TOP zajímavosti o lidském mozku

NOVINKA: Základní kurz NLP koučinku v ONLINE formě »

Lidský mozek představuje tu nejsložitější skládačku, kterou můžete v přírodě nalézt. Jde o nejkomplikovanější systém pro přenos dat na naší planetě.

Tento článek vám odhalí 5 zajímavostí týkajících se lidského mozku, o kterých jste možná ještě neslyšeli.

Objevte 10 konkrétních rozdílů mezi mozkem muže a ženy, zjistěte co se skrývá pod pojmem plasticita mozku a přečtěte si, zda si brát urážku o „ptačím mozku“ k srdci.

1. Opravdu je tak malý?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak je náš mozek veliký?

Začněte tedy tím, že si sepnete ruce, oddálíte je od obličeje v dostatečné vzdálenosti, abyste je dobře viděli. Nyní máte před sebou asi nejjednodušší možný model vašeho mozku v jeho reálné velikosti.

Náš mozek váží kolem 2 kg a spotřebovává 20 % veškeré naší energie. Jeho podoba se v reálu nejvíce přibližuje nasáklé mořské houbě plovoucí v ne zcela čisté tekutině.

Pokud vás jako první nyní napadla myšlenka zklamání nad tím, o jak malou věc se jedná, reagujete jako většina účastníků a účastnic mých školení potom, co se s touto informací seznámí. Jako útěcha vám může sloužit poznatek, že stejně malý (tzn. pouze průměrně velký) mozek nosil ve své hlavě i Albert Einstein.

2. V našem mozku ukrýváme dálnici na měsíc

V našem mozku se nachází kolem 100 miliard vzájemně propojených nervových buněk, přičemž každá buňka vytváří až 20 000 spojení. Vzniklá hustá síť se během celého našeho života proměňuje. Některá spojení zanikají, jiná vznikají a prohlubují se.

Celková délka těchto spojení je cca 5 milionů kilometrů. Kdybychom je srovnali vedle sebe, dosáhla by dvanáctkrát na Měsíc a zpátky.

3. Mozek mužů a žen se od sebe liší

Znáte biblickou legendu o stvoření Adama a Evy? Podle ní stvořil Bůh nejdříve muže Adama a z něj potom stvořil ženu Evu, což v přeneseném slova smyslu potvrzuje i současná evoluční biologie.

Pánové, je mi líto, že vás teď zklamu, ale ženský mozek představuje opravdu vývojově mladší model v řadě… Dlužno však dodat, že zatím neznáme praktický dopad této skutečnosti a rozhodně na základě tohoto faktu nelze posuzovat, čí mozek je lepší či horší.

Mozek žen a mužů vykazuje odlišnosti ve své struktuře a biochemii.

Hlavní rozdíl najdeme v chromozomální výbavě, která je u žen pestřejší. Chromozom X tvořící podstatu kognitivních (rozpoznávacích) funkcí obsahující vysoké procento genů účastných na vývoji mozku se u žen vyskytuje dvakrát, zatímco u mužů jen jednou. Muži mají mimo chromozom X ještě chromozom Y.

Chromozom Y (který ženy nemají), obsahuje méně než 100 genů, chromozom X (který mají ženy dvakrát) obsahuje více než 1 500 genů.

10 konkrétních rozdílů mezi mozkem mužů a žen

V praktickém dopadu patří k hlavním rozdílům mezi mozkem mužů a žen (a tím i jejich chováním) především tyto prvky:

1. Muži mají větší amygdalu a rychleji produkují serotonin. Na akutní stres reagují muži tak, že aktivují svou pravou amygdalu a následně si pamatují podstatu problému. Ženy v reakci na akutní stres aktivují levou amygdalu a následně si pamatují emocionální podrobnosti dané situace.
2. Podle EEG utichá u mužů při odpočinku 70 % mozkových center, avšak u žen je při odpočinku 90 % mozkových center stále v aktivní pohotovosti. Ženy tak lze probudit mnohem snadněji, mají mělčí spánek a pro svou optimální pohodu potřebují až o hodinu spánku více než muži.
3. Muži mají horší periferní vidění, avšak disponují mnohem lepším odhadem vzdálenosti.
4. Mužský mozek pracuje vlnovitě (vysoký výkon střídá hluboký odpočinek), muži tak lépe a snadněji obnovují síly.
5. Ženy neustále přijímají informace a jsou schopny kontinuálně poslouchat různé zvuky a hovořit.
6. Ženy mají širší barevné spektrum.
7. Muži lépe zachytí zvuky spojené s pohybem.
8. Muži při stresu většinou přirozeně odmítají doteky. U žen naopak snižují doteky druhého člověka stres, napětí a úzkost.
9. Ženy mají lepší čich a citlivější chuťové pohárky.
10. Ženy dokážou lépe odhalit dynamiku skupiny (kdo ke komu patří, kdo se nesnáší…). Ženy čtou lépe řeč těla, výraz tváře a mylně předpokládají, že muži dokáží lehce rozluštit jejich podvědomé signály a náznaky.

Pozor na rozlišování mezi rozdíly biologickými a rozdíly genderovými.

GENDER = sociální konstrukt, tzn. společností vytvořený soubor očekávání a norem, které jsou jiné pro muže a pro ženy.

4. Změna a posun jsou naší přirozeností

Na Zemi nenajdete dva stejné mozky. Každý mozek ukládá informace jiným způsobem. Každá oblast mozku se u různých lidí vyvíjí jinak. Například mozkové centrum hry na bubny bude vypadat jinak u špičkového hráče na bubny než u člověka, který na bubny nikdy nehrál.

Nervová propojení mezi mozkovými buňkami se vytváří podle toho, co kdo v životě dělá.

Zjednodušeně řečeno by se tak dalo říci, že ke svému optimálnímu fungování potřebujeme, co nejvíc věci s intenzitou DĚLAT a oblast svých zájmů a zaměření neustále ROZŠIŘOVAT.

Mozek pomocí cvičení sílí a roste

Stimulovaný mozek roste ve všech myslitelných ohledech. Vzdělání zvyšuje počet spojů mezi neurony. Nestimulované části mozku naopak zanikají. Tvar a velikost našich mozkových map se v závislosti na tom, co v průběhu života děláme a neustále proměňuje.

S trochou nadsázky si můžeme představit svůj mozek jako sval, který pomocí cvičení sílí a roste. V současné době je vědecky popsáno, že radikálního zlepšení v oblasti učení, myšlení, vnímání a pamatování (kognitivní dovednosti) je možné dosáhnout i u velmi starých osob.

Náš mozek dokáže odpovědět dokonce na své poškození tím, že si jednotlivé neurony vytvoří nové výběžky v rámci svých malých ohraničených sektorů a dokáže se dále reorganizovat dokonce i napříč přes jiné (rozsáhlé) sektory.

Klíčem k vývoji mozku je dodávat mu ty správné podněty, ve správném pořadí a načasování, aby došlo k nastartování plastické změny.

Plasticita mozku byla prokázána

Prokázání plasticity mozku, tedy myšlenky, že náš mozek dokáže během celého života změnit svou vlastní strukturu a funkci prostřednictvím aktivity, lze považovat za jeden z nejvýznamnějších vědeckých objevů v historii lidstva.

Techniky založené na využití plasticity mozku mají obrovský potenciál (dosud plně nevyužívaný).

Vědecky doložené jsou dnes případy lidí od narození hluchých a slepých, kteří díky technikám založeným na plasticitě mozku a nervové soustavy poprvé „uslyšeli“ a „uviděli“, či lidí po mrtvici s „nezvratným poškozením mozku“, kteří následkem cílené aktivity začali opět chodit a mluvit jako dřív.

Prokázán je dnes i fakt, že mozkový trénink může mít dokonce stejné účinky jako léky při léčbě tak těžké choroby, jakou je schizofrenie. Popsány jsou dále i případy lidí nemocných artritidou, kterým techniky založené na poznatcích o plasticitě mozku navrátily pohyb.

Využití plasticity pomáhá (mimo jiné) zastavit:

• úzkosti,
• obsese,
• impulze
• a zlozvyky.

Na druhé straně je plasticita odpovědná za:

• naučené postoje bezmoci,
• chronickou fantómovou bolest,
• vznik zlozvyků,
• naučené neužívání údů atd. (plastický paradox).

Náš mozek představu od skutečnosti nerozlišuje. Nehmotná myšlenka tak zanechává prokazatelné hmotné stopy.

Jedním z nedávno médii hojně citovaných vědeckých objevů na poli plasticity mozku a CNS (podzim 2014) je prokázání faktu, že pouhou představou cvičebních aktivit, dochází k aktivizaci svalů a nárůstu svalové hmoty.

Pouhá vizualizace cvičení vede k aktivizaci centrální nervové soustavy a ta zapojuje svaly, i když jejich pohyb není vidět. Tuto skutečnost však znala už prastará cvičební technika jóga, při níž vždy část cviků probíhá „pouze v hlavě“. Cílený „trénink“ jogínů vede např. k ovlivňování frekvence srdeční činnosti, tělesné teploty či rychlosti metabolismu pouhou myšlenkou.

5. Při nedostatku pohybu náš mozek degeneruje

Náš mozek se vždy vyvíjel při pohybu těla. Pravěcí lidé ušli průměrně 20 km denně. Jinými slovy řečeno, pro celodenní sezení u PC nejsme evolučně uzpůsobeni. Je tomu právě naopak. Náš mozek v situaci, kdy nemá dostatek pohybu, degeneruje.

Na základě výzkumů vyšlo najevo, že pravidelné cvičení aerobiku už jen dvakrát týdně snižuje riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou o 60% a zvyšuje schopnost zmobilizovat IQ.

A pozor: Fyzická aktivita významně zlepšuje mozkové funkce u jakékoli věkové kategorie.

Fyzickou aktivitou dochází vždy ke stimulaci proteinů, které podporují vzájemné propojení neuronů, současně se zvyšuje zásobení mozku glukózou (energie) a kyslíkem, který odbourává toxické elektrony.

„Ptačí mozek“ může být i výhra

Na závěr si dovolím pro odlehčení tématu přidat jednu zajímavost, na kterou si prosím vzpomeňte, když o někom uslyšíte říkat, že má „ptačí mozek“. Jakkoli se to může zdát nepravděpodobné, vězte, že se podařilo psychologům naučit holuby rozlišovat mezi obrazy od Moneta a Picassa a dále mezi hudebními skladbami od Bacha a Stravinského.

S „ptačím mozkem“ to tedy není nikterak špatné a jelikož většina uměním nepolíbených současníků má nulovou orientaci v této oblasti, mělo by jít v reálu spíše než o urážku o slova obdivu.

Změňte svůj život a přístup k řešení problémů

Chcete se naučit, jak změnit svůj přístup k řešení problémů? Chcete trvale zlepšit svou komunikaci a naučit se pochopit svět druhých lidí?

Přihlaste se na sebezkušenostní výcvik Kouč

Chcete efektivně změnit svůj život a umět pomáhat měnit život ostatních? Chcete skvěle zvládnout techniky vycházející z aktuálních poznatků o výzkumu mozku, které v ČR ovládá jen málokdo?

Přihlaste se na komplexní program NLP kouč

Těším se na vás!

Použité zdroje

Při zpracování článku bylo využito těchto zdrojů:

• John Medina: Pravidla mozku, BizBooks, 2012, Brno
• Scott O. Lilienfeld, Steven Jay Lynn, John Ruscio a Barry L. Beyerstein: 50 největších mýtů populární psychologie (Opravník obecně oblíbených omylů o lidském chování), Universum, 2011
• https://www.novinky.cz/veda-skoly/286198-einsteinuv-mozek-byl-prumerne-velky-mel-ale-zvlast-slozite-zavity.html
• František Vyskočil: Rozdíly mezi mužem a ženou, časopis Vesmír 85, 429, 2006/7 http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou
• Norman Doidge: Váš mozek se dokáže změnit, Computer Press, 2011, Brno
• Norman Doidge: Váš mozek se dokáže uzdravit, Computer Press, 2017, Brno
• Obrázky: staženy 22.7.2019 z pixabay.com, licence CCO

Odesláním formuláře dáváte souhlas se zpracováním vaší e-mailové adresy pro zasílání upozornění na nové články na webech MarketaHamrlova.cz a Akor.cz a nové termíny kurzů po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím v každém e-mailu. Jak chráníme vaše údaje »

Chci vědět ještě víc »

Sdílejte článek na sociálních sítích

Odesláním souhlasíte se zasíláním e-mailových upozornění po dobu max. 5 let. Odhlásit se můžete kdykoliv jediným kliknutím. Jak vaše údaje chráníme »

Proč vlastně spíme?

Spánek je jednou z největších záhad lidského těla. Každý člověk v průměru prospí třetinu svého života, nejvíce spánku pak potřebují malé děti a staří lidé. I když se mnozí podnikatelé a top manažeři pokoušejí dokázat opak, bez pravidelného a dostatečně dlouhého spánku se prostě žít nedá. Vědci přesto o funkcích spánku nemají úplně jasno.

Tělo potřebuje odpočinek

Když usínáme, zpomalují se všechny činnosti našeho těla, prohlubuje se dýchání a uvolňují se svaly. Lidské tělo jednoduše není stavěno na nepřetržitou fyzickou zátěž, proto musí část dne odpočívat.

Mezi biology panuje shoda na tom, že spánek reguluje náš metabolismus, hormonální i imunitní systém.

Je tedy zvlášť užitečný v době nemoci, kdy tělu dodává potřebný klid na vypořádání se s nákazou.

Co se děje v mozku?

Usínání a probouzení řídí náš mozek, ostatně jako všechny ostatní procesy. Psychologové se domnívají, že spánek nám kromě regenerace slouží i k uspořádání myšlenek, tím pádem vede i k lepší paměti. Zajímavá je úloha snů, podle některých vědců si jejich prostřednictvím plníme přání, případně obavy.

Na základě výzkumu skupiny neurologů, kteří zkoumali mozkovou činnost u spících myší, bylo zjištěno, že mozek se ve spánku zbavuje toxických metabolických vedlejších produktů.

K tomu mu slouží kanálky, které jsou obdobou lymfatického systému. Protože je to poměrně náročný proces, mozek by ho nezvládl v bdělém stavu, kdy má spoustu další práce.

Vědci tedy odhalili další funkci spánku – umožnění mozku vyčistit se od škodlivin.

Nedostatek spánku může mozek poškodit

Výsledky výzkumu naznačují, že nedostatek spánku může být hlavní příčinou různých onemocnění mozku, například Alzheimerovy nemoci nebo demence. Na vině jsou právě škodlivé látky, které se bez dostatečně vydatného spánku v mozku nahromadí a způsobí jeho poškození.

Z výše uvedených poznatků navíc vyplývá, že málo spánku způsobuje i poruchy metabolismu či imunitního systému. Deficit spánkového hormonu melatoninu má pak špatný vliv na psychiku. Za probdělé noci vám vaše tělo zkrátka nepoděkuje.

• Další zajímavé články:
• Spánkové dluhy byste měli splácet včas
• Jak spí známé osobnosti?
• Nová studie: Přerušovaný spánek je skoro stejně škodlivý jako žádný spánek

Co je známo o lidském mozku?

Mozek je nejzáhadnějším orgánem lidského těla, nad nímž vědci bojují více než 100 let. Bylo nashromážděno mnoho znalostí, ale celkový obraz se doposud nějak nesčítá.

A co si myslíme, že víme? Mozek, který tvoří přibližně 2% celkové hmotnosti lidského těla, spotřebuje více než 20% kyslíku dodávaného do plic. Tři velké tepny pracují pro neustálý přísun kyslíku do mozku. Lidský mozek je téměř ve věku 7 let vytvořen, což představuje zcela dokončený orgán, a proto je jeho energetická spotřeba v tomto věku mnohem vyšší než u dospělého.

Mozek u mužů je větší než u žen, což neovlivňuje mentální schopnosti obou. Existují také rozdíly ve velikosti různých oblastí mozku. Je zajímavé, že samotný mozek necítí bolest; bolest je cítit jeho skořápkou. Muž z vtipu se proto mýlil, který se poklepal na hlavu a řekl: „Hlava nemůže ublížit.

Je to kost! “ Celý lidský život závisí na práci našeho mozku. Vše, co vnímáme, myslíme, všechny naše zkušenosti a objevy, je výsledkem práce mozku. Proto vědět, jak funguje náš mozek, znamená schopnost řídit náš vlastní život, měnit jej k lepšímu.

Náš život není jen událostmi, kterých se účastníme, ale také způsob, jakým je cítíme, prožíváme je, tedy jak vnímáme náš život. A to všechno náš mozek ví.

Ve dvacátém století vědci prokázali, že nepoužíváme více než 10% mozkových zdrojů. A v 21. století další vědci tvrdí, že využíváme téměř všechny zdroje našeho mozku. Zatím ani jedno ani druhé tvrzení nelze považovat za prokázané. Ve skutečnosti je v lidském mozku více než 100 miliard neuronů a stále neexistuje technika, která by nám umožnila určit, kolik z nich je zapojeno současně.

Více než 100 let se opakuje mýtus, že se nervové buňky nezotavují. Ukázalo se, že to není pravda: jsou obnoveny, ale pomalejší než buňky jiných částí našeho těla. Jak buňky samotné, tak nervové dráhy jsou obnoveny – synapsie, které slouží ke komunikaci mezi nimi. Je zajímavé, že alkohol neničí mozkové buňky, jak se dříve myslelo, konkrétně synapsí, které inhibují mentální procesy.

Náš slavný neurochirurg, profesor V. V. Krylov, na otázku, jak dobře byl náš mozek studován, odpověděl: „Myslím, že náš mozek je stejně nekonečný jako náš vesmír.“ Je již známo, které mozkové struktury určují paměť, rozpoznávání vzorců, subjektivní myšlení, hudební schopnosti, schopnost artikulovat řeč atd. Ale to neodpovídá na otázku, jak funguje náš mozek.

Lidský mozek není jen soubor buněk a synapsí . Mozek je především spojením mezi buňkami a částmi mozku. Když jsou tato spojení přerušena, mozek je přerušen, i když jsou buňky neporušené a funkční. Pokud dojde k přerušení těchto spojení, změní se nejen práce mozku, ale také přístup, povědomí o tom, co se děje, a reakce na vnější svět.

Poté mluvte o nesmrtelné duši, která existuje odděleně od těla!

A náš světově proslulý vědec v oblasti lidského mozku, akademik N. P. Bekhterev, v jednom z rozhovorů uvedl: „Nelze říci, že některá část mozku byla studována, ale jiná ne. Celý mozek byl studován, ale není příliš studován, stále musíme studovat spoustu mozkových vlastností.

Co víme o mozku a co nevíme? O organizaci pohybů víme hodně. Už víme některé obecné principy organizace myšlení, emocí. Nemluvě o tom, že taková funkce mozku, jako je řízení celé vnitřní sféry těla, je dobře pochopena.

Ale tady je to, co ještě nevíme a ani nevidíme způsob, jak to zjistit – je někdy možné pochopit, co si člověk myslí na základě objektivních údajů? “

Výzkum v tomto směru se však provádí, zejména v USA, a probíhá velmi intenzivně. Postarejte se tedy o svůj mozek – zdroj znalostí! A zkuste řídit jeho práci.

Zajímavosti a fakta o mozku, které jste ani netušili

Skladovací kapacita mozku je považována za neomezenou, paralela s RAM v PC není úplně přesná.

Typický mozek váží 2 % hmotnosti těla, ale spotřebuje 20 % celkové energie a příjmu kyslíku.

Multitasking činí mozek méně produktivní. Mozek prostě rychle přepíná mezi úkoly.

Vzpomínky jsou velmi nespolehlivé a ovlivňují je emoce, motivace, podněty, kontext i frekvence používání vzpomínky i paměti.

Mozkové buňky v drastických dietách požírají samy sebe jako poslední zdroj energie. Mozek je tedy kanibal.

• Alkohol ve skutečnosti nezabíjí mozkové buňky, jen poškozuje pojivové tkáně neuronů.
• Pokud si po požití alkoholu nepamatujete co se dělo, tak to není tím, že jste „zapomněli“, ale mozek není schopen zaznamenávat události pod vlivem alkoholu.
• Mozek je 73 % složen z vody, stačí úbytek 2 %, aby ovlivnila vaši pozornost, pameť a další kognitivní schopnosti.
• Muži mají v průměru o 10 % větší mozek v poměru k tělu.
• Neandrtálci měli mozky o 10 % větší než Homo Sapiens.
• Vůně čokolády zvyšuje mozkovou aktivitu ve vlnách theta a způsobuje relaxaci.

Neexistuje nic jako levá a pravá strana mozku, je to mýtus. Mozek pracuje dohromady.

V průměru máme 70000 myšlenek za den.

Odhad počtu neuronů v mozku se blíží k 86 miliard, počet hvězd v mléčné dráze ve vesmíru se odhaduje na 200-400 miliard.

Nedostatek spánku může snížit výkon vašeho mozku. (zdroj: cnn.com [EN])

Mozek se vyvíjí až do vašich 40-50 let.

Více než 140 bílkovin v mozku je negativně ovlivňováno explozí elektromagnetických frekvencí kolem nás.

Každou vteřinu probíhá v mozku více než 100.000 chemických reakcí.

Mozek považuje odmítnutí jako fyzickou bolest.

Přestože mozek zpracovává bolest, tak samotný mozek nemá žádné receptory bolesti a tak sám bolest necítí. Proto operace mozku může být provedena bez umrtvení.

Polovina všech genů popisuje kompletní strukturu mozku, druhá polovina všechno ostatní.

V roce 2015 trvalo čtvrtému největšímu superpočítači světa nasimulovat vteřinovou práci mozku za 40 minut. (zdroj Telegraph.co.uk)

Lidské mozky se neustále zmenšují, za posledních 10.000 let se v průměru zmenšil o 20 %.

Průměrná pozornost pro jednu věc se neustále zmenšuje. V roce 2000 byla 12 vteřin, nyní je to 8 vteřin, což je již méně než u zlaté rybky, která pozornost udrží v průměru 9 vteřin.

Zapomínání je dobré pro mozek; odstraněním nepotřebných informací napomáhá nervovému systému zachovat jeho plasticitu.

Mozek generuje asi 12-25 wattů elektřiny. To stačí k napájení LED s nízkým příkonem.

25 % tělesného cholesterolu se nachází v mozku. Cholesterol je nedílnou součástí všech mozkových buněk.

Po každé, když se něco nového naučíte, tak se struktura mozku změní.

Existuje virus, který napadá lidskou DNA a činí lidi méně inteligentní, poškozuje mozkovou činnost, učení a paměť. Virus hlouposti. (zdroj: newsweek.com)

1. 5 minut bez kyslíku může způsobit poškození mozku.
2. Patolog, který provedl pitvu těla Alberta Einsteina, mu ukradl mozek a držel ho ve sklenici 20 let.
3. Buňky v mozku nejsou stejné, existuje více než 10 000 různých typů.
4. Někteří vědci věří, že zombie mohou být skutečné a že je možné, že by mutovaný virus nebo paraziti mohli napadnout naše mozky a rychle se šířit v celé populaci, což způsobí v podstatě „zombie apokalypsu“.
5. Liský mozek má stejnou konzistenci jako tofu.
6. Průměrné IQ se v průměru za posledních 100 let mírně zmenšuje.

Populární mýtus o využívání 10 % mozkové kapacity je mylný. Mozkové skeny ukazují, že využíváme většinu mozku i v průběhu spánku.

Myslíš, že ovládáš svůj život? Přemýšlej znovu. 95% rozhodnutí se odehrává v podvědomí.

Lidský mozek je jediná věc na světě, která pojmenovala sama sebe-