Pozitiva a hlavně negativa sharentingu, příklady ze zahraničí, situace v České republice a především doporučení pro rodiče.
Vysokoškolský pedagog a vedoucí národního projektu zaměřeného na prevenci rizikového chování v prostředí internetu E-Bezpečí Kamil Kopecký na konci prázdnin připomíná (nejen) pro portál E-Bezpečí pozitiva a především negativa zveřejňování fotografií a informací o dětech na sociálních sítí:
Blíží se konec prázdnin a sociální sítě zaplavují statisíce fotografií z dovolených a výletů, na které se rodiče se svými dětmi v průběhu dvouměsíčního volna vypravili.
Ne vždy jsou však fotografie v online prostředí sdíleny a šířeny se souhlasem všech zachycených osob a do online prostředí se dostávají fotografie dětí bez jejich souhlasu, případně o zveřejnění fotografie z výletu či dovolené děti neví. Opět se tedy dostává ke slovu fenomén sharenting.
Sharenting je problémem, ve kterém se na jedné straně střetává právo dítěte na soukromí a jeho ochranu (nezávisle na vůli rodičů) a na straně druhé právo rodičů sdílet s veřejností informace ze života dětí.
Rodiče jsou často považováni za „guardians“ či „gatekeepers“, strážce a ochránce osobních údajů svých dětí a jejich role při poskytování souhlasu s používáním informace je uznána v právních předpisech Evropské unie a v judikaturách Evropského soudu pro lidská práva (Bessant, 2018).
V některých situacích tak toto právo koliduje s právem dítěte na soukromí a jeho ochranu.
Pozitiva a negativa sharentingu
Sharenting na jedné straně přináší některá pozitiva – jak upozorňuje řada autorů (Steinberg, 2017), online prostředí umožňuje rodičům sdílet úspěchy svých dětí, sdílet rady ohledně rodičovství, sdílet své zkušenosti, ale také pochlubit se, jakého krásného potomka rodič má apod.
Sharenting může také podpořit spolupráci rodičů, jejichž děti trpí různým stupněm tělesného či mentálního poškození, umožňuje sdílet dobrou praxi (co rodiče vyzkoušeli a osvědčilo se jim), vzájemně se podpořit, poradit si apod.
Jak již bylo řečeno, sharenting může být také nástrojem ekonomického zisku – ať již pro rodiče či pro jejich děti – a to v dobrém slova smyslu.
Sharenting však s sebou nese řadu negativ – rodiče o svém dítěti prozrazují celou řadu citlivých informací (jako jsou informace o zdravotním stavu dítěte), sdílejí materiály, které lze v budoucnu zneužít k ponižování či kyberšikaně, stejně tak mohou dítě zneužít k posílení a propagaci svého politického názoru či ekonomickému profitu. Problém představuje také to, že rodiče budují bez souhlasu dítěte jeho online identitu – informace o dítěti jsou součástí sociálních sítí, přestože dítě danou službu využívat nechce, případně chce regulovat obsah, který o něm rodiče sdílejí.
Příklady odjinud
Tato situace byla demonstrována např. na instagramovém profilu herečky Gwyneth Paltrow (Cheung, 2019), která nasdílela fotografii se svou 14letou dcerou Apple z lyžování, a to bez jejího souhlasu. Fotografii „olajkovalo“ přes 170 000 lidí. Dcera Apple však reagovala tak, že herečka nemůže bez jejího svolení tyto fotografie sdílet. Přesto však fotografie na Instagramu zůstala.
Čtvrtina Čechů zveřejňuje fotky svých dětí bez jejich svolení | Buď safe online
Aktuálně avast Rodiče socialní sítě 
Jak se čeští rodiče staví k fenoménu sharentingu
Čtvrtina českých rodičů zveřejňuje fotky svých nezletilých dětí bez jejich svolení, aniž by jim zakryla nebo rozmazala tvář. Ženy pak tyto fotky sdílejí o něco častěji než muži. Na svolení se svých dětí ptá pouze 10 % rodičů, tvář svých dětí jich zakrývá ještě méně (8 %). Vyplývá to z průzkumu, který v únoru provedl mezi českými rodiči Avast.
„Rodiče nepřiměřeně sdílí fotky dětí, které jim přijdou nevinné nebo zdánlivě v pořádku – fotka miminka při koupání nebo přebalování, či video školáka s diplomem nebo vysvědčením. To všechno jsou přitom velmi citlivá a snadno zneužitelná data,“ popisuje odbornice na online bezpečnost Julia Szymańska.
Popsanému jevu se říká sharenting. Název vychází z kombinace anglických slov „share“ (sdílet) a „parenting“ (rodičovství) a označuje chování rodičů, kteří na sociálních sítích extenzivně sdílejí fotografie a videa se svými dětmi, nebo informace, které se jejich dětí týkají. Zdánlivě nevinná zábava rodičů však může představovat pro objekty tohoto koníčku, tedy děti, velké riziko.
Proč je sharenting tak nebezpečný?
Jen necelá polovina českých rodičů (43 %) si uvědomuje, že se děti mohou kvůli jejich příspěvkům v pozdějším věku cítit trapně nebo se dostat do nepříjemné situace.
„Jsou to právě rodiče, kdo nese zodpovědnost za vytváření digitální stopy dítěte, která jim zůstane do konce života, aniž by k tomu děti mohly cokoliv říct,“ vysvětluje Szymańska.
„Zatímco lidé ve věku 30 – 40 let mohou mít digitální stopu nanejvýš 15 let starou, dnešní patnáctileté děti mají často na internetu zdokumentovaný celý svůj život, který je tak zároveň přístupný i dalším lidem,” dodává. Více než třetina rodičů (38 %) vnímá sdílení fotek jako zásah do soukromí svých dětí.
Trapné situace však zdaleka nejsou největším problémem, který se s sharentingem pojí. „Tím hlavním rizikem jsou volně dostupná data dětí, která může kdokoli zneužít.
Dvě třetiny dotázaných se obávají, že se fotky jejich dětí dostanou do rukou sexuálních predátorů (66 %) nebo cizím lidem (61 %), strach mají také z toho, aby se dítě na základě zveřejněných příspěvků nestalo obětí kyberšikany (55 %).
V případě, že rodiče dostatečně nedbají na zabezpečení svého profilu nebo virtuálních úložišť, která pro ukládání fotek používají, mohou se tyto obavy snadno stát skutečností,“ doplňuje Szymańska.
Pozor na cizí děti
Pouze 20 % rodičů se ptá na svolení ke zveřejnění fotek, na kterých se vyskytují děti někoho jiného. I v případě, že si sami dáváte pozor, co o svých dětech na svých sociálních sítích publikujete, může nebezpečí přijít ze strany rodičů a příbuzných jejich kamarádů. I vy pak dbejte na to, abyste vždy měli souhlas rodičů, pokud zveřejňujete fotku nebo video s dětmi někoho jiného.
Abyste předešli možným rizikům plynoucí ze sdílení příspěvků týkajících se vašich dětí, doporučujeme držet se několika pravidel:
- Před zveřejněním jakékoli fotky, videa nebo příspěvku, který zahrnuje informace o vašem dítěti, zvažte, zda je vhodný. Představte si, že jde o Vaši fotku. Opravdu by Vám nevadilo, kdyby ji mohl vidět každý?
- Nastavte si správně svůj profil, a to nejlépe tak, aby byl veškerý obsah přístupný pouze lidem, které opravdu znáte. Pozornost věnujte také jeho zabezpečení (nastavte si silná hesla a využijte např. možnost dvoufázového ověření).
- Pomozte nastavit profil i svému dítěti, aby mělo kontrolu nad tím, kdo jej kde označuje.
- Pokud používáte nějaké online úložiště, pravidelně jej zálohujte a ujistěte se, že je Váš účet zabezpečený a nastavený na nejvyšší možnou úroveň soukromí.
Další tipy a zásady, jak chránit svoje děti na internetu, najdete v sekci Pro rodiče.
Nově jsme pro vaše děti připravili i nový online kurz. Témata kurzu pokrývají seznamování na internetu, řešení výhrůžek, odhalování falešných profilů, nebo prevenci kyberšikany. Scénáře jednotlivých částí kurzu připravil influencer Jirka Král v spolupráci s odborníky na internetovou bezpečnost, Avastem a E-Bezpečí.
začít kurz teď
Zdroj fotky: McKaela Lee // Unsplash
avast Rodiče socialní sítě
GDPR znamená pro školy víc administrativy, fotky dětí ale můžou zveřejňovat dál
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: GDPR škola děti ochrana ochrana dat ochrana dětí
Na nové nařízení se připravuje i základní škola ve Vodičkově ulici v Praze. Kvůli GDPR tam vytvořili nový souhlas se zpracováním osobních údajů dětí. Rodiče ho dostali v dubnu, říká Radiožurnálu ředitelka školy Dagmar Zelená.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Co znamená GDPR pro školy?
„Napsali jsme, že se jedná o informovaný souhlas s udílením nějakých důležitých dat cestovním kancelářím, pojišťovnám, když děti vyjíždějí někam ven, totéž se týká i fotek umisťovaných na web,“ popsala postup.
Pro školu unijní nařízení znamená víc administrativy, žádná velká opatření ale podle Zelené nejsou potřeba.
Změny škola udělala v používání a zabezpečení počítačů, na kterých jsou osobní data nebo účetnictví. Odstraňovat fotky z webu nebo nástěnek se nechystá. A není to ani nutné, dodává mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.
Zveřejňování fotek
Děti můžou přijít o e-mail či profil na sociální síti. Kvůli GDPR budou potřebovat souhlas rodičů
Číst článek
„Zveřejňování rozumného množství ilustrativních fotografií z akcí školy na webových stránkách v případě, že se nejedná o fotografie zaměřené na konkrétní jednotlivce a ti nejsou označeni, lze podle našeho názoru provádět v oprávněném zájmu školy. Ten je v souladu s veřejným zájmem na zachycení historie školy včetně přiměřené prezentace její činnosti,“ vysvětluje Balážová.
Detailnější fotky, jméno a třídu pak může škola podle ministerstva dál zveřejňovat se souhlasem žáka, případně rodiče. Jde třeba o informaci ve školním časopisu, že žák vyhrál soutěž nebo o podepsaný výkres na nástěnce. Ani tam ale není souhlas vždy nezbytný, říká František Halada z Asociace ředitelů základních škol.
„Může to být ošetřeno pochopitelně jako oprávněný zájem školy, pokud mají ve školním vzdělávacím programu, že dětí malují, a že si vystavují práce ve škole.“
Obnovení souhlasů rodičů
Většinu povinností o ochraně osobních údajů školy plní už podle stávajícího zákona, dodal Halada. Doporučuje ale, aby si obnovily souhlasy rodičů se zpracováním údajů. Za nesmysl označil to, že by učitelé už nemohli známkovat děti před ostatními žáky.
Povědomí o nové ochraně osobních údajů roste. Připravuje se na ni přes 80 procent podnikatelů
Číst článek
Za pravdu mu dává i ministerstvo školství. „Apelujeme na aplikaci rozumného přístupu ke zpracování osobních údajů. Sdělení známek dětem bude zřejmě nezbytné k zajištění průběhu vzdělávání ve třídě a tedy pravděpodobně v oprávněném zájmu správce,“ přiblížila mluvčí Balážová.
Podobné je to podle resortu například u jmenovek na skříňkách v šatně. Označené můžou být tak, aby si je dítě poznalo. Údaje ve třídní knize může škola chránit například tím, že ji učitel o přestávce zamkne do šuplíku v katedře, uvedlo ministerstvo.
Resort kvůli nařízení GDPR vytvořil pro školy manuál, kde najdou i vzor takzvané směrnice o nakládání s osobními údaji. Tu by mělo od konce května mít každé vzdělávací zařízení, stejně jako pověřence pro ochranu osobních údajů.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Vystavování fotek přátel, rodiny a třetích osob
Omezte přístup ke svým fotografiím na internetu tak, aby byly přístupné jen vašim dobrým známým.
| Téměř každý má dnes založený profil na nějaké sociální síti. Zde bývají zpravidla uveřejňovány i fotografie dotyčné osoby, jejích přátel a dalších osob. |
V zásadě smějí být fotografie fyzické osoby pořízeny a použity jen s jejím svolením. V praxi se zřejmě nebudeme ptát každého ze svých přátel, jestli souhlasí s umístěním fotky, na které je také zachycen, na web.
Pokud však přímo projeví nesouhlas, měli bychom fotku z webu odstranit, jinak se jejího odstranění může osoba domáhat i soudně. Souhlas s pořízením fotografie neznamená automaticky i souhlas s jejím zveřejněním.
Je třeba podotknout, že i děti mohou mít způsobilost vyjádřit souhlas či nesouhlas se zveřejněním své fotografie, a to dle stupně jejich rozumové úrovně.
Svolení fotografované osoby není třeba, použijí-li se fotografie k úředním účelům na základě zákona.
Avšak i soukromá osoba si může pořizovat a vystavovat fotografie bez souhlasu fotografovaného, pokud fotografie vznikla pro vědecké a umělecké účely či pro tiskové, filmové, rozhlasové a televizní zpravodajství.
Objeví-li se tedy vaše fotografie, kde jste zachycen jako účastník protestní akce, na stránce on-line deníku, je to v pořádku a provozovatel stránek tím nic neporušuje. I v těchto případech však použití fotografie nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby.
Každé zveřejnění vašich fotografií a fotografií vaší rodiny doporučujeme každopádně dobře uvážit. Jakmile se fotografie stane veřejně přístupnou, je nemožné zabránit jejímu šíření a případnému zneužití.
Pak hrozí, že si někdo přisvojí identitu osoby na fotografii či fotografii upraví s cílem osobu difamovat.
Fotografie intimního charakteru by pak neměly být zveřejňovány vůbec, neboť ke komu se fotografie dostaly a jak byly použity, se již nikdo nedopátrá.
Zejména děti si nemusí plně uvědomovat možné důsledky zveřejnění svých fotografií na internetu, proto je důležité poučení a dozor rodičů. Obzvláště by rodiče měli dbát na to, aby děti nikdy nezveřejňovaly společně s fotografií údaje, dle kterých by je bylo možné reálně vyhledat.
Co se týče fotografie jakožto autorského díla, je vystavování na internetu užitím díla ve formě jeho šíření. Nejste-li autorem fotografie, potřebujete k jejímu zveřejnění souhlas autora. Výjimkou z povinnosti opatřit si souhlas je např. použití fotografie u recenze na danou fotografii, je však třeba uvést autora.
Další články v této kategorii
Fotky v éře GDPR. Co můžete bez obav zveřejnit?
Prakticky každým mobilem dnes pořídíte fotku nebo video, řidiči si do aut dávají kamery pro záznam jízdy, stejně tak vidíme kamery na helmách motorkářů, lyžařů a dalších sportovců.
Při pohybu na veřejných prostranstvích naše kroky monitorují kamerové systémy, které ale stále častěji instalují i majitelé soukromých nemovitostí k ochraně svého majetku. A do toho se nám čas od času nad hlavou prožene dron.
Obzvlášť ve městech téměř neuniknete tomu, aby vaši podobu někdo nezaznamenal.
Pořízení takového záznamu a jednoduchost jeho masového rozšíření přes internet může často představovat významný zásah do soukromí každého z nás. A naopak sami můžeme zveřejněním fotky nebo videa poškodit práva druhých. Je proto dobré si vyjasnit, jak se k této situaci staví právní úprava se zaměřením nejen na ochranu osobních údajů.
Dvě úrovně právní ochrany
Téma oprávněnosti pořizování audiovizuálních záznamů se v poslední době objevilo zejména v souvislosti s příchodem GDPR, které mimo jiné připomnělo, že i fotografie či kamerový záznam jednotlivce obsahují osobní údaje a musí se s nimi podle toho nakládat.
Regulatorní rámec týkající se fotografií a audiovizuálních záznamů má kromě GDPR ale i druhou, obecnější sféru zakotvenou v občanském zákoníku.
Ten se v této souvislosti zaměřuje především na ochranu před neoprávněnými zásahy do osobnosti jednotlivce a jeho soukromí s tím, že každý se musí této ochrany sám aktivně domáhat, na rozdíl od veřejnoprávního GDPR, kde je celospolečenský zájem uplatňován k tomu pověřeným úřadem.
Přestože fotografie zachycující podobu jiné osoby obsahuje osobní údaje, nelze si bezvýjimečně myslet, že její pořizovatel bude pokaždé podléhat regulaci GDPR a že nad ním bude mít Úřad pro ochranu osobních údajů pravomoc. Rozhodující totiž je, kdo, jakým způsobem a za jakým účelem záznamy pořizuje.
Kdy se aplikuje GDPR a kdy občanský zákoník?
Smysl a účel GDPR není postihnout veškeré nakládání s osobními údaji. Dodržování pravidel v takto nesmírně obecně vytyčené množině by nezvládl kontrolovat žádný úřad na světě.
Aby do hry vstoupila veřejnoprávní ochrana osobních údajů představovaná zejména nařízením GDPR, musí nejprve docházet k jejich zpracovávání.
To má v nařízení svou definici a zjednodušeně řečeno se jedná o činnost, kterou správce s osobními údaji provádí za určitým účelem a z určitého pohledu tak činí systematicky.
Ke zpracování tak nebude docházet při běžném nahodilém pořizování fotografií pro osobní účely. Autor takové fotografie či záznamu nemůže být označen za správce osobních údajů a příslušný úřad vůči němu nebude moct nijak zasáhnout. Cítíme-li se ale takovým záznamem poškozeni, musíme se ochrany svých práv ujmout sami prostřednictvím občanského zákoníku.
Pokud máte obavu, že Vaše činnost již určité znaky systematičnosti naplňuje, a že se tím pádem jedná o zpracovávání ve smyslu GDPR, nesmíme zapomenout upozornit na výjimku z věcné působnosti GDPR zakotvenou v čl. 2 nařízení, která právě na případy zpracovávání fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností pamatuje a ze své působnosti je vyjímá.
I když tak budete některé fotografie zachycující osobní údaje de facto zpracovávat ve smyslu GDPR, nařízení se na vás přesto nebude vztahovat, budete-li tak činit výhradně pro osobní, a nikoliv komerční účely.
Lze tak shrnout, že jakékoliv zachycení podoby jiné osoby na vizuální záznam, dle kterého je možné určit její totožnost, musí vyhovovat pravidlům občanského zákoníku, ale pouze systematická činnost naplňující definici zpracovávání osobních údajů pro jiné než ryze osobní či domácí účely musí navíc respektovat nařízení GDPR.
Jak funguje ochrana podle občanského zákoníku?
O tom, zda někdo svým jednáním narušuje vaše právo na ochranu soukromí a podoby, rozhoduje především to, zda jste k takovému jednání dali svolení, respektive zda jste vůči němu nedali jasně najevo svůj nesouhlas.
Svolení podle občanského zákoníku ovšem nelze zaměňovat se souhlasem, jak jej používá GDPR, totiž se souhlasem jako jedním z právních titulů pro zpracovávání osobních údajů, který musí naplňovat poměrně přísná kritéria.
Zákoník je v tomto ohledu méně formální a jako svolení se bude počítat jakékoliv svobodné a vážné vyjádření vůle, ze kterého vyplývá, že se zachycením své podoby nemáte problém.
Udělit svolení tak můžete třeba i mlčky tím, že se proti pořízení záznamu neohradíte; automaticky tak umožňujete i jeho šíření.
To však musí být provedeno obvyklým a předvídatelným způsobem, což zákoník nijak blíže nespecifikuje, a tento pojem je tak ponechán k výkladu dle konkrétních okolností. V obou případech máte právo svůj souhlas odvolat a domoct se smazání fotografie či jejího stažení, pokud už došlo k jejímu rozšíření.
Co s fotkami z oslav?
Jako příklad činností mimo režim regulace GDPR lze uvést oslavu narozenin či jinou událost, na které se sejde skupina přátel. Pokud hosté vědí o tom, že jsou fotografováni, a nijak se vůči tomu neohradí, lze jejich souhlas vztáhnout i na následné zveřejnění fotek v rámci oslavencova profilu na sociální síti, jelikož to je v dnešní době takřka „standardní postup“.
Zcela jiná situace by ovšem nastala tehdy, pokud vyfotíte osobu, která na večírku třeba usnula v nějakém nelichotivém stavu. V případě, že takovou fotografii navíc bez svolení zveřejníte na internetu, jednáte protizákonně a poškozený se na vás může domáhat mj.
odškodnění prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti. Přičemž otevřenost, propojenost a nekontrolovatelnost internetu může významně přispět k závažnosti takto způsobených následků.
Zásadní poškození reputace se pak může mimo jiné projevit i ve výši odškodnění přiznaného soudem.
Stejný princip můžeme aplikovat například na koncerty nebo jiné veřejné akce. Fotografie tančících a bavících se lidí může být zveřejněna, zatímco snímek, který by zachycoval například viditelně opilého účastníka akce, může zadělat tomu, kdo jej zveřejnil, na problémy.
Soukromé užívání kamer
Hlídáte-li svůj soukromý pozemek kamerovým systémem se záznamem, který však může zachytit i podobu dalších osob, správně tušíte, že se jedná o systematickou činnost, a tím pádem o zpracování osobních údajů.
Nicméně pokud tak činíte v rámci své osobní potřeby, jedná se o výše zmiňovanou výjimku z aplikace GDPR.
V této souvislosti ale upozorňujeme, že je nutné vyvarovat se nepřiměřeně rozsáhlého monitorování veřejných prostranství v okolí nemovitosti, například ulice vedoucí kolem domu či sousedova pozemku, což by mohlo způsobit nepoužitelnost této výjimky.
Jiná situace nastane v případě používání kamer v automobilech či na helmách (moto)cyklistů nebo sportovců. Režimu GDPR se zcela vyhneme, jedná-li se o nahodilé používání kamery pouze v rámci určité volnočasové aktivity pro naši osobní potřebu, například při závodech. V takové situaci se nebude vůbec jednat o zpracování osobních údajů.
Provozujete-li ve vozidle kameru, která trvale zaznamenává okolní provoz, zbystřete.
Jelikož dochází k systematickému zaznamenávání velkého množství registračních značek a obličejů ostatních řidičů a kolemjdoucích, pod režim GDPR tato činnost spadá.
Nicméně netřeba panikařit, neboť takový druh zpracovávání GDPR umožňuje na základě právního titulu, kterým je nezbytnost pro ochranu vašich oprávněných zájmů.
Takto pořízený záznam však půjde využít jen pro tento účel, kdy se skutečně bude jednat o vaše oprávněné zájmy, typicky v rámci vyšetřování dopravní nehody policií, při zjišťování vašeho nároku na pojistné plnění pojišťovnou či při vymáhání škody před soudem. Pokud byste chtěli ale svůj záznam z jízdy zveřejnit na internetu, bude vaše počínání s největší pravděpodobností protizákonné, pokud ze záznamu neodstraníte veškeré osobní údaje.
Závěrem…
I když jsme si možná mnozí na všudypřítomnost záznamových zařízení zvykli, je vhodné si uvědomit, že někteří mohou být na ochranu svého soukromí mnohem citlivější.
V takových situacích nesmíme zapomínat na obecnou občanskoprávní ochranu soukromí a podoby každého člověka, která může být zachycována a šířena jen s jeho svolením.
GDPR tak není jediným předpisem, který je nutné při nakládání s fotografiemi a záznamy brát v potaz.
Školy se začínají potýkat s GDPR. Začerňují fotky z výletů, zamykají třídní knihy
- 1) Proč slyším o GDPR ze všech stran právě v posledních týdnech a co ta zkratka vlastně znamená?Pod zkratkou GDPR se skrývá obecné nařízení o ochraně osobních údajů (z anglického General Data Protection Regulation). Nařízení schválili evropští zákonodárci na jaře 2016 a dali podnikům a institucím, které využívají osobní data Evropanů, dva roky na to, aby se na nová pravidla připravily. Nařízení nabylo ve všech státech EU účinnosti 25. května.
- 2) Osobní údaje se však chrání už teď. Dokážete v jednom souvětí shrnout změny, které mě jako běžného občana – uživatele čekají?Především dostanete nové informace. Nařízení totiž klade důraz na transparentnost, to znamená, že všechny firmy a instituce, které pracují s osobními údaji občanů, je budou muset informovat o tom, co s údaji o nich dělají. A získáte také nová práva, například právo žádat výmaz svých údajů z marketingových databází. Zvlášť v internetovém prostředí pak bude vítanou novinkou právo na přenositelnost. To umožní občanům zdarma žádat přenos svých osobních údajů od starého správce, například poskytovatele e-mailové schránky, k novému.
- 3) Týká se to i sociálních sítí? E-mailů?Ano. Nařízení reaguje právě na rozvoj nových technologií a komunikačních nástrojů, které v 90. letech, kdy vznikala stará evropská směrnice o ochraně osobních údajů, často ještě vůbec neexistovaly.
- 4) Jak zjistím, která data o mně kdo uchovává? Můžu se přímo zeptat?Ano. Správce nebo zpracovatel osobních údajů, od soukromých firem přes státní úřady, nemocnice až po neziskové organizace, vám musí sdělit, jaké osobní údaje o vás zpracovává a jaký je účel tohoto zpracování. Pokud organizace jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů – toho musí podle GDPR povinně mít například nemocnice, státní úřady, internetové vyhledavače nebo také mobilní operátoři – můžete se s dotazy obracet přímo na něj. V ostatních případech na jednatele nebo na zaměstnance, s nímž jste v minulosti komunikovali.
- 5) Firma odmítá moje data smazat, nekomunikuje. Jak postupovat dál?V takovém případě můžete podat podnět k Úřadu pro ochranu osobních údajů, aby situaci prošetřil.
- 6) Informace o mně jsou na internetu nepravdivé nebo staré, jak se bránit?Kontaktujte správce nebo zpracovatele dat, tedy například provozovatele internetových stránek, a požádejte ho o opravu osobních údajů. Vyhovět podle nařízení musí bez zbytečného odkladu.
- 7) Ve své živnosti mám několik databází zákazníků, existuje jednoduchý návod, co smazat, a co ne?Na tuto otázku jednoduchá odpověď neexistuje. Nařízení dává pouze obecný návod a je na každé společnosti či živnostníkovi, aby si udělal analýzu osobních údajů, které o svých zákaznících, ale také třeba zaměstnancích, má a z jakého titulu je sbírá. Titulem opravňujícím ke sběru dat může být plnění smlouvy, plnění zákonné povinnosti, oprávněný zájem nebo také souhlas se zpracováním osobních údajů. Je na vás, abyste posoudili, zda takové oprávnění máte. Pokud ne, musíte osobní údaje smazat.
- 8) Mohu se povinnosti provádět vstupní analýzy k GDPR vyhnout tím, že všechny zákazníky, zaměstnance a lidi, s nimiž přicházím do kontaktu, požádám o souhlas se zpracováním osobních údajů?Nikoliv. Naopak kvůli sbírání souhlasů v případech, že je nepotřebujete, protože vás ke zpracování opravňuje jiný titul – například povinnost plynoucí ze smlouvy – můžete od Úřadu pro ochranu osobních údajů dokonce dostat pokutu. Takové chování totiž úřad považuje za klamavé. Může v lidech vzbuzovat mylný dojem, že souhlas mohou později odvolat a správce bude muset na základě toho jejich údaje vymazat.
- 9) Kdo firmám a živnostníkům poradí s otázkami kolem nových pravidel ochrany osobních údajů?V nabídkách poradenství se předhánějí advokátní kanceláře a nejrůznější konzultantské společnosti. Levnější je ale obvykle hledat pomoc u profesních organizací, jako je třeba Svaz průmyslu a dopravy nebo Hospodářská komora. Některé – například Česká stomatologická komora – zveřejnily také metodiky a návody, jak se na GDPR připravit. Základní otázky kolem nařízení zodpoví také ChatBot vytvořený ve spolupráci Svazu průmyslu a dopravy, ministerstva vnitra a společnosti IBM. Pokyny a výkladová stanoviska k novému nařízení jsou k dispozici také na webu Úřadu pro ochranu osobních údajů.
- 10) Týká se GPDR i úřadů či občanských spolků? Budou se data mazat i tam?Evropské nařízení o ochraně osobních údajů se týká všech, kdo pracují s osobními údaji. Státní instituce, neziskové organizace, ale také bytová družstva nebo společenství vlastníků v tom nejsou výjimkou. To ale neznamená, že by musely osobní údaje hned mazat. Zvlášť státní instituce až na výjimky totiž sbírají osobní údaje ze zákona. Totéž platí také o osobních údajích vlastníků bytů nebo nájemníků, které sbírají společenství vlastníků jednotek.
- 11) Český zákon o zpracování osobních údajů, který reaguje na GDPR, teprve projednává sněmovna. Znamená to, že se Češi budou muset začít řídit novými pravidly až poté, co politici zákon schválí?Ne. Nařízení je přímo účinné ve všech zemích Evropské unie. Bez ohledu na stav projednávání národních adaptačních zákonů začala ve všech členských zemích Unie nová pravidla platit 25. května. Členské státy si ve svých předpisech pouze mohou upravit ty oblasti, kde to Brusel výslovně umožnil. Nastavit si tak mohou například věk, do nějž budou muset zpracování osobních údajů dětí odsouhlasit rodiče. Oscilovat může mezi 13 a 16 lety. Český návrh zákona také snižuje pokuty, které hrozí za porušení nových pravidel orgánům veřejné moci, a nově upravuje i fungování Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Zveřejňování fotek dětí na sociálních sítích nemusí být bezpečné. Rodiče riskují
V roce 1932 byl unesen ze své postýlky dvacetiměsíční syn slavného letce Charlese Lindbergha. Dítě únos nepřežilo. V roce 1973 byl unesen adolescentní John Paul Getty, který téměř zázrakem své brutální věznění přežil, ale již nebyl schopen zařadit se do běžného života.
Posledních třicet let byl paralyzovaný a odkázaný na pomoc druhých. Smrt v roce 2011 byla pro něho vysvobozením ze zcela zničeného života.
Co tyto dva únosy spojuje? Obě rodiny unesených dětí byly známé a bohaté. Tak málo stačilo k lidským tragédiím. Ovšem ve třicátých i sedmdesátých letech minulého století nebyl internet.
Informace se šířily výrazně pomaleji a také jich bylo méně. Přesto si je zločinci opatřili.
Přečíst článek ›
Současný svět je zahlcen obrovským množstvím snadno dostupných informací, které mohou být přínosné, ale i zcela zavádějící, nepřesné, zkreslené či nepravdivé. S tím se potýkají i současní rodiče, kteří mají starost o své děti.
Přesto se dopouštějí, nejspíš nevědomě, velmi nebezpečného jednání. Na straně jedné se brání vyvěšování fotografií z mateřské či základní školy, kde nikde není uvedena adresa, jméno dítěte ani socioekonomický status rodiny, v níž vyrůstá.
Na straně druhé klidně na sociálních sítích zveřejňují fotografe, které v budoucnosti mohou vést ke snížení důstojnosti dítěte. Roztomilé batole sedící na nočníku nebude za deset let kudrnáčkem s nahatou prdelkou, ale pubescentem.
V tomto náročném vývojovém období může být obklopen skupinou vrstevníků, kteří fotografii zneužijí k jeho zesměšnění.
Nemalé množství rodičů si také libuje ve zveřejňování své dokonalé a krásné rodiny včetně majetkového blahobytu. Fotografie dítěte, které sedí uprostřed luxusních hraček rozházených po naleštěné podlaze, v jehož pozadí je vidět moderní obývací prostor s originálními obrazy na stěnách a s výhledem do udržované zahrady, říká zloději: Pojď do mého domu a něco si vyber!
Šťastná rodina může být jen iluze
Jaká může být motivace rodičů ke zveřejňování majetku a rodinné iluze? Ukázat přátelům a známým, že se mi dobře daří? Pokud je rodič člověk, který je přátelský, vyrovnaný a empatický, je obklopen přáteli, kteří to o něm vědí a upřímně mu to přejí. Nemusí to tedy zveřejňovat na sociálních sítích. Tito zralí dospělí rodiče to také většinou nedělají. Ti ostatní, kteří si zveřejňováním svých pseudoúspěchů potřebují získat respekt, ho stejně nezískají. Žádné skutečné přátele nemají.
Přečíst článek ›
U lidí ve svém okolí vyvolají jen ještě výraznější negativní emoce a nikdy nikoho nepřesvědčí o svém skutečném šťastném bezproblémovém prožívání. Většinou tito neoblíbení lidé marně celý život na štěstí a radost jen čekají, třebaže žijí v blahobytu materiálním. Proto si to sami sobě musí nakašírovat.
Pěkný dům a zdravé dítě na fotografii není důkazem skutečné radosti ze života a opravdové lásky k dítěti. Královská anglická rodina se také na společných fotografiích statečně usmívá a málokdo věří v jejich láskyplné soužití. Svým přátelům můžeme sdělit jakoukoliv intimní informaci o nás i o našich dětech. Proto jsou to přátelé.
Těm ostatním raději nesdělujme nic.
Pomsta bývalému partnerovi
Velmi častá motivace ke zveřejnění rodinného blahobytu je také pomsta bývalému partnerovi. Náš/naše ex má trpět, když vidí krásnou rodinu a luxusní dům, ve kterém konečně můžeme dýchat a jsme šťastni. Předcházející partner/partnerka má trpět. Každé partnerství se může dostat do krize a odchod ze vztahu může být i vyřešením vzájemných problémů.
Ovšem to, jak z partnerství odejdeme, o nás něco vypovídá. Veřejná dehonestace předcházejícího vztahu a zveřejňování intimních informací o bývalém partnerovi/partnerce signalizuje, že se dosud pomstou posedlý jedinec se ztrátou kontroly nad ex nevyrovnal/a.
Msta nic dobrého pro jeho/její emoce nepřináší. Nedojdou ke zklidnění a nebudou schopni pokračovat smysluplně v novém vztahu. Ovšem ex to ví. Je rád/ráda, že má konečně klid a může začít nový život s lepším partnerem/partnerkou. Tentokrát bude opatrnější.
V soužití s nezralou a nevyrovnanou osobností získal/a zkušenost, kterou v obchodě nekoupí.
Přečíst článek ›
Schopnost žít v intimním vztahu, tudíž založit si fungující rodinu, není dána každému dospělému člověku. Pokud někdo o sobě veřejně vykřikuje, jak je šťastný a jak momentálně žije s perfektním partnerem/partnerkou, nebývá to pravda.
Lidé, kteří ve fungujícím vztahu žijí, jsou zralými jedinci, kteří nic sami sobě nemusí předstírat a nepředstírají to ani na veřejnosti. Žijí svůj soukromý život, vychovávají děti a jsou schopni pro ně vytvořit bezpečné prostředí. Zralý dospělý člověk zvládne výchovu potomka i tehdy, když se vztah s druhým rodičem rozpadne a na péči zůstane sám.
Nezralý rodič, neschopný přijmout roli dospělého člověka, bude nutně potřebovat sám sobě nalhat, že je dokonalý. Sociální sítě mu v tom budou pomáhat.
Co tedy skutečně sdělujeme zveřejňováním intimních detailů z našeho soukromí? Oslovujeme především kriminálníky. Klidně si můžeme na dveře našeho domu vyvěsit ceduli: Zloději a násilníci! V mém domě jste vítání.
Vykraďte můj dům! Ubližte mému dítěti! A neodpustím si připomínku na závěr. Neexistuje zabezpečovací systém, který vás, vaše blízké či váš majetek stoprocentně ochrání. Bezpečí si nemůžete koupit.
Můžete se jen bezpečně chovat.
Diskuze Bývalý přítel zveřejňuje fotky mé dcery
Velikost písma:
Rada bych obnovila toto tema a zeptala se. Partner meho exmanzela neustale
zverejnuje fotky naseho syna. Je v tom umysl provokovat.
Ale ja nesouhlasim
celkove se zverejnovani fotek deti kdekoliv na sitich a tato pani dava tyto
fotky verejne. Ne jen pro pratele.
Ne nutne mit k tomuto zverejneni souhlas
obou rodicu a smi vubec takove cotky zverejnovat nekdo, kdok diteti nema zadny
pravni vztah? Dekuji.
@Anonymní píše:
Rada bych obnovila toto tema a zeptala se. Partner meho exmanzela neustale
zverejnuje fotky naseho syna. Je v tom umysl provokovat. Ale ja nesouhlasim
celkove se zverejnovani fotek deti kdekoliv na sitich a tato pani dava tyto
fotky verejne. Ne jen pro pratele.
Ne nutne mit k tomuto zverejneni souhlas
obou rodicu a smi vubec takove cotky zverejnovat nekdo, kdok diteti nema zadny
pravni vztah? Dekuji.
Teoreticky bez souhlasu nesmí, prakticky těžko říct co by s tím soud
udělal a jestli je fakt nutný souhlas třeba obou (expartner to může
povolit).
Tam je pak důležité i to, jestli těma fotkama byla způsobena
nějaká újma – využívá je komerčně? K pornu? K propagaci? K pomluvám?
Nejsem si jistá, jak by se soud zachoval v případě, že by třeba
zveřejnila jen jejich společnou fotku se synem nebo syna na nějaké akci,
zvlášť tedy se svolením jednoho z rodičů.
Jak moc je problém závažný? Není to z tvé strany jen zbytečné
zveličování?
Ne. Jde opravdu jen o fotky, kde je syn samostatne. O to mi nejde. Jen
pokud jsem byla s partnerem, oba jsme toto respektovali. Tim, ze fotky davam
verejne na fb a do jinych siti, vyjadruji souhlas, ze tato fotka muze byt
kymkoliv pouzita. Toto mi vadi.
@Anonymní píše:
Ne. Jde opravdu jen o fotky, kde je syn samostatne. O to mi nejde. Jen pokud
jsem byla s partnerem, oba jsme toto respektovali. Tim, ze fotky davam
verejne na fb a do jinych siti, vyjadruji souhlas, ze tato fotka muze byt
kymkoliv pouzita. Toto mi vadi.
Jen malá poznámka – tohle v žádném případě není pravda. K fotce a
k jejímu použití se vztahuje poměrně striktní omezení a jakékoliv
kopírování takového obsahu (i kdybys jí měla sebevíc veřejně) je
zakázáno bez souhlasu majitele fotografie a případně i zákonného
zástupce nezletilého dítěte.
@Anonymní píše:
Tim, ze fotky davam verejne na fb a do jinych siti, vyjadruji souhlas, ze tato
fotka muze byt kymkoliv pouzita. Toto mi vadi.
kdo ty fotky dělal. Ty nebo ona? okud ty tak jí napiš že porušuje
autorský zákon.
Pokud si ty fotky dělá sama a ještě k tomu má k šíření souhlas
jednoho z rodičů tak s tím asi nic neuděláš. Max požádej ex aby to
nedělala( a tím bych začal).
To že si syna fotí a „chlubí“ je určitě lepší varianta než kdyby
jí vadil. Fotky veřejně by mi ale vadily hodně! Proto raději třeba
vlastní mámě nahrávám fotky já a nastavuji soukromí. Jestli je rozumná,
tak jí pošli nebo expartnerovi nějaký odkaz na článek proč si to
nepřeješ př. http://tn.nova.cz/…-rodicu.html
proč je důležité mít u fotek soukromí.
Dekuji. Jiz jsme to s nimi resili, ovsem bezuspesne. Zajimalo me jen, zda se
muzu branit. Na vsem se shodneme, ale toto mi vadi. Jiz jsem je zadala, aby
fotky upravili aspon pro okruh pratel.
Jen me zajimalo, kdyz to nezverejnuje
expartner jako otec ditete, ale pani, co to nerespektuje, zda se mohu branit.
Jiste existuji autorska prava, jak uvadite, ale tyto fotky se pravidelne
zneuzivaji, co si budeme povidat.
@Anonymní píše:
Rada bych obnovila toto tema a zeptala se. Partner meho exmanzela neustale
zverejnuje fotky naseho syna. Je v tom umysl provokovat. Ale ja nesouhlasim
celkove se zverejnovani fotek deti kdekoliv na sitich a tato pani dava tyto
fotky verejne. Ne jen pro pratele.
Ne nutne mit k tomuto zverejneni souhlas
obou rodicu a smi vubec takove cotky zverejnovat nekdo, kdok diteti nema zadny
pravni vztah? Dekuji.
Nesmí, pokud bys měla žaludek to udat na ospod, budou mít problém
@Moise dekuji. Jen me
zajima, zda se k tomu vztahuje nejaky kodex nemo neco. Nerada bych zasla tak
daleko, ale rada bych necim arvhmentovala pred nimi a docilila nezverejnovat
tyto fotky verejne
@Anonymní píše:
Dekuji. Jiz jsme to s nimi resili, ovsem bezuspesne. Zajimalo me jen, zda se
muzu branit. Na vsem se shodneme, ale toto mi vadi. Jiz jsem je zadala, aby
fotky upravili aspon pro okruh pratel. Jen me zajimalo, kdyz to nezverejnuje
expartner jako otec ditete, ale pani, co to nerespektuje, zda se mohu branit.
Jiste existuji autorska prava, jak uvadite, ale tyto fotky se pravidelne
zneuzivaji, co si budeme povidat.
Partner meho exmanzela neustale zverejnuje fotky naseho syna.
Z tvého příspěvku mi vyplynulo, že tvůj ex žije v homosexuálním
vztahu a tak jsem to pochopila, že jeho gay přítel má z dítěte prostě
radost a uveřejňuje fotografie. POkud je uveřejňuje nová partnerka tvého
ex, tak s ní vytři podlahu. Ať si vystavuje svoje děti. Taky bych byla
naštvaná.
@Anonymní píše:
@Moise dekuji. Jen me zajima,
zda se k tomu vztahuje nejaky kodex nemo neco. Nerada bych zasla tak daleko,
ale rada bych necim arvhmentovala pred nimi a docilila nezverejnovat tyto fotky
verejne
Asi hodně záleží na pracovnicích Ospod, ale ten případ, který já
znám, tak tam zasáhli celkem razantně. A to nešlo o nějakou závadnou
fotku jako třeba nějakou koupačku nebo tak, ale obyčejnou fotku
z oslavy.
@Kobliha51 omlouvam
se, chtela jsem to upravit, ale jiz to neslo editovat. Jde o partnerku
A podle jakého zákona nesmí rodič ukazovat fotku svého dítěte?
@Moise píše:
Nesmí, pokud bys měla žaludek to udat na ospod, budou mít
problém
@Nimie chudáci rozvedene
matky, co uveřejní fotky dětí bez souhlasu otce. kdyby to tak fungovalo, to
by bylo žalob a pláče, jak bidak zakazuje mamince
pochlubit se děckem.
@Moise nevíš na
základě čeho zasáhli? Já žiju v představě, že socialka si troufne to,
co jí dovolis, ale moc práv nemá.