho speciální odrůdy, stejně jako kultivary ječmene či pivovarských kvasnic, se začaly šlechtit až mnohem později. Český chmel se už v 10.

století vyvážel do Bavorska. V první publikaci z našeho území, která se přímo věnuje výrobě piva, se chmel zmiňuje. Pro každého kněze vyšehradské kapituly byl stanoven desátek chmele pro vaření piva. Hořčení piva chmelem bylo dlouho českou doménou, jinak se chmel používal jako léčivá rostlina. Chmelnice jako samostatný výraz se objevuje na počátku 14. století.

V českých zemích se výroba piva prudce rozvinula poté, co v 16. století získala právo vařit pivo díky Svatováclavské smlouvě šlechta.

Ta disponovala potřebnými surovinovými zdroji a pivo jako nápoj bylo z domácích malovýrob dostatečně známé už několik století, takže se z hlediska ekonomického (vypusťme pro tuto chvíli možnost válečného konfliktu, kterými byl středověk proslulý) nejednalo o žádnou riskantní investici.

V té době to bylo právě pivovarnictví, které se chlubilo vysokou mírou ziskovosti. Následné technické vynálezy a nové zemědělské postupy posunuly výrobu do fáze průmyslové.

„Před první světovou válkou se pivo vařilo ve skoro šesti stech městech a obcích, v této době fungovalo kolem 700 pivovarů. Odtržením pohraničních oblastí v roce 1938 došlo k zániku 202 pivovarů.

Po druhé světové válce bylo v činnosti pouze 252 pivovarů,“ píše Kateřina Prexlová ve své diplomové práci Pivovarnictví v Česku.

Následně začalo fungovat socialistické plánování, které počet pivovarů značně zredukovalo.

Další změna přišla až po revoluci v roce 1989, kdy do země vstoupil zahraniční kapitál a mnohé z pivovarů považovaných do té doby za jakési „národní bohatství“ získaly zahraniční majitele.

Namátkou můžeme uvést pivovary skupiny Lobkowicz vlastněné čínskou skupinou CEFC nebo tak známé značky, jako jsou Krušovice, Zlatopramen, Starobrno vlastněné nizozemským koncernem Heineken.

A klenot mezi českými pivy a zdroj národní hrdosti Pilsner Urquell patří japonské skupině Asahi Group Holdings. Ostatně první várku plzeňského v roce 1842 neuvařil Čech, ale německý sládek Josef Groll.

Na druhé straně se u nás raketovým tempem rozrostly minipivovary s nabídkou unikátních piv, které jsou stále v rukou českých majitelů. A už jich je více než čtyři stovky.

Jakkoliv jsou velké pivovary zčásti rozprodané zahraničním majitelům, historie Čechů podpořená mohutnou konzumací je s tímto nápojem pevně spjata.

Ostatně chválu piva zhudebnil i Bedřich Smetana v Prodané nevěstě: : „To pivečko, věru je nebeský dar, vše psoty a trampoty vede na zmar. A sílí a dává kuráže!“ Tak… Na zdraví!

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector