Malé kuličky temně modré barvy patří hned po houbách k nejoblíbenějším plodům lesa. Není divu, borůvky kromě libé chuti vynikají i řadou zdravotních benefitů. Vyráží na ně každá třetí česká domácnost a nic na tom nemění ani každoroční poplašné zprávy o možné infekci způsobené tasemnicí liščí.
Co by to bylo za léto bez fialové pusy, vysokosacharidových ‚blbounů’ od babičky přelitých borůvkovým žahourem nebo kynutým koláčem hustě posypaným drobenkou? V nižších nadmořských výškách, jako je například Polabí nebo Královéhradecko, už si na modrých plodech s přesným názvem brusnice borůvka pochutnávají od června, na horách podle Evy Jouklové, mluvčí Lesů ČR, dozrávají právě teď.
Při přívětivém počasí pak vydrží přinejmenším do konce srpna. Mezi lesními plodinami se borůvky řadí hned po houbách k nejsbíranějším a nejoblíbenějším artiklům – vyráží za nimi jedenatřicet procent domácností. Daleko za sebou nechávají maliny, ostružiny i bezinky a brusinky.
Poslední tři roky byly, co se týče sběru borůvek v českých lesích, podprůměrné. Nejvýraznější propad nastal loni. To si návštěvníci v bandaskách odnesli pouhých 6,2 tisíc tun borůvek (v hodnotě 903 milionů korun), o 2,8 tisíc tun méně, než činí průměr. „Borůvčí může během pozdních mrazů pomrznout, loni kvůli nedostatku srážek plody zasychaly,“ vysvětluje Jouklová.
Naopak nejštědřejší byly podle Zelené zprávy ministerstva zemědělství za poslední desetiletí roky 2013 a 2015, kdy Češi v rámci netržní produkce nasbírali 13,4 tisíc, respektive 10,1 tisíc tun, lesních borůvek.
Zdraví zabalené v kuličce
Jedničku mezi bobulovitým ovocem z nich dělá typická osvěžující sladkokyselá chuť i vyzdvihované výživové a zdravotní benefity.
Borůvky patří mezi největší přírodní zdroje antioxidantů, podporují obranyschopnost organismu, napomáhají udržovat správnou funkci močových cest a fungují jako prevence infekcí, ale i srdečních chorob a rakoviny.
Díky přítomnosti řady vitaminů, minerálů a stopových prvků je jim přičítán pozitivní vliv na zrak, paměť a zpomalování stárnutí.
Vláknina obsažená v ovoci zas prospívá zažívání. Někdy se o nich proto hovoří jako o superpotravině. „S tím označením bych byl opatrný. Nic není superpotravina.
Respektive tak bychom měli říkat pestré střídmé stravě založené na dostatečné konzumaci ovoce a zeleniny,“ připomíná docent Jaroslav Havlík, odborník na výživu z České zemědělské univerzity.
Podle dat Českého statistického úřadu připadne každý rok na osobu v průměru kolem dvou kilogramů snězených lesních plodů.
Sběrači a nájezdníci
Příležitostní sběrači, kteří si touží natrhat jednu dvě bandasky pro vlastní potřebu, pro les nepředstavují žádné riziko. Podstatně horší je to s neukázněnými nájezdníky česajícími borůvky ve velkém, aby je mohli dále zpeněžit.
Litr modrých bobulí se prodává (často u silnic) za zhruba 80 korun, výjimkou není ani stokoruna. „Sběrači často používají k trhání hřebeny, které ničí keře borůvek,“ říká Eva Jouklová.
Dále je problematický sběr v oblastech s výskytem chráněných bobuložravých druhů ptáků – například tetřeva.
Ten kdo sbírá borůvky a poškozuje při tom les, může být potrestaný pětitisícovou pokutou, který vyplývá z lesního zákona.
Jen pro srovnání – za odhození obalu od tatranky nebo PET lahve hrozí peněžitý trest až třikrát vyšší.
Vrcholná sezona borůvek často kromě nadržených sběračů často staví do pozoru pracovníky Lesů ČR, správce chráněných krajinných oblastní či národních parků, ale i policii.
Kupříkladu Správa Krkonošského národního parku dlouhých sedmnáct let po sobě omezovala z důvodu ochrany přírody vstup do některých svých oblastí, přičemž si stěžovala právě na masivní devastaci Krkonoš profesionálními sběrači borůvek. Zákaz padl až loni.
„Čísla hovoří jasně. Pokud jsme v roce 2007 zahájili v souvislosti se sběrem borůvek v zakázaných lokalitách třiadevadesát správních řízení, tak v roce 2016 nebylo žádné a v roce 2017 pak čtyři správní řízení,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
„Stejný vývoj má i počet uložených pokut. Před pěti lety to bylo několik desítek, v posledním roce strážci na místě pokutovali jen pětkrát,“ dodal.
Místní obyvatelé si podle něj za dobu platnosti omezení našli místa, kam mohli na borůvky chodit legálně a drancovací nájezdy zahraničních sběračů už pominuly.
Nadále ovšem platí zákaz vstupu mimo značené cesty v 1. zóně Krkonošského národního parku, jak je ostatně zakotveno i v zákoně. Takzvaná klidová území, kde je regulován pohyb návštěvníků, má i na borůvky bohatá Šumava či Beskydy.
Lesní borůvky nejenže lahodí našim chuťovým pohárkům, ale plní v lesích a na pasekách mnoho důležitých funkcí. „V lesním společenstvu zpracovávají kyselý listový opad a tím udržují rovnováhu v koloběhu živin.
Jejich půdopokryvnost pomáhá udržovat vlhkost v lesní půdě i na pasekách a světlinách, jsou útočištěm mnoha druhů hmyzu a dalších drobných živočichů.
Pavouci si na nich vytvářejí pavučiny, na keřících se kuklí některé druhy motýlů, jejich plody jsou potravou ptáků a drobných savců i mravenců. Nektarem uvnitř květů lákají hmyz, čili jsou medonosné,“ vyjmenovává Věra Hroudová z Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v Praze.
Umýt, upéct, sníst
Podobně jako může být člověk nebezpečný pro borůvčí, ani modré bobulky nejsou zcela z obliga. V posledních letech se vždy zkraje léta objevují poplašné zprávy o nákaze způsobené tasemnicí liščí.
Přestože je alveolární echinokokóza život ohrožující onemocnění, u nás jde spíše o raritu, kdy se lze ročně setkat pouze s jednotkami případů, jak uvádí ve své zprávě z roku 2017 Petr Husa mladší, Matúš Mihalčin a Petr Husa z Kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity.
Například na brněnské klinice byl za posledních deset let zachycen jen jediný případ. Přes 90 % případů pochází z Číny, kde prevalence v některých regionech dosahuje až 6,2 %.
Riziko infekce, zvané alveolární echinokokóza, ale existuje. „Nejsme však schopni vyhodnotit, jak je skutečně vysoké. Dostupné informace uvádějí, že onemocní pouze jeden až deset procent osob vystavených opakované a dlouhodobé infekci vajíčky.
U zbylých se předpokládá, že infekční původce byl zlikvidován vrozenou či získanou imunitní odpovědí hostitele,“ upřesňuje profesorka Libuše Kolářová, přednostka Ústavu imunologie a mikrobiologie 1.
lékařské fakulty UK, která vede Národní referenční laboratoř pro tkáňové helmintózy.
Od roku 2007, kdy byly detekováni první lidé s témto onemocněním, se vyskytuje jeden až šest nových případů ročně, celkem je evidováno jednačtyřicet pacientů různého věku.
Brněnští odborníci připouštějí, že vzhledem ke stoupající prevalenci tasemnice liščí v evropské populaci lišek a spolu s jejich přesunem blíže k lidským obydlím za potravou lze v počtu případů alveolární echinokokózy očekávat nárůst.
Stále ovšem platí, že výrazně více jsou ohroženi lidé manipulující v rámci své profese s živými uhynulými liškami.
Cheesecake s borůvkami
Nakazit se lze pozřením velmi odolných vajíček parazitů, která jsou vylučovaná s trusem zvířat. Profesorka Kolářová upozorňuje i na možnou nákazu prostřednictvím mazlení se se psy a kočkami pohybujícími se volně v přírodě, kde mohou sežrat hlodavce infikovaného larválními stadii tasemnic.
Vajíčka se v trávicím traktu člověka mění v larvy, které migrují skrze krevní a lymfatické cévy a následně vytvářejí cysty v různých orgánech, především v játrech. „Infekce probíhá dlouhodobě, i několik let, bez zjevných příznaků.
Pokud se obtíže objeví, pacienti přicházejí k lékaři z důvodu pocitu tlaku, bolesti či píchání v pravém podžebří nebo s jinými obtížemi, charakterizovanými blíže nespecifikovaným břišním diskomfortem.
Dalšími příznaky byly zvýšená teplota, únava, nevolnost, mírné otoky kotníků, svalové křeče, svědění, bronchitida, výrazný úbytek na váze či žloutenka. Spektrum je tedy velmi široké a pro potvrzení či vyloučení infekce je nezbytné podrobné vyšetření.
Jak se proti onemocnění bránit? Z donesených plodů borůvek odstraňte ty poškozené, ostatní dobře umyjte.
„Je třeba zabránit případné konzumaci vajíček, která mohou ulpět na plodech, a důsledně dodržovat zásady správné hygieny rukou.
V případě konzumace lesních plodů je doporučeno tepelné zpracování, například zapékání nebo zavařování při teplotě vyšší 60 °C minimálně po dobu třiceti minut,“ popisuje profesorka Kolářová.
Není borůvka jako borůvka
V našich obchodech narazíte na dary lesa spíše sporadicky – čili i případné riziko nákazy alveolární echinokokózou je nižší. To, co leží prakticky celoročně na pultech supermarketů, jsou podstatně větší a také chuťově odlišné kanadské borůvky.
„V ČR se cíleně pěstují jen na několika málo hektarech, více než devadesát procent se dováží – zejména z Polska,“ uvádí předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Ročně se jedná o zhruba 700 až 1 400 tun bobulí. Ovocnáři nicméně v posledních dvou letech evidují také u nás zvýšený zájem investorů o nové výsadby kanadských borůvek.
„Během několika málo let předpokládám, že bude vysázeno několik desítek hektarů borůvek, takže se snad dočkáme i tuzemské produkce,“ doufá Ludvík.
Lesní borůvky se tržně nepěstují vůbec. Také doma na zahradě se bude lépe dařit těm kanadským. „Lesní borůvky jsou vyloženě závislé na rovnoměrné vlhkosti, která se vyskytuje v lesním a horském prostředí.
Oproti tomu kanadské borůvky, známé též pod jménem zahradní, hroznovité, chocholičnaté či velkoplodé, vyžadují pěstování v čisté rašelině s kyselou půdní reakcí,“ vysvětluje botanička Věra Hroudová s tím, že výtěžnost kanadských borůvek je na stejné ploše až třikrát vyšší než u našich lesních borůvek.
Kanadská zahrádka
Zájemcům o domácí pěstování radí: „V menším množství můžeme přidat listovku, smrkovou či borovou hrabanku nebo křemičitý písek. Do substrátu přidáme plné hnojivo s kyselou reakcí, určené pro rododendrony a vřesovištní rostliny.
Ideální je výsadba do rašelinové vany, přičemž vybereme původní půdu do hloubky asi třicet pět až čtyřicet centimetrů a jámu vyložíme fólií, abychom zabránili styku s okolní zásaditou půdou. Během sezony potřebují borůvky vydatnou závlahu, zejména před sklizní a potom v srpnu.
Nejlépe se jim daří v lehkém polostínu. Je-li místo příliš zastíněné, budou se vytahovat a méně plodit.“
Podle Jaroslava Havlíka, odborníka na výživu, se liší i obsah přínosných látek. Lesní borůvky mají oproti těm kanadským násobně více polyfenolů, tedy antioxidantů, a vitaminů.
„Je to podobné jako s jablky. Staré trpké odrůdy jsou nutričně bohatší než naleštěné golden delicious z obchodu.
Mně ale například kanadské borůvky chutnají více než ty lesní, a hlavně jsou bez práce,“ říká s úsměvem expert z ČZÚ.
Syrové borůvky už nejíme, říká žena, které zničila játra liščí tasemnice
Sledovat další díly na iDNES.tv
Před Vánocemi si 35letá Vendula Černá nahmatala větší bulku pod žebry. V lednu šla k obvodní lékařce, která ji poslala na sonografické vyšetření do místní nemocnice. Lékaři se domnívali, že má na játrech nádor. Pacientce to ale neřekli. Až následná vyšetření ukázala, že jí játra zničila tasemnice liščí.
„Nikdy před tím jsem o tasemnici liščí neslyšela. Teď už vím, že jsem ji musela mít v těle dlouhá léta, možná z mládí, kdy jsme sbírali borůvky v Jeseníkách.
Parazit mi totiž zničil přes 90 procent jater a pouhá operace tak nestačila.
V dubnu jsem se dostala na čekací listinu, koncem května mi transplantovali játra od dárce,“ vypráví Vendula Černá a netají, že měla strach, zda nejsou nakažené i její dvě malé děti ve věku dva a osm let.
„Naštěstí jsou všichni z rodiny zdraví. Ale nikdo z nás teď už nejí lesní borůvky v syrovém stavu,“ dodává žena.
Pacientů s tasemnicí liščí je zatím v Česku málo, asi jen tři desítky, z toho třetina v Moravskoslezském kraji. Pět pacientů eviduje infekční klinika Fakultní nemocnice Ostrava, z toho tři v dlouhodobé léčbě, čtyři pacienty léčí infekční oddělení Slezské nemocnice Opava.
Onemocnění zvané alveolární echinokokóza, které člověku způsobuje měchožil bublinatý (Echinococcus multilocularis), neboli tasemnice liščí, je tedy v našich podmínkách vzácné. Ještě v minulém století lékaři soudili, že výhradně dovážené z ciziny.
Ale je velmi zákeřné, protože se dlouhé roky nijak neprojevuje, a nebezpečné – bez léčby končí téměř vždy smrtí. V orgánech mezihostitele, nejčastěji v játrech, vytváří parazit mnohočetné cysty. Jejich růst připomíná nádorové bujení. Proto často dochází k prvotní chybné diagnóze.
Parazit mate doktory
Primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel netají, že podezření na nádor měli lékaři původně u všech čtyř pacientů, kteří se pravděpodobně nakazili v tuzemských lesích při pojídání lesních plodů, na nichž ulpěla vajíčka tasemnice, a nakonec skončili v péči jeho týmu s alveolární echinokokózou.
Podle něj je navíc téměř jisté, že v populaci jsou další desítky nakažených, kteří to o sobě nevědí. Lékaři totiž zpočátku nemají šanci tichého zabijáka v těle člověka odhalit.
Tasemnice, která v dospělosti měří jeden až čtyři milimetry, se v lidském těle dostane krví do jater. Tam se usadí a začne dělat dutinku, která se postupně zvětšuje.
„Tasemnice likviduje lidská játra opravdu pomalu. V literatuře se uvádí období pět až 15 let. Pacient nemá žádné příznaky a ani na ultrazvuku není nemoc v počátcích patrná, jelikož dutiny vypadají jako malé cysty, které mohou být v játrech od narození. Přítomnost parazita by šlo zjistit pouze sérologickým vyšetřením,“ vysvětluje primář.
Léčba je většinou celoživotní
Podotkl, že nebezpečný parazit se do lidského těla může dostat například při pojídání lesních borůvek nebo lesních jahod.
„Nemocná liška vylučuje velké množství vajíček tasemnice ve stolici, která zaschne. Vítr následně vajíčka roznese po okolí, a ta čekají na nové hostitele,“ popsal jeden z možných způsobů přenosu nemoci Kümpel.
Pacienti, kteří postupně přicházeli do Slezské nemocnice, měli podobné příznaky, a to nespecifické bolesti břicha, někteří nepříliš vysoké horečky. Všichni skončili na ultrazvukovém vyšetření, po kterém se lékaři nejdříve domnívali, že mají nádor v játrech.
„Přestože jde o infekční nemoc, tak se chová jako nádor, je nebezpečná jako nádor a od nádoru se zpočátku nedá odlišit. Většinou je nemoc lokalizována v játrech, ale mohou být postiženy i plíce, mozek nebo jiné orgány,“ líčí primář.
Léčba je pro většinu pacientů celoživotní. Začíná chirurgickým odstraněním zničených tkání a pokračuje každodenním užíváním protiparazitárních léků. V krajním případě je pro záchranu života nezbytná transplantace jater.
„Problém je, že v Česku není v současnosti registrovaný ani jeden vhodný lék. Naši pacienti dostávají Albendazol. Ten se přiváží na zvláštní lékařský předpis. V každé krabičce je však jen jedna tableta a například paní Černá musí užívat dvě denně, takže z lékárny si vždy odváží ohromný balík,“ líčí Kümpel.
Podotkl, že se zkusili řídit doporučením z odborné literatury a dvěma pacientům po mnoha letech léčbu Albendazolem přerušili. Jenže nemoc se jim pak vrátila.
„Po této zkušenosti doporučujeme našim pacientům, aby lék brali doživotně,“ říká otevřeně Kümpel.
Sbírejte raději výš nad zemí, radí lékař
Upozornil i na to, že lišky se přemnožily, a proto je možné, že poroste i riziko nákazy tasemnicí, která žije právě ve střevech lišek i jiných psovitých šelem.
„V žádném případě nechceme veřejnost strašit a tvrdit, že by se lidé měli zcela vyhýbat lesním plodům.
Z literatury navíc víme, že liščí tasemnice se přenáší také vodou v potocích a vzácně ji mohou šířit i psi a kočky. U domácích mazlíčků je ale prevencí odčervovací tableta.
Lidem proto doporučujeme sklízet ty lesní plody, které rostou výš nad zemí, dobře je před konzumací omýt a nejlépe tepelně zpracovat,“ dodal lékař.
Tasemnice liščí ohrožuje i jiné savce než psovité šelmy a člověka. Loni v listopadu například musela nechat ústecká zoo utratit oblíbeného orangutana Ňuňáka, který hrál Ámose ve filmu Dva lidi v zoo.
Měl velké obtíže s dýcháním i jiné problémy. Podle veterinářů trpěl rakovinou plic. Teprve pitva později ukázala, že bobulovité útvary, které už postihly asi 90 procent plic, nebyly nádory ale zapouzdření cizopasníci – tasemnice liščí.
Zrají borůvky! Zajděte si pro ně do lesa a udělejte si léčivý čaj
Chcete udělat pro své zdraví něco dobrého? Tak šup do lesa na borůvky! Chcete udělat něco dobrého pro své zdraví? Tak hurá do lesa na borůvky! Zaručeně si na nich báječně pochutnáte, protože borůvky jsou stejně nejlepší v momentě, když se utrhnou z keříčku. A kdo to ještě neví, tak modročerné bobule i zelené listy mají jedinečné léčivé účinky, mimo jiné pomáhají diabetikům, zvyšují imunitu a zpomalují stárnutí. Ozdravný efekt se dostaví už při užívání jedné hrsti borůvek třikrát týdně! Poradíme vám, jak „pravé“ lesní borůvky i listy uchovat na zimu a jaké léky si z nich můžete připravit. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek
Lesní borůvka je plod brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus). Malé modrofialové plody z přirozených lesních porostů mají výraznou chuť, příjemnou vůni a modrofialovou šťávu. Brusnice borůvky jsou rozvětvené keříky 10 až 40 cm vysoké s okrouhlými vejčitými listy. Tvoří poměrně husté souvislé porosty, kterým se říká borůvčí. Vyskytují se ve vlhčích lesnatých a smíšených lesích, roste na pasekách, vřesovištích, rašeliništích, pastvinách a ve skalách, protože potřebuje především kyselou a vlhkou půdu.
Lesní borůvky jsou zázračný lék: ozdravný efekt se dostavuje už při užívání jedné hrsti borůvek třikrát týdně
8 tipů na sběr, zpracování a skladování lesních borůvek
- Plody sbíráme od července do srpna, ve vyšších polohách dozrávají i později.
- Borůvky rozložíme v jedné vrstvě a sušíme je na slunci. Občas s nimi zatřeseme, aby se rovnoměrně prosušily.
- Chceme-li mít borůvky usušené rychleji, nebo je deštivé počasí, usušíme je v troubě nebo sušičce.
Nejprve borůvky sušíme asi 1 hodinu při teplotě 45 °C, potom při 60 °C.
- Usušené borůvky by měly být tvrdé, ale pružné, nesmí úplně ztvrdnout.
- Protože snadno znovu přijímají vzdušnou vlhkost, je třeba je kontrolovat a podle nutnosti znovu dosušit.
- Pro zimní období lze zralé plody také zamrazit.
Léčivé účinky dokáže uchovat dobře také lihový extrakt z borůvek.
- Když borůvky tepelně upravíme, sníží se jejich blahodárné účinky zhruba o jednu pětinu, ale pořád jsou zdravé.
- Sušené plody skladujeme v papírových pytlících nebo sklenicích s víčkem.
Lesní borůvka je plod brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), plody sbíráme od července do srpna, llsty od června do září
5 rad, jak na sběr, sušení a skladování borůvkových listů
- Listy se sbírají od června do září z neplodných větévek sdrhnutím.
- Zhnědlé či jinak poškozené listy, úlomky větévek a jiné příměsi odstraníme.
- Listy sušíme co nejrychleji v tenkých vrstvách ve stínu nebo umělým teplem.
Teplota by neměla překročit 40 °C.
- Usušené listy si musí zachovat světle zelenou barvu.
- Sušené listy skladujeme ve skleněných vzduchotěsných nádobách.
zlepšují imunitu a působí preventivně a léčebně proti infekcím“ src=“https://c1.primacdn.cz/sites/default/files/styles/scale_mobile/public/a/e3/5398989-4_istock-824957022a.jpg?itok=mC62MUeL“> Lesní borůvky jsou zázračný lék, mj. zlepšují imunitu a působí preventivně a léčebně proti infekcím
Proč borůvky léčí
Plody lesních borůvek obsahují zejména přes 7 % tříslovin, 20 až 30 % cukru, antokyanová barviva, myrtilin A a B, dále organické kyseliny, citronovou, jablečnou, jantarovou, mléčnou, šťavelovou a pektin, vitaminy A, B a C a látky snižující obsah cukru v krvi.
Kde borůvky pomáhají
Borůvky pomáhají snižovat cholesterol, zpomalují proces stárnutí, zlepšují noční vidění a šeroslepost, jsou vhodné pro diabetiky, působí protizánětlivě, dezinfekčně a protistresově.
Pravidelná konzumace borůvek během dvou měsíců dokáže zlepšit metabolický syndrom, což je lékařské označení kombinace diabetu, vysokého krevního tlaku a obezity.
Ozdravný efekt se dostavuje už při užívání jedné hrsti borůvek třikrát týdně!
Borůvky podporují tvorbu dopaminu, takže jsou velmi dobré při odvykacích kúrách kuřáků, alkoholiků nebo drogově závislých. Vyzrálé plody podporují léčbu neplodnosti. Osvědčily se potížích s trávením, zvláště při letních infekčních průjmech.
Borůvky zlepšují imunitu a působí preventivně a léčebně proti infekcím. Pomáhají odvodňování a léčbě některých otoků a zánětů močových cest.
Odvar ze sušených plodů se osvědčil na potírání nebo obklady při léčbě lupénky, ekzému či špatně hojících se ran.
Zahradní borůvky
Léčivé jsou také zahradní borůvky. Borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum), známá jako borůvka kanadská, zahradní, hroznovitá nebo velkoplodá, pochází ze Severní Ameriky a keře dorůstají výšky až dvou metrů. Zatímco lesním borůvkám se na zahradě nedaří, borůvce chocholičnaté ano. Vše, co potřebujete vědět o jejím pěstování se dozvíte zde.
Lesní borůvky jsou zázračný lék: borůvka chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) je známá jako borůvka kanadská, zahradní, hroznovitá nebo velkoplodá
Borůvkový čaj při střevních potížích
Ingredience
- 2 lžičky sušených borůvek
- 250 ml vody
Příprava
Sušené borůvky (můžeme je podrtit) zalijeme studenou vodou a necháme přes noc v chladu macerovat. Můžeme scedit, ale není to nutné.
Použití
Při průjmu a dalších střevních problémech vypijeme dva až tři šálky denně.
Lesní borůvky jsou zázračný lék: sušené plody
Hojivý borůvkový nálev
Ingredience
- 2 lžíce sušených borůvek
- 300 ml vody
Příprava
Sušené borůvky zalijeme 300 ml vroucí vody a nechte stát až do vychladnutí.
Použití
Studeným nálevem se potírají špatně se hojící rány, ekzémy, spáleniny (i od sluníčka) a opařeniny.
Lesní borůvky jsou zázračný lék: borůvkový čaj
Borůvkové listy a zdraví
Listy borůvky mají podobné účinky jako plody, obsahují glukokininy (myrtilin), a proto se odvar z nich používá na podporu stabilizace cukru v krvi, zvláště pomáhá při stařecké cukrovce.
V listech jsou obsaženy ve významném množství třísloviny, takže se hodí na přípravu čaje užívaného vnitřně při průjmech, žaludečních obtížích, ale i při zánětech močových cest.
Obklady z odvaru z listů přikládáme na kůži postiženou plísňovým onemocněním
Lesní borůvky jsou zázračný lék: listy borůvky mají podobné účinky jako plody
Čaj z listů pro diabetiky
Ingredience
- 2 lžičky borůvkových listů
- 250 ml vody
Příprava
Listy zalijeme studenou vodou a přivedeme k varu, povaříme asi 10 minut, sejmeme z plotýnky a necháme částečně zchladnout. Scedíme.
Použití
Čaj pijeme chladný, maximálně dva šálky denně.
Mohlo by vás taky zajímat:
Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek