Nemoci a léčba
Pozorujete u sebe znepokojivé zabarvení konečků prstů? Raynaudův syndrom se projevuje zblednutím a někdy i bolestivostí periferních částí těla, zejména pak prstů na rukou. Postihuj …
Hubnutí, dieta a zdravá strava
Kaštanový med je považován za luxusní druh medu s poněkud tmavší barvou, než má běžný květový med. Pochází z květů kaštanů a jde o čistě jednodruhový med, jehož chuť však může přek …
Hubnutí, dieta a zdravá strava
Tato výzva již řadu let získává na popularitě po celém světě. Řada známých osobností na ni nedá dopustit. Propagátorů ale najdeme dost, a to nejen na sociálních sítích. Ovšem je po …
Nemoci a léčba
Světový den ústního zdraví připadá na 20. březen. Jeho hlavním smyslem je snaha zdůraznit význam ústní hygieny v rámci podpory celkového zdraví. I jeho prostřednictvím si tak můžem …
Nemoci a léčba
Objevili jste na kůži svého miminka nepříjemnou vyrážku? Začala se rozšiřovat na další místa po těle? Mohlo by se jednat …
Hubnutí, dieta a zdravá strava
Zelí i kapustičky, patřící do rodu brukvovitých, jsou přímo ochránci našeho zdraví. V první řadě jsou mocnými bojovníky …
Ostatní témata
Rovnátka jsou stále více vnímána nejen jako pomůcka pro řešení vady chrupu, ale především jako módní doplněk. Stávají se dokonce jakousi vizitkou určité úrovně péče o děti. I děti …
Nemoci a léčba
Když se mluví o jednotce intenzivní péče, obvykle člověku naskočí husí kůže, je to předzvěst vážného stavu člověka, něko …
Duševní zdraví a psychologie
Nervozita, potíže s usínáním a bušení srdce uprostřed noci, něco vám to připomíná? A když se vám konečně podaří na hodinku či dvě zabrat, trápí vás noční můry. Nespavost způsobená …
Hubnutí, dieta a zdravá strava
Možná trpíte nadváhou nebo jen pár kily navíc, možná máte za sebou nejrůznější diety a pokusy o trvalé zhubnutí, ale bez …
Potravinové alergie
Bez jídla člověk vydrží maximálně 1–2 měsíce. Průměrně spotřebuje asi 1 kg potravin za den. Jídlo je nejen základní potřebou, ale i požitkem, součástí kultury společnosti. Pro některé z nás se však může stát zdrojem obtíží, chorob, či dokonce (vzácně) vražedným nástrojem.
Nežádoucí reakce na požití potravy mohou být různého druhu. Laicky se „alergie na potraviny“ říká všem potížím spojeným s požitím potravy. Ty se pochopitelně vyskytují často. Medicínsky je však potravinová alergie definována jako abnormální imunitní reakce na potraviny, která vyvolává klinické příznaky. A ta je naštěstí vzácná.
Potravinová alergie v užším slova smyslu
Pravou potravinovou alergií trpí podle odhadu okolo 1,5 % dospělých a přibližně 5–7 % dětí. Alergie neboli přecitlivělost je abnormální imunologická reakce na nějakou součást vnějšího prostředí. Látky, které jsou schopny vyvolat imunologickou reakci, jsou označovány jako antigeny.
Reakce na antigeny, zejména mikrobiální, je normální fyziologickou funkcí imunitního systému, zajišťující obranyschopnost organizmu. U některých lidí však vyvolávají imunitní reakci i neškodné látky ze zevního prostředí. Látka, která nežádoucí imunitní reakci (alergii) vyvolala, se nazývá alergen.
Imunitní systém odpovídá na antigeny různými reakcemi, v nichž se uplatňuje výkonný imunitní mechanizmus – buď reakce humorální (z ř. humor – tekutý), nebo reakce buněčná. Při prvním z nich se tvoří rozpustné bílkoviny, zejména imunoglobuliny; při buněčné reakci se aktivují specifické bílé krvinky (lymfocyty T a další). Tyto dva imunitní mechanizmy mají fyziologickou roli v obraně proti infekcím. Protilátková reakce se uplatňuje zejména v obraně proti bakteriím a parazitům, buněčná imunita nás chrání především proti virovým a plísňovým onemocněním. U alergických jedinců jsou tyto reakce zaměřeny také vůči alergenům. Vzhledem k tomu, že však jde vesměs o látky neškodné, jsou alergické reakce nežádoucí – zbytečně poškozují organizmus. Nejčastějšími alergickými chorobami jsou alergická rýma, průduškové astma a atopická dermatitida. Výkonnými mechanizmy alergických reakcí jsou buď tvorba protilátek, nebo aktivace buněčné imunity. Nejčastěji se uplatňuje atopie (ř. atopos – zvláštní, cizí). Atopik reaguje na přítomnost alergenu tvorbou imunoglobulinů třídy E, jež mají své specifické receptory na žírných buňkách. Tyto protilátky se vytvoří po prvním setkání s alergenem a navážou se na žírné buňky v kůži a ve sliznicích. Setká-li se člověk s určitým alergenem podruhé, naváže se alergen přímo na imunoglobuliny E na povrchu žírných buněk. Obsah měchýřků uložených v cytoplazmě se v důsledku toho vylije vně buňky. Měchýřky obsahují množství látek způsobujících klinické projevy alergií. Patří k nim histamin, který se vylije během několika minut, proto se tato reakce nazývá přecitlivělost časného typu – klinické potíže nastanou záhy po požití potravy (obr. obrázek).
Kromě toho se můžeme setkat i s oddáleným typem přecitlivělosti, zprostředkovaným buněčnou imunitou (obr. obrázek). Potíže se objeví několik dní po požití potravy. Je zřejmé, že delší časový interval znesnadňuje diagnostiku.
Příkladem tohoto typu alergické reakce může být vznik atopické dermatitidy po požití mléka, zejména u dětí. U dospělých se někdy může projevit kontaktní alergie na nikl vznikem kopřivky po jídle. Onemocněním, které lze také do určité míry považovat za potravinovou alergii, je celiakie.
Ta je způsobena abnormální reakcí na proteiny obilnin, zejména na lepek (viz dále).
Potravinové alergeny
Určit potravu nebo látku, která alergii vyvolává, může být velmi problematické. Vlastnosti látek se mohou měnit v důsledku tepelné úpravy – alergii například vyvolává potravina jen v syrovém stavu, po uvaření již nikoliv (vzácněji i obráceně).
Potraviny obsahují také různé přísady (aditiva), barviva a konzervační látky, nebo jsou v nich stopy chemikálií. Například reakce po požití masa nemusí být alergií na maso, ale na antibiotika, kterými bylo zvíře léčeno. Přes velkou rozmanitost složek potravin se jich jako potravinový alergen projevuje jen několik (tab.
I): bílkovina kravského mléka, vaječný bílek, rybí maso, oříšky, vzácněji pak sojové boby a obilí, zelenina a ovoce. V ojedinělých případech se však může jako alergen uplatnit kterákoliv potravina. Potravinová alergie může být také chorobou z povolání, vyvolanou kontaktem s potravinami v pracovním prostředí (např.
pekařské astma způsobené vdechováním mouky).
Z chemického hlediska jsou potravinové alergeny většinou glykoproteiny s molekulovou váhou 10 000–40 000 a mají velmi rozdílné fyzikální vlastnosti.
Jestliže se vyvine alergie na určitou potravinu, není vzácností, že jedinec reaguje díky zkřížené reaktivitě i na podobné druhy potravin, někdy však i na zcela odlišné. Situace je komplikována také tím, že projevy potravinové alergie jsou častější u člověka, který zároveň trpí i jinými formami alergií (např.
atopickou dermatitidou, astmatem, sennou rýmou). Podobná struktura některých bílkovin způsobuje zkříženou reaktivitu na zdánlivě nepříbuzné látky – například některé antigeny obsažené v bříze, které vyvolávají pylovou alergii, se vyskytují také v jablku. Zastavme se podrobněji u nejčastěji alergizujících potravin:
Ve vajíčku je hlavním alergenem bílek, a to jeho součásti ovalbumin a ovomukoid. Existuje částečná zkřížená reaktivita mezi vajíčky různých druhů, ale také mezi alergeny bílku a peří. Alergie na žloutkové alergeny (livetiny) je vzácnější. Alergie na bílek může být někdy tak silná, že vyvolá životu nebezpečný anafylaktický šok.
Hlavním alergenem kravského mléka je β-laktoglobulin. Po enzymatickém rozštěpení se alergizující vlastnosti ztrácejí. Na tomto faktu je založena výroba hypoalergenních mlék, která obsahují natrávené mléčné proteiny.
Častá je alergie na rybí maso. Tyto alergeny jsou odolné vůči tepelné úpravě i enzymatickému natrávení. V poslední době se i v našich podmínkách setkáváme s alergickými projevy na další mořské živočichy, např. krevety, mušle a další.
Jako potravinový alergen působí také oříšky. V našich podmínkách je častější alergie na lískové oříšky, na burské oříšky jsou alergičtí zejména v USA (souvisí to s tamními dietními zvyklostmi). Na rozdíl od alergie na mléko nebo vajíčko přetrvává alergie na burské oříšky do dospělosti.
Z ovoce se jako alergen nejvíce uplatňuje jablko (mnohdy společně s alergií na pyl břízy a olše), dále broskev.
Často popisovaná kopřivka po jahodách bývá způsobena farmakologickými účinky jahod, nejde většinou o pravou alergii. Výsev kopřivky proto závisí zejména na množství požitých jahod.
Vzácně se popisuje alergie na banán, která může být zkřížená s alergií na latex (obsahují jej např. gumové rukavice, prezervativy).
Mezi luštěninami jsou největšími alergeny již zmíněné burské oříšky a dále sója. Vzácněji se vyskytuje alergie na hrášek nebo fazole. Tyto potraviny obsahují hodně rostlinných lektinů, které mohou způsobit uvolnění mediátorů z buněk i bez specifické imunologické reakce.
Ze zeleninových alergenů jmenujme na prvním místě celer, který je silným alergenem a jeho schopnost alergizace tepelnými úpravami nemizí. Reakce na požití celeru mohou mít i charakter anafylaktického šoku. Při kuchyňské práci s celerem vznikajítaké lokální reakce – kopřivka na rukou, rýma nebo slzení očí. Zkřížená může být reaktivita s petrželí, fenyklem, zeleným pepřem, kmínem a koriandrem, popřípadě i s pylem pelyňku.
Obiloviny alergizují svým obsahem albuminů a globulinů. Nejzávažnějším druhem reakce na lepek (bílkovinu obilí) je celiakie. Sklon k této chorobě má asi každý dvousetpadesátý člověk.
Brambory obsahují termolabilní alergeny, proto se setkáváme spíše s reakcemi lokálními, vznikajícími při práci se syrovými bramborami.
Alergie na maso je celkem vzácná, a pokud se vyskytne, působí ji nejčastěji vepřové. Reakce na masné výrobky bývá spíš důsledkem reakce na antibiotika, konzervační látky aj.
Problémem bývají reakce na potravinová barviva. Uvádí se, že recidivující ekzémy nebo chronické kopřivky mohou být zčásti způsobeny reakcí na tyto látky. Jejich identifikace bývá detektivním problémem.
K podezření na alergii nebo nesnášení potravinářských barviv mohou vést reakce na přibarvené bonbony, vitaminové pastilky nebo i dětské zubní pasty. Z konzervačních látek se mohou uplatnit jako alergeny sulfity, kyselina benzoová, nitrit sodný aj.
(konzervují se jimi mošty, piva, vína, sušené ovoce).
Diagnóza potravinové alergie
Přijde-li pacient na vyšetření s podezřením na potravinovou alergii, zjišťujeme charakter klinických příznaků, časové intervaly vzniku příznaků od požití potraviny, složení potravy (včetně druhu kuchyňské úpravy), výskyt jiných alergických onemocnění u pacienta i jeho rodinných příslušníků. Cílem je mimo jiné (viz obrázek) odlišení potravinové nesnášenlivosti od pravé alergie. Vede-li klinické podezření k určité potravině nebo skupině potravin, lze hypotézu ověřit laboratorním vyšetřením specifických protilátek třídy IgE vůči určité potravině.
Další možností jsou kožní testy. Existuje málo standardizovaných extraktů, proto lze někdy použít přímo potravinu, jejíž kapku nebo drobek aplikujeme na kůži, provedeme drobný vpich a sledujeme vznik kožního pupenu.
K vyloučení psychických vlivů je někdy dobré provést test zároveň s kontrolní látkou.
Ani kožní testy, ani vyšetření specifických protilátek IgE nelze uplatnit u alergií způsobených jinými imunologickými mechanizmy, než je časný typ přecitlivělosti.
Pokud máme podezření na určitou potravinu podpořené kožním testem nebo vyšetřením IgE, následuje eliminační dieta.
Někdy ani anamnéza, ani laboratorní vyšetření nestačí, a proto musíme sáhnout k diagnostické dietě. Jídlo se po určitou dobu omezí na minimum, postupně se přidávají jednotlivé potraviny a sleduje se, kdy a po čem se objeví příznaky.
Poslední možností je zátěžový test. (Ten se musí provádět v odborných ambulancích se zajištěním lékařské pomoci.) Pacient pojídá postupně se zvyšující dávku podezřelé potraviny a lékař sleduje, kdy se objeví klinické příznaky.
Léčba potravinové alergie
Jedinou racionální léčbou potravinové alergie je vyloučení příslušné potraviny z jídelníčku. K tomu je samozřejmě nutno zjistit, která potravina alergii vyvolává. I když se alergen zjistí, je třeba pacienta podrobně poučit, kterým potravinám se má vyhýbat.
Léčiva blokující účinek histaminu (antihistaminika) mají význam pro zmírnění některých symptomů potravinové alergie, jako je svědění, kopřivka ad. Při závažných reakcích (např. při anafylaktickém šoku) je lékem první pomoci adrenalin.
Pokud se u pacienta někdy takto závažná reakce vyskytla, vybavíme jej stříkačkou s adrenalinem (musí být poučen, kdy a jak lze adrenalin aplikovat). Při alergii na více potravin nebo v případě, že se nepodaří určit alergen, podáváme přípravek Nalcrom obsahující látku, která brání vylití váčků žírných buněk.
Imunoterapie spočívající v opakované aplikaci stále vyšších dávek alergenu, která bývá u některých druhů alergie účinná, se při potravinové alergii neosvědčila.
Potěšitelný je fakt, že řada dětí ze své potravinové alergie „vyroste“. Lze to vysvětlit snižující se propustností střeva a postupným „dozráváním“ střevního imunitního systému.
Prevence potravinové alergie
Vznik alergie je obvykle předurčen geneticky. Přesto bývají účinná preventivní opatření, která nástup alergie oddálí nebo alespoň omezí závažné klinické příznaky. V souvislosti s potravinovou alergií je třeba zmínit význam kojení, které snižuje riziko vzniku alergie na kravské mléko.
U dětí alergiků, které jsou alergií více ohroženy, by měla matka v těhotenství i při kojení dodržovat určitou dietu, kterou je třeba konzultovat s klinickým imunologem a alergologem.
Jsou-li přítomny příznaky z postižení zažívacího traktu, je vazba na potraviny jako vyvolavatele těchto potíží nasnadě.
Nicméně potravinová alergie nebo nesnášenlivost se může projevit i v jiných orgánových systémech. Mezi příznaky projevující se na kůži patří:
Zejména u dětí se setkáváme s projevy nespecifickými, behaviorálními – tedy změnou chování:
Naštěstí zcela výjimečně může vést reakce na potraviny až k celkovým reakcím, které nazýváme anafylaktické. Ty mohou ve svých důsledcích vést až k:
Vánoční alergie na potraviny: Po čem otečete?
Kdo trpí potravinovou alergií, asi ví, jakým potravinám a jídlům se vyhnout. Mnohdy se ale alergie může objevit i později během života. Vánoční čas a zejména typické vánoční pokrmy v sobě mohou skrývat rizika.
Naše stravování se na dva či tři týdny zcela změní, mnohdy jíme i jiné potraviny než po zbytek roku. Na naší tabuli se objevuje více ořechů, exotického ovoce, více času trávíme na návštěvách apod.
Víte, jaké alergie na nás obvykle číhají ve vánočním cukroví nebo typickém štědrovečerním menu?
Alergie se může „nově“ projevit u těhotných žen, dospívajících i starších lidí
Nejdříve jsem se ale zeptala nutriční terapeutky Miroslavy Matějkové, jestli je vůbec teoreticky možné, aby silnou alergickou reakci na alergen v potravině zaznamenal i člověk, který dříve alergiemi netrpěl. „Ano.
Alergie se mohou projevit v každém věku. Nejčastěji se však projevují v dětství.
Riziková jsou období výrazných hormonálních změn,“ říká odbornice a dodává, že mezi ohrožené skupiny patří tedy dospívající v pubertě, těhotné ženy a ženy během klimakteria.
Spouštěčem je často ale také stres, nemoc či oslabení organizmu infekcí. Pozor na „nové“ alergie by si proto měli dát dle Miroslavy Matějkové i starší lidé.
Typické „vánoční alergeny“
Častým alergenem jsou ořechy, hojně využívané ve vánočním cukroví. „O Vánocích se mohou objevit alergie na ryby, vejce, mléko, mouku, kakao, jablka i kořenovou zeleninu,“ upozorňuje však Mgr. Matějková na typické „vánoční alergeny“. Například mořské i sladkovodní ryby obsahují stejný alergen.
Rizikem tedy nejsou jen ořechové pracny, ale i všechny ostatní druhy cukroví, štrúdl, a rovněž slaná jídla, jako jsou ryba nebo bramborový salát.
Nutriční terapeutka dodává, že alergizující substance se nacházejí i v hořčici či majonéze, tedy v typických přísadách na saláty, pomazánky na jednohubky a chlebíčky. „Na vzniku alergií se také mohou podílet konzervační látky, tzv.
éčka (kyselina benzoová, chinin, bifenyly, nitrit sodný),“ říká Mgr. Matějková.
- ořechy
- ryby
- vejce
- mléko
- mouka
- kakao
- jablka
- kořenová zelenina
Projevy potravinové alergie: od svrbění jazyka až po šok
Poznat alergii může být těžké. Lze ji snadno zaměnit s nemocí či běžnou únavou. Mohou ji provázet nejrůznější příznaky – od zdánlivě banálního svrbění jazyka přes zažívací obtíže, jako jsou průjem, zácpa či bolesti břicha – až po závažnější.
Miroslava Matějková říká: „Dále se může vyskytnout celková únava, slabost a bolest hlavy, dušnost, rýma, zánět spojivek, svědění a zčervenání kůže, případně chronická kopřivka, otoky rtů, patra nebo víček. Může dojít k pocení. V závažných případech dochází k rozvoji tzv. anafylaktického šoku.“
Objevila se alergie u dítěte? Vždy vyhledejte lékaře!
Co ale v takové chvíli dělat? U slabých alergických příznaků postačí podání volně dostupných léků proti alergiím (antihistaminik) a zajištění dostatečného příjmu tekutin. Kdo má již s jinými alergiemi zkušenosti, ví, jak má postupovat.
Mgr. Matějková však upozorňuje na to, že pokud se alergie objeví u dítěte, je třeba vždy vyhledat lékařskou pomoc. „Při závažnějších obtížích je nutné volat rychlou záchrannou službu.“ V případě anafylaktického šoku poskytněte první pomoc a zavolejte záchranku.
Pokud o svých alergiích víte, nebo máte tušení, že některé potraviny vám vždy nesedí – například vás občas po čerstvých jablkách svrbí jazyk, nepokoušejte štěstí a raději se alergenům vyhýbejte.
Jak již bylo řečeno – stres, nemoci, infekce a jiné okolnosti mohou být spouštěči alergií. Navíc reakce na alergen se může v průběhu života stupňovat. Nikdy tedy nelze předpokládat, jak budete na určitou potravinu (alergen) reagovat.
Pokud si nechcete zbytečně znepříjemňovat vánoční svátky, dejte si na své alergie pozor.
Adventní kalendář: Každý den nové okénko a nový vánoční článek
Odborná spolupráce
Mgr. Miroslava Matějková, DiS.
Nutriční terapeutka
Vystudovala střední zdravotnickou školu (obor Všeobecná sestra), vyšší odbornou školu zdravotnickou (obor Diplomovaný nutriční terapeut), Pedagogickou fakultu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (obor Výchova ke zdraví) a navazující magisterský obor Vychovatelství se zaměřením na výchovu ke zdraví.
Absolvovala rekvalifikační kurz ve škole výživy Mahra (obor Výživový poradce a sportovní dietolog). Praktické dovednosti v oblasti nutriční terapie zdokonaluje v současném zaměstnání, ve VFN v Praze na 1. Interní klinice, klinice Nefrologie a v nutriční ambulanci. Zajímá se o léčebnou výživu, redukční výživu a sportovní dietologii.
Věnuje se výživě dětí, spolupracuje s Poradenským centrem Výživa dětí (www.vyzivadeti.cz).
"Vánoční" alergie – na co si dát pozor
Aktualizace: .. : Vydáno: 18.12.2008, 01:00
Ilustrační foto – Smažený řízek. ČTK/Willfried Gredler-Oxenbauer
Teploty pod bodem mrazu a celkově studené počasí znamenají pro mnoho alergiků úlevu. Konečně se jim dýchá lépe než v pylové sezoně. Určitá rizika nicméně skýtají i vyhřáté byty. A těch si o vánočních svátcích užijeme více než dost.
Vánoce mohou být pro alergika zrádné
Na Vánoce se těší většina z nás. Klid, pohoda, dobré jídlo… ne pro všechny to ale přestavuje zcela bezproblémové období.
Alergici to totiž nemají jednoduché ani v zimě. Pylová sezona je sice za nimi, nicméně mohou mít také alergii na roztoče, případně mohou být přecitlivělí i na potraviny nebo je trápí astma.
Vánoční stromeček
Hodně alergiků si myslí, že vánoční stromek pro ně přestavuje riziko. Většinou tomu tak není. V našich podmínkách jehličnany přestavují jen malou alergickou zátěž. Samozřejmě neplatí u prokázaných alergií na tyto stromy. Tam je lepší vyřešit problém například pořízením umělého stromku.
Jídlo a pití
Dobré jídlo je základem vánočního období ve většině rodin. Pokud trpíte vy nebo vaše dítě potravinovou alergií, mějte se na pozoru.
Doma se asi uhlídáte, buďte ale opatrní zejména na návštěvách a nebojte se zeptat, co je na těch lákavě vypadajících chlebíčkách za pomazánku. Budete-li se ostýchat, můžete tak kousnout do chlebíčku s dobrotou z ryb.
To by nevadilo v případě, kdybyste zrovna vy na ryby nebyli alergičtí… Navíc jistě víte, že stačí jen opravdu nepatrné množství „vašeho“ alergenu přidaného do pokrmu, a problém je na světě.
Nejproblémovější potraviny z hlediska alergie bývají zejména:
- pšeničná mouka
- vajíčka
- mléko a mléčné výrobky
- sója
- ryby a mořské plody
- ořechy
- luštěniny
Vánoční stres
Vánoce by sice měly být ony svátky klidu a míru, nicméně praxe je často jiná. Spěch a nervozita většinou převládají. To může být rizikové zejména pro lidi, kteří trpí astmatem. Stres je totiž jeden ze spouštěcích faktorů astmatického záchvatu. Astmatici by proto měli být během stresových situací mimořádně opatrní a celkově si dopřát relaxaci, naučit se hluboce a dlouze dýchat.
Další spouštěče
Pokud používáte umělý sníh ve spreji pro vytvoření vánočních motivů na okenní tabule, buďte opatrní. Alergikovi to může podráždit dýchací ústrojí.
Jedete na svátky k příbuzným nebo kamkoli mimo svůj domov? I zde je na místě opatrnost: přítomnost roztočů v cizím prostředí by vám mohla svátky pěkně znepříjemnit.
Vždy si proto s sebou berte vlastní antialergický polštář, a také nezapomeňte na léky.
zdraví Vánoce alergie
- Autor: uLékaře.cz
Potravinová alergie, intolerance a přecitlivělost na potraviny
Lidé si často zaměňují potravinové alergie s potravinovými intolerancemi nebo s přecitlivělostí na některé potraviny (tzv. pseudoalergií).
V čem tedy spočívá odlišnost výše uvedených nežádoucích reakcí na potraviny?
Potravinová alergie – je nepřiměřená reakce imunitního systému na určitou potravinu (její složku – zpravidla glykoprotein).
Potravinové alergeny mohou vyvolat vážné vedlejší reakce, k vyvolání nežádoucí reakce mnohdy stačí i stopová množství alergenní potraviny. V praxi se můžeme setkat velmi často s alergií na arašídy, ryby, sóju. Z hlediska odlišení od potravinové intolerance je důležité, že potravinová alergie zahrnuje vždy imunitní systém.
Potravinová intolerance – není způsobena imunitní reakcí, ale metabolickou poruchou. Jedná se o nedostatek nebo úplnou absenci látek (zpravidla enzymů), které se podílejí na zpracování potraviny nebo její složky. Příkladem může být laktózová intolerance způsobená nedostatkem laktázy – enzymu štěpícího mléčný cukr.
Názorným příkladem rozdílu mezi potravinovou alergií a intolerancí může být alergie na mléko a laktózová intolerance.
Laktózová intolerance
Laktózová intolerance je deficit enzymu laktázy, který vede k nestravitelnosti laktózy. Důsledkem je, že se nestrávená laktóza fermentuje v tlustém střevu a vznikají obtíže jako je nauzea, plynatost a průjem.
Alergie na mléko
Kravské mléko obsahuje bílkoviny s vysokou alergizující schopností, tzv. alergeny (např. kaseiny, ß-laktoglobulin). Jsou značně odolné vůči teplu, proto zůstávají téměř stejně aktivní i po převaření mléka. Projevy alergie jsou přitom podobné jako u laktózové intolerance – nauzea, zvracení, průjem a kožní projevy, např. kopřivka a otoky.
Přecitlivělost na potraviny (pseudoalergie) – nežádoucí reakce na potravinu způsobená přecitlivělostí organismu vůči některým složkám potravin. Mohou objevit symptomy podobného typu jako u potravinových alergií. Pseudoalergie jsou často vyvolány potravinami, které mají větší obsah histaminu – sýry, některá červená vína, zkažené ryby, orientální fermentované potraviny.
Např. rybí konzerva (tuňák, makrela), která obsahuje velké množství histaminu, může u citlivých osob vyvolat příznaky, které jsou podobné alergickým projevům. To ale ještě neznamená, že jsou tito jedinci alergičtí na tuňáka nebo makrelu.
Nežádoucí reakci organismu mohou u citlivých jedinců vyvolat také některé přídatné látky (např. oxid siřičitý a siřičitany, kyselina glutamová a její soli).
Zpracoval: Ing. Kateřina Pavelková – Odbor kontroly, laboratoří a certifikace (ÚI SZPI) a Mgr. Pavla Burešová
Máte alergii na břízu? Pak pozor i na jablka nebo celer!
Trpíte na sennou rýmu a po požití některých potravin máte pocit svědění v ústech nebo vám naskočí kopřivka? Pak je možné, že zároveň trpíte orálním alergickým syndromem. Napovíme, co je podstatou zkřížené alergie a jak na ni vyzrát.
Alergie je přehnaná imunitní reakce na podněty, které u zdravých lidí žádnou odezvu nevyvolají. Buňky imunitního systému alergika nerozeznávají celý alergen, ale jen jeho část zvanou epitop. Jde většinou o krátký řetězec aminokyselin.
Protože se jedná o tak krátký útvar, stává se, že se podobné řetězce vyskytují i u jiných alergenů.
Právě to je podstata zkřížené alergie, kdy bílkoviny velmi rozdílných struktur, jakými jsou třeba pylové zrno břízy a jablko, sdílejí společné znaky – epitopy –, na které reaguje imunitní systém. Mezi časté zkřížené alergie patří:
- bříza – jablko, karotka, broskev, brambor, hruška, celer, lískový oříšek;
- ambrozie – banán, meloun;
- travní pyly – arašídy, rajče, pomeranč, meloun, brambor;
- pelyněk – jablko, paprika, karotka, celer, cibule, česnek, některá koření.
Vzácným, ale přesto se vyskytujícím stavem je tzv. „na potravině závislá námahou indukovaná alergie“. Ta se projeví, pokud člověk cvičí 2 až 4 hodiny po požití určité potraviny. Přitom ona samotná bez fyzické námahy reakci nevyvolá.
Záchranou je vaření
Pokud se vás zkřížená alergie týká, nezoufejte. Můžete zkusit problémovou zeleninu nebo ovoce tepelně upravit. Tělo pak na potravinu často přestane reagovat.
Jak je to možné? Bílkoviny působením tepla mění svou strukturu, což můžete pozorovat třeba při smažení vajec, která změní barvu z průhledné na bílou.
Stejně tak bílkoviny, podle nichž tělo alergen rozpoznávalo, pozmění při vaření svůj tvar, takže alergen se stane pro vaši imunitu neviditelným.
Od svědění po šokový stav
Nejběžnějšími příznaky potravinové alergie jsou svědění úst, kopřivka, otok rtů a jazyka, kýchání, průjem, případně motání hlavy až mdloby. Skutečně život ohrožujícím stavem je pak anafylaktický šok. Pokud vznikne v důsledku potravinové alergie, rozvine se v průběhu několika minut až dvou hodin po pozření nebezpečné potraviny. Při rozvoji anafylaxe dochází v organismu k:
- zúžení dýchacích cest,
- otoku hrdla,
- šoku spojenému s rychlým poklesem tlaku krve,
- zrychlení pulzu,
- točení hlavy,
- ztrátě vědomí.
Vyřazení z jídelníčku
Život zachraňujícím lékem je adrenalin, kterým jsou vybaveni především lidé, u nichž již dříve k šokové reakci došlo. V drtivé většině případů se však alergie projeví mírněji. Jediným opravdu spolehlivým způsobem, jak rozvoji nepříjemné reakce na potravinu předcházet, je důsledné sledování složení stravy a vyhýbání se alergenu.
(marz)
Zdroje: www.mayoclinic.org www.internimedicina.cz
Potravinová alergie
26. 8. 2020
Potravinové alergie jsou imunitně podmíněné nežádoucí reakce na potraviny. Pacientů s tímto typem alergií stále přibývá, dle odhadů jimi trpí 3 až 6 % evropské populace. Rizikovou skupinou jsou zejména pacienti s atopickým ekzémem nebo pylovou alergií.
Potravinová alergie je často mylně zaměňována za jinou nežádoucí reakci na potravinu, zejména za tzv. potravinovou intoleranci. Ta však není vyvolána imunitními mechanismy. Nejčastěji se jedná o histaminovou nebo laktózovou intoleranci, která postihuje 20 až 30 % populace.
Projevy potravinové alergie
- Kožní – kopřivka, otok, svědění, zarudnutí, ekzém,
- oční – svědění, slzení, zarudnutí spojivek, otok víček,
- dýchací cesty – vodnatá sekrece z nosu, svědění, kýchání, chrapot, otok hrtanu, kašel, dušnost, svírání/bolest na hrudi,
- zažívací systém – svědění v dutině ústní, otok rtů, jazyka, patra, svědění až svírání hrdla, nevolnost, zvracení, bolesti břicha.
Problematické potraviny
Za většinu potravinových alergií je zodpovědných těchto 8 potravin:
- Kravské mléko,
- vaječný bílek,
- pšenice,
- sója,
- arašídy,
- ryby,
- korýši (krevety, garnáti, humři, langusty, krabi a raci),
- měkkýši (ústřice, slávky, škeble, chobotnice, sépie).
Českým specifikem je alergie na mák, ale můžeme se setkat i s alergií na sezamová nebo hořčičná semínka, ovoce či zeleninu. Alergie na maso jsou naopak spíše vzácností.
Alergeny potravin mají různou odolnost vůči teplu. Určitý druh ovoce nebo zeleniny vyvolá závažnou alergickou reakci v syrovém stavu, po tepelném zpracování ale k reakci nedojde. Některé alergeny (např. ty obsažené v rybách, ořeších) ale tepelnou přípravou neovlivníme.
K rozvinutí těžké alergické reakce někdy stačí pouhá příprava jídla, např. škrábání brambor, loupání kiwi nebo citrusů.
Situaci navíc komplikují i přídatné látky, které se v potravinářské průmyslu používají jako konzervanty, antioxidanty, barviva nebo dochucovadla.
Rozdíly v projevech potravinových alergií u dětí a dospělých
U malých dětí, kojenců a batolat nacházíme zpravidla alergii na bílkoviny kravského mléka, která se často rozvíjí již během kojení. Obvykle je ale přechodného charakteru a ještě v předškolním věku vyhasíná.
U starších dětí je průběh alergie těžší a projevy většinou přetrvávají až do dospělosti. Týká se to zejména alergie na luštěniny, ořechy, ryby a korýše.
U dospělých nacházíme nejčastěji potravinové alergie vázané na inhalační alergeny, zejména pyly, které se rozvíjí prostřednictvím zkřížené reaktivity.
U dospělých jsou potravinové alergie způsobené nejčastěji ovocem (broskev, jablko, kiwi), zeleninou (mrkev, celer) a ořechy (lískové).
Projevy bývají obvykle mírné, lokalizované pouze na dutinu ústní (svědění a otok rtů, jazyka, patra a hrtanu, případně pocit sevření hrdla). Reakce nastupuje zpravidla do několika minut po konzumaci potraviny a spontánně odezní asi do 1 hodiny.
Diagnostika a léčba potravinových alergií
V diagnostice potravinových alergií využívají alergologové kožní testy, laboratorní vyšetření koncentrace tzv. IgE protilátek v krvi a expoziční testy.
Jedinou léčebnou možností zůstává vyloučení dané potraviny z jídelníčku a případná léčba akutní alergické reakce.
Lehké a středně závažné alergické reakce (kopřivka, otok, svědění) by měly být léčeny antihistaminiky co nejdříve od začátku příznaků.
V případě anafylaktické reakce (závažná, potenciálně život ohrožující systémová reakce) je zpravidla podáván adrenalin, který se obvykle aplikuje do svalu na zevní straně stehna.
(mafi)
Zdroje:
Kopelentová E., Vernerová E. Potravinové alergie z pohledu alergologa. Med. praxi 2016; 13 (5): 242–247. Dostupné na: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2016/05/07.pdf.
Braunová J. Potravinové alergie. Interní medicína pro praxi 2001. Dostupné na: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2001/12/04.pdf.