Chrání toto očkování i vůči jiným karcinomům než jen děložního čípku?
Ano, toto očkování chrání před vznikem změn na sliznici nebo kůži v důsledku záchytu papilomavirů (HPV). To se obecně týká jak sliznice, tak i okolí sliznice či kůže a to nejen genitálií, ale i anální sliznice, nebo sliznice úst, krku a očí.
Lidské papilomaviry existují v několika odlišných genotypech, které se liší svým karcinogenním potenciálem (tj. některé mají nízký a jiné vysoký potenciál) ale i místem záchytu (tj. některé se výhradně vyskytují jen na sliznicích genitálií). Dosud bylo identifikováno minimálně 90 geneticky různých typů HPV virů.
Mezi ty nejzávažnější a nejčastěji vyvolávající léze genitálních sliznic vedoucí ke vzniku karcinomu patří typ 16 a 18. Odhaduje se, že oba přispívají ke karcinomu děložního hrdla téměř ze 70 %. Proto se někdy tomuto očkování lidově říká “očkování proti karcinomu děložního čípku”. Zdánlivě to vypadá, že očkování chrání výhradně jen ženy.
Ale není tomu tak. Lidské papilomaviry umí ublížit i mužům a způsobit jim třeba karcinom penisu nebo konečníku. Bez ohledu na pohlaví se papilomaviry stávají čím dál častější příčinou karcinomu hlavy a krku.Pravdou je, že četnost těchto závažných onemocnění bývá mnohem vyšší u žen než mužů.
Právě proto bylo také v České republice od roku 2012 zavedeno dobrovolné plošné očkování dívek ve věku 13 let, které se v roce 2018 rozšířilo na stejnou věkovou kategorii chlapců.
Chrání očkování i vůči herpetickým nákazám?
Očkování proti papilomavirovým nákazám vede výhradně k prevenci HPV nákazám (dominantně vůči těm genotypům, které vakcína obsahuje, tj. HPV16 a 18, případně 6 a 11 nebo navíc také 31, 33, 45, 52, 58 v případě vakcíny Gardasil 9).
Ačkoli některé práce naznačují, že s rozvojem papilomavirových lézí se zvyšuje vnímavost k herpes-simplexovým virům, nelze toto HPV očkování považovat za jejich prevenci, protože nebyla prokázána skutečná ochrana vůči herpetickým virům.
Jak se očkuje proti HPV?
Všechny komerční HPV vakcíny se podávají obecně ve třech dávkách v uspořádání 2+1, tj. např. 0-2-6 měsíců. Ukázalo se, že osobám mladším 15 let stačí k očkování jen dvě dávky podané v intervalu 6-12 měsíců, aby dosáhly stejné imunitní odpovědi, jakou mají osoby starší očkované se třemi dávkami.
Proto se od roku 2014 dívky i chlapci mladší 15 let očkují jen ve dvou-dávkovém schématu.Pokud se z jakéhokoli důvodu nepodaří dodržet doporučené intervaly mezi dávkami, lze v očkování komfortně pokračovat, pokud interval mezi 1-2 dávkou není delší než 13 měsíců a mezi 2-3 dávkou delší 12 měsíců.
Nejnovější poznatky ukázaly, že i nekompletní očkování (tj. očkování jednou dávkou případně dvěma dávkami starších 15 let) si imunitní systém pamatuje několik let (3-5 let), neboť podání jedné nové dávky HPV vakcíny stimulovalo specifické protilátky v dostatečné míře.
To naznačuje možnost pro ty jedince, kteří by chtěli své původní očkování dokončit bez potřeby celé očkování opakovat od počátku.
Jaký je rozdíl mezi komerčními vakcínami?
Na konci roku 2006 se na našem trhu objevila vakcína Gardasil (původně označovaná jako Silgard) a o rok později také vakcína Cervarix. Obě vakcíny obsahují účinné složky vyvolávající ochranu vůči nákazám HPV 16 a 18.
Pouze ale vakcína Gardasil chrání také vůči HPV 6 a 11, které jsou zodpovědné za relativně často se vyskytující genitální bradavice. V roce 2015 se stala dostupnou nová vakcína Gardasil 9, jako rozšířená varianta původní vakcíny Gardasil o dalších 5 genotypů, tj.
HPV 31, 33, 45, 52 a 58.Právě složení HPV vakcín se stalo jediným kritériem jejich rozdílnosti.
Nejširší pokrytí dosahuje vakcína Gardasil 9, která tak může zajistit ochranu vůči závažným onemocněním způsobeným 7 nejčastěji se vyskytujícím HPV genotypům a vůči genitálním bradavicím způsobeným dalšími 2 HPV genotypy 6 a 11.
Jak dlouho přetrvává ochrana po očkování?
Ochrana po očkování proti papilomavirovým nákazám byla dosud v klinickém sledování hodnocena zatím po dobu 14 let. Výsledky zůstávají stále příznivé, tj. cílená ochrana setrvává. Úskalím se stává tzv. zkřížená ochrana, tj. ochrana vůči tzv.
nevakcinačním genotypům pozorovaná pouze první roky po očkování. Ta se během 7-9 let zcela vytratí. Proto nelze počítat, že by toto očkování spolehlivě chránilo vůči ostatním HPV genotypům stejně jako vůči těm, které jsou ve vakcínách obsaženy.
Jak je to s bezpečností očkování proti HPV, proč je uváděno tolik nežádoucích účinků?
Očkování proti papilomavirovým nákazám splňuje vysoké nároky na bezpečnost očkování při jeho velmi dobré snášenlivosti. Výrobci komerčně dostupných vakcín sledují každé onemocnění a každou změnu zdravotního stavu jak bezprostředně po očkování tak i po delší době. Důvodem tohoto postupu jsou platné celosvětové předpisy kladené na nové vakcíny.
Díky tomu se registrují i takové změny zdravotního stavu, které více či méně s očkováním nesouvisí.Nežádoucí účinky po tomto očkování nejsou odlišné od obvyklých účinků pozorovaných po jiném očkování. O něco nižší tolerance byla zjištěna po očkování vakcínou Cervarix, což se přičítá složce napomáhající zesílit imunitní odpověď po očkování (tzv. monofosforyl-lipid).
Ta se projevuje nejčastěji lokálními reakcemi intenzivnějšího charakteru.
Je možné očkovat i ženy v produktivním věku, případně chlapce nebo muže?
Přestože ženy v produktivním věku se s vysokou pravděpodobnostní mohly s HPV viry již setkat (na rozdíl od mladých dívek), HPV očkování jim rovněž přináší užitek. Rozhodně není jejich očkování marné.
Klinická sledování a hodnocení potvrdila, že následné HPV očkovaní žen, které svému osudu již neunikly a měly v minulosti genitální léze v důsledku HPV infekce, snižuje u nich rizik opakování tohoto onemocnění až 5krát oproti neočkovaným ženám. Kromě toho se zdá, že samotné očkování přispívá k lepšímu odstranění HPV virů z postižených sliznic zákrokem.
Chlapci a muži jsou rovněž vystaveni HPV riziku, proto třeba v Austrálii od roku 2015 zavedli také jejich plošné očkování. K očkování se používá jen vakcína Gardasil nebo Gardasil 9, právě z důvodu jejího rozšířeného pokrytí o HPV 6 a 11 (případně 31,33,45,52,58).
Samozřejmě HPV očkování muže nechrání před karcinomem děložního hrdla, ale chrání je před karcinomem penisu, konečníku nebo hrtanu a především je chrání před relativně častými genitálními bradavicemi. Od roku 2018 se také v České republice mají chlapci ve věku 13 let toto očkování hrazené ze zdravotního pojištění.
Jak lze rozšířit ochranu o další HPV genotypy po očkování vakcínou Cervarix nebo Gardasil?
Bohužel klinické údaje buď zcela schází nebo jsou jen limitované. Přesto bylo vydáno doporučení pro očkování s vakcínou Gardasil 9 u těch jedinců, kteří byli v minulosti očkováni s vakcínou Cervarix nebo Gardasil.
Je-li třeba stávající ochranu vůči HPV 16 a 18 rozšířit také o ochranu vůči HPV 6, 11, 31, 33, 45, 52 a 58, lze zvážit nové očkování s vakcínou Gardasil 9 nejdříve 1 rok po předešlém HPV očkování (tj. po ukončeném očkování vakcínou Cervarix nebo Gardasil).
Pokud bylo očkování zahájeno s méně složkovou HPV vakcínou, pak lze v očkování pokračovat s vakcínou Gardasil 9 tak, že se celkem podají 2 dávky této vakcíny u mladších 15 let nebo 3 dávky u starších 15 let, nezávisle na počtu podaných dávek méně složkových HPV vakcín.
Vydáno / Aktualizováno: 28.01.2019
Autor: M.Petráš
Očkování adolescentů proti HPV infekci
HPV je v současnosti nejčastější sexuálně přenosná infekce. Světová zdravotnická organizace vzrůstající výskyt HPV onemocnění považuje z epidemiologického hlediska za závažnější než epidemii HIV.
Očkování je jedinou formou primární prevence proti této infekci, se kterou se za život setká až 80 % z nás.
Další takovou prevencí je pouze absolutní sexuální abstinence včetně nekoitálních aktivit jako je orální sex, mazlení apod.
Infekce lidskými papilomaviry je velice častá a týká se všech sexuálně aktivních žen i mužů, rozhodně to není otázka promiskuity, jak si mnozí myslí. Nezodpovědné chování je pouze jedním z celé řady rizikových faktorů a opravdu nelze předem říci, u koho se infekce HPV rozvine v onemocnění a čí organizmus se s ní naopak vyrovná.
Při dosavadní vysoké promořenosti populace HPV infekcí je tedy dané, že pouze dva z deseti jedinců se s touto infekci nikdy nesetkají.
Většina z nás překoná infekci imunitním systémem a HPV infekce z těla vymizí.
Pokud se tak ale nestane a HPV infekce v těle přetrvává, dojde po několika týdnech (u nízkorizikových typů HPV) nebo několika letech (u vysoce rizikových typů HPV) k projevům infekce HPV a rozvoji onemocnění.
Mohou to být nezhoubná, ale velmi nepříjemná onemocnění: genitální bradavice v anogenitální oblasti nebo papilomy v dýchacích cestách a na hlasivkách. Tato onemocnění se dají odstranit, ale pacientům se velmi často vracejí a přinášejí jim velké obtíže.
U dívek a žen může docházet ke změnám na děložním čípku. Pokud nejsou tyto změny zachyceny a ošetřeny včas, mohu se změnit v nádor.
Pro rakovinu děložního čípku je v ČR zaveden screening (plošné vyhledávání počátečních forem onemocnění) ve formě preventivních vyšetření u gynekologa.
Screening nádorů ostatních částí genitálu žen i mužů– vaginy, zevních rodidel, penisu či análního otvoru, které jsou také s HPV spojeny – není možný, proto nezbývá než doufat, že si jich postižení všimnou včas. Očkujeme tedy proto, abychom jedince ochránili před získáním infekce a tím pádem i před jejími projevy.
Proč 13leté děti?
Očkování proti HPV má nejvyšší účinek, pokud naočkujeme „HPV naivní“ populaci, tedy jedince, kteří se s infekcí HPV ještě nesetkali.
Proto je zvolena věková skupina adolescentů, kteří ještě nezahájili sexuální život.
Podobné programy zavedlo mnoho zemí a tam, kde se podařilo naočkovat velkou část populace, již nyní dochází k dramatickému poklesu výskytu HPV infekce a k významnému snížení počtu HPV onemocnění.
Proč dívky?
HPV infekce je spojena s velmi častým onkologickým onemocněním, které napadá ženy – rakovinou děložního čípku. Očkováním chráníme dívky a ženy proti tomuto a řadě dalších onemocnění, které jsou s HPV infekcí spojeny.
Proč chlapce?
Muži jsou jednak přenašeči infekce HPV a zároveň i u nich může dojít k rozvoji celé řady HPV onemocnění. Doporučení očkovat obě pohlaví vydaly mnohé nadnárodní, evropské i české instituce a odborné společnosti.
Důvody jsou jednak etické, tj. nabídnout možnost ochrany rovnoprávně ženám i mužům, i epidemiologické – totiž pouze očkování obou pohlaví může přinést kolektivní imunitu a signifikantní snížení HPV asociovaných onemocnění.
Kde se nechat naočkovat?
Očkování provádí dětští praktičtí lékaři, gynekologové nebo očkovací centra. Ve věku 13–14 let je imunitní odpověď tak silná, že stačí aplikace dvou dávek.
Jaké vakcíny jsou na výběr?
Plně hrazená je bivalentní vakcína Cervarix, která chrání proti 2 typům HPV (16 a 18). Při snaze ochránit jedince i před genitálními bradavicemi a respirační papilomatózou je nutno zvolit minimálně kvadrivalentní vakcínu Gardasil (dříve Silgard), která chrání proti typům 16 a 18 a také proti typům HPV 6 a 11. Doplatek za tuto vakcínu je zhruba 1500 Kč za dávku.
A kdo chce své děti chránit proti 7 vysoce rizikovým typům HPV i proti HPV 16 a 11, má k dispozici nejmodernější vakcínu nonavalentní, která chrání proti 9 typům HPV. Doplatí si sice 2x 2500 Kč, ale získá ochranu před 90 % všech nádorových změn spojených s HPV (to je u hrdla děložního o 20 % více než při bivalentní či kvadrivalentní vakcíně).
Jsou vakcíny bezpečné?
Ano. Jedná se o rekombinantní vakcíny. Podávají se napodobeniny obalů virů, které nesou antigenní strukturu, ale nemají v sobě genetickou informaci, která způsobuje nemoci. Tedy získat očkováním nemoci spojované s HPV je nemožné. Všechny studie spojující adjuvanty v očkovacích látkách s autismem se ukázaly jako metodicky pomýlené až lživé.
Podle systému VAERS, kam jsou hlášeny všechny nežádoucí účinky, nedochází ani k navýšení incidence autoimunitních onemocnění (poruchy štítné žlázy, diabetes, Crohnova choroba, sy Guillam Barré …).Nejčastějšími komplikacemi jsou zarudnutí a bolest místa vpichu a vzácně mdloby po aplikaci vakcíny.
Dejme na jednu misku vah nemoci vyvolané HPV a na druhou možná rizika očkování. Vyhrává očkování. Dejme na jednu misku vah nemoc, ohrožení života a ztrátu výdělku při nemoci a na druhou doplatek za očkování. Vyhrává očkování. Dejme své děti očkovat. Všichni členové HPV College tak učinili.
Slovo závěrem od nositele Nobelovy ceny za medicínu
„Je jednoznačně prokázána výhodnost očkování dívek a zároveň chlapců, a to nejen z toho důvodu, že muži jsou následně hlavními přenašeči těchto typů infekcí, ale také z důvodu stále rostoucího počtu orofaryngeálních a análních typů rakoviny, které jsou zapříčiněny stejným typem nákazy.
Dostupnost nejnovější nonavalentní vakcíny, která pokrývá více než 90 % genitálních HPV infekcí, nám poprvé poskytuje reálnou šanci nejenom snížit, ale také téměř eliminovat některé typy devastujících karcinomů, přinejmenším pro naše děti a děti jejich dětí,“ uvedl ve svém dopisu pro HPV College prof.
Harald zur Hausen
, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 2008, kterou získal právě za objev spojitosti infekce HPV s některými typy rakoviny.Rakovina děložního čípku, HPV infekce
HPV je celosvětově rozšířená nákaza, 70–80 procent populace se s ní v průběhu života setká. Existuje více než sto typů těchto virů, přičemž přibližně 40 typů HPV postihuje oblast pohlavních orgánů.
Dělí se na skupinu s vysokým rizikem způsobující zhoubné bujení a skupinu s nízkým rizikem, které způsobují např. genitální bradavice a léze na čípku.
HPV viry se přenáší na ženy i na muže, a to i z bezpříznakových infikovaných osob.
Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.
K šíření HPV dochází prostřednictvím sexuálního styku (včetně orálního a análního).
Nejen pohlavní styk, ale i jiné, zejména u mladých lidí běžné sexuální aktivity (petting a necking) jsou z pohledu přenosu sexuálně přenosných nemocí rizikové.
Méně pravděpodobný, i když možný, je nepřímý přenos sdílením kontaminovaných ručníků nebo prádla. Závažný je také přenos z matky na dítě při průchodu porodními cestami u HPV pozitivních žen.
Zdroj nákazy
Zdrojem nákazy je infikovaný člověk.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Inkubační doba je dlouhá 2–3 měsíce, s rozpětím 1–20 měsíců.
Příznaky
U většiny nemocných proběhne infekce zcela bez příznaků a po určitém čase (roce či dvou) sama zcela odezní. Pokud infekce přetrvává, vytvářejí se na děložním čípku, příp.
konečníku nebo penisu abnormální změny (léze), které se buď samy zhojí, nebo zhoršují.
U většiny jedinců obranné mechanismy organismu virus zlikvidují, u některých se ale mohou rozvinout prekancerózy a nádorová bujení.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Primární prevence spočívá v dodržování zdravého životního stylu a omezení rizikových faktorů (stres, konzumace alkoholu, tabáku a jiných návykových látek, dlouhodobá hormonální antikoncepce, nechráněný sex, pohlavní aktivita v nízkém věku, větší počet sexuálních partnerů apod.). Nejspolehlivější metodou primární prevence je očkování proti HPV infekci, které je určeno pro ženy i muže. Podporu tohoto velmi potřebného očkování naleznete i u zdravotních pojišťoven.
Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Diskuze Očkování proti rakovině děložního čípku – ano či ne?
Velikost písma:
tAK DĚKUJU ZA TUHLE DEBATU, taky jsme bnad tím přemýšlela, že je to
novinka a jaký můžou bejt následky?
A jaká účinnost?
Davdan píše:
Taky mi bylo řečeno, že nebýt promiskuitní je lepší jak očkování.
S tou promiskuitou souhlasím,ale s králíkem ne ,myslím,že je plno mladších vakcín a léků
o kterých se to může říct,které našim dětem podáváme.Vakcína je
unás od roku 2006 a má 20 let výzkumu.
Příspěvek upraven
20.05.11 v 22:18
Očkovaná ještě nejsem, ale příští měsíc jdu na to.Ani jsem nad tím
moc nepřemýšlela jeslti ano nebo ne, byla jsem rozhodnutá.
Na toto očkování mají klinické studie (bez nich by to ani nemohli pustit do
oběhu), takže stačí jen pohledat nebo mít dr který o tom něco ví.
Paní doktorka na gyndě se mě ptala asi 3× jestli nechci očkování,
přítel pořád otravoval, že mi to zaplatí. Já se očkovat nenechám.
Pokud bych měla s čípkem problémy nebo v rodině byla rakovina
děložního čípku, šla bych do toho, ale když nejsou predispozice tak
ne.
JanaK88 píše:
Paní doktorka na gyndě se mě ptala asi 3× jestli nechci očkování,
přítel pořád otravoval, že mi to zaplatí. Já se očkovat nenechám.
Pokud bych měla s čípkem problémy nebo v rodině byla rakovina
děložního čípku, šla bych do toho, ale když nejsou predispozice tak
ne.
Kromě toho není zjistitelné, jak je to s přeočkováním a případnými
kontraindikace, mimoto co jsem toto očkování zkoumala, tak stejně brání
jen asi proti 3 ze 7 rychlých a smrtelných virů a pak proti nějakým
obyčejným, ale ten nepoměr proti kterým vakcína brání vůči těm, co
nepokrývá, je hodně vysoké číslo Pokud tu je někdo odborník, tak se ozvěte,
jestli neplácám nepřesnosti
Holky na všechno se dělají vakcíny, ale proti lidský blbosti ne. Škoda,
na to bych si klidně i připlatila.
pavučina píše:
JanaK88 píše:
Paní doktorka na gyndě se mě ptala asi 3× jestli nechci očkování,
přítel pořád otravoval, že mi to zaplatí. Já se očkovat nenechám.
Pokud bych měla s čípkem problémy nebo v rodině byla rakovina
děložního čípku, šla bych do toho, ale když nejsou predispozice tak
ne.
Kromě toho není zjistitelné, jak je to s přeočkováním a případnými
kontraindikace, mimoto co jsem toto očkování zkoumala, tak stejně brání
jen asi proti 3 ze 7 rychlých a smrtelných virů a pak proti nějakým
obyčejným, ale ten nepoměr proti kterým vakcína brání vůči těm, co
nepokrývá, je hodně vysoké číslo Pokud tu je někdo odborník, tak se ozvěte,
jestli neplácám nepřesnosti
Tak odborník nejsem,ale stačí najít na netu příbalový leták,kde
stojí,že očkování chrání proti HPV 16 a 18,které způsobují 70%
rakoviny děl. č. u nás,což je pro mě dost vysoká ochrana.
Noo příbalový leták… spíš nějakou nezávislou studii by to
chtělo…
Davdan píše:
Holky na všechno se dělají vakcíny, ale proti lidský blbosti ne. Škoda, na
to bych si klidně i připlatila.
tak,tak já taky
mam dve dospivaji dcery a ockovani proti rakovine delozniho cipku tady
v Anglii maji zadarmo, nedala jsem ockovat ani jednu, jsem proti
Davdan píše:
pavučina píše:
JanaK88 píše:
Paní doktorka na gyndě se mě ptala asi 3× jestli nechci očkování,
přítel pořád otravoval, že mi to zaplatí. Já se očkovat nenechám.
Pokud bych měla s čípkem problémy nebo v rodině byla rakovina
děložního čípku, šla bych do toho, ale když nejsou predispozice tak
ne.
Kromě toho není zjistitelné, jak je to s přeočkováním a případnými
kontraindikace, mimoto co jsem toto očkování zkoumala, tak stejně brání
jen asi proti 3 ze 7 rychlých a smrtelných virů a pak proti nějakým
obyčejným, ale ten nepoměr proti kterým vakcína brání vůči těm, co
nepokrývá, je hodně vysoké číslo Pokud tu je někdo odborník, tak se ozvěte,
jestli neplácám nepřesnosti
Tak odborník nejsem,ale stačí najít na netu příbalový leták,kde
stojí,že očkování chrání proti HPV 16 a 18,které způsobují 70%
rakoviny děl. č. u nás,což je pro mě dost vysoká ochrana.
Noo příbalový leták… spíš nějakou nezávislou studii by to
chtělo…
Souhlas s nezávislou studií.
Ovšem od té doby, co čtu příbalové letáky, tak jsem omezila téměř
všechny prášky a i blbý paralen si rozmýšlím
JanaK88 píše:
Davdan píše:
pavučina píše:
JanaK88 píše:
Paní doktorka na gyndě se mě ptala asi 3× jestli nechci očkování,
přítel pořád otravoval, že mi to zaplatí. Já se očkovat nenechám.
Pokud bych měla s čípkem problémy nebo v rodině byla rakovina
děložního čípku, šla bych do toho, ale když nejsou predispozice tak
ne.
Kromě toho není zjistitelné, jak je to s přeočkováním a případnými
kontraindikace, mimoto co jsem toto očkování zkoumala, tak stejně brání
jen asi proti 3 ze 7 rychlých a smrtelných virů a pak proti nějakým
obyčejným, ale ten nepoměr proti kterým vakcína brání vůči těm, co
nepokrývá, je hodně vysoké číslo Pokud tu je někdo odborník, tak se ozvěte,
jestli neplácám nepřesnosti
Tak odborník nejsem,ale stačí najít na netu příbalový leták,kde
stojí,že očkování chrání proti HPV 16 a 18,které způsobují 70%
rakoviny děl. č. u nás,což je pro mě dost vysoká ochrana.
Noo příbalový leták… spíš nějakou nezávislou studii by to
chtělo…
Souhlas s nezávislou studií.
Ovšem od té doby, co čtu příbalové letáky, tak jsem omezila téměř
všechny prášky a i blbý paralen si rozmýšlím
Jo,ja taky
JanaK88 píše:
Davdan píše:
pavučina píše:
JanaK88 píše:
Paní doktorka na gyndě se mě ptala asi 3× jestli nechci očkování,
přítel pořád otravoval, že mi to zaplatí. Já se očkovat nenechám.
Pokud bych měla s čípkem problémy nebo v rodině byla rakovina
děložního čípku, šla bych do toho, ale když nejsou predispozice tak
ne.
Kromě toho není zjistitelné, jak je to s přeočkováním a případnými
kontraindikace, mimoto co jsem toto očkování zkoumala, tak stejně brání
jen asi proti 3 ze 7 rychlých a smrtelných virů a pak proti nějakým
obyčejným, ale ten nepoměr proti kterým vakcína brání vůči těm, co
nepokrývá, je hodně vysoké číslo Pokud tu je někdo odborník, tak se ozvěte,
jestli neplácám nepřesnosti
Tak odborník nejsem,ale stačí najít na netu příbalový leták,kde
stojí,že očkování chrání proti HPV 16 a 18,které způsobují 70%
rakoviny děl. č. u nás,což je pro mě dost vysoká ochrana.
Noo příbalový leták… spíš nějakou nezávislou studii by to
chtělo…
Souhlas s nezávislou studií.
Ovšem od té doby, co čtu příbalové letáky, tak jsem omezila téměř
všechny prášky a i blbý paralen si rozmýšlím
JanaK88 píše:
Davdan píše:
pavučina píše:
JanaK88 píše:
Paní doktorka na gyndě se mě ptala asi 3× jestli nechci očkování,
přítel pořád otravoval, že mi to zaplatí. Já se očkovat nenechám.
Pokud bych měla s čípkem problémy nebo v rodině byla rakovina
děložního čípku, šla bych do toho, ale když nejsou predispozice tak
ne.
Kromě toho není zjistitelné, jak je to s přeočkováním a případnými
kontraindikace, mimoto co jsem toto očkování zkoumala, tak stejně brání
jen asi proti 3 ze 7 rychlých a smrtelných virů a pak proti nějakým
obyčejným, ale ten nepoměr proti kterým vakcína brání vůči těm, co
nepokrývá, je hodně vysoké číslo Pokud tu je někdo odborník, tak se ozvěte,
jestli neplácám nepřesnosti
Tak odborník nejsem,ale stačí najít na netu příbalový leták,kde
stojí,že očkování chrání proti HPV 16 a 18,které způsobují 70%
rakoviny děl. č. u nás,což je pro mě dost vysoká ochrana.
Noo příbalový leták… spíš nějakou nezávislou studii by to
chtělo…
Souhlas s nezávislou studií.
Ovšem od té doby, co čtu příbalové letáky, tak jsem omezila téměř
všechny prášky a i blbý paralen si rozmýšlím
No to já taky,když čtu všechny kontraindikace a vedlejší účinky tak
si myslím,že po tom musím umřít
pavučino
.
Příspěvek upraven
31.01.14 v 15:53
meduzza píše:
hofka píše:
To jsem si myslela taky, ale pak mi známej doporučil očkování
i v pozdějším věku, taky doktor tvrdil, že nikdy není pozdě.
A jelikož jsem to měla protekčně zadarmo, brala jsem to a uvidíme.
Hodaka píše:
Tak já se zeptám jak trubka ale myslela jsem že očkování je vhodné
před zahájením sexuálního života nebo jste všechny tak mlaďounké?
Jako je fakt, že ta diagnoza je hrozná, před pár měsíci u mě bylo
podezření, a ty nervy do dalších výsledků takže když je aspoň nějaké procento
naděje, že toho svou dceru ušetřím, jdu do toho.
Ještě jsem po tom tedy až do podrobna nepátrala, na to se teprve vrhnu
Můžu se zeptat, nikdo mi to nevysvětlil jak má očkování pomoct po
zahájení sexuálního života? Myslím teoreticky, pokud by na to šel někdo,
kdo je spokojený ve vztahu s partnerem? Já myslela, že člověk, který spí
s partnerem bez ochrany se setká s viry, které on už v sobě má. Takže
by mě zajímalo jak by v tomto případě mělo očkování fungovat? Myslela
jsem, že to očkování funguje v případě, že se člověk s viry ještě
nesetkal, či třeba změní v životě partnera či partner bude nevěrný a
zrovna se s nimi setká později. Ale podle toho co jsem četla je populace
těmito viry tak prolezlá, že bych se divila, kdyby se s nimi člověk,
který měl styk nesetkal.
To má jako pomoci, že do člověka, který ten vir třeba už má v sobě
píchnou tu vakcínu, ta nabudí jeho imunitní systém, pozná že je to
špatné a bude proti tomu bojovat? Na to jsou studie, které dopadají
dobře?
No tohle taky nechápu? Není to jen dobrej kšeft?Nebo je to myšleno tak,
že je tam vždy naděje, že ten vir v sobě nemáš?
Očkování proti rakovině
Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) předchází téměř všem typům rakoviny děložního hrdla a chrání před rakovinou úst, hrdla a řitního otvoru.
Douglas Lowy a John Schiller z amerického Národního ústavu pro výzkum rakoviny – dva badatelé, kteří završili zásadní práce na těchto vakcínách – obdrželi v září jednu z letošních prestižních Laskerových cen – ocenění, jimž se občas přezdívá americké nobelovky.
Avšak navzdory ohromujícímu množství důkazů, jež dokládají bezpečnost a účinnost vakcíny, v cestě jejímu všeobecnému užívání a přijetí stále stojí překážky.
Scientific American se obrátil na virologa Schillera a promluvil si s ním o jeho a Lowyho oceněném výzkumu na poli HPV, jejich plánech do budoucna a způsobech, jak se poprat s nepříznivými postoji vůči očkování.
—Dina Fine Maron
Jaká překážka nejvíc brání tomu, aby měla vakcína proti HPV rozsáhlejší krytí?
JOHN SCHILLER: S tím největším problémem se ve skutečnosti nepotýkáme na Západě nebo ve většině rozvinutých států, ale v zemích s nižšími a středními příjmy. Je tomu tak kvůli nízké dostupnosti očkování a jeho vysoké ceně. Sama vakcína se v těchto prostředích překvapivě setkává s velmi kladným ohlasem.
Tyto země představují ten největší problém proto, že právě v nich dochází zhruba k 85 procentům onemocnění rakovinou děložního hrdla. V rozvinutějších státech hraje roli mnoho různých faktorů [co se váhavého přístupu k očkování týče], jež se zemi od země liší. Ve Spojených státech za tím stojí spíše strach z očkování jako takového.
A kromě toho je tu ještě takový malý problém úzce spojený s tím, že vakcíny proti HPV cílí na sexuálně přenosnou chorobu.
Co může vědecká komunita udělat pro to, aby v USA pomohla se s váhavým přístupem k očkování proti HPV poprat?
Jak ukazuje celkem slušný počet studií, jedním z největších problémů je, že pediatři a všeobecní lékaři vakcínu dostatečně nepropagují.
Pokud se podíváte na jiné vakcíny, například proti meningitidě a žloutence typu B, jež se podávají i adolescentům a jež lze spolu s očkováním proti HPV aplikovat v rámci téže návštěvy, zjistíte, že se podávají ve větší míře než vakcína proti HPV. V tomto směru se mezi pediatry a rodiči rozevírá mezera.
Potíž je zčásti v tom, že očkování proti HPV je profylaktické a předchází chorobě – tj. rakovině děložního hrdla –, s níž se tito konkrétní poskytovatelé lékařské péče nikdy nesetkají. Porodníci a gynekologové ano, ale pediatři ne, přičemž situace u ostatních dětských nebo pediatrických očkování je zcela opačná.
Co Vás přimělo pracovat na vakcíně proti HPV?
V roce 1983 jsem jako postdoktorální stážista nastoupil do laboratoře Douga Lowyho při Národním ústavu pro výzkum rakoviny. Druhou přednášku, jíž jsem se tam účastnil, vedl Harald zur Hausen, který později získal Nobelovu cenu.
Na jeho přednášce se tvrdilo: „Heuréka! Objevili jsme virus, jenž podle všeho zapříčiňuje 50 procent onemocnění rakovinou děložního hrdla.“ Ukázalo se, že oním virem je HPV-16, typ lidského papilomaviru.
V podstatě jsme se přestali dívat na model toho, jak se normální buňka mění a stává rakovinotvornou, a přešli jsme k něčemu, co se u lidí nejspíš podílí na vzniku rakoviny. Dá se tak trochu říct, že nám přálo štěstí.
Na čem teď pracujete?
V ústavu mimo jiné testujeme, zda jedna dávka vakcíny proti HPV stačí na to, aby poskytla dlouhodobou ochranu (na financování se podílí nadace Billa a Melindy Gatesových). Kdyby ženy mohly prostě dostat jednu dávku v mladším věku, bylo by to opravdu transformativní, obzvlášť v kontextu rozvojových zemí.
Kromě toho se díváme na zoubek imunoterapii v léčbě rakoviny.
Zdá se, že tyto virům podobné částice, s nimiž při výrobě vakcíny proti HPV pracujeme – jedná se obvykle o vnější plášť viru, řekněme typu HPV-16 a jiných částic živočišných nebo lidských papilomavirů – disponují unikátní schopností infikovat nádorové buňky a navázat se konkrétně na ně. Tyto znalosti tedy používáme k vyvíjení širokospektrých metod pro léčbu rakoviny.
Poradna
- Dobrovolná volba – plnohodnotná imunita
- Strach z nemoci
- Postoj k nemoci
Na téma očkování jsme s imunoložkou MUDr. Zinou Kauckou z Homeopatické kliniky v Praze 6 v našich rozhovorech narazili už několikrát, tentokrát se jím budeme zabývat podrobněji. Zajímalo nás, zda je očkování v současné době pro člověka pomocí, nebo spíš skrytou hrozbou.
Očkování – pomoc nebo hrozba?
Paní doktorko, můžete na úvod pro nové čtenáře Meduňky vysvětlit podstatu očkování?
Podle oficiálního vysvětlení je cílem očkování navodit obranyschopnost organismu vůči dané infekci. Očkováním neboli podáním antigenu se do těla dostává vakcína obsahující oslabené, mrtvé nebo jinak připravené antigeny či zárodky nemoci, proti níž je očkování prováděno.
Zárodky přinutí lidský organismus vytvořit proti příslušné nemoci ochranné protilátky, ovšem s tím rozdílem, že faktická nemoc neproběhne.
Následkem toho pak v případě setkání s infekcí, způsobenou týmiž viry nebo bakteriemi, dokážou již připravené protilátky tyto viry a bakterie rozeznat a ve spolupráci s dalšími složkami imunitního systému je i zničit.
Cílem je dané onemocnění zcela vymýtit, s očkováním lze ovšem skončit teprve tehdy, když po dobu několika let není žádný případ nemoci zaznamenán. Taková situace zatím nastala pouze u pravých neštovic.
Ochranný efekt většiny očkovacích látek netrvá celý život člověka, některé vakcíny chrání jen několik měsíců, jiné třeba pět let. Proto je nutné podat další dávky, to znamená po několika letech přeočkovat.
Tolik oficiální vysvětlení
Podle mého názoru je očkování vynucenou aktivací imunitního systému v době, kdy na to imunitní systém není vůbec připraven.
Navíc neprobíhá ve všech krocích – neexistuje žádná přípravná fáze setkávací ani informační, neděje se nic v oblasti nespecifické imunity, je pouze vyvíjen tlak na tzv. specifickou složku imunitního systému.
Tato aktivace může přijít v nevhodnou dobu – dítěti rostou zuby, má v sobě jiný virus, v rodině existuje nějaká nepohoda… Imunitní systém je ovšem bez ohledu na okolnosti přinucen k reakci a může reagovat velmi špatně.
Mohlo by se zdát, že rodiče malých dětí od očkování odrazujete…
Opravdu nikoho neodrazuji, do mé ordinace přicházejí lidé, kteří si uvědomují, že „tudy cesta nevede“, že nelze naočkovat proti všemu.
Sami prodělali běžné dětské nemoci – to je termín, který se donedávna používal při sepisování anamnézy – a chtějí, aby dítě prošlo stejným procesem.
Někteří mají neblahou zkušenost s očkováním dítěte či sebe, nebo se v rodině vyskytuje vážná zátěž – autoimunitní onemocnění, rakovina apod.
Nikoho od očkování odrazovat nemůžu, protože v platnosti jsou dva zákony přímo se očkování týkající – jeden ukládá povinnost chránit zdraví národa tím, že se zamezí šíření infekčních onemocnění, druhý přesně vymezuje stavy, při nichž očkovat nelze.
Jedině v případě, že zjistím u dítěte špatný imunologický nález jasně ukazující na to, že by jeho organismus na očkování reagoval negativně, můžu doporučit neočkovat. Trvalou kontraindikací je například laboratorně prokazatelná porucha buněčné složky imunitního systému.
A tady nastává problém, protože imunitní systém se vyvíjí zhruba do tří let věku dítěte a tvrdit na 100%, že je imunitní systém zcela v pořádku, jen z jednoho odběru prostě nelze.
Pokud se zaměříme na očkování dětí obecně, objeví se hned několik otazníků. Pediatři se snaží dodržovat očkovací kalendář, což je jakýsi návod nebo rozvrh určující, kdy a jakými vakcínami má být dítě očkováno.
Když si ale rodiče přečtou doprovodný informační leták, zjistí, že jen málokdy jsou splněny všechny podmínky pro očkování. Dítě musí být zcela zdravé, nesmí mít průjem, nesmí být nachlazené nebo mít vyrážku, naopak musí být určitou dobu bez antibiotik atd.
Dalším otazníkem je stav dosud zdravého dítěte po očkování.
Myslím, že to je zkušenost mnoha rodičů, zvláště po očkování zvaném TRIVIVAC (očkování proti•zarděnkám, spalničkám a příušnicím) – do té doby bezproblémové dítě je najednou dlouhodobě nemocné, stává se plačtivým, apatickým, hubne, ztrácí chuť do života… Rodiče jsou znepokojení a nikdo jim neřekne, že jde o následky tohoto očkování a už vůbec jim nikdo neporadí, co s tím.
A otazník největší – vím o případech, kdy se u dítěte vyskytly nemoci, proti nimž bylo očkováno, například spalničky, podle lékaře si prý organismus po očkování nevyrobil, dostatečné protilátky. O epidemii příušnic ani mluvit nemusím, v proočkované komunitě se vyskytují.
Očkování bohužel nedává dítěti plnou doživotní imunitu – na rozdíl od prodělané infekce. Trvání uměle navozené imunity je velmi individuální. Dále – ví se, že tyto tzv.
dětské nemoci, které v drtivé většině probíhaly zcela banálně a dítě se zotavilo bez jakýchkoliv následků, probíhají v dospělém věku velmi dramaticky, často s následky, a v seniorském věku už mohou být smrtelné. Nabízí se otázka: Budeme přeočkovávat celý život?
Zpět na začátek »
Dobrovolná volba – plnohodnotná imunita
Považovala byste za vhodné, aby očkování dětí u nás bylo otázkou dobrovolného rozhodnutí rodičů?
Ano. V takovém případě by odpadl silný tlak na rodiče a bylo by na nich, aby zvážili, proti čemu dítě nechají očkovat.
Možnost dobrovolného očkování v Evropě existuje a rodiče se většinou k věci staví odpovědně – získávají informace, zamýšlejí se nad celou problematikou a nad vhodností konkrétního očkování pro dítě. Domnívám se, že by tomu podobně mohlo být i u nás.
Když se rodiče rozhodnou, že jejich dítě nebude očkováno např. výše zmíněnou trojkombinací, musí být ovšem připraveni dítě těmito chorobami laskavě „provést“, protože dítě je pravděpodobně dostane.
Provést dítě chorobou znamená nepanikařit, když dítě onemocní, ale umět mu být nablízku, sledovat ho, pomáhat mu, být s ním celou svou bytostí… Rodiče se tak dozvědí o svém dítěti mnoho věcí – jak reaguje, jak věci prožívá, vytvoří se pevná vazba…
Prodělání a zvládnutí nemoci znamená pro dítě většinou zisk – jednak je každé dítě po prodělané nemoci jaksi zralejší a v dobrém slova smyslu vyspělejší, hlavně si ale vytvoří spolehlivé protilátky, chránící ho proti příslušné chorobě po celý život. Imunita po prodělané chorobě je na rozdíl od imunity získané očkováním plnohodnotná.
V širších souvislostech se pak očkováním a neplnohodnotnou imunitou poškozuje genetická paměť lidstva – jakou imunitu předávají matky svým dětem, tedy dalším generacím? Já jsem se ještě na studiích učila, že dítě je do půl roku života chráněno protilátkami získanými od matky. Můžeme jen hádat, jak je to s protilátkami v současné době, když matka na základě očkování příslušné choroby sama neprodělala. Dědí se i takto získané protilátky?
Nevíme, co ale víme jistě, že počet alergiků i pacientů s nádorovými chorobami strmě narůstá, jako by navzdory civilizačnímu pokroku imunitní systém lidstva kolabuje.
Za poslední desetiletí vzrostl počet chorob, proti nimž má být dítě povinně očkováno…
Ano, ale není tím zaručeno lepší zdraví dětí. V nedávné minulosti nepřicházelo do lékařských ordinací zdaleka tolik dětských alergiků jako dnes, vidím to ve své každodenní praxi.
S nárůstem počtu vakcín souvisí další zásadní otazník: Kolik ještě přibude nemocí, proti nimž se bude očkovat? Kdy už „budeme mít dost“? Hitem je teď u mladých dívek vakcína proti papilomaviru způsobujícím rakovinu děložního čípku.
Nemluví se ovšem o tom, že ony mohou tuto rakovinu dostat z jiných příčin – nejde tedy o spolehlivou ochranu proti rakovině, jak se uvádí. Je pravda, že papilomavirus může zhoršovat životní prognózu, ale takových faktorů je více.
Za škodlivé považuju sdružené očkování, např. tzv. hexavakciny – je to strašný nápor na dětský organismus.
Navíc žádný savec neonemocní zároveň více chorobami, případné chronické onemocnění při vzplanutí jiného akutního onemocnění buď načas zmizí, nebo se tím akutním zcela vyléčí. NIKDY se nevyskytují dvě či více nemocí najednou.
Pokud by existovalo očkování na základě dobrovolné volby rodičů, bylo by nutné tato sdružená očkování „oddělit“, aby dítě mohlo být očkováno třeba jen proti jedné nebo dvěma z těchto nemocí.
Zpět na začátek »
Strach z nemoci
Co podle vás vede rodiče k tomu, že i přes zvyšující se informovanost o problematických důsledcích očkování své děti automaticky nechají očkovat a nad touto otázkou se ani nezamýšlejí?
Roli asi hraje více faktorů – jedním je obecně pasivní postoj ke zdraví a nekritická důvěra v medicínu, druhým a možná hlavním faktorem je strach. Z jistého hlediska lze očkování chápat jako obchoď se strachem.
Připomeňme si například reklamu na zmíněné očkování proti papilomaviru.
Jistěže žádná normální matka nechce, aby její dcera dostala rakovinu děložního čípku – jenže proč by ji měla dostat, když ji matka naučí správnému přístupu k sobě, k sexu, k partnerovi a k životu vůbec.
Co se stane, pokud se rodiče rozhodnou, že jejich dítě nebude očkováno?
Podle našich zákonů je dítě diskriminováno, vyřazeno z dětských kolektivů. Nemůže do školky ani na prázdninový tábor, protože všude je třeba předkládat očkovací průkaz.
Pokud se dítě nemá ocitnout v sociální izolaci, musí rodiče hledat společenství stejně smýšlejících lidí. Takovým společenstvím je třeba sdružení Rozalio (www.rozalio.cz).
Nad hlavou lékaře, který by podporoval rozhodnutí rodičů neočkovat v případech zdravých dětí, se zase vznáší možnost kontroly z hygienické stanice a také bouřlivé reakce některých kolegů.
Zpět na začátek »
Postoj k nemoci
Říkáte, že očkování je projevem strachu z nemocí. Jak bychom se měli k nemocem jako takovým stavět?
Měli bychom se umět na nemoc podívat i z jiného úhlu, než jak se většinou díváme. Často se u onkologických pacientů setkávám s tím, že říkají něco jako: „Posledních deset let jsem byl úplně zdravý, měl jsem tři zaměstnání, doma jsem taky všechno zvládal… “ – a najednou onemocní rakovinou.
O čem to svědčí? Možná přehlíželi jemnější varovné signály těla, jako je rýma, únava atd., nebo už jejich organismus ani takto „zdravě“ reagovat neuměl a rakovina je pak posledním varovným signálem. Nemoc má člověka naučit zastavit se, zvolnit tempo.
Běžné nemoci jsou důkazem toho, že tělo vůbec nějaké signály vydává, že imunitní systém umí reagovat i na jemné změny v organismu, mysli, duši.
Očkování nedovolí dětem onemocnět, mám teď na mysli nemoci typu zarděnky, příušnice, plané neštovice.
Vím, že je těžké sledovat, jak má dítě teplotu nebo vyrážku a trpí, ale tyto „běžné dětské nemoci“ ve většině případů za týden odezní. Pokud dítě prodělá tyto nemoci do věku 9 let, je to normální dětská nemoc a je to tak v pořádku.
V 99,9% případů si s tím organismus dítěte zdárně poradí. Mnohem horší je situace, kdy takovou chorobou onemocní dospělý člověk.
Nabízí alternativní medicína nějaké možnosti prevence chorob, proti nimž se očkuje?
Už jsem o tom mluvila – není cílem, aby dítě bylo vždy jenom zdravé. Jsou situace, kdy je imunitní systém něčím oslabený a je potřeba ochrana, pak ano, jisté možnosti jsou.
Posílíme imunitní systém, pokusíme se o homeopatickou vakcinaci… Vždycky je ale třeba se ptát, k čemu mají tyto prostředky sloužit – alternativní medicína se snaží člověku pomoci, aby si uměl s nemocemi poradit, nikoli mu zajistit celoživotní zdraví. Cílem je nemoc dobře odžít, a ne se jí za každou cenu vyhýbat.
Nemoci k lidskému životu patří, polarita zdraví/nemoc má smysl stejně, jako je pro život člověka nezbytná polarita den/noc.
Zuzana Paulusová
S dotazy o očkování dětí se můžete mj. obrátit na zdravotně právní poradnu Hnutí za aktivní mateřství: www.iham.cz, e-mail: [email protected], tel. 603 479 349 nebo 605 214 798.
Zpět na začátek »