Ono v podstatě není tak těžké naučit se jíst potraviny vhodné pro určitá roční období. Všichni víme, že jahody nebo rajčata v zimě přirozeně nerostou. Vypěstovat se samozřejmě dá všelijaké ovoce a zelenina i v zimě. Ovšem pro každý typ ovoce a zeleniny existuje jejich přirozené období. Proto máme sezónní ovoce a zeleninu.
Určitě není zakázané, abyste si v zimě nedali salát z rajčat, ale pro tělo to nebude to pravé ořechové. Když pomineme fakt, že existuje sezónní ovoce a zelenina, dělíme potraviny i podle jejich termiky.
To znamená, že některé typy mají ochlazující nebo osvěžující účinky, o to vaše tělo během zimy asi moc nestojí. Jenže v dnešní době, v době ledniček není žádný problém vytáhnout i v zimě zmrzlinu z mrazáku nebo studenou limonádu. To tělo ochlazuje a oslabuje.
Moderní doba vůbec dala zapomenout na vhodnost sezónních potravin.
Hodně se o tom můžete dočíst v knihách TČM (tradiční čínská medicína). O ní však naše babičky neměly ani páru, přesto jakmile začalo sychravé počasí, už na plotně vařila horká polévka, peklo se maso a používalo se hodně cibule, mrkve, petržele a jiné kořenové zeleniny.
Možná vás napadne, že rozvařená mrkev není tak zdravá, jako ta syrová v salátu. Věřte, že oba typy (syrová i tepelně upravená zelenina) a nejen mrkev mají pro tělo význam. Dušená, vařená nebo jinak tepelně upravená zelenina je balzám pro zažívání.
Jednak z pohledu vlákniny, ale i lehčí stravitelnosti.
Navíc taková bramboračka v zimě krásně zahřeje. Hlávkové zelí, kořenová zelenina, kapusta, dýně, česnek, cibule – to je zelenina zimního období. A tu bychom si měli rozhodně denně dopřávat. Další potraviny, které vám pomohou se v zimě zahřát, jsou například: zázvor, med, chilli papričky, křen, zmiňované horké polévky, luštěniny, obilninové kaše, čaj.
Ideální zimní jídlo
Ideální zimní jídlo je pečínka, luštěniny, obilninové kaše, tepelně upravená zelenina.Skvělé jsouvývary i husté polévky tak, že v nich stojí lžíce. Záleží, co zrovna preferujete.
Chutnat vám určitě bude i čočková polévka či čočka na husto, pohanková kaše, ovesná kaše, fazolová polévka nebo fazolový guláš. Mnoho z vás určitě nepohrdne ani zelňačkou s kusem masa, skvělá je i česneková nebo cibulová polévka.
A když vás přepadne mlsná, připravte si dýňový nebo mrkvový koláč.
Zeleninu však nemusíte dávat jen do polévek, omáček, koláčů. Přidat ji můžete k masu a společně upéci.
Případně dát na plech jen různé typy zeleniny: dýni, brambor, mrkev, petržel a bylinky s kořením, což dodá skvělou chuť i vůni. Na bylinky a koření rozhodně při vaření pamatujte.
Nemusíte studovat termiku potravin, zkrátka se zaměřte na sezónní potraviny a snažte se konzumovat teplá jídla. Lehké saláty patří k létu. K zimě spíš hutné a teplé pokrmy.
- polévky
- vývary
- zelenina
- zimní jídlo
Je tepelně zpracovaná zelenina zdravější než syrová?
Jako zastánce a dlouholetý propagátor syrové stravy, ze které rok od roku jemně upouštím, neb člověk se zde učí, objevuje, posouvá se kupředu, začínám experimentovat s těmi nejlepšími surovinami, které prohřívám, jemně dusím, vařím či peču, přicházím na to, že ne vše syrové je zrovna výhrou. Stejně tak toto pravidlo bude platit pro ono vaření, kterým přicházíme o tolik důležité enzymy. Všude třeba hledat rovnováhu. Za oněch několik let jsem si vytvořila systém, který se vám budu snažit níže představit. Bez zbytečného ega, které by mělo potřebu vás na mou cestu směrovat. Každý jsme jedinečný živoucí zázrak, do jednoho víme, co je naší podstatou, někomu to dojde dnes, druhému zítra. Nespěchejme, kroky každého z nás řídí vlastní rytmus srdce. Pokusím se tedy vysvětlit světlé i stinné stránky potravin čerstvých, taktéž těch vařených. Cokoli vás osloví, vyzkoušejte, pokud se osvědčí, v životě ponechte. A co již netřeba, odložte pro druhé. Toto krásné pravidlo lze všeobecně aplikovat, ať už na stravu, či naše vzorce chování, které nás mnohdy zbytečně tíží.
Syrová strava, pokladnice životodárných vitamínů a enzymů
Syrová, tzv. RAW strava, mne nadchla svou jednoduchostí, jemnými a harmonickými kombinacemi a celou spoustou informací, které byly, jak už dneska vnímám, poté, co jsem sundala růžové brýle, více méně manipulovaně podsouvány těmi, kteří kouzlu syrové stravy propadli.
Narodíme-li se v tropickém ráji, kde je po celý den vlhko a teplo, stromy jsou obsypány čerstvým ovocem, půda tak úrodná, že ji netřeba chemicky hnojit a k ochraně plodů používat pesticidy, je zcela přirozené poskládat svůj jídelníček z enzymaticky aktivních, tedy syrových plodin, které horké tělo ochladí.
Česká republika však leží v mírném pásu, kterému vlastní čtyři roční období. Polovinu roku je zde příjemně teplo, stromy rodí jablka, švestky, meruňky, hrušky, půda pak okurky, mrkev, petržel, dýně. To vše lze na sklonku jara a v průběhu teplého léta, případně pak raného podzimu konzumovat čerstvé.
Tělo tak posílí svou imunitu, zásobí se vitamíny, ale také minerály na chladnější zimu, kdy toho čerstvého již tolik nebude.
Naše tělo je seskládáno z orgánů, které fungují jako harmonický celek. Vím, dnešní západní medicína pro každý z orgánů vyškolila lékaře, specialistu, který takový orgán, pokud vykazuje slabost, disfunkci či jakoukoli disbalanci, léčí, bohužel mnohdy pouze medikamentózně. Trápí-li nás akné, lékař zhodnotí stav kůže a předepíše vhodný lék.
Dále již neřeší onu příčinu, jež kolikrát v oslabeném střevě, které pak nečistou pletí signalizuje, že si tam někde uvnitř dennodenně ubližujeme, ať už konzumací alergenů, mezi které řadíme nejčastěji lepek či laktózu. Vraťme se však k původní myšlence, kterou ve svém jemném a nenásilném učení podtrhuje tradiční čínská medicína.
Jídelníček, který bude dlouhodobě skládán z potravin, jež ochlazují, což je syrovým potravinám vlastní, po čase oslabí, ne-li přímo vyčerpá, jedno z center naší imunity, kterým je slezina. Jejím hlavním úkolem, stejně tak jako úlohou žaludku, je řízení trávicích procesů.
Část energie, kterou získá z potravy, pak transformuje v jemnou esenci, která, mimo jiné, protože zároveň odpovídá za tvorbu krve, představuje zdroj hybné síly. Jelikož slezina vyžaduje teplo, v zimních měsících se naučme zeleninu a ovoce spíše prohřívat.
Rok či dva tělo zimu na syrové stravě zvládá, po čase se však z organismu vytrácí ona životodárná síla, svěžest, člověk je mrzutý, prostuzený, chladný. Upadá imunitní systém. Proto, jsme-li zastánci syrové stravy, ano, avšak pozor v rámci chladnějších měsíců, kdy našemu tělu teplo vzácné.
Syrová strava versus enzymy
Co to vůbec jsou enzymy… Jedná se o takové malé, avšak velmi důležité biokatalyzátory všech chemických procesů, které v těle každou vteřinu, dennodenně probíhají. Laicky řečeno, upevňují imunitu, podílejí se na celé řadě trávicích procesů, regenerují, mnohé z nich jsou přenašeči nejrůznějších látek, které transportují tam, kam zrovna potřeba. Jednoduše jsou obdivuhodné.
A tělo si jich cenní natolik, že první dny po narození jich kojené dítě prostřednictvím mléka dostává pětkrát více, než dny následující. Aktivují se i během horečky, kdy vyšší teplota těla stimuluje jejich funkci, probouzí je k životu, aby pak ony následně aktivovaly buňky imunitního systému, které nás ochrání před nejrůznějšími bacily a viry.
Náš organismus je skutečným živoucím zázrakem právě díky enzymům.
Syrová strava na nich staví, dnes již víme, že enzymy dělíme na endogenní a exogenní. Ty endogenní jsou tělu vlastní, dle potřeby je vytváří. Exogenní však třeba přijímat stravou.
Tyto enzymy jsou ovlivněny teplotou, nad 42 °C slábnou a slábnou a kolem 50 °C již vykazují minimální účinnost. Nemalý vliv má také pH, tlak, případně pak tzv. inhibitory, které činnost enzymů tlumí.
Zde řadíme nejrůznější ionty, látky organické, ale také anorganické povahy, ať už nízkomolekulové, či vysokomolekulové.
Syrovou stravou tedy enzymy šetříme, neboť takový jídelníček pak složen z čerstvého ovoce, zeleniny, obilovin, jež namáčíme, jako jsou třeba nespařené ovesné vločky, nepražená pohanka. Řadíme zde také semena, ořechy, nejrůznější superpotraviny, kterými jsou, mimo jiné, nepražené kakao, kakaové máslo, kokosový olej, bylinky a koření sušené do 42 °C.
| U celé řady z nás však taková velká spousta enzymů může vyvolat trávicí problémy, nadýmání, bolesti břicha, průjem. Po čase, jakmile si tělo zvykne, těžkosti odezní, nicméně, jak jsem již psala výše, všude třeba rovnováhy. Ne nadarmo pak v Číně po tepelně upraveném obědu konzumují sušené umeboši švestičky, plné enzymů, kdy jednu z nich rozmíchají v trošce vody a výsledný nápoj pak na podporu trávení po doušcích pijí. Případně vařený pokrm obohatí o fermenovanou záležitost, opět na enzymatickém základu, kterou může být výtečná Tamari omáčka. Případně pak troška pickles, nakládané zeleniny, která pokrm vhodně doplní. Případně hrst klíčků, ať už z mungo fazolek, řeřichy, životodárné vojtěšky. Osobně přes zimu chystám spíše teplý pokrm, z důvodu prohřátí sleziny, který pak navíc čítá menší zeleninový salát, ať už z rukoly, strouhané mrkve, citrónové šťávy, sezamu a dobrých cherry rajčat. Syrovou stravu stále miluji, nicméně jsem zase o kousek dál, naslouchám tělu a vnímám jeho potřeby. |  |
Syrová strava není příliš vhodná pro poškozený gastrointestinální trakt, hlavně tedy střevo, které může přemíra hrubé vlákniny dráždit.
Pro šetřící diety, pro dietu geriatrickou…Naopak čerstvé zeleninové šťávy, případně smoothies jsou přes léto výhrou, neboť tělo zásobí spoustou léčivých enzymů.
V takovém případě bych pak skládala smoothies z lehce stravitelných banánů, jablek a hrsti čerstvé listové zeleniny. Medvědí česnek je obzvláště léčivý.
Vše třeba zvážit, zkoušet, respektovat umění pomalých kroků, něco si ke všemu nejdříve načíst a pak, po troškách užívat, co se osvědčí, opět ponechat. Já osobně potřebuji rovnováhu…
Vařením se vláknina stává mnohem stravitelnější, mění svou strukturu a oslabený trávicí systém s ní nemá tolik práce.
Enzymy, které se varem vytratily, pak doplňme lžící klíčků, zvládneme-li, čerstvým zeleninovým salátem, případně pak fermentovanými potravinami, kam řadíme i mé oblíbené pickles.
Pro děti, už z hlediska nejrůznějších možných mikrobiálních zárodků, doporučuji konvenčně kupovanou zeleninu prohřát. Dalším důvodem pak bude jejich nižší potřeba vlákniny, která je rovna věku + 2 g. Pro pětileté dítě tedy postačí 7 gramů vlákniny.
Výhodou prohřívaných pokrmů může být i fakt, že působením vyšší teploty dochází k popraskání buněčných stěn jednotlivých surovin, kdy následně dochází k lepší vstřebatelnosti výživných látek. Příkladem může být např. lykopen. Ten řadíme mezi karotenoidy, významné antioxidanty.
Jeho zajímavé množství najdeme v rajčatech. A právě z nich jej tepelným prohřátí získáme nejvíc. V syrové stravě pak rajčata co nejdéle mixujme, abychom rozbili strukturu jednotlivých buněk a ty tak lykopen tělu o to více zpřístupnily.
Dalším příkladem může býti červená řepa, která je rovněž elixírem zdraví, více však ve své tepelně upravené podobě.
Ve stravě, stejně jako v životě, třeba najít rovnováhu. Pochopit, že to, co zde pomáhá druhému člověku, nemusí odpovídat zrovna mé potřebě, neboť každý se rodíme s určitou genetickou, ale i enzymovou výbavou, s určitými předpoklady, které třeba respektovat.
Milujeme-li teorii syrové stravy, pusťme se do ní, avšak přes pozdní jaro a léto. Svačme tu čerstvé české ovoce, využijme darů země, kdy upřednostňujme to, co vyrostlo právě u nás. Banány a tropické ovoce pak nechme na zimu, kdy české zásoby došly.
Listovou zeleninu pojměme jako nedílnou součást dne, ať už v zeleninovém salátě, či smoothie. Občas si něco nakličme, ať už špaldové zrno, případně dobrý bezpluchý oves. Užívejme čerstvé ovocné a zeleninové šťávy.
Nezapomínejme však, že existují další báječné potraviny, jako jsou ječné kroupy, jáhly, batáty, quinoa, rýže Basmati, cizrna, které syrové konzumovat nelze. A tak je vhodně doplňujme vším, co si naše tělo žádá, k jeho nejvyšší spokojenosti…
Syrová vs. vařená strava | Prameny zdraví
Strava dnešního člověka je nepřirozená, což má za následek vznik řady chronických onemocnění. Proto je dobré vrátit se zpět „ke kořenům“ a konzumovat více nezpracovaných potravin.
Rubrika: Výživová poradna | Typ článku: Články
Ano, i ne. Ne všechno syrové je zdravější a hodnotnější. Je pravda, že když jíme rajčata syrová, získáváme z nich hodně vitamínu C, ale když jíme rajčatovou polévku nebo omáčku na těstovinách, naše tělo získává až třikrát více lykopenu, který má známý a silný protirakovinný účinek.
Lykopen patří ke karotenoidům, proto asi překvapeni, že všechny karotenoidy se lépe vstřebávají do naší krve po tepelné úpravě. A to samé platí i o vápníku z brokolice, kapusty, či petrželky. Platí to i o železe ze špenátu, sóji nebo mangoldu.
Tepelná úprava totiž způsobuje rozklad buněčných membrán a tím lépe zpřístupňuje pro naši střevní sliznici látky, které by jinak zůstaly pro naše tělo dostupné pouze částečně.
Na druhé straně známe mnoho moderních, tzv. raw potravinových výrobků, které jsou tak mechanicky a technologicky zpracované, že podle mého názoru nemají se skutečnou syrovou stravou nic společného.
Pokud chcete opravdu rozřešit otázku syrová vs. tepelně upravená strava, zkuste se podívat na ta rajčata, které jsem zmínil, a odpověď bude jednoduchá: jednou je jíte syrová a získáváte z nich hodně céčka, jindy je jíte dušená nebo vařená a získáváte z nich hodně lykopenu.
Myslím však, že důležitější je to, abychom jedli co nejméně takových potravin, které strávily v nějaké továrně na potraviny spoustu času a které nelze identifikovat jako primární, tedy základní, potraviny.
Příklad: když jíte lískové oříšky, jíte lískové oříšky, ale když jíte keksy s oříškového příchutí, tak netušíte, co jíte. Když jíte domácí bio kuřecí maso, tak jíte kuřecí maso, ale když jíte kuřecí párky, tak netušíte, co jíte. O „běžných“ párcích ani nemluvě.
Čím více potravin dokážete na svém talíři identifikovat jako primární přirozené potraviny, tím lépe.
Pokud bychom chtěli začít s konzumací syrové stravy, co byste nám doporučil pro začátek?
Během doby přechodu z normální, vařené stravy? Opravdu si nemyslím, že syrová strava je zázračné řešení. Navíc, tento stravovací způsob vás obírá o mnoho cenných potravin, které se v syrovém stavu nedají jíst – luštěniny, některé zeleniny apod.
Ale pokud opravdu chcete zkusit „vitariánství“, jak se v predhipsterském období říkalo tomu, co dnes známe jako „raw food“, tak začněte tím, že budete jíst velké zeleninové saláty, hodně ovoce, drcené namočené obiloviny, nabobtnalé ořechy apod. Toto jsou totiž přirozeně syrové potraviny.
Pokud vám toto nechutná a potřebujete všelijaké ty „raw food“ výrobky, tak je těžké s jistotou říci, zda jste opravdový „raw-food eater“ nebo jen člověk, který se chytá další příležitosti.
V čem je hlavní problém čistě syrové stravy? Jaké jsou nevýhody a úskalí tohoto životního stylu?
Jak jsem řekl, při syrové stravě člověk musí z jídelníčku vyřadit některé velmi cenné potraviny, což vyžaduje dobré znalosti, aby se správnou skladbou jídelníčku vyhnul případným deficitem. Byl jsem šest let prezidentem Evropské vegetariánské unie a měl jsem příležitost poznat téměř všechny modely stravování a potkat lidi, kteří jedli například i opravdovou syrovou stravu.
Takový Francisco Martin ze Španělska, který byl dokonce frutarián, což znamená, že jedl pouze ovoce, ořechy a pár jiných potravin, snědl na večeři tolik, že většina lidí by měla problém sníst ovoce pouze v objemu, který před ním představovala spousta slupek, která zůstala po jeho večeři – a on vyjedl to ovoce! A to nám ukazuje několik z možných úskalí syrové stravy – logistická i finanční náročnost na každodenní zásobování, celoroční dostupnost potřebných potravin, kvalita dostupných potravin za dostupnou cenu apod. Kromě toho syrová strava přináší i možná rizika, co se týče některých živin – například vitamin B12, vitamin D, železo, zinek, vápník, některé jiné stopové prvky, bílkoviny (ty méně, neboť ořechy jsou výborným zdrojem kvalitních bílkovin).
V žádném případě tím nechci strašit a odrazovat, pouze chci zdůraznit, že je to jako v horách – pokud chcete jít tímto směrem, potřebujete mít pořádnou výzbroj a zabezpečení.
Jsem přesvědčen, že syrová strava, pokud je správně sestavena a doplněna výživovými doplňky, je určitě lepší alternativou stravování, než současná tzv. běžná česká strava.
Každý si pod představí asi něco jiného, ale já mám na mysli to, co vidím lidi jíst nejčastěji.
Podle tradiční čínské medicíny nadměrná konzumace tepelně neupravené stravy způsobuje přetížení trávicího systému a vznik onemocnění. Vyvolává nadýmání, průjmy… Ztotožňujete se s tímto tvrzením?
Ne. Makrobiotika má v něčem pravdu, ale v tomto se mýlí.
Samozřejmě, že někdo může mít problém se syrovými kedlubnami, jiný se syrovou paprikou a já třeba se syrovými rajčaty, to ale rozhodně není důvod, abychom tvrdili, že všichni lidé musí jíst veškerou zeleninu pouze tepelně upravenou.
Nezapomeňme také, že tato pravidla čínské kuchyně se týkala takových druhů „zeleniny“ a všelijakých rostlinných částí (kořenů, hlíz, listů apod.), které měly velmi daleko k tomu, co nazýváme zahradní zeleninou dnes.
Může tepelná úprava potravin ničit živiny – především enzymy a vitamíny? Co se vlastně děje s potravinami při vaření?
Enzymy v potravinách jsou velký mýtus! Tedy ony tam jsou, ale nemají pro nás téměř žádný, pokud vůbec nějaký, význam.
Neměli by mít autoři blogů, kteří chtějí ovlivňovat zdraví jiných lidí, v tomto alespoň základní vzdělání? Základy biochemie a fyziologie jasně říkají, že enzymy se nemohou uplatnit ve střevě při trávení a už vůbec se nemohou dostat do krve.
Jsou to relativně maličké bílkoviny, se kterými si velmi snadno poradí naše vlastní trávicí enzymy – a je to tak dobře, protože tyto „enzymy“ ze syrové strvy jsou jako cizorodé bílkoviny pro naši imunitu, jde o cizí molekuly, s nimiž je třeba bojovat a odstranit je.
Trávicí systém tak udělá vše proto, aby je nepustil do krve – chemicky je rozkládá; a bariéra, kterou vytvářejí bakterie, ochranný hlen, sliznice a bílé krvinky zase brání vstřebávání celých molekul cizích enzymů do krve.
Pokud se tyto vnější enzymy z potravin dostanou do krve, tak je to proto, že máte asi zvýšenou propustnost střevní sliznice – tzv. syndrom prosakujícího střeva. Jenže syndrom prosakujícího střeva má velmi vážné následky pro celé naše tělo a zdraví.
Podívejte se na YouTube na mé video „Poruchy trávení“ a pochopíte, o čem mluvím a jak je důležité, aby vaše střevo bylo funkční. Ne, trávicí systém není pec, která spálí kdykoliv cokoli a v jakémkoliv množství.
Nežijme v iluzí, že nějaké „enzymy ze stravy“ nám s tím vším pomohou.
Vitamíny jsou jiná kapitola. Myslím, že všichni dobře víme, že některé vitamíny jsou tepelně stabilnější, jiné labilnější.
Ale jsem si jistý, že jakákoliv zelenina i po tepelné úpravě obsahuje mnohem mnohem více vitamínů než párky nebo tlačenka.
Takže výmluvy dejme bokem a jezme zeleninu v takovém stavu, v jakém nám chutná a dokážeme jí sníst dost. Smažený květák s tatarskou omáčkou se však již nepočítá! J
Na otázky odpovídal Igor Bukovský z Ambulance klinické výživy (AKV) v Bratislavě.
Počet přečtení: 2 398 Datum: 4. 3. 2019
Která zelenina je zdravější tepelně upravená? Tyhle 4 druhy určitě vařte!
Tepelně upravená mrkev nebo rajčata jsou bohatým zdrojem karotenoidů
V době, kdy je hitem syrová strava, se skoro nedá věřit, že tepelná úprava je u některých potravin prospěšná. Syrové maso asi nejíte. Ale víte, že je i zelenina někdy zdravější vařená?
Syrová zelenina je superzdravá. To bezpochyby. Ale jak to tak bývá, výjimka potvrzuje pravidlo. Skutečně existují takové druhy, jimž tepelná úprava nanejvýš prospěje.
„Některé živiny se vstřebávají lépe ze syrové, jiné z vařené zeleniny. Syrová zelenina obsahuje enzymy, antioxidanty, vitaminy a má větší protirakovinné účinky. Je ovšem hůře stravitelná a může způsobit zažívací potíže,“ popisuje nutriční specialistka Martina Šuhajová ze Světa zdraví Optimum.
Zda je zelenina vhodná na tepelnou úpravu, či nikoli, rozhoduje především obsah vody. „Zeleninu s vyšším obsahem vody jako například okurky a různé druhy salátů je prospěšnější konzumovat v syrovém stavu. Pro tepelnou úpravu je vhodnější zelenina, která obsahuje více škrobu a vody méně,“ říká nutriční odbornice.
Každopádně když se mluví o tepelné úpravě v rámci zdravého životního stylu, má se na mysli zejména vaření, dušení, spařování, případně pečení či restování na pánvi na sucho či na olivovém nebo třeba lněném oleji.
„Pro tepelnou úpravu zeleniny ale rozhodně nedoporučuji smažení, které obecně není příliš zdravé, a zelenina tak nasaje velké množství tuku,“ říká hlavní trenérka fitness pro ženy Contours Markéta Brožová.
„I syrovou zeleninu je ale vždy dobré konzumovat například s olivovým olejem nebo jiným zdravým tukem, neboť vitaminy jsou rozpustné v tucích a tělo je daleko lépe využije,“ dodává ještě trenérka.
A co je tedy lepší si trochu přihřát?
Připravte si třeba dušenou mrkev
Jeden z nejoblíbenějších druhů zeleniny, který je skvělým zdrojem karotenoidů, hlavně beta-karotenu, je opravdu výhodnější konzumovat vařený nebo dušený. „Při tepelné úpravě se totiž znásobí obsah karotenoidů a působí na tělo významným antioxidačním účinkem,“ vysvětluje Markéta Brožová.
„Rajčata obsahují spoustu cenných látek, například vitamin B6, kyselinu listovou a pantotenovou, biotin či lykopen,“ uvádí výživová odbornice Martina Šuhajová. Lykopen je jeden z nejdůležitějších karotenoidů.
Pyšní se největším antioxidačním účinkem a jako u jediného byla prokázána schopnost brzdit rozvoj některých nádorových onemocnění. Ze syrových rajčat se ale velmi obtížně vstřebává, je tedy lepší je spařit.
Velmi vhodná je například forma domácího protlaku.
„Tepelně upravené jsou brambory výborně stravitelné. Jsou proto také používané jako strava nemocných. Pro pacienty s těžkým poškozením ledvin jsou většinou jediným přijatelným zdrojem bílkovin. Mezi zdravé úpravy brambor patří vaření se slupkou i bez ní. Lze je ale také péci v alobalu nebo jen tak ve slupce na pánvi na sucho,“ komentuje Martina Šuhajová.
Chcete silné kosti? Tak si dejte podušený špenát. Dodá vám spoustu vápníku!
Konzumací špenátu získáte pořádnou dávku minerálů. Fantastický je jeho obsah vápníku, hořčíku či železa. Všechny tyto minerály ale tělo lépe absorbuje, když špenát tepelně upravíte. Pro příklad množství vápníku, které do sebe dostanete, se oproti syrové formě ztrojnásobí.
Mezi další potraviny, které je dobré vařit, patří:
- houby – obsahují spoustu zdraví prospěšných látek, ale v syrovém stravu jsou velmi těžko stravitelné
- chřest – v české kuchyni se příliš nepoužívá, každopádně pokud chřest zařadíte, určitě ho tepelně upravte
- kapusta – má skvělý vliv na snižování škodlivého cholesterolu, který se znásobuje, když je vařená
Už víte, jak si k večeři připravíte mrkev nebo rajčata?