V Česku trpí demencí půl milionů lidí. A bude hůř

Více než 2,8 milionu Čechů potřebuje alespoň jedenkrát za rok pomoc psychiatra. Rizikovou skupinou jsou například cukrovkáři. Pravděpodobnost, že budou trpět depresemi, je až čtyřikrát vyšší.

Praha – Šíří se stejně rychle jako rakovina, tvrdí o depresi a dalších psychických poruchách odborníci.

Počet pacientů se podle nich za posledních dvacet let téměř zdvojnásobil – odborníka potřebuje alespoň jedenkrát za rok více než 2,8 milionu lidí.

A bude hůř. „Za patnáct let budou depresivní poruchy vůbec tou největší zátěží, se kterou se bude lidstvo potýkat,“ upozorňuje profesor psychiatrie a přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jiří Raboch.

Nárůst pacientů má podle něj na svědomí stárnutí populace – stále větší počet lidí trpí stařeckými demencemi. Za další poruchy může prohlubování sociálních rozdílů nebo nevhodný životní styl. Například pokud někdo trpí obezitou a cukrovkou, má až čtyřikrát větší šanci, že se bude léčit i s depresemi.

Aktuálně.cz: Podle statistik přibývá lidí, kteří trpí nějakou duševní poruchou. Čím to je? Jiří Raboch: Zveřejněné údaje vypadají hrozivě. Ve skutečnosti to ale tak děsivé není.

Je sice pravda, že polovina lidí zřejmě onemocní během života nějakou duševní poruchou, my ale do této skupiny poruch zahrnujeme i méně závažné problémy.

Patří sem nejenom nespavosti, deprese a úzkosti, ale také například dětské fóbie, což jsou většinou jen přechodné záležitosti, nebo demence ve stáří.

Kolik lidí se musí s duševními poruchami opravdu léčit u odborníka?Do psychiatrické ambulance pravidelně dochází asi půl milionu lidí. Ten počet ovšem do budoucna poroste.

Podle studií, které organizovala Světová zdravotnická organizace ve spolupráci se Světovou bankou a Harvardskou univerzitou, budou za patnáct let depresivní poruchy vůbec tou největší zátěží, se kterou se bude lidstvo potýkat.

Jak si to vysvětlujete?Duševní poruchy nahradí nemoci, se kterými jsme se už díky moderní medicíně vypořádali. Dnes už nebojujeme s vysokou novorozeneckou úmrtností, podařilo se ji snížit na minimum. Potlačili jsme dětské infekce, máme účinná antibiotika, dokážeme vyléčit srdeční choroby.

Díky tomu žijeme podstatně déle. Během tohoto delšího života se ale začneme potýkat s jinými problémy – stále více nás budou trápit takzvané civilizační choroby. A mezi ty nepatří jen hypertenze, cukrovka nebo obezita, zahrnují se sem právě i duševní poruchy, především ty afektivní.

Šíří se to rychlostí epidemie.

Duševní poruchy jsou tedy civilizační nemoci? To také vznikají ze stejného důvodu jako cukrovka či vysoký krevní tlak – nedodržováním zdravého životního stylu?Jistě. K šíření duševních poruch přispívá náš životní styl a jeho biologické i psychosociální aspekty. Řada civilizačních chorob je dokonce navzájem propojena.

Například obezita souvisí s duševními chorobami výrazně. Úzká souvislost je prokázána také mezi depresí a diabetem. Uvádí se, že v běžné populaci trpí depresí asi pět až sedm procent lidí. Ve skupině lidí s cukrovkou je to daleko víc – asi deset až dvacet procent.

Pacientů, kteří trpí současně depresí a onkologickými nemocemi nebo Parkinsonovou chorobou, je až padesát procent.

Čím to je?Hrají v tom roli faktory psychosociální i biologické. Pokud máte vážnou chorobu, působí to na vás negativně. Začnete mít problémy v práci i v partnerském vztahu.

Z hlediska biologického se to zase dá vysvětlit tak, že se v obou případech – u depresivních poruch i cukrovky – v těle objevuje zvýšená zánětlivá aktivita. Deprese je stejně jako cukrovka onemocnění celého těla.

Postihuje endokrinní systém, imunitní i cévní systém.

Jak proti depresi bojovat?Podobně jako proti dalším civilizačním chorobám. Důležitá je strava a pohyb. Dřív jsme chodili pořád pěšky, nyní všichni jezdí autem. Měli bychom jíst pestře – trošku masa, trošku zeleniny, ovoce a cereálie. Já jsem navíc velkým přívržencem konzumace čerstvých ryb, které nám zajistí dostatek omega-3 nenasycených mastných kyselin.

Pokud jich máme málo, zase to souvisí s výskytem duševních poruch – depresí, úzkostných poruch i demencí. Je na to celá řada studií. To ale není všechno, důležité je také světlo. Dřív, když byla tma, tak se spalo, a když bylo světlo, tak se pracovalo a žilo. Teď když se podíváme z družice na svět, tak ten pořád svítí.

To samozřejmě ovlivňuje naše biorytmy a souvisí to s výskytem depresí.

Zaznamenala jsem i teorie, že se na výskytu některých duševních poruch, hlavně schizofrenie, podepisuje odkládání rodičovství na pozdější věk. Je to pravda?Ano. I to zvyšuje riziko duševních poruch. Platí to nejen u matek, ale také u otců.

Nedávno byla v britském časopise Nature publikovaná studie, která dokonce potvrzovala, že starší otcové předávají svým dětem ještě více genetických změn než starší matky. Tím u svých potomků zvyšují možnost výskytu autismu nebo schizofrenie. Na duševním zdraví lidí se ale podepisuje i to, že spolu rodiny málo žijí a komunikují.

Místo abychom řešili, jak to udělat, aby se mohla o dítě starat sama máma, debatujeme, jestli bude dítěti lépe v obyčejné, nebo v lesní školce.

Jak si v počtu duševních poruch vede Česko v porovnání s ostatními státy Evropy nebo světa?My tady v Česku nemáme dobře zpracované epidemiologické studie, podle kterých bychom se mohli srovnávat se světem. Obecně lze ale říct, že co se týká struktury pacientů, kteří přicházejí do psychiatrické péče, tak je to v celém civilizovaném světě přibližně stejné. Jediné, v čem se Česko vymyká, jsou sebevraždy. A to už historicky.

Jsou tady častější?Před druhou světovou válkou jsme byli dokonce světová špička. Je zajímavé, že to platilo pro všechny bývalé země rakouské monarchie – tedy pro Česko, Maďarsko a Rakousko. Po druhé světové válce to kupodivu spadlo dolů, neví se přesně proč.

Další vlna sebevražd se zvedla po okupaci Československa bratrskými armádami v roce 1968 a 1969. A přibývat jich znovu začalo i v posledních několika letech. Platí to hlavně v kategorii mužů. Ročně tady napočítáme asi 1650 mrtvých lidí, kteří dokončili svůj život sebevraždou.

Proč to tak je?Dalo by se to dát do souvislosti s ekonomickou recesí. Potvrzují to některé zahraniční studie, například ze Španělska, kde byla krize velká, nebo ze Spojených států a Řecka.

Ostatně prokázáno je i to, že v místech, kde jsou mezi lidmi velké rozdíly v příjmech, je i daleko větší koncentrace duševních poruch. Platí to například ve Spojených státech.

Naopak v Japonsku, kde takové rozdíly mezi lidmi nejsou, je depresí a úzkostí podstatně méně.

Jak člověk pozná, že už by měl kvůli duševní poruše vyhledat odborníka?Je pravda, že všichni tu a tam špatně spíme, jsme nervózní nebo máme špatnou náladu. Ale když obtíže trvají delší dobu, třeba u depresí udáváme minimálně čtrnáct dnů, navíc začnou ovlivňovat náš dosavadní běžný život, je to první signál, jestli bychom neměli vyhledat odborníka.

Co znamená, že začnou obtíže ovlivňovat běžný život?To znamená, že ráno nemůžete vůbec vstát z postele, nemůžete odejít do práce, přestaly vás bavit vaše dřívější zájmy, jste o hodně méně pracovně výkonní, nemáte zájem o sex. Začnete mít pocit, že už toho nedokážete víc.

Co na takového pacienta v ordinaci čeká?Lidé s duševní poruchou většinou nejprve kontaktují svého praktického lékaře. A ten skutečně dokáže jednodušší poruchy zvládnout.

Řešení je většinou farmakologické. Teprve ve složitějších případech pošlou pacienta dále – buďto k psychologovi, u kterého následuje psychoterapie, nebo k psychiatrovi, kde se potom postupy kombinují.

Na pacienta čeká medikace, ale i terapie.

Jaké terapie se používají?Možné jsou například skupinové terapie. Nedávno udělali na Mayo Clinic sice krátkou, ale zajímavou studii, během které se sledovali lékaři se syndromem vyhoření.

Lékařům se doporučilo, aby se jednou za čtrnáct dní scházeli v pracovní době k lehce strukturovaným pracovním setkáním, při kterých si měli sdělovat své trable, pocity a co s tím kdo dělá. Zjistilo se, že když to dělali dlouhodobě, terapie jim pomohla.

Najednou své problémy zvládali lépe. Blahodárně působí také jóga. No a pomáhá i muzikoterapie – ostatně už David léčil krále Saula tím, že mu hrál na harfu. Je skutečně prokázáno, že hudba ovlivňuje naše vegetativní funkce – srdeční rytmus, krevní tlak, motoriku a dýchání.

Určitý typ vážné hudby dokázal zvýšit u skupiny studentů dokonce jejich kognitivní schopnosti.

Která to byla hudba?Tuším, že to byla Beethovenova 9. symfonie.

Na terapii jsem se ptala schválně, protože podle statistik Psychiatrické společnosti má každý psychiatr na svého pacienta v průměru jen třináct minut…To je pravda.

Ale za třináct minut nemusíte stihnout jenom předepsat lék, dá se udělat daleko víc věcí. Navíc těch třináct minut je průměrná doba.

Některý pacient si přijde jen pro recept, takže stráví v ambulanci sotva dvě minuty, s dalším potom můžete pracovat víc. Je to individuální.

Pomůže péči o pacienta zlepšit reforma, kterou začalo připravovat ministerstvo zdravotnictví?Řekl bych, že pokud se opravdu uskuteční všechny naplánované projekty, se kterými se dnes počítá, tak se v následujících deseti letech opravdu kvalita české psychiatrické péče zlepší.

Půl miliónu voličů-penzistů má kognitivní problém. Ovlivňuje výsledky voleb i snížené IQ?

Zpráva o stavu demence, již publikovala v roce 2015 Česká alzheimerovská společnost – dočteme se v ní děsivý fakt: v roce 2014 trpělo diagnostikovanou demencí téměř 153 tisíc lidí. Asi sto tisíc žen a padesát tisíc mužů. Tento nápadný rozdíl je dán jednak větší náchylností starých žen k těmto potížím, za druhé ale také výrazně vyšším věkem, kterého se u nás proti mužům ženy dožívají.

Takže se své demence dožije více stařenek než stařečků. A zdrcující většina z nich má volební právo. O ně přicházejí až v těžkých, posledních předsmrtných fázích demence, kdy už nemluví, nechodí a na volby si opravdu nevzpomenou. Ale u lehké a střední demence z celé řady důvodů ke zbavení volebního práva nedochází – nebo jen výjimečně.

Proč mají dementní senioři zachované volební právo? Jednak, pokud má takový senior příbuzné, kteří se o něj starají, nebo žije sám, tak není nikoho, kdo by navrhl zbavení.

To přichází v úvahu především tehdy, když je senior v ústavní péči, kde si ho všimnou.

I v takové situaci však bývá dementní senior často na mnohých právech omezen (třeba smí disponovat jen omezenou částkou peněz), ale ne na tom volebním.

Budete mít zájem:  Neznalost zákona neomlouvá - ani volební oranžádu či guláš

Řada psychiatrů, byť třeba pacienta nějak omezí, volební právo seniorovi ponechá. Jednak lékaři vycházejí z pravdivého předpokladu, že takový senior má stejný (tedy žádný) potenciál pochopit politické procesy jako voliči s nejnižším IQ. A za druhé mnozí psychiatři takové voliče našim politikům přejí. Takže velká většina lidí s demencí volební právo má a mnozí z nich volit chodí.

Česká alzheimerovská společnost upozorňuje na další fenomén, který musíme brát v úvahu při přemýšlení o našich volbách: „Mírná kognitivní porucha (Mild Cognitive Impairment — MCI) je poměrně široký pojem používaný k popsání mírných, ale měřitelných poruch paměti či poznávacích funkcí, například soustředění, rozhodování nebo orientace.

Člověk s mírnou kognitivní poruchou má tedy s pamětí o něco větší potíže, než odpovídá jeho věku, rozhodně ale nesplňuje kritéria pro diagnózu demence. Tato mírná porucha — na rozdíl od demence — nijak zásadně nebrání v každodenních aktivitách a soběstačnosti.

Podle současných studií je v populaci 65letých a starších lidí výskyt mírné kognitivní poruchy přibližně 20 %, tedy jedna pětina.“ Konec citace. Slušně se to mezi lidmi popisuje frází „s dědečkem je to pořád těžší“, případně „babička už je taková trošku senilnější“.

A všichni tito lidé mají volební právo, protože jejich kognitivní nedostatečnost je diskrétní, nevykazuje žádné excesy.

To, že někdo po celoživotním sledování baletu na veřejnoprávní televizi najednou přepíná mezi TV Barrandov a TV Šlágr, není důvodem ke zbavení volebního práva.

Přesto člověk subdementní už není schopen z politiky pochopit také nic než hesla.

A kolik takových je? Český statistický úřad podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 zachytil na území České republiky 1 644 836 osob starších 65 let.

Dvacet procent osob nad šedesát pět let trpí mírnou kognitivní poruchou. To je 329 tisíc voličů. Dementních je 153 tisíc. Dohromady přes 480 tisíc. Skoro půl miliónu hlasů tedy mají (a mnozí z nich i při volbách odevzdávají) lidé mající narušené poznávací a rozhodovací procesy.

Když k tomu připočteme hlasy mladších voličů, kteří mají IQ do výšky 90 — populace s nejnižší inteligencí –, dojdeme k okouzlujícím výsledkům. Voličů u nás je asi osm miliónů čtyři sta tisíc a IQ do devadesáti má asi dvacet procent z nich. To je 1 680 000 voličů. Nazvěme je nejhloupějšími.

A když sečteme nejhloupější a senilní, tak i když odečteme sto šedesát tisíc těch, co k volbám nedorazí nebo nemají kvůli demenci volební právo, docházíme k úctyhodnému počtu dvou miliónů slaboduchých voličů. Nemyslím hloupé, těch je samozřejmě mnohem víc. Myslím skutečně slaboduché.

Takové, kteří mají opravdový kognitivní problém. Výše uvedená oficiální čísla ukazují, že je to každý čtvrtý volič. Proto by bylo asi načase zrevidovat princip všeobecného volebního práva a ponechat je jen lidem, kteří projdou základním inteligenčním testem.

Pokud je totiž každý čtvrtý volič dementní nebo slabomyslný, má demokracie vážně problém.

Aktuality

Soud zrušil opatření ministerstva zdravotnictví, které bránilo lidem v návratu z ciziny, pokud se předem neprokážou negativním testem na covid-19. Tato část protiepidemických opatření je podle rozhodnutí soudu nezákonná. Lidé se mohou či musí podrobit léčbě a izolaci až po návratu domů.

Vyvarujte se snahy pokoutně získávat ivermektin, nepodporujte černý trh, neužívejte jeho verzi pro zvířata a nesnažte se jím léčit sami doma, znovu veřejnosti připomněl Státní úřad pro kontrolu léčiv (SÚKL). Některé protizákonné nabídky přípravku na internetu už úřad prověřuje.

Důležitější než občanka se patrně brzy stane jakýsi „covidový“ pas. Držitelům doloží, že nejsou rizikem pro ostatní a umožní jim nakupovat, zajít do restaurace nebo třeba cestovat. Jeho podoba teprve vzniká, ale půjde nejspíš o aplikaci v mobilním telefonu, kterou se lidé budou prokazovat.

Spojené síly vládních stran ANO a ČSSD společně s komunisty dnes ve Sněmovně prodloužily nouzový stav země o další dva týdny do 11. dubna. Veškerá protiepidemická opatření zůstanou beze změn nejméně do konce Velikonoc. Pak o nich chce vláda znovu jednat.

Medici a studenti zdravotnických škol už tři týdny pomáhají v nemocnicích na covidových i běžných odděleních přetíženému personálu. Pracovní povinnost jim od 8. března uložila vláda. Studenti jsou tak v jednom kole, nejenže pracují, ale také se připravují na zkoušky či maturitu.

Kolektivní imunity dosáhne Česko podle plánů vlády a ministerstva zdravotnictví až koncem léta, skoro nejpozději v Evropě. Mohlo přitom nakoupit jako jiné země podstatně více vakcín. Tam, kde to udělali, plánují mít kolektivní imunitu už koncem června. Tomu se Česko ani neblíží.

Odmítali nosit roušky, věřili nesmyslům, šířili lži, užívali neúčinné léky, demonstrovali, vyvolávali nepokoje a namísto sociálních sítí měli letáky. Tak se chovali lidé před sto lety za španělské chřipky. Dnes, tváří v tvář epidemii covid-19, jako by se situace opakovala. Popírači se zdají být věční.

Stát byl na epidemii nepřipravený, neměl plán, ve skladech chyběly pomůcky. Jejich další nákup provázel chaos a s tím i velké rozdíly v cenách, v kvalitě pomůcek i problémy s dopravou. To je verdikt NKÚ, který prověřoval reakci státu na nákazu koronavirem v loňském roce.

Chaos, nepřipravenost, podivné nákupy, ještě podivnější ceny, nekvalitní zboží – to vše podle NKÚ provázelo loni snahu vlády zajistit zdravotníkům nedostatkové ochranné pomůcky. Souhlasí i šéf lékařské komory, ale zároveň upozorňuje, že ochrana zdraví a životů měla přednost.

Minutou ticha v pravé poledne si dnes země připomněla památku obětí pandemie covid-19. Uplynul přesně rok od úmrtí prvního člověka v Česku na novou nákazu koronavirem. K pietní akci se připojila i církev a proto zároveň zazněly i zvony kostelů. Památku uctili i záchranáři napříč republikou.

Mezi českými lékaři a lékařkami byste jen těžko našli někoho, kdo by odmítal očkování proti nákaze covid-19. Prakticky všichni by ji také doporučili svým pacientům. Ukázal to rozsáhlý průzkum lékařské komory, která oslovila všechny lékaře v zemi.

V pondělí v poledne se do minuty ticha rozezní kostelní zvony, rok od prvního úmrtí na nákazu koronavirem v Česku. Pietní akce připomene oběti pandemie covidu, kterých je už skoro 25 tisíc. Bude i symbolickým rozloučením s těmi, kterým se ho nemohlo dostat.

Vláda vyslyšela odborníky a prodloužila platnost dosavadních protiepidemických opatření. Ta měla původně skončit v neděli. Jedinou úlevou ze zákazů je částečné uvolnění pohybu – lidé už nemusí zůstávat v katastru své obce, ale na výlet nebo za sportem budou moci po celém okrese, kde bydlí.

Dvanáct expertů z různých oborů dohromady tvoří novou poradní skupinu, která má hledat řešení a doporučení, jak zvládnout epidemii covid-19. Vede ji hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal a vedle lékařů v ní jsou i ekonomové, sociologové či právníci.

Ve Francii se objevila mutace koronaviru, která uniká dosavadním běžným testům. Zatím není jasné, jaké jsou další vlastnosti této varianty covidu a zda je i odolnější vůči vakcínám nebo jestli se snáze šíří, jako je tomu u britské či jihoafrické mutace koronaviru.

Kdy člověk opravdu zemře? Kdy je ten přesný okamžik? Zdánlivě jednoduchá otázka, která nemá jednoduchou odpověď a je přitom nečekaně důležitá. Na studii, která se okamžikem smrti zabývala, se podíleli i čeští lékaři.

Proč jsme se stali ve zvládání epidemie covidu nakonec těmi, co fatálně selhali? Podle epidemiologa Petra Smejkala. Na prvním místě jmenuje politiky a říká, že neustále opakujeme stejné chyby a doháníme zpoždění. Radí Česku inspirovat se v zahraničí.

Skoro jako když jsme si šili roušky. Lékař z nemocnice ve Slaném vymyslel a zorganizoval profesionální videokampaň k očkování. Ve vzteku nad bludy, které četl a bezradností státu, kterou předvádí. Vystupují v něm zdravotníci i osobnosti, vysvětlují a přesvědčují.

Některé české nemocnice podávají pacientům s covidem-19 léčivý přípravek ivermektin. O jeho užívání, efektu a bezpečnosti panují mezi lékaři ostré spory, přesto teď ministerstvo posvětilo jeho podávání s varováním, že jde jen o experimentální péči.

Našimi skutečnými nepřáteli jsou virus a naše malověrnost, říká ve svém videu šéf lékařské komory na veřejnost. Vládu a politiky při tom nijak nešetří, ale upozorňuje, že nemá smysl kvůli nim přestat bojovat s epidemií a dodržovat opatření. Vydržte až do finiše, vyzývá.

Evropská komise dnes schválila podmíněné používání proticovidové vakcíny americké firmy Johnson & Johnson. Má zásadní výhody – lze ji skladovat v běžných ledničkách a především se podává jen v jedné dávce. Do Česka by první dodávky těchto vakcín mohly dorazit v dubnu.

Chcete alespoň virtuálně podpořit zdravotníky? Chcete vzkázat lidem, kteří v covid-19 stále nevěří, že se mýlí a ostatních je víc? Chcete poslat vzkaz vládě, policii a justici? Nakreslete si v pátek malé srdíčko na svůj respirátor na znamení solidarity, respektu, spolupráce a odhodlání.

Za své nasazení při boji s epidemií koronaviru dostanou zdravotníci mimořádné odměny. Objevit by se jim měly na účtech v dubnu nebo květnu. Nebudou to však slibované odměny za podzim, ale prémie za celý rok 2021. Další peníze se pro ně zatím neplánují.

Vláda nařídila pracovní povinnost ambulantním lékařům a zdravotníkům. Česká lékařská komora to ovšem považuje za chaotické řešení a zvažuje proti tomu právní kroky. Viní vládu naopak z toho, že v epidemické krizi odmítá uzavřít průmysl a přijmout tvrdší opatření.

České nemocnice se dostaly na hranici svých kapacit a možností. Ministerstvo zdravotnictví proto takzvaně aktivovalo zahraniční pomoc. Požádalo o případné umístění českých pacientů do nemocnic v Německu, Švýcarsku a Polsku. Zatím ale nikoho do zahraničí nepřevezlo.

Dva až tři týdny tvrdého lockdownu by podle prezidenta lékařské komory Milana Kubka mohly Česko vytáhnout z kritické epidemické situace. Na ně by ovšem měl navázat další program, aby se neopakovaly chyby, které zemi přivedly do současné krize.

Za katastrofu označují epidemiologickou situaci v České republice už i zahraniční média. CNN analyzovala současný stav v zemi a popsala chyby, kterých se česká vláda dopustila. Podle tohoto rozboru šlo o desítky „drobných chybných kroků a pozdních rozhodnutí“.

Vláda dnes po menším dramatu ve Sněmovně vyhlásila nový nouzový stav. Bude platit do konce března a přináší do Česka tvrdá opatření proti nákaze. Ta mají především omezit kontakty mezi lidmi a tedy i šíření koronaviru, proto radikálně upravují zejména volný pohyb osob.

Vláda se dnes dohodla na přísnějších opatřeních proti epidemii koronaviru. Nezastaví průmysl, ale zakáže pohyb lidí mezi okresy, uzavře školky a školy, omezí další dosud otevřené obchody a plánuje povinné testování zaměstnanců. Opatření prý budou trvat nejméně tři týdny.

Budete mít zájem:  Tip na dárek pro ajťáky a milovníky rybiček: akvárium na obrazovce

Česko zřejmě nadlouho žádné uvolnění protiepidemických pravidel nečeká. Vláda naopak chystá jejich zpřísnění, oznámil dnes premiér Babiš. Bude poslance opět žádat o vyhlášení nouzového stavu a připravuje podobný lockdown jako loni při první vlně epidemie.

Desítky expertů, vědců a osobností podepsaly výzvu k řešení hrozivě sílící epidemie covid-19 v Česku. Kritizují chaos a bezhlavost současného postupu a navrhují plán čtyřiceti dní, během nichž by se i za cenu tvrdých opatření podařilo zemi vrátit k lepším poměrům.

Vláda schválila další mimořádná opatření, která zpřísňují dosavadní stav. Týkají se povinného nošení respirátorů a roušek i jejich kvality. Stanovují se také nová pravidla pro karanténu u očkovaných lidí. To by podle ministerstva mělo být motivací k zájmu o očkování.

Vláda patrně vyslyšela varování odborníků a ustupuje od plánovaného rozvolňování opatření proti epidemii. Nebudou se otevírat obchody a vzdaluje se také možnost, že by se brzy otevřely školy. Omezení se spíše stupňují a ministr zdravotnictví pohrozil dokonce „drakonickou změnou“.

Tento týden odešel významný muž, filozof, pedagog, spisovatel i někdejší politik profesor Jan Sokol. Přesahem svých zájmů a schopností zasáhl i do české medicíny. Čest i vděčnost mu ve své vzpomínce skládá předsedkyně lékařské etické komise Helena Stehlíková.

Návštěva fotbalového zápasu Slavie stála Romana Prymulu post premiérova poradce. Babiš s ním rozvázal spolupráci okamžitě poté, co se o tom dozvěděl. Prymula přitom tentokrát protiepidemická opatření neporušil, podle Babiše to ovšem bylo „papalášské“.

Mezi diváky atraktivního utkání Evropské ligy mezi Slavií a britským Leicesterem byl i zástupce hlavní hygieničky a ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Jan Marounek. Ten ale tvrdí, že byl na stadionu v Edenu pracovně a dohlížel na dodržování opatření proti nákaze.

Liknavost vlády nás dostala tam, kde jsme, píše ve svém komentáři prezident lékařské komory. Bez omezování a zákazů se podle něj neobejdeme a volnost si teprve musíme zasloužit, uvedl v narážce na plánované rozvolňování současných opatření.

Překvapivě rychle prošel Sněmovnou pandemický zákon. Bude to nový předstupeň nouzového stavu a změní pravomoci vydávat protiepidemická opatření a zákazy. Opozice v něm zároveň dosáhla záruk za odškodnění podnikatelů a firem kvůli covidu-19.

Český kardinál Dominik Duka považuje koronavirus za uniklou čínskou biologickou zbraň, sdělil to věřícím ve svém kázání. Podle něj o původu viru vojenští specialisté vědí, ale nesmí to prozradit. Za šíření fám sklidil kardinál od lékařů a odborníků tvrdou kritiku.

Ve věku 84 let dnes zemřel profesor Jan Sokol, významná osobnost české kultury, vědy, politiky a filozofie. Nebyl lékař, ale s jejich profesním stavem ho pojila dlouholetá práce na osvětě, vyučování a budování lékařské etiky v Česku.

Dnešní půlnocí měl v Česku skončit nouzový stav, ale všechno je jinak. Hejtmani všech krajů vyzvali vládu, aby vyhlásila nový nouzový stav. Vláda vyhověla, takže i v pondělí zůstane většina současných protiepidemických opatření zatím v platnosti.

Navzdory zhoršující se epidemické situaci vláda a ministři chystají uvolnění dosavadních opatření. Už od pondělí by chtěl ministr Havlíček otevřít obchody, později možná i služby. A za dva týdny se začnou otevírat také školy pro některé ročníky.

Brzy nejspíš Česko ovládne hrozivější britská varianta covidu-19 a už ji přitom dobíhá ještě děsivější hrozba – jihoafrická mutace koronaviru. Může být virulentnější, s těžším průběhem, a především odolává současným vakcínám proti covidu.

Poslanci odmítli žádost vlády o prodloužení nouzového stavu. Hrozí, že od pondělí přestanou platit dosavadní opatření proti nákaze. Šéf lékařské komory za to politiky odsoudil, podle něj selhali a ukázali svou lhostejnost jak ke zdravotníkům, tak k občanům.

Kritická situace v nemocnicích v Karlovarském kraji přetrvává. Nepomáhá ani přesun pacientů do jiných krajů, kapacity nemocnic se hned znovu zaplní. Starosta Chebu Antonín Jalovec už si zoufá a ptá se: „Opravdu je to vládě jedno, že jde o životy?“

Sněmovna dnes odmítla žádost vlády o další prodloužení nouzového stavu. Poslanci nesouhlasili ani s prodloužením o měsíc, jak navrhovala vláda, a odmítli i kompromisní návrh, aby nouzový stav trval jen další dva týdny. Ten tedy skončí v neděli.

Nový koronavirus nevyvinuli vědci uměle v laboratořích, ani z nich neunikl. Pochází s největší pravděpodobností ze zvířat a na člověka se přenesl z mezihostitele. Odkud to bylo, ale není stále jasné. K takovým závěrům dospěla mise WHO v čínském městě Wu-chan, zdroji nákazy.

Byly to velké manévry, kolony sanitek a vrtulníky. Tak vypadalo stěhování pacientů z Karlovarska do jiných krajů v pátek. Moc to nepomohlo, už v pondělí se v chebské nemocnici znovu skoro úplně zaplnila covidová lůžka. Německou pomoc česká strana stále odmítá.

Zdravotníci by před koronavirem mohli a měli být chráněni lépe než jen rouškami a maskami. Česká firma Avec Chem vyrábí filtry, které dokáží ochránit před toxickými plyny, bakteriemi i viry. Dodává je nyní armádám, policistům i civilním složkám po celém světě.

„Naléhavou výzvu“ vládě, politikům i veřejnosti dnes zveřejnil Lékařský odborový klub a zdravotní odbory. Mají požadavky k řešení epidemie covidu-19 formulované do konkrétních bodů. Veřejnost prosí, aby se nenechala politiky znechutit a důvěřovala zdravotníkům.

Zatímco zdravotníci, kteří na podzim čelili epidemii koronaviru v první linii, si na své odměny za tuto zátěž budou muset počkat do dubna, na ministerstvu zdravotnictví se už odměňovalo. A to poměrně štědře. Náměstci i ředitelé odborů si přišli až na čtvrt milionu korun.

Nemocnice jsou přetížené mnohem víc, než by se mohlo zdát z oficiálních statistik. Ty totiž klamou. Z počtu hospitalizovaných jsou pacienti po určité době vyřazováni, přestože dál zůstávají v nemocnici, upozornil prezident lékařské komory Kubek.

Selhání a poškození orgánů, trvalé následky nebo i smrt – nezpůsobuje to přímo covid, ale reakce imunitního systému, a to dokonce týdny po vyléčení z nákazy koronavirem. Spouští se výhradně u dětí a mladých až po dvacátý rok věku. Jmenuje se PIMS.

Promořování populace by nás stálo přes sto tisíc životů, očkování je jediná možnost, jak vrátit život do normálu, upozorňuje prezident lékařské komory Milan Kubek. Jeho největší obavou je, aby se politici brzy nezačali předhánět s rozvolňováním opatření.

Epidemická situace je špatná, opatření přestala fungovat, kapacity nemocnic jsou na hraně a v Česku se navíc šíří agresivnější, britská mutace koronaviru. Tak dnes shrnul stav v zemi ministr zdravotnictví. Vyzval k dodržování opatření a k trpělivosti veřejnosti.

Chebská nemocnice je už týdny na hraně kolapsu, proto se nabídlo Sasko a Bavorsko, že se o některé pacienty postarají. Ministr zdravotnictví to dnes odmítl a dal příkaz rozvést vrtulníky nemocné do jiných krajů. Nemocnici také přislíbil tři nové lékaře jako posilu.

Od počátku koronavirové epidemie v Česku odhalily testy už přes milion pozitivních případů. Podle všech expertů ale není pochyb, že počet nakažených byl za necelý rok mnohem vyšší, liší se jen jejich odhady. V úterý přibylo 9 057 nových případů.

Statistici dnes zveřejnili čísla o umírání v Česku. A jsou rozhodně znepokojivá. Ukazují, že loni při covidové epidemii mimořádně prudce narostl počet úmrtí, ponejvíce mezi seniory. Některá čísla se přitom zvýšila tak nevídaně, jak se to v zemi nestalo prakticky už od války.

Pavla Horáková

  • Před 1 měsícemČíst si knížky jen tak doma už vás omrzelo? I dnešní doba naštěstí nabízí alternativy. Čerstvou novinkou je pražský projekt autorského čtení českých autorů, který probíhá na smíchovské náplavce. A do vašich domovů se, pochopitelně, dostane online díky videozáznamu.
  • Před 1 měsícemSpisovatelka Alena Mornštajnová zahájila cyklus autorských čtení, která se budou každý první čtvrtek v měsíci konat ve zdi pražského nábřeží.
  • Před 2 měsíciRomán Teorie podivnosti Pavly Horákové patří k nejúspěšnějším českým knihám jednadvacátého století. Spisovatelka právě dokončuje svůj druhý román, ve kterém se s literární pomocí své prababičky vypravila o sto let zpátky.
  • Před 2 měsíciStátní zdravotní úřad tuto sezonu eviduje výrazně méně nemocných s „klasickými“ respiračními infekcemi, které nesouvisí s nákazou covid-19.
  • Před 5 měsíciRežisérka Tereza Kopáčová natáčí pro Českou televizi desetidílný seriál o školském ombudsmanovi Ochránce. Po Metanolu či cyklu Jak si nepodělat život je to další dílo řešící problémy dnešní společnosti. Natáčení však v dnešní koronavirové době není jednoduché.
  • Před 5 měsíciJen málokterého evolučního biologa či neurologa překvapí výsledky studie norských expertů. Ti totiž prokázali, že dítě se učí rychleji a pamatuje si více, když si musí poznámky ve škole psát rukou. A proč to není překvapující? Ví se totiž, že rozvoj zručnosti ruky a pohyblivosti prstů – a tedy i umění psát – výrazně ovlivnilo rozvoj koncového mozku a inteligence. Právě procvičování motoriky rukou a psaní posilují v mozku centra, která souvisejí s učením a inteligencí.
  • Před 5 měsíciMladí lidé s nadváhou mohou těžit z manželství také pro své zdraví. Po vstupu do tohoto státem posvěceného svazku totiž začnou žít zdravěji – ve většině případů – a to se pozitivně projeví také na jejich postavě. Tvrdí to vědci z Kalifornie, kteří sledovali tři stovky mladých dvojic před svatbou a několik let po ní.
  • Před 5 měsíciSoučástí kultury Západu se staly páteční pijatyky. Lidé po práci často zamíří rovnou do barů a hospod, aby si tam takzvaně vylili mozek z hlavy. Krom toho, že si doslova likvidují mozkové buňky, poškozují si tím také některá důležitá centra. Především centrum empatie neboli soucitu s druhými. Neurologové z Anglie prokázali, že mozky lidí, kteří se pravidelně nárazově opíjejí nadměrným množstvím alkoholu, mají poškozenou oblast zpracovávající empatii.
  • Před 5 měsíciNouzový stav a karanténní izolace v domácnosti byly náročným obdobím pro miliony lidí na celém světě. Mnozí museli snášet malý uzavřený prostor s partnery, s nimiž si nerozumějí. Jiní naopak zůstali úplně sami v sociální izolaci. Ale ti samostatně žijící lidé, kteří mají zvířecího miláčka, na tom tak zle nebyli. Podle psychologů z Yorku si vedli lépe než mnohé dvojice a rodiny, které se hádají a jejichž vztahy nejsou dobré.
  • Před 5 měsíciPsychologové vědí, že poloha při spánku naznačuje některé vlastnosti člověka. Sebevědomí a nebojácní lidé častěji spávají na zádech s roztaženýma nohama a rukama. Naopak úzkostní lidé se raději na boku schoulí do polohy plodu v děloze. A tuto polohu nejčastěji zaujímají také lidé, kteří vydělávají málo. Není divu, mají více starostí se zajištěním každodenních potřeb a poloha, kterou zaujímali v děloze, jim poskytuje pocit matčina bezpečí.
  • Před 5 měsíciKanadští genetikové tvrdí, že romantické založení člověka je silněji řízeno geny než vlivem prostředí, tedy vlivem společnosti a výchovou. Majitelé genu CD38 totiž tvoří velmi mnoho hormonu oxytocinu, kterému se někdy přezdívá sociální hormon či hormon lásky. Vyšší hladina oxytocinu ovlivňuje chování a způsobuje, že dotyční lidé mají silně romantické cítění, snadno se zamilovávají, jsou štědřejší a jsou většími hédonisty.
  • Před 5 měsíciLidský život je plný změn. Mění se lidské tělo, psychika a samozřejmě také okolnosti života, vnější podmínky. Mění se také to, jak šťastný se člověk cítí být a kdy je se životem více či méně spokojený. Psychologické výzkumy potvrzují, že s věkem naše spokojenost se životem opisuje – graficky vyjádřeno – křivku tvaru U. Nejvíce spokojení jsme na počátku a na konci života, nejméně uprostřed něj. Podle britského výzkumu u půl milionu lidí 145 zemí světa jsou lidé nejzoufalejší zhruba kolem osmačtyřicátého roku života.
  • Před 6 měsíciNěmečtí kardiologové zjistili, že lidé s depresí mají vyšší srdeční tepovou frekvenci. A to nejen ve dne, ale také v noci. Zatímco u zdravých lidí během spánku tep poklesá, u osob trpících depresí nikoli. Údaje z Holterova monitorovacího přístroje, který sbírá data o tlaku a tepu během čtyřiadvaceti hodin, by mohly sloužit ke včasné diagnostice deprese.
  • Před 6 měsíciKvalitní noční spánek oddaluje čas nástupu stařecké demence. Tvrdí to neurologové z Kalifornské univerzity, podle nichž to vyplývá ze sledování spánkového zdraví u 1,4 milionu osob v průběhu dvaceti let. Lidem, kteří spí dostatečně dlouho a jejichž spánek je kvalitní bez vyrušování, začne mozek degradovat mnohem později a později se u nich začne rozvíjet Alzheimerova choroba.
  • Před 6 měsíciJak dokazují další a další výzkumy, řada onemocnění – včetně těch nejzávažnějších – může souviset se zánětlivými procesy probíhajícími v lidském organismu. A tak se rozhodně vyplatí proti zánětům co nejvíc bojovat. Naštěstí nám příroda poskytla některé mocné zbraně. Třeba ty v kořenkách!
  • Před 6 měsíciVčelí jed sice působí silné bolesti v místě vpichu, ale pokud vůči němu nemá člověk alergii, může být léčivý. Má silně protizánětlivé účinky, a dokonce zabíjí nádorové buňky. Antikancerogenním účinkům včelího jedu se věnuje stále více výzkumných týmů na světě. Nejnovější studie z Perthu potvrdila, že po aplikaci včelího jedu na zhoubný nádor prsu došlo k odumření sta procent jeho buněk.
  • Před 6 měsíciŠtíhlí svalnatí lidé se silnými kostmi mají zdravou a silnou střevní mikroflóru. Ale platí to i naopak. Zdravá a silná střevní mikroflóra je prevencí křehnutí kostí a úbytku svalové tkáně. Tvrdí to vědci z nejstarší univerzity světa, která se nachází v Bologni. Jejich poznatky budou využitelné při cestách do vesmíru.
  • Před 6 měsíciNorští muzikologové zjistili, že lidské tělo není schopno odolat rytmům hudby. I když si to neuvědomujeme a slyšená hudební produkce není zrovna náš šálek kávy, do jejího rytmu takzvaně mikrotančíme. Tělo prostě vykonává velmi jemné, mnohdy neznatelné pohyby, ale do rytmu. Nejnakažlivější je electro dance a řada lidí ani potřebu pohupovat se v rytmu netlumí.
  • Před 6 měsíciHeterosexuální muži reagují velmi silně na ženský pot z podpaží poté, co se žena sexuálně vzruší. Feromony obsažené v potu muž zachytí speciálními buňkami v nose během zlomku vteřiny a nervový vzruch spustí v jejich mozku velmi rychlou a silnou sexuální odezvu. Dotyčným mužem projede doslova elektrický proud a k ženě se začne lepit jako vosa na bonbon.
  • Před 6 měsíciTreska obecná byla kdysi považována za nejhojnější mořskou rybu, jejíž populace jsou nevyčerpatelné. Jenže zvyšující se rybolov vedl k výraznému prořídnutí jejich populací na obou stranách Atlantiku. Tato „laciná“ ryba, často u nás prodávána jako rybí filé, však vyžaduje pro život oceánské vody s teplotou do patnácti stupňů Celsia. Kvůli globální změně klimatu tak tresky mizí z tradičních lovišť i v Severním moři.
  • Před 6 měsíciV posledních třiceti letech výrazně přibývá dětí, které mají poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Tento problém je důsledkem řady faktorů. Jedním z nich jsou prokazatelně ftaláty, které se užívají při výrobě plastových hmot. Do těla se dostávají nejčastěji s vodou a potravou, které jsou baleny do plastů obsahujících ftaláty. Ale ftaláty jsou obsaženy také v kosmetice a parfémech. Nebezpečné sloučeniny přitom negativně ovlivňují hormonální systém člověka a jsou zřejmě rovněž karcinogenní.
  • Před 6 měsíciVědci v posledních třiceti letech opakovaně prokázali, že lidé jsou častěji přitahováni k takovým partnerům, kteří mají imunologicky odlišné geny. Protějšky to poznají nejen z tělesného pachu, ale také z rysů obličeje. A čím jsou si muž a žena geneticky vzdálenější, tím silněji jsou k sobě přitahováni.
  • Před 6 měsíciBelgičtí vědci využili nejmodernější technologie a počítačovou analýzu k zhodnocení vlivu životního prostředí na vývoj inteligence u dětí. Satelitní snímky okolí domovů školáků druhého stupně základního vzdělávání vztáhli k jejich IQ a chování. Z výsledků je patrné, že čím více zeleně mají děti kolem sebe, tím mají vyšší IQ a méně problémů s chováním.
  • Před 6 měsíciŘada mužů denně potí krev v posilovně, aby měla tělo, jaké ukázal Zac Efron ve filmu Pobřežní hlídka. Jenže i tento herec se teď ukazuje v jiné verzi své tělesné schránky. Má sice stále svaly, ale už nedrží přísnou dietu, takže se obalilo malou vrstvou tuku. V angličtině se pak takové image přezdívá tělo taťuldy. Zac dobře ví, proč už se tolik netrápí. Ženy totiž přitahuje právě „tělo taťuldy“ mnohem víc než vyrýsovaný anatomický atlas.
  • Před 7 měsíciVědci z Austrálie a Spojeného království testovali produkty trhů s mořskými rybami a mořskými plody. Nakoupili několik různých produktů moře na různých trzích a analyzovali je na obsah mikroplastů. Plastové částice – nejčastěji polyetylen a PVC – obsahovaly úplně všechny zakoupené produkty. Nejhůře na tom byly sardinky. V každé bylo plastů velikosti asi zrnka rýže.
  • Před 7 měsíciAustralští neurologové tvrdí, že ačkoli je rodičovství především v prvních letech života dítěte extrémně náročné na nervovou soustavu, v pozdějším věku má pozitivní ochranný účinek na mozek. Lidé, kteří mají potomky, mají totiž v sedmdesáti letech více šedé kůry v mozku než ti, kteří zůstanou celý život bezdětní.
  • Před 7 měsíciMáte partnera, který na vás pořád vidí chyby, něco mu neustále vadí a od rána do večera vás kritizuje? Pak se s ním rozejděte. Podle psychologů z Pensylvánie vás totiž velmi brzy přivede do hrobu. Z jejich výzkumu vyplývá, že lidé žijící s partnerem, který je neustále nespokojený s chováním svého protějšku, umírají dříve.
  • Před 7 měsíciSezení před televizí má zhoubný vliv na zdraví a zkracuje život. Skotští vědci tvrdí, že mají první tvrdé důkazy o tom, že sledování televize více než dvě hodiny denně zkracuje život. Pokud by celá populace dokázala trávit před obrazovkami maximálně dvě hodiny denně, poklesl by počet úmrtí na choroby srdce a cév o osm procent a počet úmrtí na jakékoli příčiny o šest procent.
  • Před 7 měsíciŘada posiloven poskytuje svým klientům pestrou nabídku poslechu hudby na strojích při cvičení. Hudba také doprovází většinu skupinových lekcí. A třebaže výzkumy dokazují, že nezvyšuje výkonnost a sílu svalů, má pozitivní vliv na mozek. Podle japonských psychologů se po cvičení při poslechu hudby člověk cítí nejen lépe, ale má také bystřejší mozek a lepší výsledky při myšlenkových operacích.
  • Před 7 měsíciBritský Národní institut zdraví a zdokonalování lékařské péče vydal nové doporučení, aby se lidé vyhýbali paracetamolu, ibuprofenu a jiným lékům na bolest, pokud trpí chronickou bolestí. Tyto léky se používají k potlačování bolestí, zánětů a horečky. Podle britských expertů ale daleko více škodí než prospívají a neměly by být vůbec předepisovány pro dlouhodobé užívání. Výrobci léků se kvůli obavám z finančních ztrát bouří.
  • Před 7 měsíciRýže je klíčovou plodinou pro výživu miliard lidí. Jenže tato rostlina vyžadující trvale bažinné podmínky, má tendenci akumulovat ve svých buňkách a pletivech arzen. To je toxický kov, který ve vyšších dávkách vážně poškozuje lidské orgány a může vyvolat i smrt. Osoby, které konzumují veliké množství rýže každý den, se sice neotráví přímo, ale riziko onemocnění srdce a cév je u nich výrazně vyšší.
  • Před 7 měsíciNezdravý životní styl a nedostatek pohybu se mohou neblaze projevit na zdraví jater. Podle vědců z Nového Zélandu lze nealkoholové ztučnění jater přitom u člověka poznat s předstihem podle stisku jeho ruky. Pokud podává druhému při seznámení svou ruku, ale jeho stisk připomíná leklou rybu, může mít právě ztučnění jater. A také nemocné srdce.
  • Před 7 měsíciVědci se poslední roky stále častěji zabývají tzv. přerušovaným půstem. Ten patří mezi moderní dietní režimy a slibuje výrazné zhubnutí. Podle fyziologů z Chicaga skutečně hubnout pomáhá. A to i bez změny jídelníčku a počítání kalorií. Pokud člověk přerušovaný půst doplní ještě změnou skladby potravy a zařadí více zdravých potravin a vypustí kalorické a škodlivé pokrmy, přerušovaný půst vede k intenzivnímu a trvalému zhubnutí.
  • Před 7 měsíciKdyž je člověku zima, je vyděšený nebo extrémně vzrušený, na kůži se mu utvoří tzv. husí kůže. Kolem cibulek vlasů a chlupů se smrští svaly a vytvoří hrbolek hmatatelný na pokožce. Podle vědců z Harvardovy univerzity tento jev souvisí s růstem vlasů a chlupů. Čím častěji člověk zažívá husí kůži, tím má zdravější porost vlasů a chlupů. Pomoci by tedy mohlo otužování.
  • Před 7 měsíciBýt nařčen z narcismu bylo ještě donedávna bráno jako urážka. Jenže časy se mění a narcisové začínají ovládat svět. Důkazem je další studie, tentokrát čínských sociálních psychologů. Ti totiž prokázali, že manažeři dávají mezi svými podřízenými přednost právě narcisům. Ti rychleji postupují a sami zaujímají místa manažerů.
  • Před 8 měsíciLidé konzumující pravidelně a ve větším množství skořici, trpí diabetem typu 2 méně často. Je to kvůli látkám obsaženým v kůře skořicovníku. Tyto sloučeniny totiž efektivně omezují kolísání hladiny glukózy v krvi, a především vysokou hladinu krevního cukru. Zlepšují také citlivost buněk vůči inzulínu, který snižuje hladinu glukózy v krvi a řídí její ukládání do tukových zásob.
  • Před 8 měsíci

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *