Pozitiva: Neobsahují sóju ani barviva. Ani jiných aditiv v nich není přehnaně moc.
Negativa: Některé vzorky obsahují méně masa, než uvádějí na obalech. Jiné nesplnily povinné minimum pro obsah čistých svalových bílkovin. A některé zklamaly vzhledem i chutí.
Měl by to být absolutní vrchol masných výrobků, to nejlepší, co si můžete mezi šunkami dopřát. Šunky nejvyšší jakosti stojí na kvalitativním žebříčku na té nejvyšší příčce.
V testu, který uspořádala MF DNES společně s Potravinářskou komorou ČR, však šunky svou pověst špičkového výrobku úplně nepotvrdily. Platí to alespoň pro většinu z dvanácti vzorků, které jsme zařadili do testu.
Dvě šunky nesplnily závazný podíl čistých svalových bílkovin, čtyři vzorky měly nižší podíl masa, než slibovaly na obalech, a většina zklamala v chuti. Ani jedna sice v senzorickém hodnocení vysloveně nepropadla, ale výhrad k jejich vzhledu i chuti bylo víc než dost: vady v textuře, špatně zvolená surovina, hodně soli, příliš uzená chuť…
„Na to, že to měla být ta nejvyšší jakost, jsem byl zklamaný, i když tu nebyly žádné extrémně špatné šunky,“ řekl po testu jeden z patnácti hodnotitelů Vojtech Ilko z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Slovo „zklamání“ vyslovili snad všichni degustátoři, které jsme k hodnocení šunek pozvali (názory porotců najdete na straně 6).
Průměrné hodnocení dvě minus – řečeno školními známkami – není pro nejkvalitnější šunky na trhu to nejlepší vysvědčení.
Nejméně masa mají dvě šunky s Klasou
Vyrobit skutečně dobrou šunku nejvyšší jakosti není nic jednoduchého. Najít tu správnou rovnováhu mezi množstvím masa a vody je totiž obtížné.
Pokud má šunka hodně masa a málo vody, může být suchá, tuhá až gumovitá a může se i drobit a rozpadat.
Pokud je v ní více vody a méně masa, nesplní zase základní podmínku, kterou šunkám nejvyšší jakosti předepisuje česká legislativa – musí mít nejméně 16 procent čistých svalových bílkovin.
Toto povinné minimum nedodržely dva vzorky – Myslivecká šunka firmy Váhala měla i s nejistotou měření 15,02 % a šunka Mandolína ze Smíchovských uzenin 15,81 %. Oba výrobky přitom nesou značku Klasa.
Šunky oceněné Klasou jsou podle sdělení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který se o značku kvality stará a který také spolufinancoval tento test, přitom pravidelně kontrolovány a zatím nebyl zaznamenán žádný nedostatek.
„Zjištěné výsledky jsou pro nás nemilým překvapením, necháme celou věc prošetřit Státní veterinární správou.
V případě, že se pochybení potvrdí, budeme ho řešit v součinnosti s ministerstvem zemědělství s tím, že může dojít i k odebrání značky kvality Klasa,“ uvedla Kateřina Ratajová z oddělení marketingu a komunikace SZIF.
Obecně se šunky zlepšily
O vyjádření k výsledkům jsme požádali i oba výrobce. „Šunka Mandolína je velmi speciická, skládá se ze čtyř hlavních svalových skupin vepřové kýty – spodní šál, vrchní šál, květová špička a ořech – s různým obsahem tuku a kolagenní bílkoviny.
Pokud byl vzorek analyzován z místa s vyšším obsahem kolagenní bílkoviny nebo tuku, mohlo být zjištěno menší množství ČSB, než požaduje legislativa,“ vysvětlil Michal Kratochvíl ze Smíchovských uzenin a přiložil protokol z laboratoře s vyhovujícím výsledkem.
Vlastní rozbor v akreditované laboratoři si nechala udělat i irma Váhala a spol. I tady byl výsledek vyhovující – šunka měla 15,3 % ČSB, což po započtení nejistoty měření požadovaným 16 procentům vyhovuje.
K tomu lze říct jediné – nešlo o stejnou šarži jako v testu DNES. A zajímavé je, že Myslivecká šunka propadla v podobném testu v roce 2006. Obecně však lze říci, že od té doby se šunky zlepšily. Tenkrát totiž neprošla téměř polovina vzorků.
Devět z dvaceti šunek neodpovídalo jakostní kategorii, pod kterou byly uvedeny na trh.
Slibují více masa
Test ukázal ještě jednu slabinu – výrobci nedeklarují na obalech správně množství masa. Pro šunku není stanoven jeho závazný obsah, závazné je ale to, co je uvedeno na obale. Výrobce se od uvedené hodnoty může odchýlit až o 10 procent.
Jen u dvou vzorků odpovídaly změřené hodnoty deklarovaným údajům, u dalších dvou nebyl údaj o obsahu masa vůbec uveden, čtyři vzorky slibované množství splnily jen tak tak (až po započtení 10procentní nejistoty měření). A dalším čtyřem vzorkům nestačila ke splnění deklarace ani tato tolerance.
Kvalitní šunka s glutamáty?
Nejmasitější byla šunka Amaso od řezníka Františka Kšány. V laboratoři v ní naměřili 103 procent, což zní nelogicky, ale možné to je. Není to totiž klasická šunka, ale v podstatě kýta nasolená dusitanovou solí.
„Z nějakých 110 až 115 kil masa vyrobím 100 kilo šunky,“ vysvětluje František Kšána. Šunka z masa přeštických čuníků ale příliš neuspěla v senzorickém hodnocení.
Vzhledem i chutí se výrazně lišila od všech ostatních a hodnotitelům připomínala spíš vařené maso.
Vítězem testu se stala Selská šunka LE & CO, která měla nejlepší senzorické hodnocení, těsně za ní skončila Zámecká šunka z Kosteleckých uzenin a dobře dopadla i šunka Excelent, kterou vyrábí Zeman maso-uzeniny. Všechny tři měly vysoký obsah masa i čistých svalových bílkovin.
Pozitivní je, že ani v jednom vzorku se nenašla zakázaná barviva ani sójová bílkovina. Obsah dusitanů byl nízký, fosfáty byly jen tam, kde byly uvedeny. Dá se říct, že s aditivy to výrobci nepřehánějí. Šunka nejvyšší jakosti by si ale nemusela vypomáhat glutamáty či aromaty – obsahovaly je tři vzorky – zakázané nejsou, v nadstandardním výrobku bychom je však nehledali.
Jakostní třídy šunky
- Šunka nejvyšší jakosti: má nejméně 16 % čisté svalové bílkoviny (ČSB).
- Šunka výběrová: nejméně 13 % ČSB.
- Šunka standardní: nejméně 10 % ČSB.
- Šunky nejvyšší jakosti a výběrové nesmějí obsahovat obsahovat barviva, vlákninu, škrob a rostlinné či živočišné bílkoviny, standardní ano.
Vepřová šunka musí být vyrobena jen z vepřové kýty, pokud je použita např. plec, musí být označena jako „šunka z plece“.
Čistá svalová bílkovina není totéž co maso
Kvalitní šunku dělá především vysoký obsah bílkovin. Proto jsou šunky rozděleny do tří jakostních tříd (nejvyšší jakosti, výběrová a standardní) nikoliv podle obsahu masa, ale podle obsahu tzv. čistých svalových bílkovin (ČSB).
Málokdo ale ví, co to znamená. Jde vlastně o analytickou hodnotu, která se zjišťuje přesnou metodou v laboratoři.
Zjednodušeně řečeno ČSB vyjadřuje obsah svaloviny, zatímco obsah masa zahrnuje maso jako takové, tedy kromě svaloviny i určité množství tuku a pojivové tkáně.
Vepřové maso obsahuje zhruba 19 až 22 % bílkovin, které jsou obsaženy nejen ve svalech, ale i v pojivových tkáních, proto se od celkových bílkovin odečítají.
Obsah ČSB samozřejmě souvisí s množstvím a kvalitou použitého masa. Čím více je svaloviny a čím je libovější, tím vyšší bude obsah čistých svalových bílkovin.
PRO NÁZORNOST: Dokonale očištěná libová kýta obsahuje zhruba 19 % ČSB. Použije-li výrobce k přípravě šunky 95 % masa a pět procent láku, bude mít jeho šunka zhruba 18 % ČSB (95 % z 19).
Rajčata nejlépe chutnají, když jsou dobře vyzrálá, ovšem to zase nebývají ve stavu, kdy snadno zvládají manipulaci a transport. Jedním z řešení je rajčata usušit. Nebo usušit a naložit do oleje.
Nezávislý spotřebitelský časopis dTest otestoval celkem 10 výrobků sušených rajčat v oleji.
Zjišťoval, jak lahodí lidskému jazyku a oku i zda se v nich nenacházejí nežádoucí látky například v podobě změkčovačů plastu nebo pesticidů.
Češi jsou největší milovníci máku na světě. Každý z nás ročně spořádá 430 gramů této zdravé „superpotraviny“, což nemá nikde jinde obdoby. O to závažnější je zjištění MF DNES, že semena máku jsou často plná morfinu a dalších alkaloidů.
Ideální chléb? Jen pšenice, žito, voda, kmín a sůl. Chutný chléb umí vyrobit i velká pekárna.
Pamětníci žehrají na kvalitu chleba a mladí si raději pečou doma vlastní. Je opravdu ten kupovaný tak špatný? Test DNES ukázal, že i v obchodě koupíte chutné a poctivé chleby.
Proteinová bomba na čtyři kousnutí.
Donedávna byly výsadou sportovců toužících po růstu svalů a k dostání byly jen v posilovnách. Dnes jsou jich plné obchody a kupuje je kdekdo. Tyčinky s proteinem se staly další stravovací modlou.
Originál je z buvolího mléka, Češi radši kravské.
Chcete-li doma ochutnat pravou Itálii, vyzkoušejte dražší, ale chuťově výraznější buvolí mozzarellu. Sýr z kravského mléka je fádnější, ale určitě vás v kuchyni nezklame.
Šunky – co ukázal test. A jak to máme se solí
Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, avšak ve stravě jí přijímáme tolik, že nás spíše, než nedostatek soli, trápí její přebytek. Česká republika patří mezi evropské rekordmany ve spotřebě soli. Měli bychom proto pečlivě kontrolovat, co jíme. I například šunky, jak ukázal jejich test.
Čeští muži konzumují denně 16,6 gramu soli a ženy pak 10,5 gramu soli. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku.
Průzkumy jídelníčků těch nejmenších ukázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo. Tím, že si takto brzy zvykají na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech života a přirozeně si pak vybírají jídla nadměrně slaná, aby uspokojily své chuťové – naučené – potřeby.
„Bohužel, zvýšený příjem soli se stal zvyklostí i v dětské populaci a také ve společném stravování, kde by bylo velmi vhodné se snižováním příjmu soli rychle začít.
Jedině tak bychom v největší možné míře mohli přispět ke zlepšení výskytu kardiovaskulárních chorob v dospělosti,“ říká prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
, preventivní kardiolog Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM a členka vědeckého výboru iniciativy Vím, co jím a piju.
Zvýšený příjem soli může být příčinou:
- zhoršení hodnoty krevního tlaku
- vzniku otoků
- zhoršení funkce ledvin
- komplikací srdečně cévních chorob
- vzniku obezity
Potraviny se zvýšeným obsahem soli zvyšují naši chuť k jídlu, proto máme tendenci jíst větší porce jídla a pro uhašení žízně často sáhneme po přeslazených nápojích s vysokým obsahem energie.
Vzhledem k tomu, že se ve stáří zhoršuje schopnost rozeznat jednotlivé chutě, lidé často používají k dochucení jídla větší množství soli a koření, což může opět vést ke zhoršení mnoha chorob.
Skrytá sůl
Omezit množství soli, které v potravě přijímáme, se netýká pouze přisolování pokrmů. Velkým zdrojem skryté soli jsou hotové potraviny. Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 – 80 procent celkového denního příjmu.
V jakých potravinách hledat skrytou sůl?
- pečivo
- uzeniny
- sýry
- slané oříšky
- některé minerální vody s vyšším obsahem sodíku
- instantní pokrmy a bujóny
- sterilovaná zelenina
- marinády
- cereálie
Jak z toho ven?
Zcela vyloučit sůl z jídelníčku nelze. Sodík a chlor spolu s dalšími minerálními látkami a stopovými prvky (jód, fluor, draslík, hořčík, vápník a další) zabezpečují udržení rovnováhy tekutin v těle, ale také správnou funkci nervů a svalů, srdce, ledvin a střev.
Sůl používaná v domácnostech je obohacena o jód, jehož nedostatek způsobuje například zhoršení funkce štítné žlázy.
Nejsnáze lze solení omezit při domácím vaření. Sůl můžeme nahradit zelenou natí (petrželka, libeček, pažitka, řapíkatý celer, majoránka), kořením, bylinkami a zeleninou (česnek, cibule, mrkev, petržel, celer).
Uvědomte si, že i v restauraci je možnost požádat o to, aby vaše jídlo obsahovalo méně soli. Velkým pomocníkem rovněž může být odstranění solničky z jídelního stolu.
Sledujte tabulku nutričních hodnot, která je uvedena na většině potravinářských výrobků. Hledejte obsah soli – čím méně, tím lépe.
U potravin, označených logem Vím, co jím, máte garanci, že obsahují méně soli než řada výrobků stejné kategorie na trhu (například u masných výrobků je to do 2,25 gramů soli na 100 gramů výrobku).
Iniciativa Vím, co jím a piju nechala otestovat 20 náhodně vybraných šunek. Jednalo se o šunky balené i nebalené, vepřové, krůtí i kuřecí. Partnerem testování byla akreditovaná laboratoř ALS Food&Pharmaceutical.
„Pouze polovina z 20 vzorků splnila kritéria pro obsah soli v masných výrobcích, nastavená mezinárodním vědeckým výborem The Choices Programme a tím i Vím, co jím. Navíc jen 6 z 20 vzorků splnilo nutriční kritéria programu Vím, co jím a piju z hlediska obsahu soli i z hlediska nasycených mastných kyselin,“ uvádí Doc. Ing. Jiří Brát, CSc., člen vědeckého výboru iniciativy Vím, co jím a piju.
Test ukázal, že šunku nemusíme z jídelníčku vyřazovat – má lepší výživové složení (vyšší obsah bílkovin masa a nižší obsah tuku) než většina masných výrobků. Je nutno mít na paměti, že i obsah soli v šunce není zanedbatelný, a proto bychom neměli ani šunky konzumovat velká množství.
| • OBSAH SODÍKU, který musí být menší než 900 mg/100 gramů – v přepočtu na sůl to představuje hodnotu 2,25 gramů soli na 100 gramů výrobku.• OBSAH NASYCENÝCH MASTNÝCH KYSELIN by měl být nižší než 1,1 gramu na 100 gramů výrobku nebo by měl v potravině zaujímat menší podíl než 13 % z celkové energetické hodnoty. |
- Celkem 6 šunek vyhovělo kritériím Vím, co jím, a to jak z hlediska obsahu soli, tak z hlediska obsahu nasycených mastných kyselin. Jedná se o šunky těchto výrobců (údaje jsou v gramech na 100 gramů výrobku):
Dušená šunka Junior (Schneider)Sůl – 1,51Nasycené mastné kyseliny – 1,22
Delikates vepřová šunka Royal (Ponnath) Sůl – 1,79- Nasycené mastné kyseliny – 0,84
Krůtí prsní šunka (LE & CO) Sůl – 1,88- Nasycené mastné kyseliny – 0,26
Vepřová šunka výběrová (KK Miloš Křeček) Sůl – 1,89Nasycené mastné kyseliny – 0,58
Krůtí filet (LE & CO) Sůl – 1,92Nasycené mastné kyseliny – 0,37
Šunka Knusper (Zimbo) Sůl – 2,23Nasycené mastné kyseliny – 1,68
Dušená šunka Junior (Schneider)Sůl – 1,51Nasycené mastné kyseliny – 1,22
Delikates vepřová šunka Royal (Ponnath) Sůl – 1,79
Krůtí prsní šunka (LE & CO) Sůl – 1,88
Vepřová šunka výběrová (KK Miloš Křeček) Sůl – 1,89Nasycené mastné kyseliny – 0,58
Krůtí filet (LE & CO) Sůl – 1,92Nasycené mastné kyseliny – 0,37
Šunka Knusper (Zimbo) Sůl – 2,23Nasycené mastné kyseliny – 1,68Šunky tepelně neopracované
Svými parametry se od ostatních výrazně lišily 2 šunky – Schwarzwaldská a Jamón Serrano. V obou případech se jedná o tepelně neopracované výrobky s odlišnou technologií založenou na uzení, případně sušení při nižších teplotách. Oba výrobky mají podstatně vyšší obsah soli.
Naměřené hodnoty u těchto šunek ukazují, že sníte-li 100 gramů výrobku, vyčerpáte si podstatnou část celodenního tolerovaného množství pro příjem soli, které je podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) do 5 gramů za den. Tyto výrobky by proto měly být konzumovány v omezeném množství.
Na druhou stranu měly oba výrobky nejvyšší obsah bílkovin (přes 25 gramů na 100 gramů), což je dáno technologií výroby, kdy na 100 gramů výrobku se spotřebuje více než 100 gramů masa. Oba tyto výrobky měly kromě soli i vyšší obsah nasycených mastných kyselin.
Šunky tepelně opracované
Všechny ostatní testované šunky byly tepelně opracované – 13 šunek bylo vyrobeno z vepřového masa, 3 šunky byly vyrobeny z kuřecího masa a 2 šunky byly vyrobeny z krůtího masa.
Jakostní třídy
Při nákupu šunky bychom měli sledovat třídu jakosti, kterou prodejce musí uvádět u balených i nebalených výrobků.
Existují tři jakostní třídy – nejvyšší jakosti, výběrová, standard. Liší se v obsahu bílkovin, které jsou důležitou součástí vyvážené stravy.
Šunka nejvyšší jakosti obsahuje 16 procent svalových bílkovin. Vyrábí se z vybraných částí vepřové kýty, bez použití barviv, škrobů, vlákniny a rostlinných či jiných živočišných bílkovin.
Šunka výběrová obsahuje minimálně 13 procent svalových bílkovin. Šunka této jakosti je vyráběna z vybraných partií vepřové kýty.
Šunka standard má výrazně nižší podíl masa a obsahuje jen 10 procent svalových bílkovin. Při nákupu bychom proto měli upřednostnit šunku výběrovou nebo šunku nejvyšší jakosti. Cena nebývá výrazně vyšší.
izt, ŽenyproŽeny.cz
Pošlete nám recept na svoji specialituPŘIDAT Máte oblíbené jídlo a rádi je vaříte druhým?Podělte se s námi
Češi jsou přesolení. Solte méně!
Sůl je sice pro lidské tělo nepostradatelná, ve stravě jí však přijímáme tolik, že nás spíše než její nedostatek trápí její přebytek. Ve spotřebě soli patří Česká republika mezi evropské rekordmany. „Průměrná spotřeba soli se u nás pohybuje přes 13 gramů za den, což je více než dvojnásobek doporučené denní dávky. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je pro dospělé doporučeno denně méně než 5 gramů soli – to je jedna kávová lžička,“ upozorňuje Doc., Ing. Jiří Brát, CSc., člen správní rady iniciativy Vím, co jím a piji.
Čeští muži konzumují 16, 6 g, ženy 10,5 g soli denně. U dětí překračuje konzumace soli doporučené množství již v předškolním a školním věku.
Průzkumy jídelníčků těch nejmenších prokázaly, že 80 procent dětí ve věku od 7 do 12 měsíců přijímá o 80 procent více soli, než by mělo.
Tím, že si zvykají již od batolecího věku na slanou chuť, vyžadují ji i v dalších letech. Přirozeně si vybírají jídla nadměrně slaná, aby uspokojily své chuťové – naučené potřeby.
| Doporučení příjmu soli u dětí | |
| Věk | sůl g/den |
| 0 – 6 měsíců | 0,06 g |
| 7 – 12 měsíců | 0,18 g |
| 1 – 3 roky | 2,17 g |
| 4 – 8 let | 2,6 g |
| 9 – 18 let | 3,2 g |
Nadměrný příjem soli vede nejen k hypertenzi
| Jak prokázaly odborné studie, s nadměrným příjmem kuchyňské soli souvisí vznik hypertenze. „Existuje přímá souvislost mezi příjmem soli a krevní tlakem. Snižováním příjmu soli klesá dlouhodobé riziko kardiovaskulárních příhod a mrtvice,“ informuje ředitelka Kanceláře WHO v České republice MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH.Vysokým tlakem trpí téměř padesát procent dospělé populace v České republice. Dvacet procent z nich o tom ale vůbec neví. V klinických studiích vedlo omezení příjmu soli k významnému snížení krevního tlaku. Ukázalo se, že i poměrně malé snížení významně snižuje výskyt srdečního infarktu a náhlých mozkových příhod. |  |
Přesolení škodí už dětem
Přesolení organismu způsobuje i další zdravotní problémy. „Nadbytečný příjem soli zvyšuje nejen krevní tlak, který stojí v pozadí nemocí srdce a cév. Sůl také zvyšuje chuť k jídlu, proto nepřímo souvisí i s obezitou.
Vysoký příjem soli zbytečně zatěžuje ledviny a celkově přispívá k nevhodným stravovacím návykům.
Hodně slané potraviny – chipsy, fast food, uzeniny, sýry – bývají celkově chuťově výrazné, tučné, určené k rychlé konzumaci a přejídání,“ vysvětluje endokrinolog a obezitolog MUDr. Petr Hlavatý.
Mezi nemocnými bohužel roste počet dětí a adolescentů. Pediatři upozorňují, že zbytečně vysoký příjem soli u vyvíjejícího se organizmu může „naprogramovat“ zvýšení krevního tlaku v dospělosti.
A způsobuje i jiné komplikace: „V případě nadbytečného příjmu soli dochází ke zvýšenému vylučování sodíku močí, a tím i ke zvýšeným ztrátám vápníku močí. Nadměrné solení tak zvyšuje i riziko osteoporózy.
To je důležité zejména v dětství a dospívání, protože v tomto období se vytváří maximum kostní hmoty, ze které pak lidé čerpají ve stáří,“ varuje Petr Hlavatý.
Solí a sladkými nápoji k obezitě
Od toho, abychom tak často sáhli do slánky, by měl odrazovat i fakt, že významně vysoký krevní tlak v dospělosti vede také k poškození ledvin, které v řadě případů končí jejich selháním s nutností náhradní léčby dialýzou a transplantací. Nadměrná konzumace soli rovněž může způsobit rakovinu žaludku.
Lékaři upozorňují i na vztah mezi příjmem soli a obezitou.
Pokud jíte hodně slaných jídel, máte větší žízeň a jestliže sáhnete po slazených nápojích s vysokým obsahem cukru, pak si zaděláváte na tloušťku.
Kila navíc jsou jedním z významných rizikových faktorů vzniku hypertenze, takže kruh se uzavírá. Bohužel to platí i v případě dětí a mladých lidí, pro které je již tradičním spojením kombinace chipsů a coly.
Mezi důsledky dlouhodobého nadbytečného příjmu soli patří:
- hypertenze
- srdečně cévní onemocnění („infarkt“, „mrtvice“)
- osteoporóza
- otoky
- rakovina žaludku
- ledvinové kameny
- astma
- obezita
Ministerstvo zdravotnictví podporuje nejen preventivní programy
Na problematiku související s nadbytečným příjmem soli se zaměřují rovněž odborníci z Ministerstva zdravotnictví ČR, kteří podporují preventivní aktivity např. v rámci dotačního programu Národní program zdraví – projekty podpory zdraví, stejně tak jako v rámci strategické činnosti.
Klíčovým dokumentem je „Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí“, mezi jehož priority patří i správná výživa a prevence obezity, zahrnující problematiku a omezování spotřeby soli.
„Hlavním cílem Národní strategie Zdraví 2020 je stabilizace systému prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace,“ vysvětluje MUDr.
Stanislav Wasserbauer, ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví MZČR. Nejvíce soli v současnosti přijímáme z vyrobených a zpracovaných potravin (80 %), pouze 10 % tak připadá na přídavek soli při vaření a dosolování a 10 % soli obsahují potraviny přirozeně.
Účinná opatření musí být tedy zaměřena na spolupráci všech složek společnosti, včetně výrobců. Neméně důležitá je i výchova ke zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti.
Příkladem konkrétních aktivit je také finanční podpora projektů realizovaných Státním zdravotním ústavem, například Zdravá školní svačina.
„V rámci tohoto projektu jsou vydávány publikace určené pro základní školy a školní jídelny, dále jsou připravovány webové aplikace Zdravá školní jídelna, které mimo jiné obsahuj také receptury s omezením soli.
Pro děti ze základní škol jsou rovněž určeny interaktivní materiály – pyramida soli nebo pitný režim,“ uvádí konkrétní příklady Stanislav Wasserbauer.
Skrytá sůl je v běžných potravinách
Odkud se do organismu dostává nejvíce soli? Není to tím, že by si lidé přidávali tolik soli do jídel vědomě – často si jen neuvědomují, jak mnoho je jí skryto například v uzeninách. Takto skrytá sůl tvoří přibližně 75 – 80 procent celkového denního příjmu. Znamená to, že nestačí přestat solit doma, ale také sledovat obsah soli v kupovaných potravinách a nápojích a apelovat na výrobce hotových potravin, aby obsah soli snižovali.Důvody užití soliSůl je v potravinářském průmyslu důležitým konzervačním prostředkem
|
 |
Snížení soli – aktuální téma pro výrobce potravin
Skutečnost, že snížení soli v potravinách je aktuálním tématem i mezi výrobci potravin, potvrzuje také Petr Korejs – manažer divize Kvalita a kvalifikace společnosti LE & CO, českého výrobce šunek a masných výrobků.
Některé z těchto šunek mají logo Vím, co jím, které hlídá obsah rizikových živin (a tím i soli) v potravinách. „Většina výrobců se snaží o snížení soli v recepturách výrobků. V případě masných výrobků je to poměrně choulostivá otázka.
Sůl v masných výrobcích, většinou jako směs s dusitanem, totiž plní důležitou technologickou funkci a významnou měrou ovlivňuje texturu výrobků, vaznost a v neposlední řadě i barvu.
Se stoupajícími nároky na výrobky samotné – vzhled, trvanlivost, zdravotní nezávadnost – má funkce soli čím dál větší význam.“Pro výrobce je tedy důležité najít křehkou hranici, aby se snížila slanost potravin, ale zároveň zůstaly zachovány její dobré vlastnosti, kterými na výrobek působí. „Před dvaceti lety byla slanost masných výrobků vyšší, slanosti se běžně pohybovaly okolo 2, 5 – 2, 8 %.
V současné době se běžná hranice slanosti pohybuje okolo 2 % a poměrně často je i nižší. U řady šunek máme slanost dokonce 1,6-1,7 %, což už je na pomyslné technologické hraně.
Samozřejmě by se tato hranice dala ještě snížit, ale už by došlo k rapidnímu snížení údržnosti výrobků, což je při dnešním systému prodeje nemyslitelné,“ popisuje situaci Petr Korejs.
Tipy na snížení soli
Z doporučené pěti gramové denní dávky soli připadá 1 g na vlastní solení a dosolování a 4 g na sůl v potravinách.
Jak snížit příjem soli:
- Na talíři již nedosolovat – nemít v dosahu slánku
- Příjem soli snižovat postupně – redukce soli o 20-25 % ještě není chuťově rozpoznatelná
- Nahrazovat část soli bylinkami, kořením, česnekem nebo ořechy
- Zvýšit příjem čerstvé zeleniny a ovoce – draslík v nich obsažený vyrovnává do určité míry nepříznivý vliv na krevní tlak způsobený vysokou konzumací soli
- Nakupovat potraviny s logem Vím, co jím – hlídá obsah soli ve výrobcích
- Vařit si doma z čerstvých surovin – kontrolovat solení
- Číst informace na obalech a sledovat obsah soli v potravinách – vybírat nutričně vyvážené potraviny, které mají nutričně vyvážené složení a tím i nižší podíl soli.
Průzkum Vím, co jím a piji: Češi sůl na obalech potravin příliš nesledují
Češi nutriční složení potravin příliš nesledují, protože jim nerozumějí. Vyplývá to zprůzkumu iniciativy Vím, co jím a piju z konce roku 2014, který provedla společnost Sanep za účasti 8 316 dotázaných.
Výsledky ukázaly, že 2 ze 3 osob (61,1 %) mají větší či menší obavy ze špatného nutričního složení stravy: špatný podíl bílkovin, tuků, sacharidů; nadměrná konzumace rizikových živin – sůl, přidaný cukr, SAFA, TFA.
Současně téměř tři čtvrtiny osob (71,3 %) mají obavy z nemocí způsobených nevhodnou stravou (např. obezita, nemoci srdce a cév, cukrovka).
Polovinu Čechů sůl při nákupu vůbec nezajímá
Na druhou stranu pouze 5,6 % respondentů sleduje nutriční složení potravin. Důvodem může být, že pouze necelá pětina (18,9 %) rozumí nutričním (výživovým) hodnotám, které jsou uváděné na obalech potravin.
Bohužel velká část populace (42,7 %) vůbec nevěnuje pozornost informaci o množství soli, resp. sodíku v potravinách. Na druhou stranu 32,4 % respondentů se snaží upřednostnit výrobky s nižším obsahem soli a omezit tak její spotřebu.
Ti, kteří se snaží sůl omezovat, tak nejčastěji volí variantu domácího vaření. Tento způsob volí téměř čtvrtina respondentů (23,2 %). Mohou tak nejlépe hlídat obsah soli. Druhou nejčastější možností je omezování nebo nepřidávání soli do pokrmů (15,5 %). Největší skupina, více než třetina Čechů (39,2 %) sůl nijak neomezuje.
Pokračování v článku: Každé druhé pečivo či chléb jsou přesolené
 |
Logo Vím, co jím – pomáhá s výběrem potravin S výběrem výživově hodnotných potravin poradí snadno a přehledně snadno a přehledně logo Vím, co jím.Jednoduché logo „Vím, co jím“ posuzuje výživové hodnoty potraviny z pohledu obsahu klíčových živin a napomáhá tím k efektivnímu výběru potraviny. Spotřebitel nemusí dlouho studovat číselné informace o obsahu jednotlivých živin. V každé skupině výrobků jsou zvolena kritéria pro jednotlivé parametry s cílem:
|
Potravinářství
Osm dánských měst obdrželo více než 4 miliony EUR (přes 100 milionů Kč) od dánské vlády na zavedení biopotravin do veřejného stravování v rámci kampaně propagující biopotraviny. Přeměna veřejných jídelen na využívání biopotravin je součástí Akčního plánu na propagaci biopotravin dánské vlády.
MZe chce sloučit regionální značky potravin
Ministerstvo zemědělství (MZe) chce sloučit soutěže, na jejichž základě je potravinářským firmám udělována značka Regionální potravina, se souběžně probíhajícími regionálními soutěžemi Agrární komory. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Dana Večeřová s tím, že záměrem úřadu je zefektivnění systému a financování značek.
Průzkum:Běžné ceny potravin letos rostou,akční klesají
Běžné ceny potravin v letošním roce rostou, akční ceny naopak klesají. Uvedl to dnes portál Kupi.cz, který sleduje ceny v supermarketech. Zatímco běžné ceny potravin se od začátku roku zvýšily o 2,3 procenta, zboží prodávané ve slevových akcích bylo takřka o pět procent levnější než v lednu.
Podporu Českého piva čeká změna inspirovaná i vinaři
Výrobci piva a surovin pro něj chystají radikální změnu způsobu, jak získávat peníze na výzkum a propagaci Českého piva. Tedy toho tradičně vařeného pěnivého moku, který lze označit chráněným zeměpisným označením České pivo schváleným Evropskou komisí před pěti lety.
Prazdroj chce výrazně zvýšit prodej jedenáctky Excelent
S razantním růstem prodeje 11stupňového piva Excelent mladým ve věku od 18 do 30 let počítá v příštích třech čtyřech letech Plzeňský Prazdroj. Po čtyřleté stagnaci se letos prodej zvyšuje. Jedenáctky jsou pět let nejrychleji rostoucím segmentem piv v Česku, řekl ČTK marketingový ředitel Grant McKenzie.
Stále čerstvé a voňavé – dopékané pečivo Čechům chutná
Rozpékané pečivo ze zmrazených polotovarů Čechům nevadí. I poté, co ho prodejci museli povinně označit, se jeho prodej nezměnil. Od letošního ledna za něj spotřebitelé utratili zhruba dvě miliardy korun. Ještě na konci loňských prázdnin to přitom vypadalo, že rozmrazené pečivo zůstane nedotčené v regálech.
Zisk pivovaru Carlsberg zasáhla slabá poptávka ve východní Evropě
14. 11. 2013 | Zdroj: Lidové noviny | Článek
Provozní zisk dánského pivovaru Carlsberg se ve třetím čtvrtletí snížil o 4,5 procenta na 3,4 miliardy dánských korun (zhruba 12 miliard Kč) kvůli prudkému poklesu poptávky ve východní Evropě. Oznámila to ve středu podle agentury Reuters firma.
Kvůli intervenci ČNB zdraží některé potraviny,tvrdí výrobci
14. 11. 2013 | Zdroj: ČTK | Článek
Rozhodnutí České národní banky (ČNB) intervenovat na devizovém trhu a držet korunu kolem úrovně 27 Kč za euro zdraží některé potraviny. Vzrostou zejména ceny těch skupin výrobků, u nichž je významná část domácí spotřeby krytá dovozy. Vyplývá to z ankety ČTK mezi zemědělci a potravináři. Například masné výrobky by měly podražit minimálně o čtyři procenta.
Varování spotřebitelům – potravina nebezpečná pro alergiky
13. 11. 2013 | Zdroj: SZPI | Článek
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) nařídila společnosti Penny Market s.r.o. neprodleně stáhnout z pultů obchodů potravinu Carré Piškoty Meruňka, piškoty s meruňkovým želé v čokoládě, v balení 150 gramů a s označením doby minimální trvanlivosti do 9. 12. 2013, distributor: Penny Market s.r.o., země původu: Polsko.
Agrofert otevřel v Chropyni novou líheň kuřat za 250 milionů Kč
13. 11. 2013 | Zdroj: ČTK | Článek
Společnost Výkrm Třebíč, která je součástí koncernu Agrofert, dnes v Chropyni na Kroměřížsku otevřela novou líheň kuřat za 250 milionů korun bez DPH. Je na ploše 7200 metrů čtverečních a má produkční kapacitu až 40 milionů kuřat ročně. Majitelem a generálním ředitelem Agrofertu je miliardář Andrej Babiš, jehož politické hnutí ANO 2011 nyní vyjednává o vstupu do vlády.
- ||