Srdce je pumpou, která zajišťuje proudění krve a okysličení všech tkání v těle. Aby mohl srdeční sval správně pracovat, musí být také dostatečně okysličený. Infarkt je poškození srdeční tkáně právě vlivem nedostatečného okysličení. V Česku každý rok infarkt postihne přes 30 tisíc pacientů. Výrazně častější je u mužů.
Co je to akutní infarkt myokardu?
Akutní infarkt myokardu je poškození, až odumření části srdečního svalu, které je způsobené nedostatečným okysličením. Příčinou nedostatku kyslíku v srdci je obvykle uzávěr, nebo výrazné zúžení průtoku krve v povodí věnčité tepny.
Infarkt velmi často postihuje pacienty s ischemickou chorobou srdeční a pacienty s aterosklerózou. Pokud není krevní proud obnovený v krátkém čase, dochází k nevratnému poškození části srdce.
Akutní infarkt je zásadním ohrožením života a už při prvních příznacích je nutné neodkladně vyhledat lékařskou pomoc.
Jaké jsou příznaky akutního infarktu myokardu?
Typickým příznakem srdečního infarktu je dlouhotrvající svíravá bolest na hrudi, která přetrvává, i když je pacient v klidu, a často vystřeluje do levého ramene, krku až dolní čelisti, do zad nebo břicha. U pacientů s cukrovkou může být méně výrazná.
Dalšími průvodními jevy jsou pocení, nevolnost, slabost, závrať, dušnost – v různé intenzitě závislé na tom, kde přesně v povodí věnčité tepny došlo k ucpání. Tyto projevy pak mohou být doprovázené akutními komplikacemi, jako jsou arytmie, kardiogenní šok, selhání srdečních komor nebo ruptura infarktového ložiska.
Diagnostika akutního infarktu
Infarkt lékař diagnostikuje takzvaným „natočením EKG“, tedy prostřednictvím elektrokardiogramu.
Občas definitivní diagnózu ale určí až laboratorní vyšetření krve – v krvi totiž dochází k pro infarkt typickým biochemickým změnám.
Přesnou lokalizaci infarktu v systému věnčité tepny lékař určí obvykle pomocí echokardiografie nebo jiné radioizotopové metody.
Léčba akutního infarktu
Při léčbě akutního infarktu je zásadní co nejrychleji obnovit průtok krve postiženou tepnou.
Lékaři obvykle přistupují k takzvané katetrizaci srdce a následně k angioplastice – to se nejčastěji provádí vpichem přes stehenní tepnu a vpravením cévek a dalších instrumentů až na postižené místo.
Lékař pomocí katetru tepnu nejprve zprůchodní a rozšíří a následně zavede takzvaný stent, který zajišťuje další průchodnost tepny. Zároveň pacientovi podává medikamenty.
Ve vážnějších případech je indikován buď akutní, nebo odložený invazivní kardiochirurgický zákrok, kdy je pacientovi voperován koronární bypass.
Rizikové faktory
Mezi rizikové faktory, které mohou způsobit akutní infarkt myokardu, lékaři obecně řadí vysokou míru stresu a nezdravý životní styl – k němu patří mimo jiné kouření, obezita nebo nulové pohybové aktivity. Výsledkem toho jsou sekundární rizikové faktory, jako jsou vysoký krevní tlak nebo zvýšená hladina cholesterolu v krvi.
Infarkt myokardu
Postihuje v České republice každoročně zhruba 40 000 lidí a pro 25 procent bohužel končí vážnými komplikacemi nebo úmrtím. Srdeční sval neboli myokard potřebuje neustálý přísun kyslíku a živin. Za běžného stavu srdce vyživují srdeční (koronární) tepny.
Jestliže dojde k zúžení těchto tepen, nebo k úplnému uzavření, dochází k nedokrvení – ischemii srdečního svalu a odtud název ischemická choroba srdeční – ICHS.
Projevuje se angínou pectoris – svíravá bolest na prsou za hrudní kostí, vystřelující do levého ramene a do ruky. Infarkt myokardu – ischemická choroba srdeční (ISCH) vzniká přerušením krevního zásobení některé části srdce a odumřením srdeční svaloviny.
Dochází k němu náhlým uzavřením srdeční koronární tepny krevní sraženinou. Za dlouhodobou příčinu je pokládána ateroskleróza.
Postižená oblast srdce
Postižená oblast srdce se přestává stahovat a srdce do těla pumpuje menší množství krve. Tím také dochází k poklesu výkonnosti srdce, zásobení těla kyslíkem a živinami, a to je často spojeno se zvyšováním tlaku i tepen. Tep se stává nepravidelným, nebo zrychleným.
Zvýšený tlak a zrychlený tep zatěžují srdce, a tím se riziko jeho selhání zvyšuje. Při větším infarktu může množství „pumpované“ krve klesnout na polovinu a při opakovaném až na 20%. Infarkt myokardu ve větším rozsahu může vést k srdečnímu selhání a náhlé smrti.
Jestliže není proudění krve v tepně do 2 hodin obnoveno, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Následkem uzavření koronární tepny může být zástava krevního oběhu (náhlá srdeční smrt). Obnova průtoku i po 2 hodinách je však záchranou.
Proto je při podezření infarktu vždy nutné zavolat záchrannou službu.
Nejčastější příčiny infarktu myokardu
Příčinou vzniku infarktu je zužování a ucpávání cév ukládáním cholesterolu – ateroskleróza. Dochází ke vzniku sklerotických změn, tzv. kornatění cév. Cévy se zužují a ztrácí pružnost a může dojít k:
Krvácení (hemorrhagii) – křehké cévy snadno praskají a v důsledku prasknutí dochází ke krvácení a ke vzniku krevní sraženiny.
Ucpání – uzavření cév jejich zarůstáním (trombóza) nebo ucpání vlivem vmetku sražené krve (embolie). Více než 80% infarktů nastává v důsledku trombózy nebo embolie a následně nedokrevností – ischemií postižené části těla (srdce, mozek, plíce, končetina).
Jak se projevuje infarkt myokardu?
Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější, kde počítáme např. dušnost nebo bolest v zádech nebo v rameni.
Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě, mdloby nebo studené pocení. V nejtěžších případech může postižený upadnout do bezvědomí, a to v důsledku srdeční zástavy.
U některých osob se infarkt projeví rychlým nástupem bolesti nebo také srdeční zástavou, u jiných dochází k „upozornění“ s předstihem několika hodin nebo dokonce dnů.
Na infarkt mohou poukazovat například opakující se bolesti na hrudi, které se zhoršují při námaze a v klidu naopak zeslábnou. V situaci, kdy bolest neustoupí ani po podání nitroglycerinu, je pravděpodobné, že nejde pouze o projev anginy pectoris, ale došlo k rozběhnutí infarktu.
Poskytnutí první pomoci
Podmínkou záchrany postiženého infarktem je včasné poskytnutí první pomoci. V současnosti je základní léčebnou metodou ošetření srdce pomocí katetru, kde v srdci kater odsaje krevní sraženinu, roztáhne uzavřenou cévu a vyztuží poškozenou cévu.
Pouze ve zvlášť závažných případech se provádí bypass, což je přemostění postižené cévy. Nemocní, jimž je proveden tento zákrok, přežívají infarkt ve více než 90 procentech případů zcela bez následků.
Jestliže se vyskytneme v situaci, kde člověk postižen infarktem, můžeme mu pomoci následujícím způsobem:
- Umístit postiženého do polosedu a povolit mu těsné oblečení,
- Podat nitroglycerin, jestliže ho nemocný užívá.
- V případě, že sed, zklidnění a lék od příznaků do tří minut nepomáhá, volat linku 155.
- Jestliže postižený upadne do bezvědomí, pak je nezbytné volat 155 a provádět okamžitě nepřímou masáž srdce, a to v poměru 30 stlačení srdce a dva dechy umělého dýchání do té doby, než přijedou záchranáři.
- Je potřeba se informovat záchranářů po telefonu, zda nepomohou postiženému také další léky.
Ideální je, když se postižený dostane do nemocnice do 45 minut, maximálně do hodiny od prvních příznaků infarktu. Jestliže se pacient nedostane k lékaři včas, jeho srdce se může vážně poškodit nebo zničit, hrozí např. vznik arytmií, potíže s chlopněmi nebo srdeční selhání.
Prevence
Podobně jako u jiných onemocnění, také u infarktu platí, že je mnohem lepší mu předcházet, než ho léčit. Pravidla nesou příliš složitá, mezi základní doporučení patří:
- Nekouřit a vyhýbat se zakouřeným místnostem.
- Pravidelně cvičit, nemusí se jednat o žádné zuřivé posilování, pomůže např. každodenní svižná procházka.
- Udržovat si optimální tělesnou hmotnost a myslet na zdravé stravování.
- Omezit konzumaci alkoholu.
- Hlídat si krevní tlak a hladinu cholesterolu a cukru v krvi.
- Chodit pravidelně na preventivní prohlídky.
Doporučení se týká zejména mužů starších 45 let a žen nad 55 let a také osob, kteří mají v rodinné anamnéze kardiovaskulární onemocnění.
Mrtvice – cévní mozková příhoda
Cévní mozková příhoda vzniká přerušením dodávky okysličené krve do určité části mozku. Prvotní příčinou je zužování cév a jejich ucpávání, často spojené s krvácením do mozku.
Mozek je nejcitlivější orgán a na nedostatek kyslíku reaguje jako první. Při zástavě srdce reaguje rychle, do 10 vteřin upadáme do bezvědomí.
Pokud se zásobení kyslíkem rychle neobnoví nebo se krev z krvácení neodstraní, dochází k vážnému poškození mozku.
Příčina cévní mozkové příhody
Příčinou cévní mozkové příhody je zhruba v 80% případů ucpání cév – trombóza nebo embolie. V ostatních případech dochází ke krvácení do mozku prasknutím oslabené cévy, případně kombinací obou. Jedná se o nejčastější spojení s vysokým krevním tlakem.
Postižená část začne během několika minut odumírat a je nezbytná okamžitá pomoc. Příčinou může být také druhotné selhání mozkového oběhu v důsledku špatné srdeční činnosti.
Mozková mrtvice není samostatná choroba, ale jedná se o příznak onemocnění systému srdce, cév a celého kardiovaskulárního systému na podkladě aterosklerózy.
Mozková trombóza – vznik krevní sraženiny, která zablokuje průtok krve v mozkové cévě, nebo v cévě vedoucí do mozku. Vytváří se nejčastěji na místě, kde dochází k zúžení cév ukládáním tukových cholesterolových plátů.
Mozková embolie – ucpání mozkové cévy krevní sraženinou vytvořenou v jiné části těla a odtud odcestuje do mozku, velké nebezpečí hrozí při fibrilaci srdečních síní.
Krvácení do mozku – je vyvoláno prasknutím porušené cévy a výronem krve do okolní mozkové tkáně. Je způsobeno většinou vysokým krevním tlakem. Následky bývají závažnější a stupeň poškození vyšší.
Jaké jsou příznaky cévní mozkové příhody?
Projevuje se nejčastěji ztrátou hybnosti různých částí těla, nekoordinovanými pohyby a ztrátou citu v nohou, rukou a obličeji. Poruchami řeči, vidění, ochrnutím částí obličeje, silnou bolestí hlavy a ztrátou orientace v prostoru. Příznaky bychom neměli v žádném případě podceňovat a mělo by následovat okamžité lékařské ošetření.
Fibrilace síní
Příčiny vzniku fibrilace nelze zcela jasně určit. Může se jednat o dědičné predispozice nebo kumulaci různých rizikových faktorů, kde patří např. vzrůstající věk.
Vyšší pravděpodobnost vzniku při vysokém tlaku, vadách chlopní, po infarktu, přepracování, působení dlouhodobého stresu a nevhodná životospráva. Fibrilace síní patří mezi nejčastější poruchu srdečného rytmu – arytmie.
Srdce funguje jako výkonná pumpa a pravidelným stahováním srdečního svalu pumpuje krev do celého těla. Fibrilace se projevuje nepravidelným pulzem – arytmií nebo zrychleným pulzem nad 90 tepů za minutu.
Vznik fibrilace síní
Fibrilace síní je porucha přenosu elektrických impulzů. Pumpování krve – stahování srdečního svalu je řízeno pomocí elektrických impulzů. Elektrický impulz projde síněmi a odtud se šíří do srdečních komor. Komory se stáhnou a „pumpují“ krev do těla.
Každému elektrickému impulzu odpovídá jeden srdeční stah. Problémy nasávají, když síně nejsou schopny přenést pravidelný rytmus do komory. Dojde k poruše převodu impulzů a srdeční rytmu ztrácí pravidelnost – srdce vypadne z rytmu a odborně se tomu říká arytmie.
Jaké jsou následky arytmie?
Ztráta čerpací schopnosti síní vede ke zpomalenému toku krve a její hromadění. To má za následek snadnější vznik krevní sraženiny. Zpravidla k tomu dochází ve výběžku síně, kterému říkáme ouško.
Sraženina se odtud může uvolnit do krevního oběhu a způsobit:mozkovou příhodu – mrtvicí tím, že sraženina docestuje k některé z periferních tepen a vznik srdečního selhání – narušením čerpací funkce celého srdce.
Léčba a prevence fibrilace
Není pouze léčbou vlastní fibrilace síní, ale rovněž léčba a prevence tromboembolických příhod – trombózy a embolie. Léčba by měla být zcela individuální a přizpůsobena konkrétnímu pacientovi a jeho potížím.
Při léčbě fibrilace se nemocnému indikují tzv. antirytmika. V případě, že léčba nezabírá tak se provádí tzv. kardioverze (elektrický výboj).
Jestliže se fibrilace neustále opakují nebo s ohledem na zdravotní stav nemůže dojít k odstranění, je nutné, aby pacient v takovém případě bral léky stále.
Jak předejít infarktu nebo mrtvici?
- Hlídejte a udržujte si svůj krevní tlak a tep, hladinu cholesterolu.
- Dbejte na přiměřenou životosprávu a dostatek adekvátního pohybového režimu.
- Nejsou žádoucí žádná nadbytečná kila, a proto se zbavte obezity pod vedením odborného poradce na výživu.
- Vyvarujte se nadmíry cukru, alkoholu a tabákových výrobků.
- Pozor na nadměrný stres a duševní vypětí.
- Kvalitní spánek a dobré mezilidské vztahy mají velký pozitivní vliv na naše zdraví.
Doplňky stravy
Kromě hodnotné vyvážené stravy je pro naše zdraví a srdce prospěšný rutin (vitamin P), který je obsažený v kvalitním množství v pohance, routě nebo rakytníku. Na naši kondici je odborníky také doporučovaný lecitin. Cholesterol nám pomohou udržet borůvky, cibule, česnek, dostatečné množství vlákniny. Naše cévy ochraňuje celá řada vitaminů a antioxidantů.
Srdeční infarkt
Srdeční infarkt je životu nebezpečná záležitost. Díky pokroku v léčbě i organizaci zdravotní péče (rychlá lékařská pomoc, kardiologické jednotky intenzivní péče atd.) dnes více než polovina postižených přežije svůj první infarkt.
Nebezpečí v případě druhého infarktu je však již větší. Naléhavě se proto doporučuje vhodná životospráva. Například kuřáci podstupují čtyřikrát větší riziko, že je postihne srdeční infarkt, než nekuřáci.
Při srdečním infarktu krevní sraženiny (tromby) náhle uzavřou věnčitou srdeční tepnu a přeruší tak přísun kyslíku do části srdečního svalu. Příčinou je zpravidla ateroskleróza věnčité cévy (koronární skleróza).
Krevní sraženiny se nejčastěji tvoří v místech, kde došlo k prasknutí aterosklerotického plátu na stěně cévy.
Pláty vznikají při poškození cévní výstelky (endotelu) při zánětu, usazováním cholesterolu, bílých krvinek apod.
Rizikové faktory pro vznik srdečního infarktu (stejně jako pro vznik aterosklerózy) jsou: Vrozené předpoklady, pohlaví, věk, kouření, zvýšená hladina cholesterolu, vysoký krevní tlak a cukrovka.
Typickým příznakem srdečního infarktu jsou silné bolesti za hrudní kostí, které vystřelují do levé paže, do horní části břicha, do šíje a mezi ramena. Bolest trvá dlouho, nezmenšuje se a je spojena se strachem ze smrti. Často se vyskytuje neklid, pocení a především u žen nevolnost a zvracení.
Podle stupně potíží a místa srdečního infarktu mohou nastat poruchy srdečního rytmu, které narušují normální činnost srdce a mohou vést k nedostatku kyslíku v tkáních a tím k šoku a náhlé smrti. U diabetiků může infarkt proběhnout bez typických příznaků (tzv. němý infarkt), protože cukrovka poškozuje nervy, které vedou bolest.
Náhlým uzavřením věnčité tepny se přeruší zásobování kyslíkem a výživujícími látkami té oblasti, kterou zásobuje uzavřená tepna. Následně tato tkáň odumře. U 40% pacientů dojde v první hodině k poruchám srdečního rytmu nebo funkcí srdečních chlopní, které mohou vést k životu nebezpečnému selhání srdce. Z tohoto důvodu je velice důležité, aby se člověk co nejrychleji dostal do nemocnice.
Schopnost srdce pokračovat v čerpací funkci je přímo úměrná rozsahu poškození myokardu. Na kardiogenní šok umírají lidé, kteří mají infarktem (nebo jizvami po infarktech předešlých) vyřazeno přes 50% srdečního svalu.
K základní diagnóze infarktu myokardu slouží elektrokardiogram (EKG), jakož i zjištění množství určitých enzymů, jejichž hladiny v séru souvisejí s činností srdečního svalu (kreatinkináza, troponiny).
Srdeční infarkt je životu nebezpečné onemocnění, a proto musí být pacient co nejrychleji odvezen do nemocnice. Postižený při převozu obdrží léky tlumící bolest, uklidňující prostředky, kyslík a případně léky proti poruchám srdečního rytmu.
V nemocnici se dnes zpravidla zkouší uzavřenou cévu co nejdříve zprůchodnit a tím udržet rozsah poškozené tkáně myokardu co nejmenší. Zda se to podaří, závisí na čase mezi počátkem potíží a ošetřením, na stavu sraženiny, na stavu věnčitých cév a na celkovém stavu každého pacienta (průvodní onemocnění, komplikace atd.).
K dispozici je jednak trombolýza, to znamená rozpuštění sraženiny pomocí léků, jakož i roztažení cév pomocí PTCA, neboli perkutánní koronární angioplastiky, kdy se do cévy zavede tenký katetr s malým balónkem na konci. V oblasti zúžení se potom balónek nafoukne. Cévní průsvit pak obvykle pomáhá udržet pevná děrovaná trubička (stent), navlečená na katetr a po roztažení cévy balónkem sesunutá do místa poškození.
Rozlišujeme prevenci před prvním infarktem (primární prevence) a při stavu, ve kterém již jsou věnčité cévy nějakým způsobem poškozeny, tj. po prodělaném infarktu (sekundární prevence).
K prevenci v každém případě patří zdravý životní styl. Pravidelný pohyb a nízkotučná strava prokazatelně snižují riziko vzniku srdečního infarktu. Hladina cholesterolu u lidí se zdravým srdcem by měla být nižší než 200 mg/dl, takzvaný „špatný“ LDL-cholesterol by měl být pod 160 mg/dL.
Není-li možné toho dosáhnout dietou, použijí se léky snižující obsah lipidů v krvi (dnes nejčastěji tzv. statiny). K základním lékům, které slouží k prevenci proti infarktu u pacientů s poškozenými věnčitými cévami patří kyselina acetylsalicylová, která snižuje krevní srážlivost a možnost vzniku krevní sraženiny, jakož i tzv. betablokátory, které snižují potřebu kyslíku ve svalech.
U starších osob je téměř vždy součástí sekundární prevence snižování krevního tlaku (léčba hypertenze).
Provozování sportu se doporučuje – ovšem jen pod lékařským dohledem (např. sportování se skupinou lidí s nemocným srdcem). Sporná je prospěšnost vitamínu E, který by měl „neutralizovat“ volné radikály, které poškozují buňky. Jednoznačně zatím nelze hodnotit ani význam konzumace přípravků z česneku a z rybího tuku, které by měly pozitivně ovlivňovat hladinu cholesterolu.
Stále se mi navracejí bolesti na hrudi. Může to být srdeční infarkt? Tyto potíže nejsou pro infarkt typické. U srdečního infarktu bolesti nepovolují. Vaše potíže však mohou ukazovat na zhoršení průtoku krve koronárními tepnami (angina pectoris). Určitě vám doporučujeme navštívit lékaře.
Může velká sportovní aktivita vyvolat srdeční infarkt? U zdravých lidí sport zabraňuje vzniku infarktu. U lidí s poškozenými věnčitými tepnami může vést nezvyklá tělesná zátěž k nedostatečnému zásobení srdečního svalu kyslíkem. V některých případech může dojít i k infarktu.
Existují příznaky hrozícího srdečního infarktu? Bolesti za hrudní kostí při tělesné zátěži ukazují na poškození věnčitých cév (angina pectoris). Pokud se tyto bolesti vyskytují v klidu, mohou být příznakem tzv. nestabilní anginy pectoris, u které v dalším vývoji nezřídka dochází k srdečnímu infarktu.
Mám zvýšenou hladinu cholesterolu.
Jak velké je riziko, že dostanu infarkt? Zvýšená hladina cholesterolu je prokazatelně faktorem, který zvyšuje riziko vzniku srdečního infarktu – ale je to jen jeden rizikový faktor mezi řadou dalších.
Čím více rizikových faktorů, tím větší riziko. Svůj význam má také kvantitativní stránka – tedy: čím je vyšší hladina cholesterolu, krevní tlak, obsah cukru v krvi atd., tím je také riziko infarktu větší.
Jak důležité jsou dědičné předpoklady? Dědičné předpoklady jsou jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů, přičemž si musíme uvědomit, že se v rodině nepředávají jen geny, ale také určitý životní styl, stravovací návyky a vztah k pohybu.
Co je důležité při poskytování první pomoci po srdečním infarktu? První pomoc po srdečním infarktu se neliší od první pomoci u jiných nemocí. Důležité je zachovat klid a co nejrychleji zavolat lékařskou pomoc. Když pacient nedýchá, je třeba ihned začít s umělým dýcháním a s masáží srdce.
0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit
2Jana14. 6. 2013 22:33:18
Dobry den,ma babicka 83let prosla silnym infarktem,z nevedomosti to bohuzel nechala zajit moc daleko. Srdce ji bije na 25%,jaka ma omezeni,jak by se mela stravovat a pohybovat,jak ji muzu pomahat,aby byla „v poradku“? Nez infarkt dostala, behala nahoru dolu po schodech nekolikrat denne,ted se rychle zadycha 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit
3Jana14. 6. 2013 22:36:40
Jana k predchozi otazce-babicka 83let po infarktu: Muze ovlivnit jeji delku zivota,to ze ji bije srdce na 25%,nebo se s tim da zit,pri nejakych pravidlech? Na prvni kontrole po infarktu byla dnes. Dekuji za odpoved Jana 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit
4Petra31. 10. 2013 14:29:18
Byla jsem na ekg a měla holtra.Jsem po porodu cca 8 tydnu porod měl komplikace dostala jsem i krev..Od té doby mám bolesti mezi prsy..mám obavy jestli nemužu dostat infarkt?Kardiolog řekl že mám zdrave srdce..Ale ted mam výsoky cholesterol a tlak mužu ho dostat?
Akutní infarkt myokardu
Kardiovaskulární onemocnění, tedy onemocnění oběhové soustavy, kam patří zejména nemoci srdce a cév, jsou příčinou 44 % všech úmrtí u mužů a 47,5 % u žen. To činí přibližně dvojnásobek, než je úmrtnost na nádorová onemocnění. Největší skupinu z toho představuje ischemická choroba srdeční (ICHS).
Způsobena je ischemií, tedy nedokrvením a tím pádem nedostatečným okysličením srdečního svalu – myokardu. Její výskyt se zvyšuje s věkem, ve věkové skupině 45–64 let postihuje 4–7 % populace, u skupiny 65–84 let pak 10–14 %. Výjimkou však nejsou ani mladší nemocní. V případě akutního infarktu myokardu (AIM) jde o náhle vzniklé nedokrvení srdečního svalu.
ETIOPATOGENEZE
Nejčastější příčinou ICHS je ateroskleróza neboli kornatění koronárních (věnčitých) tepen, které zásobují srdeční sval kyslíkem. Při narození jsou tepny hladké a elastické, ale již v dětství se do cévní stěny začíná ukládat cholesterol a další tukové částice. Vznikají tak nejprve tzv.
tukové pláty, do kterých se následně v různé míře ukládá vápník. Tyto pláty narůstají a vedou ke zúžení tepny a postupem času k více či méně významnému omezení průtoku okysličené krve.
Pokud dojde k narušení takového plátu a v něm obsažený tuk se dostane do kontaktu s protékající krví, na místě vznikne krevní sraženina, která tepnu zcela uzavře.
Dalšími, mnohem méně častějšími příčinami ICHS mohou být spazmy (křeče) srdečních tepen, embolie (vmetek) do srdeční tepny, mikrovaskulární dysfunkce, zánět (arteritida), anomálie tepen a druhotně pak nedokrvení při zbytnění srdečního svalu nebo při srdečních arytmiích (poruchách rytmu).
RIZIKOVÉ FAKTORY
Rizikovými faktory ICHS jsou pozitivní rodinná anamnéza, tj.
vyšší výskyt infarktu u předků, kouření (včetně pasivního), cukrovka, vysoká hladina krevních tuků, hlavně cholesterolu, vysoký krevní tlak, sedavý způsob života a obezita.
Rodinnou zátěž pochopitelně ovlivnit nedokážeme, ale ostatní rizika ano. Nejlépe ovlivnitelným faktorem je kouření. Pokud kuřák zanechá kouření, snižuje si riziko rozvoje ICHS o polovinu za rok a u rozvinuté ICHS riziko úmrtí asi o třetinu.
Vcelku dobře lze ovlivnit i vznik vysokého krevního tlaku, cukrovky a vyšší hladinu cholesterolu, a to zdravou vyváženou stravou, pravidelnou pohybovou aktivitou a udržením si optimální tělesné hmotnosti. Problémem je, že tato onemocnění se zpočátku nemusí nijak projevovat, což v důsledku vede k plíživému rozvoji nejen aterosklerotických komplikací.
KLINICKÝ OBRAZ
ICHS může mít formy stabilní, aktuálně nazývané jako „chronické koronární syndromy“, a formy nestabilní, tedy „akutní koronární syndromy“. V některých případech nemusí nemocní pociťovat žádné příznaky, jde o tzv.
„němou ischemii“, která se vyskytuje častěji u diabetiků a starších nemocných. Nejčastějším příznakem ICHS a infarktu myokardu je „angina pectoris“, neboli „stenokardie“.
Typicky jde o svíravou či pálivou bolest v oblasti hrudní kosti nebo v zádech, která může vyzařovat do horních končetin (častěji levé), krku, čelisti nebo nadbřišku. Její příčinou je aktuální nepoměr mezi nabídkou a poptávkou kyslíku v myokardu – nejčastěji v důsledku zúžení věnčité tepny.
Zprvu se objevuje při zátěži, kdy má srdce vyšší nároky na přísun kyslíku, který přes zúženou tepnu nemůže do srdečního svalu doputovat, mizí pak při odpočinku. Může se však vyskytovat i v klidu, nebo při přechodu z teplého do chladného prostředí.
V případě akutního infarktu myokardu (AIM) jde pak o bolest trvalou a může ji provázet dušnost, slabost, nevolnost, zvracení a zvýšené pocení. V některých případech dojde u AIM ke kolapsu se ztrátou vědomí a zástavou oběhu, až k tzv. náhlé srdeční smrti.
Dle klinického průběhu a typického obrazu v EKG rozlišujeme dva typy AIM. Tzv.
AIM „bez ST elevací“, kdy většinou nedojde k totálnímu uzávěru věnčité tepny a je tedy zachován částečný průtok krve – jedná se o infarkt nepostihující celou tloušťku srdeční stěny a bývá menšího rozsahu.
V případě druhého typu AIM „s ST elevacemi“ je zasažena celá tloušťka myokardu a vždy dochází k úplnému uzávěru tepny, a tedy zastavení průtoku krve. Tento stav samozřejmě vyžaduje okamžité řešení.
Pokud včas neobnovíme průtok věnčitou tepnou, dojde k odumření (nekróze) postižené části myokardu. Důsledkem je pak oslabení funkce levé, případně i pravé srdeční komory, což v důsledku vede k tzv. chronickému srdečnímu selhání, snížení fyzické výkonnosti, zadýchávání a otokům dolních končetin.
DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA
Bolest na hrudníku, jež je vedoucím příznakem AIM, může samozřejmě mít i jiné příčiny a diferenciální diagnostika mnohdy nebývá jednoduchá. Přibližně u poloviny příchozích pacientů bývá způsobena mimosrdeční příčinou.
Může jít o projevy postižení jiných cév – disekci (natržení) aorty, cévní mozkovou příhodu, plicní embolii, onemocnění plic (záněty průdušek, pohrudnice, zápal plic, pneumotorax), onemocnění trávicí soustavy (vředovou chorobu žaludku či dvanáctníku, zánět slinivky nebo žlučníku), nemoci pohybové soustavy (úrazy hrudníku, záněty svalů, postižení krční a hrudní páteře, zánět skloubení žeber s hrudní kostí), pásový opar, úzkostné poruchy, tetanie nebo anémie. Přibližně v 15 % případů jsou bolesti na hrudníku způsobené jiným srdečním onemocněním než ICHS a provázejí např. zánět srdečního svalu a osrdečníku, různé arytmie, akutní srdeční selhání, hypertenzní krizi, závažnou aortální stenózu (zúžení chlopně), syndrom zlomeného srdce a úrazy.Akutní koronární syndromy jsou zastoupeny ve zbylé třetině případů.
DIAGNOSTIKA AIM
Diagnóza AIM se opírá kromě anamnézy a klinického vyšetření zejména o EKG v kombinaci s laboratorním vyšetřením. Mezi akutní koronární syndromy patří tzv. „nestabilní angina pectoris“ (NAP) a akutní infarkt myokardu. U NAP je přítomno nedokrvení myokardu, ale nedochází k odumření srdečních svalových buněk.
Naopak u AIM k němu dochází v různé míře vždy. To jsme schopni detekovat pomocí laboratorního testu – stanovením tzv. srdečních troponinů. Primární je však obraz v EKG, který jednoznačně stanovuje další postup. Každopádně tento stav vždy vyžaduje hospitalizaci, neboť je život ohrožující.
I z relativně „nevinné“ nestabilní anginy pectoris se může vyvinout rozsáhlý infarkt.
LÉČBA
Léčba akutních koronárních syndromů je závislá na jejich klinickém projevu. U urgentních stavů, jako je srdeční zástava nebo EKG obraz s elevacemi ST úseků, je indikován okamžitý převoz do kardiocentra na katetrizační sál.
Týká se to i nemocných s EKG obrazem bez elevací ST úseků, kteří jsou oběhově nestabilní, nebo u nichž bolesti na hrudi trvají i přes podanou farmakologickou léčbu.
Ta zahrnuje léky proti srážení krve – antikoagulancia (heparin) a antiagregancia (léky zabraňující srážení krevních destiček), dále nitráty, které dilatují koronární řečiště, v případě vysokého krevního tlaku pak antihypertenziva, na tišení bolesti se podávají analgetika.
Katetrizační sál je v naší republice dostupný nepřetržitě 24 h denně a 7 dní v týdnu v síti kardiocenter, která jsou rovnoměrně rozmístěna, takže každý nemocný má šanci dostat potřebnou péči v nejkratším možném čase. Stabilní nemocní jsou hospitalizováni na monitorovaném lůžku na spádových interních odděleních a jsou referováni ke katetrizaci do kardiocentra následující den.
Na katetrizačním sále je intervenčním kardiologem provedena koronarografie – zobrazení věnčitých tepen, kdy přes tepnu na zápěstí (výjimečně v třísle) zavedeme katetry až k srdci a pomocí podané kontrastní látky znázorníme srdeční tepny pod rentgenem. Cílem je zjistit, která z nich je ucpaná, a tuto pak co nejrychleji zprůchodnit.
K tomu slouží speciální ultratenké vodiče, balónkové katetry, kterými se zúžená tepna roztáhne, a stenty, jež slouží jako kovová výztuž tepenné stěny, do níž postupem času vrostou. V některých případech je nález natolik závažný, že pomocí katetrů nelze postiženou tepnu opravit. Takový stav je ihned konzultován s kardiochirurgem stran možnosti provedení operace – tzv.
bypassu (přemostění) ucpané tepny.
Zprůchodněním postižené tepny to však nekončí. AIM obvykle vyžaduje několikadenní hospitalizaci s monitorací srdečního rytmu a samozřejmě užívání specifických medikamentů.
Mezi základní léky patří výše zmíněné léky protidestičkové, jejichž dvojkombinace se podává po dobu jednoho roku (obvykle kyselina acetylsalicylová a ticagrelor). Tato kombinace je nezbytná zejména v úvodních měsících po implantaci stentu, neboť zabraňuje akutnímu vzniku krevní sraženiny ve stentu.
V dalších měsících pak snižuje výskyt dalšího infarktu. Jeden protidestičkový lék (nejčastěji kyselina acetylsalicylová) je pak podáván trvale. Pokud je po infarktu srdce oslabeno, podáváme léky na tzv. srdeční selhání – betablokátory a ACE-inhibitory, případně diuretika.
Do léčby jednoznačně patří i statiny, které jednak snižují hladinu cholesterolu, jednak dokáží zpomalit další rozvoj aterosklerózy.
DIETNÍ A REŽIMOVÁ OPATŘENÍ
Důležitá je samozřejmě i intervence všech rizikových faktorů, jako zanechání kouření (včetně pasivního), důsledná léčba vysokého krevního tlaku, cukrovky, zdravá dieta s dostatečným obsahem zeleniny a ovoce (tj.
> 200 g denně), 35–45 g vlákniny denně, 30 g nesolených ořechů denně, 1–2 porce ryb týdně, omezeně libové maso, nízkotučné mléčné výrobky, nasycené mastné kyseliny do 10 % z celkového příjmu energie a tyto nahradit polynenasycenými mastnými kyselinami (např.
omega-3 a omega-6), vyvarovat se transnenasyceným mastným kyselinám (obsaženým zejména ve ztužených a také přepálených tucích), dále příjem soli omezit do 5–6 g denně, omezit příjem alkoholu na 100 g týdně nebo 15 g denně a nepít slazené nealkoholické nápoje.
V neposlední řadě je to pravidelná fyzická aktivita – optimálně každý den 30–60 minut aerobní fyzické zátěže a udržení si optimální tělesné hmotnosti s BMI do 25.
ZÁVĚR
Ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu patří mezi významné příčiny úmrtnosti a nemocnosti. I přes pokroky a možnosti současné medicíny je faktem, že cca 30 % lidí postižených akutním infarktem myokardu zemře ještě před přijetím do nemocnice.
U těch, kteří se do nemocnice dostanou, dochází v posledních letech k významnému poklesu úmrtnosti na 5–6 %. Ale i ostatní pacienti s AIM mohou mít následně další komplikace, zejména oslabené a méně výkonné srdce (chronické srdeční selhání).
Proto je velmi důležité nepodceňovat příznaky infarktu a co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc, neboť čím dříve přijde člověk s infarktem do nemocnice, tím má větší šanci na záchranu svého srdce a života. Naopak, pokud přijde pozdě, nedokážeme mu často příliš pomoci.
Při uzávěru věnčité tepny totiž již po 20 minutách začíná odumírat srdeční sval. Jinými slovy: „čas je myokard.“
Při uzávěru věnčité tepny již po 20 minutách začíná odumírat srdeční sval
Akutní infarkt myokardu
První minuty a hodiny po nástupu infarktu
jsou pro pacientovu prognózu
rozhodující. Čím dříve je zahájena léčba, tím méně svalové tkáně
odumře a tím větší je pacientova šance na přežití.
Pouze rychlé zahájení léčby a obnovení průtoku krve do koronárních
cév zabrání rozsáhlejšímu poškození srdečního svalu a umožní pacientovi plné zotavení.
V ideálním případě by doba od tísňového volání na linku 155 nebo 112 do zprůchodnění koronárních tepen
neměla překročit dvě hodiny.
Nástup infarktu
je spojen s nástupem bolestmi, které mohou mít různou podobu.
- Silné bolesti: Bolesti často vyzařují ze srdce do jiných oblastí těla, např. do paží, horní části břicha, mezi lopatky, do zad, krku nebo čelistí a zubů
. - Pocit tíhy na hrudníku: Při infarktu myokardu
mohou být bolesti vnímány i jako tlak – pacienti často popisují pocit, „jako by jim někdo seděl na hrudi“. K tomu se mohou přidávat další nespecifické příznaky jako nevolnost, pocení, studený pot, úzkost (pocity opuštěnosti, bezmoci nebo strachu ze smrti). - Silné pálení: Někdy pociťují pacienti bolest při infarktu také jako silné „pálení“ na hrudi.
„Atypické“ příznaky u žen
Infarkt byl dlouho považován za typicky mužské onemocnění. To se však v posledních letech změnilo – zatímco u mužů výskyt onemocnění klesá, u žen naopak stoupá.
Jedním z důvodů je nárůst rizikových faktorů
, jejichž výskyt u žen v posledních desetiletích roste.
Kouření, zejména v kombinaci s nadváhou
, vysokou hladinou cholesterolu
, neléčeným vysokým krevním tlakem, nedostatkem pohybu a stresem jsou faktory, které mohou vznik infarktu výrazně usnadnit.
Mnoho žen by pravděpodobně poznalo infarkt u svého manžela snáze než u sebe sama. Typické příznaky infarktu u mužů jsou totiž dobře známy – bolest na hrudi
vyzařující do levé paže, čelisti nebo zad. Méně se již ví, že příznaky infarktu u žen často bývají výrazně odlišné.
Ženy totiž jen zřídkakdy pociťují tlak nebo bolest na hrudi. Mnohem častěji se u nich hrozící infarkt projevuje jako extrémní únava, poruchy spánku, pokles výkonnosti, dušnost
, závratě
, bolesti v horní části břicha nebo mezi lopatkami, ztráta chuti k jídlu, zvracení a nevolnost.
Známkou infarktu však mohou být i další, méně typické, obtíže jako hojné pocení nebo pocity strachu.
Dvě třetiny všech žen, které prodělaly akutní
infarkt, nikdy předtím neměly srdeční problémy. Příznaky jsou často opomíjeny a považovány za drobné obtíže, což vede ke ztrátě drahocenného času. Důsledkem je opožděná diagnóza a prodloužená doba od začátku infarktu do zahájení terapie (potažmo zprůchodnění cév).
Poznámka Je důležité, aby ženy braly výskyt výše popsaných příznaků vážně a co nejdříve zavolaly záchrannou službu (155 nebo 112).
Nejednoznačné příznaky
Infarkt může být doprovázen řadou příznaků. Mnohé z nich jsou nespecifické, ale mohou ukazovat na infarkt. Mezi takové symptomy
patří:
- Nevolnost, zvracení, dušnost a bolest v horní části břicha: tyto „nespecifické příznaky“ se vyskytují o něco častěji u žen než u mužů a je nutné brát je vážně. Především by měla být v případě, že se tyto obtíže vyskytnou v rozsahu, který nikdy předtím nebyl, vždy přivolána záchranná služba. Tyto obtíže totiž mohou signalizovat infarkt myokardu.
- Příznaky stresu (od úzkosti po strach ze smrti), pocení, bušení srdce, studená a bledá pokožka.
„Němý“ (také „tichý“) infarkt
Obzvlášť ohroženou skupinu představují diabetici
, protože jejich citlivost na bolest je významně snížena. To může vést k takzvanému „tichému“ infarktu, u nějž mohou všechny příznaky chybět nebo mohou být mnohem méně výrazné.
Vzhledem k časovému faktoru je u těchto pacientů ještě důležitější neváhat s kontaktováním záchranného systému.
Vzhledem k tomu, že většina komplikací infarktu myokardu nastává během prvních minut (přestože se komplikace
mohou vyvíjet až 48 hodin), měl by být transport proveden sanitkou, případně i vrtulníkem.
Pozor! Všichni pacienti s podezřením na srdeční infarkt
musí být okamžitě převezeni do nemocnice – vždy proto okamžitě volejte sanitku!
Co může udělat laik?
Při podezření na infarkt je důležité, aby typické příznaky infarktu rozpoznali i laici a okamžitě jednali. Nejvyšší priorita je vždy okamžitě volat tísňovou linku (155 nebo 112)! Poté, podle toho, zda je dotyčná osoba při vědomí, či nikoli, je třeba provést různá opatření první pomoci.
Postižený/postižená je při vědomí:
- Zvedněte pacientovi horní část těla: Toto jednoduché opatření do jisté míry snižuje průtok krve, a tím srdci ulevuje.
- Snižte pacientovu stresovou zátěž: Snažte se pacienta uklidnit.
- Uvolněte těsné oblečení, např. povolte kravatu.
- Pokud pacient náhle přestane dýchat, okamžitě zahajte resuscitaci!
Postižený/postižená je v bezvědomí
:
- Hlasitě pacienta oslovte; pokud nereaguje, zkuste jej probrat bolestivým stimulem (např. štípnutím).
- Zkontrolujte dýchání: Zvedněte pacientovi hlavu a poslechem, pohledem nebo hmatem se snažte alespoň po dobu 10 sekund zjistit, jestli pacient dýchá. Pokud ano, uložte jej do stabilizované polohy
na boku, zavolejte záchrannou službu na čísle 155 nebo 112 a kontrolujte, zda pacient dýchá; pokud nezaznamenáte známky dýchání, okamžitě volejte 155 nebo 112 a dále postupujte podle následujícího bodu. - Proveďte 30× stlačení hrudníku: Bod pro aplikaci tlaku najdete tak, že nahmatáte horní a dolní konec hrudní kosti (svislá kost uprostřed hrudníku, ke které se upínají žebra). Uprostřed hrudní kosti pak začněte oběma rukama stlačovat hrudník pacienta do hloubky 4–5 cm s frekvencí nejméně 100× za minutu.
- Poté dvakrát pacientovi vdechněte vzduch z úst do úst a opět 30× stlačte hrudník. To provádějte až do doby, kdy přijede záchranná služba. Pokud z jakýchkoliv důvodů nechcete provádět dýchání z úst do úst, můžete tuto část resuscitace
vynechat, masáž srdce je zásadnější. Pozor – výjimkou jsou děti, u kterých musí vždy být prováděno i dýchání z úst do úst!
Opatření prováděná lékařem první pomoci
Lékař první pomoci (případně záchranář) provede rychlé nouzové vyšetření (posoudí stav vědomí, tepovou frekvenci, dýchání, krevní tlak
, saturaci kyslíkem
v krvi). Poté, pokud existuje podezření na infarkt, okamžitě změří EKG
. Toto první EKG je pro další terapii velmi důležité. V každém případě pak pohotovostní lékař zajistí přístup do žíly
, aby bylo možné okamžitě zahájit léčbu.
Jakmile je možné pacienta přepravit, je okamžitě převezen do nejbližší nemocnice. Během převozu lékař nepřetržitě sleduje všechny oběhové parametry. Jelikož srdeční infarkt je často doprovázen komplikacemi, musí pohotovostní lékař kdykoli očekávat zhoršení stavu či zástavu dechu a být na něj připraven.
Po celou dobu jsou informace o pacientově stavu předávány i do cílové nemocnice.
Rozhodnutí, do které nemocnice bude pacient převezen, záleží na tom, jaké nemocnice jsou v dosahu, jaký je jejich typ (velká nemocnice, v níž se nachází angiolinka
, oproti malé nemocnici, kde lékaři nemají možnost provést srdeční katetrizaci), vzdálenosti nemocnic a stavu pacienta. U některých typů infarktu a delší dojezdové době ambulance může být reperfuzní terapie
zahájena již v sanitním voze.
Bližší informací najdete v článku Infarkt myokardu: léčba.