V obchodech je chléb z cvrččí mouky

Je tu meníčko a novinky týdne z oblasti gastronomie a zdravé výživy:

Chléb z cvrččí mouky

Limitovaná nabídka speciálního chleba je pro vyznavače alternativní výživy a zdravého životního stylu v prodeji od 9. května ve všech prodejnách Penny. Dodavatelem je společnost SENS, jež je součástí startupového inkubátoru UP21. Vita chléb s cvrččí moukou obsahuje okolo 198 cvrčků a oproti tradičnímu pečivu nabízí vyšší obsah vlákniny a bílkovin.

„Cvrčci a hmyz jsou potravinou budoucnosti. Chleba vyrobený s podílem cvrčků je výrazně výživnější a více zasytí.

Věříme, že si jej zákazníci oblíbí, a nám se tak bude nadále dařit bořit stigma, že hmyz se přeci jíst nedá,“ říká Radek Hušek, spoluzakladatel SENS.

Společnost již nějakou dobu vyrábí i tyčinky rovněž z cvrččí mouky, které se prosazují v posilovnách, sportovních zařízeních a prodejnách se zdravou výživou nebo potravinovými doplňky.

„V Penny Marketu sledujeme aktuální trendy, a proto jsme si pro naše zákazníky připravili exkluzivní nabídku výrobků z cvrččí mouky.

Jsme rádi, že právě v Penny můžeme našim zákazníkům nabídnout jako první řetězec v České republice chléb s cvrččí moukou. Chléb Vita je k dostání v limitované nabídce od 9.

 května ve všech našich prodejnách společně s fitness tyčinkami,“ uvádí Marek Doležal, obchodní ředitel Penny.

SENS Food již rok vyrábí a úspěšně prodává i za hranicemi České republiky fitness a proteinové tyčinky z cvrččí mouky.

Pro zajištění dostatku kvalitní cvrččí mouky založili zakladatelé SENS projekt automatizované průmyslové farmy na chov cvrčků v Thajsku.

Tato cvrččí farma již spustila testovací výrobu a ke konci roku bude produkovat 3,5 tuny cvrččí mouky měsíčně, čímž se stane největší cvrččí farmou na světě.

Průměrný Čech vyhodí každoročně do koše kolem 80 kg jídla v hodnotě 20 tisíc korun. Zároveň se ale rozšiřuje skupina lidí, kteří si nemohou dovolit kupovat kvalitní potraviny.

Jednou z možností, jak předcházet plýtvání potravinami a zároveň pomoci těm, kteří jich nemají dostatek, je jejich sdílení. Podpořit, to je cílem projektu komunitních chladniček Samsung Bezezbytku.

Provoz první z nich v Komunitním centru a zahradě Kotlaska slavnostně zahájil prezident společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak Seung Joo Shin. Následovat budou další.

V obchodech je chléb z cvrččí mouky
Autor: Samsung Bezezbytku

Samsung Bezezbytku odstartoval projekt komunitních lednic. První byla umístěna v Komunitním centru a zahradě Kotlaska, následovat budou další

„Rádi bychom prostřednictvím komunitní lednice propojili lidi v nejbližším okolí. To, co jednomu přebývá, si jednoduše vezme ten, kdo to potřebuje,“ říká Seung Joo Shin. „Nejsme lhostejní k obrovskému množství potravin, které se každoročně vyhodí. Věříme, že tento projekt alespoň v daných lokalitách pomůže,“ dodává.

Projekt Samsung Bezezbytku je založen na principu dárce – místní koordinátor – příjemce. Každý, kdo v dané komunitě žije, pracuje, podniká, či se v ní pravidelně pohybuje, může do lednice vložit cokoliv, co nespotřebuje a co je zároveň před datem spotřeby. A kdokoliv další si z lednice zase může vzít, co potřebuje nebo chce.

Potraviny může donést každý, kdo ví, že již nakoupené potraviny nespotřebuje. Typickým příkladem jsou dovolené, kdy by na nás po návratu čekalo v lednici či spižírně nemilé překvapení v podobě shnilých nebo prošlých potravin.

„Protože se jedná o potraviny, které se budou dále konzumovat, existují pravidla, která je třeba dodržovat. Na obsah veřejné lednice bude dbát koordinátor, který bude kontrolovat, zda jsou potraviny v lednici v pořádku a bez problémů poživatelné.

Do lednice se nesmí dávat nahnilé nebo zkažené potraviny. Všechno jídlo musí být před koncem uvedeného data spotřeby. Potraviny musí být v originálním balení.

Výjimku tvoří například ovoce a zelenina,“ říká Veronika Doubnerová, manažerka projektu Samsung Bezezbytku.

  • uzavřené, balené, originálně označené potraviny před datem spotřeby
  • čerstvé ovoce
  • čerstvá zelenina
  • čerstvé pečivo
  • neotevřené pasterizované mléko
  • jogurty
  • sýry
  • neotevřené ovocné šťávy, džusy
  • čerstvá vejce (viz datum spotřeby)
  • konzervované a neotevřené potraviny
  • vařené jídlo z domova nebo z jiného necertifikovaného zdroje
  • nepasterizované mléko
  • maso
  • ryby (vyjma konzervovaných ryb)
  • alkohol (či potraviny, které jej obsahují)

V ČR již existuje několik obdobných projektů, které umisťují lednice do veřejného prostoru; informujeme o nich v článku Zbylo vám jídlo? Dejte ho do veřejné lednice.

Limonáda Divoženka vznikla jako diplomka

Limonáda Divoženka se zrodila v laboratořích České zemědělské univerzity jako diplomová práce Anny Skořepové, která zkoumala, jak konzervovat limonády přírodní cestou a nižším obsahem cukru. Podařilo se to prostřednictvím citronové trávy, jejíž osvěžující chuť se spojila s chutí čerstvých bezinkových květů.

V obchodech je chléb z cvrččí mouky

Limonáda Divoženka se zrodila v laboratořích České zemědělské univerzity jako diplomová práce Anny Skořepové, která zkoumala, jak konzervovat limonády přírodní cestou a nižším obsahem cukru

V návaznosti na svůj výzkum začala Anna Skořepová limonády i vyrábět a tu první pojmenovala příznačně – Diplomka. Je z čerstvě utržených květů bezu z oblasti Slánska a vody z artéské studně. Další rok se k Diplomce přidala dýňová příchuť s názvem Indiánské léto. Čerstvá dýně přináší překvapivě ovocité a letní dojmy, které připomínají to nejhezčí období v roce – babí léto.

Specifikem těchto limonád je, že vznikají pouze z lokálních českých čerstvých surovin, a i proto se vyrábí jen jednou v roce. Díky unikátní metodě konzervování si je ale můžete dopřát po celý rok. Limonády Divoženka si můžete objednat na e-shopu Košík.cz.

Mapa grilovacích míst ve městě

V českých městech se už několik let uplatňuje celosvětový trend, kdy se klade důraz na vznik či úpravu odpočinkových „zelených“ zón. S tím souvisí i rostoucí počet venkovních grilovacích míst, která umožňují obyvatelům měst zažít pravou grilovací párty, i když nemají chatu, zahradu nebo dostatečně velkou terasu.

V obchodech je chléb z cvrččí mouky
Autor: Grilujemevemeste.cz

Mapu grilovacích míst ve městě najdete na nové webové stránce spolu s dalšími tipy na grilování

Obyvatelé měst si postupně zvykají, že si v blízkosti svého bydliště mohou užít grilování v městských lesích a parcích, kde přibývají venkovní griloviště. V městské zeleni v Česku funguje řada oficiálních grilovacích míst, kde je povoleno rozdělávat oheň a není třeba nosit si vlastní gril nebo pracně budovat ohniště.

Budete mít zájem:  Zelený Ječmen Nástroje Zdraví?

Nevíte, kde taková griloviště najít, nebo naopak máte tipy na skvělá místa pro ostatní? Společnost Vitana, která vyrábí mimo jiné řadu produktů pro grilování, představila stránku grilujemevemeste.cz.

Na ní najdete seznam grilovacích míst, můžete přidat své tipy na veřejná grilovací místa a také vyhrát přenosné grily, zástěry nebo kořenicí směsi od Vitany, která rozvoj venkovních grilovišť začala podporovat.

Kuchařka pro teenagery

Nakladatelství Smart Press vydává kuchařskou knihu určenou mladým lidem.

Kuchařka #klidneuvarim je výzvou šestnáctileté Julie Kučerovské jejím vrstevníkům – i když třeba jídlo vypadá složitě, jeho příprava může být úplně jednoduchá a zvládne ji každý.

A ani začínající kuchařky a kuchaři by se neměli bát popadnout do ruky měchačky, hrnce a pekáče a pustit se do díla. Vaření je zábava, zvlášť když jídlo chystáte pro rodinu či přátele, či dokonce s nimi.

V obchodech je chléb z cvrččí mouky
Autor: Smart Press

Vychází Kuchařka pro teenagery #klidneuvarim

Kniha je rozdělena do sedmi tematických kapitol, kam autorka zařadila recepty pro nejrůznější každodenní i slavnostní příležitosti – čtenářům přináší tipy na zdobnou a chutnou víkendovou snídani, menu na nedělní oběd, vánoční pohoštění, zábavný piknik v parku nebo občerstvení na párty, ale i na zdravé a syté svačiny nebo rychlou vegetariánskou večeři. Jednoduché a rychlé recepty přesvědčí mladé čtenáře, že není třeba mít strach, protože když všechny s přehledem zvládne stejně stará Julie, proč by nemohli oni?

UP21: Jak se podařilo startupu SENS dostat cvrččí tyčinky do německých supermarke

Kdy jste se rozhodli expandovat do Německa?

Původně jsme se chtěli zaměřit výhradně na Německo a Českou republiku přeskočit. Obávali jsme se totiž toho, že Čechům se nebude náš hmyzí nápad příliš zamlouvat. Nakonec nás ale český trh pozitivně překvapil. Odstartovali jsme tady náš brand, jsme celkem známí, a i přesto, že všechno není růžové, fungujeme tady a jsme za to rádi. Takže do Německa jdeme až teď.

Jaké rozdíly vidíte na německém trhu oproti tomu českému?

V Německu je ochrana přírody významné téma, což se odráží třeba na tom, že je tam velký trh s bio certifikovanými výrobky, které jsou populární nejen kvůli výživnosti, ale i kvůli lepšímu dopadu na životní prostředí. Zájem o tento typ produktů nemají jenom spotřebitelé, ale také samotné supermarkety.

V Čechách jsme měli problém s tím, že nákupčí se báli zařadit naše hmyzí tyčinky do nabídky, protože je to příliš velká novinka. Naopak v Německu naše tyčinky chtějí prodávat právě kvůli tomu, že obsahují hmyz.

Tím, že máme téma, které v Německu rezonuje, se nám daří dostat se na centrálu velkých supermarketů, což by v případě jiných produktů trvalo roky.

V obchodech je chléb z cvrččí mouky

“Po nedávné zkušenosti z vystavování na největším evropském veletrhu sportu a fitness v Evropě FIBU musím říct, že v Německu je o cvrččí protein opravdu velký zájem. Tisíce lidí přišly na náš stánek ochutnat naše cvrččí tyčinky a opravdu všichni nechávali pozitivní zpětnou vazbu. Řekla bych, že Němcům záleží na udržitelnosti a výživové stránce našich produktů více než Čechům.”

Anežka Svobodová, Growth Manager v SENS

Do jakých supermarketů se vám podařilo dostat?

Naše tyčinky, chléb a cvrččí mouku prodáváme v prémiovém supermarketu Tegut, který má po celém Německu 300 obchodů a který se snaží přinášet novinky v jídle. Spolupracujeme také s velkými supermarkety REWE a EDEKA, které svým franšízovým pobočkám mohou doporučit naše produkty k zalistování (pozn.

zařazení produktů do nabízeného portfolia prodávajícího). Jsme součástí platformy EDEKA Foodstarter, skrze kterou si každý obchod může objednat náš podlahový stojan naplněný všemi produkty.

Dále jsme v Edeka Foodtech Campus, což je inovační program, kde se můžeme ptát marketingových lidí z Edeky názor na náš prodej.

V obchodech je chléb z cvrččí mouky

Spolupracujete výhradně se supermarkety nebo prodáváte i v menších obchodech?

Snažíme se být i v obchodech se zdravou výživou, ve fitness centrech a jóga studiích, ale díky tomu, že německé supermarkety s námi tak dobře komunikují a berou hmyz jako své téma, se můžeme dostat na mnoho míst, kam bychom se sami nedostali.

Navíc máme už ozkoušeno, že když se naše výrobky dostaly do Penny, zvýšilo se prodej i přes náš e-shop. Nechceme zanedbávat ostatní kanály, ale největší příležitost, jak rychle udělat z hmyzu mainstreamovou záležitost, je přes supermarkety.

Čeho dalšího chcete v Německu dosáhnout?

Naším cílem je se nyní soustředit na B2B partnery, kteří nás podpoří. Zjistili jsme totiž, že existují dva druhy partnerství. Buď si nás partner vezme jako svoje téma a v obchodech lidem vysvětlí, proč je dobré jíst hmyzí tyčinky.

Například Tegut označil hmyz jako bílkovinu budoucnosti a ve svých obchodech ji vyloženě propagují. Nebo B2B partner očekává, že se náš produkt začne prodávat sám od sebe. My si však myslíme, že nejde naše tyčinky hodit do regálu a čekat, že se prodají.

Spousta lidí ještě neslyšela o tom, že se dá jíst hmyz, a proto náš produkt potřebuje vysvětlení na místě prodeje.

“Německý trh s inovativním a zdravým jídlem je o mnoho rozvinutější, takže tam soupeříme s více produkty a značkami – i v kategorii tyčinek s cvrččí bílkovinou tam máme konkurenci, která zatím v Česku není. Naše tyčinky, chléb a mouka nicméně vyhrávají oproti jiným značkám chutí, kvalitou i složením, což oceňují němečtí zákazníci jak v supermarketech, tak na veletrzích.”

Anežka Svobodová, Growth Manager v SENS

Děláte sales sami nebo vám s ním někdo pomáhá?

Původně jsme ho dělali sami, ale problém byl v tom, že v maloobchodním prodeji chtějí Němci komunikovat s rodilým mluvčím. V polovině roku 2018 jsme proto najali obchodního zástupce se zkušenostmi z food startupu a skrze něho začali dělat standardní B2B sales. Později jsme ho povýšili na country manažera a nyní najímáme další zástupce, kteří pod ním budou pracovat.

Budete mít zájem:  1. Priznaky Tehotenstva?

Jak tyto lidi hledáte?

Nejvíce nám funguje LinkedIn. Nábor děláme vždy sami a musím říct, že to je časově a finančně dost náročné. Na začátku se tomu sice věnuje pár lidí, ale nakonec se stejně musí sejít celý tým a rozhodnout, jestli daného člověka vzít nebo ne.

Součástí náboru je několika kolový proces, případová studie, role play. Kandidáty důkladně testujeme a to bych určitě doporučil všem. Obecně bych řekl, že když chce startup najmout někoho schopného, musí mu buď hodně dobře zaplatit nebo ho musí zaujmout svou vizí.

Málokterý český startup může přetáhnout Němce na peníze. Mé doporučení je proto mít vizi a nebát se o ní mluvit.

Jak s vašimi německými kolegy udržujete kontakt?

Jsem přesvědčen o tom, že tým se musí dělat osobně. Proto máme v Berlíně kancelář a pronajali jsme si tam i pokoj ve sdíleném bytě, abych v Německu mohl být polovinu měsíce.

Kdybych spoléhal na Skype a Slack, nedostala by se ke mně spousta informací. Nepředpokládáme, že člověk bude sám neustále motivovaný, a proto se snažíme být s ním.

Komunikaci máme téměř na denní bázi a hodně sázíme na osobní setkání.

Jakému typu práce se věnuješ, když jsi v Německu?

Snažím se sbírat zpětnou vazbu od zákazníků a nákupčích a bavit se s naším obchodním týmem.

Když nás REWE Dortumund zalistoval, chodil jsem po obchodech a bavil se se zákazníky a majiteli obchodů a zkoumal jsem, jak můžeme lépe prodávat. V oblasti potravinářského průmyslu je tohle velice důležité.

Produkty jsou málokdy hotové a musí se neustále ladit. Proto je důležité, aby zakladatel byl přímo v terénu.

“Němci jsou hodně nároční a překvapivě funguje v Německu spousta věcí pomaleji než u nás. Je to dané tím, že pravidla se tam nepřeskakují.”

Radek Hušek, spoluzakladatel SENS

Co všechno jste museli udělat proto, abyste mohli začít prodávat v Německu?

Museli jsme založit německou firmu GmbH, což obnášelo vysoké náklady. Bez německé firmy ale supermarkety nechtějí spolupracovat, takže si musíte dopředu spočítat, jestli se vám to vyplatí.

Co se týká legislativy, díky tomu, že jsme součástí EU, je hodně požadavků na firmy v potravinovém průmyslu harmonizovaných.

Dokonce je známé, že Česká republika je v tomto ohledu velmi přísná a tím, že jsme nejprve začali u nás, jsme splnili 99 procent věcí, které po nás v Německu chtějí.

Museli jste něco změnit na způsobu komunikace? Co například němčina?

Němčinu bych určitě nepodceňoval. Nejde napsat texty v češtině a pak si je nechat přeložit Čechem, který mluví německy.

I přesto, že nám texty vždy překládali Němci, několikrát se nám stalo, že lidem přišel náš jazyk zvláštní a naše webovka nedůvěryhodná, protože se tam občas vyskytla nějaká gramatická chyba.

Co se týká komunikace, rozhodně bych doporučil mít v týmu profesionálního německého copywritera.

Jaké plány s expanzí máte do budoucna?

Německo je obrovský trh, takže minimálně na rok 2019 se plánujeme soustředit výhradně na něj.

Potom se logicky nabízí Švýcarsko a Rakousko a velkou příležitostí jsou státy jako Dánsko, Švédsko a Finsko, které se o životní prostředí zajímají stejně jako Německo, ne-li více.

Například v Dánsku už propagují konzumaci hmyzu a vidí v něm bílkovinu budoucnosti. Jenom za minulý rok byl v hlavním televizním vysílacím čase hmyz zmíněn 30x. Pokud už budeme v Německu, bude to jednoduché se do těchto zemí dostat.

Zajímalo by mě, jestli vám někdo radil, jak se v Německu uchytit?

99 procent práce jsme museli udělat sami, ale pokud nám někdo pomohl, pak to byla česká pobočka německé banky VR Volksbank. V této bance jsou Češi, kteří pomáhají českým podnikatelům dostat se na německý trh.

Doporučil bys ostatním startupům německý trh?

Ano, trh je super, dá se rychle otestovat, Berlín a Mnichov jsou blízko. Na začátku jsme hodně času strávili tím, že jsme chodili na schůzky a dostávali feedback. Když jsme viděli, že se Němcům náš nápad líbí, rozhodli jsme se na ně zaměřit a jít do toho naplno.

V obchodech je chléb z cvrččí mouky

Radek Hušek (26) je spoluzakladatel startupu SENS. Před ním ještě stihl prodat svou první firmu, kterou založil při bakalářském studiu na VŠE. Na magisterské studium byl přijat na London School of Economics, kam nenastoupil, protože se plně začal věnovat SENS.

Pozor na to, jaký chleba kupujete! Novinka ze cvrčkové mouky je na pultech

Obchodní řetězec Penny Market začal jako první nabízet v České republice chleba s 10% podílem cvrččí mouky. Informoval o tom server Retailek.cz. Pro Čechy se jedná o jednu z prvních možností, jak obohatit svůj jídelníček o potraviny z hmyzu, které podle jejich propagátorů nabízejí řadu výhod v oblasti výživy, ale i například ekologie.

V Česku dosud nevídanou pochoutku uvedla na trh startupová společnost SENS, která již ze cvrččí mouky vyrábí například proteinové a energetické tyčinky. „Cvrčci a hmyz jsou potravinou budoucnosti.

Chleba vyrobený s podílem cvrčků je výrazně výživnější a víc zasytí.

Věříme, že si jej zákazníci oblíbí a nám se tak bude nadále dařit bořit stigma, že hmyz se přece jíst nedá,“ prohlašuje spoluzakladatel SENSu Radek Hušek.

Firma uvádí, že chleba ze cvrččí mouky nabízí oproti tradičnímu pečivu vyšší podíl vlákniny a bílkovin. U hmyzu navíc nehrozí přenášení nemocí na člověka jako u dobytka a při jeho chovu nejsou užívána žádná antibiotika. Rozhodně se však nejedná o levnou záležitost, jedno balení vyjde v Penny Marketu na 49,90 korun.

Zatímco ve světě tvoří hmyz součást jídelníčku více než 2 miliard lidí, v nabídkách českých obchodů s potravinami byste jej většinou hledali marně. Podle spoluzakladatele SENSu Radka Huška se však tato situace dříve či později změní.

Budete mít zájem:  Kvasinky Ve Střevech Léčba?

„Do 30 let bude na světě o dvě miliardy lidí více, a abychom je všechny uživili, musíme změnit způsob, jak produkujeme bílkoviny. Cvrček je stejně kvalitní bílkovina jako maso, třeba hovězí.

Na farmaření hmyzu je ale potřeba řádově méně přírodních zdrojů,“ uvedl Hušek v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Aby SENS zajistil plynulé dodávky cvrčků pro svůj byznys, založil Radek Hušek spolu s druhým spolumajitelem firmy Danielem Vachem automatizovanou průmyslovou farmu na chov cvrčků v Thajsku.

Ta se zatím nachází ve fázi testování výroby, ke konci by však už měla produkovat 3,5 tuny cvrččí mouky měsíčně, čímž se stane největší cvrččí farmou na světě. Spuštění plného provozu se očekává letos v září.

Kromě využití mouky pro vlastní výrobky ji SENS prodává ostatním výrobcům.

Důležitým krokem pro proniknutí hmyzu na české talíře je i plánovaná změna legislativy. Podle nového evropského nařízení, které platí od letošního roku, se považuje hmyz za potravinu nového typu.

„Připravujeme velmi drobné změny ve veterinárním zákoně, kde stanovíme, že hmyz je hospodářské zvíře, aby se na něj vztahovaly podmínky pro chov jako pro hospodářská zvířata,“ sdělil v lednu letošní roku ČTK ředitel odboru veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví Jan Váňa. Zda se hmyzu podaří zaujmout v české kuchyni důstojné místo vedle například hovězího, kuřecího či mléčných produktů, může naznačit právě i úspěch či neúspěch „cvrččího chleba“.

První řetězec v Česku začíná prodávat chleba ze cvrčků. Zájem roste, farma se zvětšuje

Díky rostoucí poptávce může česká společnost zvětšit svou farmu v Thajsku. Podle objemu by se mohla stát největší továrnou svého druhu na světě.

Video: Ochutnali jsme chléb s cvrččí moukou. | Video: Tomáš Cetkovský, Veronika Bucková

Praha – Penny Market jako první řetězec v Česku začíná prodávat chleba z cvrččí mouky. Pečivo s hmyzím přídavkem nabízí ve všech 347 tuzemských prodejnách.

Chléb pečený z mouky ze sušených a rozdrcených cvrčků a pšeničné mouky obsahuje daleko víc proteinů a bílkovin než normální chleba. Jedno balení stojí 49,90 koruny a obsahuje téměř dvě stovky cvrčků. Vedle pečiva nabízí řetězec i fitness tyčinky z cvrččí mouky.

„Sledujeme aktuální trendy, a proto jsme pro zákazníky připravili exkluzivní nabídku výrobků z cvrččí mouky. Tyto produkty máme zatím v nabídce dočasně, o jejich zařazení do trvalého sortimentu samozřejmě rozhodnou naši zákazníci,“ říká marketingová specialistka Penny Marketu Monika Lebedová.

Penny Market se obrátil na českou společnost SENS Foods, která má farmu a techniku na výrobu cvrččí mouky v Thajsku. Směs od ní odebírá Hradecká pekárna – ta ji následně přimíchá do pečiva, na pultech řetězce pak lidé najdou už hotovou kostku chleba. 

„Výhodou cvrččí mouky je, že nemá žádnou chuť a může se přidávat do produktů, které jako lidstvo známe. Chleba je vzorek toho, jak by se mouka mohla používat v budoucnu,“ říká spolumajitel firmy SENS Foods Radek Hušek.

Chleba z cvrččí mouky začalo na konci loňského roku prodávat i pekařství ve Finsku. Poptávka po dalších potravinách a touha zacházet lépe se zvířaty zvýšila zájem o hmyz jako zdroj proteinů v několika západních zemích. Loni v létě například švýcarský řetězec supermarketů Coop oznámil, že bude prodávat hmyzí hamburgery nebo koule z rozemletých moučných červů.

Finská verze chleba obsahuje dvě procenta hmyzí směsi, v Česku tvoří dokonce desetinu. „Cvrččí mouka má sice slovo mouka v názvu, ale nenakyne z ní chleba. K surovině, které by se lidé normálně báli, se proto přidává normální mouka,“ vysvětluje Hušek.

Dodává, že jeho firma nyní jedná s dalšími řetězci v zahraničí – největší zájem má z Německa. „Otevírá se zcela nový průmysl a něco, co by mohlo rozhodit aktuální trh s masem,“ tvrdí Hušek. 

Na Západě se hmyz prodává na speciálních trzích a je vyhledávanou pochoutkou zejména pro ty, kteří dodržují bezlepkovou dietu nebo chtějí chránit životní prostředí, protože hmyz spotřebuje méně půdy, vody a krmiva než velcí živočichové.

Radek Hušek společně s Danielem Vachem před třemi lety přišli s nápadem prodávat proteinové tyčinky vyrobené z cvrččí mouky. Nabízeli je ve zdravých výživách nebo posilovnách.

Jejich start-up podporuje inkubátor pro začínající firmy Up 21, který jen letos do společnosti SENS Foods dá jeden milion eur, tedy v přepočtu přes 25,5 milionu korun. Peníze poslouží na další propagaci nebo budování obchodních poboček po Evropě.

„Nejsme jenom tyčinková firma, naše vize je přinést alternativní bílkovinu,“ konstatuje Hušek. Směs se dá podle něj přimíchat například do proteinových nápojů, palačinek, kaší nebo různých müsli.

Díky zvyšující se poptávce může společnost zvětšit svou farmu v Thajsku. Během pár měsíců bude schopná vyrobit 3,5 tuny cvrččí mouky měsíčně. Podle objemu se tak stane největší továrnou svého druhu na světě.

„Snažíme se cenu mouky dostat níž. Vize je taková, že by cvrččí bílkovina mohla být levnější než kuřecí,“ uvádí Hušek. Kvůli zákonům si dvojice zakladatelů vybrala pro farmu Thajsko a pro sídlo firmy Velkou Británii, která společně s několika dalšími státy v Evropě povoluje prodej hmyzu jako potraviny.

Podle nového nařízení Evropské unie, které platí od letošního roku, se považuje hmyz za potravinu nového typu. „Předchozí stav věcí vedl k tomu, že k výrobě potravin z hmyzu přistupoval každý stát Evropské unie odlišně – některé země ji povolily, jiné ignorovaly,“ uvedl již dříve Petr Majer z tiskového oddělení Státní veterinární správy.

Nyní by se měl stav sjednotit. Novelu veterinárního zákona, která by reagovala na novou evropskou legislativu, připravuje Státní veterinární správa.

V Česku je již sedm chovatelů, kteří však zatím všechny své produkty vyvážejí mimo republiku do dalších členských států Evropské unie.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector