Vánoční přejídání se může negativně odrazit na zdraví, upozorňuje lékař

Vánoční přejídání se může negativně odrazit na zdraví, upozorňuje lékař

Pocit přeplněného břicha pravděpodobně zažil každý z nás, a to například během vánočních svátků či rodinných oslav, kdy člověk v kratším čase spořádá výrazně více jídla než obvykle.

Pokud se jedná o výjimečnou situaci, není se čeho bát. Problém nastává v momentě, kdy se u vás záchvatovité přejídání objevuje v pravidelných intervalech.

Pak totiž mluvíme o poruše příjmu potravy, která může mít negativní dopad na naše zdraví, ale i sociální život.

Ačkoli to spousta lidí netuší, záchvatovité přejídání (BED) se řadí mezi závažná psychická onemocnění a podobně jako anorexie a bulimie představuje jednu z poruch příjmu potravy.

Jedná se o nemoc, která je charakteristická opakovanými epizodami nekontrolovatelného příjmu potravy.

Postižený během krátké doby zhltá výrazně větší množství jídla, než by během podobné doby normálně snědli jiní lidé, což vede k výčitkám, studu, úzkosti i pocitu znechucení nad svým chováním.

Podobně jako jiné poruchy příjmu potravy, i tato postihuje častěji ženy, současně se však jedná o nejčastější poruchu příjmu potravy u mužů. První příznaky se zpravidla objevují u dospívajících a mladých dospělých ve věku kolem 20 let. Nemoc ale může vzplanout v jakémkoli věku a může trvat dlouhou řadu let.

Podle odhadů postihuje BED zhruba 2 % celkové populace, pravděpodobně jím ale trpí daleko více lidí. Ne všichni pacienti totiž vyhledají pomoc, onemocnění je navíc poměrně obtížné diagnostikovat, a tak se stává, že jej lékaři vůbec nerozpoznají.

Příčiny záchvatovitého přejídání

Přesné příčiny záchvatovitého přejídání nejsou úplně známy, na vzniku obtíží se ale pravděpodobně podílí:

  • Dědičnost. Podle odborníků může za záchvatovité přejídání do jisté míry genetika. Je to dáno tím, že někteří lidé mají vrozenou vyšší citlivost k dopaminu, což je hormon odpovědný za pocity odměny, slasti a radosti.
  • Pohlaví. Jak už zaznělo výše, BED postihuje častěji ženy než muže. Pravděpodobně za tím stojí biologické faktory a odlišnosti.
  • Změny v mozku. Podle některých studií dochází u pacientů s BED ke změnám struktury mozku, a to ve smyslu silnější odpovědi na jídlo a ztráty ovládání a sebekontroly ve vztahu k potravě.
  • Tělesná hmotnost. Uvádí se, že až 50 % lidí, kteří trpí záchvatovitým přejídáním, je obézních. Pro diagnózu záchvatovitého přejídání splňuje kritéria 25 až 50 % pacientů, kteří se podrobili bariatrické operaci, kdy jim byl chirurgicky zmenšen objem žaludku.
  • Zkreslené vnímání tělesných proporcí. Pacienti zpravidla velmi negativně vnímají své tělesné proporce. Nespokojenost s vlastním tělem, dieta a přejídání pak vedou k rozvoji obtíží.
  • Emoční trauma. Rozvoj onemocnění může ovlivnit také stresující životní událost, jako je smrt bližního, pohlavní zneužívání, autonehoda či odloučení od rodiny. Vliv má údajně také šikana kvůli tělesné hmotnosti.
  • Další psychické onemocnění. Téměř 80 % pacientů, kteří trpí záchvatovým přejídáním, bylo diagnostikováno alespoň jedno další psychické onemocnění. Typicky se jedná o fobii, depresi, post-traumatickou stresovou poruchu, bipolární poruchu či úzkost. BED rovněž souvisí s užíváním návykových látek.

Příznaky záchvatovitého přejídání

Záchvatovité přejídání je typické konzumací velkého množství jídla v krátkém čase, a to i v momentě, kdy pacient vůbec nepociťuje hlad. Nemocný zároveň není schopný kontrolovat, kolik toho vlastně sní. Po záchvatu tak následuje pocit viny. Postižený se za své tělo stydí a snaží se to řešit pomocí nejrůznějších diet či odpírání stravy.

BED bývá zpravidla spojeno s negativními emocemi, stresem a nespokojeností se sebou samým či svým životem. Tyto pocity jsou následně kompenzovány konzumací velkého množství jídla, kdy alespoň částečně obvykle ustupují. Že se jedná o záchvatovité přejídání lze rovněž poznat podle následujících znaků:

  • jezení velkého množství jídla v krátkém čase (za méně než 2 hodiny),
  • vysoká rychlost konzumace, hltání,
  • ignorování pocitu sytosti,
  • neschopnost přestat jíst,
  • ztráta kontroly nad tím, co nemocný jí,
  • schovávání a tajné pojídání potravin,
  • normální či snížená frekvence a množství přijímané potravy v přítomnosti jiných lidí,
  • neschopnost dosáhnout stavu nasycení,
  • pocit stresu a úzkosti, který při jídle mizí,
  • výčitky svědomí, stud a pocit znechucení po záchvatu,
  • pravidelná frekvence záchvatů, dostavují se minimálně jednou týdně po dobu tří měsíců.

Během záchvatovitého přejídání přijme pacient nepřirozeně vysoké množství jídla, a tedy i velké množství energie. To se pak samozřejmě promítne na průměrném týdenním kalorickém příjmu. To je důvod, proč je přibližně 50 % lidí trpících BED zároveň obézních.

Rizika záchvatovitého přejídání

Nadváha a obezita, kterou pacienti se záchvatovitým přejídáním často trpí, vede k celé řadě problémů. Dopad má však přejídání i na duševní a společenský život.

Kardiovaskulární systém a metabolismus. Nadváha se negativně projevuje na kardiovaskulárním systému, přičemž prvním příznakem bývá zpravidla vysoký krevní tlak.

Vysoká může být rovněž hladina tuků a cukru. Nadváha i obezita pak urychlují rozvoj takzvaného metabolického syndromu.

Nadměrná tělesná hmotnost vede navíc k ateroskleróze a zvyšuje riziko kardiovaskulárního onemocnění.

Klouby a páteř. Kvůli vysoké hmotnosti trpí samozřejmě páteř a klouby, které jsou dlouhodobě přetěžovány. Týká se to například meziobratlových plotének, ale také kyčlí a kolen.

Duševní zdraví. Fakt, že se nemocný opět nedokázal ovládnout, samozřejmě dopadá na jeho duševní zdraví. Vlivem záchvatů se pak u takových jedinců mohou vyskytovat depresivní nálady, může je trápit pocit úzkostí a případně mohou tíhnout také k závislostem na návykových látkách, tedy na drogách a alkoholu.

Společenský život. Nemocí je zpravidla zasažen také společenský život pacienta, který se může vyhýbat veřejnému životu, typicky návštěvám restaurací, grilování či oslavám, a to například ze strachu, že by se nedokázal ovládnout. Omezit společenský život mohou pacienti i kvůli rozvíjející se depresi.

Diagnostika záchvatovitého přejídání

Diagnózu lékař stanovuje na základě anamnestického rozhovoru a po objasnění tělesných i duševních problémů.

Co se týče tělesných obtíží, výrazným příznakem může být nadváha či obezita, kterou nemocní zpravidla trpí.

Vzhledem k tomu, že v případě dlouhodobých obtíží mají pacienti stejné zdravotní problémy jako lidé s obezitou, může lékař indikovat různá vyšetření, a to například při podezření na diabetes mellitus 2.

typu či vysoký krevní tlak. Rozvinout se mohou také poruchy funkce štítné žlázy.

Lékaře bude během diagnostiky zajímat také to, zda pacient neužívá některé léky, například glukokortikoidy, estrogeny, inzulin či některá psychofarmaka.

Medikamenty se totiž mohou podílet na změně stravovacích návyků a vést k nárůstu hmotnosti. Je také důležité vyloučit další případná duševní onemocnění, jako je deprese, úzkostné poruchy či poruchy osobnosti.

V úvahu je potřeba vzít i jiné poruchy příjmu potravy či užívání návykových látek.

Důležitou součástí diagnostiky je rovněž laboratorní vyšetření, tedy stanovení různých laboratorních hodnot, jako je například: krevní obraz, metabolismus lipidů (triacylglyceroly a cholesterol), glykemie, funkční vyšetření ledvin, vyšetření moči.

Dále lékaře zajímá celková bílkovina, albumin, amyláza a transamináza. Vyšetřena může být rovněž hladina hormonů, například těch štítné žlázy.

V některých případech může lékař přistoupit také k vyšetření EKG anebo vyšetření v souvislosti s ortopedickými problémy, například páteře či kolen.

Budete mít zájem:  Léčba Bolesti V Krku U Dětí?

Léčba záchvatovitého přejídání

Během léčby záchvatovitého přejídání lze uplatnit různé přístupy. Ty se odvíjí od individuálních potřeb a zdravotních obtíží každého pacienta. A ačkoli může být léčba do jisté míry odlišná, její cíl je vždy stejný, a sice předcházet záchvatům přejídání, léčit duševní dysbalanci a v případě potřeby také zhubnout.

Mnoho pacientů vyhledá lékaře kvůli své vysoké hmotnosti, přicházejí se s nimi poradit jak zhubnout. Léčba probíhá zpravidla formou psychoterapie, a to ambulantně, někdy ale také formou hospitalizace. Ta je nutná například v případě, že to vyžaduje duševní nebo tělesný stav pacienta. Terapie mohou probíhat jak individuálně, tak ve skupině.

Co se týče úbytku hmotnosti, toho lze dosáhnout změnou životního stylu. Zásadní je dostatečný pohyb, vyvážená strava a kalorický deficit. V některých případech může lékař předepsat léky a v krajní situaci indikovat chirurgický zákrok. Za jistých okolností, například pokud je společně s BED diagnostikována deprese, předepisuje lékař rovněž antidepresiva.

V průběhu terapie může docházet k recidivám, případně i k opakovanému přerušení léčby. Nejen proto má velký význam podpora rodiny a blízkých. Jejich přispění ve všech fázích diagnosticko-léčebných procesů může být pro pacienta rozhodující. Důležitou roli hrají při rozpoznání příznaků, v době diagnostiky i během intenzivní spolupráce s terapeutickým týmem.

Záchvatovité přejídání se řadí mezi závažná psychická onemocnění, konkrétně se jedná o jednu z poruch příjmu potravy.

Nemoc je charakteristická opakovanými epizodami nekontrolovatelného příjmu potravy, kdy postižený během krátké doby zhltá výrazně větší množství jídla, než by během podobné doby normálně snědli jiní lidé. To vede k výčitkám, studu, úzkosti i pocitu znechucení nad svým chováním.

Záchvatovité přejídání je typické konzumací velkého množství jídla v krátkém čase, a to i v momentě, kdy pacient vůbec nepociťuje hlad. Nemocný zároveň není schopný kontrolovat, kolik toho vlastně sní. Po záchvatu tak následuje pocit viny.

Postižený se za své tělo stydí a snaží se to řešit pomocí nejrůznějších diet či odpírání stravy. Přejídání bývá zpravidla spojeno s negativními emocemi, které po konzumaci alespoň částečně ustupují.

Nemocný ztrácí kontrolu nad tím, co jí, potraviny si schovává a pojídá je tajně a ve vysoké rychlosti. Nebývá schopný dosáhnout pocitu nasycení.

Přesné příčiny záchvatovitého přejídání nejsou lékařům dosud přesně známy. Domnívají se však, že na rozvoji obtíží se pravděpodobně podílí dědičnost, pohlaví, tělesná hmotnost i stresové životní situace. Roli hraje i způsob, jakým pacienti vnímají své tělo. Nespokojenost se svým tělem společně s dietami a následným přejídáním problémům totiž zpravidla předchází.

Záchvatovité přejídání se léčí několika způsoby. Základem bývá psychoterapie, která může být jak individuální, tak společná. V případě obézního pacienta či pacienta s nadváhou je rovněž nutné se soustředit na redukci váhy. V případě dalších psychických obtíží může lékař předepsat antidepresiva. Důležitou roli hraje během léčby podpora přátel a rodiny.

Zdroje: nzip.cz, medlicker.com, aktin.cz

Záchvatovité přejídání: co to je?

Záchvatovité přejídání
(někdy se používá zkratka BED pocházející z anglického výrazu binge-eating disorder) se řadí mezi poruchy příjmu potravy
. Vyznačuje se záchvaty přejídání, kdy postižený během určité doby (např. dvou hodin) zhltá velké množství jídla: většinou toho zkonzumuje výrazně více, než by během podobné doby a v podobné situaci snědli jiní lidé.

Mnozí lidé postižení BED cítí, že ztrácejí kontrolu nad svým chováním při jídle – např. kolik toho snědí, co jedí a jak dlouho již jedí.

Záchvaty přejídání bez kompenzačních opatření

Postižený se nesnaží zavádět žádná pravidelná (systematická) kompenzační opatření, která by zvrátila důsledky jeho záchvatů přejídání (např.

zvracení, nadměrné cvičení, užívání projímadel, půst apod.). Začátek a konec záchvatu přejídání někdy ani nelze přesně stanovit.

Kromě BED postižený netrpí žádnými dalšími poruchami příjmu potravy
, jako je např. mentální anorexie nebo mentální bulimie.

Chování při jídle a pocity viny

U postižených BED lze často pozorovat následující chování, které se objevuje v souvislosti se záchvatem přejídání:

  • postižený jí výrazně rychleji než obvykle,
  • s jídlem pokračuje až do nepříjemného pocitu přejedení, a to nezávisle na pocitu hladu (tzn. jí i v případě, že nemá hlad),
  • pocit znechucení nad sebou samým, sklíčenost a pocity viny po záchvatu přejídání.

Postižení často jedí o samotě, a to právě kvůli pocitům viny a studu, že toho tolik snědí. Své záchvaty přejídání pociťují velmi tíživě, jejich vlastní chování při jídle je velmi trápí. Podle DSM-5
(vodítek, která vydala Americká psychiatrická
asociace v roce 2013) se u BED vyskytují záchvaty přejídání v průměru alespoň 1× týdně po dobu nejméně tří měsíců.

Kvůli velkému množství přijaté potravy mají postižení vysoké riziko vzniku nadváhy
. To však zdaleka neznamená, že všichni lidé s nadváhou či obezitou by měli diagnózu záchvatovitého přejídání.

Následky záchvatovitého přejídání

Nadváha či obezita se v dlouhodobém horizontu projeví na fungování organismu. U záchvatovitého přejídání však člověk trpí nejen tělesně, ale i duševně. Porucha velmi často narušuje i společenský život postiženého.

Kardiovaskulární
systém a metabolismus

Nadváha se negativně projevuje mj. na kardiovaskulárním systému
. Prvním příznakem často bývá vysoký krevní tlak
. Zvýšená může být i hladina tuků a cukru v krvi. Nadváha či obezita urychlují rozvoj tzv. metabolického
syndromu. Nadměrná tělesná hmotnost může vést k arterioskleróze (kornatění tepen) a zvyšovat riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění
.

Klouby a páteř

Nadměrná tělesná hmotnost se v dlouhodobém horizontu negativně odrazí i na stavu kloubů
a páteře. V důsledku nadváhy či obezity
trpí jak meziobratlové ploténky (v páteři), tak klouby (např. kyčle a kolena).

Dopad na duševní zdraví

Na duševním zdraví
postiženého se opakovaně negativně podepisuje pocit, že se při jídle opět nedokázal ovládnout. Postižení se za své záchvaty přejídání stydí; mohou se u nich vyskytovat depresivní nálady, trpí jejich sebeúcta.

Kromě toho se poruchy příjmu potravy mohou vyskytovat současně s depresemi
a úzkostnými poruchami
, případně s užíváním návykových látek
nebo závislostmi (např. na alkoholu). Postižení se navíc stydí i za svou nadměrnou tělesnou hmotnost.

Společenský život

Lidé postižení záchvatovitým přejídáním
se do jisté míry mohou vyhýbat „veřejnému“ životu (např. nejedí na veřejnosti z obavy, že by se při jídle nedokázali ovládnout) a různým společenským událostem. Po „záchvatu žravosti“ mají často pocity viny a znechucení nad sebou samými. Kvůli depresivním sklonům se postižení mohou i stáhnout ze společenského života (tzv. sociální stažení).

Budete mít zájem:  Léky Na Otravu Jídlem?

Přejídání oslabuje imunitu. Jak své zdraví podpořit během svátků? | Žena.cz

Kombinace chladného počasí a vánočního hodování naší obranyschopnosti zrovna dvakrát neprospívá. Velká část buněk našeho imunitního systému sídlí totiž právě ve střevech. 

Vánoce jsou neodmyslitelně spjaty s velkým množstvím jídla. Vydatné sváteční obědy u známých a pojídání cukroví pak může vyústit v nadýmání, pálení žáhy, nebo oslabenou imunitu. „V našich střevech sídlí téměř 80 procent všech buněk imunitního systému.

Zároveň zde panuje velmi specifické prostředí, které je tvořeno koloniemi různých prospěšných bakterií, takzvaných probiotik,“ vysvětluje celostní lékař Bohumil Ždichynec.

Bakteriím v našich střevech, tedy střevní mikroflóře, škodí například užívání antibiotik a také dlouhodobý stres, ovšem významnou roli hrají též naše stravovací návyky i strava samotná.

Smaženého kapra vyvažte ovocem a zeleninou

Období vánočních svátků a oslav nového roku představuje pro zažívání velký nápor. Během zhruba dvou týdnů se totiž poměrně výrazně změní náš jídelníček – jíme více sladkého a tučného jídla, navíc většinou ve velkých porcích. Přejídáním tak zatěžujeme svůj organismus i větším množstvím kyselin.

„Při trávení v těle vznikají kyseliny, které jsou následně neutralizovány souhrou procesů v žaludku, střevech, játrech, žlučníku či ledvinách.

Potraviny jako maso, sýry, cukr a výrobky z bílé mouky – tedy ty, které si v době Vánoc dopřáváme ve zvýšení míře – přitom kyselost v žaludku ještě zvyšují, takže dané orgány musejí pro neutralizaci vnitřního prostředí vynaložit větší úsilí,“ upozorňuje lékař Bohumil Ždichynec.

Zkuste tento nápor na trávicí soustavu vyvážit tím, že do jídelníčku zařadíte zásadité potraviny, jako je zelenina, ovoce, ořechy nebo semínka. Popřípadě můžete zkusit i doplňky stravy na podporu imunity.

S jídlem nespěchejte

Svému zažívání ulehčíme práci tím, že veškerou stravu pořádně rozmělníme v ústech žvýkáním a kousáním a taky tím, že budeme jíst pomalu. Když jíme rychle, je větší riziko, že se přejíme.

Obecně se totiž uvádí, že než náš mozek přijme ze žaludku signál o tom, že jsme již sytí, trvá to 20 minut. Pokud do sebe tak celou porci na talíři naházíme za 10 minut, pravděpodobně si ještě půjdeme přidat, protože se nebudeme cítit plní.

Později se ale dostaví těžký žaludek a únava způsobená zbytečným zatížením organismu.

Balanc mezi pohybem a odpočinkem

Imunitnímu systému uděláte dobře kvalitním odpočinkem a vydatným spánkem. To ale neznamená jen celodenní lenošení na pohovce. Vyvažte to nějakou aktivitou na čerstvém vzduchu, například rychlou procházkou nebo běžkováním. Zima je taky skvělé období na návštěvu krytých bazénů a sauny.

Odlehčete trávení vlákninou 

Dobrému trávení napomáhá celá řada potravin. Mezi nejčastěji zmiňované patří ty bohaté na vlákninu, která podporuje peristaltiku střev a váže na sebe nežádoucí látky přijaté z potravy i toxické látky vzniklé během procesu trávení.

Zvýšený příjem vlákniny během vánočních svátků se tak rozhodně vyplatí, důležité je ale myslet také na to, že společně s vlákninou musíme přijímat i zvýšené množství tekutin. Tekutiny zajistí, aby vláknina ve střevech nabobtnala, což je pro její správné působení důležité.

V opačném případě totiž hrozí riziko zácpy a jiných komplikací.

Pomohou potraviny bohaté na probiotika

Dopřejte tělu potraviny obsahující probiotika. Kolonie střevních bakterií se tak mohou snáze regenerovat a rozrůst do potřebného počtu.

Tyto bakterie jsou hojně zastoupeny v jogurtech, kefíru, acidofilním mléku, podmáslí či různých fermentovaných potravinách, jako je třeba kysané zelí, korejské zelí kimchi nebo kvašené okurky.

Probiotika si můžete dopřát také v podobě doplňků stravy, například pomocí tablet BioGaia.

  Video Mohlo by Vás také zajímat: Kontra: Neumíme sdílet veřejný prostor. Řidiči často netuší, jak nebezpečná je to hra | Video: Michael Rozsypal, Daniela Drtinová

Pozor na vánoční přejídání a na Vaše srdce

O vánočních svátcích hrozí lidem se srdečním onemocněním infarkt častěji než jindy. Příčin je podle lékařů několik. Lidé například nechtějí kazit sváteční veselí, ignorují své potíže, aby nemuseli strávit svátky v nemocnici. Takže nejdou k lékaři, přestože v jiném období roku by ho s podobným problémem navštívili.

Většina kardiaků také zanedbává svůj běžný režim, který dodržuje během roku. Méně se pohybují a nezdravě jedí.

V jídelníčku se to hemží mastnotou a cukry, stěny cév se usazování škodlivého cholesterolu nestačí bránit.

Vyplývá to z analýzy zdravotních potíží, které od roku 1973 do roku 2001 shromažďoval docent Keith Churchwell z Vanderbiltova institutu pro výzkum srdce a cév v americkém Nashvillu.

Keith Churchwell vidí riziko také v tom, že lidé více pijí alkohol nebo dokonce kouří. Někteří zapomínají brát pravidelně své léky. Velkým rizikovým faktorem je rovněž stres a rozrušení, které jsou s Vánocemi u mnoha lidí spojeny.

Při kocovině je více infarktů

A pozor, hodně alkoholu může ˝porazit˝ i relativně zdravé srdce, natož pak srdce kardiaka. Při velké opilosti totiž hrozí jeho selhání.

A to nejen ve veselé době, kdy alkohol působí, ale i při kocovině. ˝Těžší otrava bývá provázená velkým zatížením srdce.

Vyšší riziko srdečních příhod přetrvává i v kocovině,˝ upozorňuje Karel Nešpor, primář oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze.

Kocovina bývá obvykle horší v případě, že smícháte různé typy alkoholu (pivo, víno, destiláty) nebo pijete míchané nápoje. ˝Kromě etylalkoholu obsahují alkoholické nápoje i různá množství látek ze skupiny alkoholů a jiné příměsi, které projevy kocoviny dále zhoršují,˝ vysvětluje Karel Nešpor.

Jak předejít problémům

  • * dodržujte stejnou životosprávu jako během roku
  • * nepřejídejte se a vynechejte rizikové potraviny
  • * nezapomínejte na pohyb
  • * pokud cítíte, že jste přepnuli síly, ihned zvolněte a odpočiňte si
  • * jestliže začnete pociťovat nějaké obtíže, neváhejte a jděte k lékaři, byť bude Štědrý den
  • * mějte zásobu svých léků

Jestliže trpíte cukrovkou

Lidé s cukrovkou se musí hlídat a dbát na správnou životosprávu celý rok. Vánoční svátky a konec roku nevyjímaje. Změna jídelníčku a životního rytmu pro ně může znamenat velké komplikace.

Jejich nemoc je jako pyramida skládající se z dalších zdravotních potíží. Vinou příliš nízké nebo vysoké hladiny krevního cukru nebo častým kolísáním této hladiny se může narušit rovnováha organismu a to spustí řetězovou reakci.

Na jejím konci bývá i úmrtí.

Podobně jako u kardiaků i lidem s cukrovkou ničí tělo nezdravá strava, alkohol, málo pohybu, ale i spánku a únava. Jakékoli ˝vykolejení˝ z běžného rytmu může mít velmi vážné následky. A to zejména u nemocných s cukrovkou prvního typu. Tedy tou, která je vrozená.

Nebezpečná je ale i cukrovka druhého typu, která se vyskytuje zejména u seniorů, ale stále častěji postihuje i mladší pacienty. Přivodí si ji obvykle špatnou životosprávou, tedy přejídáním se nezdravou stravou a nedostatkem pohybu.

Budete mít zájem:  Příznaky Na Zápal Plic?

Jaká nebezpečí a nástrahy číhají na nemocné s cukrovkou o Vánocích?

Především hromady sladkého a mastného cukroví. A to ˝zavání˝ hyperglykemií, tedy výrazným nárůstem krevního cukru.

Hyperglykemie vede k odvodnění a ztrátě životně důležitých látek, jako je magnézium, draslík, sodík či fosfor, které mimo jiné ovlivňují činnost srdce. Jak se projevuje? Diabetik má velkou žízeň, hodně močí, je slabý a ospalý, má zrychlený pulz a zarudlou kůži. Může mít pocity na zvracení, bolesti břicha a hlavy a pálení v ústech.

K nebezpečnému zvýšení krevního cukru dochází například tehdy, pokud se diabetik nedostatečně sleduje, vynechává léky, nedodržuje určený jídelníček, jí mnoho cukru, má málo pohybu nebo onemocněl, třeba i virózou. Když stoupne hladina krevního cukru nad 15 mmol na litr, není na co čekat. Nemocného by měl vidět lékař. Někdy je nutná hospitalizace.

Diabetikům může hodně uškodit i alkohol. A to zejména ve fázi po opilosti známé jako kocovina.

˝Na vzniku kocoviny se podílí acetylaldehyd, produkt látkové přeměny alkoholu. Jedná se o látku, která je jedovatá a poškozuje játra,˝ objasňuje Karel Nešpor, primář oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice v Praze.

Jaterní buňky, které musí odbourávat alkohol, nejsou v tuto dobu schopné vyrábět cukry. Pokud opilý člověk málo jedl, může mu klesnout hladina krevního cukru (takzvaná hypoglykemie), což je stav nepříjemný, který vede někdy až k mdlobám. Zvlášť nebezpečný je u lidí s cukrovkou.

S nadměrným pitím alkoholu je spojený i nedostatek minerálů. Ty se ztrácejí kvůli velkému úbytku tekutin, alkohol totiž blokuje hormon, který brání ztrátám vody. Minerály tělo potřebuje mimo jiné pro správnou činnost srdce.

Pacienti s cukrovkou jsou přitom srdečními potížemi ohroženi mnohem více než zdraví lidé.

Lékaři na diabetiky nahlížejí stejně jako na lidi po infarktu, jejich srdce a oběhový systém není v pořádku a mají mnohonásobně vyší riziko, že je postihne srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Každá další zátěž je tedy pro ně mnohem víc vyčerpávající a škodlivá než pro zdravého člověka.

Cukrovka druhého typu jde obvykle ruku v ruce s vysokým cholesterolem a zvýšeným krevním tlakem.

A řízky smažené na sádle, byť rybí, máslové cukroví, majonézové saláty, salámy, jednohubky a podobné pochoutky objevující se na svátečním stole jsou přímo studnicí cholesterolu.

Metabolický syndrom, jak se soubor problémů spojený se zvýšenou hladinou cukru, cholesterolu, krevního tlaku a tloušťkou nazývá, tak nabývá na síle.

Jak předejít problémům?

  1. * neměňte svůj rytmus
  2. * užívejte si svátky v klidu, odpočívejte a spěte
  3. * vyhýbejte se tučným a sladkým jídlům
  4. * naučte se i na návštěvě říct: tohle nesmím
  5. * vařte a pečte zdravě, i pro diabetiky existuje mnoho receptů na velmi chutná jídla, nemusíte se tak zcela zříkat ani cukroví, ani ryby na vánočním stole
  6. * pravidelně si měřte hladinu krevního cukru
  7. * vyhýbejte se srocení lidí, kde byste se mohli lehce nakazit virózou nebo podobnou nemocí

Když máte potíže se žlučníkem

Žlučník, tenhle malý orgán, bez kterého se můžeme i obejít, dokáže ze svátků udělat očistec. Když se budete přejídat, tláskat všechny lahůdky dohromady, přepíjet se, máte šanci, že se ozve.

A to i u lidí, kteří o něm dosud ˝nevěděli˝. Začne vás bolet, tlačit nebo píchat vpravo pod žebry, někdy bolest vystřeluje i do zad pod pravou lopatku či do hrudníku. K tomu vám zpravidla nebývá zrovna dobře od žaludku.

Pocit to je nepříjemný.

Pokud jsou bolesti nesnesitelné, bodavé, přidá se celková slabost, zvracení, zimnice nebo teplota, je nejvyšší čas vyhledat lékaře. Takovým potížím se říká kolika nebo zánět žlučníku.

Skrývá dvě velmi nebezpečná úskalí. Zánět se může rozšířit i na slinivku, což je velmi vážný stav, který může skončit i smrtí.

Anebo vůbec nejde o žlučník, ale za bolestí vystřelující do hrudníku a pod lopatku se skrývá srdeční infarkt.

A co se vlastně při potížích se žlučníkem v těle děje? Vlivem velkého množství snědeného tuku, ať už ze snědených řízků, majonéz nebo mastného cukroví, se žlučník vyprázdní a kaménky, pokud v něm jsou, se posunou do žlučovodu. Velký kámen dokáže žlučník dokonce zcela zablokovat, takže žluč neodtéká.

Pokud žlučník ˝jen˝ nepříjemně tlačí, můžete jako první pomoc užít několik kapek cholagolu rozpuštěného na kostce cukru, nebo například febichol, případně podobný volně prodejný lék, který podporuje tvorbu a vylučování žluči. Ale pozor: s tím velmi opatrně.

Než takovým léčivem vybavíte lékárničku, měli byste se poradit se svým lékařem, zda je pro vás vhodný. A rozhodně byste tyto léky neměli jíst ve chvíli, kdy je bolest bodavá, výrazná, přidá se zvracení, celková slabost nebo teplota. Může jít o akutní zánět a při něm se podobné léky užívat nesmí. Jeďte rovnou k lékaři.

I kdybyste se měli zvednout přímo od štědrovečerního stolu.

Jak předejít celkově problémům?

  • * jezte množství a typ potravin, na které jste zvyklí během roku
  • * vyhýbejte se mastnému, zejména smažená a přepálená jídla nedělají žlučníku dobře
  • * kompenzujte jídlo pohybem
  • * nedojídejte zbytky, které leží po svátečním hodování v lednici nebo ve spíži, nebezpečné jsou zejména majonézové saláty, paštiky, měkké salámy, zákusky, chlebíčky, jednohubky, mohou nejen podráždit žlučník, ale způsobit i velmi nepříjemné zažívací potíže
  • * zbytků jídel, které skladujete dlouho nebo špatně (v teple), nelitujte a vyhoďte, můžete se jimi dokonce ˝otrávit˝, velmi často stafylokokem či salmonelou, k bolestem žaludku se přidají i střevní potíže, průjmy, zvracení a teplota, můžete skončit i v nemocnici
  • * neskladujte staré pečivo, například zbylou veku, kterou jste nespotřebovali na chlebíčky, nebo rohlíky původně určené na jednohubky, mohou se v nich usazovat plísně, jejich účinek sice není okamžitý, ale protože vylučují toxiny (jedy), ˝zaděláváte si˝ v těle například na rakovinu jater, pečivo se známkami plísně rozhodně ani neokrajujte a nesušte na strouhanku!
  • * mějte po ruce léky ˝první pomoci˝, ty, které podporují tvorbu a vylučování žluči nebo zklidňují zažívací potíže, nikdy je ale nepoužívejte, pokud je bolest úporná nebo se k ní přidává celková zchvácenost a teplota, tyto potíže patří vždy k lékaři

Tip

  1. Mějte po ruce důležitá telefonní čísla na pohotovost a nouzová čísla:
  2. 112 univerzální tísňové číslo, spojí vás tu na linku pomoci, kterou potřebujete
  3. 155 zdravotnická záchranná služba
  4. 150 Hasičský záchranný sbor
  5. 158 Policie České republiky
  6. 156 Městská policie
  7. Autorka: Klára Mandausová

Zdroj: http://www.tretivek.cz   Living.cz

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector