Chcete mít zdravé dítě? Dopřejte mu špínu! – NIČITELÉ
Dnes se podíváme na to, jak mít zdravé dítě. Leckoho z rodičů však tento článek jistě dost (nemile) překvapí.
Přehnaná snaha
Úklidové prostředky, zdroj: Pixabay
Patříte mezi ty, kdo se po narození potomka stali neustálými uklízeči? Denně vysáváte – jak jinak než výkonným vysavačem s minimálně 2 prachovými filtry. Denně vytíráte – samozřejmě Savem nebo jiným dezinfekčním přípravkem.
Denně perete a dítě oblékáte vždy do čistého.
Možná jste i pořídili čističku vzduchu? A chraň Bůh, aby vaše dítě olízl sousedův pes, nebo aby vaše dítě vzalo do úst hračku jiného dítěte nebo dokonce upadlo u babičky na dvorku do slepičinců…
Máte to takto nastavené? Pak okamžitě zadržte! Nejen, že ušetříte spoustu času a energie sami sobě, ale hlavně tím pomůžete právě vašemu dítěti.
Chápu, že je celkem těžké odolat neustálým reklamám na výkonnější vysavač, čističku vzduchu, antibakteriální mýdla, desinfekční prostředky apod. Ale je třeba si uvědomit, že těmto výrobcům jde hlavně o prodej a zisk.
Kdy nejlépe funguje nějaká reklama? Když ve vás vyvolá pocit potřebnosti a nezbytnosti a nebo, když ve vás vyvolá strach a zároveň vám ukáže možnost „nápravy“. Možná i vaši blízcí a lékaři ve vás budí obavu, abyste něco nezanedbali, a tím spíše se snažíte mít vše dokonalé… Nenechte se tolik ovlivňovat a používejte vlastní cit a rozum.
Vzpomeňte si například i na to, jak jste vyrůstali vy a vaši vrstevníci a kdo z vás je či není na něco alergický či často nemocný.
Názory odborníků
Ačkoliv to dříve bylo spíše tak, že se hygiena neustále zdůrazňovala a prosazovala, nyní se již ozývají i opačné názory ze strany odborníků.
A samozřejmě je to i jasně vidět na tom, že u nás (ve vyspělých zemích) za posledních několik desetiletí počet alergiků, astmatiků a ekzematiků značně narůstá. A přitom, zdá se, se rodiče o děti starají čím dál lépe.
A napadlo vás, že to právě ale může být ten hlavní problém? ????
Jedno ze speciálních vydání časopisu dTest se zabývalo tématem Zdraví a zdravotnictví. Jelikož se jedná o neveřejně přístupný text, nebudu citovat, ale dovolím si shrnout hlavní informace zmiňované odborníky z oblasti imunologie, hygieny a lékařství:
Kontakt se zvířaty je pro děti důležitý, zdroj: Pixabay
- Zdravotní problémy může způsobit jak nedostatečná, tak i přehnaná čistota.
- Imunita se pěstuje tím, že je dítě vystavováno vnějším podnětům, zejména mikrobům. Takto si tělo svůj imunitní systém trénuje a vytváří si proti antigenům protilátky.
- Podněty je třeba umožnit dítěti co nejdříve. Čím déle ho budeme držet ve sterilním prostředí, tím spíše pak jeho tělo bude na nové podněty reagovat přehnaně (např. alergií).
- Ideální je dítě od malinka nechat „popelit“ s domácími zvířaty (nejen vaším psem, ale třeba i drůbeží, hospodářskými zvířaty), pobývat v kolektivu dalších dětí i dospělých.
- Není nutné mít dítě špinavé, ale je vhodné ho mít méně čisté.
Více se v tomto směru zde rozepisovat nebudu. Vše, co bych uvedla je celkem hezky shrnuto v těchto odkazech, které vám také doporučuji projít:
Vlhčené kapesníčky
Když si moje kamarádka tento článek přečetla, požádala mě, abych sem doplnila ještě jednu věc a dovolím si uvést její slova: „Já úplně nesnáším, když přijdeme k našim a oni malého při jídle pořád otírají kapesníkem.
Po každém soustě! Než malej sní polévku, děda na něj vyplancá 10 kapesníků. Jako kdyby nestačilo, že si malej umyje pusu vodou po jídle. A někdy ani to neřeším, se umyje večer a je to.
Co je ale ještě horší, je dnešní zvyk maminek otírat děti vlhčenýma ubrouskama. Vždyť je to takové svinstvo. Já tím utírám doma prach, myju auto, i špinavé oblečení se tím vyčistí.
Bůh ví co je v tom za chemii a ony těm dětem každou chvilku otírají pusu, ruce atd. A spousta z nich z toho má už i vyrážku, kterou pak maminky zase řeší různýma mastičkama. Je to padlý na hlavu.“
A je tedy fakt, že jsem na toto téma narazila ještě u jiné kamarádky, která pracuje v autosalonu a ta mi řekla, že se jednou pokoušeli umýt z autolaku asfaltový flíček.
Nepustilo to žádnými přípravky, až v zoufalství někoho napadlo použít vlhčený ubrousek – a zabral! Tak si udělejme představu o vhodnosti tohle používat, když pominu i tu skutečnost, že to není jako běžný ubrousek a v přírodě se to jen tak nerozloží, co se týká ekologické stránky věci.
Myslím, že tenhle vzorec by také nebyl špatný: igelitový sáček + (látkový kapesník + voda) = zdravá varianta což?
Dětské vlhčené ubrousky jsou plné chemie, ukázal test MF DNES
Dětské vlhčené ubrousky mohou způsobit potravinové alergie
Moje dětství
A jako ukázku vám uvedu moje vyrůstání… Narodila jsem se v roce 1977. Od malička jsem byla v kontaktu s venkovními kočkami u nás na chatě, kde babička s dědou navíc ještě chovali sezónně kachny, husy, králíky, prase. Jak to jen šlo, se všemi jsem se mazlila (ba ne, k pašíkovi jsem si tak blízko netroufla, ale chodila jsem do chlívku a hladila ho).
V sousední vesnici jsme s mamkou často navštěvovaly jednu starou paní, která si na hygienu nijak nehrála. Dvorek byl plný slepičinců a co víc, i podlaha v domě, zejména v chodbě a kuchyni jich byla plná, protože tam měly slípky volný přístup.
Paní se nijak nerozpakovala prstem rozmáznout mouchu o tepláky a tou samou rukou nabírat chlebíčky. Musím tedy uznat, že když jsem začala rozum brát, již jsem u ní nic nejedla.
To ovšem nijak neovlivnilo to, co jsem u ní slupla dokud jsem rozum neměla a mamina to připustila ????
„To je čistá špína“, zdroj: Pixabay
Při každé procházce do lesa apod. jsme nevynechaly jediné smetiště, nacházející se po cestě. Také jsme často chodily na místní skládku, kam se vozil i běžný komunální odpad. Dodnes si vybavuji ten zápach, který tam panoval, ale nám to nevadilo.
Naopak jsme byly šťastné, když jsme našly nějakou tu starou knihu, obraz, hrnečky, šperky, dokonce i vyhozenou sbírku známek nebo kamenů apod. Ovšem na této skládce mimo jiné také rostla nádherná rajčata (proč by taky ne, když tam tlelo tolik „kompostu“ že).
Zrovna včera mi mamka řekla, že jsme je dokonce i jedly a byly nejlepší, jaké kdy ochutnala.
Já jsem si navíc od mala kousala nehty a opravdu jsem nijak neřešila kde jsem, v čem se zrovna hrabu a jestli mám ruce čisté. A to jsem neřešila ani u jahod a jiného ovoce, nepotřebovala jsem si ho mýt.
Dost často jsem se také chodila dívat do místního kravína na kravičky a kde byl kůň, hned jsem mu hladila čumák. O zelených teplácích od věčného válení se v trávě ani nemluvím.
Když mi upadl kousek jídla, nebo třeba bonbon na zem, neměla jsem problém to sebrat, ofouknout a dojíst. „To je čistá špína“, říkala vždy moje babička.
Moje dospělost
Ani dnes nepatřím k těm, co se jen dotknou bankovky nebo nákupního košíku a musí si jít honem mýt ruce. Nemám ve zvyku si ruce mýt, když je nemám špinavé a vezmu to zpravidla najednou až při večerním sprchování.
Také se nepotřebuji sprchovat denně, pokud nejsem vyloženě zpocená. Oblečení nosím opakovaně je-li čisté a peru ho, až když si to opravdu zaslouží, tj. cca 2 pračky za měsíc.
Zametám dle potřeby a vysávám cca 1x za 3 týdny, včetně utírání prachu.
A i přesto, že jsem se narodila o 1,5 měsíce dříve a nebyla jsem následně ani kojena mateřským mlékem (prý jsem ho odmítala), byla jsem celkem zdravé dítě a ani později mi NIKDY nic vážného nebylo.
Jediná alergie, kterou mám, je na ovoce mango, kterou jsem si vypěstovala cca před 10 lety tím, že jsem ho jedla denně. Mazlení se zvířaty ani rostlinné pyly mi nevadí. Astma mě taky nikdy netrápilo. Ani nejsem nijak často nemocná.
Jestli mám chřipku tak 1x do roka…? A nejsem sama mezi mými vrstevníky, kdo žádné vážné zdravotní problémy nemá. Bohužel se to už nedá moc říci o jejich dětech ????
Tedy mějme na paměti VŠEHO S MÍROU a MÉNĚ JE NĚKDY VÍCE…
[Počet hlasů: 2 Průměrná známka: 4] Počet zobrazení článku: 5567 – z toho dnes: 6
Bordel "v bytě", zdravé dítě. Jak se na to dívá maminka z vesnice a maminka z města?
Naše babičky znaly pojem „zdravá špína“. A právě to je přesně to, co dětem z města chybí. Děti vyrůstající na vesnici přicházejí denně do styku s daleko větším počtem alergenů a nečistot, proti kterým si musí vytvořit obranné látky. A to prý až trojnásobně oproti dětem z města.
Omezené možnosti
Je to samozřejmě předurčeno stylem života. Maminky na vesnicích mají možnost „vypouštět“ děti na dvorek a na zahradu, které pochytají aspoň základní výbavu bacilů.
A pak samozřejmě se tolik nebojí je nechávat hrát si venku v okolí, protože je tu jednak menší provoz, nižší míra kriminality a lidé se většinou všichni znají, takže se vždycy najde „oko“, které na dovádějící děti dohlédne.
I když s každým rokem prý tento trend lehce slábne. „Já například měla celé dětství umazané ruce od bláta a díry na kolenou,“ říká maminka Jitka z Hostivic.
„Své děti nechávám venku, co to jde a když ochutnají nějaký klacek nebo cokoli jiného, co si vyberou na zemi, nevadí mi to. Cítím ale, že čím více maminek se sem na vesnici přistěhovává, tím více se sem vnášejí přehnaná hygienická městská pravidla,“ dodává.
Špinavá hřiště
Oproti maminkám z vesnic musí maminky z měst každodenně řešit, kam s dětmi vůbec jít. Jsou tu samozřejmě tisíce hřišť, ale bohužel nepatří jen dětem.
„Když kolikrát vidím, kdo sedí na lavičkách po setmění – puberťáci s flaškou, bezdomovci – nutí mne to neustále nosit při sobě desinfekční gel a dítěm za dobu hry několikrát utřít ruce a někdy i samotná madla houpadel,“ říká Tereza, která žije na Náměstí bratří Synků v Praze.
Čtěte také: Stáhněte si do mobilu aneb Top aplikace pro maminky
Žádné drastické úklidy
Vedle toho hraje zde hraje roli i způsob uklízení. Větší míra hygienických uklízeních prostředků, které hubí skoro všechny bakterie také nejsou dobře. Sami lékaři varují například před používáním vysoce chlorovaných čističů.
Problém je, že vylučovaný chloroform je toxický a leptá pak dýchací ústrojí dětí. Právě tyto čističe mají ale ve městech největší prodeje. „Uklízím chlorovými prostředky. Když už je špína všude okolo, potřebuji mít pocit toho, že se dá jíst ze země aspoň doma,“ říká maminka Tereza.
Maminky z vesnic ale používají chloru daleko méně. Jsou více nuceny chránit životní prostředí okolo sebe. „Naše stará zástavba má především čističky, někteří starší lidé ještě klasické jímky a to i třeba s trativodem.
To vás pak samozřejmě nutí používat ekologičtější a méně drastické čističe, protože chlor hubí hodné bakterie a zařízení potom nefungují, jak mají,“ doplňuje Jitka.
Čtěte také: Nemluví, ale může komunikovat. Naučte své nejmenší znakovat.
Špína v bytě – zdravé dítě
Ty reklamy jsou tak stupidní, že nevím, jestli je někdo soudný ještě sleduje až do konce: na začátku je vždy bezradná primitivní žena, které přijde poradit superman, co má používat, aby její domácnost byla pro ni a její děti co nejčistší a úplně a dokonale bez bakterií.
Autor: Isifa.cz
Paranoia z bakterií se už přesunula i na dětská hřiště, takže je zábavné někdy se posadit a sledovat maminky, jak nervózně povykují na svá batolata na pískovišti: Nestrkej to do pusy! Neolizuj to! Fuj! Co jsem ti říkala?! Vyplivni to! Nedostaneš rohlík, dokud si neumyješ ruce, ty čuně…
A vedle nich se občas najde jedna, která klidně sedí, čte si noviny a po upozornění vynervované sousedky, jestli jí nevadí, že její dítě právě ochutnává hlínu zpod keře, kam čůrají psi, odvětí: „No a? To je přece přirozené očkování…“
Kdo má pravdu? „Ty co v klidu sedí a čtou si noviny,“ říká lékařka Kristina Danešová. „Je dokázáno, že imunita dítěte vzniká už v období těhotenství, takže výhodu mají ty matky, které už v době těhotenství nežijí v dokonale čistém prostředí.
A po porodu to jen pokračuje.
Když přivedete dítě do sterilně čistého prostředí, chráníte ho pak očkováním, nevodíte ho do kolektivu z obavy před nákazou, a dítě prakticky vyrůstá jako skleníková kytka, budete se hodně divit, až přijde do první třídy,“ popisuje.
Špína je trénink na život
Takové děti pak stíhá jedna angína za druhou, často se rozvine alergie, a první dva roky školního života stráví dítě víc času po nemocnicích a po vyšetřeních, než ve škole samotné.
„Vytvářet sterilní prostředí je chyba, i kojenec se potřebuje plazit po zemi a občas sníst, co nemá, aby se tělo naučilo obranyschopnosti. Imunita se tvoří do věku tří čtyř let, to je klíčové období pro to, co dítě jí a v jakém prostředí se pohybuje.
S čím více potenciálními alergeny se setká, tím větší šance, že z něj vyroste odolný jedinec,“ říká lékařka.
Jistě – i naši předkové žili se slepicemi v kuchyni a přežili to. Ne tak dnes.
Každé třetí dítě má nějakou alergii. Alergologické ordinace jsou tak plné, že na vyšetření jsou objednací lhůty čtvrt roku a více. Podle loňských čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky roste počet ošetřených dětí každý rok o 8 procent a nejčastěji mají děti astma a chronickou rýmu. Jen počet astmatiků se během posledních deseti let zdvojnásobil! A to není jen české specifikum.
„Vědci už to zkoumali a zjistili, že naše posedlost přílišnou čistotou je na vině. Organismus se nemá kde vycvičit v odolnosti, když jsou domácnosti sterilně čisté a bakterií prosté, a pak jej skolí první náraz zvenčí,“ dodává Kristina Danešová.
Neradíme žít na hnojišti, ale neuklízet denně!
Samozřejmě: nikdo neříká, že máte žít ve špíně, a že se po návratu domů z pískoviště nemyjí ruce.
Ale že byste museli mít doma baterii čisticích prostředků vyvražďujících bakterie, a neustále je používat, je zbytečné. Malé bakterie a mikroorganismy, které s námi žijí, nás dokonce chrání před dravějšími útočníky.
Když vyhubíme přirozené bakterie, které se v bytě nacházejí, otevřeme tím bránu jejich dravějším kolegyním.
Mimochodem: ukázalo se to po pádu berlínské zdi. Děti z průmyslové a celkově špinavější NDR byly zdravější, měly méně atopických ekzémů i astmatu než děti vyrůstající v bohatším sousedství. Vysvětlení? Jesle.
Tam chodilo prakticky každé socialistické dítě, zatímco v západním Německu měly děti chůvy nebo soukromé miniškoličky a nesetkávaly se tak v klíčovém období s pestrou škálou bacilů a mikrobů, takže jejich odolnost byla menší.
- hroutit se, když dítě sní trochu písku z pískoviště nebo spořádá jablko nemytýma rukama
- denně nebo každý týden čistit domácnost antibakteriálními prostředky – to má význam jen v době nemoci dítěte či vás, nastěhujete-li se do nového bytu, nebo po větších zásazích v bytě jako je třeba výměna oken a podobně
- sterilizovat lahvičky na mléko dítěti po každém použití
- trvat na tom, že dítě bude mít všechna nepovinná očkování ještě dřív, než mu byly tři roky – ostatně moudrý lékař by vám to měl vymluvit
- nutit příbuzné chodit ke zdravému novorozenci v roušce a pouze s umytýma rukama
- složit dítěti den ze zákazů, co všechno nesmí dělat
- nevodit dítě do kolektivních předškolních zařízení ze strachu, že by se tu mohlo nakazit. Možná ho uchráníte před pár virózami ve věku dvou tří let, o to horší pak budou ale nemoci, s nimiž se budete potýkat o tři roky později
Šifra 9/2020: Škola konec života?
Kromě zdravotnictví a ekonomiky zahýbal koronavirus tvrdě ještě jedním „odvětvím“. Českým školstvím. Dlouhodobé snižování úrovně ceského školství nabralo v době covidové zcela nečekaný spád. Co se na děti a jejich rodiče chystá? Dozvíte se v titulním článku zářijového čísla s názvem Jak zblbnout národ.
S tím úzce souvisí i další téma – protikoronavirová opatření. Proč je boj proti covidu-19, který se odehrává v duchu pohádky o chytré horákyni, stále komičtější? A proč jsou někteří lidé imunní nejen vůči viru, ale i selskému rozumu? Na to hledá odpověď článek Vládní rouška lidu zkouška.
Jak bylo na covidovolené? Letošní prázdniny se vymykaly všemu, co jsme mohli až dosud zažít. Turisté, kteří se nebáli nebezpečného mediálního viru, si tak mohli užít třeba soukromého moře. Léto 2020 také naznačilo směr, kterým by se mělo dovolenkování ubírat v budoucnu.
Jak poznáte psychopata? Co mají společného ti nejhorší z nejhorších? A existují i jiní psychopaté, kteří jsou pro společnost naopak přínosní? Dočtete se v článku s názvem Anatomie zla.
Proč se v mnoha generacích zakořenila představa, že přílišná čistotnost škodí zdraví, protože oslabuje náš imunitní systém? Platí opravdu takzvaná hygienická hypotéza? Anebo stojí poněkud na vodě? Dočtete se v článku Špína v bytě, zdravé dítě?
Proč má Česko nejhustší síť čerpacích stanic, restaurací a supermarketů v celé Evropě? A proč naše ekonomika dlouhodobě tak skvěle funguje? Odpovědi hledáme v článku Piráti z Václaváku?
To vše a mnohem víc se dočtete v zářijové Šifře, která je od začátku až do konce nabitá zajímavými informacemi. Objednávejte v našem eshopu.
Čistota půl zdraví?
Každý rodič chce pro své děťátko jen to nejlepší. Sterilizujeme vše, s čím přijde miminko do styku, oblečení, které se dotkne jeho jemné pokožky, pereme na vyvářku, žehlíme každé body a snažíme se vytvořit to nejlepší, ale také nejčistější prostředí. Je to však správně? Nebývají nakonec děti, které nežijí zase až v takovém extrémním pořádku, zdravější? Není lepší občas nechat dítě zkoumat (ochutnávat) okolní svět?
„Bordel v bytě – zdravé dítě“?
Motto „Bordel v bytě – zdravé dítě“ patřilo za dob mé mateřské dovolené k nejoblíbenějším. Sterilní prostředí se mi příčí a také jsme často podnikali výlety do přírody.
Vím, s jakým nechutenstvím sledovaly ostatní maminky mého batolícího se potomka, kterému z pusy vykukoval tu trs trávy, tu kousek hlíny. Pro maminky, jež své děti honily s dezinfekčními přípravky, bylo upatlané dítě zkrátka nepřípustné.
Zajímavé však bylo, že zatímco můj syn měl jednou či dvakrát za rok rýmu, „vydezinfikované“ ratolesti prodělávaly jednu chorobu za druhou.
Kult sterilního domova je pro děti skutečně spíše zátěží, nežli ochranou. Děti, které nemají šanci dostat se do styku s běžnými nečistotami, ale také například s alergeny (prach, pyl, zvířecí srst), mají prokazatelně slabší imunitu a jsou náchylnější k různým nemocem, ale také alergiím.
Je například vědecky dokázáno, že děti vyrůstající na farmách, kde mají větší přístup k přírodní „špíně“, jsou zdravější a mají mnohem méně alergií a autoimunitních problémů než děti, které tráví dětství zavřené doma.
Děti si zkrátka potřebují osahat a ochutnat okolní reálný svět.
Potřebné ochutnávky
Zatímco v některých rodičích vyvolává představa dítka, které konzumuje trávu, ochutnává hlínu či olizuje kamínky, běsy, existují důkazy, že taková občasná „degustace“ okolního světa je pro naše ratolesti dokonce přínosná.
Nejen, že pomocí ochutnávek poznávají okolí – vzpomeňme na Freudův popis orální fáze dítěte – ale také si budují imunitní systém, který je pak schopen je ochránit. Většina bakterií, se kterými dítě přijde běžně do kontaktu, posiluje jeho obranyschopnost.
Čím méně bakterií „bydlí“ ve střevní mikroflóře dětí, tím více nemocí se může objevit. To platí i pro nás dospělé.
Živě si pamatuji, jak babička na chalupě s úsměvem uklidňovala úzkostlivou tetu z Prahy větou – „Jarmilko, hlína není špína“. Pro tetu byl pohled na její vymydlenou holčičku sedící na hliněném dvorku strastiplný, ale babička měla pravdu.
V hlíně se totiž ukrývá řada „přátelských“ bakterií, které jsou prospěšné pro střevní mikroflóru. Snad všechny děti hlínu milují, protože instinktivně vědí, že je pro jejich imunitní systém prospěšná.
Hovoříme samozřejmě o běžném kontaktu, kdy si děti s hlínou hrají, zkoumají ji, sedí na ní a sem tam ji třeba olíznou.
Myčka, dezinfekční gely a vlhčené ubrousky
Zatímco dříve se nádobí mylo najednou v jednom lavoru, dnes má téměř každá domácnost svou vlastní myčku na nádobí.
Ano, je to báječný pomocník, který šetří čas, ale nádobí je pak zcela vysterilizované a nezůstanou na něm žádné bakterie. To na nádobí ze škopku zůstávaly a my je pak přirozeně dostávali do těla.
My i naše děti. Zkrátka platí poměr – čím pestřejší střevní mikroflóra, tím pevnější zdraví.
Málokterý kočárek dnes není ověšen desinfekčními přípravky – různými gely, krémy či vlhčenými ubrousky. Maminky vystrašené přítomností bakterií jimi děti neustále čistí a ty si pak tyto „vydezinfikované“ ruce opět strkají do úst.
Ano, například vlhčené ubrousky pomohou očistit ušpiněné dítě na cestě z hřiště, ale také je třeba mít na paměti, že všechny tyto desinfekční přípravky jsou napuštěny pestrou směsí chemických látek, které se skrze kůži dostávají do celého těla a mohou představovat zdravotní rizika.
Určitě větší, než trocha bláta na ručkách. Místo desinfekce s sebou noste pro SOS případy lahev s vodou. Poslouží stejně a je bez nadměrné chemie.Jablko versus gumový vitamin
Řada maminek pořizuje ve snaze posilovat dětem imunitu nejrůznější doplňky stravy, neboť nedůvěřují kvalitě lokálního ovoce.
Nicméně je prokázáno, že pro dítě je větším přínosem právě jablko či jiné sezónní ovoce ze zahrádky, než gumový bonbon z lékárny, do kterého je přidán umělý vitamin (a často další pojivové látky).
Ostatně, jestli to s čistotou budeme přehánět i nadále, hrozí nám pilulky s bakteriemi, které děti, přikované ve sterilních domácnostech u tabletů a mobilů, nebudou mít jak získat. Pokud chcete dětem přece jen dopřát něco navíc, zvolte přírodní variantu.
Častá je ale i zátěž těžkými kovy (rtuť, olovo), z léků nebo antibiotik z vody a potravy. Důležitou součástí preparátu je i detoxikace gliového systému, který je často zatížen toxiny například z očkovacích vakcín.
Mýty o zdraví: Podle imunologů platí "špína v bytě, zdravé dítě"
O prázdninách řada rodičů dlouho předem řeší, v jakých táborových podmínkách bude potomek žít. Mnozí proto dětem naplánovali místo stanu luxusní hotelový komplex, kam chodí uklízečky, nejsou tu společné sprchy, bláto, ani hmyz. Jenže studie imunologů říkají, že právě to je chyba: příliš čistoty škodí imunitě a odrazí se v podzimních a zimních nemocech a také na vzniku alergií.
Absurdní předpisy zakazují, aby si děti ve školce směly utrhnout na zahradě jablko nebo rajče a daly si je ke svačině. Jídelna ve školce proto nemůže poprosit školníka, aby očesal strom s tím, že bude pečený štrúdl po obědě. „A to se dětem skutečně špatně vysvětluje,“ říká Anna Bayerová, učitelka z waldorfské školky.
Za vším je až přílišná ochrana a strach hygieniků z toho, že takové „necertifikované“ jídlo, které nepřijelo ve várnicích, nebo jej nedodali škole či školce nasmlouvaní dodavatelé za přísných hygienických podmínek, dětem ublíží. Ovoce a zelenina ze školních zahrad tak poté – pokud si je tedy nerozeberou učitelé – končí na skládce. Naše děti totiž chrání přísné předpisy i před běžnými bakteriemi.
Konkrétně zákon 258 z roku 2000 o ochraně veřejného zdraví. Píše se tu, že pokrmy pro děti při hromadném stravování musí vyhovovat „mikrobiologickým a chemickým požadavkům stanoveným prováděcím předpisem“.
– „Mozek mi to nebere, že se všichni tak strašně bojíme. Myslím, že je zbytečné, dělat dětem ze života takový skleník,“ říká učitelka. Tak alespoň prázdniny by měly být pro děti takovou oázou, kdy si smí sníst cokoliv.
I rohlík spadlý na prašnou polní cestu, nebo maliny oslintané psem, či se vyválet v bahně.
Rodiče slyší na nabídky „luxusního ubytování“ na táboře
Jenže nejen hygienici, kteří mají ochranu veřejného zdraví v popisu práce, ale i čím dál víc rodičů někdy až hystericky chrání potomka před špínou a podléhá nabídkám, jako je tato: „Jazykový tábor ENGLISH 4 YOU se letos již posedmé uskuteční i v hotelovém prostředí, a to opět v apartmánech na Monínci, kde se atraktivní zázemí snoubí s luxusním ubytováním, překrásnou přírodou a všestranným sportovním vyžitím,“ zní jeden z inzerátů na letošní dětské tábory. A rodiče na to slyší, protože mají pocit, že dětem v luxusu a s uklízečkou a pokojskou v zádech nic nehrozí.
Nic proti angličtině v hezkém prostředí. Ale je omyl myslet si, že ochranou potomka před bakteriemi pro něj děláme to nejlepší. Málokdo sice ví, co je gnotobilogie, skoro každý však zná oceňovanou imunoložku Blanku Říhovou.
Ona se právě touto vědou, která zkoumá zvířata, jež žijí bez vnitřní mikroflóry, zabývá. Tedy zvířaty, která nemají v břiše půl kila bakterií, s nimiž žijí lidé, a která zásadně ovlivňují náš život.
Zabývá se zkrátka tím, jak bakterie kolem na člověka působí a jestli by se náš imunitní systém obešel bez nich. „Dnes už odpověď známe: ne. Bez mikrobů se vůbec neobejdeme,“ říká Říhová.
Kvůli přílišné čistotě a desinfekci roste počet alergických dětí
Pokoušet se je vymést z bytu za pomoci všech desinfekčních prostředků, které reklamy nabízí, či izolovat od nich děti na táboře, je podle ní velkou chybou. „Všechno špatně. Když dítě sem tam něco olízne nebo sní ze země, včetně těch nejmenších miminek, je to v pořádku.
Žádný orgán se totiž nevyvíjí, když není vystavený nutnosti pracovat. A i imunitu je nutné takto natrénovat na bakterie. Dřív děti běžně žily ve vlhku mezi plísněmi a nic jim nebylo, pak se přestěhovaly do sucha i čistoty sídlišť a ejhle – počet alergických dětí dramaticky vzrostl.
Mimochodem: existují na to i obsáhlé studie,“ vysvětluje imunoložka.
„Vezměte si to logicky: když imunitní systém podněty, s nimiž by bojoval, nemá, tak si vybere jiné. Třeba pyl břízy. Ten by ho nikdy nezajímal, kdyby měl dost co na práci se stafylokokem či streptokokem.
Netřeba se proto bát špíny, nebo toho, že se děti protáhnou loužemi. Když imunitní systém nemá potřebné mikroby, začne vytvářet protilátky vůči náhradním věcem.
A to pak znamená rozvoj autoimunitních chorob, cukrovky, astmatu a mnoha alergií,“ vysvětluje imunoložka.
Současný trend vše desinfikovat, postarat se potomkům o život v dokonalé čistotě a luxusu se tak obrací proti dětem samotným. Alespoň o prázdninách je proto načase dát si s hygienou pohov. Ostatně stačí, když si dnešní rodiče vzpomenou na to, jak sami trávili prázdniny…
Je špína zdravá? Ano, ale jen některá!
Špína v bytě – zdravé dítě. Čistota je půl zdraví a špína celé. Podobná hesla vykřikovali do světa mnozí poté, co lékaři zveřejnili hypotézy o tom, že astma a alergie jsou způsobeny z velké části tím, že děti žijí v příliš sterilním prostředí. Znamená to však, že máme zcela rezignovat na mytí rukou a nechat děti jíst z podlahy? Ne tak docela. Zdraví prospívá jen některá špína.
Ve dvacátém století se život lidí ve vyspělých zemích rapidně změnil. Domácnosti jsou ve většině případů bez hmyzu, myší a dalších nezvaných spolubydlících. Voda je čistá, jídlo je téměř sterilní. Zvířata žijí buď venku, nebo je majitelé často myjí.
Lidé jsou čím dál tím méně vystaveni běžné nečistotě. A to není dobře. Tělo, které nemá od malička s čím bojovat, zleniví nebo si začne hledat náhradní nepřátele. Pak spustí přehnanou reakci na obyčejné věci, jako jsou například jahody, ořechy a tak dále – a z člověka se stává alergik.
Nebo astmatik nebo člověk trpící kožními ekzémy. Lidé, kteří se od malička špíně bránili, trpí těmito neduhy podstatně méně.
Výzkumy například dokládají, že lidé, kteří se v dětství setkávali s domácími zvířaty a jejich výkaly, trpí v dospělosti záněty méně než ti, kteří vyrůstali v dokonalé čistotě. Znamená to tedy, že hygieně odzvonilo?
Máme sice více alergií než v 18. století, na druhou stranu neumíráme na mor nebo choleru. Navíc podle vědců je to jen některá špína, která zdraví prospěje místo toho, aby ho ohrozila. Nikdo vám rozhodně nedoporučí, abyste si přestali mýt ruce.
Na druhou stranu můžete přestat kupovat antibakteriální mýdla a prostředky, pokud na nich lpíte. Voda a mýdlo totiž úplně stačí. Základem je mýt si ruce po použití toalety, po výměně plenky, tehdy, když přijdete zvenku domů, také před přípravou jídla i po ní či před jeho konzumací.
Antibakteriální mýdla vás mohou
naopak zbavit i prospěšných bakterií, které například napomáhají hojení.
Cesta z města
Obecně lze říci, že zdravá a prospěšná špína je ta venkovská. Tedy hlína, domácí zvířata, tráva, písek, nemyté ovoce z vlastní zahrádky, prostě příroda. Městská špína si vede přesně naopak.
Madla nákupních vozíků, tyče v MHD, ovoce a zelenina chemicky ošetřené, chodníky až příliš plné psích exkrementů, to všechno je zdrojem bakterií, virů a parazitů, kteří imunitě nijak zásadně neprospějí.
A pochopitelně společný jmenovatel obojího: mince a bankovky, bankomaty a klávesnice počítačů. Všechny tyto věci mohou obsahovat více bacilů než třeba záchodové prkénko.
Pokud máte možnost nechat dítě hrabat se v hlíně a hrát si na zahradě, skvělé.
Ale kde tedy vzít čistou špínu ve městech? Profesor působící na Tufts University v Bostonu, gastroenterolog Joel Weinstock, který se imunitou a hygienickou teorií dlouho zabývá, má radu i pro městské rodiče: „Nemusíte být tak úzkostní u sebe doma a v případě správně chovaných domácích zvířat.
Tam je pro vás opravdu malé riziko a bacily, se kterými se tam setkáte, by měly být opravdu zdravé.“ Tedy pokud doma dítěti spadne něco na zem, kus jídla nebo dudlík, klidně ho nechte, ať si to sebere a strčí do pusy. Nechte ho hrát si se psem a mazlit se s kočkou. A vaši domácnost není potřeba denně smýčit chlorem. Úklid jednou týdně úplně stačí.
Pediatři vzkazují: Nechte děti jíst z podlahy, vyhnou se alergiím
Autor: – han –
Médium: tyden.cz Strana: 0
Rubrika: Děti
Datum vydání: 26.1.2012
—————————————-
S čím větším množstvím různých látek se dítě setká do jednoho roku, tím menší jsou rizika, že se u něj projeví alergie. Podle českých pediatrů je pro imunitu dítěte období do prvních narozenin to nejdůležitější. Tehdy se totiž vytváří střevní bariéra, která rozhoduje o tom, jak tělo bude na cizí látky v následujících letech reagovat.
V současnosti zřejmě neexistuje jediná surovina, na kterou by nebyl nikdo alergický. „Problém je, že mnohem více konzervujeme, vaříme a čistíme. Děti se se spoustou látek nesetkají v době, kdy je to potřeba,“ upozorňuje gastroenterolog Pavel Kohout z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
V průběhu prvního roku se totiž tvoří střevní sliznice, která se zjednodušeně řečeno učí rozeznávat neškodné látky od těch nebezpečných.
Dítě se proto musí podle řady odborníků v této době setkat s co největším množstvím antigenů, aby jeho tělo vědělo, jak se ke konkrétním látkám stavět.
Pokud k tomuto procesu nedojde, může se později rozvinout například celiakie či jiné potravinové alergie.
Špína zdraví prospěšná
„Rodiče by měli rozšířit množství antigenů. Ať dítě klidně líže podlahu, nemusí jíst vše důkladně převařené a není nutné, aby si mylo ruce pokaždé, když na něco sáhne,“ tvrdí Kohout. Žádná složka, pokud není dítě vážně nemocné, by přitom v jeho potravě neměla chybět. Až u pěti procent českých dětí se ale může projevit dočasná alergie na bílkovinu kravského mléka, kterou mateřské neobsahuje.
- Potravinová alergie
- Dětský typ alergie:
- -objevuje se u dětí do tří let
- – časem se může ztratit
- – mezi časté typy patří alergie na sóju, kravské mléko, bílek, mouku
- „Dospělý“ typ alergie:
- – objevuje se kolem 20. roku věku
- – často spolu s pylovou alergií
„Může k tomu docházet například u dětí, které nejsou kojené nebo u kojenců, jejichž matka pije hodně kravského mléka, ale její organismus nemá dostatek enzymů na jeho zpracování,“ tvrdí pediatrička Jana Virčíková.
Podle doporučení České pediatrické společnosti lze částečně suplovat mateřské mléko kozími kašemi, což dříve nebylo možné. „V samotném kozím mléku není dost železa a způsobuje chudokrevnost.
V současnosti ale umíme tyto látky do kozího mléka dodat, čímž se mění pohled odborníků na tuto problematiku,“ dodává Kohout.
Po malých dávkách
Podle Hany Poskočilové, autorky patentu na výrobu kozí kaše, je kozí mléko více podobné svým složením bílkovin mateřskému, a proto je vhodné je podávat dítěti již od ukončeného 4. měsíce. „Děti se setkávají s bílkovinou kravského mléka, ale v mnohem menším množství, což pomáhá vytvoření střevní odolnosti,“ dodává.
Kozí kaše jsou dle doporučení České pediatrické společnosti a Evropské společnosti gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN) vhodné také pro děti na bezlepkové dietě, se zácpou, poruchou metabolismu tuku či mírnou formou potravinové alergie.
Chcete mít zdravé dítě? Dopřejte mu trochu špíny!
Nebojte se ani trochy špíny, ani alergenů v potravinách. Zdravé dítě je zvládne v pohodě
Kdo chce být zdravý, nesmí se bát špíny, říkaly naše babičky. My dodáváme – sterilní prostřední, nebo snaha uchránit miminko co nejdéle před kravským mlékem nebo vejci, imunitě neprospívá.
Nic se nemá přehánět – ani přílišný úklid, ani ochrana. I lékaři tvrdí, že se dětský organismus potřebuje stimulovat tím, že se potkává s tou správnou špínou. Posiluje tím obranyschopnost.
„Správná špína určitě není držadlo v nacpaném autobuse, určitě to není madlo vozíku v supermarketu, klávesnice počítače či bankovky a mince. To jsou věci nebezpečné i pro velmi otrlý organismus. Nesprávná špína je i dětské pískoviště, do kterého se dostanou psi a kočky,“ varuje RNDr. Milan Paulík, CSc., vedoucí oddělení Imunologické laboratoře Thomayerovy nemocnice.
Mikroorganismy jsou ale běžnou součástí našeho života a neměli byste být přehnaně úzkostliví.
Pokud zjistíte, že má vaše víc jak roční dítě zpátky v puse rohlík nebo dudlík, které mu předtím upadly, není třeba se hroutit. Samozřejmě není v pořádku, kdyby se dítě válelo v bahně a jedlo vše, co najde na zemi.
„Život ve sterilním prostředí by ale dítěti spíš ublížil,“ konstatuje Milan Paulík a dodává: „Stačí dítě naučit správné zásady – záchodová mísa nebo boty v předsíni nejsou ta správná hračka.
Ale chlorové přípravky v každodenním životě jsou zbytečné.“
Pískoviště, do kterého nemohou chodit psi a kočky, je pro děti vhodným prostředím
S tím souhlasí i MUDr. Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR a lékař pro intenzivní péči ve VFN.
„Děti se postupně během života setkávají s různými škodlivinami, ale na většinu z nich dokáže jejich tělo přirozeně zareagovat a bránit se.
Nejhorší, co může rodič pro své dítě v tomto ohledu udělat, je, když z něj vychovává ,skleníkové' dítě. Jiná je samozřejmě situace u dětí s vrozenými imunodeficity.“
Liší se přístup k hygieně u zdravých dětí a alergiků, kterých je mezi dětmi stále víc? Rodiče-alergici mají někdy až hysterickou obavu z toho, že dítě alergii zdědí, a tak se ho snaží „odstavit“ od všeho, co by jim mohlo podle nich ublížit – ať jde o prach, domácí mazlíčky, ale i některé druhy potravin. Takový přístup ale není optimální.
Kontakt se špínou v přiměřeném množství stimuluje obranyschopnost dětí
„Je třeba opustit představu, že menší výskyt potenciálních alergenů ve stravě kojence znamená menší výskyt alergických onemocnění. Současné studie prokazují opak. Období mezi čtyřmi a šesti měsíci života je nejvhodnější dobou k postupnému zavádění nemléčné stravy u zdravých, kojených dětí,“ říká MUDr. Jiří Novák z Alergologie a imunologie při Ústřední vojenské nemocnici.
Přídavky kojení mají obsahovat zeleninu, ovoce, maso včetně ryb, slepičí vejce, mouku z obilovin, brambory, rýži, oves a výrobky z mléka. Nové potraviny se zavádějí jednotlivě, pořadí není stanoveno.
„V případě zpožděného zavádění uvedených potravin dochází nejen k významně častější alergii na potraviny, ale také na alergeny inhalační, tedy na roztoče, pyly, plísně a zvířata. Pozdní zavedení lepku zvyšuje riziko dětské cukrovky a celiakie. Riziko alergie významně také zvyšují i diety při mylně stanovených diagnózách alergie, například u kojeneckého ekzému,“ uvádí lékař Novák.
Jak úzkostlivě jste přistupovali ke svým dětem? Napište nám své zkušenosti.
Trocha špíny neublíží: Přehnaná hygiena dětem spíš škodí!
Potvrdili to už i vědci. K zdravému životu každého tvora na Zemi totiž patří i určité vyvážené množství parazitů.
- Už naše babičky věděly, že děti, které si hrají na dvoře mezi domácími zvířaty, bývají zdravější než ty opečovávané v teple domova.
- Pokud tedy úzkostlivě stále něco myjete, desinfikujete a nastavujete pračku jen na 90 stupňů, neděláte moc dobře.
Seznamte se s bacily
Paradoxně právě přehnaná čistota vyvolává více nemoci. Pokud své děti a vše kolem nich od narození neustále myjete a sterilizujete, vystavujete je riziku alergií, astmatu nebo ekzému.
Naopak, infekce a zdravá porce špíny z dlouhodobého hlediska trénují dětský imunitní systém. Odborníci přirovnávají dětský organismus k neprogramované počítači, který potřebuje instrukce. A pokud se seznámí s co nejvyšším počtem různých bakterií, virů, parazitů a plísní, vytvoří si proti nim protilátky a bude pak odolnější.
Nepanikařte tedy, pokud vaše děťátko olízne hračku, která spadla na zem. Nedovolte mu však olizovat tyče v dopravních prostředcích, peníze či mobil.
Bakterie posilují imunitu
Ani podle imunologů byste sterilnost neměli přehánět. Vždyť vaše střeva také nejsou sterilní, tak proč by měla být záchodová mísa? Ať je čistá, ale nemusí být neustále desinfikovaná. Pokud k tomu přidáte sterilizované potraviny a prací prostředky s dezinfekční přísadou, docílíte, že se počet užitečných bakterií sníží až o dvě třetiny. Co to způsobí?
„Imunitní systém se nedostatečně trénuje v boji s parazity a bakteriemi, postupně slábne a často se obrátí proti svému nositeli. Bakterie však pro život potřebujeme, protože nedovolí imunitnímu systému usnout a přestat fungovat,“ říká imunolog MUDr. Martin Hrubiško.
Očkování špínou?
Vědci již dokonce pracují na nové metodě ochrany, která by mohla děti před vznikem alergií zcela ochránit. Jde o jakési „očkování proti alergiím“.
Zkoušejí se látky izolované z bakteriálních stěn a vajíček střevních parazitů. Ty by měly hygienicky nahradit přirozené stimuly imunitního systému. Tedy špínu.