Tradiční čínská medicína – umí pomoci s mnoha zdravotními problémy

Terapie duševních poruch pomocí tradiční čínské medicíny probíhá v rovině doplňkové terapie k léčbě psychiatrické.

Díky vhodně zvolené kombinaci metod TČM (akupunktury, fytoterapie, dietetiky, masáží a cvičení) dokáže ulevit od vedlejších účinků léků či zmírnit extrémní projevy nemoci.

TČM ani v tomto případě nechce suplementovat medicínu západní, ale svým přístupem může být medicínou komplementární, pomocnou. Jak zapojit TČM do léčebného systému psychiatrických chorob? Nejen to se dozvíte v rozhovoru s Lubošem Trantou.

Tradiční čínská medicína – umí pomoci s mnoha zdravotními problémy

Jak se vyvíjela léčba duševních poruch v Číně?

První zmínky o onemocněních duše sahají až do let tzv. „Žlutého císaře“, tedy 2697 až 2597 před naším letopočtem. Dále se o nich extenzivněji psalo v období národních válek, 400 let před naším letopočtem. Pojem odvykání a mánie byl poprvé použit v dynastii Hanů, 206 let před naším letopočtem.

Cirka 500 let před naším letopočtem to byl Konfucius, který začal takzvaně medikalizovat psychiatrii. Přeformuloval psychické poruchy, které od té doby s sebou nesou tzv. stigma.

V průběhu dalších tisíciletí téma stigmatu více narostlo, zejména za dynastie Qingů (1731), kteří dávali lidi s takovou poruchou povinně věznit pro údajnou posedlost.

V té době se nemocní začali nazývat kriminálními devianty.

Tradiční čínská medicína – umí pomoci s mnoha zdravotními problémy

Komunistický režim toto celé ještě zpřísnil svojí ideologií, kdy mentální onemocnění považoval za špatné politické smýšlení. 

Jak zasahuje léčba tradiční čínskou medicínou do probíhající léčby psychicky nemocného pacienta?

Psychiatrie je věda, která umí zhodnotit, diagnostikovat a léčit emocionální poruchy a mentální onemocnění. Zabývá se klasifikací mentálních onemocnění na bázi jejich podobnosti a rozdílnosti.

Má své pozitivní aspekty, jako například nejrůznější druhy terapií, prognostickou metodologii, rozšířenou nauku o onemocněních, rozsáhlý výzkum, a umožňuje vhodnou a přínosnou komunikaci nemocného se svým okolím.

Má ale i své negativní aspekty – takzvané škatulkování, předpojatost, odsuzování, ale může také chybně vyhodnotit okolnosti.

Například u rozdílů v onemocnění, které se momentálně u pacienta neprezentují, nebo mohou diagnostikovat pacientovi podle symptomů jiné onemocnění, které avšak spadá do stejné kategorie.

Tradiční čínská medicína může obsáhnout velmi široké spektrum komplexních problémů pacienta, ať to jsou nežádoucí účinky dlouhodobé medikace, návod na změnu některých běžných životních návyků až po efektivní emocionální léčbu a podporu.

Čínská medicína je svou povahou holistická a pro pacienty právě tímto cílením velmi efektivní. Může obsáhnout velmi široké spektrum komplexních problémů pacienta, ať to jsou nežádoucí účinky dlouhodobé medikace, návod na změnu některých běžných životních návyků až po efektivní emocionální léčbu a podporu.

Velmi často již prostá konzultace u praktika TČM postačí k úžasnému uvolnění nahromaděného stresu. Ne nadarmo se říká, že sdělené trápení je poloviční. Bohužel naše zdravotnictví, potažmo ordinace odborných lékařů, nejsou schopny pojmout velké množství pacientů a věnovat se jim důsledně a komplexně. Praktici čínské medicíny tuto možnost mají.

V důsledku tedy již první konzultace, kdy se vám někdo věnuje, poslouchá vás a zajímá se o vás, je terapeutická. A to ještě ani nemluvíme o konkrétní léčbě čínskou medicínou.

Tradiční čínská medicína – umí pomoci s mnoha zdravotními problémy

S čím k vám pacient přijde a s čím odejde? Jak probíhá samotná terapie s pacientem s psychickou poruchou? Můžete popsat průběh typického sezení s pacientem?

Kupodivu ze své praxe (a mluvím i za mnohé kolegy) zjišťuji, že pacienti nechodí do ordinace čínské medicíny s komplexními problémy. Je to většinou jedna drobná věc, která pacienta přivede. Ať je to již bolest beder, nebo bolest hlavy, bolest za krkem, nebo nevolnosti.

Může to být ale také nespavost či únava. V žádném případě pacienti nechodí s velkým množstvím manifestací, které jsou na sněhové kouli mentálního onemocnění nabaleny. Velmi často je však právě tento poslední problém, s kterým pacient do ordinace přijde, ten nejméně důležitý.

Je na praktikovi, aby se postupně propracoval až k středu oné sněhové koule.

Proč tomu tak je, bývá rozdílné, vše může být například zastřeno silnou medikací. Nebo pacient pociťuje momentálně tento problém tak silně, že ostatní problémy pro něho nejsou podstatné, nebo to může mít také další příčiny.

Základem terapie pacienta s mentálním onemocněním je důkladná konzultace, při které se praktik musí doptat na všechny problémy spojené s pacientovým zdravím. Dále je to pečlivé a důkladné naplánování léčby. V neposlední řadě je to práce s pacientem.

Pokud známe pacientovu konstituci, potom se nám s ním bude lépe pracovat právě tím, že mu na jisté bázi nabídneme vztah, který mu nikdo jiný nenabídne. Právě proto bude pacient následovat naše doporučení, ať se již týkají stravy, stresu, spánku nebo cvičení.

Nauka pěti prvků je v tomto úžasná. Pokud známe pacientovu konstituci, potom se nám s ním bude lépe pracovat právě tím, že mu na jisté bázi nabídneme vztah, který mu nikdo jiný nenabídne. Právě proto bude pacient následovat naše doporučení, ať se již týkají stravy, stresu, spánku nebo cvičení.

Co je tím hlavním cílem terapie s tradiční čínskou medicínou?

Na západ od nás je čínská medicína běžně uznávaná jako komplementární a také evidence based účinná metoda léčby psychiatrických onemocnění.

Berman a Lundberg v roce 2002 představili úžasnou pilotní studii o aurikulární akupunktuře, na vězních umístěných v detenčních zařízeních ve Švédsku. Výzkum zahrnoval skupinu pacientů, kteří měli pravidelné ošetření právě aurikuloterapií, druhá skupina byla srovnávací (nebyla selektována náhodně).

Kortizol (stresový hormon) byl měřen u obou skupin. Čtyřikrát ve skupině s aurikuloterapií a dvakrát ve srovnávací skupině. Přestože výsledek výzkumu byl neprůkazný a studie nenalezla žádné rozdíly v množství kortizolu u obou skupin, byla studie velmi přínosná z jiného důvodu.

Ukázala totiž, že během devíti měsíců, kdy první skupina byla celkem třicetkrát léčena aurikuloterapií, byla právě v této skupině daleko méně předepisována psychofarmaka. Již za osm týdnů se účastníkům signifikantně zvedl pocit vnitřní harmonie a jasnosti ohledně budoucích plánů v porovnání s druhou skupinou.

Dalších sedm úžasných studií právě na toto téma bude představeno na semináři o léčbě duševních poruch. Všechny tyto studie dokazují, že čínská medicína má pacientům co nabídnout a umí signifikantně zlepšit jejich vnitřní pohodu a zmírnit problémy.

V neposlední řadě je to potom pomoc pro farmaceuticky léčené pacienty. Se znalostí principů čínské medicíny může zkušený praktik předvídat takzvaný energetický impakt silné medikace.

Pacienti, kteří jsou mnohdy na medikaci celé dekády, pociťují samozřejmě také její adversní efekt.

Právě znalost energického dopadu medikace a to, jaký má efekt na tělo, orgány, čchi a krev, pomůže praktikovi zmírnit toxický vliv léčby, který na pacienta má.

Právě tím, že je čínská medicína celostní, má praktik úžasnou možnost vytvořit unikátní léčbu, šitou každému pacientovi přímo na míru.

Tradiční čínská medicína – umí pomoci s mnoha zdravotními problémy

Právě tím, že je čínská medicína celostní, má praktik úžasnou možnost vytvořit unikátní léčbu, šitou každému pacientovi přímo na míru.

Jak může člověk s duševní poruchou přispět sám ke zlepšení svého stavu?

Již jsem uváděl, že čínská medicína je terapie holistická, tedy vnímá každého pacienta jako unikátní celek. Práce praktika tedy nekončí tím, že pacientovi předepíše léčebnou formuli nebo napíchá jehly do akupunkturních bodů.

Po důkladné konzultaci a dobré diagnostice získá praktik unikátní znalost pacientova těla, ale také jeho mysli, a zjistí, v jakém momentálním stavu je jeho duše. Toto mu dává jedinčnou příležitost s pacientem dále pracovat a navést ho na mnohdy částečné, přesto však zásadní změny v jeho životním stylu.

Následná práce s pacientem je mnohdy důležitější než léčba samotná. Osvojení si pěti prvků a jim přiřazených pěti emocí praktikovi může ve vztahu lékař-pacient velmi pomoci.

Tradiční čínská medicína – umí pomoci s mnoha zdravotními problémy

Praktik by měl umět pacienta nasměrovat k zařazení vhodného cvičení. Měl by umět pacienta navést na to, jak se před svým okolím vhodně vyjádřit.

Měl by pacientovi umět pomoci zlepšit spánkovou hygienu, ale take například upravit stravu nebo začít s další vhodnou doplňující léčbou.

Toto vyžaduje, aby praktik spolupracoval multidisciplinárně s kolegy a byl součástí jakési sítě profesionálů, kteří pacientovi mohou pomoci v rozdílných a často komplexních aspektech jeho onemocnění.

Praktik by měl pacienta

  • nasměrovat k zařazení vhodného cvičení,
  • navést na to, jak se před svým okolím vhodně vyjádřit,
  • pomoci zlepšit spánkovou hygienu,
  • upravit stravu,
  • doporučit cvičení,
  • začít s další vhodnou doplňující léčbou.

Může tradiční čínská medicína působit preventivně? Může se člověk vyhnout psychickým nemocem, oddálit nástup, zmírnit průběh?

Léčba psychicky nemocných pacientů klade na praktika velké nároky. Zcela určitě léčba takto nemocných pacientů vyžaduje jisté profesní zkušenosti a odbornost.

Praktik by měl být schopen rozklíčovat často velmi křehkou pavučinu vztahů pacienta k jeho okolí a v rodině a měl by umět pacienta přivést, ať již léčbou samotnou, nebo následnou prací s pacientem, k určité harmonizaci a zkvalitnění právě této pavučiny.

V ideálním případě by léčba čínskou medicínou měla být preventivní. V praktickém světě k nám bohužel málokdy přijde pacient s tím, že by chtěl zůstat ať již fyzicky nebo mentálně zdráv.

V pěti prvcích řešíme u každého pacienta, a to i u toho s manifestací problémů na čistě fyzické úrovni, takzvaný konstituční faktor. Tento konstituční faktor má každý z nás vrozený a neměnný.

Můžeme si ho představit jako ten nejslabší článek v řetězu; ten, který působí problémy na všech úrovních. Konstituční faktor bývá navázán na jednu určitou emoci, která je takzvaně disharmonická, a ony problémy vytváří.

Praktik pěti prvků má možnost právě tuto emoci harmonizovat, čímž postupem času své pacienty také preventivně léčit.

Tradiční čínská medicína – umí pomoci s mnoha zdravotními problémy

Luboš je držitelem magisterského titulu z Westminsterské univerzity v Londýně. Věnuje se výuce studentů v tradiční čínské medicíně. Sám se vzdělává, aby lépe sloužil svým pacientům. Zabývá se akupunkturou pěti prvků, akupunkturou obličeje. Zajímá se o léčbu muskuloskeletální bolesti, zdraví žen, ale především o pediatrické pacienty.

Více o Luboši Trantovi →

U nás je stále zakořeněný názor, že psychické nemoci jsou znakem selhání člověka. Lidé se stydí tyto problémy řešit. Určitě platí, že v počátku se všechno řeší snáz, než v pokročilém stavu. Jak takovému člověku pomoci?

Ano, psychiatrická léčba je v České republice stale stigmatizována, ale toto není problémem jen v Česku. Stejný problém se dlouhodobě řeší také ve Velké Británii.

Budete mít zájem:  Jak Emoce Ovlivnují Zdraví?

Problém je na ostrovech dokonce tak velký, že se do něj velmi aktivně zapojuje také mladá generace královské rodiny.

Zajímavé je také, že vychází čím dál tím víc článků právě ve spojitosti s královskou rodinou a čínskou medicínou, a to nejenom v propojení s léčbou nebo udržováním mentálního zdraví.

Národní zdravotní služba v Anglii dělala v roce 2011 velký průzkum spokojenosti právě s akupunkturou, jako podpůrnou léčbou psychiatrických pacientů. Výsledek výzkumu byl skvělý.

Až 90 % pacientů uvedlo, že jim akupunktura pomohla v nějakém aspektu jejich onemocnění a dokonce 62 % pacientů uvedlo, že mohli díky akupunktuře snížit množství předepsané medikace.

92 % pacientů potom uvedlo, že by s akupunkturou začalo dříve, kdyby věděli, jak úspěšná léčba bude. Celých 97 % pacientů by akupunkturu doporučilo nově diagnostikovaným pacientům.

Tento výzkum spokojnosti ukazuje, že akupunktura může nabídnou pomoc pacientům v jakékoliv fázi svého onemocnění. Zcela určitě může nabídnout vyrovnání se s diagnostickou a stigmatizační nálepkou a najít perspektivní náhled na to, jak se co nejlépe vrátit do normálního života.

V České republice není léčba a terapie pomocí TČM hrazena z veřejného pojištění. Pravidelná a dlouhodobá terapie je finančně náročná. Spoustu lidí to může odradit. Vidíte nějaké řešení tohoto problému?

Praktici (zapsaní u Britské komory čínské medicíny) se zájmem a chutí pomáhat právě těmto pacientům, se sdružují a poté nízkonákladově zajistí prostory a vybavení, přes komunitní, potažmo charitativní navázané společnosti, které se o různé pacienty starají.

Ve Velké Británii tento problém řeší efektivně v rámci dobrovolných sdružení praktiků, zapsaných u Britské komory čínské medicíny, které jsem členem. Praktici se zájmem a chutí pomáhat právě těmto pacientům, se sdružují a poté nízkonákladově zajistí prostory a vybavení, přes komunitní, potažmo charitativní navázané společnosti, které se o různé pacienty starají.

Těmto pacientům poté nabídnou pravidelnou a dlouhodobou léčbu, která je částečně hrazena ze zdrojů konkrétní komunitní organizace a částečně si na ni pacienti přispívají sami.

Toto se řeší například formou obálek, kdy se zadá minimální (nákladová) částka za ošetření a pacient je poté povinen do obálky dát tuto částku a eventuálně přidat to, co si může finančně dovolit.

Tím, že je vše řešeno komunitně, samozřejmě předpokládá zájem velkého množství stejně nemocných pacietů, čímž se samořejmě zvýší také ekonomický potenciál pro praktiky, a tedy následného zaplacení jejich času. Zajisté i zde je ale potřeba vůle a chuť praktiků pomáhat, například právě takto nemocným pacientům.

Ve Velké Británii existuje jediná klinika, která akupunkturou léčí právě psychiatricky nemocné pacienty. Veškeré náklady jsou pacientům hrazeny z veřejných financí. Klinika mimo jiné musí provozovat a účastnit se velkého množství výzkumů a auditů.

Kterým psychiatrickým onemocněním se váš seminář věnuje? Co si seminář klade za cíl? 

Celý seminář bude strukturovaný jako návod pro zkušené praktiky, jak začít efektivně řešit ve svých ordinacích pacienty s mentálním onemocněním.

Podíváme se na historii léčby mentálních onemocnění u nás a ve světě, studenti se dozví, jak jsou tato onemocnění diagnostikována a následně léčena ortodoxní medicínou.

Studenty seznámím s několika proběhlými nebo probíhajícími studiemi, které se tématu čínské medicíny a mentálního zdraví zabývají. Mám připraveno také velké množství vlastních nebo publikovaných kazuistik, které dokazují úspěchy v léčbě takto nemocných pacientů.

Druhá část semináře bude již více specifická a podá konkrétní návod na léčbu několika psychiatrických onemocnění. Studenti se naučí léčebné protokoly pro léčbu poporodní deprese, bipolárního onemocnění, úzkostí a schizofrenie.

Naučí se rozlišovat základní energetické adverzní efekty předepisované medikace k těmto onemocněním. Velmi bych si přál, aby tento seminář pomohl zkušeným praktikům v léčbě pacientů s mentálním onemocněním, ale také ukázal odborníkům západní medicíny, co čínská medicína může takovým pacientům nabídnout.

Také bych rád ukázal pacientům a jejich rodinám, že je možný holistický přístup a klasickou léčbu lze i doplnit.

Seminář si dává za cíl vybudovat most pro setkání nenahraditelné západní medicíny a velmi nápomocné medicíny komplementární, konkrétně čínské tradiční.

Kdy hledat pomoc v přírodní medicíně

Stále více lidí se obrací na terapeuty přírodní neboli celostní medicíny. Proč tomu tak je? Většinou proto, že jim ta oficiální medicína nedokáže pomoci. Na mnohé „civilizační“ problémy neexistuje v řešení. Léky problémy spíše potlačují, než že by je skutečně řešily.

V případě, že si odpovíte kladně na následující body:

  1. Jsem ochoten se pro své zdraví změnit – stravu, životní tempo, myšlení … Z nějakého důvodu jste k nemoci došli, a teď je čas to změnit. 
  2. Myslíte na prevenci a nehledáte pomoc v bylinkách ve chvíli, kdy vám lékař řekne, že pro vás více nemůže udělat. Přírodní medicína se vyznačuje hlavně celostním přístupem a mnohé zdravotní problémy dokáže odhalit mnohem dříve, než vůbec nastanou.
  3. Víte, že zdraví je vaše odpovědnost. Ne lékaře, ne terapeuta, ale VAŠE.

Všichni si uvědomujeme, že jsme k prevenci vedeni i západní medicínou. Např. ve formě očkování, různých screeningů a vyšetření a univerzálních doporučení na správné stravování.

Je to však dostačující? O očkování se tu nechci rozepisovat, screening odhalí nemoc až když v těle je, a univerzální rady nikdy nefungují, protože každý z nás je individualitu ve všech smyslech slova.

Prevence z pohledu celostní medicíny vypadá trochu jinak. Pro ilustraci je vždy nejlepší uvést příklad. Tak zde je, dvojí pohled na jednu věc.

Výsledky rozsáhlé studie vědců z Institutu pro výzkum rakoviny v německém Heidelbergu potvrdily souvislost mezi onemocněním diabetem a zvýšeným rizikem vzniku nádorového onemocnění. Nejvyšší je riziko rakoviny jater a slinivky břišní.

Játra a slinivka – nejvíce ohrožené orgány.

Jak potvrdily výsledky studie z Heidelbergu, diabetikům 2. typu více hrozí riziko rakoviny jater, následuje ohrožení slinivky břišní. „Obecně můžeme říci, že například výskyt nádorů jater a slinivky břišní je u diabetiků 2.

typu oproti nediabetikům více než dvojnásobný,“ potvrzuje profesor Haluzník.

Proč tomu tak je? „Svůj specifický podíl může mít jaterní steatóza (ztučnění jater), která může přecházet přes stadium steatohepatitidy až do jaterní cirhózy, při které výrazně roste riziko nádorů.

Rovněž zvýšené ukládání lipidů ve slinivce břišní může vést k jejím strukturálním změnám posilujícím riziko maligních (zhoubných) nádorů. U diabetiček 2. typu pozorujeme větší výskyt nádorů endometria, u obou pohlaví pak výskyt nádorů ledviny a poněkud méně i nádorů konečníku, tlustého střeva a močového měchýře,“ vyjmenovává lékař.

ZDROJ: MOJE ZDRAVÍ, 5/2011, ISSN 977121438700303

Jednou z důležitých součástí teorie čínské medicíny je tento pentagram, který vyjadřuje vzájemné působení orgánů, podporování, kontrolování, ovlivňování a přeměnu – vše je neustále v pohybu. Tato teorie je stará více než 3000 let.

Diabetes je onemocnění, které souvisí se slinivkou břišní. Budeme mluvit pouze o diabetu 2. typu. V tomto případě dochází k tomu, že tělo je resistentní vůči inzulinu.

Umí ho vytvořit, ale neumí ho efektivně využít. Jedná se o jakousi poruchu trávení a většinou je důsledkem špatného životního stylu. Zároveň tam působí i jisté genetické faktory.

Zde je však otázkou, za jakých podmínek se „špatné“ geny zaktivují.

Diabetes 2. typu bývá často spojen s dalšími poruchami, mezi něž patří zvýšená hladina krevních tuků, kyseliny močové, vysoký krevní tlak a obezita. Tyto jednotky se velmi často sdružují a jsou také souhrnně nazývány jako tzv. metabolický syndrom. A jsme zase u trávení a přeměny.

V terminologii čínské medicíny je cukrovka pojmenovaná jako žíznivé plýtvání nebo také syndrom žíznivého plýtvání a je způsoben kolapsem YIN ledvin, plic nebo žaludku. Tam je příčina. O tom, že máme nějaké oslabení na energetické úrovni těchto orgánů, většinou nikdo z nás neví. My poznáme až tu nemoc.

Postupné oslabování těchto orgánů se projevuje častým močením, bílkovinou v moči, po vypití doušku tekutiny ihned nutkání na toaletu, suchá kůže na obličeji a mírná bledost. Suché ušní boltce. Páteř a slabá záda, ruce a nohy pociťují chlad, poté se pocit chladu v různých částech přesouvá do celého těla.

Tyto syndromy, jejichž popis je starý více, než 3000 let velmi připomíná diagnostické syndromy diabetu.

Důsledek je takový, že kolaps YIN těchto orgánů způsobí výrazné oslabení sleziny (ta je v TČM spojena se slinivkou – nejedná se o anatomický výklad) a ta přestane vykonávat svoji obvyklou činnost – řídit trávící proces a část potravy přeměňovat na jemnou esenci, kterou v sobě absorbuje a distribuuje do celého těla

A teď už lze číst v pentagramu. Slezina-slinivka = element ZEMĚ podporuje (rodí) funkci plic a tlustého střeva = element KOVU. Kontroluje funkci ledvin a močového měchýře = element VODY.

Ty, pokud nedostávají dost esence z potravy, slábnou a v důsledku toho se v budoucnu objeví nemoc. Sezónní energií sleziny je pak oheň.

Ten pokud se oslabí, tak se dostatečně nezapálí kotel v metabolismu a vše se zpomalí a zvlhne.

V pentagramu je vidět i velmi úzký vztah mezi slezinou a játry. Element dřeva by měl kontrolovat element země. „Přešvihlá“ kontrola jater může začít potlačovat slezinu. Nebo naopak – příliš aktivní a vlhká slezina začne „ponižovat a utlačovat“ játra a žlučník a posunutí nemoci na sebe nenechá dlouho čekat.

Vlhko jako nejhorší patogen

Oslabená slezina = vlhko v organismu. Je to trochu zjednodušené, ale je to tak. Vlhko jako termín čínské medicíny si můžeme představit jako tuky či hleny.

Nejrizikovější je, když se toto „vlhko“ ukládá v oblasti břicha. Opět na to máme vědecký termín „viscerální tuk“ a nejvíce na něj trpí lidé postavy „jablko“.

Lidé postavy jablko mají vyšší riziko vzniku diabetu a jiných metabolických poruch. 

Toto vlhko je jako bahno v domě po povodni. Zbavit se ho je velmi složité. Přilepí se, kde to jen jde a dělá tam další neplechu – plísně, bakterie atd. Rádo také něco zahrazuje. V těle to pak je proudění čchi. V místě blokády čchi se začne hromadit další bordel a ten postupně tleje. Stejně tak to bují i v našem těle. 

Čínská medicína nemá k dispozici vědecky vyhlížející studie. Staří Číňané věděli o anatomii velmi málo a celá medicína je založena na filozofii a propojení člověka s přírodou. Nicméně již tenkrát věděli o syndromu spojeném se žízní.

Budete mít zájem:  Trombóza V Ruce Příznaky?

Nebyl pojmenován jako cukrovka nebo diabetes, ale měl stejné přízanky a důsledky. Čínská medicína má však jednu ohromnou výhodu oproti té západní. Když u vás čínský terapeut diagnostikuje oslabení YIN ledvin, plic nebo žaludku může správnou léčbou předejít vzniku diabetu.

To naše oficiální medicína neumí a nikdy umět nebude.

Pro velké množství lidí má však čínská medicína jednu velkou nevýhodu, a to že vyžaduje velkou spolupráci. Nestačí spolknout zázračnou tabletku na tlak a cholesterol a dát si knedlo, vepřo, zelo. Je potřeba změnit pohled na život, emoce, stravu ….. A jsme zpět u prvních třech bodů. To už jsou pak na každém z nás.

Proč doporučuji tradiční čínskou medicínu? – PharmDr. Margit Slimáková

Tradiční čínská medicína je tisíce let starý medicínský systém, který dnes stále používají miliardy lidí v Asii, navíc nově další miliony lidí ročně jen v USA. TČM se významně liší od našeho pojetí medicíny a naším současným vědeckým chápáním ji nedokážeme vysvětlit. Používá postupy a terapie, které na západě mnozí profesionálové, nadšenci i klienti s mnoha úspěchy zkouší a které mnozí skeptici tvrdě kritizují, nebo se jim dokonce vysmívají.

Sama obhajuji tolerantní a otevřený postoj a podporuji použití TČM v rámci lékařské praxe a nemocnic, jak se např. zrovna připravuje ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.

TČM nepraktikuji, i když znám několik lékařů, kteří dnes TČM používají jako základ své terapie; s některými z nich dokonce v oblasti výživy spolupracuji.

Znám dostatek klientů, kterým fytoterapie, akupunktura, dieta podle konstitučního typu nebo diagnostika podle tepu a jazyka pomohly vyřešit i závažné zdravotní potíže.

Co to je tradiční čínská medicína?

Tradiční čínská medicína je souhrnné pojmenování pro metody prevence, vyšetření a terapie vycházející z tradičního čínského léčitelství. Zdraví je v TČM vnímáno jako vnitřní rovnováha, současně i jako rovnováha mezi organismem a prostředím, ve kterém žije.

Základem diagnostiky je pozorování těla, čtení pulsu a jazyka. K nejdůležitějším terapeutickým metodám patří dietoterapie, pohybová terapie, akupresura a akupunktura, masáže a léčiva z rostlinných a zvířecích těl.

Tělo je chápáno jako vysoce provázaný systém navzájem se ovlivňujících orgánů, mezi kterými přes meridiány proudí vitální energie chi.

Komplexní pohled na organismus

TČM je částečně založena na taoistické víře, že žijeme v komplexně propojeném světě. Cokoliv, co se odehrává v jedné části těla, ovlivňuje všechny jeho další části.

Také tělo a mysl jsou propojeny a společně zajišťují správné fungování organismu.

Prakticky to znamená, že čínský lékař si nedělí pacienty podle orgánů anebo částí těl, které je trápí, ani neléčí tyto kousky izolovaně, jak je typické pro naši medicínu, ale vždy léčí celého člověka.

Zapojení pacienta do terapie

V TČM není možné vyléčení pouhým polykáním prášků. Pravidelnou součástí léčby je dodržování dietních opatření.

Konstituční typologie a s ní individualizace

Cysty, bolesti zad, nachlazení ani třeba potravinová alergie nejsou jasné kategorie s jasně danou terapií. Nemoc přednostně nevychází z popisu diagnóz v lékařských knihách, ale z konkrétních potíží včetně mnoha doprovodných příznaků konkrétního klienta. Klienti takto získávají stravovací doporučení a bylinkové směsi přesně cílené na jejich aktuální zdravotní stav. Pro diagnostiku je nezbytné být schopen naslouchat klientovi a pozorovat jej, na rozdíl od diagnostiky pomocí záplavy laboratorních a přístrojových vyšetření, která je u nás obvyklá.

Terapie s minimem rizik a nežádoucích účinků

Masáže, úprava stravy anebo cvičení jsou přirozené, zcela bezrizikové postupy. Akupunktura, akupresura, moxování a užívání bylinkových směsí se řadí k metodám s minimálními riziky a nežádoucími účinky.

Výživa na prvním místě a komplexně

Dietoterapie je základní součástí TČM už od jejích počátků před tisíci lety. Pro jednotlivé konstituční typy jsou stanoveny vhodné stravovací zásady, každá terapie je doprovázena předpisem terapeutické diety a pro všechny jsou určeny obecně platné stravovací zásady, které u nás např. skvěle popisuje MUDr. Hoffmann.

Pro srovnání: naše moderní medicína ještě před několika desítkami let ústy Dr. Morrise Fishbaina, mnohaletého editora prestižního medicínského časopisu JAMA a předsedy největší lékařské organizace American Medical Association (AMA), odmítala např. jakoukoliv souvislost mezi výživou a nádorovými nemocemi.

Dnes je situace podstatně lepší, i když výživa stále zdaleka nemá zásadní místo v lékařské terapii nemocí. I proto se jí o to více věnují mnozí neprofesionálové.

Otázkou je, jestli máme kritizovat amatéry za snahu řešit důležité problémy, anebo profesionály (zdravotníky) za ignorování takto zásadní součásti terapie.

V posuzování vhodnosti jednotlivých potravin se TČM také nezabývá jednotlivými částmi potravin, ale hodnotí je jako celek. Na rozdíl od naší moderní medicíny a dietoterapie s ní propojené, která roky pitvá potraviny na jednotlivé živiny a mikroživiny a posuzuje zdravost potravin podle obsahu těchto individuálních částeček. Na základě aktuálního poznání pak ordinuje jednou nízkotučnou, za pár let třeba nízkoobilnou stravu. Jednou doporučuje jíst vlákninu, za pár let hlavně probiotika.

Chápu, že znalost mikroživin je potřebná např. pro přípravu parenterálních diet, ale pro doporučení, co máme sami jíst, považuji komplexní vnímání potravin jako prospěšnější a praktičtější.

Kde moderní medicína vyhrává?

Naše západní medicína jednoznačně vede v terapii akutních život ohrožujících stavů. S infarktem srdce anebo po přejetí autem všichni vděčně přijmeme péči moderní medicíny. Na druhou stranu je docela možné, že nemocem srdce tradiční čínská medicína dokázala účinně předcházet, a proto je neřešila, přejetí autem také nebylo na pořadu dne.

Co na TČM obdivuji?

Především to, že tradiční čínská medicína si pacienty ani potraviny nedělí na kousky, ale vnímá je v celku. Výživa má v terapii výhradní postavení a zapojení pacienta do terapie je nezbytné. Použité metody jsou bezpečné.

Bez servítků. Čínská medicína ve fakultní nemocnici je debilizace národa, říká šéfka etické komise ČLK

„Určitě nejsem tradiční čínský mediciman, nevím o tom skoro nic. Co mě ale pobavilo v procesu, když jsme to (tj. centrum čínské medicíny při FN Hradec Králové, pozn. red.) tady otevřeli, byla naprostá nevraživost a argumentárium, které jsem považoval za naprosto nevalidní.

Pokud mi tedy dokážete, že něco z toho, co tady budu prezentovat, není pravda, vzdám se toho. V průběhu jsem skutečně zjistil věci, které pravdou nebyly.

My jsme původně chtěli dělat celotělové operace a anestezii nahradit jehličkami, což opravdu možné není – ověřoval jsem si to na konkrétních případech a jde trochu o mystifikaci,“ přiznává sám profesor Roman Prymula, který se zasloužil o zřízení centra tradiční čínské medicíny při FN Hradec Králové.

Prymula se přitom domnívá, že u většiny složek čínského léčitelství, jako je akupunktura, byliny, cvičení či dieta, máme „racionální mechanismy západní medicíny, které jsou schopny vysvětlit, že to nějakým způsobem může fungovat“; výjimku vidí u baňkování a moxování. Podle Prymuly by TČM neměla nahrazovat běžnou medicínu, ale kombinovat je v oblastech, kde jsou „výsledky poměrně dobře prokazatelné i u samotné tradiční čínské medicíny“.

„Studií, které existují, je mnoho desítek tisíc. Korektně je třeba říct, že většina studií je s pozitivním efektem, který není úplně statisticky významný. Je ale celá řada studií, která vychází dobře.

Ty, které jsou dělané čínskými autory, vycházejí lépe, což je v tom, jak je to tam publikováno a děláno, ale možná i proto, že to tam dělají lidé, kteří to lépe umí,“ říká Prymula.

Jako příklad, kde byl západními studiemi prokázán přínos, uvádí akupunkturu použitou na závislosti či migrény.

Předloženými studiemi ovšem Roman Prymula rozhodně nepřesvědčil předsedu České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně profesora Štěpána Svačinu. „Je zajímavé, že citace na migrény jsou z roku 1984. To je neuvěřitelný přístup,“ konstatuje Svačina.

Léčitelství jako exportní atrikl

Svačina se přitom pozastavuje nad způsobem, jakým sem poznatky o čínské „medicíně“ pronikají. „Medicína se nedělí na čínskou, českou a americkou, ale dělí se především podle oborů.

Určitě platí, že prvky medicíny z kterékoliv části světa mohou pronikat do vědecké medicíny v konkrétním oboru a že všude může být objeveno i něco nového a významného. To platí asi i o akupunktuře nebo o lécích, kde u některých je jejich původ v Číně doložitelný.

Čili čínská medicína neproniká do světa, protože je čínská, ale proto, že někde objevila něco, co součástí vědecké medicíny být může.

Čínské léčitelství ale proniká do světa, protože je to dobrý byznys,“ píše ve svém příspěvku s názvem Čínské léčitelství, politika a vědecká medicína publikovaném ve sborníku Kontroverze české medicíny profesor Svačina.

„V posledních letech se opakovaně vyskytl jev, že v suitě prezidenta či premiéra vyjíždějícího na zahraniční návštěvu se vyskytne i zdravotnická delegace. Zdravotnictví se tak dostává na úroveň výroby automobilů, počítačů, oděvů nebo exportu průmyslových technologií.

(…) Vše to jen skýtá možnost podivností, možná i korupce nebo výměny zdravotnictví za jiné komodity, tedy vtahování zdravotnictví do barterových a výměnných obchodů,“ dodává Svačina.

Připomeňme, že i když propagátoři čínské „medicíny“ zdůrazňují její několik tisíců let starou historii, v současné podobě jde spíše o Mao Ce-tungovo dědictví, viz zde.

Otazníky kolem bylin

Diskutovaným tématem v rámci TČM je také užívání bylin (o jeho nebezpečí jsme psali zde či zde). „U bylinné léčby a úpravy stravy bych byl opatrný. Prokazuje se, že se medikamenty nedají příliš definovat a viděl jsem dokonce odborné publikace, které prokazují vyšší výskyt urorakovin a podobně,“ říká profesor Jiří Beneš z Ústavu biofyziky a informatiky 1. LF UK.

Roman Prymula si ale stojí za svým. „Kombinování různých bylin se na západě snažíme plošně negovat s tím, že je to špatně a že je to nebezpečné. Kombinace jakéhokoliv západního léku je nebezpečná.

Je tady třeba říci, že to musí dělat opravdu odborník, protože je to asi na tradiční čínské medicíně to nejdůležitější. Když jsem se bavil s opravdu renomovanými odborníky v této oblasti, jde o záležitost dvaceti let, než to pochopili.

Pravdou je, že tady jsou rizika – pokud bychom tam nechali nějaké těžké kovy, měli bychom problém,“ říká Prymula s tím, že je v Evropě nutné dodržovat určitá pravidla.

„Aby bylo naplněno to, co Evropská léková agentura požaduje, nedovezete preparát přímo z Číny, ale musíte ho vozit přes Japonsko, Holandsko až sem, což cenu zpětinásobí. I legislativa je tu poměrně přísná, určitě se tu nesetkáte se třemi tisíci léčiv, které jsou v Číně.

Budete mít zájem:  Klouby a jejich správná výživa – co jíst?

Řada z nich v našich podmínkách nikdy používána nebude, zejména různé živočišné. Tady na trhu můžete získat zhruba 300 preparátů, které tu registrovány jsou buď přímou cestou, nebo tím, že tu byly 15 let, což umožňuje jejich používání a Evropská léková agentura je uzná,“ dodává Prymula, podle něhož by tak dlouhodobější užívání u nás dostupných bylin nemělo vést k poškození zdraví.

I kdyby ovšem skutečně byliny bezpečné byly, stále to neznamená, že jsou účinné v léčbě. Podle Prymuly přitom představují přínos v tom, že se snaží vyléčit několik příznaků najednou a kombinují proto více bylin s různými účinnými látkami. Šéf ČLS JEP se ovšem nedomnívá, že by v tomto skutečně nějaký plus byl.

„Farmakoterapie je podle mých informací v celém světě prozkoumaná. Řada léků má genezi v přírodě a s molekulami byly dělány různé substituce. Když si ale představíte, co farmafirmy a výzkumníci v této oblasti udělali, je naprosto nepravděpodobné, že by se objevilo něco nového.

Je nesmysl, že by interakce více bylin v jedné tabletě mohly znamenat něco nového – to je přece dávno prozkoumáno,“ reaguje Štěpán Svačina. Uvádí k tomu příklad hub a jejich diskutovaného přínosu pro diabetiky, kde je podle celé řady seriózních výzkumů přínos nulový.

Podle Svačiny navíc dnes dostupné „čínské“ byliny z výše naznačených důvodů vůbec nejsou z Číny, přičemž je na jejich výrobu a testování bezpečnosti v Evropě navázán velký byznys.

Prymulovi „opravdu odborníci“ v praxi

Tento byznys koneckonců můžeme v Česku vidět skoro všude. „Strkat hlavu do písku a tvářit se, že tradiční čínská medicína neexistuje, když tady na každém rohu je nějaká pseudoambulance, není dobře. Měli bychom je kontrolovat a souhlasím se zákonem, aby tito lidé měli plnou odpovědnost, ale aby byli také plně kvalifikováni, jinak to nemá smysl,“ domnívá se Prymula.

Jenže právě s onou „plnou kvalifikací“ má v případě centra čínské medicíny v Hradci problém šéf České lékařské společnosti i řada dalších.

„Akupunkturistická společnost ČLS JEP okamžitě po zahájení aktivit v Hradci Králové napsala odmítavý dopis, kde se zcela distancuje od toho, co se v Hradci Králové děje. Když časopis Týden publikoval slavné lékaře, ocitl se tam kolega Musil (vedoucí lékař ambulance TČM v Hradci, pozn. red.

) jako nejlepší český akupunkturista. Ten ale měl v té době jen test z akupunktury, na praktickou a ústní zkoušku na katedře se teprve chystal,“ popisuje Svačina.

Problém jde ale ještě dále.

„Kdo chce na území tohoto státu poskytovat léčebně-preventivní a diagnostickou péči, musí být členem České lékařské komory, mít náležité vzdělání a v případě cizího státního příslušníka musí mít uznáno, že vystudovaná univerzita je řádná, navíc musí potvrdit znalost jazyka a tak dále. Čínští lékaři tu ale působí, pokud vím, aniž by byli členy lékařské komory, mohou tu být jako hosté,“ zdůrazňuje Jiří Wicherek, člen etické komise lékařské komory.

Důležité ovšem je, kde takový čínský „lékař“ působí. Jak poukazuje právník ČLK Jan Mach, pokud někdo takový na živnostenský list poskytuje rady ohledně zdravého života, je jeho odpovědnost zcela jiná než v případě zdravotnického zařízení.

„Za poněkud zbytečné považuji, pokud metody, které nejsou prováděny kvalifikovaným lékařem, ale absolventem školy tzv. tradiční čínské medicíny, jsou provozovány ve fakultní nemocnici čínským „lékařem“, o kterém není známo, zda absolvoval řádnou lékařskou fakultu v Čínské lidové republice, nebo školu tzv.

tradiční čínské medicíny, ale který rozhodně není podle platných zákonů ČR způsobilý samostatně poskytovat zdravotní služby pacientům v ČR.

Tvrzení, že je zde hostem, který předvádí našim lékařům určitá umění, která oni nemohou znát a která by bylo užitečné se od něj naučit, a na druhé straně se učí od našich lékařů jejich umění, přičemž pracuje pod odborným dohledem českého lékaře, je poněkud dubiózní,“ píše v příspěvku Čínská medicína ve sborníku kontroverzí Jan Mach.

Ten zároveň poukazuje, že i když pacient ve fakultní nemocnici dobrovolně takového čínského „lékaře“ vyhledá, může nemocnici kdykoliv jako právnickou osobu žalovat za újmu na zdraví.

„Předmětem zkoumání soudu by pak samozřejmě bylo, zda ten, kdo tyto služby poskytoval, byl podle našich zákonů k tomu způsobilý a používal metod, které jsou lékařskou vědou uznány jako vědecky zdůvodněné.

Zatímco na čínského lékaře působícího jako živnostník a dávajícího rady v oblasti zdravého způsobu života, by bylo možno podat žalobu pouze pro nesprávnou radu, za kterou dostal tento živnostník odměnu od pacienta, odpovědnost nemocnice coby řádného zdravotnického zařízení a poskytovatele zdravotních služeb by byla nesrovnatelně vyšší,“ dodává Mach.

Klíč je v komunikaci a navázání důvěry

Vraťme se ale k důkazům o (ne)účinnosti čínské „medicíny“. Protože výše zmíněné desítky tisíc studií evidentně nejsou dostatečné, rozhodl se profesor Prymula v Hradci provést další.

Jedna z nich se má zaměřit na léčbu bolestí hlavy u pacientů s migrénou za pomoci akupunktury, která bude přidána ke standardní léčbě, účastnit by se mělo nejméně 60 pacientů (má jít o prospektivní, randomizovanou, paralelní, monocentrickou studii).

I druhá studie se má zabývat akupunkturou, a to k profylaxi zvracení a nevolností v důsledku chemoterapie u pacientek s rakovinou prsu, kde bude taktéž přidána ke standardní léčbě (má jít o prospektivní, randomizovanou, paralelní, monocentrickou, jednoduše zaslepenou studii v paralelním uspořádání).

„Pokud máme vycházet z vlastních hradeckých zkušeností, je celkový efekt mírně nad hladinou 50 procent, což je jistě více než běžný placebo efekt,“ píše Prymula v příspěvku Co může čínská medicína nabídnout medicíně založené na důkazech ve sborníku Kontroverze české medicíny.

Bohužel se už ovšem nedělí o informaci, o jaké jde pacienty – zda jsou to průběžné výsledky některé z výše zmíněných studií, nebo lidé, kteří ambulanci navštívili na vlastní náklady (konzultace přijde na 1600 korun).

Ze slidu promítnutého v rychlosti na konferenci o etice pouze víme, že šlo o 138 pacientů, kteří od května do srpna podstupovali akupunktury a fytoterapie s tím, že se sledoval celkový efekt léčby a efekt léčby bolesti.

„Nebudu diskutovat o tom, jestli je to efekt placeba nebo léčby, ale je velmi slušný. Pacienti, kteří odcházejí se zlepšením, se vracejí a léčbu kvitují. Nemyslím, že bychom jim tedy uškodili, to určitě ne.

A pokud jsou ochotni za to platit a vracet se, má to pro ně efekt.

Pozitivní je, že jsme schopni systém nastavit tak, abychom neubírali prostředky z veřejného pojištění, ale přinesli něco, co je nad rámec,“ myslí si Roman Prymula.

O efektu přitom asi není třeba pochybovat, stačí se jen podívat na celou řadu studií týkajících se efektu placeba. Ten ovlivňuje mimo jiné cena léčby a hlavně přístup personálu. „Základní problém je nedostatek času lékaře na pacienta.

Pak kdokoliv přijde a slíbí pacientovi dostatečné popovídání, je ctěn, vážen, slova padají na úrodnou půdu a vše funguju lépe. Anamnestické vyšetřování pacienta homeopatií trvá, pokud se nepletu, asi hodinu, kolega Prymula říká také hodinu.

To jsou časy, které nejsou hrazeny z pojištění, ale z kapsy dotyčných. Už před dávnými lety zkoumali ve Spojených státech účinek psychoterapie a zjistili zajímavý fakt, že psychoterapie poskytovaná zdarma prakticky nefungovala.

Já to chápu, protože když už dám čtyři tisíce za popovídání s tradičním čínským lékařem, tak nebudu před sousedy vykládat, že to bylo k ničemu,“ konstatuje Wicherek.

Profesorka Helena Haškovcová k tomu ovšem dodává, že to není zdaleka jen čas a povídání, které léčitelům zajišťuje klientelu. Podle průzkumu mezi českými léčiteli v okolí Prahy je rozsah komunikace podobný jako u lékařů. „Deviza byla hlavně v tom, že tam byla naděje, nebyly tam přístroje, které děsily, a navázal se osobní vztah, jen ne počtem slov,“ říká profesorka Haškovcová.

Infiltrace bludu do fakultní nemocnice

Problém ovšem je, že se vědecky nepodložené čínské léčitelství za úplatu poskytuje na půdě renomovaného zdravotnického zařízení. Jak píše sám Prymula ve výše zmíněném příspěvku, je centrum čínské medicíny „navázáno na výzkumnou bázi FN HK a využívá tak i odborné zázemí celé fakultní nemocnice“.

„Já to považuju za neskutečný tunel, šizení, vykrádání veřejného zdravotního systému a naprostou debilizaci národa, šíření a tolerance hlouposti. Naše společnost se stává nevzdělanou, hloupou a přijímá takovéto blbosti.

Přestaňte s tím, je to ostuda,“ apeluje Helena Stehlíková, předsedkyně etické komise lékařské komory.

Profesor Prymula ovšem kritiku neslyší rád, s čímž má zkušenost jak Zdravotnický deník, tak účastníci diskusí na téma čínské medicíny.

Smutné je, že v jednu chvíli profesor Prymula jako šéf vakcinologické společnosti brání prospěšnost očkování proti bludařům, jako je Ludmila Eleková, a ani ne o čtvrt hodinu později sám přiznává, že chtěl operovat pacienty, kterým by místo anestezie poskytl, jak on říká, „jehličky“. V takovém prostředí se za lepší informovanost společnosti a vyvracení bludů bojuje skutečně velmi těžko.

„Průnik alternativní medicíny se nedá zastavit, jen by snad šlo, aby tyto metody nemohli prosazovat a šířit ti, kdo mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou a pak se jim v pracovní době překrývají věda s pavědou.

(…) V Číně jsem lidové léčitelství neviděl, ale viděl jsem ho jednoho nedělního odpoledne v Soulu v Jižní Koreji. Na židlích a lavičkách v parku seděly stovky lidí s napíchanými jehlami a přiloženými kouřícími baňkami a dalšími vymoženostmi. Lidé nevypadali moc nemocně.

O kvalitě jihokorejské medicíny se nedá pochybovat, ale tyto praktiky se odehrávaly mimo klasickou medicínu a určitě je tam nepropaguje vláda.

(…) Možná by nyní bylo nejlepším řešením, kdyby z fakultní nemocnice byli čínští léčitelé také přemístěni do parku nebo do speciálních zařízeních, aby byli dobře vidět,“ uzavírá profesor Svačina.

Michaela Koubová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector