Vánoce jsou časem se radovat, užívat si a také mají velký čas na cestování. Ačkoli Thajsko neslaví Vánoce jako tradiční festival, je to jedno z nejlepších míst k návštěvě během slavnostního období.
Být asi 85 procenta buddhisty a 14 procenta islámský, zbývající 1 procento pokryje jiná náboženství v Thajsku to dělá Vánoce pracovní den v Thajsku. Nicméně, země dělá báječnou práci na Vánoce.
Pokud plánujete navštívit Thajsko přes Vánoce a Nový rok, je to skvělé rozhodnutí strávit dovolenou.
Dovolená v Thajsku během Vánoc je veselý čas. Každé centrum v Bangkoku je osvětleno světly a dekoracemi, zatímco všechny hlavní hotely a města obnovují kouzlo Vánoc různými způsoby. Od vánočních stromků až po specializované obchody a od slev až po bezplatné služby, zde je to, jak si můžete vychutnat během Vánoce v Thajsku.
Nejlepší čas na návštěvu Thajska
Existuje něco jedinečného a zvláštního Vánoční svátky v Thajsku a dalších částí Thajska. Jistě, je to buddhistická země, ale stále se může pochlubit skvělým tropickým počasím a Thaisové vědí, jak si dát dobrou párty. Když jste v Thajsku, oslavte Vánoce prozkoumáním krásné přírody. Thajsko počasí na Vánoce je příjemný a ideální pro prohlídky a další adrenalinové outdoorové aktivity. Neomezujte se jen na Bangkok, místo toho prozkoumejte některá další města, když trávíte Vánoce v Thajsku.
Důvody pro oslavu Vánoc v Thajsku
I když nepotřebujete důvod k návštěvě této krásné země pláží, je vždy dobré vědět pár věcí předem pro bezproblémovou dovolenou s přáteli a rodinou.
- Navzdory tomu, že je to dobré místo pro nakupování v každém ročním období, nákup vánoční dárek nebude problém v tomto nákupním ráji! Tak proč ne!
- V tomto tropickém ráji není dostatek nápojů, takže aby se předešlo Vánocům s několika příbuznými, dobře nevíte, zkuste to tady s teplým a přívětivým thajským lidem.
- Pokud jste nebyli na pláži na pláži, no, tohle je vaše šance udělat právě tohle! Zkuste si na písečných plážích Thajska vytvořit ledovou postavičku.
- Rozpočet vánoční oslava je jistě přichází cesta na tomto místě, pokud jste na to.
Top 4 Místa Pro Vánoce V Thajsku 2018
Vánoce v Thajsku je prostě čistá zábava, slunce a relaxace. Odstraňte problémy s vařením vánočního jídla pro velké shromáždění, místo toho začněte kopat boty a nechte si vlasy, a užijte si Vánoce ve velkém stylu v Thajsku. Pokud vás zajímá, kde strávit Vánoce v Thajsku 2018, zde je několik z nejlepších míst, kde si můžete vychutnat ducha Christma.
1. Bangkok
V prosinci je toho co dělat, když se většina luxusních hotelů a nákupních center rozvíjí vzrušujícími slevami a připraví se na to, aby vás oblékly a zapůsobily na vás slavnostními ukázkami, které vás jistě dostanou do sváteční nálady. Kromě mnoha nákupních center, které jsou oblečeny v jasných barvách, se v Bangkoku během Vánoc koná také řada outdoorových, víkendových, plovoucích a vlakových trhů. Tyto trhy jsou skvělým místem k vyzvednutí vánočních dárků pro přátele a rodinu a k příjemnému jídlu. Ti, kteří si přejí účastnit se bohoslužeb, jsou vítáni s otevřenou náručí ve většině křesťanských církví otevřených na Štědrý den.
Řada restaurací v hotelech připravila na slavnostní Vánoce slavnostní večeře formou bufetu. Pokud jste ochotni se utrácet, vyrazte na Grand Hyatt nebo InterContinental pro gastronomický zážitek. Pokud jste na rozpočtu, můžete se najíst v hospodě Robin Hood nebo Huntsman, která láká chuťové pohárky turistů s jejich vzrušujícími vánočními jídly.
Kde se ubytovat – St. Regis: Hotel 5 v Rajadamri s bazénem, posilovnou, restauracemi a vinárnami; Mandarin Oriental: 5-star hotel s bazénem, lekce jógy, posilovna, kurzy thajské kuchyně, restaurace, bary a salonky
Speciální akce: Vánoční den Brunch, speciální Štědrý den a vánoční den večeře
Plánujete vaši dovolenou v Thajsku, ale zmatení, co dělat? Tyto Thajsko cestovní příběhy vám pomohou najít nejlepší cestu vůbec!
2. Chiang Mai
Nachází se na severu Thajska, Chiang Mai je příjemný v prosinci než většina měst na jihu a nabízí expaty a turisty, několik možností, jak oslavit Vánoce v regal způsobem. Mnoho nákupních center hraje vánoční koledy a větší hotely pořádají speciální akce pro Vánoce i Nový rok. Řada barů a restaurací nabízí vánoční tematické kulinářské zážitky, i když mohou být o něco dražší.
Duke je restaurace v konkrétním je zábavné místo, které mají být během Vánoc. V restauraci baru Cum se každý rok v 25thu rozkládá báječné šíření klasických amerických jídel. Nezapomeňte si rezervovat stůl, abyste se vyhnuli zklamání.
Kde se ubytovat – Akyra Manor: Hotel 5 s střešním nekonečným bazénem, restaurací a střešním barem; Rezort Anantara Chiang MaiNachází se na břehu řeky Mae Ping, je to 5-hvězdičkový hotel s bazénem, lázně, fitness centrum a doutníkový salonek.
Speciální akce: Štědrý večer, tradiční italské menu pro brunch, večeře formou bufetu a další
3. Koh Phangan
To nemusí vypadat jako ideální vánoční útěk pro mnoho. Ale tento párty ostrov má spoustu strašidel trávit vánoční den. Útěk z šílených davů a vydejte se na klidné pláže na severu ostrova, kde strávíte klidné Vánoce se svými blízkými. Pokud nejste na vánočních svátcích ochotni navštěvovat náboženské obřady, můžete si také zarezervovat noc v rezortu Anantara Rasananda, kde si můžete vychutnat relaxační víkend na pláži, masáže a popíjení exotických koktejlů.
Kde zůstat – Anantara Rasananda Koh Phangan vily – Resort Villa 5 s vlastním bazénem a posilovnou a terasou s krásným výhledem
4. Phuket
Dovolená v Phuketu během Vánoc je blaženost. Pokud nechcete trávit hodně cestování do exotických lokalit během Vánoc, Phuket je vaše nejlepší volba. Množství hotelů a letoviska obstarají rodiny, páry a sólové batůžkáře během slavnostní sezóny. Můžete se buď posadit a namočit v nějakém slunci, nebo párty na pláži Patong, nebo dokonce prozkoumat mnoho ostrovních chrámů. Výlet do národního parku je zábavný způsob, jak strávit vánoční den s twist.
Kde zůstat – Pullman Phuket ArcadiaHotel 5 na pláži Nai Thon s lázněmi, posilovnou, více bazény, bary, pekárnou a restaurací
Speciální akce: Vánoční snídaně formou bufetu, tradiční vánoční večeře, vánoční večeře, barbecue formou bufetu
Vánoce v Thajsku: hody
Ačkoli ne Vánoce v tradicích Thajska, několik restaurací ve větších městech, jako je Chiang Mai a Bangkok, se postará o expaty a turisty a nabízí luxusní jídlo. Pokud chcete oslavit Vánoce v Thajsku 2018, zamiřte do Dukes na svátek, který má širokou škálu jídel americké večeře za pouhých $ 40. Mnoho ostrovů v Thajsku má povinnou vánoční gala večeři a večeři pro všechny hosty. To je skvělý způsob, jak se zúčastnit některých slavností, pokud chcete oslavit Vánoční den v Thajsku.
Stále si myslí, že to nemůže být zábava během vánočních svátků v Thajsku? Je na čase, abyste znovu zkontrolovali své plány, protože tento krásný ostrov hostí Vánoce s rovným zápalem, jak by to udělala každá evropská země. Tak proč ne zbavit se monotónnosti letos a oslavit Vánoce během vaší dovolené v Thajsku!
Často kladené otázky o Vánocích v Thajsku
Otázka: Kde mohu strávit Silvestra v Thajsku?
Existuje mnoho míst a cest, kde můžete strávit svůj nový rok v Thajsku. Zúčastněte se Lantern Festivalu v Chiang Mai, zvedněte ruce a získejte život na střeše v Bangkoku. Surin Beach je také místem, kde můžete strávit novoroční a vánoční svátky v Thajsku.
Co je Songkran v Thajsku?
Festival Songkran je jedním z nejznámějších festivalů v Thajsku, který představuje začátek tradičního thajského Nového roku. To se koná v dubnu a je slaven stříkající vodou na sebe. Tak, nebuďte překvapeni, pokud jste postříkal s kbelík zatížení vodou. To je jejich způsob, jak říct 'Šťastný Nový Rok' v Thajsku.
Přibývá lidí, kteří chtějí na Štědrý den zajít do restaurace
Na hosty každoročně čeká třeba koktejlový bar Amigos na Americké třídě v Plzni.
„Na Štědrý den otvíráme v devět hodin večer, každý rok máme plno. Protože jsme koktejlový bar, tak kapra u nás lidé nenajdou, ale vánoční teplý punč určitě ano,“ popsala obchodní manažerka baru Pavla Boháčová.
Na Štědrý den podle ní v baru panuje trochu jiná atmosféra. „Lidé mají slavnostnější náladu, atmosféra je přívětivější, lidé nikam nechvátají, sdělují si, co dostali od Ježíška, více se usmívají,“ přiblížila Boháčová. Podle ní jsou vánočními hosty lidé všech generací, ale nejvíce chodí odhadem třicátníci a čtyřicátníci. Přicházejí prý v párech i ve skupinkách.
Vánoce jsou podle ní i dnem s větší tržbou. „Není to jako ve všední den, dá se to porovnat s pátkem nebo sobotou,“ dodala manažerka baru, který je vyhlášený tím, že dělá vedle vlastních koktejlů z nápojového menu i nápoje podle chuti lidí, kteří si mohou nadiktovat, co chtějí ve sklenici mít.
Hospoda U Havránků v Doubravce má na Štědrý den otevřeno do 16 hodin. Podle obsluhy přicházejí hlavně štamgasti – chlapi a otcové s malými dětmi, kteří nechávají partnerky doma připravovat štědrovečerní večeři. Hospoda ten den nevaří, přesto je prý vždy plno.
Otevřeno má večer na Štědrý den i plzeňská restaurace In Café na Americké třídě.
Podle Václava Stárka, presidenta Asociace hotelů a restaurací České republiky, lidí, kteří tráví Štědrý den v restauraci nebo v hotelu, v posledních letech přibývá.
„Je to trend, který byl dříve jen v hotelech, kam si lidé chodili užít vánočního klidu bez klasického shonu spojeného hlavně s vařením. „Poslední dobou se trend přesouvá i do restaurací. Týká se to většinou lidí, kteří nemají malé děti. Někteří využívají hospod i přes den k setkávání s přáteli a se známými,“ popsal Stárek.
Mít otevřeno se vyplatí
Hospody jsou podle něj otevřené proto, že reagují na zájem lidí. „Restaurace nikdy neotevře, aniž by k tomu měla nějaký důvod. Pravděpodobně to provozovatelé vyhodnocují tak, že se jim vyplatí mít otevřeno i na Štědrý den,“ uvedl.
Některé restaurace ale vyslyší své zaměstnance a dopřejí jim volný Štědrý den v kruhu rodiny. Příkladem je restaurace Žumbera nebo Uctívaný velbloud v Plzni.
A proč lidé míří o Vánocích z domova? „Hlavním důvodem je, že chtějí mít pohodu. Nejefektivnějším řešením je, když se rodina sbalí 23. prosince a odjede do hor a vrátí se až po Silvestru. Pro čím dál víc lidí jsou to ideální Vánoce,“ popsal Stárek.
Dalším důvodem, proč lidé míří do hospod či restaurací, je fakt, že ne každý si dokáže udělat doma jídlo. „Všichni nejsou kuchaři,“ uvedl Stárek. Hosty podle něj také táhne příjemná atmosféra. „Jsou lidé, kteří se o Štědrém dnu chtějí scházet,“ myslí si president asociace.
Přesto například pro hotel U Zvonu v Plzni je Štědrý den jediným dnem v roce, kdy má takzvaný Strakův hotel zavřeno a neubytovává ani hosty.
„Zůstává jen ochranka,“ uvedla vedoucí recepce Ivana Závorková. Podle ní je to reakce hotelu na návštěvnost, která bývala na Štědrý den nízká.
„Dalším důvodem uzavření je, že majitel umožňuje zaměstnancům, aby mohli být všichni doma s rodinou,“ uvedla Závorková.
Pro české hosty je uzavřený i Parkhotel v Plzni-Borech, který kolem Štědrého dne celý obsadí němečtí klienti. „Spolupracujeme s německými cestovními agenturami a ty v tento čas všech 150 pokojů obsadí,“ uvedla pracovnice recepce. Němečtí hosté podle ní přijíždějí většinou na několik dní.
Stále populárnější je i dovoz jídla domů. „Existuje spousta domácností, které večer přijedou domů, zvednou telefon a do dvaceti minut mají jídlo na stole. Při cenách restaurací, které se kvůli velké konkurenci drží poměrně nízko, se to rodinám vyplatí,“ míní Stárek.
Jídlo v Plzni rozváží třeba restaurace Flóra. Na Štědrý den má ale zavřeno. „Jednak proto, aby si zaměstnanci mohli užít svátky s rodinou, ale i proto, že Plzeňané o objednávání vánočního menu zájem moc nemají,“ sdělil jeden z pracovníků restaurace.
Vánoce na talíři: kapr je městský zvyk, chudí měli kubu nebo hrách
Mám kapra rád. I když ho, přiznám se, obvykle mívám v průběhu roku pouze na Štědrý večer.
Proč se do štědrovečerní hostiny dostala právě tahle ne úplně chuťově zajímavá a dost tučná ryba?
Štědrovečerní hostina je podle katolického náboženství postní večeře. A tím pádem se nemůže jíst maso běžných jatečných zvířat. Ale maso ryb nebo obecně studenokrevných živočichů se může.
Protože kapr byl nejdostupnější a nejrozšířenější ryba i v minulých staletích. Když se třeba na začátku 18. století určovaly ceny základních životních potřeb pro pražské trhy, tak tam figurovaly i ryby.
A tou nejdostupnější rybou byl právě kapr. Druhá cena, která se tam objevovala, byla cena za štiku. Ta byla dražší kvůli tomu, že se hůře přepravuje.
Kapr je hodně městský zvyk, relativně nejsnadněji se přepravoval a kaprů byl tady dostatek.
Odkdy se tedy v tuzemsku jí kapr na Štědrý den?
Počátky bychom mohli sledovat už v období novověku, ba i středověku, protože je to postní krmě a ten výběr v tom půstu byl přece jen omezený. Ale je třeba říct, že to byla strava pouze pro vyšší vrstvy.
Historik a pedagog na Fakultě humanitních studií na UK. Pracuje v Masarykově ústavu Akademie věd, od roku 2014 je členem redakční rady odborného časopisu Práce z dějin Akademie věd. Zabývá se dějinami stravování a životního stylu. V roce 2012 získal společně s Jiřím Knapíkem Magnesiu Literu za dvoudílný slovník Průvodce po kulturním dění a životním stylu v českých zemích 1948–1967.
Chudí jedli nějaká bezmasá jídla, často taková, aby zasytila. Klasický příklad je kuba, s kroupami a houbami. To je jídlo, které dává pocit sytosti, a zároveň bylo levné a dostupné. Ryba byla v období novověku velmi drahá. Libra, tedy zhruba půl kila kapra, stála dvojnásobek toho, co stála libra hovězího.
Zaujalo mě, že se na stolech chudiny o Vánocích objevovala pučálka. Co to bylo?
Pučálka byla naklíčená zrna, respektive naklíčený hrách. Byla to spíš taková pochoutka, ne hlavní jídlo.
Bohatší si zase dopřávali šneky a raky. Byli běžně k dostání na našem území?
Hlemýždi byli v měšťanských rodinách součástí štědrovečerní večeře. Často sloužili jako předkrm. Obliba hlemýžďů a raků spočívala také v tom, že to byla další potravina, kterou bylo možno konzumovat v postní dny.
A samozřejmě byli k dispozici, raků bylo velké množství. Problém v současnosti je, že rak potřebuje čistou vodu. A té bohužel v současnosti nemáme dostatek.
Ale hlemýžďů je i dnes někdy až příliš, Česká republika tradičně byla i vývozcem hlemýžďů.
Jak se do naší české rybí tradice vměstnaly smažené řízky a vinné klobásy?
Zatímco vinná klobása je záležitost, kterou jsme přebrali z německých tradic, kde trochu jinak pracovali s konceptem postu, v protestantské tradici vlastně půst není.
Ale pokud jde o vepřové řízky, to je zcela nová záležitost, která se prosazovala s postupující sekularizací Vánoc, která byla dobře patrná už v období meziválečném, tedy v době první republiky.
Ale ještě výrazněji samozřejmě po druhé světové válce a po roce 1948, kdy byla tendence zatlačovat vše, co souviselo nějakým způsobem s náboženstvím.
A s tím třeba i půst. Takže se z tohoto důvodu šířily i vepřové řízky. Ale sekularizace, tedy jakési zesvětštění Vánoc bylo výrazné už předtím, v období první republiky.
Kde se vzala patrně nejznámější vánoční pověra, že kdo se na Štědrý den postí, uvidí zlaté prasátko?
Nevím, jestli je to ta nejrozšířenější pověra. Ono je to spíš vymyšleno na děti, aby měly nějakou motivaci k dodržování půstu. Postní období končí půlnoční mší. Ale už předtím se připravovalo jídlo na Boží hod, který už postní nebyl. A bylo třeba děti nějak motivovat.
A proč prasátkem? Je to symbol hojnosti, tučného jídla?
Prasátko je symbol štěstí, hojnosti, ale i bohatství.
Mimochodem, vy jste ho někdy viděl?
Já se přiznám, že nikoliv.
Není kapr ve finále vlastně už trochu přežitek? Dokázal byste říct, v kolika rodinách se doteď v Česku jídává?
Přesné statistické údaje nemám, ale je pravda, že v posledních letech ubývá zvyku jíst smaženého nebo jakkoliv upraveného kapra. A zejména mladší generace upřednostňuje jiné typy ryb. Ale je to spíš tradice než přežitek. Je to jedna z mála stále ještě poměrně rozšířených tradic z hlediska hodování. A jako taková si podle mě zaslouží úctu.
Další tradice je husa nebo kachna s knedlíky a zelím, která se podává na Boží hod, někde až na Štěpána. Řekl byste, že Vánoce jsou dnes už svátky obžerství?
Zatímco štědrovečerní večeře byla spíš rituální, ta božíhodová tradice je samozřejmě svátkem dobrého jídla. Já bych to nenazýval obžerstvím, obžerství je problém naší doby obecně, tehdy to pro řadu lidí byla jedna z ne mnoha příležitostí se dobře najíst. Takové výjimečné hodování nemůžeme nazvat obžerstvím, protože každý člověk potřebuje někdy nějaký ten luxus.
V poslední době se svátky dost pojí s popíjením alkoholu, bylo to tak vždycky?
Nedá se říct, že by alkohol nebyl přítomný. Zejména v podobě vánočního punče, což byla tradice, která se rozšířila i v českých zemích. Ale nějaké excesivní pitky samozřejmě Vánoce neprovázely, protože pořád to byla oslava božího narození. Pokud se vyskytovaly i v novější době, spíše se soustředily na oslavu silvestra a příchodu nového roku.
Když zmiňujete silvestr, nelze nezmínit obložený chlebíček. Traduje se, že je to český vynález, je to pravda?
Já jsem velmi skeptický ke všem vynálezům a objevům v gastronomické oblasti. Obvykle se zjistí, že má nějaký svůj pandán v jiných gastronomických kulturách. Ale můžeme říct, že existuje cosi jako specifický český chlebíček, který nemá dvojníka, přinejmenším v těch okolních zemích.
Takže bramborový salát, šunka, vajíčko, okurka, to je takový klasik?
Přímo tato kombinace je skutečně speciálně česká. Ale majonézový bramborový salát je s velkou pravděpodobností až velmi pozdní, možná až po druhé světové válce přišedší inovace.
A jde o jakousi obdobu svátečního novoročního salátu, který pochází z Ruska. Původně to tedy byl salát velmi luxusní, kam se dávaly langusty a podobně.
Ale později, aby se rozšířil mezi širší vrstvy obyvatelstva, tak se zjednodušil.
Ano. A právě ta připomíná český bramborový salát.
Kdybyste měl jmenovat jídlo, které je pro českou kuchyni ikonické, co byste vybral?
V kontextu Vánoc bych určitě zařadil husu. Protože ještě v první polovině 19. století právě pečená husa byla vnímaná jako národní český pokrm.
Co třeba svíčková? Ta není typicky česká?
Obecně tyto omáčky s hovězím masem jsou společné celému jihoněmecko-rakousko-česko-uherskému okruhu, kde se ta kultura omáček tak, jako je třeba svíčková, mimořádně rozšířila. Ale v současnosti už ji určitě můžeme považovat za český národní pokrm. Je to tradiční jídlo, které ale čím dál víc mizí, protože příprava je poměrně časově náročná.
Existuje vůbec něco jako česká kuchyně?
Česká kuchyně samozřejmě existuje. Ale je potřeba si uvědomit, že její obsah se neustále proměňuje. Národní kuchyně nejsou něčím, co někdy v minulosti vzniklo a teď to jenom přebíráme, neustále se to vyvíjí. Některá jídla mizí a některá se nově objevují a stávají se organickou součástí národní kultury, i když pocházejí původně odněkud odjinud.
Řada Čechů vám řekne, že národním jídlem je řízek. Tak jak ho známe v trojobalu. Samozřejmě, že lze namítat, že je to specialita, která k nám přišla z Rakouska. Ale řízek se natolik zabudoval do našeho stravovacího systému, že už prostě je součástí naší národní stravy.
Řada lidí vám řekne, že české národní jídlo je guláš. Řada turistů zase, že je to trdelník.
Samozřejmě. I když u toho trdelníku je samozřejmě problém, že koncept vytvoření nové tradice se tak úplně nepodařil. A koneckonců spousta Čechů vám potvrdí, že v životě trdelník nejedli.
Je to jídlo, které se zatím rozšířilo pouze pro turisty, zrovna tak jako si pouze turisté myslí, že vepřové koleno je české národní jídlo.
Hovořil jsem s některými ruskými studenty a těm je skutečně ve všech restauracích jako národní jídlo překládáno právě vepřové koleno.
Když byste měl zhodnotit, jak zdravě se Češi stravují, je to s námi skutečně tak zlé, jak se traduje?
Jsou v tom velké rozdíly. Část lidí skutečně dbá na nějaká zdravotní doporučení, ale samozřejmě stále jsme ve vleku návyků z dob, kdy míra fyzické práce byla mnohem, mnohem větší.
Obecně konzumujeme příliš mnoho, ostatně jsem toho živým důkazem. A není to odpovídající současným potřebám. Takže v tomto ohledu bychom měli, včetně samozřejmě mě, zpytovat svědomí. Ale domnívám se, že podoba stravování se nesmí stát středobodem identity člověka. Člověk má jíst především uměřeně a pestře. A nemá to jídlo učinit základem své identity.
Blatný: Čekali jsme, že bude líp. Další rozvolňování není jisté, Vánoce jsou rizikem
Vytvořeno: 27. 11. 2020 Poslední aktualizace: 8. 12. 2020
Datum vydání: 27. 11. 2020
Zdroj: Aktuálně.cz
Autor: Radek Dragoun
Na nedělním mimořádném jednání vláda rozhodne, jestli od pondělí zmírní opatření proti šíření koronaviru. Ministr zdravotnictví Jan Blatný v rozhovoru pro Aktuálně.cz připouští, že ještě není vůbec jasné, zdali k tomu skutečně dojde. Epidemická čísla podle něj nejsou natolik příznivá, jak před časem očekával.
Jak pravděpodobné je, že na nedělním mimořádném jednání vláda vyhlásí, že se Česko posunuje do třetího stupně podle protiepidemického systému?
Na to teď neumím odpovědět. Pravdou je, že v řadě krajů se situace nezlepšuje, ale spíše stagnuje, nebo se některé parametry dokonce zhoršují.
Takže se nedá vyloučit ani to, že očekávané přepnutí do stupně tři nebude v pondělí možné. Ačkoliv stále věřím, že to možné bude.
Nicméně tady nejde o to, čemu já věřím, ale jde o to, jakým způsobem se situace vyvine, jaká budou data a jaké bude skóre.
Pokud tedy skóre až do neděle vydrží ve třetím pásmu a ani jeden den nevyskočí do čtvrtého, tak Česko přejde do třetího stupně, ale když jeden den takzvaně ulítne, tak třetí stupeň nebude. Je to tak?
Když to bude celý týden v nižším pásmu, tak potom se určitě v pondělí do stupně tři přepneme. V současné době zařízení sociální péče dohlašují testy, které se tam provádí. Trvá to o něco déle, což byl také jeden z důvodů, proč se muselo skóre přepočítat. Takže uvidíme, jak to bude.
Naší snahou je dodržet protiepidemický systém, ale vždycky budou rozhodovat odborníci. Systém není robot. Když to ale bude celou dobu ve třetím stupni, tak není důvod, abychom se v pondělí do nižšího stupně nepřepnuli, pokud nedojde k nepředvídatelné změně.
Rozhodovat ale bude i chování lidí.
Předpokládám, že se o tom ale bude intenzivně debatovat na vládě. Vicepremiér Jan Hamáček mluvil o tom, že odhady ministerstva moc optimistické nejsou, co se týče dalšího uvolňování, a vyjádřil určitou skepsi k přechodu do třetího stupně.
Myslím, že pan Hamáček říká jinými slovy to, co říkám já. Ve chvíli, kdy by data nebyla optimistická, tak se opravdu může stát, že v neděli rozvolňovat nebudeme. Jistěže – a to je myslím hlavní význam toho, co pan vicepremiér řekl – jsme si možná všichni mysleli, že to půjde ještě lépe, ještě radostněji a že čísla budou ještě lepší, abychom pochybovat nemuseli. Taková situace tady ale není.
Jaký parametr není tak optimistický, jak jste předpokládali?
Asi nemá cenu to rozebírat na jednotlivé parametry, protože právě proto, abychom se nemuseli řídit jedním parametrem, jsme vytvořili toto skóre. Kdybych teď vytáhl jeden parametr, tak poruším princip celkového skóre. Obecně je ale vidět, že v některých krajích je stále velká zátěž zdravotnického systému, a to je to, co je největším problémem.
Nesmíme dopustit, aby znovu došlo k přetížení zdravotního systému, protože je a musí být naším cílem, aby se co nejdříve vrátil k normálu nejenom kvůli koronaviru, ale i kvůli tomu, abychom se konečně mohli starat o lidi, jejichž péči zatím odkládáme.
Abychom se nedožili toho, že bude více těch, kterým se zhorší jiná zdravotní diagnóza jenom kvůli existenci koronaviru.
Některé kraje jsou na tom hůře, některé lépe. Proč se tedy opatření stále vyhlašují pro celou republiku, a ne pro jednotlivé kraje?
Když se podíváte na rozdíl v opatřeních mezi třetím a čtvrtým stupněm, tak je poměrně velký. Ve chvíli, kdy bychom se nezachovali globálně, tak většina občanů – a já bych jim úplně rozuměl – z kraje, kde je něco zakázáno, pojede do kraje, kde je něco povoleno.
A v tu chvíli se dá do pohybu tak obrovský počet lidí, že hrozí obrovský problém. Kraj, který by byl lepší, by mohl velice rychle stáhnout celou zemi a spustit lavinu, kterou bychom pak těžko zastavovali.
Umím si představit, že ve stupních jedna a dva můžeme postupovat po krajích, ale teď určitě ne.
Ještě nedávno šla křivka počtu nově nakažených prudce nahoru, nyní se podařilo trend zvrátit a nakažených přibývá méně. Nicméně i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek varuje, že ještě zdaleka není vyhráno. Neuvolňujeme tedy přece jenom rychle? Před týdnem jsme přešli do stupně čtyři a nyní možná půjdeme do trojky.
Je pravda, že zpomalování šíření viru se přibrzdilo. Jak jsme jednu dobu klesali velmi pomalu a potom se to o hodně zrychlilo, tak teď se zdá, že jsme na nějaké oscilující hranici. Je to jeden z důvodů, proč plánujeme testovat napřed vybrané skupiny a pak to nabídnout všem občanům.
Snažíme se, aby to nebyla jen restriktivní opatření, která budou ovlivňovat vývoj epidemie, ale také nějaká proaktivní.
S trochou nadsázky se dá říct, že jestliže se nám podaří z populace vytáhnout ty lidi, kteří o sobě nevědí, že jsou nakažliví, a nařídit jim karanténu, tak v tu chvíli dosáhneme efektu, který může být srovnatelný se zavíráním restaurací a obchodů. Chceme toto zkombinovat a postupovat jinak než jenom restriktivně.
Jak velkou roli v uvažování o uvolňování opatření hrají nadcházející vánoční svátky? Nevstupuje do hry i to, že je snaha vyjít lidem vstříc, nenazlobit je a dopřát jim alespoň trochu normální Vánoce? Ptám se, jestli by se uvažovalo o stejně rychlém uvolňování, kdyby do Vánoc chyběly tři měsíce.
Uvolňování probíhá podle nějaké regulace tak, jak je nastaveno. Vaši otázku ale trochu otočím. Určitě je v době Vánoc větší riziko, protože se bude daleko více lidí pohybovat v obchodech a v jiných zařízení. Takže před Vánoci je to určitě o něco rizikovější.
Snažíme se ale to neznevýhodňovat a nějakým způsobem přistupovat k celé problematice systematicky. Je ale pravda, že když se toto uvolňování děje v době, kdy je z celého roku nejvíce nákupů a nejvíce návštěv, tak to může být spojeno s vyšším rizikem.
Toho jsme si vědomi.
Stále máme zhruba pět tisíc nových případů denně, podíl pozitivních testů je pořád vysoký, přes 20 procent. Nebojíte se toho, že vánoční svátky epidemickou situaci zhorší? Protože vzhledem k číslům tady přece není příliš prostoru pro chybu.
Musíme si uvědomit, že rozdíl oproti této době a třeba létu je v tom, že nyní jsou nastavená poměrně striktní hygienicko-epidemiologická opatření. Do obchodu se tedy dostane méně lidí, nemohou se tam tolik kumulovat, ve školách je jiný režim, nosí se roušky, což třeba v létě nebylo.
Máte však pravdu v tom, že po uvolnění opatření určitě dojde k dalšímu zmírnění zpomalování. Je možné, že se to dokonce i zastaví. Když to řeknu velice zjednodušeně: jestliže dojde k uvolnění, tak půjdou všichni do obchodů, určitě se tam část lidí znovu promíchá a nakazí. Potom kolem Vánoc půjdou do svých domovů.
A toto je ta doba, kdy bychom měli lidem nabídnout plošné testování, pomocí antigenních testů zachytit nakažené osoby, které by o své nákaze jinak nevěděly, a informovat je o tom, že by se měly chovat jinak.
Věříme, že takto jsme schopni zvládnout riziko, které je v průběhu vánočních svátků skutečně větší, než kdybychom se bavili o září nebo říjnu.
Myslíte, že se lidé budou chtít nechat otestovat? Existují svědectví, že lidé prosí infikované, ať na hygieně neříkají, že se s nimi potkali, aby nemuseli do karantény a mohli dál pracovat. Když se nechají testovat, tak jim hrozí, že Vánoce stráví v karanténě.
Myslím, že ano. Vánoce jsou dobou, kdy všichni nejsou v práci. Navíc karanténa stejně není nic jiného než to, že zůstanete doma. A proč o Vánocích nezůstat doma? Naopak se domnívám, že to zvýší chuť lidí se nechat otestovat, protože potom mají větší pravděpodobnost, že budou moct začátkem roku normálně nastoupit do zaměstnání.
Kolik lidí se musí nechat otestovat, abyste to považovali za úspěch?
Na to vám teď přesným číslem neodpovím. Řeknu, že čím více, tím lépe, protože tak to je. Každý jeden člověk, který se nechá otestovat, a každý jeden člověk, který je pozitivní a dozví se o tom, díky čemuž změní své chování, může zachránit několik až několik desítek lidí před tím, aby se do podobného problému dostaly. Takže každý jednotlivec se počítá.
Ještě než se nabídne testování antigenními testy všem lidem, dostanou tuto možnost učitelé. Neuvažovali jste o tom, že byste testovali i žáky?
Žáci, kteří jdou v současné době do škol, jsou zejména malé děti především na prvním stupni. Rozhodli jsme se, že je testovat nebudeme. Pro děti by to byla další zátěž, a navíc jsme na našich datech viděli, že zejména v populaci do deseti let je procento promořenosti, jakkoliv je to ošklivé slovo, poměrně malé.
Skupiny žáků jsou navíc homogenní, neměli by se mezi sebou potkávat, kdežto učitelé se různě pohybují, chodí do svých rodin a tak dále. A je to nakonec postup, který volí i jiné země. Vyhodnotili jsme to tak, že jsme schopni za ne příliš velkých obětí a problémů pro testované dosáhnout docela dobrého efektu.
A v neposlední řadě mnoho učitelů po tom už delší dobu volá.
Dá se očekávat, že až nastoupí žáci druhého stupně základních škol, středoškoláci nebo vysokoškoláci, mohla by se na ně vztahovat povinnost nechat se otestovat?
Teď nemáme povinnost, jen nabídku. Myslím si, že třeba tihle studenti toho mohou využít v době, kdy budou moct být testováni všichni. Když mluvíme o nějakém horizontu do konce roku nebo do poloviny ledna, tak je možné, že tyto cykly budeme opakovat. Systém bude nastavený tak, aby to umožnil.
Všichni čekají na vakcínu. Říkal jste, že doufáte v proočkovanost 60 procent. Výzkumy veřejného mínění ale moc nenasvědčují tomu, že by mělo Česko k tomuto číslu dospět. Větší část lidí očkování spíše odmítá. Co s tím?
Vidíte, tady bych zrovna poprosil vás jako média, protože máte velkou moc nad lidmi. Myslím si, že je potřeba společně čelit řadě dezinformací. To jsou někdy tak strašné hlouposti, že se v podstatě divíte, že tomu někdo věří.
Ale v době, kdy jsou lidé vystrašení, se chytají řady informací. Ministerstvo k tomu připravuje kampaň, ale když hospodaříte s veřejnými prostředky, tak musíte zajistit transparentní soutěž a vysoutěžit agenturu, která reklamu udělá.
To teď probíhá.
Dezinformace okolo covidu-19 se šíří už od března, kdy epidemie začala. Vím, že to nejde jenom za vámi, protože vy jste na ministerstvu zhruba měsíc, ale přece jenom nezaspalo ministerstvo v tomto ohledu? Váš předchůdce Roman Prymula říkal, že ministerstvo bude dezinformace vyvracet, ale to se stále neděje.
Vždycky můžete udělat něco lépe. Já se snažím reagovat tak, jak jsem řekl. Proběhla jednání i s dalšími resorty, které se zabývají dezinformacemi, a i s kolegy v Poslanecké sněmovně, kteří to mají na starosti.
Zpátky k samotné vakcíně. Říkáte, že první várka bude v lednu, ta ale bude určena primárně lidem z ohrožených skupin a zdravotníkům. Abychom se dostali k 60 procentům, bude potřeba očkovat i další skupiny. Kdy dostanou možnost dostat vakcínu i lidé, kteří nejsou v žádné přednostní skupině?
Podle informací, které máme z Evropské komise, bych to odhadoval třeba na podzim, pokud to tedy všechno dobře půjde. Berte ale ten můj odhad s nadhledem, může to být rychleji. Bude záležet na tom, kolik dávek dostaneme a jaká bude ochota osob se nechat očkovat.
Český statistický úřad vydal údaje o počtu úmrtí za týden mezi 12. a 18. říjnem, z nichž vyplývá, že v tomto týdnu zemřelo 2892 lidí, zatímco v předchozích devíti letech v tomto období umíralo okolo dvou tisíc lidí. Statistiky ministerstva zdravotnictví uvádí, že na covid-19 v tomto týdnu zemřelo 487 lidí. Čím si vysvětlujete ten rozdíl?
Doposud máme za září a říjen k dispozici – teď se možná spletu – kolem 30 procent listů o prohlídce zemřelého, i když jsme si je vyžádali.
Musel jsem obeslat zdravotnická zařízení, aby dohlásila to, co mají povinnost hlásit.
Vím, že toho teď mají moc, že nestíhají, ale bez toho se pohybujeme v číslech, která jsou naprosto irelevantní, a úplně přesně nevíme, co znamenají. Byl bych velmi opatrný a tato čísla bych nechtěl interpretovat.
Nicméně faktem je, že v daném týdnu zemřelo skoro o polovinu lidí více než ve stejném období v předchozích letech.
Zatímco celý rok byl plus minus stejný jako v minulosti, tak v říjnu to bylo více. V souvislosti se současným stavem zemře více lidí. Dá se předpokládat, že za celý rok 2020 budeme mít devět až deset tisíc úmrtí u pacientů pozitivních na covid-19.
Asi třetina z nich je bez diskuse kvůli koronaviru, desetina z nich je bez diskuse bez souvislosti s koronavirem.
Mezi tím je zhruba 60 procent zemřelých, u kterých budeme muset výhledově určit – což bude složitá práce -, jestli koronavirus, přestože ho měli napsaný v úmrtním listě, opravdu zkrátil jejich život, nebo jestli to byla koincidence, která neměla příčinnou souvislost se smrtí.
Je pravděpodobné, a my si tu práci chceme dát, že u řady lidí budeme muset jít zpět do zdravotní dokumentace, případně do pitevních protokolů, a zjistit, jak to bylo. I proto budeme mít tato data se zpožděním.
Vyzval jste nemocnice, aby se začaly vracet k normální péči a pečovaly o necovidové pacienty. Je to ve schopnostech nemocnic? Zdravotníci nyní leckde pracovali na více než sto procent, jsou vyčerpaní. Je možné na ně nahrnout všechny odložené operace?
Určitě ne všechny. Není to tak, že to, co se několik měsíců nedělalo, se najednou lusknutím prstů do Vánoc vyřeší. To určitě ne. Tak, jako to šlo napřed dolů, tak teď to musí jít postupně nahoru. A ještě si musíme hlídat, abychom měli kapacitu pro osoby s koronavirem.
Není to tak, že bychom měli nyní zavřít všechny covidové jednotky a vrátit je zpátky k normálnímu provozu. Tam, kde to jde, bychom to však měli udělat. Lehčí to bude pro velké fakultní nemocnice, které mají vyšší kapacitu.
Pro menší okresní a krajské nemocnice to bude složitější a u nich k tomu dojde pravděpodobně později.
Babišáci plánují nouzový stav dlouho přes Vánoce, i když o tom mlčí. Vyhovuje jim
Vánoční večírky, davy v nákupních centrech, stěhování národů při svátečních návštěvách… To vše je skutečně třeba plošně udržet pod kontrolou, pokud nechceme, aby klesající druhá vlna epidemie přešla plynule v ještě dramatičtější vlnu třetí.
Ve srovnání s patnácti tisíci novými případy koronaviru denně, které zdravotníci zjišťovali ještě nedávno, jsme na tom sice teď o něco lépe.
Přesto ale pořád umírá každý den přes stovku lidí a počty nových případů jsou tak vysoké, že by se nám z toho na jaře bývala zatočila hlava.
Z tohoto úhlu pohledu tedy vláda dělá dobře, že požádala sněmovnu o další prodloužení stavu nouze. To je ale taky všechno, co se jí dá v této souvislosti přičíst k dobru. Naopak mnohem víc je toho, za co si zaslouží ostrou kritiku. Namátkou:
- Nouzový stav je něco, na co si nemáme zvykat. Je to zcela výjimečný nástroj a má se s ním podle toho zacházet. Vláda si však zvykla, že jí na něj poslanci nakonec vždycky kývnou a podle toho se chová – s bohorovností, jako kdyby si šla do krámu pro rohlíky. Do očí bijící je už to, že většina členů kabinetu se ani neobtěžuje sedět při rozpravě o tak zásadní věci v jednacím sále!
- Aktuání žádost byla napsána tak lajdácky, že se v ní stále ještě jako o trvající realitě hovořilo o absolutním uzavření všech škol, přičemž už druhý den jsou školy otevřeny pro žáky 1. a 2. tříd.
- Nikdo doteď nevyhodnotil, jak která jednotlivá opatření konkrétně (ne)zabírají. „Prostě si něco vymyslíme.“
- Právní rámec předpokládá – a rozhodnutí soudů to potvrzují – že i pro zvládání epidemie má vláda využívat přiměřené nástroje. Že nemá chodit s kanónem na komára. Ano, je-li situace vážná, má se postupovat podle krizového zákona a má zcela výjimečně platit nouzový stav. Pokud je ovšem situace lepší, pak není pro nouzový stav důvod, má se postupovat podle zákona o veřejném zdraví a omezení má vydávat formou nařízení ministerstvo zdravotnictví. Jenže současná vláda na právo kašle.
- Tabulka PES počítá s výjimečným stavem pro všech pět pásem, která obsahuje. Tedy i pro to nejnižší, první. Teď jsme v pátém pásmu, na dohled v příštích týdnech máme snad třetí. Do prvního pásma bychom se měli dostat někdy na jaře. Překlad: Pokud vláda svůj přístup nezmění a bude chtít dál (i v případě výrazně lepší epidemiologické situace) bojovat s komárem kanónem, budeme v nouzovém stavu až do jara či začátku léta. Nebo se už předem předpokládá, že se PES brzy změní, třeba i s ministrem zdravotnictví?
- Stupidní opatření, která si občas protiřečí a která občas zpochybňují dokonce sami ministři hned v den, kdy začala platit, jsou součástí naší každodennosti už od března.
Není to zdaleka všechno, ale pro ukázku to snad stačí. Vláda si prostě uvědomila, že nouzový stav se jí docela hodí a zjevně si ho chce hýčkat, co nejdéle to půjde. Proč? Tak třeba:
- Babišovi a spol. umožňuje v řadě oblastí skutečně „řídit stát jako firmu“.
- Opozice má méně možností, jak vládu demokratickými cestami brzdit v její snaze po absolutní moci.
- Miliardové zakázky jde zadávat bez výběrových řízení (zdravíme exministra Adama Vojtěcha).
- Odpadají nepříjemné demonstrace, zodpovědní lidé mohou nadávat maximálně doma u počítače (kolem 17. listopadu a vzhledem k eskalujícím sporům týkajícím se České televize se to jistě hodí).
- Neustálé diskuse o (ne)prodloužení nouzového stavu a všem, co s tím souvisí, odklánějí alespoň částečně pozornost od jiných nepříjemností, jako je třeba premiérův střet zájmů či otrávená Bečva a snaha o (ne)vyšetření, zda za ním byla Babišova DEZA.
Pro jistotu znovu opakuji: Nic z toho není důvod pro okamžité odmítnutí nouzového stavu, ten je teď ještě skutečně potřeba. Pokaždé, když o něj vláda žádá (a bude žádat), by se ale měli poslanci znovu zevrubně zabývat tím, jestli je pro něj skutečně důvod, nebo zda by třeba nešlo řešit situaci jinak. A současně s tím stále dokola připomínat mimo jiné následující otázky:
- Proč vláda zemi lépe nepřipravila na 2. vlnu epidemie?
- Proč ztrácela čas podobnými pitomostmi, jako byl třeba nefunkční semafor ministra Vojtěcha (a vlastně i sám ministr Vojtěch)?
- Proč včas nenabrala dostatek operátorů do call center, což by umožnilo mnohem lepší trasování, než jaké jsme viděli na vrcholu druhé vlny?
- Proč nechala epidemii nabrat na smrtící síle, když s funkčními opatřeními čekala, až bude po říjnových volbách?
- Proč nebylo včas zajištěno testování klientů v domovech důchodců a zařízeních sociálních služeb?
- Proč neustále vydává nelogická nařízení, která se mění skoro ze dne na den, když se ještě ani nemohlo ukázat, jestli a jak zabírají?
Přičtěme nekonečnou řadu kiksů z jara (za všechny třeba to, že zdravotníci museli čelit nástupu epidemie bez ochranných pomůcek), neodborných rozhodnutí (Babišovo veto rouškám na konci prázdnin) a máme seznam důvodů, proč by to lidé měli vládním stranám za rok ve volbách nemilosrdně spočítat. A také podnět pro policii, aby prověřila, zda není na místě posoudit jednání některých členů kabinetu nejen z hlediska odpovědnosti politické, ale i trestně právní.