Třeboň, aneb jihočeské Lurdy

Krátký výlet (5 km / 200 m převýšení), místy náročnějším terénem s krásnými výhledy.

Z parkoviště za vesnicí Hojná Voda pozvolně stoupáme širokou neznačenou lesní cestou k rozcestí Pod Kraví horou a dále po červené směr Kuní hora. Posledních 100 metrů před vyhlídkou na Kuní hoře je velmi strmých, místy se leze skoro po čtyřech.

Vyhlídka je ze dvou sousedních skal, na severnější je skalní ochoz, kterým se dá při troše opatrnosti téměř celá skála obejít a dá se z něj vyšplhat na její vrchol. Z vyhlídky je pěkný výhled severovýchodním směrem do Třeboňské pánve a také na sousední Kraví horu, kam se dnes chystáme. Hlavní vrchol Kuní hory (925 m.n.m.

) výhled neposkytuje, nalezneme ho asi 200 metrů od vyhlídky po červené značce.

  • Třeboň, aneb jihočeské Lurdy
  • Třeboň, aneb jihočeské Lurdy
  • Třeboň, aneb jihočeské Lurdy

Následně se vracíme k rozcestí Pod Kraví horou, kde začíná příkré stoupání k rozhledně na Kraví hoře. Asi v polovině stoupání je udržovaný pramen, voda však není vhodná na pití, zato lavička svádí k odpočinku.

Na vrcholu Kuní hory je turistický přístřešek, ohniště a hlavně rozhledna ze které je panoramatický výhled na všechny strany.

K návratu na parkoviště použijeme zelenou značku, proplétající se mezi skalami a po asi 100 metrech procházející okolo skalního útvaru Napoleonova hlava, který připomíná svým tvarem hlavu slavného vojevůdce. Následně klesáme po zelené až k parkovišti.

  • Třeboň, aneb jihočeské LurdyVýhled z Kuní hory
  • Třeboň, aneb jihočeské LurdyZvon setkávání v Hojné vodě
  • Třeboň, aneb jihočeské LurdyKostel Panny Marie Těšitelky v Dobré Vodě

V okolí stojí za návštěvu:

  • téměř třítunový Zvon setkávání přímo u silnice v Hojné vodě. Krásu místa podtrhuje pramen (bohužel s nepitnou vodou) a úžasný výhled do údolí.
  • pramen pitné vody naleznete u kostela Panny Marie Těšitelky a v nedaleké Dobré Vodě. Jedná se o poutní místo přezdívané „Jihočeské Lurdy”. Od kostela je krásný výhled do krajiny, rozhodně stojí za vidění. Kostel je vzhledem k své poloze zdálky dobře viditelný, můžete ho tak vidět například i z rakouské vyhlídky Mandelstein, na kterou je také krásný výlet.

Projděte se po romantické lávce na rybníku Hejtman a prozkoumejte i další krásy obce Chlum u Třeboně

Třeboň, aneb jihočeské Lurdy
Prošli byste se po této krásné lávce? Foto: David Bílý

Vyražte na výlet za dobrodružstvím i romantikou do jižních Čech. Kouzlo rybníků tohoto kraje vás pohltí a jen tak nepustí. Městečko Chlum u Třeboně je známé díky rybníku Hejtman, ve kterém si můžete zarybařit nebo v létě zaplavat.

Chlum u Třeboně je malebné městečko ležící asi 12 km od Třeboně v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko u rybníku Hejtman. Leží také nedaleko rakouských hranic, přibližně 5 km od městyse leží rakouské město Litschau. Jižně od Chlumu u Třeboně se rozkládá přírodní rezervace Bukové kopce.

Svoji procházku můžete zahájit třeba u zámku Chlum u Třeboně, který byl postaven roku 1710. Zámek byl v minulosti oblíbeným místem básníků a v zámeckém parku se nachází vzácný strom liliovník tulipánokvětý. V současnosti však zámek ani park bohužel není přístupný veřejnosti.

Kolem zámku pokračujte dál ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Přesně tímto směrem totiž vede i křížová cesta z 2. pol. 18. století, kterou lemují barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny na hrázi rybníka Hejtman. Dojdete až ke kostelu, kolem kterého se nachází další sochy, např. sv. Dominik, sv. František s Asisi.

Třeboň, aneb jihočeské LurdyZakončete křížovou cestu u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Foto: Martin Veselka

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je vrcholně barokní dominantou celého městysu a byl budován v letech 1737-1745. Okolí kostela zdobí již zmíněné sochy na dvouramenném schodišti a lipová alej.

Třeboň, aneb jihočeské LurdyV zimě má kostel jedinečné kouzlo.

Při návštěvě tohoto městečka byste ale určitě neměli vynechat jeden z našich nejhezčích rybníků – rybník Hejtman.  Byl založený už v roce 1554 Mikulášem Ruthardem a měří 78 ha. Nabízí mnoho klidných míst na koupání či rybaření, které je možné pouze s platným pověřením k lobu ryb od Rybářství Třeboň a.s.

Podél rybníka se nachází mnoho campů, přičemž nejklidnější část je na protějším břehu od Chlumu. Pláže rybníka jsou travnaté s pozvolným písčitým vstupem do vody.

Doprava:

Do městečka se dostanete pohodlně autem, pokud ale nemáte jinou možnost, dá se dojet i vlakem. Asi 3 km od obce se nachází železniční stanice s názvem Majdalena. Odtud však musíte dojít pěšky.

Další možností je na Třeboňsku tolik oblíbená cykloturistika. Chlum u Třeboně je vhodným cílem při vašich cyklo výletech i s dětmi.

Tato krajina je nížinná oblast a nečeká na vás příliš mnoho náročných stoupání.

  • Místo:
  • Kraj: Jihočeský
    Okres: Jindřichův Hradec
  • Obec: Chlum u Třeboně

Petr Vok z Rožmberka

  • Před 7 dnyMěl to být poslední výslech. Výslech, který měl vězni konečně rozvázat jazyk. Nebo také proto, aby řekl i to, co neudělal. Velice pomalu se obléká. Neleží v posteli z rozmaru. Zmučené tělo vypovídá poslušnost. Soudci ale potřebují, aby se dožil vykonání rozsudku. Znovu se učí chodit. Tam dolů, do klína, se bojí pohlédnout, plamen pochodní, rabujících vojáků, byl nemilosrdný. Ten na stráži je celkem lidský, nechá vězně, aby si ještě odskočil. A pak poslední vzepětí těla, které se protáhne vikýřem, a po dlouhém pádu skončí v Jelením příkopu.
  • Před 22 dnyNěkteré rody stíhalo po generace neštěstí za neštěstím. Byly opravdu prokleté? Mohly dávné hříchy jejich členů uvrhnout kletbu na pokračovatele rodu? Koho dostihlo rodové prokletí?
  • Před 3 měsíciStovky lidí vyrazily první lednovou sobotu na výlet ke středověkému hradu Helfštýn u Lipníka nad Bečvou na Přerovsku. Navzdory tomu, že historická památka zůstala uzavřena a tradiční novoroční výstup na hrad byl oficiálně zrušen. Poprvé od roku 1977, a to kvůli současné situaci kolem epidemie koronaviru.
  • Před 4 měsíciKdo má trochu povědomí o Lhenicích, s nimiž se pojí označení zahrada jižních Čech, mohl se setkat s termínem peckář. Toto označení se pro místní obyvatele vžilo vzhledem k rozsáhlým třešňovým i jabloňovým sadům, jež městys obklopují.
  • Před 4 měsíciOsud Adolfa Schwarzenberga, posledního majitele Hluboké, vás zaujal, a tak jsme se vypravili za dalšími osudy rodu do Třeboně. Třeboňské panství bylo prvním, které Schwarzenbergové získali do svých držav natrvalo.
  • Před 5 měsíciTycho Brahe je známý astronom, astrologa alchymista, který slavně působil na dvoře Rudolfa II.. Původně dánský badatel našel v Praze 16. století uznání a pohodlí, ale také smrt – zemřel těsně po začátku století sedmnáctého, podle pověsti na protržení močového měchýře. Pozdější zkoumání jho ostatků ale odhalily v jeho těle obsah rtuti. Znamená to snad, že byl Tycho Brahe otráven?
  • Před 5 měsíciTa filmová scéna je příliš známá a oblíbená. Skupinka intrikánů, císař Rudolf II. a vážený, prošedivělý muž, oděný v černém. Právě vysvětluje císaři postavení planet a nešťastný travič marně hledá pohár, do kterého vhodil zrnko jedu. Poháry se změnily v nebeská tělesa, a krouží po desce stolu. Názorné pro císaře, panika pro ostatní.
  • Před 6 měsíciPosledního Rožmberka (1539-1611) vnímá současník především jako renesančního kavalíra a „vínapitele“ obklopeného chumlem žen. V mládí ale patřil k přísným pánům, kteří způsobovali svým poddaným mnohá příkoří a někdy i nemilosrdný postih.
  • Před 6 měsíciV souvislosti s obnovou renesančního paláce hradu Helfštýna mě napadla charakteristika: brutálně nádherná rekonstrukce (ve smyslu výborná). Upoutá na první pohled, rezavá železárna v renesanci.
  • Před 7 měsíciHrad Vítkův Hrádek, nacházející se v nadmořské výšce 1053 metrů, najdeme na pravé straně Lipenského jezera, nedaleko městečka Frymburk. Byl založen v polovině 13. století Vítkem z Krumlova jako správní středisko nové osídlené oblasti a svým rozsahem nepatřil k příliš velkým stavbám. Jádro hradu tvořila původně jen věž s jednoduchým opevněním. Ve 14. století došlo k přestavbě dominantní věže do dnešní podoby a věž dnes patří k největším obytným věžím v naší zemi.
  • Před 8 měsíciPokud jste ještě nenavštívili Lipno, rozhodně byste to měli napravit. Má totiž svým návštěvníkům co nabídnout jak v letních, tak i v zimních měsících. V létě je třeba skvělé projet se kolem Lipna na kole. Vybírat můžete z několika cyklotras, my zvolili tu s názvem Tomášská.
  • Před 8 měsíciNa šlechtických dvorech probíhají každodenní rituály v době renesance jinak než v chudých chalupách. Poddaní vstávají se svítáním, šlechta později.
  • Před 8 měsíciZ Českých Budějovic se vydáváme na dovolenou na Šumavu. Projíždíme Netolickou pánví a nemůžeme minout renesanční klenot, zámek Kratochvíle. Kdysi tu bývala expozice československého animovaného filmu. Již devět let jsou však interiéry zámku zařízeny do podoby, v jaké je užívali poslední Rožmberkové na přelomu 16. a 17. století. Dnes si tu můžeme prohlédnout mimořádné architektonické dílo ve stylu italské renesance, které vzniklo na přání Viléma z Rožmberka.
  • Před 9 měsíciNemusíte cestovat na Apeninský poloostrov, abyste letos mohli zavítat do italské vily. Stačí vyrazit na jih Čech k městu Netolice, kde leží renesanční skvost – zámek Kratochvíle.
  • Před 9 měsíciHrad Rožmberk je překrásnou kolébkou mocného panského rodu Rožmberků. Vzhledem k jeho starobylosti tu není nouze o pověsti a tajemné příběhy.
  • Před 9 měsíciHned několik sérií, ať už historických, či detektivních, má na kontě František Niedl. Jeho nová kniha Já, rytíř je sedmým dílem ságy Rytíři z Vřesova, která se odehrává ve čtrnáctém století. Niedl, jenž patří k nejpilnějším spisovatelům v České republice, se ve svých dílech vydává i do zahraničí.
  • Před 9 měsíciJe hezký červnový den. Z Borovan se vydáváme na cyklovýlet do Nových Hradů. Městečko v nejjižnějším cípu jižních Čech je vstupní branou do Novohradských hor. Jeho dominantou je gotický hrad na skalnatém vrcholku nad řekou Stropnicí. Za pozornost stojí i Terčino údolí, anglický park na západním okraji města.
  • Před 10 měsíciV pondělí 1. června se veřejnosti opět po devíti měsících otevřely brány zámeckého parku v Třeboni. Ten prošel revitalizací a podařilo se mu vrátit podobu z 19. století.
  • Před 10 měsíciSídlo Petra Voka z Rožmberka i slavného rodu Schwarzenberků rozhodně stojí za vidění.
  • Před 10 měsíciPo šedivé zimě a několika předchozích měsících, které většině lidí vinou opatření proti šíření koronaviru nepřinesly mnoho dnů, strávených mimo domov, přichází slunečné období, které si budeme moci užívat. Naše pleť má někdy na věc jiný názor a dává to najevo – například tvorbou pih a dalších pigmentových znamének. Jak s nimi zatočit a nejlépe předejít jejich vzniku?
  • Před 10 měsíciDobrá Voda v jižních Čechách je kdysi slavné lázeňské i poutní městečko na severním svahu přilehlé Kraví hory. K jednomu z prvních pacientů zdejších lázní patřil i poslední Rožmberk Petr Vok. K objevení zázračného léčivého pramene ve zdejší krajině došlo v blízké Hojné Vodě, a to v roce 1564. Tehdy měl zraněný dřevorubec zjevení sv. Anny, která mu doporučila omývat ránu vodou z tohoto pramene.
  • Před 10 měsíciMáte chuť vydat se na výlet, ale každý z rodiny má rád něco jiného? Jeden miluje památky, druhý dává přednost technickým zajímavostem, třetí by se rád podíval do lesa a čtvrtý zase nepovažuje výlet za vydařený, pokud se nemůže alespoň brouzdat potokem? Není problém vyhovět všem požadavkům. Stačí navštívit jediné město. Které?
  • Před 10 měsíciJakub Krčín z Jelčan je legendární historickou postavou, kterou znají dobře všichni, kdo někdy navštívili jižní Čechy. Pro Viléma z Rožmberka v 16. století postavil nejslavnější rybníky, které dodnes slouží k chovu kaprů na vánoční hody. Jeho zásahy ovlivnily i kulturně-historickou podobu jihočeské krajiny. Přední český historik Jaroslav Čechura napsal o Jakubovi Krčínovi objevnou biografii založenou na rozsáhlém archivním studiu. Knihu vydává nakladatelství Vyšehrad.
  • Před 1 rokemVšem kolem sebe tvrdil, že ji šíleně miluje. A byla to pravda, nikoli ovšem v přeneseném smyslu slova. Nakonec si nechal krásnou Markétu přivést na zámek a zamknul se s ní ve své komnatě. Co vše se dělo potom, si můžeme pouze domýšlet. Jedno je však jisté – don Julius, nemanželský syn císaře Rudolfa II., propadl sadistickému záchvatu.
  • Před 1 rokemZlatý kočár z Říma, unikátní barokní divadlo či hradní stráž jako v Londýně či Praze, tím vším se může pyšnit druhý největší zámecký a hradní areál u nás. Ohromné sídlo s desítkami paláců a pěti nádvořími je právem chloubou jižních Čech.
  • Před 1 rokemZámecký park v Třeboni, národní kulturní památka, dostane podobu z konce 19. století. Jeho revitalizace za více než čtyři a půl milionu korun je v plném proudu.
  • Před 1 rokemS rybníky a rybami si spojujeme hlavně jižní Čechy, ale ani jižní Morava není ze hry. Právě poblíž Znojma se po staletí chová Pohořelický kapr.
  • Před 1 rokemI ve druhém největším okresu Jihočeského kraje najdeme zámky, jež mají otevřeno celoročně.
  • Před 1 rokemPřízrak bílé paní se u nás zjevuje asi na sto dvaceti místech. Ta nejznámější mezi nimi má i své jméno. Je to paní Perchta z Rožmberka a setkat se s ní můžete nejen na zámku Rožmberk, ale i v dalších sídlech rožmberského rodu, v Českém Krumlově, Třeboni anebo Jindřichově Hradci.
  • Před 1 rokemUž 43 let pečuje o českokrumlovské medvědy. Za tu dobu se Jan Černý (67) postaral o šestnáct těchto šelem. Obětavý a starostlivý je dokonce tak, že za celou tu dobu byl pouze jedinkrát na dovolené! A ztrátu každého z nich bere, jako by mu odešel člen rodiny. V červenci mu přibyla dvě medvíďata, se kterými se postupně sžívá.
Budete mít zájem:  Zdroje selenu – toto je 20+ největších potravinových zdrojů tohoto minerálu

Hitler není Hietler, aneb do srdce Novohradských hor – Horydoly.cz – Outdoor Generation

Doporučená literaturaStanislav Kroupa: Hory pout zbavené (Veduta, České Budějovice 2006)Kolektiv autorů: Zmizelé Sudety (Antikomplex, Praha 2007)

Když vyjedeme z Horní Stropnice směrem na Dobrou Vodu (Brünnl), objeví se před námi zářivě bílá stavba na pozadí Novohradských hor. Barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie v Dobré Vodě je zasazený tak nádherně do krajiny, jak to jen uměli barokní stavitelé.

Kostel je bohužel zavřený, a tak si ho jen prohlížíme zvenku. Pod dvojramenným schodištěm je kaplička s vyhlášeným pramenem. Od kostela je široký výhled do jižních Čech.

Jihočeské Lurdy

Prameny údajně léčivé vody, tryskající z hory Kravín, přitahovaly od 17. století davy poutníků, a proto zde nechal hrabě Buquoy postavit kostel a lázně. Roku 1715 byl podle návrhu neznámého architekta (možná to byl Kryštof Diezenhofer) postaven chrám. Vedle něj buquoyská rezidence.

Spisovatel Zikmund Winter toto místo nazval Jihočeské Lurdy. Přitahovaly nejen lázeňské hosty. Chrám byl oblíbeným mariánským poutním cílem a během roku se tu vystřídaly až čtyři stovky procesí.

Komunisté zasypali léčivý pramen

Lázeňské městečko obývali většinou Němci. Je proto jasné, jaký osud ho čekal po 2. světové válce. Ještě roku 1938 tu žilo téměř pět set obyvatel. V roce 1950 necelých padesát. Zbořena byla Buquyova rezidence, lázeňské penziony i obytné domy. Zasypán byl i hlavní pramen. Kostel naštěstí likvidaci přežil.

Pramen byl později obnoven, chrám přežíval. V Dobré Vodě vyrostly rekreační chaty. Z vyhlášeného lázeňského městečka se stala chatová osada. Chrám se v novém demokratickém režimu dočkal rekonstrukce a dnes na jeho bohoslužby přijíždějí potomci bývalých německých usedlíků.

Hojná Voda a Palacký

Od Dobré Vody nás čeká prudké, ale krátké stoupání k Hojné Vodě (Heilbrunn). Český název jí dal František Palacký a myslel tím vodu hojivou. Na zotavenou sem jezdil spisovatel Zikmund Winter.

Budete mít zájem:  V obchodech je chléb z cvrččí mouky

Její osud byl podobný jako v Dobré Vodě. Obyvatelé byli vyhnáni, ale na rozdíl od slavnější sousedky zde nepřežil kostel. V 70. letech 20. století byl zbořen a zůstala po něm jen věž.

Od Hojné Vody klesáme k Černému Údolí. Osada byla známá svou buquoyskou sklárnou. Tavil se zde černý hyalit.

Nedaleko od Černého Údolí zřídil Buquoy v roce 1838 první evropskou přírodní rezervaci Žofínský prales.

Do srdce Novohradských hor

Za Černým Údolím je křižovatka. Doleva se jede do civilizace v podobě městečka Benešov nad Černou. My míříme napravo, do samého srdce Novohradských hor. Od této chvíle už není jednoduché sehnat ve vesnicích něco teplého k jídlu.

Pozdně barokní kostel svatého Linharta v Pohořské Vsi je v havarijním stavu, a tak se tu nekonají ani bohoslužby. Až sem kdysi sahalo pohraniční pásmo a v autobusech do Pohorské Vsi se kontrolovaly občanské průkazy.

 Pohoří na Šumavě je v Novohradských horách

 

Není Klaus jako Klause

Pokračujeme do Leopoldova. Vesnici dal název hrabě Jan Nepomuk Buquoy podle svého bratra. Pohořským potokem se plavily vory a jedno ze tří vazišť bylo právě zde. Hladina vody se navyšovala vypouštěním vody z nádrží na horním toku (německy Klause, počeštěle klausy).  Dnes se sem za velké vody občas vydávají kajakáři, aby spluti potokem do říčky Černá a po ní do řeky Malše.

Pomalu stoupáme podél Pohořského potoka až v bývalé hájovně Baronův most narazíme na funkční restauraci. Posilníme se, protože k další vesnici je to kus cesty a prý se tam nedá nic koupit. Jedeme krásnou, ale liduprázdnou krajinou. Na to, že jsou prázniny, je tu minimálně lidí.

Hietler není Hitler

Až v Pohoří na Šumavě (ale jsme v Novohradských horách!) potkáváme první skupiny turistů. Na konci 19. století zde žilo 1350 obyvatel, z toho asi 250 Čechů. Lidé se zde úspěšně živili malováním svatých obrázků na sklo, které se prodávaly po celé Evropě i Rusku.

Stanislav Kroupa se v knize Hory pout zbavené, zmiňuje o místní legendě, podle které je toto město rodištěm Hitlera. Zdroj tohoto tvrzení se možná skrývá na místním hřbitově. Když se podíváte na některé náhrobky, pochopíte. Je to ale opravdu jen legenda.

Historik Ian Kershaw píše, že jména jako Hietler, Hiedler nebo Hitler (znamená to malorolník) se objevují na počátku 19. století ve všech podobách. Otec Adolfa Hitlera se jmenoval Alois Schicklgruber a z nejasných důvodů si dal změnit jméno na Hitler.

Po válce přišel odsun a v roce 1953 zde zbylo jen sedmdesát hlav. Izolace se jim ale nelíbila, pro ostatní byl do vsi zakázán vstup, a postupně odcházeli, až se Pohoří vylidnilo. Začátkem sedmdesátých let zde nebyla ani noha.

Vyrabovaný barokní kostel Panny Marie Dobré rady zde zůstal jako němý svědek starých dob. Sametové časy mu paradoxně přinesly zkázu. V květnu 1999 se na střechu kostela sesula kostelní věž. 

Barokní pohraniční sloup

Na začátku vesnice odbočujeme ke hranici, kde stojí historický pohraniční kámen. Je to trochu z ruky, ale zajížďka stojí za to. Cestou míjíme křižovatku polních cest s kamenným křížem. Doprava se jede na Cetviny, ale my pokračujeme rovně k lesu. Až vjedete do lesa, dejte si pozor, abyste nepřejeli.

Necelé tři metry vysoký barokní trojhranný pohraniční sloup z roku 1661 se tyčí nalevo, skryt kousek stranou od cesty. Stojíme na trojmezí Čech, Horního a Dolního Rakouska.

Hraniční kameny na divokém západě

 

Vracíme se zpět a u zmíněného kamenného kříže odbočujeme západním směrem na Cetviny. Tady je to opravdu pustina. Za celou dobu potkáváme jen dvojici cyklistů. Občas projíždíme nějakou zaniklou ves, na kterou nás upozorňují jen informační cedule. Mostek přes potok je zbořený, ale dá se lehce přejít.

Opuštěné Cetviny

Konečně jsme v obci Cetviny. Spíše bývalé obci. Vidíme kolem sebe jen nově opravený gotický kostel Narození Panny Marie a opuštěnou budovu kasáren. Tak jako v Pohoří i zde je informační cedule s historií obce a dobovými fotografiemi.

Znovu se opakuje známá historie. Prosperující obec, pak vysídlení a postupný zánik. Po vzniku Československa zde žilo přes šest set lidí. Dokonce se tu v pivovaru vařilo pivo. Po vysídlení Němců museli odejít i Češi. V padesátých letech byly obytné domy zbořeny nejen v Cetvinách, ale i v okoloních vesnicích. Do pohraničního pásma neměl nikdo přístup a v obci byli jen pohraničníci.

Kostel chátral až do pádu železné opony, kdy se ho podařilo společnou německo-českou rukou opravit a znovu vysvětit. Pravidelné bohoslužby se tu však nekonají. Kdo by sem chodil.

Jdu se podívat do kasáren. Rozbité sklo, nepořádek. Jaký je to kontrast proti kostelu. Připadám si trochu nepatřičně. Je krásný letní den a my jsme tady úplně sami. Široko daleko žádný zvuk. Jen ticho.

Opouštíme vesnici a na kopci ještě dlouze pozoruji budovu kostela, ukrytou v liduprázdné krajině

Tichá je opravdu tichá

Další osada na řadě je sice jen zbytkem z někdejší rozlehlé vsi, ale žijí tady aspoň lidé. Z kamenné tvrze Tichá, která byla v 18. století přestavěna na pivovar, zbyla jen dvanáct metrů vysoká kamenná věž. Působivě se tyčí na břehu rybníka.

Přijíždíme k bývalé osadě Janova Ves. Dnes je zde rodinná farma, která nabízí něco k jídlu a možnost postavit stan. Je to taková správná, odlehlá usedlost. Dáváme si polévku a zádumčivě pozorujeme okolí.

Přes Malonty a Benešov nad Černou se vracíme do Horní Stropnice k autu. V nohách najeté kilometry, v hlavě plno otázek z návštěvy opuštěných vsí.

  •  Tady nedávají dobrou noc ani lišky 
  • Zobrazit místo Šumava a Novohradské hory na větší mapě
Budete mít zájem:  Ze zachráněného ovoce a zeleniny pečou omáčky k masu. A jaké…

Deštivé léto a otevřené restaurace spravily rybářům náladu

Edwin Otta

Letní odlovy jsou po mnoha měsících komplikací pro jihočeské rybáře příjemným obratem k lepšímu.

Letní odlov rybníka v Šindlových dvorech. Rybáři z českobudějovického střediska odlovili téměř tři metráky kaprů. | Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Letní odlovy jsou pro jihočeské rybáře po mnoha měsících komplikací a problémů příjemnou změnou. Mužům Petrova cechu zlepšují náladu, protože o šupináče je u zákazníků konečně zájem a obsádce nádrží se letos díky dešťům také docela daří.

„Poptávka je,“ potvrzuje ředitel Rybářství Hluboká CZ Vladimír Kaiser a zároveň vysvětluje, že prospěch je nejen finanční z aktuálního prodeje.

Menší počet ryb, který zůstane v nádržích, má příznivý vliv i na přírůstky u tržní ryby, která půjde na pulty na podzim. Zůstává pro ni pod hladinou více potravy.

Během léta hlubočtí rybáři plánují, že jim sítích uvízne zhruba 200 tun mrskajícího se zboží.

Přečíst článek ›

Uplynulé měsíce přitom pro muže s podběráky nebyly jednoduché. Před Vánoci se potýkali s nižší poptávkou v cizině a poklesem cen v zahraničí. Velikonoční prodeje zase hodně očesal koronavirus.

„Jaro i zima byly špatné,“ ohlíží se s postesknutím Vladimír Kaiser a doplňuje, že o Velikonocích dokonce část ryb čekala na sádkách na prodej marně.

Většina proto putovala zpět do vln, i když to není dobré řešení a je provázené i ztrátami.

S poklesem odbytu se potýkali třeba i ve společnosti Rybářství Třeboň. Podle ředitele firmy Josefa Malechy byla gastronomie v zahraničí zasažena dva měsíce a prodej prakticky nefungoval. Teď se situace obrátila k lepšímu.

Z plánovaných letních odlovů, při nichž se neupouštějí rybníky, chtějí třeboňští rybáři získat 650 tun ryb a většinu už mají z vody venku.

„Je to běžný objem,“ poznamenal k letošnímu plánu Josef Malecha a doplnil, že menší část úlovků si zjara zákazníci brali i na zarybnění.

Přečíst článek ›

„Chytáme,“ konstatoval s úsměvem k letním odlovům i ředitel Rybářství Nové Hrady Lubomír Zvonař. „Je drobet odbyt na ryby, jakmile se otevřely restaurace,“ dodává Lubomír Zvonař s tím, že většina úlovků jde na export. Za léto chtějí novohradští rybáři vytáhnout z vody 1000 až 1500 metráků šupináčů.

Ve společnosti Lesy a rybníky města Českých Budějovic počítají s odlovem 200 až 300 metráků.V září pak podle vedoucího rybničního hospodářství Pavla Oberreitera plynule přejdou do klasických podzimních výlovů.

I Budějovičtí jsou aktuálně spokojeni.

„Dostali jsme vodu, takže je to dobré,“ říká na adresu dešťů Pavel Oberreiter a dodává, že na jaře to vypadalo katastrofálně, ale teď díky letním srážkám očekává na podzim dobré výsledky.

Tento článek jste si mohli přečíst díky předplatnému Deník Klubu

Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Škoda Fabia první majitel, koupeno v CZ Ford Focus první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ Land Rover Range Rover Velar první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v CZ, nehavarované Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, nehavarované Ford Mustang první majitel, servisní knížka, nehavarované SsangYong Rexton nové vozidlo, servisní knížka, koupeno v CZ, předváděcí vozidlo, v záruce + PRODAT AUTO Jaguar XE 2,0 d 120kW,R-Sport,DPH,1.Maj Mini Clubman 1,5 i 100kw,ČR,1Majit,Top KM! Škoda Octavia 1.6 Tdi 1.majitel serviska ČR Škoda Superb 2,0 TDi CR 110kW ČR 1.maj CR D Suzuki Vitara 1.6 VVT, 4X4, ČR,1.maj Kia Ceed 1,4 CRDi 16V ČR,Poctivé KM,AC Volkswagen Passat 2,0 TDi Renault Kangoo 1,5 dCi ZEN,ČR,Klima,1 majitel + PRODAT AUTO

Soubory

Databáze českého amatérského divadla

Báze Soubory je uspořádána dle míst, ve kterých soubory působily nebo působí. Soubor tedy můžete vyhledat buď přes místo, v němž působí/působil, nebo vyhledávačem, zadáte-li název souboru (či jednoslovné označení, např. Tyl – ten se vám pak objeví s udáním jednotlivých míst, v nichž se vyskytuje – do vyhledávače však místo nezadávejte).

Upozornění: Vyhledávač nereaguje na názvy, které se skládají z jednoho či dvou písmen. V tomto specifickém případě je cesta přes místa nezbytná. Základem báze jsou údaje uvedené v publikaci Místopis českého amatérského divadla, I. a II. díl. Praha, IPOS-Artama, 2001 a 2002.

Doplňuje se z materiálů neuveřejněných v Místopise, dále z materiálů postupně získávaných ve spolupráci s okruhem spolupracovníků, z vlastní badatelské práce zpracovatelského týmu, např. excerpce z časopisů, knih a z internetových stránek.

Pomozte nám tuto bázi doplňovat i zpřesňovat!
Považujeme za důležité shromažďovat nejen faktické údaje, ale také bibliografické odkazy (na publikace i články v časopisech, které o práci souboru pojednávají) či odkazy, kde se nacházejí archivy souboru, kromě toho i fotografie, kopie zásadních či zajímavých dokumentů.

Data postupně od roku 2004 zpracovávají a vkládají:
PhDr. Vítězslava Šrámková
PhDr. Milan Strotzer
MgA. Jiří Valenta
Mgr. Jiří Němec
PaedDr. Ivana Tetourová Spolupracovaly a vkládaly též Simona Bezoušková, Josef Brůček, Josef Fabián, Alena Havlíková, Juliana Jedličková, Lenka Novotná, Hana Šiková, Jarmila Valentová.

Další vzácní externí zpracovatelé hesel a jejich částí jsou zmíněni přímo u hesla (oddíl Bibliografie, kde jsou zaznamenány i rukopisné vstupy).

Přílohy:

Interaktivní mapa ochotnického/amatérského divadla ČR Vytvoření interaktivní mapy měst a obcí ČR s působností současných a historických ochotnických/amatérských divadelních souborů umožňuje přehledné doložení ochotnických/amatérských divadelních aktivit na území ČR, které představuje jedinečný a významný kulturní a společenský fenomén nemateriálního kulturního dědictví (v současnosti se usiluje o jeho zapsání na seznam UNESCO).

>> čtěte více…

Vyšla kniha 150 let krajanského ochotnického divadla v USA / 1862–2018 Kniha je prvním celistvějším pokusem v ČR o zmapování krajanského ochotnického divadla v USA. Zachycuje sebrané informace a obrazové dokumenty o českých ochotnických spolcích, které v souvislosti s několika emigračními vlnami vznikly na území jednotlivých států USA.

>> čtěte více…

Vyzýváme vůdčí osobnosti amatérských divadelních souborů ku pomoci při zpracování/doplnění hesel osobností v Databázi českého amatérského divadla (www.amaterskedivadlo.cz).

Pomozte zachovat v paměti českého amatérského divadla informace o vašem působení v něm. Týká se to především tvůrčích osobností souborů (režisérů, scénografů, autorů), ale také předních herců.

Nechceme na vás žádné rozsáhlé slohové práce, postačí heslovitě uvedená fakta.

>> čtěte více…

Malované opony divadel českých zemí II Po sedmi letech od vydání výpravné knihy Malované opony divadel českých zemí, kdy byl veřejnosti poprvé představen souhrnný přehled známých i zapomenutých divadelních opon, vyšla další kniha, která tu první rozšířila o více jak 230 nově objevených a zdokumentovaných artefaktů.

>> čtěte více…

Databáze českého amatérského divadla se rozšířila o značnou sumu dat
Jmenovitě o rubriku Periodika, kde naleznete jednotlivá čísla časopisu Amatérská scéna od roku 1990 do roku 2016. Postupně zde budou k dispozici i starší čísla, ale i další periodika věnovaná ochotnickému/amatérskému divadlu.

Nově byla zřízena rubrika Vzdělávání, kterou postupně zaplňujeme informacemi o vzdělávání amatérských divadelníků, přednostně o dlouhodobých vzdělávacích projektech. Každý příspěvek do této rubriky bude velice vítán.

Obrovská suma informací o divadelních souborech včetně obsazení inscenací je obsažena v přílohách, zejména v rubrikách Přehlídky a Soubory.

>> čtěte více…

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *