Stát řeší pandemii. Nakoupí vakcíny za 138 milionů

Inspekce provedená Evropskou unií odhalila 29 milionů dávek vakcíny společnosti AstraZeneca v Itálii.

Podle úřadů byly očkovací látky připraveny k exportu mimo blok zemí sedmadvacítky, což je v rozporu s rozhodnutím Bruselu zakázat vývoz vakcín ven z EU. Píše o tom deník Financial Times.

 Země evropského bloku se potýkají zvláště s výpadky dodávek firmy AstraZeneca, která v prvním čtvrtletí doručí jen zhruba třetinu z původně slíbených více než 90 milionů dávek.

Tento víkend skutečně proběhla inspekce v továrně v Anagni, kde bylo nalezeno 29 milionů dávek vakcíny AstraZeneca. Kam očkovací látky směřovaly, musí být vyjasněno,“ potvrdil Brusel.

Závod v Anagni ve střední Itálii provozuje americká společnost Catalent, která látky potřebné k výrobě vakcíny nakupuje od dodavatelů AstraZenecy a používá je k výrobě očkovacích dávek.

Brusel: Evropa nechce být užitečným idiotem

Francie a další členské státy tak dávají najevo nespokojenost s tím, že továrny po celé Evropě vyvážejí miliony dávek na zahraniční trhy, zatímco samotná Evropská unie žádné dávky z jiných zemí neobdržela.

„Evropa v tom všem nechce být užitečným idiotem,“ uvedl francouzský úředník obeznámený se situací a podotkl, že Evropská unie se nesnaží konkurovat v očkovací strategii průbojnější Velké Británii, ale spíše zajistit, aby AstraZeneca splnila své závazky vůči Bruselu. Firma totiž opakovaně snížila počty vakcín, které v brzké době do kontinentální Evropy hodlá dodat.

Italská vláda uvedla, že byla v sobotu požádána Evropskou komisí o „ověření“ některých šarží vakcín v závodě v Anagni. Během víkendu na místě pracovaly složky italské policie. „Bylo zjištěno, že kontrolované dávky jsou určeny k dodávce do Belgie,“ uvádí se v prohlášení.

Že jsou šarže v pořádku, později potvrdil i zástupce společnosti Catalent Mario Gargiulo.

Dodávka do Austrálie byla zamítnuta

Zvláště kvůli neúspěšnému dohadování s britsko-švédskou společností přišel Brusel s původní variantou exportních kontrol vakcín vyrobených v unijních zemích.

EU se však dosud snažila sahat k zákazům jen výjimečně a pokoušela se urychlit dodávky vakcín jinými cestami. Od konce ledna schválila 380 žádostí o vývoz vakcín, zamítla pouze export 250 000 dávek AstraZenecy z Itálie do Austrálie.

Naše členské země se potýkají s třetí vlnou pandemie a ne všechny firmy plní své závazky,“ konstatovala ve středu von der Leyenová. Ze všech ekonomicky silných částí světa přitom podle ní pouze EU stále ve velkém vyváží vakcíny do desítek států. „Ale otevřené cesty by měly vést oběma směry,“ dodala šéfka unijní exekutivy.

Situace neprospívá vztahům EU s Británií

Z přibližně 43 milionů dávek, jejichž export od konce ledna EU schválila, jich téměř 11 milionů zamířilo do Británie. Země, která je v očkování výrazně napřed, však do EU žádné vakcíny nevyvezla.

Pokud by unie začala sahat k zákazům vývozu do Británie, může to dále zkomplikovat již tak složité vztahy, které evropský blok se svou bývalou členskou zemí má.

Britští vládní politici předem vyzývali unii, aby si omezení rozmyslela. Obě strany zároveň řeší, zda by mohly spor vyřešit jinak.

Londýn však zatím odmítal poskytnout EU některé z vakcín, které má podle jeho smluv AstraZeneca doručit do Británie ze závodů v Belgii či Nizozemsku.

Očkovací látky – strategie EU

Dlouhodobým řešením současné pandemie je vyvinout a poté aplikovat účinné a bezpečné vakcíny. Jedná se o stěžejní součást reakce Evropské komise na koronavirovou pandemii.

Komise a členské státy se dohodly na společném přístupu EU k zabezpečení dodávek a k usnadnění postupného zahájení očkování.

Strategie EU pro očkovací látky

Široké portfolio očkovacích látek založených na různých technologických přístupech maximalizuje šance na vývoj a zavedení bezpečných a účinných vakcín. S tímto záměrem představila Komise 17. června 2020 evropskou strategii pro očkovací látky s cílem urychlit v souvislosti s pandemií covidu-19 jejich vývoj, výrobu a distribuci.

Komise se rozhodla podpořit různé očkovací látky na základě důkladného vědeckého hodnocení, použité technologie a její kapacity pro zásobování celé EU.

Vývoj očkovacích látek je složitý a časově náročný proces, který trvá obvykle přibližně 10 let.

Prostřednictvím strategie pro očkovací látky Komise podpořila úsilí a zvýšila účinnost vývoje, díky čemuž byly do konce roku 2020 v EU distribuovány bezpečné a účinné očkovací látky.

To si vyžádalo provádění klinických hodnocení souběžně s investicemi do výrobní kapacity, aby bylo možné vyrobit miliony dávek úspěšné očkovací látky. Vždy jsou dodržovány přísné a spolehlivé schvalovací postupy a bezpečnostní normy.

(viz Otázky a odpovědi ke strategii EU v oblasti očkování)

Další informace o očkování v EU

Schvalování očkovacích látek

Dosud byly na základě kladných vědeckých doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky registrovány pro použití v EU čtyři bezpečné a účinné očkovací látky proti covidu-19:

BioNTech-Pfizer

Dne 21. prosince 2020 udělila Evropská komise podmínečnou registraci vakcíně proti covidu-19 vyvinuté společnostmi BioNTech a Pfizer. Jedná se o první vakcínu proti covidu-19 registrovanou v EU.

Tomu předcházelo kladné vědecké doporučení založené na důkladném posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality očkovací látky ze strany Evropské agentury pro léčivé přípravky. Členské státy rozhodnutí potvrdily.

Předběžná dohoda se společnostmi BioNTech-Pfizer umožní nákup prvních 200 milionů dávek očkovací látky s možností dokoupit dalších až 100 milionů dávek 15. prosince 2020 se Komise rozhodla zakoupit těchto dalších 100 milionů dávek této látky.

Kromě toho Komise dne 8. ledna 2021 navrhla členským státům, aby zakoupily dalších 200 milionů dávek vakcíny BioNTech-Pfizer s možností získat dalších 100 milionů dávek.

Členské státy se mohou rovněž rozhodnout vakcínu darovat do zemí s nižšími a středními příjmy nebo ji přesměrovat do jiných evropských zemí.

Dne 10. března 2021 dosáhla Komise dohody se společnostmi BioNTech-Pfizer týkající se dodávek dalších 4 milionů dávek očkovacích látek proti covidu-19.

Ty získají členské státy za účelem řešení situace v koronavirových epicentrech a usnadnění volného přeshraničního pohybu v rámci EU.

Tyto dávky doplňují harmonogram dodávek, na kterém se dosud země Unie se společnostmi BioNTech-Pfizer dohodly.

Se souhlasem společností BioNTech-Pfizer zveřejňujeme anonymizované znění předběžné dohody o nákupu (se začerněnými pasážemi důvěrné povahy). K dispozici je i kupní smlouva.

Moderna

Dne 6. ledna 2021 udělila Evropská komise podmínečnou registraci vakcíně proti covidu-19 vyvinuté společností Moderna. Jedná se o druhou vakcínu proti covidu-19 registrovanou v EU.

Tomu předcházelo kladné vědecké doporučení založené na důkladném posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality očkovací látky ze strany Evropské agentury pro léčivé přípravky. Členské státy rozhodnutí potvrdily.

Předběžná dohoda o nákupu jménem všech členských států EU, dohodu se společností Moderna na nákup prvních 80 milionů dávek očkovací látky s možností zažádat o dalších až 80 milionů dávek 15. prosince 2020 se Komise rozhodla zakoupit dalších 80 milionů dávek této látky.

17. února Evropská komise schválila druhou smlouvu s farmaceutickou společností Moderna, podle níž se jménem všech členských států EU nakoupí dalších 300 milionů dávek vakcíny (150 milionů v roce 2021 s možností dokoupení dalších 150 milionů v roce 2022).

Smlouvy by měly všem členským státům EU umožnit očkovací látku nakupovat a dále darovat zemím s nižšími a středními příjmy nebo přesměrovat do jiných evropských zemí.

Společnost Moderna souhlasila se zveřejněním anonymizovaného znění předběžné dohody o nákupu (se začerněnými pasážemi důvěrné povahy).

AstraZeneca

Evropská komise udělila 29. ledna 2021 podmínečnou registraci vakcíně proti covidu-19, kterou vyvinula společnost AstraZeneca. Jedná se o třetí vakcínu proti covidu-19 registrovanou v EU.

Registraci předcházelo kladné vědecké doporučení založené na důkladném posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality očkovací látky ze strany Evropské agentury pro léčivé přípravky. Členské státy rozhodnutí potvrdily.

Se souhlasem společnosti AstraZeneca Komise zveřejnila anonymizovaného znění předběžné dohody o nákupu (se začerněnými pasážemi důvěrné povahy).

Johnson & Johnson

Dne 11.

března 2021 udělila Evropská komise podmíněnou registraci pro očkovací látku proti covidu-19, kterou vyvinula společnost Janssen Pharmaceutica NV (jedna ze společností skupiny Janssen Pharmaceutical Companies, jež je součástí koncernu Johnson & Johnson), a která se tak stala čtvrtou registrovanou vakcínou proti tomuto onemocnění v EU. Registraci předcházelo kladné vědecké doporučení založené na důkladném posouzení bezpečnosti, účinnosti a kvality očkovací látky ze strany Evropské agentury pro léčivé přípravky. Členské státy rozhodnutí potvrdily. S podmíněnou registrací může společnost od druhého čtvrtletí roku 2021 dodat do EU 200 milionů jednorázových dávek své očkovací látky proti covidu-19. Smlouva, která byla uzavřena 7. října 2020, umožňuje členským státům nákup dalších 200 milionů dávek.

Budete mít zájem:  Odškodnění za očkování? Jak to chodí v Británii

Na vakcínách se stále pracuje

Dosud byly uzavřeny dvě smlouvy, na jejichž základě bude možné nakoupit očkovací látky, jakmile se prokáže, že jsou bezpečné a účinné:

Sanofi-GSK

Dne 18. září 2020 vstoupila v platnost předběžná dohoda o nákupu vyjednaná jménem členských států EU mezi farmaceutickou společností Sanofi-GSK a Evropskou komisí.

Jakmile se prokáže bezpečnost a účinnost vakcíny, budou mít členské státy EU na základě této smlouvy možnost pořídit až 300 milionů dávek očkovací látky.

S výhradou regulačních úvah usilují tyto společnosti o to, aby byla očkovací látka k dispozici do druhé poloviny roku 2021.

Společnosti Sanofi a GSK se rovněž budou snažit poskytnout významnou část dodávek svých očkovacích látek prostřednictvím nástroje pro globální přístup k vakcíně proti covidu-19 (COVAX), pilíře pro očkovací látky v rámci Akcelerátoru přístupu k nástrojům proti covidu-19 pro země s nižšími a středními příjmy.

Se souhlasem společnosti Sanofi-GSK zveřejňujeme anonymizované znění předběžné dohody o nákupu (se začerněnými pasážemi důvěrné povahy).

CureVac

Dne 19. listopadu 2020 vstoupila v platnost smlouva mezi společností CureVac a Komisí vyjednaná jménem členských států EU.

Jakmile se prokáže bezpečnost a účinnost vakcíny, předběžná dohoda umožňuje nákup prvních 225 milionů dávek očkovací látky s možností zažádat o dalších až 180 milionů dávek

CureVac, evropská společnost se sídlem v Německu, podepsala 6. července 2020 s Evropskou investiční bankou smlouvu o půjčce ve výši 75 milionů eur na vývoj a velkovýrobu očkovacích látek. 

Se souhlasem společnosti CureVac Komise zveřejnila anonymizované znění předběžné dohody o nákupu (se začerněnými pasážemi důvěrné povahy).

Předběžná jednání

Cílem informativních rozhovorů je získat záruku předběžného nákupu, která bude financována nástrojem pro mimořádnou podporu, jenž disponuje prostředky na vytvoření portfolia potenciálních očkovacích látek vyráběných různými společnostmi.

Komise vyzývá společnosti se slibnou očkovací látkou, které již zahájily klinická hodnocení nebo se k nim blíží, aby ji kontaktovaly na adrese [email protected]

Novavax

Dne 17. prosince 2020 uzavřela Evropská komise předběžná jednání s farmaceutickou společností Novavax ve věci potenciálního nákupu vyvíjené očkovací látky proti covidu-19.

Očkovací látka společnosti Novavax je podjednotková proteinová vakcína, jež se nachází již ve 3. fázi klinického testování. Na základě plánované smlouvy by se mělo pro všechny členské státy EU zajistit nejprve 100 milionů dávek, s možností dalšího nákupu až 100 milionů dávek.

Valneva

Dne 12. ledna 2021 uzavřela Evropská komise předběžná jednání s farmaceutickou společností Valneva ve věci potenciálního nákupu vyvíjené očkovací látky proti covidu-19.

  • Plánovaná smlouva se společností Valneva by všem členským státům EU umožnila nakoupit 30 milionů dávek s možností dokoupit si dalších až 30 milionů dávek.
  • Očkovací portfolio EU
  • Přehled využití očkovacích látek proti covidu-19

Cíle strategie EU v oblasti očkovacích látek

  • zajistit kvalitní, bezpečné a účinné vakcíny
  • zabezpečit rychlou dostupnost vakcín pro členské státy a jejich obyvatele a současně získat čelní postavení v celosvětových solidárních aktivitách
  • zajistit spravedlivý přístup k cenově dostupné vakcíně pro všechny v EU, a to co nejdříve
  • zajistit, aby v zemích EU probíhaly přípravy týkající se zavádění bezpečných a účinných očkovacích látek, a to s důrazem na zabezpečení dopravních a distribučních kanálů a na identifikaci prioritních skupin obyvatel, kteří vakcínu obdrží jako první 

Strategie v oblasti očkovacích látek by měla sloužit jako referenční hodnota při formulování vnitrostátních strategií členskými státy EU.

Dva pilíře
Dostatečný objem výroby očkovacích látek v EU bude zajištěn prostřednictvím nástroje pro mimořádnou podporu, a to ve formě záruky předběžného nákupu očkovacích látek poskytnuté výrobcům. Kromě těchto záruk mohou být k dispozici finanční prostředky a další formy podpory. Kvůli současné naléhavé situaci budou upravena pravidla EU, aby bylo možné urychlit vývoj, povolování a dostupnost očkovacích látek při současném zachování norem pro jejich kvalitu, bezpečnost a účinnost.
    Očkování zachraňuje životy. Hlavním nástrojem pro tlumení viru je rozsáhlé očkování. 15. října 2020 zveřejnila Evropská komise sdělení o připravenosti na realizaci strategií očkování a zavádění očkovacích látek. Důležité prvky, které je třeba vzít při přípravě vnitrostátní strategie očkování v úvahu:

    • kapacita očkovacích služeb, včetně kvalifikovaných pracovníků a zdravotnických a ochranných prostředků
    • dostupnost očkovacích látek pro cílové skupiny, a to jak z hlediska cenové dostupnosti, tak z hlediska fyzické blízkosti
    • nasazení vakcín v praxi s různými vlastnostmi a požadavky na skladování a přepravu, zejména pokud jde o chladírenské řetězce, chlazenou přepravu a skladovací kapacity
    • srozumitelné informování o přínosech, rizicích a významu očkovacích látek proti covidu-19 s cílem vybudovat důvěru veřejnosti.

    Možné prioritní skupiny

    S rostoucí dostupností očkovacích látek bude třeba odpovídajícím způsobem upravit vnitrostátní strategie. Strategie se například pravděpodobně na začátku zaměří na snižování počtu úmrtí a zátěže pro provozovatele základních služeb. V pozdější fázi se může pozornost zaměřit na zmírnění širších společenských a ekonomických omezení.

    Pozornost by měla být věnována následujícím prioritním skupinám (mimo hierarchii):

    • zdravotníci
    • osoby starší 60 let
    • osoby zvláště ohrožené v důsledku svého zdravotního stavu
    • nepostradatelní pracovníci mimo zdravotnictví
    • pracovníci, kteří nemohou omezit své fyzické kontakty
    • sociálně a ekonomicky znevýhodněné skupiny a další skupiny vystavené vyššímu riziku.

    Urychlení očkování v EU

    Dne 19. ledna 2021 vydala Evropská komise sdělení, v němž členské státy vyzývá k tomu, aby urychlily vakcinaci obyvatel. Do konce března 2021 by v každé zemi EU mělo očkovací látku dostat alespoň 80 % lidí starších 80 let a 80 % zdravotnických a sociálních pracovníků. Do léta 2021 by pak měl každý členský stát proočkovat minimálně 70 % dospělé populace.

    Řešení nedostatečné kapacity

    Evropská komise zřídila pracovní skupinu pro navýšení průmyslové výroby očkovacích látek, kterou povede komisař pro vnitřní trh Thierry Breton ve spolupráci s komisařkou pro zdraví a bezpečnost potravin Stellou Kyriakidesovou. Pracovní skupina má tři hlavní úkoly: usilovat o odstranění překážek ve stávající výrobě, přizpůsobit vakcíny novým mutacím koronaviru a vypracovat strukturální plán rychlejší reakce na biologická nebezpečí na evropské úrovni.

    Komise uspořádala 29. března 2021 první celoevropskou akci pro navazování kontaktů mezi více než 300 zúčastněnými společnostmi z 25 členských států za účelem rozšíření kapacit pro výrobu očkovacích látek proti covidu-19 v celé Evropě a odstranění stávajících překážek ve výrobě.

    Smyslem akce je urychlit propojení mezi výrobci očkovacích látek a společnostmi, které jim poskytují služby, jako jsou smluvní vývojové a výrobní organizace, firmy zajišťující plnicí a dokončovací práce, výrobci zařízení a další, aby se zlepšilo plánování současné a budoucí výroby očkovacích látek v Evropě.

    Pokrok při v očkování v Evropě

    Digitální zelené certifikáty

    Komise přijala 17. března 2021 legislativní návrh společného rámce pro digitální zelené certifikáty, které budou obsahovat údaje o očkování, testování a prodělání nemoci a usnadní volný pohyb uvnitř EU. Na úrovni EU se tak stanoví společný přístup k vydávání, ověřování a uznávání certifikátů, jenž bude založen na přísném dodržování zásady nediskriminace a základních práv občanů Unie.

    Do poloviny června bude vypracován a zaveden celounijní technický rámec, který zajistí bezpečnost, interoperabilitu a plné dodržování pravidel ochrany osobních údajů. Systém bude možné rozšířit i na kompatibilní certifikáty vydané v zemích mimo Unii.

    Digitální zelené certifikáty

    Postup při distribuci vakcíny a její správa v EU

    Komise zřídila řídící výbor složený ze zástupců všech zúčastněných členských států, kterému předsedá. V celém průběhu bude Komise nápomocna a bude poskytovat pokyny a zajišťovat odborné poznatky.
    V rámci řídícího výboru působí malý tým odborníků z členských států, kteří se budou spolu s Komisí účastnit jednání a vytvoří společný vyjednávací tým.

    Kritéria financování

    Kritéria, na jejichž základě se rozhodne, kteří výrobci očkovacích látek obdrží podporu, zahrnují:

    • správné použití vědeckého přístupu a technologií
    • rychlost a schopnost zajistit dostatečné množství očkovacích látek v letech 2020 a 2021
    • náklady
    • povinnost sdílení rizik a krytí odpovědnosti
    • záběr různých technologií
    • výrobní kapacita v EU
    • globální solidarita: závazek nabídnout partnerským zemím nově vyvinuté vakcíny s cílem ukončit celosvětovou pandemii
    • včasná spolupráce s regulačními orgány EU se záměrem požádat o registraci prototypu očkovací látky v EU

    Celosvětová spolupráce

    18. září 2020 potvrdila Evropská komise svou účast na nástroji COVAX pro zajištění spravedlivého přístupu k cenově dostupným očkovacím látkám proti covidu-19. První odhad distribuce je k dispozici zde.

    Nástroj COVAX je pilířem očkovacích látek v rámci Akcelerátoru přístupu k nástrojům proti covidu-19 (ACT), tedy globální spolupráce, jejímž cílem je urychlit vývoj a výrobu testů, léčebných prostředků a očkovacích látek proti covidu-19 a zajistit k nim spravedlivý přístup. 

    12. listopadu 2020 Evropská unie oznámila, že přispěje dalšími 100 miliony eur ve formě grantu na podporu nástroje COVAX, aby byl zajištěn přístup k budoucím očkovacím látkám proti covidu-19 v zemích s nízkými a středními příjmy.

    Tyto finanční prostředky doplní záruky ve výši 400 milionů eur, ke kterým se EU již zavázala, čímž se Unie stává jedním z hlavních dárců. Díky tomuto novému příspěvku Evropská unie opět navyšuje investice na podporu celosvětového oživení v celkové, a to celkem na 500 milionů EUR.

    ACT tvoří vládní iniciativy, vědci, podniky, občanská společnost, celosvětové zdravotnické organizace a filantropové, jako jsou

    Ve svém sdělení z 19. ledna 2021 Komise oznámila, že zřídí mechanismus EU pro sdílení očkovacích látek, kterým by se rozvrhlo poskytování vakcín, jež členské země sdílí s partnerskými zeměmi prostřednictvím týmu Evropa. Hlavní pozornost by se měla věnovat zemím západního Balkánu, východního a jižního evropského sousedství a africkým zemím.

    První odhad distribuce je k dispozici zde.

Budete mít zájem:  Jak trestat děti, aby to bylo účinné?

Proč jsme neobjednali 30 milionů vakcín? Vydrží jen 6 měsíců, říká vyjednavačka

Zdislava Pokorná, Tomáš PerglerFoto: Twitter/Milena Hrdínková

Milena Hrdinková, státní tajemnice pro evropské záležitosti.

Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje cestu, kterou Česko při objednávání vakcín zvolilo. Trvá na tom, že objednat méně vakcín bylo správné.

Během loňského podzimu si Česká republika objednala méně dávek vakcín proti covidu-19, než prostřednictvím Evropské unie mohla. Podrobnosti tento týden přinesly Hospodářské noviny. Tento přístup je ale podle státní tajemnice pro evropské záležitosti Mileny Hrdinkové správný.

Česko si totiž oproti ostatním evropským státům objednalo vakcíny pro všechny obyvatele a nevolilo strategii jako například sousední Německo, které nakoupilo téměř třikrát více vakcín, než má obyvatel.

„Udělalo se to tedy tak, jak požadovalo ministerstvo. A podle mě resort udělal dobře. Objednali jsme rozvrstveně od každého výrobce a dost pro každého občana,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Hrdinková. Ta zároveň od ledna za Česko vyjednává v rámci řídícího výboru Evropské komise, který má nákup a rozdělení vakcín na starosti.

Český přístup k nákupům ale způsobil to, že největší dodávky vakcín dorazí až v druhé polovině roku.

Podle Hrdinkové je však možnost, že Pfizer nebo Moderna největší dodávky Česku dají dříve než v létě.

„Pfizer i Moderna dodávají hodně do Ameriky a v momentě, kdy už budou američtí občané téměř naočkovaní, tak se společnostem uvolní kapacita a dodají nám vakcíny dříve než v létě,“ vysvětluje.

Česko také řeší přerozdělení deseti milionů dávek od společnosti Pfizer, které evropským státům nyní nabídla. Podle Hrdinkové zatím není jasné, kolik z tohoto balíku vakcín Česko dostane. „Jednání zatím probíhají a jsou na to zatím různé názory a není na tom shoda, jak se to rozdělí,“ doplňuje.

Premiér Andrej Babiš v pondělí oznámil, že v dubnu nedorazí avizované desetitisíce dávek vakcíny Johnson & Johnson. Proč se dodávky opozdí?

Původně mělo přijít přes 170 tisíc dávek. Teď to vypadá, že jich dorazí jen něco přes 30 tisíc. Nevíme přesně, proč slíbené dodávky nepřijdou. Problémem pro mnoho výrobců jsou exportní omezení v USA a je tak složité zajistit celý dodavatelský řetězec. USA mohly například zakázat vývoz některých komponent, které firma potřebuje pro výrobu vakcín.

Podle Hospodářských novin, které informovaly o nevyužití téměř 20 procent dávek vyhrazených pro Česko v loňském roce, česká strana neobjednala ani polovinu nabízených dávek právě od Johnson & Johnson. Nesouvisí to se současným nedostatkem těchto dávek?

Souvisí, ale jen z malé části. Různé státy si sestavily svoje vakcínová portfolia různě co do kvality i kvantity, kromě toho výrobci dodávají od začátku jinak, než bylo domluveno.

V době, kdy se podávaly první objednávky, nikdo netušil, který výrobce bude úspěšný a dodá vakcínu první a s jakou výrobní kapacitou. Argumentace, že jsme si neobjednali dostatek vakcín, je nesprávná.

Česko si objednalo téměř 25 respektive 27 milionů dávek pro více než 13 milionů lidí starších 16 let, a to s dodáním nejpozději do konce roku.

Některé země ale objednaly v přepočtu více dávek na obyvatele. Proč tak nepostupovalo i Česko?

Několik málo států postupně objednalo i více než třikrát více, než je jejich počet obyvatel. My jsme nevolili strategii, že si jako ostatní státy objednáme mnohem více vakcín, než je naše populace.

Pokud bychom objednali maximum možných dávek, tedy 30 milionů, tak co bychom s vakcínami, které mají trvanlivost 6 měsíců, dělali? Jak by bylo následně obhájeno to, že jsme utratili velké množství peněz za vakcíny, pro které nemáme objektivní využití?

AstraZeneca – Česko od společnosti objednalo tři miliony dávek, ačkoliv mělo nárok na 7,17 milionu dávek.

Pfizer/BioNTech – Česko od společnosti objednalo dvanáct milionů dávek. Nárok měla na 11,5 milionu dávek.

Moderna – Česko od společnosti objednalo 3,8 milionu dávek, ačkoliv jsme měli nárok na 5,3 milionu dávek.

Johnson & Johnson – Česko od společnosti objednalo dva miliony dávek. Nárok jsme měli na 4,78 milionu dávek.

Novavax – Česko si od ní objednalo maximum, tedy 2,4 milionu dávek.

CureVac – Česko si od společnosti objednalo jeden milion dávek z 5,6 milionu dávek.

Kdo s touto strategií nákupů za Česko přišel? Klíčové objednávky se uzavíraly už v říjnu a vše musela následně schválit vláda.

Vláda se v plném rozsahu řídila odborným názorem a doporučením Ministerstva zdravotnictví, jak portfolio vakcín sestavit. Portfolio je rozvrstvené mezi šest výrobců a vakcín je dost pro naočkování celé populace s velkou rezervou.

Základní objednávky byly učiněny na podzim 2020, tedy v době, kdy jsme nevěděli, jak rychle a jestli vůbec budou jednotlivé vakcíny vyrobeny, schváleny, která bude první, který výrobce bude mít vyšší kapacitu a spolehlivost v dodávání. Situace se však vyvíjí a dnes celou situaci nahlížíme z úplně jiné perspektivy.

Stejně tak je možné, že vše se bude dál vyvíjet optimisticky a někteří výrobci v EU v příštích měsících dokážou posílit výrobu a urychlit dodávky plánované na třetí a čtvrtý kvartál. Na tom je potřeba v EU pracovat.

Jaká jsou nyní řešení celého problému? Jak může Česko dohnat ostatní státy v očkování a jak se může nastavit dorovnání očkovacích dávek pro celou sedmadvacítku?

Usilujeme o korekci současného systému dodávek v tom směru, že je třeba v prvním pololetí přiblížit tempo dodávek v rámci celé EU, a objednávky vysoce přesahující pro rata (proporcionalitu) distribuovat ve druhém pololetí, tak jak to i bylo původně plánováno. Je to otázkou dalších jednání, avšak cílem by mělo být srovnat rychlost dodávek a tedy i potenciál mít stejnou rychlost očkování.

Společnost Pfizer minulý týden nabídla, že by mohla dodat 10 milionů dávek pro evropské země. Kolik by z tohoto počtu mohlo přijít do Česka?

Tohle je příležitost, jak lze přiblížit reálné dodávky tomu, na čem se dohodli premiéři a prezidenti a opakovaně to říkají i nejvyšší představitelé EU. Tedy, že dodávky vakcín mají být podle pro rata a do všech členských států ve stejný čas. Dokázali bychom tak synchronizovat a zrychlit očkování v Česku.

Jak jednání zatím vypadá? Rozdělí se dávky podle počtu obyvatel, nebo se dávky dodají státům, které jich mají málo?

Jednání zatím probíhají a jsou na to zatím různé názory a není na tom shoda, jak se to rozdělí. Česku by samozřejmě prospělo, pokud by se dávky přidělily podle druhé varianty – tedy kdyby se daly státům, které jich mají málo.

Budete mít zájem:  Rychlá pomoc na spálená záda

Německo ale tlačí na to, aby se dávky rozdělily rovnoměrně.

Ty státy, které mají hodně vakcín, tak ty chtějí, aby rozdělení těchto dávek bylo co nejvíc rovnoměrné a aby z toho dostaly co největší kus. Zatímco my říkáme, že těchto deset milionů by se mělo využít na zmenšení toho rozdílu mezi členskými státy.

Bude se Česko snažit získat teď i jiné vakcíny?

Pokud se nám podaří získat dobrý podíl z těch deseti milionů dávek od Pfizeru, tak si myslím, že bude naočkovaná už velká část populace. Je možné, že v průběhu května dojde také k řadě dohod.

Pfizer i Moderna dodávají hodně do Ameriky a v momentě, kdy už budou američtí občané téměř naočkováni, tak se společnostem uvolní kapacita a dodají nám vakcíny dříve než v létě.

Takže pokud se tato jednání povedou, tak by to bylo velice dobré, protože slíbené dodávky Pfizeru bychom měli už v květnu, červnu.

Česko se ale zavázalo, že do konce roku bude schválené vakcíny nakupovat v rámci Unie. Je možné si vakcíny nakoupit takzvaně bokem?

Vakcíny si bokem objednávat nemůžeme, protože jsme se dohodli s komisí, že vakcíny budeme nakupovat prostřednictvím společného nákupu. Nebylo by to tedy v souladu s tou dohodou, kterou jsme uzavřeli.

Dohoda se týká jenom roku 2021, takže potom je otázka, jestli Česko příští rok půjde cestou, že si vakcíny budeme nakupovat sami.

Ale nedokážu si představit, že se Česko bude z dohody vyvazovat v tomto roce.

Epidemiolog Roman Prymula zmínil, že by Česko mělo usilovat o nevyužité dávky vakcíny AstraZeneca, kterou některé členské země EU přestaly očkovat. Jsou takové vakcíny opravdu k dispozici a budete se je snažit získat?

Podle mého názoru ne. Již před několika týdny jsme spolu s několika dalšími státy vyjádřili zájem o případně nevyužité dodané dávky, nicméně všechny státy, které v minulosti očkování Astrou pozastavily, jasně řekly, že si přejí všechny dodané dávky ponechat. V mezičase převážná většina z nich očkování Astrou obnovila.

Italská média dnes přinesla zprávu, že společnost AstraZeneca ukrývala ve své továrně v blízkosti Říma až 29 milionů dávek své vakcíny proti covidu-19. Řeší aktuálně Evropská komise právní kroky vůči společnosti?

Řeší se to hodně, protože AstraZeneca se čím dál víc ukazuje jako ne úplně spolehlivý dodavatel. A došlo to tak daleko, že komise včera dokonce učinila právní kroky proti společnosti.

Nedodržuje totiž smlouvu s EU a zvažuje se také, že společnost zažaluje za neplnění smluvních povinností.

Kromě toho Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) šetří podvody s překupníky, kteří prodávají vakcínu AstraZeneca.

Vyjednávání má na starosti současná koordinátorka pro očkování a bývalá šéfka Mezinárodního odboru při resortu zdravotnictví. Spolu s ní o vakcínách vyjednával také epidemiolog Roman Chlíbek. Kdy jste se ve vyjednávání začala angažovat vy?

Já jsem se začala ve vyjednávání angažovat až na konci ledna. Skupina, která vakcíny dojednává, nemá jenom odbornou rovinu, ale také to má politické důsledky. Proto jsme se dohodli s ministrem zdravotnictví Janem Blatným a premiérem na tom, že bude lepší, když budou mít v rámci vyjednávání i mou podporu.

Kromě vás je českým zástupcem také Kristýna Králová z Odboru mezinárodních věcí a EU na Ministerstvu zdravotnictví. Proč má Česko ve výboru dva zástupce?

Matérie, kterou výbor projednává, spadá téměř výlučně do působnosti Ministerstva zdravotnictví, které má při odborných hodnoceních a technických rozhodnutích hlavní slovo. S ohledem na horizontální přesah do agendy pravidelných jednání lídrů o covidových opatření jsem se do práce v lednu zapojila i já. Mnoho států má dva zástupce, ČR v tomto ohledu není výjimkou.

Jak řídící výbor, který pod vedením Evropské komise zajišťuje nákup vakcín, vlastně funguje?

Výbor se schází minimálně jednou týdně formou videokonference, funguje od července. Dokumentace a informace jsou sdíleny elektronicky zabezpečenými kanály výhradně osobám, které podepsaly dohodu o mlčenlivosti. Výbor vede Evropská komise a spolupředsedá mu portugalský zástupce.

Česko objednalo přes Evropskou unii vakcínu proti covidu pro 5,5 milionu lidí. Nejdřív ji dostanou senioři

Očkování v České republice by mělo být hrazené z veřejného zdravotního pojištění, dobrovolné a přednostní pro rizikové skupiny a zdravotníky, pracovníky v sociálních službách a další pro stát důležitá povolání.

Vláda zrušila zákaz odkladné péče, nemocnice se můžou vrátit k plánovaným operacím

Číst článek

„Vakcíny pro dalších až 10,6 milionu obyvatel jsou v záloze od dalších výrobců. Měli bychom jí tak mít až pro 16 milionů lidí, což je více než je obyvatel ČR. Je to přístup, ke kterému přistoupily i další země,“ řekl ministr. Podle něj bude do dvou týdnů vládě předložena vakcinační strategie, která stanoví postup pro pořadí různých skupin obyvatelstva při očkování.

Od firmy AstraZeneca bylo objednáno tři miliony dávek pro očkování 1,5 milionu lidí. Dvě dávky pro navození imunity budou potřeba také u vakcíny firem BioNTech a Pfizer, kterou by Česko mělo mít pro dva miliony lidí. Pro stejný počet osob byla objednána vakcína od firmy Johnson & Johnson a zatím bez určeného množství je objednávka od firmy Sanofi.

Schvalování vakcíny

Podle časového harmonogramu uvedeného v materiálu pro jednání vlády by už na konci roku 2020, pokud bude některá z vakcín schválená, měly přijít dávky pro 400 tisíc lidí, v prvním čtvrtletí příštího roku pak pro 850 tisíc lidí, ve druhém čtvrtletí pak pro 2,1 milionu osob, ve třetím 1,9 milionu osob a v posledním čtvrtletí příštího roku pro 250 tisíc osob.

Vakcína firmy AstraZeneca proti covidu je účinná z 90 procent. ‚Fantastické zprávy,‘ říká ministr Hancock

Číst článek

Komise podle materiálu jedná také o očkovací látce pro nejvýše 2,56 milionu lidí od firmy Curevac, pro maximálně 950 tisíc lidí od firmy Moderna a až 3,5 milionu lidí od firmy Novavax, která část očkovací látky vyrábí i v Česku.

Celkově by mohly dodat vakcínu až pro 10,6 milionu osob za 4,6 miliardy korun. Nejvíc by jich podle harmonogramu bylo dostupných ve druhé polovině příštího roku.

Formální žádost o schválení první vakcíny od firmy BioNTech/Pfizer se očekává do konce listopadu, schválená by pak podle materiálu připraveného ministerstvem zdravotnictví do konce roku. První dodávka by pak měla být do osmi až devíti týdnů. Závaznou objednávku ČR musí odeslat do 15. prosince, od Johnson & Johnson do konce roku.

Objednáno má Česko od firmy AstraZeneca. „Ze závazků, ke kterým se Česká republika již zavázala vyplývá povinnost vystavit závazné objednávky v hodnotě 1,72 miliardy korun, a to v průběhu prosince tohoto roku,“ píše se v materiálu pro jednání vlády.

Strategie očkování

Podle zveřejněného návrhu Národní strategie očkování proti nemoci covid-19, kterou připravovalo ministerstvo pod dřívějším vedením, by se nejdříve měli očkovat lidé nad 65 let, kteří trpí chronickou plicní nemocí.

Česká vakcína na covid-19? ‚Není urgentní potřeba ve vývoji pokračovat,‘ míní ministr zdravotnictví Blatný

Číst článek

  • Dále pak ti s vysokým krevním tlakem, který se nedaří snížit léky, závažnými onemocněními srdce, ledvin či jater, těžkou obezitou, vážnou cukrovkou nebo jsou před některými druhy léčby rakoviny, jako je radioterapie, chemoterapie nebo imunosuprese.
  • První fáze počítá také s očkováním zdravotníků oddělení ARO, JIP, urgentních příjmů, infekčních a plicních oddělení, záchranné služby, pracovníků ochrany veřejného zdraví provádějících epidemiologická šetření, zaměstnanců laboratoří, kde vyšetřují vzorky na covid-19, a pracovníků a klientů zařízení sociálních služeb.
  • Ve druhé fázi by se pak mohli nechat očkovat praktičtí lékaři pro děti či pro dospělé, zubní lékaři nebo farmaceuti, také pracovníci integrovaného záchranného systému, další zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví, kritické infrastruktury, členové krizových štábů nebo vlády.
  • V poslední fázi by byla očkovací látka dostupná pro další zájemce.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *