Úřady už by neměly pokutovat odmítače očkování

Přesto bylo v pondělí naočkováno první dávkou skoro 4,5 milionu Izraelců, tedy 46 procent obyvatel, a obě už dostaly téměř tři miliony lidí. A jelikož další tři miliony se očkovat nebudou, protože jde o děti nebo osoby, které covid-19 prodělaly, zahájily proces vakcinace dvě třetiny populace.

Premiér Benjamin Netanjahu doufá, že za dva týdny bude naočkováno 95 procent všech osob starších 50 let.

V poslední době však zájem o vakcínu výrazně poklesl, přestože dnes se už může nechat naočkovat každý Izraelec nad 16 let a dokonce i žadatel o azyl či zahraniční dělník. Izrael se chystá naočkovat i 100 tisíc Palestinců, kteří do země přijíždějí každý den pracovat.

Hlavními odmítači vakcinace jsou ultraortodoxní židé, jichž umírá čtyřikrát víc než ostatních lidí, a izraelští Arabové, kteří vakcínám nedůvěřují.

Rozvolňování začalo

I tak ale čísla výrazně klesají a devítimilionový Izrael měl o víkendu jen okolo 1 200 nově nakažených denně a reprodukční číslo 0,79. Vláda proto po dlouhém třetím lockdownu, který trval od konce prosince, výrazně uvolnila restrikce.

Už dva týdny smějí Izraelci do přírody nebo ke kadeřníkovi a od pátku se jich může venku sejít dvacet a v interiéru deset.

V lokalitách s nejnižším výskytem nákazy, kde jsou už druhý týden otevřené školky a první až čtvrté třídy, teď školy otevřely i všechny ostatní třídy s výjimkou sedmých až jedenáctých, které budou ještě nejméně dva týdny pokračovat v distanční výuce. Stejně dlouho zůstane zavřené také mezinárodní letiště a nejméně ještě týden i restaurace.

V neděli se však otevřely obchody, tělocvičny, hotely, nákupní centra, kina, muzea, knihovny i synagogy – ale do posiloven, bazénů, hotelů a na kulturní a sportovní akce budou smět pouze očkovaní anebo vyléčení.

Izrael pro ně od neděle zavedl takzvané „zelené propustky“, jimiž se lidé musí prokazovat. Pokud policie přistihne v určených prostorech někoho bez ní, hrozí mu přísný trest, stejně jako majiteli podniku, který takového člověka vpustí.

A její padělatel může skončit i ve vězení.

„Zelená propustka“ má formu mobilního kódu potvrzujícího očkování nebo prodělanou nemoc, anebo vytisknutého certifikátu s prozatímní platností na šest měsíců. Ministerstvo zdravotnictví doufá, že propustka přiměje skoro dva miliony odmítačů vakcín, aby se nechali naočkovat.

Další motivací je cestování. Kabinet se dohodl s Řeckem a Kyprem na vzájemném otevření turistiky pro držitele „zelené propustky“ bez nutnosti karantény v cílové zemi. O stejné dohodě jedná i s Británií, Estonskem, Rumunskem, Srbskem, Gruzií a Seychelskými ostrovy. O Česku se neuvažuje; to patří k nejnebezpečnějším zemím na světě.

Něco za něco

Očkovací kampaň bojuje proti dezinformacím a dementuje fake news na sociálních sítích. Váhavce vláda na očkování láká jako československá normalizační kina důchodce na sovětské filmy za párek s hořčicí – podává zdarma nejrůznější pokrmy od pizzy až po hummus či šoulet.

Mobilní týmy zřizují stanoviště před velkými obchody jako IKEA nebo ve větších podnicích a různé firmy jako optiky nabízejí očkovaným slevy. Úspěšné bylo očkování před telavivským barem za pivo nebo džus do kelímku nebo „vakcinační“ diskotéka pro teenagery v Cholonu za batoh a poukaz na zmrzlinu.

Ministr zdravotnictví Juli Edelštejn zdůraznil, že nikdo nebude k očkování nucen, ale odmítač nebude mít taková privilegia jako naočkovaný – nebude smět za žádnou zábavou. A pokud se bude systém „zelené propustky“ obcházet, vláda znovu zavede lockdown.

Izrael také nahromadil další poznatky o vakcíně Pfizer a covidu. Pfizer dva týdny po druhé dávce zabraňuje úmrtí, chrání před vážným průběhem nemoci a snižuje hospitalizaci ze skoro 99 procent. Koronavirem se nakazila jen jedna desetina procenta naočkovaných a nikdo nezemřel.

Rovněž se potvrdilo, že už první dávka Pfizeru chrání člověka před nákazou dva až čtyři týdny po aplikaci ze 75 procent. Ministerstvo zdravotnictví také doporučilo, aby jednu dávku Pfizeru dostávali i lidé, kteří covid prodělali, ale nejdříve tři měsíce po vyléčení.

Vědci rovněž zjistili, že skoro polovina vyléčených pociťuje ještě šest měsíců následky nemoci, jako je ztráta čichu a chuti, kašel, horečka, dušnost, nevolnost, poruchy paměti nebo padání vlasů. Izrael také úspěšně testuje pět různých léků pro vážně a kriticky nemocné pacienty a v pokročilém stadiu vývoje je i nosní sprej, který zabraňuje nákaze.

Izrael má vítězství nad epidemií na dosah, ale ještě mu to může zkazit nadcházející svátek Purim, který vloni vyvolal vzestup nákazy. Podle expertů je britská mutace nejen mnohem nakažlivější, ale i o 70 procent smrtelnější. Kvůli ní je v izraelských nemocnicích stále víc dětí a teenagerů a lidé mladší 40 let dnes tvoří skoro 80 procent nových přírůstků.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Co vás zajímá o očkování proti covid-19

26.1.2021 | #Pojištěnci | #Plátci | #Poskytovatelé

Vážení klienti ZP 211. Očkování proti covid-19 je tématem dne a přináší mnoho otázek. Na ty nejzákladnější vám nabízíme odpovědi.

  • Je očkování proti covidu povinné?

Očkování proti onemocnění covid-19 je v České republice dobrovolné.

  • Kolik mě bude očkování stát?

Očkování je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění všem osobám, které jsou v ČR pojištěny u některé ze zdravotních pojišťoven.

  • Je možné, aby byl očkován i manžel, který má cizí státní příslušnost a žije v ČR?

Státní příslušnost není rozhodující. Pokud je manžel pojištěncem české zdravotní pojišťovny a má tak nárok na úhradu zdravotních služeb z prostředků veřejného zdravotního pojištění, může se k očkování zaregistrovat.

U zahraničních pojištěnců, kteří mají v ČR nárok pouze na poskytnutí nezbytné péče s Evropským průkazem zdravotního pojištění, je nutné posoudit, zda je očkování nezbytné vzhledem k délce plánovaného pobytu v ČR.

  • Od jakého věku se bude očkování provádět?

Vakcíny byly klinicky testovány k použití pro osoby starší 16 let. Pro osoby mladší nejsou vakcíny schváleny a jejich aplikace tedy není postupem lege artis.

  • Budu mít možnost vybrat si vakcínu?

Zatím tato možnost není s ohledem na omezené množství očkovacích látek. Do budoucna tato možnost může připadat v úvahu, až bude očkovacích látek dostatek.

Všechny vakcíny jsou bezpečné. Před uvedením na trh procházejí rozsáhlými klinickými testy, které odhalí případné nežádoucí účinky.

Vakcíny se testují na desítkách tisíc dobrovolníků pod lékařským dohledem. Všechny vakcíny před tím, než se dostanou do České republiky, musí být registrovány evropskou registrační agenturou (EMA), tím je zaručena jejich bezpečnost, účinnost a farmaceutická jakost. Bezpečnost vakcín je kontinuálně sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.

  • Je opravdu očkování účinné i na mutaci viru?

V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním dostupnými vakcínami neměla chránit proti některé ze známých mutací koronaviru. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy.

  • Jaké jsou nežádoucí vedlejší účinky očkování?

Po očkování se může objevit bolest hlavy, únava nebo například bolest svalů. Přibližně každý desátý člověk má po aplikaci vakcíny reakci jako je zčervenání nebo bolestivost v místě vpichu, zvýšenou teplotu nebo vyrážku.

Každé očkovací místo musí zajistit dohled lékaře schopného poskytnout neodkladnou odbornou pomoc v případě výskytu život ohrožujících komplikací, které se bezprostředně objeví po aplikaci očkovací látky.

  • Jaký je časový rozestup mezi aplikací první a druhé očkovací dávky?

Záleží na druhu očkovací látky, obvykle je doporučován výrobcem v rozsahu 2, resp. 3 týdnů. Nicméně v posledních měsících se stále častěji objevují odborné názory doporučující v době nedostatku očkovacích látek odložit druhé očkování i o 42 dní a déle od dávky první ve snaze podpořit aplikaci aspoň jedné dávky vakcíny ohroženým skupinám osob.

  • Jak dlouho bude očkování účinné?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se to stále neví. Až další studie ukážou, do jaké míry je vakcína účinná v dlouhodobém měřítku a jestli bude po nějaké době potřeba přeočkování. 

  • Obdržím potvrzení o aplikaci očkovací látky (očkovací průkaz, příp. elektronické potvrzení)?

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR vytvořil očkovací portál ocko.uzis.cz, kde si každý občan může po absolvovaném dokončeném očkování velmi jednoduchým způsobem ověřit záznam o provedeném očkování proti onemocnění covid-19. Současně si zde může zobrazit a stáhnout certifikát o provedeném očkování na základě kódu, který obdrží jako SMS zprávu na svůj mobilní telefon.

  • Jaké výhody z toho, že se nechám naočkovat, budou plynout (myšleno tak, jestli po naočkování budu muset nosit roušku)?

Zatím se diskutuje o tom, jestli a jaké by měly být motivační prvky a jaké budou úlevy pro očkované osoby. Zatím se např. zdá, že některé letecké společnosti chtějí přepravovat pouze očkované jedince, což nebude až tak jednoduché.

Budete mít zájem:  Jaký je rozdíl mezi brambůrky a chipsy?

Co se týče roušek, je to zatím nejasné, tím spíše, že po očkování zřejmě nenastává úplná, sterilizační imunita.

  • Můžu onemocnět covidem, přestože budu očkován?

Ano, můžete být znovu nakažen koronavirem, mít pozitivní PCR nebo antigenní test, ale téměř jistě neonemocníte, nebudete mít žádné nebo jen minimální příznaky a stejně tak budete jen minimálním rizikem pro své okolí.

  • Má smysl se nechat naočkovat, pokud mám již z prodělané nemoci v těle protilátky?

Pokud jste absolvoval příslušné vyšetření a víte, že máte v krvi ochranné protilátky, je i s ohledem na nedostatek vakcín vhodné s očkováním vyčkat 2 až 3 měsíce.

  • Nejsem schopný se do očkovacího centra dostavit, jsem např. imobilní. Co mám dělat? Mohu se nechat naočkovat doma?

V tomto případě se nebudete na očkování registrovat přes Centrální registrační systém na stránkách MZ ČR. Doporučujeme objednat se na očkování u vašeho  praktického lékaře, v jeho ordinaci nebo po domluvě s ním v rámci návštěvní služby u vás doma.

Role zdravotní pojišťovny

  • Bude dělat zdravotní pojišťovna na očkování nějaké pořadníky?

Zdravotní pojišťovny nebudou sestavovat žádné seznamy a pořadníky zájemců o očkování.

  • Bude ZP MV ČR kontrolovat pořadník na očkování, aby nebyli zvýhodněni pojištěnci konkurenčních zdravotních pojišťoven?

Pořadí v pořadníku na očkování není závislé na tom, u které zdravotní pojišťovny jste pojištěni. Rozhodující je, zda patříte do některé prioritní skupiny obyvatel dle národní strategie očkování podle věku, profese, apod.

  • Musím pojišťovně hlásit, že jsem se nechal očkovat na covid-19?

Nemusíte. Zdravotní pojišťovny budou informovány o očkování z vyúčtování samotnými poskytovateli zdravotních služeb, stejně jako v případě, kdy je vám poskytnuta jakákoliv jiná zdravotní péče, hrazená z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

Zdravotní pojišťovny budou hradit nejen výkon očkování, ale i samotnou očkovací látku a její distribuci.

  • Zajistí ZP MV ČR přednostní termín očkování pro svoje pojištěnce?

Pořadí očkování jednotlivých skupin obyvatel je stanoveno národní strategií očkování proti covid-19 v ČR. ZP MV nemůže žádným způsobem ovlivnit ani množství očkovacích látek, ani prioritizaci osob, organizaci registrace ani koordinaci samotného očkování v rámci krajů.

Registrace k očkování

  • Kde a kdy se mohu na očkování přihlásit a co k tomu potřebuji?

Registrace bude probíhat přes Centrální rezervační systém umístěný na stránkách MZ ČR.
Budete k tomu potřebovat mobilní telefon, internetové připojení a základní znalost práce s webovými formuláři, pokud se chcete přihlásit prostřednictvím.

  • Co mám dělat, když nemám počítač ani internet nebo si na to netroufnu, neumím to?

Pokud Vám nepomůže člen rodiny nebo někdo známý můžete se s žádostí o pomoc při registraci k očkování obrátit telefonicky na linku 1221, na svého praktického lékaře nebo na obecní či městský úřad.

  • Existuje nějaký seznam míst, kde mi s registrací někdo pomůže?
  • S žádostí o informace a pomoc s registrací se můžete obrátit telefonicky na níže uvedené telefonní linky jednotlivých krajů:
  • Jihočeský kraj
  • Tel.:800 100 450
  • Seniorům se zde dostane informace o očkování proti covidu-19 a dále pomoc s vyplněním registračního formuláře, výběrem očkovacího centra a objednáním termínu na očkování.

Provoz: 8-16 hodin. Provozní doba bude případně upravena podle zájmu volajících.

  1. Moravskoslezský kraj
  2. Tel. 800 720 210
  3. Denně 8-18 hodin, včetně sobot a nedělí.
  4. Ústecký kraj
  5. Tel. 475 657 691
  6. Denně 8-18 hodin, včetně víkendů.
  7. Jihomoravský kraj
  8. Tel. 800 129 921
  9. Pomohou registrovat obyvatele Jihomoravského kraje v pracovní dny 8-16 hodin.
  10. Královéhradecký kraj
  11. Tel. 495 817 110
  12. Ve všední dny 9-15 hodin.
  13. Liberecký kraj
  14. Tel. 800 880 066
  15. Ve všední dny 8-16 hodin a o víkendech 8-14 hodin.
  16. Kraj Vysočina
  17. Tel. 564 602 602
  18. Denně 8-20 hodin.
  19. Karlovarský kraj
  20. Tel. 607 600 017
  21. Denně 8-18 hodin.
  • Co k registraci potřebuji?

Aby mohla být registrace správně provedena, připravte si:

Mobilní telefon – na ten vám budou zaslány dva PIN kódy.  Jeden pro registraci k očkování, druhý pro rezervaci termínu očkování.

Kartičku pojištěnce – při registraci je třeba vyplnit vaše rodné číslo a název vaší zdravotní pojišťovny.

  • Bude mi termín aplikace očkovací látky přidělen nebo si mohu vybrat?

Termín očkování si budete moci vybrat z konkrétních nabízených termínů přímo v Centrálním rezervačním systému.

  • Je možné nějak změnit již přidělený termín k očkování?

Termín očkování můžete změnit pouze telefonicky přes linku 1221 anebo kontaktováním očkovacího místa. V případě změny termínu 1. dávky se automaticky změní termín 2. dávky.

  • Budu upozorněn na datum aplikace druhé dávky očkovací látky (např. SMS, e-mail)?

V rámci registrace a rezervace termínu a místa obdržíte SMS i email rovnou na oba termíny, tedy datum a čas na 1 i 2. dávku u dvoudávkových vakcín. 

  • V případě, že nestihnu aplikovat druhou dávku v určeném termínu z důvodu nemoci, jak mám postupovat?

Je třeba konzultovat s očkovacím místem, popř. ošetřujícím lékařem

Důležité odkazy:

https://koronavirus.mzcr.cz/ockovani-proti-covid-19/

https://covid.gov.cz/situace/ockovani

Kvůli koronaviru se zvýšila roční úmrtnost, v Německu dokonce o čtvrtinu

Úmrtnost v Německu a Francii byla loni výrazně nad průměrem posledních let, v Německu o čtvrtinu, ve Francii o devět procent. Informovaly o tom agentury DPA a AFP. Experti to dávají do souvislosti s pandemií covidu-19. Podle německého statistického úřadu byla celková úmrtnost v zemi například v týdnu před Vánocemi o 24 procent vyšší než činil průměr v posledních letech.

K očkování se zatím registrovalo 109 500 lidí, z toho 8791 má rezervovaný termín, uvedl večer vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla.

06:54

Vážení čtenáři, tento on-line přenos končí. Tímto se s vámi loučíme, děkujeme vám za pozornost . Události kolem koronaviru u nás i ve světě pro vás sledujeme v nové reportáži.

21:30

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bude možné v Evropské unii v létě cestovat buď s očkovacími pasy nebo negativními testy.

Předsedkyně EK to uvedla po jednání s portugalským premiérem Antóniem Costou, napsala agentura AP. O zavedení evropských očkovacích osvědčení, která by nahradila negativní testy, žádají země v jižní Evropě.

Chtějí tímto způsobem podpořit cestovní ruch. K pasům je ale skeptická Světová zdravotnická organizace (WHO).

20:43

„Já sám si také zruším druhou dávku, kterou jsem měl dostat tento týden, a posunu ji o týden,“ řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný na Nově. Chce tak, podobně jako premiér Andrej Babiš (ANO), umožnit dřívější očkování seniorů 80+. Místo po 21 dnech tak oba dostanou druhou dávku vakcíny po 28 dnech, což je z hlediska doporučených postupů možně.

19:59

V Itálii bylo k pátečnímu odpoledni naočkováno proti covidu-19 přes milion osob. Země využila zhruba dvě třetiny dávek, které dostala od zahájení očkování na konci loňského prosince. Vysoké tempo očkování hlásí i Turecko. Podle úřadů dostalo vakcínu za dva dny na 600 000 lidí, napsala agentura Reuters.

19:36

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) je velmi znepokojen ohlášeným omezením dodávek vakcín proti novému koronaviru od firmy Pfizer. Česko podle něj ale není v kritické situaci jako některé jiné země. Blatný to řekl České televizi. Úřady několika evropských zemí v pátek informovaly, že farmaceutická společnost Pfizer dočasně omezí dodávky své vakcíny do Evropy.

19:12

„Na zavedení automatických zpráv, které zájemce upozorní na volné místo v rezervačním systému, se usilovně pracuje,“ řekl ministr zdravotnictví Blatný v ČT.

19:07

Nárok na první dávku očkování proti covidu-19 budou mít v Izraeli od neděle všichni občané starší 45 let. S odvoláním na páteční sdělení ministerstva zdravotnictví o tom informoval zpravodajský web The Times of Israel.

Ve čtvrtek ve zhruba devítimilionové zemi dostalo první dávku vakcíny proti covidu-19 56 716 lidí, zatímco 64 366 obdrželo druhou dávku. V přepočtu na obyvatele je Izrael nejrychleji očkující zemí na světě.

Skoro dva miliony Izraelců již mají první dávku očkování za sebou, téměř 170 000 lidí dostalo i druhou.

19:03

Ve světě zemřely už více než dva miliony lidí nakažených covidem-19. O posledních 100 000 se celkový počet zvýšil za sedm dní, předchozích 100 000 přibylo třikrát po sobě za devět dní.

Vyplývá to z průběžně aktualizované statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která nynější pandemii sleduje globálně.

Dohromady testy podle jejích údajů koronavirovou nákazu prokázaly u více než 93,4 milionu lidí.

18:56

Norské úřady upravily svá doporučení týkající se skupin obyvatelstva, které mají být nejdříve očkovány proti nemoci covid-19. Stalo se tak poté, co krátce po podání vakcíny několik lidí starších 80 let zemřelo. Od nynějška budou o tom, koho je vhodné očkovat, rozhodovat jednotliví lékaři, informovala agentura AP.

Budete mít zájem:  Olivový olej snižuje riziko mrtvice o 41 procent

Podle oficiálních údajů dostalo od konce prosince v Norsku první dávku vakcíny od firem Pfizer a BioNTech či od společnosti Moderna více než 30 000 lidí. Norská agentura pro léčivé přípravky ve čtvrtek uvedla, že po očkování mělo 29 lidí vedlejší účinky a 13 jich zemřelo. Ke všem úmrtím došlo u klientů v pečovatelských domech, přičemž všem z nich bylo přes 80 let.

„Neděsí nás to. Je celkem zřejmé, že tyto vakcíny představují velmi malé riziko, s výjimkou těch nejslabších pacientů,“ řekl norské veřejnoprávní televizi NRK Steinar Madsen z agentury. „Lékaři nyní musí pečlivě zvážit, kdo by měl být očkován. Ti, kdo jsou slabí a blíží se ke konci svého života, mohou být očkování po individuálním zhodnocení,“ dodal.

18:37

„Kapacity nemocnic pro pacienty s covidem-19 jsou nadále v několika krajích na hraně své maximální vytíženosti, důvodem je nákaza personálu, zejména zdravotních sester,“ uvedl náměstek ministra Vladimír Černý, který má na starosti národní dispečink intenzivní péče. Využívají se podle něj všechny možnosti personální výpomoci, armády, studentů zdravotních škol a lékařských fakult nebo dobrovolníků.

„Úroveň péče odpovídá objektivní skutečnosti nedostatku kvalifikovaného personálu a pro udržení co největšího možného rozsahu zdravotní péče u co nejvyššího počtu potřebných pacientů dochází ke snížení obvyklých organizačních, ošetřovatelských nebo diagnosticko-léčebných standardů,“ dodal náměstek. Podle něj ale nejsou informace o tom, že by nebylo možné pacienty umisťovat na odpovídající lůžka. Narazil tak na informace v médiích, že taková situace minulý týden nastala například v chebské nemocnici.

18:36

„Epidemická situace neeskaluje. Naopak se mírně zlepšuje a je evidentní, že zavedená opatření začínají fungovat a projevují se na počtu nově diagnostikovaných pacientů. Pro zachování příznivého vývoje situace je ale nutné, abychom platná opatření důsledně dodržovali,“ uvedl v tiskové zprávě ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

18:27

Farmaceutická firma Pfizer dočasně omezí dodávky své vakcíny proti nemoci covid-19 do Evropy, zatímco bude pracovat na zvýšení výrobní kapacity. Uvedly to v pátek úřady několika evropských zemí.

Ministři zdravotnictví skandinávských a pobaltských států odeslali Evropské komisi dopis, v němž dávají najevo znepokojení a požadují vysvětlení tohoto kroku.

Šéfka komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že objem nasmlouvaný pro první čtvrtletí firma doručí ve slíbeném období.

18:23

Od pondělí se mění takzvaná cestovatelská mapa. Předložit negativní test bude nově nutné při návratu z Maďarska, Malty, Azor (Portugalsko) a Madeiry (Portugalsko). Do oranžové zóny se naopak přesune Lucembursko.

18:16

Politici po celém světě by měli zvýšit výdaje, aby pomohli oživit jejich zadrhávající se ekonomiky. Uvedla to v pátek ve svém projevu na Gajdarově ekonomickém fóru v Rusku šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová.

Žádné konkrétní ekonomické prognózy Georgievová neposkytla, dala však jasně vládám najevo, že si přeje, aby zvýšily své výdaje, a zvolily synchronizovaný mezinárodní přístup, který je podle ní nejlepší pro podporu růstu.

18:12

Úmrtnost v Německu a Francii byla loni výrazně nad průměrem posledních let, v Německu o čtvrtinu, ve Francii o devět procent. Informovaly o tom v pátek agentury DPA a AFP. Experti to dávají do souvislosti s pandemií covidu-19.

Podle německého statistického úřadu byla celková úmrtnost v zemi například v týdnu před Vánocemi o 24 procent vyšší než činil průměr v posledních letech. Ve spolkové zemi Sasko, která sousedí s Českou republikou, se čísla dokonce zdvojnásobila.

17:51

Opakovaně se v Česku loni nakazilo novým typem koronaviru 56 lidí, kteří měli v obou případech nákazy příznaky nemoci covid-19.

Kromě tohoto Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenal dalších 189 případů reinfekce covidem-19, u kterých ale minimálně jedna z nákaz neměla příznaky.

U dalších 36 případů se ověřují data. Informovaůa o tom mluvčí SZÚ Klára Doláková.

Za opakovanou nákazu, takzvanou reinfekci, se považuje opakované, potvrzené onemocnění, kdy člověk má příznaky choroby a kdy mezi první a druhou nákazou bylo 90 a více dnů.

Do konce října loňského roku bylo zaznamenáno 28 případů opakovaných onemocnění covidem-19 s příznaky. Šlo o 11 mužů a 17 žen ve věku od 25 do 80 let. Interval mezi první a druhou nemocí byl mezi 101 a 231 dny. Většina lidí měla u obou nákaz mírný průběh, jen tři případy měly střední nebo těžký průběh.

17:23

Ředitel nemocnice v Českém Krumlově Jindřich Florián rezignuje na funkci. Učiní tak po výzvě hejtmana Martina Kuby (ODS). Florián totiž nechal proti covidu-19 očkovat i příbuzné a známé zaměstnanců nemocnice.

Vakcínu přitom mají teď dostávat jen zdravotníci a další stanovené skupiny. Podle Kuby ředitel porušil jihočeskou vakcinační strategii a naboural důvěru Jihočechů v systém.

Florián řekl, že odstoupí co nejdřív a že jiní by měli posoudit, zda udělal něco špatně.

17:07

Na linku 800 160 166, kterou spolu s organizací Život 90 provozuje hlavní město, se během dne dovolalo asi 800 pražských seniorů. K očkování v Centrálním rezervačním systému se s pomocí operátorů registrovala zhruba osmina volajících. Rezervace operátoři kvůli plným termínům očkování neprováděli. Uvedla to hlavní koordinátorka linky Terezie Šmídová z organizace Život 90.

17:06

Antigenních testů na covid-19 bylo v Česku od loňského listopadu, kdy se s preventivním testováním populace začalo, provedeno přes 1,14 milionu.

V prosinci bylo v tomto testování pozitivních pět procent, v lednu zatím skoro osm procent. Vyplývá to z datové sady k testování zveřejněné na webu ministerstva zdravotnictví.

Původně mělo dobrovolné testování pro veřejnost končit dnes, prozatím je mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví prodlouženo do odvolání.

16:58

Stát uvažuje o tom, že 1. února umožní registraci jen části společnosti, například lidem starším 65 let:

16:34

Jihočeský hejtman Kuba vyzval ředitele nemocnice v Českém Krumlově k rezignaci. Nechal totiž očkovat proti covidu i příbuzné a známé zaměstnanců zařízení.

16:28

V očkovacích centrech v Pardubickém kraji má zatím zájem pomáhat 262 lékařů a 161 zdravotních sester.

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Mám se nechat očkovat i po prodělání nemoci COVID-19? Bude vakcína fungovat i proti zmutovanému viru? A zasáhne očkování do lidské DNA? To vše jsou otázky, které se pojí s očkováním proti nemoci COVID-19. Připravili jsme přehled odpovědí na ty, které v souvislosti s vakcínou Comirnaty zaznívají nejčastěji. 
 

  • Bude vakcína účinná i po mutaci viru? Co třeba popisovaný kmen z Velké Británie?

V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním vakcínou Comirnaty neměla chránit proti této mutaci. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy.

Mutace viru (změna jeho genetické informace) je běžná pro všechny druhy virů a probíhá přirozeně. Některé vakcíny jsou účinné dlouhá léta a jejich podání způsobuje dlouhotrvající imunitu (např. proti spalničkám nebo zarděnkám).

Na druhou stranu v případě viru chřipky dochází k časté a rozsáhlé změně viru, a proto se vakcína musí upravovat každý rok, aby zůstala účinná.

Je známo, že ohledně nové mutace koronaviru rovněž výrobci vakcín plánují provést dodatečná klinická hodnocení.

  • Může být Comirnaty podána lidem, kteří už prodělali onemocnění COVID-19?

V klinické studii bylo sledováno 545 lidí, kteří byli očkováni vakcínou Comirnaty i přesto, že prodělali COVID-19. U těchto jedinců nebyly zaznamenány další nežádoucí účinky oproti ostatním sledovaným.

Přesto, že nejsou známy dostatečné údaje ze studie prokazující, jak Comirnaty funguje u lidí po prodělané nákaze Sars-CoV2, očekává se, že vakcína bude účinná i u těchto jedinců.

  • Mohou být děti očkovány vakcínou Comirnaty?

V tuto chvíli jsou data pro používání u dětí velmi omezená. V klinické studii byli zahrnuti pouze dospívající ve věku 16 – 17 let. Proto není použití Comirnaty doporučeno dětem a dospívajícím mladším 16 let.

Bezpečnost a účinnost vakcíny u dětí bude zkoumána později v další studii prováděné společností Pfizer/BioNTech.

  • Jak je možné, že vakcíny byly vyvinuty tak rychle, navíc když jde o nové typy přípravků?

Věda prošla v posledních letech obrovským vývojem a máme k dispozici možnosti, které tu donedávna nebyly. Výzkum koronavirů trvá již mnoho let, včetně vývoje vakcín (SARS, MERS) – leccos bylo z předchozího výzkumu využito.

Samotné principy vyvíjených vakcín nejsou nijak zásadně nové, buď se používají už u jiných vakcín (vektorové vakcíny) nebo se stejný princip používá již ve vyvíjených lécích pro léčbu řady onemocnění (mRNA vakcíny).  Rychlý vývoj vakcíny tedy navazoval na detailní znalost základních obecných komponent.

Díky tomu bylo možné vakcínu „zkompletovat“ v relativně krátkém čase insercí pro COVID-19 specifických genových molekul.   

Budete mít zájem:  Dětem na sport přispěje VZP další pětistovkou

Další faktor ovlivňující rychlý vývoj COVID-19 vakcíny je vážnost celospolečenského dopadu COVID-19 na život lidí po celém světě.

Na rozdíl od ostatních vakcín byl vývoj dostatečně financován, probíhal v úzkém kontaktu s regulačními autoritami, které poskytovaly řadu vědeckých odborných stanovisek nejen k výrobě vakcín ale i k provádění klinických studií.

Registrační proces byl z pozice regulačních autorit zkrácen, co se týče administrativních kroků, na minimum.   

  • Může být moje vlastní DNA ovlivněná touto vakcínou?

Vakcíny firem BioNTech/Pfizer a Moderna (tzv. mRNA vakcíny) obsahují nukleovou kyselinu mRNA, podle které jsou v buňkách syntetizované bílkoviny.

Tento proces ale probíhá v odděleném buněčném prostoru (v cytoplazmě), a nikoli v buněčném jádře, kde se vyskytuje lidská DNA.

Volná mRNA žádným způsobem lidskou DNA v buňkách neovlivní, člověk není vybaven enzymy, které by umožnily RNA přepsat a včlenit do DNA – genetické informace člověka.

mRNA ve vakcíně je člověkem zkopírovaná a syntetizovaná molekula, která je do buňky vpravena pomocí lipidových částic a instruuje naše buňky vytvářet si bílkoviny, které se běžně nacházejí na povrchu koronaviru.

Tyto bílkoviny nejsou infekční, ale stimulují lidský adaptivní imunitní systém, který naučí tělo tyto bílkoviny identifikovat a zničit, čímž chrání před onemocněním COVID-19. RNA molekuly se v našich buňkách vyskytují běžně, a to v obrovském množství. Např.

viry rýmy jsou také RNA viry a také proniknou do buňky, kde se množí. RNA viry rýmy také nemění DNA člověka.

  • Zdá se, že kvalita této vakcíny a některých jejích složek nebyla doposud plně prozkoumána (zkrácené formy mRNA, zvláštní závazky pro dvě nové pomocné látky atd.). Jak víme, že jsou bezpečné?

Důkladné zhodnocení Evropskou lékovou agenturou (EMA) znamená, že vakcína pro všechny občany EU, včetně ČR, je bezpečná, účinná a kvalitní.

Vzhledem k tomu, že vakcína Comirnaty byla doporučena k udělení podmínečné registrace, společnost, která vakcínu Comirnaty uvádí na trh, bude i nadále provádět studie pro další doložení kvality vakcíny (doplnění některých farmaceutických údajů), jak bude navyšována kapacita výroby.

Tato vakcína obsahuje dvě nové složky. Jednou z nich jsou lipidové (tukové) nanočástice a druhou je PEGylovaný lipid, kde PEG je polyethylen glykol.

Toxicita polyethylen glykolu je závislá na dávce, četnosti, celkové délce užívání a molekulové hmotnosti PEGylované molekuly.  V současnosti se nepředpokládají problémy s imunogenicitou.

Bezpečnost vakcíny byla zhodnocena u více než 21 000 účastníků v klinických studiích.

  • Obsahuje vakcína proti onemocnění Covid-19 tzv. kmenové buňky?

Vakcína proti onemocnění Covid-19 neobsahuje kmenové a ani jiné buňky živočišného nebo lidského původu a není léčivým přípravkem pro moderní terapii, jak je definováno v legislativě (v čl. 2 odst.1 písm. A) nařízení ES č. 1394/2007 a ve Vyhlášce č. 228/2008 Sb.

  • Obsahují vakcíny proti onemocnění Covid-19  tzv. MRC-5, což je buněčná linie odvozená z plicní tkáně 14týdenního potraceného plodu?

Neobsahují. Tato informace je nepravdivá. Video, kvůli kterému se tato informace začala na internetu šířit, mylně interpretuje nezávislý výzkum jedné z vakcín proti COVID-19, který ověřoval účinnost této vakcíny v lidské tkáni před reálným podáním člověku (https://www.researchsquare.com/article/rs-94837/v1). Tento výzkum nemá spojitost s výrobou samotné vakcíny.

Některé vakcíny se skutečně kultivují pomocí linie lidských diploidních buněk MRC-5. Nicméně tato buněčná linie byla vytvořena v roce 1966 z plicní tkáně plodu potraceného z psychiatrických důvodů a od té doby je vědeckými postupy uchovávána a rozmnožována pro účely výzkumu a výroby a není zapotřebí další tkáně z lidského plodu.

  • Byla v rámci klinického hodnocení lidem podávána vakcína před procesem čištění?

Klinická hodnocení s vakcínou proti COVID-19 podléhají dle legislativy povolení Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

V rámci žádosti o povolení klinického hodnocení je SÚKL předkládána řada dokumentů, jak dále upravuje legislativa a případně pokyn Ústavu KLH-20, a to včetně dokumentace ke kvalitě a bezpečnosti.

Dokumentaci ke kvalitě posuzuje SÚKL dle předem daných pokynů. SÚKL posoudí, zda jsou splněny požadavky na kvalitu dle pokynů a současného vědeckého poznání.

Současně schválená vakcína proti COVID-19, Comirnaty, není založena na virových vektorech, pro které jsou živočišné linie využívány. Buněčné linie jsou v případě nových mRNA Covid-19 vakcín vyžívány jen za účelem charakterizace či ověření účinnosti.

Ani v klinickém hodnocení neobsahovaly vakcíny (včetně adenovirových) zbytky tkáňových kultur, čištění představuje krok tzv. purifikace, jedná se již o krok ve výrobě (jak při výrobě vakcíny pro klinické hodnocení, tak při výrobě vakcíny po případné registraci vakcíny), tento krok zamezuje výskytu případných nečistot v přípravku.

  • Lze využít přebytečný obsah v injekční lahvičce (Pfizer/BioNTech vakcína)?

V souhrnu informací o přípravku Comirnaty (Pfizer/BioNTech vakcína) je uvedeno, že jedna injekční lahvička (0,45 ml), jejíž obsah je potřeba nejdříve naředit, obsahuje 5 dávek po 0,3 ml.  Není tedy doporučeno slévat přebytečný či zbytkový obsah injekčních lahviček po odebrání daných pěti dávek.

Bezpečnost – nežádoucí účinky

  • Jaké má vakcína nežádoucí účinky?

Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek, i vakcína Comirnaty může u některých osob způsobit nežádoucí účinky. Registrace však mohla být vakcíně udělena pouze proto, že její přínosy spočívající v široké ochraně očkovaných proti onemocnění koronavirem výrazně převyšují riziko možných nežádoucích účinků.

Z údajů z klinických studií s vakcínou víme, že se některé nežádoucí účinky po očkování objevují velmi často (tj. u několika osob z deseti očkovaných, např. bolest v místě injekce se projevuje u více než 80 % očkovaných).

Tyto nežádoucí účinky jsou však převážně mírné, nejvýše střední intenzity a odeznějí během několika dní.

Patří sem kromě zmíněné bolesti v místě injekce také únava (u více než 60 % očkovaných), bolest hlavy (u více než 50 %), bolest svalů a třesavka (u více než 30 %), bolest kloubů (u více než 20 %), horečka a otok v místě injekce (u více než 10 %). Horečka se vyskytovala častěji po 2. dávce vakcíny.

Další nežádoucí účinky se vyskytovaly v klinických studiích s nižší frekvencí – nauzea a zarudnutí v místě podání injekce u několika osob ze sta očkovaných, zvětšení uzlin, nespavost, bolest v končetině, malátnost a svědění v místě injekce u několika osob z tisíce očkovaných, dočasná obrna obličeje u několika osob z 10 000 očkovaných, ojediněle byly hlášeny případy reakce z přecitlivosti (včetně závažných).

Bezpečnost vakcíny byla sledována v klinických studiích u 21 744 osob, které dostaly alespoň jednu dávku vakcíny (z toho přes 20 000 osob dostalo 2 dávky). 4 000 osob bylo ve věku 56 let a starších, 545 očkovaných osob mělo pozitivní protilátky proti viru SARS-CoV-2, bezpečnostní profil byl u nich podobný jako u ostatní populace.

  • Jaké je riziko závažných alergických reakcí?

Mnoho léčivých přípravků (zejména podávaných injekčně), obdobně i vakcíny mohou v ojedinělých případech vyvolat závažnou alergickou reakci (anafylaktická reakce či anafylaktický šok). Takováto reakce byla nahlášena i v několika ojedinělých případech po očkování vakcínou Comirnaty.

Jedná se o náhle vzniklý a potenciálně život ohrožující stav, který se projevuje rychle se rozvíjejícími příznaky na kůži (svědění, zarudnutí, vyrážka, otok) spolu se vznikem chrapotu, dušnosti, zblednutí, pocení, pocitu na omdlení, bušení srdce, bolesti hlavy či břicha.

Reakce nastává během krátké doby po podání vyvolávající látky, nejčastěji do 15 minut. Proto je nutné, aby každý očkovaný zůstal nejméně 15 minut po očkování v čekárně u lékaře, protože lékař může rychle podanou léčbou reakci zastavit.

Očkování nesmí být provedeno mimo lékařské zařízení s dostupnou urgentní léčbou.

Pokud měl pacient závažnou alergickou reakci po podání 1. dávky vakcíny, nesmí už dostat druhou dávku.

  • Jak lze nahlásit podezření na nežádoucí účinek?

Hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku. Lékaři a všichni zdravotničtí pracovníci mají zákonem danou povinnost hlásit na SÚKL svá podezření na tyto závažné či neočekávané nežádoucí účinky.

Mírné nežádoucí účinky, které už jsou popsány v příbalové informaci, není potřeba hlásit, protože nemají zásadní vliv na poměr přínosů a rizik léčivého přípravku. Pokud se u vás však po očkování objeví závažný zdravotní problém, poraďte se s lékařem, který by měl toto podezření na nežádoucí účinek nahlásit. Hlásit na SÚKL může i sám pacient.

Formulář pro hlášení a další informace najdete na úvodní stránce www.sukl.cz nebo tady. 

Více o vakcíně Comirnaty píšeme zde.

Další informace o vakcínách proti COVID-19 najde zde.

Kontakty pro média: Bc. Klára Brunclíková, tisková mluvčí
tel. 702 207 242, [email protected] ([email protected])

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *