Venkovní teplota a náročnost vaší vyjížďky jízdním kole ovlivňuje výdej energie. Jako při každé jiné fyzicky náročné aktivitě, musíte do těla dopravit potřebné tekutiny a vitamíny. Které to jsou?
Pitný režim je základ
Tělo dospělého člověka se skládá z 60 % z vody. Pít dostatek tekutin je nezbytnou součástí každého běžného dne. V opačném případě můžete pociťovat únavu, bolesti hlavy a jiné nepříjemné příznaky. Při sportu si na dehydrataci musíte dát obzvlášť pozor. Tělo při fyzické aktivitě vylučuje vodu z těla ven rychleji. Proto ji musíte doplňovat častěji a ve větším množství. Konkrétně alespoň každou půl hodinu v přiměřené míře. Záleží na námaze a okolní teplotě.
Nezapomeňte i na sebemenší cyklovýlet vyrazit s plnou lahví vody. Slazené a sycené nápoje nejsou vhodnou variantou. Sportovci si oblíbili speciální iontové nápoje, které obsahují zvýšené množství látek pomáhající tělu rychleji regenerovat.
Další skvělou variantou je také obyčejná voda, nebo voda smíchaná s citronovou šťávou. Čistá voda má navíc praktické využití v obzvlášť parných dnech. Můžete si s ní osvěžit obličej a dopřát si tak například zaslouženou úlevu po zdolání kopce na horském kole.
Upozorňujeme, že alkohol se do pitného režimu nepočítá. Při cyklistice byste jej měli zcela vynechat. Kromě toho, že tady platí stejný zákon jako při řízení motorových vozidel, vaše tělo při pauze ocení raději 100% ředěný džus.
Jídlo s mírou a bohaté na prospěšné látky
Strava před, během a po jízdě není rozhodně složitá na přípravu. Pamatovat byste měli pouze na 2 pravidla. Nepřejídat se, nejíst tučná a sladká jídla. Pojďme se na to podívat konkrétně.
Snídaně
Sportovat na lačno není dobrý nápad. Při vyjížďce byste rychle ztratili sílu. Dopřejte si proto lehkou snídani v podobě zdravých tuků (oříšky, avokádo), zeleniny, ovoce a vlákniny. Dodají vám potřebnou energii.
Svačina
Další energii doplňte v podobě proteinových energy tyčinek, které mají potřebné bílkoviny a minimum cukru. Sladké oplatky si nechte na jiný den.
Oběd
Dát si po jízdě vydatný a tučný oběd je pro vaše tělo obrovský nápor. Doporučenou volbou jsou studená jídla, jako je například salát s celozrnným pečivem. Pokud však nedáte dopustit na teplý oběd, dejte si pouze polévku.
Večeře
Na večer se všeobecně nedoporučují těžká jídla. Po namáhavém cyklovýletu už obzvlášť ne. Připravte si znovu lehčí jídlo složené hlavně ze zeleniny. Vhodné jsou však i luštěniny.
Už víte, co jíst a pít. Teď už stačí pořídit kvalitní kolo, naplánovat cyklovýlet a vyrazit za dobrodružstvím. 🙂
Kolik vody potřebujeme?
Tak přece jen vás to zajímá, to mám radost. Žádný těžký výpočet, nebojte se .
Množství vhodných tekutin pro dospělého člověka BEZ NADVÁHY by měl být 40ml/1kg hmotnosti/1 den. Pokud máme nadváhu a známe počet nadbytečných kilogramů, lehce stanovíme ideální množství tekutin tak, že z původní váhy odečteme nadbytečné kilogramy tuku a svoji ideální váhu tak vynásobíme 40 ml.
- Příklad: 80kg vážící člověk bez nadváhy by měl za 24 hodin přijmout 3,2 litrů tekutin.
- (80 X 40 = 3200 ml)
Pokud konzumuje zeleninu, ovoce a polévky, přijme vlastně část tekutin v potravě, postačí mu tedy množství cca 2-2,5 litru vody (neslazené, neperlivé, samozřejmě) . 100% džusy NEJSOU tekutina, je to obrovské množství energie ze sacharidů! Diabetici i lidé s nadváhou by se měli mít na POZORU!!!
Do pitného režimu jistě nebudeme započítávat kávu, černý čaj, zelený čaj!!!
Za doporučené jednorázové množství příjmu tekutin (na ex) se považuje 250 ml. Ano, pánové, 250 ml a 20 minut pauza . Žádné půllitry na žízeň a závody, kdo dřív ukáže stropu dno . Po malých doušcích a postupně je konzumace jakéhokoliv nápoje pro všechny nejvhodnější.
A jak je to s pitným režimem našich milých dětí, platí stejné pravidlo?
Ne, ne, pitný režim dětí se liší!
Zatímco kojenci nepotřebují nic jiného než mateřské mléko na pokrytí živin i tekutin zároveň, starší děti doplňovat tekutiny musí. Samozřejmě dobré tekutiny. I v potravinách je voda přítomna (jak už víte z předchozího odstavce). V tabulce v prvním řádku je uveden celkový příjem tekutin v litrech a v dalším příjem v nápojích (ml/kg).
Doporučené množství tekutin pro děti
| Celkem (l/den) | 1,6 | 1,8 | 2,15 | 2,45 | 2,8 |
| ml/kg/den (z nápojů) | 75 | 60 | 50 | 40 | 40 |
Děti často zapomínají na pití a pijí až při pocitu žízně, což je samozřejmě špatně.
Jenže co s tím, když mají tolik práce a díky všem těm dobrodružstvím nemají čas. …. Musíme tedy na pitný režim našich dětí dohlížet my, rodiče.
Jak poznáte, jestli má vaše dítě (především v létě, při vysokých denních teplotách) dostatek tekutin? Legrační hrou : … „kdo má delší jazyk“ . Musíte taky vypláznout, to je jasné, a hned poznáte, jestli má na jazyku bílý povlak a suchou sliznici v ústech.
To by měl být pro vás varovný signál, protože malé děti se velice rychle dostanou do dehydratace, a pokud se přidá průjem nebo zvracení, málokdy tento stav zvládnete bez nutné pomoci lékaře. Vždyť víte, jak nebezpečná dehydratace je pro naše veliké tělo, co potom pro naše zmenšeniny .
Takže obezřetnost je na místě.
Další rizikovou skupinou jsou naši milí senioři. S těmi bychom asi také měli hrát hru: … „kdo má delší jazyk“ . V seniorském věku vyhasíná pocit žízně, a tak je riziko dehydratace velice vysoké. A jistě nejen pro seniora velmi nebezpečné. Aktivní nabízení tekutin seniorům je opět nutností.
Není nápoj jako nápoj. Co tedy pít?
Co všechno lze považovat za vhodnou tekutinu a čeho se vyvarovat? I na toto rozdělení má Jitka Koblížková „radu“, podívejte se pod šipku „Vhodné tekutiny“.
Pitný režim v létě – na co si dát pozor?
Léto je v plném proudu, což znamená i horké dny a o to větší nutnost správně dodržovat pitný režim. Jak přesně by ale měl správný pitný režim v letních měsících vypadat a na čem kromě množství tekutin záleží? To vše pro vás máme v dnešním článku.
Často se setkáme s tvrzením, že člověk by měl vypít minimálně 2-2,5 litru tekutin denně.
Konkrétní číslo se v různých zdrojích liší, zůstává ale forma doporučení, kdy je jedno množství platné pro všechny, bez ohledu na věk, zdravotní stav a další faktory.
Proto je už na začátku potřeba zdůraznit, že ideální denní příjem tekutin je velmi individuální záležitost a odvíjí se od mnoha proměnných. Těmi nejdůležitějšími jsou:
- věk
- aktuální prostředí (klimatizované/neklimatizované prostory, vlhkost vzduchu atd.)
- zdravotní stav
- fyzická aktivita
- strava
Jak tedy poznat, kolik mám právě já vypít?
Kromě toho, že je vždycky potřeba zvážit už zmíněné faktory, které pitný režim ovlivňují, je dobré také všímat si na svém těle známek počínající dehydratace a předcházet jim. V létě se náš výdej tekutin výrazně zvyšuje díky pocení, kterým se ochlazujeme, proto se dehydratace dostaví velmi snadno. Vaše tělo trpí nedostatkem tekutin, když:
- máte sucho v ústech a oschlé/rozpraskané rty
- máte tmavě zabarvenou moč a je jí jen malé množství
- cítíte se ospalí a malátní
- trpíte na bolest hlavy nebo motání hlavy
- máte suchou pokožku, která ztrácí svou pružnost
Určitě také není vhodné pít až tehdy, když pociťujete žízeň – ta je totiž sama o sobě reakcí na už probíhající dehydrataci. Jakmile se cítíte žízniví, znamená to, že již vaše tělo přišlo o zhruba 1-2 % vody v rámci celkové hmotnosti.
Ideální je proto v létě pít průběžně během celého dne a večer před spaním to už s tekutinami moc nepřehánět. Rozhodně není dobré do sebe nárazově „hodit“ litr nebo dva poté, co jsme celý den pitný režim zanedbávali, takovéto výkyvy organismus zatěžují.
A co v létě pít?
Doporučení pro letní pitný režim se, co se jeho složení týká, od pitného režimu v jiných obdobích nijak výrazně neliší. Se vzrůstající teplotou ale roste důležitost jejich dodržování.
Hlavní složku vašeho denního příjmu tekutin by vždy měla tvořit čistá neperlivá voda. Pro mnoho lidí je ale „obyčejná“ voda chuťově nevýrazná a proto ji pijí neradi. I zde je ale řešení – výdejníky vody nebo filtry na vodu, které z vaší vody odstraní případné nežádoucí látky a zlepší tak její chuť i kvalitu.
Pitný režim můžete doplnit i slabými zelenými čaji, méně mineralizovanými vodami nebo přírodními nedoslazovanými šťávami z ovoce a zeleniny. Nezapomínejte ani na tekutiny ve stravě – v létě je všude dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, které mají vysoký obsah vody a jsou tak skvělým doplněním pitného režimu.
Pozor si při vysokých teplotách naopak dejte na kofeinové nápoje (káva a černé čaje tělo naopak odvodňují), alkohol a slazené a sycené limonády (cukr zvyšuje pocit žízně).
A i když horko svádí k tomu, osvěžit se ledově vychlazeným nápojem, je vhodnější dát přednost vlažnému drinku. Proč? Než naše buňky mohou vodu přijmout, musí mít přibližně stejnou teplotu jako naše tělo samotné.
Pokud je studená, musí ji tak nejprve ohřát, což stojí další energii a celý proces doplnění tekutin se tím prodlužuje.
Nezapomínejte proto pravidelně a správně pít, ať si léto můžete vychutnat naplno!3
Pitný režim a děti
Poradenské centrum Výživa dětí je provozováno Občanským sdružením Výživa dětí, které se snaží aktivně podporovat zdravý životní styl dětí, především podporou vhodného stravování.
Členy jsou přední odborníci z oblasti pediatrie a nutričního poradenství, kteří zaručují vysokou odbornou úroveň poskytovaných služeb a zajišťují, aby veškeré aktivity byly v souladu s nejnovějšími poznatky o zdraví dětí a jejich výživě.
Ačkoliv voda nepatří mezi živiny (nedodává žádnou energii), její dostatečný přísun je pro správné fungování těla nezbytný. U novorozenců tvoří tekutiny až ¾ celkové tělesné hmotnosti, s přibývajícím věkem se její podíl zmenšuje.
Udržování vodního hospodářství v rovnováze je jednou z nejdůležitějších podmínek pro správné fungování organismu a tím i pro zdraví.
Vlivem řady metabolických procesů dochází k různě velkým ztrátám vody: 1,2-2 kg (60 %) vody odchází močí, 0,6 kg (20 %) odpařováním kůží, 0,5 kg (15 %) dýcháním a 0,15 kg (5 %) stolicí.
Tyto ztráty je nutné denně nahrazovat a proto je třeba přijímat tekutiny v dostatečném množství s přihlédnutím na individuální požadavky každého z nás včetně dětí – na věk, zdravotní stav, fyzickou aktivitu, teplotu okolí apod.
Kolik a proč vypít?
Tekutiny jsou pro lidské tělo nenahraditelné a zastávají mnoho funkcí: tvoří prostředí pro metabolické děje, rozpouští se v nich většina živin, zvýšeným pocením při sportu nebo v horkém prostředí přispívají k tepelné rovnováze, dodávají tkáním kyslík a další potřebné látky, působí příznivě při trávicích procesech, odvádí zplodiny metabolismu močí aj.
Zatímco dospělým se doporučuje denně vypít 2,5-3 litry tekutin, dětský organismus má potřebu tekutin větší, protože je tvořen větším podílem vody, než organismus dospělého člověka.
Množství tekutin pro dítě je závislé na jeho věku a tělesné hmotnosti. Platí, že čím je dítě menší, tím více tekutin na jeden kilogram své váhy potřebuje.
Potřebné množství tekutin pro děti uvádí následující tabulka:
| 4-7 let | 7-10 let | 10-13 let | 13-15 let | 15-19 let | |
| Celkem (l/den) | 1,6 | 1,8 | 2,15 | 2,45 | 2,8 |
| Z nápojů (ml/kg/den) | 75 | 60 | 50 | 40 | 40 |
Pro devítileté dítě, které váží 38 kg, bude množství tekutin na den: 60 ml x 38 kg = 2 280 ml.
Výpočtem je možné zjistit orientační množství tekutin, které by mělo dítě za den vypít, vždy je ale nutné přihlížet i k řadě dalších faktorů – zda je dítě zdravé, jakou má fyzickou aktivitu, jaké je počasí – v parném létě bude vyšší nárok na příjem tekutin, než v zimním období atd. Dostatečnost pitného režimu zjistíme také podle množství a zbarvení moči. Pokud má moč tmavou barvu, je to známka nedostatečného zásobení organismu tekutinami (pozor, některé doplňky výživy mohou také moč zbarvit tmavě).
Nedostatek tekutin, se kterým se často setkáváme u dětí, které statečně oznamují, že celé dopoledne ve škole nemusely na toaletu, může způsobit v průběhu dne únavu, bolesti hlavy, vyčerpanost či nepozornost ve škole. V případě dlouhodobějšího nedostatku tekutin však může dojít i k onemocněním ledvin a celkovému kolapsu organismu.
Příjem tekutin by měl být rozdělený rovnoměrně do menších dávek během celého dne, není dobré vypít doporučené množství tekutin během časového krátkého úseku. V takovém případě jsou kladeny zvýšené nároky na orgány, které musí vodu zpracovat, a navíc dojde k zaplnění žaludku a ztížení jeho práce. Napít bychom se měli ještě před tím, než subjektivně pocítíme žízeň.
Tekutiny vhodné
Důležitá je správná teplota nápoje, který dítěti podáváme. Obecně platí, že by měly být přiměřeně teplé (cca 20-25 °C). Vychlazené nebo naopak velmi horké nápoje nejsou pro organismus příliš vhodné – tělo se může s výrazným tepelným rozdílem hůře vyrovnávat. Nedoporučuje se ani pití chlazených nápojů v létě a horkých nápojů v zimě.
- Základ pitného režimu by měla tvořit neperlivá stolní voda.
- Bez problému můžeme dítěti podávat také vodu z vodovodu nebo vlastní studny s potvrzenou zdravotní nezávadností.
- Pro děti je vhodný i ovocný sirup, dostatečně zředěný vodou (aby nebyl nápoj příliš sladký).
- Denní příjem tekutin mohou vhodně doplnit také ovocné čaje (například Lipton), které není nutné díky jejich chuti příliš sladit. Pokud jsou děti na sladkou chuť zvyklé, můžeme jim podat čaj oslazený např. medem nebo ovocným sirupem.
- 100% ovocné džusy jsou pro zařazení do pitného režimu dětí také vhodné. Je ale nezbytné, aby byly ředěné stolní vodou v poměru alespoň 1:1. Obsahují totiž velké množství (i když přírodního) cukru a vypití většího množství džusu má za následek rychlý příjem nepřiměřeného množství sacharidů, což není pro tělo, zvláště dětské, nijak výhodné. Citlivým osobám také může způsobit větší množství ovocných kyselin ve 100% džusu žaludeční potíže. Naředěním džusu se tak množství cukru i ovocných kyselin zředí a tělo si s ním mnohem lépe poradí.
Někteří rodiče doplňují pitný režim dětí také mlékem, to však mezi nápoje nepatří. Obsahuje totiž nejen tekutiny, ale dodává také nenahraditelné vitamíny, minerální látky (především vápník) a živočišné bílkoviny, a je proto považováno spíše za potravinu. Do celkového stravování dětí, pokud jim nečiní trávicí obtíže, jej můžeme zařadit také.
Do celkového denního příjmu tekutin se započítávají i tekutiny z polévky, omáčky, voda obsažená v ovoci i zelenině a řadě dalších potravin, v nichž není na první pohled patrná.
Co raději nepít
Velká část dětí, bohužel, hradí svůj pitný režim nápoji, které nejsou z hlediska zdravé výživy vhodné. Jejich favority jsou především sladké limonády.
Ty obsahují velké množství cukru, barviv, případně i kofein a pro děti se nehodí.
Nadměrná konzumace cukrem slazených nápojů vede ke zbytečnému nárůstu energetického příjmu, což může mít za následek vzrůstání tělesné hmotnosti, ale nepříznivě působí i na vznik zubního kazu.
Často také děti chybují, pijí-li ve větším množství minerální vody. Pokud děti aktivně nesportují, jsou zdravé nebo se nepohybují dlouhou dobu v horkém prostředí, nemá jejich organismus na přívod minerálních látek zvýšené nároky.
Pokud zařadíme do pitného režimu dítěte minerální vodu, neměl by její denní příjem překročit přibližně 1 skleničku za den (300 ml). Také je důležité střídat jednotlivé druhy. Každá je totiž specifická svým složením a některé minerální látky mohou výrazně převažovat nad ostatními.
Dlouhodobým pitím stále stejné minerálky by mohlo dojít k nerovnováze mezi jednotlivými minerálními látkami v těle.
Pro pitný režim dětí není vhodné ani velké množství silně koncentrovaného černého čaje nebo černé kávy, se kterou se u starších dětí běžně setkáváme. Kromě přítomnosti kofeinu, který může mít nepříznivý vliv na dětský nervový systém, působí tyto nápoje močopudně, což má za následek odvodňování organismu.
Pokud rodiče připravují dítěti černý čaj, měli by jej udělat slabší a jeho množství za den by nemělo být příliš velké. Jestliže starší děti budou černý čaj a kávu pít, vždy by měly mít i dostatek stolní vody na doplnění tekutin (káva by však u dětí ani u dospívajících neměla být každodenní součástí jejich pitného režimu).
Ovocné džusy, nektary a ovocné šťávy mohou obsahovat velké množství přidaného cukru, barviv a konzervačních látek, některé džusy také vlákniny.
Jejich větší množství by proto mohlo (zejména u menších dětí) působit problémy se zažíváním, zbytečně zvyšovat hladinu krevního cukru i celkový příjem sacharidů a energie.
Navíc časté pití těchto nápojů malé děti rychle zasytí a nemají pak potřebu přijmout dostatek pestré stravy. V krajních případech je známé i horší prospívání malých dětí, které denně velké množství džusů pily.
Bylinkové čaje, které mají vysloveně léčebné účinky, se do pravidelného pitného režimu dětí také nehodí. Mohlo by se totiž stát, že dítě onemocní a na léčivé látky bylinkového čaje bude již tělo zvyklé a proto nepomůže.
Nevhodné jsou pro děti také alkoholické nápoje. Pokud je dospívající okusí, hrozí, že si na jejich pravidelné popíjení zvyknou. Protože mají nepříznivý vliv na řadu orgánů v těle (např.
na centrální nervový systém, mozek, játra, ledviny), není vhodné, aby alkoholické nápoje pili nejen dospělí, natož jejich děti. Pro příležitostné oslavy a pití při nich je lepší dětem nabídnout například dětské šampaňské.
Děti budou mít pocit, že se vyrovnají svým rodičům a menší množství šumivé ovocné šťávy jim jistě neuškodí.
Potřeba tekutin v různých situacích
Do školy raději nachystejte svému potomkovi pití ještě doma současně se svačinou. Hodí se stolní voda, může lehce být i ochucená domácím sirupem, vhodný je i ovocný čaj. Do školy můžete dětem pořídit litrovou láhev s kvalitním uzávěrem, aby se předešlo případnému maléru s rozmáčenými školními pomůckami.
Chystá-li se dítě třeba na školní výlet nebo na jinou delší cestu autem, autobusem nebo vlakem, nezapomeňte jej vybavit podobně. Je možné, že nebude mít několik hodin vůbec možnost nápoj si obstarat.
Pokud se dítě aktivně věnuje sportu, je důležité, aby dostečně pilo i během tréninku a po něm. I v tomto případě by měla být základem neperlivá stolní voda nebo minerálka (mohou být i nepatrně ochucené sirupem nebo cukrem), kterou je nutné doplňovat tekutiny a minerální látky ztracené zvýšeným pocením.
K zapomínání na dostatek tekutin svádí děti zejména plavání, ale i když je vody kolem dost, rozhodně by měly i pít. Dostatečné množství tekutin pro sportovce posoudíte podle hmotnostního úbytku (1 ztracený kilogram nahraďte 1 litrem tekutin nebo počítejte s přibližně 1 litrem nápoje na každých 60 minut pohybové aktivity).
Pokud na druhou stranu dítě odpočívá na pláži nebo v zahradě, nemělo by tekutiny zanedbávat. I když se fyzicky pohybovat nemusí, horké počasí klade na tepelnou reguleci těla značné nároky. Nápoje by ale neměly být ale ani studené (cca 15-20 °C).
Zvláštní nároky na množství tekutin kladou průjmová onemocnění nebo horečka. Při průjmovém onemocnění dochází velmi snadno k dehydrataci a současné ztrátě minerálních látek stolicí (jsou známy i případy úmrtí!). Také při horečkách, kdy dochází ke zvýšenému pocení s cílem ochlazování organizmu, jsou ztráty vody a minerálních látek značné.
V těchto případech je nutné zavést tzv. rehydrataci a tělu získání vody z nápojů ještě více usnadnit. Použít můžeme rehydratační roztok připravený z vody, cukru a soli. Dávkování by mělo být velmi opatrné a soustavné (po lžičkách). U lehčích případů průjmového a horečnatého onemocnění lze ztráty vody a minerálních látek nahradit různými minerálními vodami.
Závěr
Stolní neperlivá voda by měla být favoritem a tvořit základ pitného režimu ve většině situací. Je však vhodné ji prostřídat s dalšími vhodnými nápoji – domácím sirupem, 100% ovocnými džusy ředěnými vodou nebo čaji.
Pokud dítě pít odmítá nebo zapomíná, může pomoci, necháte-li mu plnou láhev či sklenici neustále na očích a k pití jej budete nenápadně pobízet.
V případě, že potomek pít nechce, mějte po ruce také dostatek ovoce a zeleniny, které zajistí alespoň částečné doplnění tekutin do organismu.
Výživa po operaci
Základním úkolem výživy je dodávat organizmu všechny důležité látky ve správném poměru. Po operaci je nutné nějaký čas dodržovat dietu. Výživu doporučujeme upravit tak, aby bylo sníženo množství potravin způsobujících zažívací potíže, popřípadě je zcela vyřadit.
I stomici by měli dodržovat zásady správné výživy jako zdraví lidé. Je však třeba mít na paměti odlišné anatomické poměry ve střevě, které vedou k nutnosti dodržovat specifická stravovací pravidla. Těsně po operaci je složení stravy jiné než v pozdější době.
Propustností střevní sliznice dochází ke ztrátám bílkovin, minerálů a vitaminů.
BílkovinyJejich nedostatek způsobuje zhoršené hojení ran, svalovou ochablost, tvorbu dekubitů, sníženou odolnost k infekcím. Hlavními zdroji jsou maso, mléko, mléčné výrobky, vejce, z rostlinných pak luštěniny.
TekutinyK jejich ztrátám dochází v největší míře při průjmech. Nedostatek způsobuje suchost sliznic, pokles krevního tlaku a zrychlení pulsu.
VitaminyKe ztrátám vitaminů dochází při průjmech. Tělo je neumí samo vytvářet a je odkázáno na jejich přísun potravou. Vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K) se v těle ukládají a vytvářejí tak určitou zásobu. Vitaminy rozpustné ve vodě tělo neukládá (kromě vitaminu B12) a proto je nutné dodávat je průběžně.
Minerální látkyVápník je hlavní stavební hmotou pro kosti a zuby, důležitou roli hraje při činnosti buněk a srážení krve, podporuje dobrou práci nervů a svalů. Ztráty vedou k osteoporóze, křečím, arytmii.
Zdrojem vápníku je mléko a mléčné výrobky, vysoké procento obsahuje mák a sardinky.Draslík spolu se sodíkem slouží k udržování rovnováhy tekutin a elektrolytů v buňkách a tkáních, reguluje krevní tlak, udržuje srdeční rytmus. Ztráty vedou k otokům, zvýšenému krevnímu tlaku, únavě, nervozitě.
Je obsažen v zelenině, bramborách a v čerstvém i sušeném ovoci.
Hořčík je důležitou složkou kostí, podílí se na přenosu nervových vzruchů a hraje roli při kontrakci svalů. Ztráty způsobují tetanie, svalové záškuby, svalovou slabost, arytmii. Je obsažen v zelenině, citrónech, kukuřici, fících, jablkách.
V OBDOBÍ PO OPERACI VOLÍME BEZEZBYTKOVOU STRAVU
Technologická úpravaPři přípravě jídel používáme vaření, dušení, pečení bez tuku pod poklicí, aby se netvořila kůrka. Maso nejprve zbavíme viditelných, nestravitelných zbytků, opečeme nasucho, podlijeme netučným vývarem nebo vodou a přikryté dusíme nebo pečeme.
Šťávu či omáčku na maso zahustíme moukou, na sucho opraženou a rozmíchanou ve vodě. Šťávy nerestujeme, ani nepoužíváme jíšku. Do hotového pokrmu přidáme čerstvé nepřepálené máslo. Vyvarujeme se smažení, pečení na tuku a přidávání jíšky. Jídlo podáváme v klidném prostředí, raději v menších porcích (5–6x denně) ani horké, ani studené.
Pro úpravu mikrobiální střevní rovnováhy použijeme probiotika (například Bifidobacterium bifidum, Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei), která chrání zažívací trakt, snižují hladinu cholesterolu, působí proti infekci a harmonizují zažívání po antibiotické léčbě (jogurty, jogurtová mléka, tvarohové sýry).
Pokud potřebujete vyšší energii, můžete přidávat dietetické moduly – přípravky zvyšující energii nebo bílkoviny.
Výběr potravinStrava je přísně individuální – jednoznačné stanovisko při výběru jídel nelze určit.
- Pečivo: suchary, veka, rohlíky netučné, piškoty, starší vánočka.
- Mléko a mléčné výrobky: mléko nepodáváme jako samostatný nápoj. Pokud snášíte mléčné výrobky, používejte nízkotučné sýry, krájený sýr, netučný tvaroh, nízkotučný bílý jogurt s živou kulturou.
- Polévky: vývary z hovězího nebo drůbežího masa, ze kterého odstraníme viditelný tuk, doplníme rýží, těstovinou, kapáním. Polévky obilninové, lisované bramborové, zeleninové, žemlové.
- Maso: libové hovězí, vepřové, telecí, kuřecí, krůtí, králičí, filé, kapr, šunka, také klokaní, pštrosí, losos, treska.
- Přílohy: dušená rýže, těstoviny, jemný knedlík, bramborová kaše.
- Omáčky: rajská, koprová (při snášenlivosti mléka), dietní svíčková s prolisovanou zeleninou.
- Tuky: čerstvé máslo na pečivo nebo na omaštění pokrmu, olivový olej.
- Vejce: jako samostatný pokrm nepodáváme, k přípravě jídel používejte celá vejce v menším množství.
- Ovoce: výběr je velmi úzký, ze syrových druhů můžeme podat pouze zralé banány. Jablka, broskve a meruňky zbavíme jader a slupek, dusíme a prolisujeme.
- Zelenina: nepoužíváme syrovou, nejvhodnější je vařená mrkev, jemně nastrouhaná nebo rozmixovaná. Celer, petržel, špenát, hlávkový salát jemně krájený.
- Koření: pokrmy mírně solíme, kořeníme jemně mletým kmínem nebo vývarem z kmínu, koprem, petrželovou natí, vanilkou, citrónovou šťávou. K ochucení jídel je možné použít kořenící přípravky Vegi-vegi a Family-vegi. Vhodné koření a bylinky: bazalka, dobromysl (oregáno), fenykl, kmín, koriandr, majoránka, máta, mateřídouška, meduňka, pažitka, petrželka, pomerančová kůra, puškvorec, rozmarýn, saturejka, tymián, muškátový oříšek, paprika sladká, skořice.
- Pro zastření chuti a vůně některého jídla můžeme použít i výraznější koření (např. do pomazánek dáme česnek, hořčici, kyselou okurku, kečup, cibuli, citrónovou šťávu apod.)
- Moučníky: podáváme v omezeném množství, nepoužíváme těžké, máslové krémy. Vhodné jsou piškotová roláda s džemem, piškotová bublanina s meruňkami, piškot s citrónovou polevou, bílkový chlebíček, ovocné řezy se želatinou, ovocný kysel, při snášenlivosti mléka vanilkový krém, bílková pěna šlehaná s džemem, tvarohový krém šlehaný s džemem, sněhové pečivo.
Dietní opatření pro pacienty s komplikacemi na GIT (trávicím traktu) při/po chemoterapiiProděláváte nebo jste již prodělali náročnou léčbu, která může být doprovázena různými komplikacemi způsobenými poškozením některé z částí zažívacího traktu. V dutině ústní může docházet ke změnám vnímání chuti, k polykacím obtížím, bolestem v ústech, k suchosti sliznic. Na oslabené sliznici střeva mohou vznikat záněty, docházet může k malabsorpcím (poruchám vstřebávání živin), průjmům nebo naopak k zácpě.
Doporučení při nechutenství
- volný, neškrtící oděv
- vyhýbat se „pachům z kuchyně“
- individuální výběr pokrmů
- podávat častěji malé porce pokrmů
- lehce stravitelné, nedráždivé pokrmy,
- nepodávat: tučné potraviny a pokrmy, smažené pokrmy, koncentrované pokrmy, příliš horké pokrmy a nápoje u dětí se snažíme nazdobit talíř, vytvořit
- různé tvary např. zvířátek
- jídlo konzumuje celá rodina
- vyhýbáme se výrazům, které od jídla odrazují
- před hlavními jídly nepodáváme nic, co by způsobilo zasycení
- v těchto případech se doporučuje pikantnější pestrá strava (výjimka potvrzuje pravidlo), aby jídlo mělo výraznější chuť (čichové a chuťové buňky jsou v tomto období poškozeny)
- po jídle odpočívat v polosedě
- nápoje mezi jídly a bez CO2
- žaludeční nevolnost zmírňuje: „vyprchaná“ cola po lžičkách, neperlivá voda s citrusy, led v nápojích, slané netučné crackery
- při změnách chuti je vhodné čistit častěji zuby, vyplachovat ústa, zvýraznit chuť kořením
- chvála bílkovinám, pozor na volné sacharidy
- plnohodnotná náhrada masa = tvrdý sýr
- kvalitní náhrada masa = vejce, měkké sýry, tvaroh, pudink, mléčné dezerty, mléko
Co je parenterální výživa?Parenterální výživa je umělá výživa, která je podávána přímo do oběhu, obvykle do žil. Podává se pouze tehdy, pokud nemocný není schopen přijímat stravu a netoleruje výživu enterální. Obsahuje glukózu, bílkoviny, tuky, minerály a vitaminy.
Co je enterální výživa?Enterální výživa je umělá výživa, která je určena pro podání do zažívacího traktu. Výhodou je šetrnost pro pacienta. Zlepšuje funkci střevní stěny.
Podává se sondou (tenká trubička zavedená nosem do žaludku nebo do tenkého střeva). Může se podávat i ústy, popíjením, jako doplněk stravy. V současné době je na trhu mnoho výrobků s rozsáhlou škálou příchutí.
Jako doplněk stravy doma doporučujeme vychladit a popíjet mezi jednotlivými jídly.
Co je vláknina a jak je důležitá v našem jídelníčku?Vlákninu dělíme na rozpustnou ve vodě, ta je obsažena v ovoci, a jejím zástupcem je pektin.
Dále pak na vlákninu nerozpustnou, která váže vodu jen velmi málo a ta je obsažena v luštěninách a celozrnném pečivu.
V klidové fázi po rekonvalescenci je vhodné postupně potraviny s vyšším obsahem vlákniny opět zařazovat do jídelního lístku, protože má mnoho pozitivních účinků:
- Zpomaluje vstřebávání a trávení.
- Snižuje hladinu tuku v krvi.
- Snižuje krevní tlak.
- Snižuje riziko rakoviny tlustého střeva.
- Velice pozitivně působí proti zácpě i proti průjmu.
Doporučená denní dávka je 20–40 g. Rozpustnou vlákninu můžeme zakoupit i v lékárně jako výživový doplněk.
Pitný režimDoporučuje se pít dostatek tekutin (2–2,5 l denně). Je vhodné oddělit pití od konzumace tuhé stravy. Vhodné jsou čaje, minerálky bez bublinek, slabé ovocné šťávy ředěné vodou, mrkvová šťáva. Pozor – nedostatek tekutin může přivodit zácpu nebo ucpání stomie.
Výživa v klidovém obdobíPo odeznění komplikací, pokud se budete cítit dobře, není striktní omezení ve výběru potravin. Váš energetický a biologický příjem musí zabezpečit fyzickou aktivitu.
Pokud máte sklony k nadváze, upravte příjem stravy vhodným výběrem, množstvím a úpravou potravin. Stravování je zcela individuální, každý si musí vytipovat vhodné potraviny.
Zpočátku je dobré opatrně ochutnat nově zařazené jídlo a poznamenat si druh, množství a zkušenosti s ním. Jedno jídlo nemusí vyhovovat dvěma různým lidem.
Když Vás trápí tvorba plynů…Pokud máte potíže s plynatostí, omezte následující potraviny: nápoje s kofeinem (čaj, cola, káva), nápoje s bublinkami, pivo, květák, kedluben, česnek, chřest, pažitku, cibuli, zelí, reveň, čerstvé ovoce – zejména hrušky, ořechy, vejce, vaječné výrobky, majonézu, ryby, uzené maso, houby, živočišné tuky, ostré koření.Do jídelníčku naopak zařaďte potraviny, které tvorbu plynu potlačují: borůvky, brusinky, petržel, hlávkový salát, špenát, jogurty, kyselá jablka. Kromě vyjmenovaných potravin může tvorbu plynů vyvolat i spolykaný vzduch při rychlém jídle, hladovění, nedostatek pohybu, špatné kousání. Také celozrnné potraviny u někoho způsobují nadýmání, vhodné je různé druhy vyzkoušet. Při potížích s nadýmáním zkuste natáhnout nohy a masírovat břicho.
Co je dobré vědětPotraviny projímavé: alkoholické nápoje, pivo, sušené švestky, fíky, čerstvé ovoce, ovocné šťávy (mimo borůvek), reveň, zelí (i kysané), cibule, káva, mléko, ovesná kaše, nápoje s bublinkami, ostré koření, hovězí bujón, lněné semínko (drcené), nehlazená rýže, sladký mošt, hrozny, celozrnný chléb, pšeničné otruby, ledová voda, cukr.Potraviny spíše stavějící: strouhaná jablka se slupkou, banány, borůvky, rozinky, brambory, kukuřice, ovesné vločky.
Letní stravování podle TČM
Letos na sebe léto nenechalo dlouho čekat a slunečné dny odstartovalo rovnou ve vyšších teplotách.
Úroda na zahrádkách dávno dozrává a dlouhé dny nás opět vybízí k aktivnímu a radostnému prožití období náležícímu elementu ohně. To je z pohledu čínské medicíny spojeno s radostí, hořkou chutí a z orgánů se srdcem.
Měli bychom ho proto posilovat a chránit svůj organismus před přehřátím. Jak? Například vhodnou stravou.
Už v předchozích článcích jsem zmiňovala, že sladění jídelníčku s aktuálním ročním obdobím pomáhá udržet rovnováhu v našem těle. Provázanost orgánů, čchi i krve pak pracuje v harmonickém celku. Pojďme se tedy podívat, jak ji můžeme podpořit obyčejnou stravou.
Není to velká věda. Příroda nám opět sama napovídá výběrem plodů a rostlin, které v tomto čase hrají všemi barvami. Jsou to především potraviny, které organismus osvěžují, zvlhčují jin a podporují tvorbu tekutin. V kuchyni upřednostňujeme krátkou tepelnou úpravu jako napařování, blanšírování nebo krátké vaření v kombinaci se syrovou stravou.
Lidé s oslabenou slezinou by to však se syrovou stravou neměli přehánět. Platí zde pravidlo, že čím syrovější, tím chladnější, a naopak čím více tepelně zpracovaná, tím více zahřívající.
Proto bychom v letních dnech měli omezit smažená a pečená jídla, a pokud například vyrazíme s přáteli na grilovačku, horký charakter ugrilovaných dobrůtek je vhodné vykompenzovat salátem z čerstvé zeleniny pro vyvážení celkového termického účinku.
Letní jídelníček by se měl skládat z lehké stravy bohaté na zeleninu a s minimálním obsahem tuku. Tuk a živočišné produkty zařazujeme během těchto měsíců méně. Zato čerstvou zeleninou všech barev nešetříme. Ideální jsou například okurky, rajčata, salát, polníček, čekanka nebo rukola. Pochutnat si můžeme také na čerstvém ovoci.
Příjemně osvěžujícím zástupcem je například meloun nebo borůvky, jejichž sezóna právě začíná. Základ jídelníčku stále tvoří obiloviny, tentokrát s převahou kukuřice, dlouhozrnné rýže nebo quinoy. Pokud jídlo nepřipravujeme s živočišnými produkty, např. masem, pak je pro vyvážený poměr bílkovin kombinujeme s luštěninami.
V létě především s tofu, mungo fazolkami nebo červenou čočkou. Hotový pokrm se nebojte ochutit bazalkou, tymiánem, rozmarýnem nebo třeba oreganem, které podporují trávení.
Naopak velmi opatrní buďte se zázvorem, skořicí, hřebíčkem nebo česnekem, tato koření totiž organismus dlouhodobě zahřívají a v horkých dnech je lepší se jim raději úplně vyhnout.
A co pít? Rozhodně pijte dostatečně! Voda, domácí okurková limonáda, domácí citrusová limonáda, mátový čaj, nebo i zelený čaj dokážou příznivě osvěžit.
Skvěle například působí i čaj z pampelišky, která díky své hořké chuti a osvěžující povaze pročišťuje horko a napomáhá trávení, a pro níž u nás nemusíte chodit daleko.
Naopak pozor si dejte na přílišnou konzumaci kávy, červeného vína nebo tvrdého alkoholu, neboť silně zahřívají, vysušují tekutiny, a mohou tak zraňovat jin.
S každým ročním obdobím se pojí určitá emoce, a tou je v létě radost. Nezapomínejte proto věnovat dostatek své letní energie radostným chvílím s rodinou i přáteli, svým oblíbeným aktivitám a užívejte si prodloužených dnů.
- autor: Zuzana Košařová
- foto: Shutterstock.com
Zdravý životní styl – to zní dobře
Pod pojmem zdravé stravování rozumíme výběr jídel, která poskytnou našemu organismu nezbytné živiny a energii na základě denní potřeby, což nám naopak zajistí optimální zdraví.
Zvláště prozíravý výběr potravin v dospívání i v dospělém věku může navíc snížit riziko výskytu určitých onemocnění, jako je obezita, infarkt, hypertenze, cukrovka, určité typy rakoviny a osteoporóza. Způsob stravování se liší u jednotlivých kultur a národů, což je dáno především geografickými podmínkami, náboženstvím apod.
Navíc existují různé přístupy ke stravování (vegetariánství, makrobiotika, výběr jídel dle krevních skupin, zastánci uzenin…), nelze tedy přesně vyjmenovat co by měl člověk jíst, ale určitá doporučení pro zdravé stravování lze učinit.
Hlavními zásadami zdravé výživy jsou:
Jíst pestrou stravu – Tento koncept patří mezi nejkonzistentnější stravovací doporučení na světě. Pro udržení dobrého zdravotního stavu potřebujeme více než 40 různých nutričních látek a žádná potravina nemůže sama o sobě zajistit příjem všech těchto látek.
Důležitá je i pestrost úpravy stravy. Jinak bychom měli jíst v zimě a jinak v létě.Jíst pravidelně – Dodržování určité pravidelnosti je důležité zejména pro děti školního věku, adolescenty a starší osoby.
Také nesmíme zapomenout na přiměřenost porcí, ať už jde o tři vydatná jídla denně, nebo šest menších porcí či svačin. Zvlášť důležitá je snídaně, protože poskytuje energii, která tělo nastartuje po celonočním půstu.
Jíst méně slaných jídel – Sůl je složena ze sodíku a chloridu a přestože je sodík nezbytnou živinou, často ho konzumujeme příliš mnoho. Jeho nadbytek způsobuje zvýšení krevního tlaku, je spojován s osteoporózou a rakovinou žaludku.
Jíst méně cukrů –Jednoduché cukry nemají žádnou nutriční hodnotu, při jejich nadměrném konzumování se ukládají v těle ve formě tukových zásob a navíc způsobují další chuť na sladké. Přesto se však dají v menším množství tolerovat jako zdroj energie.
Jíst více potravin bohatých na vlákninu – Vláknina nás nasytí, cítíme se plnější, napomáhá peristaltice střev, a tím zabraňuje rakovině tlustého střeva, pomáhá regulovat hladinu cholesterolu, a tak snižuje riziko srdečních onemocnění.
Doporučované denní množství je 25-30gm, což ve většině potravin námi během dne konzumovaných obsaženo není. Příjem vlákniny můžeme zvýšit příjmem celozrnných potravin, ovoce, zeleniny či luštěnin.
Zvýšíme-li příjem vlákniny, nezapomínejme také pít více tekutin, zejména vody, abychom se vyhnuli zácpě.
Snížit příjem tuků – Tuk sice potřebujeme pro správnou funkci našeho organismu (obaluje a tak chrání vnitřní orgány pro nervový a reprodukční systém), často jej však konzumujeme nadbytek. Při nadbytečné konzumaci tuku hrozí riziko srdečních onemocnění, rakoviny a obezity. Nutno zvýšit konzumaci lehkých nenasycených tuků- olivový olej, konopný olej atd.
Jíst více ovoce a zeleniny – Stále většina z nás nejí minimálně doporučené 2-4 kusy ovoce a 3-4 porce zeleniny denně. Ovoce a zelenina obsahují velké množství vlákniny a vitamín A a C, které hrají důležitou roli při obraně proti onemocněním a stárnutí.
Pít dostatečné množství tekutin