Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá?

Angiografie koronárních cév se provádí nejčastěji při hospitalizaci, naše pracoviště však nabízí provedení tohoto vyšetření i v plně ambulantním režimu. Více se dozvíte zde.

Proč Vám navrhujeme toto vyšetření?

Na základě Vašich potíží a provedených testů je indikováno angiografické vyšetření srdce ke zjištění druhu a závažnosti jeho postižení a dále pak ke stanovení nejvhodnějšího způsobu léčby. Nejčastějším důvodem k vyšetření je detekce tzv.

ischemické choroby srdeční (ICHS), která vzniká především v důsledku kornatění neboli aterosklerózy věnčitých tepen (obr. č.

1) a je nejvýznamnějším a nejčastěji se vyskytujícím srdečním onemocněním, které je příčinou téměř poloviny z celkového počtu úmrtí.

Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá?

  • Dalším důvodem ke katetrizačnímu vyšetření jsou vrozené a získané vady (především postižení srdečních chlopní) a některá jiná vzácnější onemocnění, kde angiografie je pouze součástí komplexního vyšetřovacího programu.
  • Podle charakteru nálezu je možné, že zcela postačí medikamentózní léčba, může se však stát, že Vám navrhneme katetrizační nebo operační řešení Vašeho onemocnění.
  • Z vyšetření též může vyplynout, že i přes stávající podezření máte srdce zdravé, a tudíž žádná další zásadní opatření nejsou třeba.

Provedení vlastního vyšetření

Nejčastějším přístupem pro katetrizační vyšetření je pravé tříslo, kde se sonduje stehenní tepna. Na základě rozhodnutí katetrizujícího lékaře lze vyšetření provést také palcovou (radiální) tepnou na zevní straně zápěstí.

Méně často užívanými možnostmi jsou levá stehenní tepna z levého třísla a ostatní tepny horních končetin (nejčastěji pravé) – malíková (ulnární) tepna na vnitřní straně zápěstí, loketní tepna v oblasti loketní jamky a na paži pak tepna pažní (obr. č. 2).

Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá?

Před vpichem je provedeno místní znecitlivění, takže další průběh vyšetření je nebolestivý. Po napíchnutí tepny je do ní zavedena tenká cévka (katétr) z umělé hmoty (obr. č. 3), která je posuvným pohybem přes hlavní tepnu (aortu) dopravena až k příslušným srdečním oddílům.

Pokud bude provedeno vyšetření věnčitých neboli koronárních tepen (zásobujících srdeční sval), tedy selektivní koronarografie, pak katétr bude zaveden postupně do ústí levé a pravé věnčité tepny, do nichž pak bude vstřikována kontrastní látka s cílem jejich zobrazení pomocí speciálního rentgenového přístroje (angiolinky). Tento přístroj bude během vyšetření kolem Vás jezdit do různých poloh, aby tepny mohly být zobrazeny z různých úhlů. Cílem tohoto vyšetření je precizní posouzení přítomnosti, počtu i umístění zúžení (popřípadě i uzávěrů) věnčitých tepen a stanovení druhu a rozsahu jejich rekonstrukce. Při vyšetření levé komory srdeční (levostranná ventrikulografie) nebo hlavní tepny (aortografie) je kontrastní látka vpravena do těchto příslušných oddílů a vyšetření je spojeno s pocitem horka, které se z hrudníku šíří do horní a následně pak dolní části těla. Tento pocit trvá kolem 10 sekund a poté rychle ustoupí.

Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá?

Poslední dvě vyšetření nejsou vždy nezbytná a jejich provedení závisí na rozhodnutí ošetřujícího nebo katetrizujícího lékaře.

Jaké mohou být komplikace výkonu?

Hned v úvodu je třeba uvést, že vyšetření není zcela bez rizik, nicméně v rukou zkušeného katetrizujícího lékaře se jedná o metody bezpečné a výskyt komplikací se pohybuje řádově v desetinách procenta.

Přecitlivělost na kontrastní látku, která může vést k vážnému postižení orgánů, či dokonce smrti, je velmi vzácná a její vznik je redukován premedikací, tedy protialergickou přípravou před výkonem. V případě jejího vzniku máme k dispozici všechny prostředky k tomu, aby situace byla co nejefektivněji řešena.

Závažné (život ohrožující) komplikace, jako je tvorba krevních sraženin, rozsáhlý krevní výron v místě vpichu vyžadující krevní transfúze, poškození nebo uzávěr cév, infarkt myokardu, mozková mrtvice s následným ochrnutím, popřípadě úmrtí, jsou rovněž velmi vzácné.

Povšechně vzato, rizika jsou zanedbatelná ve srovnání s terapeutickým přínosem tohoto vyšetření. K významné redukci komplikací můžete přispět i Vy sami, budete-li informovat přijímajícího nebo katetrizujícího lékaře o výskytu některých přidružených onemocnění: například o tendenci ke zvýšenému krvácení (např.

při drobných poraněních nebo zákrocích – trhání zubů), užívání léků snižujících krevní srážení (Warfarin, Pelentan), alergii (např.

senné rýmě), přecitlivělosti na léky (především jód), potraviny, náplasti, vyskytla-li se u Vás při dřívějších kontrastních rentgenologických vyšetřeních vyrážka nebo jiná komplikace, máte zvýšenou funkci štítné žlázy.

Po výkonu

Katétr je odstraňován z tepny ošetřovatelským personálem zpravidla několik hodin po výkonu, po poklesu účinnosti protisrážlivých léků, které jsou během výkonu rutinně podávány. Po vyjmutí katétru je tepna manuálně stlačena asi 15 minut a následně bandážována elastickým obvazem na dobu 8 -10 hodin.

Během této doby se poraněné místo na tepně uzavře, je však nutno dodržovat klid na lůžku, ležet na zádech s nataženou nohou na straně vpichu.

Zjistíte-li přes všechna opatření známky krvácení, projevující se nejčastěji jako pocity tepla, vlhka nebo bolesti v postiženém místě, brnění nebo necitlivost dolních končetin „(zvláště pak prstů), ihned informujte ošetřovatelský personál a lékaře.

Bližší pokyny k chování po tomto výkonu s ohledem na délku klidu na lůžku Vám podá ošetřující lékař.

Zde je možné si stáhnout formulář informovaného souhlasu s prováděným vyšetřením.

Katetrizační vyšetření srdce

K plánované srdeční katetrizaci Vás na základě Vašich potíží a provedených vyšetření nejčastěji objednává Váš ambulantní kardiolog nebo internista, pokud jsou obtíže typické, může Vás objednat přímo i Váš praktický lékař. U akutních forem je vyšetření indikováno při hospitalizaci bez nutnosti objednávání.

Nejčastější součástí srdeční katetrizace je selektivní koronarografie (SKG), neboli zobrazení věnčitých tepen. Jedná se o invazivní vyšetření prováděné na katetrizačním sále, kde ležíte na pohyblivém pracovním stole. Katetrizující lékař na začátku vyšetření zvolí místo přístupu, kterým se výkon provádí – jde nejčastěji o pravé předloktí (radiální přístup) nebo tříslo (femorální přístup).

Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá?

Místo vpichu lékař nejprve znecitliví anestetikem, poté nasonduje tepnu a vloží do ní zavaděč, který slouží jako pracovní kanál pro vkládání vyšetřovacích nástrojů – katétrů, které mají podobu tenkých plastových hadiček. Do ústí věnčitých tepen je pak vstřikována kontrastní látka, která vyšetřovanou tepnu pod rentgenovým přístrojem zobrazí a prozradí, zda je či není přítomno onemocnění tepny.

Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá?

Součástí srdeční katetrizace bývá často i vyšetření funkce levé srdeční komory tzv. ventrikulografie, při které se opět prostřednictvím katétru vstříkne do levé komory srdeční větší množství kontrastní látky, což se může projevit krátkodobým pocitem tepla šířícím se od hrudníku dolů. Obdobně se někdy vyšetřuje odstup a vzestupná část aorty – tzv. aortografie.

Radiální přístup významně snižuje riziko komplikací a zvyšuje komfort pacienta. Proto v současné době provádíme na našem pracovišti přes 90% výkonů cestou radiální tepny. To umožňuje u pacientů se stabilními formami ICHS (odkaz) ve velké části případů zvládnout výkon v ambulantním režimu.

Pro tyto účely byl v KNL vybudován stacionář pro jednodenní katetrizace (odkaz? Obrázek?). Provádíme takto diagnostické vyšetření – koronarografii a velmi často i angioplastiky (PCI-odkaz). Pouze menšina případů vyžaduje hospitalizaci.

Ta se týká především pacientů trpících zároveň jiným onemocněním (např. selhání ledvin, závažná alergie), dále pacientů, u kterých je nutné výkon provést ze stehenní tepny (např.

pacienti s vícenásobným bypassem, kde byla použita radiální tepna), a konečně pacientů špatně mobilních nebo osamoceně žijících, u kterých je potřebná intenzivnější dopomoc a dohled.

Výsledky všech výše uvedených vyšetření finálně stanoví Váš další léčebný postup. V podstatě existují 3 varianty dalšího navrhovaného postupu: konzervativní postup, koronární angioplastika, operace (srdeční bypass).

Koronární angioplastika:

Koronární angioplastika se provádí buď ihned v návaznosti na diagnostickou katetrizaci, nebo ve druhé, vždy záleží na okolnostech (současná medikace, charakter nálezu).

Srdeční bypass:

V případě, že je při vyšetření nalezeno závažné, zpravidla vícečetné postižení věnčitých tepen, které nelze “opravit” katetrizačně angioplastikou, může být indikováno chirurgické řešení tzn.

srdeční bypass, kdy chirurg našije přemosťující cévní spojky za místa zůžení tepen. K operacím odesíláme pacienty na některé ze tří pražských pracovišť tj.

IKEM, Všeobecná fakultní nemocnice, nemocnice Na Homolce, nebo do FN Hradec Králové.

Konzervativní postup:

Znamená buď žádnou léčbu v případě, že provedená vyšetření neprokázala onemocnění srdce, nebo léčbu medikamentozní v případě, že jsou přítomny známky onemocnění srdečních tepen bez významného zúžení, nebo je nález naopak již tak pokročilý, že již není řešitelný žádnou z výše uvedených metod.

Závěrem je potřeba uvést, že stejně jako všechny ostatní invazivní zákroky, má i srdeční katetrizace svá rizika. Nejčastěji pozorovanými komplikacemi jsou různě velké krevní výrony (hematomy) a vznik nepravé výdutě (pseudoaneurysmatu) v místě cévního přístupu.

Jsou nepoměrně častější v případě femorálního přístupu. Jen zcela výjimečně si vyžádají krevní transfuzi či chirurgické řešení. Alergie na kontrastní látku je při použití moderních látek vzácnou komplikací, navíc všechny pacienty s anamnézou jakékoli alergie připravujeme k výkonu protialergickými léky.

Poškození ledvin kontrastní látkou (kontrastní nefropatie) je komplikací nejčastěji pozorovanou u nemocných s již předem porušenou funkcí ledvin v důsledku jiného onemocnění, riziko se dá snížit důslednou hydratační přípravou před výkonem, kterou rutinně provádíme.

Extrémně vzácnými komplikacemi, které však nelze neuvést, jsou pak uzávěr cévy, mozková mrtvice a infarkt myokardu.

Budete mít zájem:  Zánět Močových Cest U Koček Léčba?

Přestože výčet možných rizik zní jistě hrůzostrašně, jejich pravděpodobnost je velmi nízká (řádově promile) a benefit z provedeného vyšetření a následného ošetření je jistě zastíní. V rukou zkušených lékařů, jakými naše nemocnice disponuje, je srdeční katetrizace metodou bezpečnou a v případě vzniku komplikace jsme připraveni ji okamžitě a účinně řešit.

Multifunkční katetrizační pracoviště – Nemocnice Na Homolce

MUDr. Jan PetrůTel: +420 257 272 996Email: [email protected]

Bc. Marie StránskáTel: +420 257 272 996

Email: [email protected]

Objednání: 

TEL.: +420 257 272 856

                                                                                                        Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá?

KDE NÁS NAJDETE                       

                                                                                   

Umístění: 2. patro Nemocnice Na Homolce                                                Barva výtahu: oranžový, bílý

Nejmodernější katetrizační pracoviště v České republice zahájilo provoz v červnu 2007. Disponuje dvěma unikátními systémy – magnetickou srdeční navigací NIOBE a mechanickou srdeční navigací SENSEI.

Vzniklo tak multifunkční katetrizační pracoviště, využívající dva systémy dálkově navigované katetrizace, které zároveň umožňují integrovat trojrozměrná zobrazení srdce (např. CT či MR), takže kardiolog má během zákroku k dispozici předem připravenou virtuální topografickou mapu srdce pacienta, kterého operuje.

Oba systémy představují zcela novou technologii v oblasti srdeční katetrizace a Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce je první v České republice, které disponuje oběma systémy.

Pracoviště bylo vybudováno díky vícezdrojovým finančním prostředkům – z vlastních investičních zdrojů Nemocnice Na Homolce a velkým dílem také s podporou dárců (firmy Cardion s.r.o, Medtronic Czechia, Inlab sro.

, Subito a Nadačního fondu Homolka).Tři sály katetrizačního pracoviště jsou vybaveny angiografickými rentgenovými přístroji (firmy Philips a Siemens), dva sály disponují systémy dálkového řízení  katetrizačních zákroků.

1. systém Niobe II firmy Stereotaxis

Prvním z nich je systém Niobe II firmy Stereotaxis, který umožňuje provádět s velkou přesností celé spektrum intervenčních kardiologických výkonů s využitím magnetického pole o velmi nízké intenzitě. Skládá se z angiolinky a navigačního systému Niobe.

 Prostřednictvím digitálního RTG spolupracujícího s dvěma magnety, umístěnými protilehle z obou stran lůžka s pacientem v úrovni jeho hrudníku – po levé i pravé straně – může kardiolog z ovladovny na dálku navigovat zavádění katetrů do jednotlivých částí srdce pacienta s přesností 1 mm pouze s použitím počítačové myši.

To je umožněno umístěním drobného permanentního magnetu na katetru. Jak se změní orientace zevních magnetů, tak se také změní směr a orientace katetru procházejícího cévním řečištěm či srdečním oddílem. Takto navigovaný katetr dokáže překonat například u některých pacientů jinak neschůdné vinutí tepen či chronické tepenné uzávěry.

Velkou výhodou magneticky navigované katetrizační techniky je její bezpečnost, přesnost a snížení radiační zátěže jak pro nemocného tak i pro personál.

Na tomto sále firma Siemens vybavila svůj rentgenový přístroj softwarovou aplikací k  provádění tzv. Dyna CT – což je možnost zobrazovat objekty (cévy, srdeční dutiny) v  trojrozměrném obraze a tím umožnit rekonstrukci intervenovaných cílových orgánů v  době katetrizace.

Doposud bylo nutné v řadě případů provádět před vlastním zákrokem  vyšetření počítačovou tomografií (CT) nebo magnetickou rezonancí (MR) dostatečnou  dobu před plánovanou intervencí.

Akvizice obrazu je prováděna vysokorychlostním  pohybem ramene s rentgentkou, kdy se kolem vyšetřované osoby otočí o 360° během 2 vteřin.

Prováděné výkony:

  • katetrizační ablace (výkony, které směřují ke kompletnímu a definitivnímu odstranění zdroje srdečních arytmií),
  • intervenční výkony v povodí věnčitých tepen, a to zvláště u nemocných s velmi komplexním postižením, kdy standardní technika (angioplastika tepen s implantací stentu) selhává
  • implantace levokomorových elektrod u nemocných indikovaných k provádění tzv. resynchronizační terapie, tj. léčby, která je indikovaná pro nemocné s vyšším stupněm vleklého srdečního selhání a která umožňuje zlepšit hemodynamické parametry těchto nemocných, u nichž byla již vyčerpána veškerá dostupná farmakoterapie

2. systém Sensei firmy Hansen Medical

Druhým systémem dálkově řízené katetrizace je systém Sensei firmy Hansen Medical, který umožňuje dálkovou navigaci díky elektromechanickému přenosu informace.

 Přístroj se skládá z mechanického ramene, které je nosičem pro systém dvou převlečných zavaděčů, které se zavádějí cévami do srdečních struktur.

Pohyb zavaděčů je umožněn systémem cívek, které dovolují velmi přesné a jemné pohyby do všech stran včetně rotace v úhlu 360 stupňů.

Tímto způsobem se jednak katetr snáze dostane do jinak špatně přístupných, nebo dokonce nedostupných pozic v srdečních strukturách, a jednak je umožněn lepší kontakt katetru a tkáně. Díky tzv. systému InteliSense má operatér k dispozici informace o tlaku vyvíjeném na srdeční tkáně (stěnu). Lékař opět řídí systém na dálku z ovladovny pomocí jediného joystiku.

Prováděné výkony:

  • katetrizační ablace, a to specificky u nemocných s fibrilací srdečních síní (velmi komplexní porucha srdečního rytmu).

3

Třetí sál je využíván pro implantaci kardiostimulačních a defibrilačních přístrojů, provádí se  zde převážná většina zákroků v rámci srdeční resynchronizace a také implantace podkožních monitorů, sloužících k dlouhodobé monitoraci poruch srdečního rytmu (Reveal plus a Reveal XT firmy Medtronic).

Prováděné výkony:

  • implantace kardiostimulátorů
  • dále implantabilních kardioverterů-defibrilátorů
  • resynchronizační terapie srdečního selhání
  • katetrizační ablace veškerého spektra srdečních arytmií

Jedinečnými programy multifunkčního katetrizačního pracoviště jsou:

  • provádění kryoterapie a aplikace laseru především v rámci vývoje nefarmakologické léčby fibrilace srdečních síní
  • implantace mechanických okluderů do ouška levé srdeční síně, což je terapie sloužící k prevenci devastujících cévních mozkových příhod u nemocných s již neřešitelnou fibrilací srdečních síní
  • naprosto unikátní léčba neurostimulace při léčbě refrakterní anginy pectoris a současně hybridní léčba, kdy se na výkonu podílí také kardiochirurg
  • velkou skupinou výkonů jsou také transvenózně prováděné extrakce dlouhodobě implantovaných stimulačních elektrod, převážně z důvodů infekčních komplikací

Multifunkční katetrizační pracoviště se podílí na celé řadě klinických studií, sloužících především k zdokonalování intervenční léčby poruch srdečního rytmu.  Je příkladem souladu týmové spolupráce lékařů, vysoce specializovaných sester a zdravotnických techniků.

Naší filozofií je spokojenost nemocných a vysoký stupeň profesionality celého týmu

Průvodce pro pacienty před katetrizačním vyšetřením srdce

Osvědčenou léčbou ICHS je léčba medikamentózní (pravidelné užívání léků), chirurgická (tzv. bypassové operace) a PTCA.

Medikamentózní léčba se používá buď samostatně nebo jako doplněk léčby chirurgické a PTCA. Tato léčba může vést k potlačení příznaků ICHS nebo snížení četnosti a intenzity bolestí na hrudi. Pomáhá zlepšit krevní průtok zúženou tepnou a snižuje metabolické nároky srdce na kyslík.

Chirurgická léčba (bypassová operace) se stala zcela rutinním léčebným postupem těžkých forem ICHS. Žilní štěpy odebrané z dolních končetin nebo vnitřní hrudní tepny se používají k přemostění (bypassu) zúženého místa na věnčité tepně. Štěp se našívá jednou stranou k aortě a druhou za zúžení tepny.

Operace se provádí v celkové anestézii, v mimotělním oběhu a v celkovém podchlazení organismu. Vyžaduje zkušený operační tým. Trvá kolem čtyř hodin a během operace pacient většinou dostane krevní transfúze. Stále častěji se ale tyto operace provádějí tzv. na „bijícím srdci“ tj. bez použití mimotělního oběhu.

Tento výkon je tak pro nemocného většinou méně zatěžující.

  • Perkutánní
    • tímto slovem je naznačeno, že se tato procedura provádí vpichem přes kůži.
  • Transluminální

    • označuje, že lékař pracuje uvnitř cévy
  • Koronární (anglicky Coronary)

    • říká, že tato procedura se týká věnčitých tepen
  • Angioplastika

    • je technika, pomocí níž lze roztahovat (dilatovat) zúžené nebo uzavřené cévy

Základní myšlenkou PTCA je umístění malého nafukovacího balónku do zúženého místa věnčité tepny. Nafukující se balónek tlačí sklerotické pláty proti stěně věnčité tepny a to umožní rozšíření zúženého místa.

PTCA je nechirurgický výkon prováděný pod rentgenologickou kontrolou v katetrizační laboratoři. Přes tepnu na zápěstí se podobně jako při koronarografii zavádí speciální umělohmotný tenkostěnný katetr (dutá měkká trubička) k ústí věnčité tepny.

Vnitřkem tohoto katetru se pak zavádí jiný speciální katetr opatřený balónkem. Lékař, který výkon provádí, si polohu balónku opakovaně kontroluje pomocí kontrastní látky. Podobně jako u koronarografie může být pacient během výkonu opakovaně vyzván, aby se nadechl a chvíli zadržel dech.

Je to proto, aby filmový záznam byl kvalitní.

Srdeční katetrizace (katetrizační vyšetření srdce) – co je to a jak probíhá? Postup při koronární angioplastice – zavedení vodiče do stenózy, dilatace balónkem, implantace stentuKdyž lékař přesně umístí balónek do středu nejužšího místa v tepně, nafoukne jej. Po dobu nafouknutí je velmi pečlivě sledován celkový stav nemocného, včetně krevního tlaku a pulzu. Je možné, že se po dobu nafouknutí objeví typická svíravá bolest za hrudní kostí. Během nafouknutí jsou sklerotické pláty tlačeny proti stěně věnčité tepny a tím je rozšiřován vnitřní průsvit cévy. Na závěr výkonu si lékař opět aplikací kontrastní látky kontroluje, zda se mu podařilo postiženou cévu rozšířit. Podle výsledku se rozhoduje eventuelní opakování nafouknutí balónku nebo případném zavedení „stentu“ – maličké pružinky, která ponechává cévu roztaženou.

Po ukončení výkonu je krátká zaváděcí cévka zavedená do tepny na zápěstí vytažena ihned po výkonu a na zápěstí je naložen „náramek“ s nafukovací manžetou, který po dobu 4 hodin stlačuje místo vpichu.

Po výkonu se pacient vrátí na pokoj nebo na jednotku intenzivní péče, kde je jeho celkový stav pozorně sledován ošetřujícím týmem. Je-li k zavedení katetru použita zápěstí, může nemocný z lůžka vstát už po několika 12 hodinách.

Pokud byla použita paže, musí obvykle na lůžku zůstat 24 hodin od vytažení posledního katetru. Ucítí-li nemocný v místě vpichu vlhko, teplo nebo řezavou bolest, měl by na to okamžitě upozornit sestru.

Je to sice velmi málo časté, ale může dojít k opožděnému krvácení z místa vpichu.

Celý den a zvláště první hodiny po výkonu je dobré, když si pacient při napínání třísla (kýchnutí, kašel) prsty zatlačí na toto místo. V den provedení PTCA by měl nemocný vypít více tekutin než je obvyklé, aby se kontrastní látka mohla snadno vyplavit z těla ledvinami ven.

Po provedení PTCA je po dobu 1 – 2 hodin po výkonu běžný nepříjemný pocitu na hrudi. Pokud by se bolest na srdci zvětšovala nebo se vracela, musí na to pacient upozornit. Asi 24 hodin po vytažení katetru je pacient většinou vyzván, aby začal chodit.

Budete mít zájem:  Nechci mít dítě. Nikdy!

Při prvním opuštění lůžka by mu však měla sestra pomoci.

Po úspěšném provedení PTCA pacient odchází domů obvykle během 3 – 4 dnů. Domů by měl být dopraven sanitkou nebo autem příbuznými. Rozhodně by neměl auto řídit sám.

Než ale odjede domů, měl by se u svého ošetřujícího lékaře informovat o dietním režimu, pohybové aktivitě a dalším užíváním léků, případně o tom, kdy může znovu nastoupit do zaměstnání. Protože léky nadále zůstanou důležitou součástí léčby, musí domů pacient odcházet zabezpečen léky.

Léky pomohou jednak předcházet vzniku sraženiny v roztažené cévě, jednak spasmu (křeči) koronárních tepen. Lékař by měl pacientovi rovněž sdělit datum příští kontroly.

Komplikace můžeme rozdělit na akutní (vzniklé během výkonu nebo krátce po něm) a na pozdní. Hlavní akutní komplikací je uzávěr věnčité tepny, který hrozí vznikem srdečního infarktu. V současné době lze tuto komplikaci většinou velmi úspěšně řešit použitím ocelové pružiny (stentu).

Velmi vzácně je nutné provést akutní operaci (bypass). K vývoji vážného srdečního infarktu dochází u méně než 0,5% výkonů. Drobné málo závažné srdeční infarkty vznikají asi u 2% výkonů.

Podle světových statistik může dojít k úmrtí pacienta u méně než 0,5% výkonů, většinou při ošetřování velmi závažných stavů.

Občasným problémem po PTCA (podobně jako u koronarografie) je krvácení v místě vpichu. Většinou jde pouze o hematom (krevní podlitinu), která se během několika týdnů vstřebá.

Velmi vzácně se jedná o závažnější krvácení, které je nutné zvládat podáním transfúze nebo chirurgickým zákrokem.

Rovněž velmi vzácně může dojít k vývoji výdutě v místě vpichu, kterou je nutné řešit drobným chirurgickým zákrokem.

Největším pozdním problémem PTCA je vznik restenózy (opakované zúžení v místě původního rozšíření). Vzniká asi ve 25% případů během 2–6 měsíců po PTCA. V dalším období je již restenóza vzácná.

Velká část restenóz se úspěšně řeší opakovanou PTCA nebo implantací stentu. U části nemocných je možné stav řešit operačně pomocí bypassů nebo podáním léků.

Toto opakované zúžení v původním místě zákroku se obvykle projeví návratem obtíží nemocného ( bolestí na hrudi stejného charakteru jako před výkonem). Vznik restenózy po šesti měsících od PTCA je málo častý.

Pokud se tedy nemocnému v krátké době po výkonu jeho obtíže vrátí, měl by co nejdříve o tom informovat pracoviště, na kterém bylo PTCA provedeno. Proto by nemocní po PTCA měli při propuštění vyžadovat telefonní kontakt na toto pracoviště.

Stent je pružinka vyrobená z ušlechtilých kovů. Pomocí dilatačního PTCA balónku je zavedena do místa zúžení věnčité tepny. Zde je při nafouknutí balónku tato pružinka roztažena a vtlačena do cévní stěny.

Po vyfouknutí balónku je balónek z tepny vytažen, ale stent ve stěně tepny zůstává trvale. Během 4 týdnů je překryt cévní výstelkou. Díky stentům lze úspěšně řešit akutní problémy vzniklé při PTCA a výrazným způsobem snížit výskyt závažných komplikací po PTCA.

Stent umožňuje lepší výsledný efekt výkonů na věnčitých tepnách. Zavedení stentů snížilo významně výskyt restenózy.

Největším nebezpečím implantace stentů je ucpání krevní sraženinou v prvním měsíci po výkonu. Naštěstí se v současné době vyskytují u méně než 1% případů.

Proto je nutné v prvních dvou týdnech po výkonu při vzniku silné bolesti na hrudníku vyhledat okamžitě interní nebo kardiologické vyšetření. Pro snížení rizika této závažné komplikace je nutno užívat léky snižují srážlivost destiček po doporučenou dobu.

Dva léky jsou užívány většinou 6-12 měsíců po výkonu. A jeden (nejčastěji Anopyrin) poté doživotně.

Informace o rotablaci a DCA úplně vyhodit.

Katetrizační vyšetření koronárních tepen je možno provést rovněž v tak zvaném režimu stacionáře. Pacient k výkonu přichází v den vyšetření ráno, na lačno, kdy ráno jen užije své pravidelné léky. Vyšetření je provedeno výše popsaným způsobem na katetrizačním sále přes zápěstí.

Po výkonu pacient zůstává na klinice sedící v křesle o dobu 4-5 hodin a poté je propuštěn domů. Je nutné, aby byl pacient odvezen z nemocnice doprovázející osobou. V den výkonu je nutno šetřit ruku, přes kterou byl výkon provede a týden po vyšetření nedělat touto rukou těžší práci.

K tomuto typu krátké hospitalizace nejsou vhodní pacienti užívající léky snižující krevní srážlivost (Warfarin, Pradaxa, Xarelto, Eliquis) a pacienti po bypassové operaci srdečních cév.

Koronarografie (angiografie srdce) – Vitalion.cz

Další názvy: angiografie srdce, koronární angiogram. rentgenové vyšetření koronárních tepen

V textu najdete:Popis vyšetření, Co dělat před vyšetřením, Průběh vyšetření, Výsledek vyšetření

Popis koronarografie

Koronarografie je vyšetření, při kterém se zobrazují koronární(věnčité) tepny, za účelem jejich zhodnocení. Zobrazení se provádípomocí kontrastní látky a rentgenového záření.

Nejčastějším důvodem k vyšetření je podezření na zúžení čiuzávěr věnčitých cév. Koronarografie je invazivní vyšetření, můžebýt spojena s určitými riziky a proto následuje krátká hospitalizace.

Koronární tepny jsou cévy které zásobují krví srdeční sval.„Koronární“ proto, že vytvářejí kolem srdce jakýsi věnec, latinskycorona. Zúžení nebo uzavření věnčitých tepen má za následeknedostatečné zásobení srdce živinami a kyslíkem – srdeční izchemii.Pokud nezačne v krátké době krev cévami zase přitékat, srdeční buňkyv daném místě odumírají a vzniká zde srdeční infarkt.

Z historie koronarografie

Zásadní událostí, pro vznik této vyšetřovací metody vůbec, bylozavedení katétru do srdce (katetrizace). Německý lékař WernerForssmann jej v roce 1929 provedl sám na sobě.

Vlastní koronarografie vznikla v 60. letech 20. století, kdy bylavypracována technika zavedení katétru do odstupů věnčitých tepenz aorty.

Kdy se koronarografie doporučuje

Rozhodnutí o vhodnosti či nezbytnosti koronarografie spadá do kompetencílékaře – kardiologa.

Na základě anamnézy, klinického obrazu (příznaků) a výsledků dosudprovedených vyšetření je doporučeno kontrastní vyšetřenívěnčitých cév.

Výsledky tohoto vyšetření slouží dále jakopodklady při volbě dalšího léčebného postupu.

Nejčastějším důvodem k vyšetření je podezření nazúžení, případně uzávěr koronárních tepen,které vzniká především na podkladě kornatění neboliaterosklerózy těchto cév.

V důsledku zúžení cév se objevují typické příznaky-námahová bolest na hrudi a při úplném uzávěru pakinfarkt myokardu.

Účelem koronarografie je zobrazit průsvitvěnčitých tepen, najít místa, kde je nebo jsou zúžené a uzavřenécévy. Informuje také o počtu a umístění postižených tepen avýznamnosti zúžení.

Dalším důvodem ke koronarografii jsou pak vrozené a získané vady srdce -především postižení srdečních chlopní.

Co dělat před koronarografií

Před plánovanou koronarografií je předem stanoven termín výkonu. Klientje také podrobně informován průběhu vyšetření, rozsahu prováděnéhovýkonu a případném dalším postupu.

Koronarografie patří mezi invazivní vyšetření a může býtspojena s určitými riziky. Z preventivních důvodů je spojena s krátkouhospitalizací.

Protože se jedná o náročnější zákrok je nutnépodstoupit tzv. předoperační vyšetření u obvodníholékaře.

Jedná se o zhodnocení aktuálního zdravotního stavu, vyšetřeníkrve na krvácivost a srážlivost. Na závěr klient obdrží zprávu, kterouvezme s sebou k přijetí do nemocnice.

Zpráva obsahuje stručné shrnutídosavadních onemocnění, úrazů, alergií, užívaných léků, výsledkyvyšetření.

V případě dohody zajistí toto vyšetření i zdravotnické zařízení,kde bude výkon probíhat. Důležité je také oholení místa kudy se budekatétr zavádět, aby bylo pro lékaře co nejvíce přehledné.

Ráno, v den vyšetření, přichází pacient nalačno. Jíst a kouřitnení dovoleno od půlnoci. Tekutiny se naopak doporučují v dostatečnémmnožství. Po přijetí se podávají léky na uklidnění a naředění krve.

Před samotným vyšetřením je třeba se vymočit, odložitšperky a zubní náhradu, ženy musí mít odlakované nehty.

Průběh koronarografie

Koronarografie se provádí za sterilních podmínek na speciálním sálku.Součástí vybavení je, kromě přístrojů na monitorování základníchživotních funkcí, také rentgenový přístroj s obrazovkou.

Vyšetření seprovádí vleže a trvá přibližně 30 minut. Po celou dobu je kontrolovánasrdeční činnost pomocí EKG svodů na pacientově hrudi a čidlempřipevněným na prstě snímáno okysličení krve.

Důležité je klidnědýchat a po celou dobu výkonu neměnit polohu.

Nejčastějším přístupovým místem pro katetrizační vyšetření jepravé tříslo (stehenní tepna), méně často levé tříslo, loketní jamka(loketní tepna) nebo paže (pažní tepna). Zvolené místo se důkladněvydesinfikuje, následuje opich místním anestetikem a speciální dutou jehlouse provede vpich do stehenní tepny.

Potom se zavádí katétr, kterým budevstříknuta kontrastní látka do vyšetřovaných cév. Jeho pohyb aaktuální pozice se kontroluje rentgenovým přístrojem. Katétr se zavádíaortou až k začátku každé z věnčitých cév. Následuje aplikacekontrastní látky, to může doprovázet pocit tepla, který ale nesignalizujenic negativního.

Aplikovaná látka zobrazí průběh cévy a její průsvit,tedy i možná zúžení nebo uzávěr. Zobrazené cévy se dostatečnězdokumentují.

Po koronarografii

Po dokončení vyšetření je odstraněn katétr i jehla. Jako prevenceproti krvácení je místo vpichu stlačeno tlakovým obvazem a zatíženosáčkem s pískem. Pacient musí 6-8 hodin dodržovat přísný klid nalůžku, nesmí vstávat ani na toaletu. Jídlo a pití je dovoleno. Běhemtéto doby je jeho celkový zdravotní stav sledován zdravotnickýmpersonálem.

Další den po vyšetření, pokud je vše v pořádku, je pacientpropuštěn domů. Následující 2-3 dny musí dodržovat klidový režim, abyse dostatečně zhojilo místo vpichu.

Budete mít zájem:  Přírodní Léčba Ledvinových Kamenů?

Výsledek koronarografie

Předběžné výsledky vyšetření může lékař sdělit už po skončeníkoronarografie. Důkladnější zhodnocení a popis zhotovených rentgenovýchsnímků je k dispozici ještě týž nebo následující den.

Někdy se lékař ihned rozhoduje k terapeutickému řešení užv průběhu koronarografie, po vyhodnocení cévy zvýrazněné kontrastnílátkou. Jedná se o ošetření – roztažení zúženého místa nebouzávěru balónkem, většinou doplněné o zavedení tzv.

stentu (kovovévýztuže) do uvolněného místa. Hlavním důvodem k použití stentu jesnížení rizika opakovaného zúžení. V případě probíhajícíhosrdečního infarktu jde o nejúčinnější léčbu tohoto závažného stavu.

Tato léčebná metoda se nazývá Perkutánní koronární intervence.

Další možností volby je chirurgické řešení –„přemostění“ uzavřeného místa – tzv. bypass, nebo medikamentózníléčba léky, které rozpouštějí sraženinu, případně ovlivňujíaterosklerotický plát.

Rizika koronarografie

Výskyt komplikací v přímé souvislosti s koronarografií jeminimální. Mezi možná rizika patří krvácení v místě vpichu, které seprojevuje modřinou. Ta vzniká nedodržením klidového režimu, kdy dobastlačení místa vpichu nebyla dostatečná.

Řeší se pouze studenýmiobklady, klidovým režimem a pravidelnými kontrolami.Ze stejného důvodu může vzniknout i poranění tepny v místě vpichu.Řešení spočívá v obvázání místa tlakovým obvazem a přiloženímzátěže na danou oblast.

Méně často následuje chirurgické sešití.

Další názvy: angiografie srdce, koronární angiogram. rentgenové vyšetření koronárních tepen

Přidejte zkušenost s vyšetřením koronarografie

Podstoupil jsem toto vyšetření v roce 2013. Po zjištění zúženécévy byly zavedeny dva stenty. Před zákrokem jsem neměl ani tušení, že seněco takového provádí nebo jsem se spíše nezajímal.

Díky výbornému asehranému týmu, který tento zákrok provádí v Městské nemocniciv Ostravě – Fifejdy, proběhlo dle mého názoru vše tak, jak mělo. Bylproveden pře paži a byl jsem celou dobu při vědomí a komunikoval s týmem.

V mém případě zákrok nebyl vůbec bolestivý ani zdlouhavý .Pro mněspíše zvláštní v tom, že na obrazovce sledujete svoje srdce a to jakkontrastní látka prochází cévami. Rovněž péče po zákroku bylavýborná.

Lékaře jenž na mně až do odchodu z nemocnice (2 dny)dohlížel, jsem si zvolil za svého kardiologa, ke kterému pravidelně 2krátročně docházím na kontrolu.pro úplnost dodávám, že zákrok jsempodstoupil ve 40 letech.

Bohužel poněkud nesouhlasím s riziky, tak jak jsou uvedeny ve článku,protože popisují pouze lokální rizika spojená se zaváděním katetru.

Nemohu mluvit přímo za sebe, protože jsem nikdy koronarografii nepodstoupil,ale mohu zde referovat o případu, kdy pacient v důsledku prováděnékoronarografie zemřel a přímou příčinou úmrtí byla aplikace kontrastnílátky.

Tento případ je plně průkazný a osobou, který tento zákroknepřežila, byl můj táta.

Zákroku se opravdu nikdo nemusí bát. Nebolí to, maximálně cítíte tlakna prsou. Mám 4 stenty a po zákroku se mi hodně ulevilo. Pokud má člověkbolesti, tak by se měl spíše těšit než se bát.

Srdeční katetrizace

Srdeční katetrizace znamená zavádění katetru (cévky, hadičky) do srdečních dutin a cév. Patří k nejpřesnějším kardiologickým diagnostickým metodám. (Pozn.

Kardiologie je obor vnitřního lékařství zabývající se vyšetřováním a léčením chorob srdečně-cévního systému).

Použití srdeční katetrizace je v současné době vyhrazeno především pro komplikovaná onemocnění nebo nejasné případy, kdy subjektivní obtíže (a objektivní nález) neodpovídají výsledkům jednodušeji proveditelných neinvazivních vyšetření.

Nenahraditelná je katetrizace u nemocných, u kterých je nutné zobrazení věnčitých tepen zásobujících srdeční sval nebo odběr vzorku srdečního svalu (endomyokardiální biopsie). Diagnostická katetrizace se stále častěji stává zároveň i katetrizací terapeutickou (léčebnou).

Srdeční cévky se zavádějí do srdečně-cévního systému výhradně punkcí (napíchnutím) periferní cévy. Pro katetrizaci pravého srdce se nejčastěji používá přístup ze stehenní žíly nebo z žil na horní končetině. Pro katetrizaci levého srdce je výhodný retrográdní (zpětný) postup nejčastěji napíchnutím stehenní tepny, popřípadě podpažní tepny.

Tak je možné zavést katetr až do aorty (srdečnice), velkých tepen odstupujících z aorty i do koronárních (věnčitých) tepen prokrvujících srdeční sval a většinou lze nasondovat i levou srdeční komoru. U všech druhů katetrizace používáme zavaděč, který je umístěn v místě punkce cévy a jímž zavádíme různé katetry podle potřeb vyšetření.

Zavaděč šetří stěnu cévy a snižuje počet komplikací.

Srdeční katetrizace se provádí v místním znecitlivění s minimální předoperační přípravou.

Nemocný je lačný, má vyholené místo předpokládané punkce cévy a půl hodiny před vyšetřením dostane tabletu Dithiadenu k utlumení případných nežádoucích alergických reakcí na látky, podané nitrožilně během vyšetření (kontrastní látky apod.).

Pacient musí mít provedeno předoperační vyšetření jako před srdeční operací pro případ nutného chirurgického zásahu při komplikaci. Srdeční katetrizaci provádíme při hospitalizaci a doba pobytu v nemocnici se pohybuje v rozmezí 2 až 3 dnů.

Důvody k diagnostické katetrizaci zahrnují situace, kdy není možné stanovit diagnózu jednodušším vyšetřením, a její stanovení je nutné pro rozhodnutí o další léčbě včetně možnosti chirurgické intervence.

Při katetrizaci se obvykle provádí měření nitrosrdečních tlaků v jednotlivých srdečních oddílech, záznam tlaku během srdečního cyklu, stanovení hladiny krevních plynů (kyslík, kysličník uhličitý) a tepového objemu (vypuzeného do krevního oběhu během jednoho srdečního cyklu).

Lze stanovit závažnost nedomykavosti (insuficience) chlopně či jejího zúžení (stenózy). Je možné vypočítat odpor cév v krevním oběhu.

Ve speciálně vybavené katetrizační laboratoři lze provádět tzv. invazivní elektrofyziologické vyšetření, které snímá elektrické nitrosrdeční potenciály (vzruchy) vznikající v převodním srdečním systému, a přenášené postupně na ostatní srdeční svalovinu.Tyto elektrické potenciály určují rytmus srdeční činnosti.

Elektrofyziologickým vyšetřením lze u poruch srdečního rytmu (arytmií) sledovat účinky specifické farmakologické (medikamentózní) léčby a zjistit ložiska v srdečním svalu, kde arytmie vznikají.

K posouzení látkové přeměny srdečního svalu se určuje koncentrace některých metabolitů (produktů látkové přeměny), například kyseliny mléčné, v tepenné krvi a v žilní krvi vracející se ze srdce.

U nemocných s onemocněním zvaným primární kardiomyopatie (postižení srdečního svalu neznámého původu) a u pacientů po transplantaci srdce se prování odběr vzorku srdečního svalu k mikroskopickému vyšetření (tzv.

endomyokardiální biopsie). Nedílnou součástí srdeční katetrizace tvoří i zobrazení srdečních dutin (ventrikulografie), věnčitých tepen zásobujících srdeční sval (koronarografie) nebo aorty (aortografie).

Tato vyšetření jsou podrobně popsána ve stati angiokardiografie.

U nemocných s akutním srdečním infarktem se provádí urgentní diagnostická katetrizace s cílem prokázat postižení věnčitých tepen vyžadující operaci (přemostění místa zúžení tzv. bypassem). U některých pacientů je lepší alternativou léčby cílené nitrotepenné podání látek rozpouštějících krevní sraženiny (tzv. trombolýza).

Ke zlepšení prokrvení zúženými věnčitými tepnami postiženými arteriosklerotickými pláty se u nemocných s akutním nedokrvením (ischemií) srdečního svalu ve vhodných případech provádí tzv.

perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA); při tomto zákroku je do místa zúžení tepny zaveden katetr s balonkem, kterým je nafouknut a průsvit tepny je tak rozšířen.

Intraaortální balonková kontrapulzace je léčebnou metodou určenou k podpoře činnosti selhávající levé komory: do horní části sestupné aorty je zaveden balonek, který je nafukován a vyfukován synchronně se srdeční činnost. Balonek je nafouknut okamžitě po skončení stahu levé komory, takže zvětší obsah krve zadržené v aortě a tím zvýší průtokový tlak ve věnčitých tepnách.

Jako každá invazivní metoda je i srdeční katetrizace zatížena možnými komplikacemi. Existuje nepřímá úměra: čím více vyšetření pracoviště provádí, tím méně je komplikací. Mezi nejčastější komplikace patří poranění cévy, kterou je zaváděn katétr; v místě punkce cévy může vzniknou krevní výron nebo píštěl mezi tepnou a žilou.

Manipulace katétrem v srdci může vyvolat poruchy srdečního rytmu, od ojedinělých síňových nebo komorových stahů až po vznik závažných, někdy i život ohrožujících arytmií. Aplikace kontrastní látky (užívané k zobrazení dutin srdečních oddílů a průsvitu cév) může vyvolat alergické reakce.

Při koronarografii (viz výše) může vzniknout porucha prokrvení srdečního svalu až srdeční infarkt.

Počet komplikací při katetrizaci se na většině pracovišť pohybuje mezi 2 až 3 %.

Více komplikací je u malých dětí do 1 roku se závažnými srdečními vadami a u starších nemocných s poruchou funkce levé srdeční komory, zúžením levé věnčité tepny nebo u nemocných v celkově těžkém stavu. Úmrtnost v souvislosti s katetrizací činí 0,1 až 0,3 %.

Avšak na druhé straně je třeba uvést, že i vyšetřující tým je ohrožen komplikacemi. Největší riziko představuje ionizační záření a infekce (především AIDS).

Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. Při silných potížích, nápadných tělesných změnách nebo před užitím léků se bezpodmínečně ptejte svého lékaře nebo lékárníka. Především těhotné ženy a chronicky nemocní si musí před užitím každého léku vyžádat poučení o jeho vhodnosti a bezpečnosti. 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Iva Slivova28. 6. 2015 10:00:59

Dobry den, je možné katetrizaci srdce provádět v těhotenství. Děkuji za odpověď 4 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2dankova13. 5. 2017 14:27:34

jaky jr duvod otoku nohou a ztuhlost po katetrizaci od třisel po kotniky děkuji za odpověd 2 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

4Darina9. 3. 2018 12:04:00

Dobrý den, dcera je po katetrizaci tyden ..vedena přes trislo.. na stehne se ji objevily viditelné zilky… co to.může znamenat?Děkuji Komentujte, hodnoťte, ptejte se!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector