Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích

Pravda.sk

25. 3. 2019

Češi a Slováci. Společenství lidí, kteří kdysi tvořili jeden stát. I když s velmi příbuznými jazyky a podobnou mentalitou, přece jen, najít dva identické národy jde jen stěží.

Jelikož už několik let žiji v ČR, rozhodla jsem se podělit s Vámi o postřehy týkající se rozdílnosti a podobnosti, ať už v chování, gastronomii nebo jazyku obou národů, tedy Čechů a Slováků.

Nutno dodat, že se nejedná o žádnou vědeckou studii, je to jen takové „povídání“ jednotlivce, který vnímá svět a život obou národů přes jejich tradice, zvyky, postoje k rodině, náboženství…

 Snad i tímto způsobem se mi podaří přiblížit Vám alespoň něco z toho, co se na východě Slovenska doposud uchovává a udržuje. Křesťanství má na Slovensku velmi mocné kořeny.

Slováci jsou ve velké míře silně orientovaní na víru, což je skutečnost, která formuje i náš postoj k vnímání církevních svátků. U Vás, Čechů, je to však jiné, Vy nezastíráte, že tady převládají ateisté, čehož důsledkem je ale větší tolerance k menšinám, což na Slovensku v takovém rozsahu nefunguje.

Dnes bych začala příspěvkem „pojednávajícím“ o Velikonocích, svátcích, u kterých je markantnost rozdílů mezi Čechy a Slováky přímo bijící do očí. Důvodem těchto odlišností je již zmiňovaný nestejný postoj k náboženství obou národů, který se zvláště odráží v spojitosti s Velikonocemi, jelikož jsou to svátky křesťanské, potažmo v liturgickém (církevním) roce svátky nejvýznamnější.

Jsem si však víc než jistá, že velká skupina čtenářů se mnou nebude souhlasit oponujíc, že Velikonoce jsou svátkem příchodu jara, a já souhlasím i s tímto výkladem, neboť v minulosti tomu tak bylo. Je však žádoucí nejprve vysvětlit a přiblížit jak, kdy a proč Velikonoce. I když jen velmi zjednodušeným stylem typu „letem světem“.

Kdysi, v dávné minulosti se opravdu Velikonoce slavily jako svátek jara. Avšak Velikonocemi se ještě nenazývaly. Zhruba před 3500 lety si svátek přebrali Židé a pojmenovali ho Pesach. Pesach je oslavou vyvedení a osvobození židovského národa z egyptského otroctví.

Před zhruba 2 tisíci lety začali tento svátek slavit křesťané, takže dostal svůj současný význam, kdy se slaví Ježíšovo zmrtvýchvstání. Slovo Velikonoce vzniklo ze spojení „velké / veliké noci“, kdy byl Kristus vzkříšen, což bylo 3 dny po jeho ukřižování. Velikonoce nemají stanovený pevný datum, je to tzv. pohyblivý svátek.

V západní křesťanské tradici ale připadá neděle velikonoční (zmrtvýchvstání Ježíše) na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti (tato neděle se nazývá astronomická Velikonoční neděle). My si to pojďme ale trochu zkomplikovat. Existuje totiž i tzv.

cyklický úplněk, ten je vypočítán pomocí Mentonového devatenáctiletého cyklu, a může se lišit od astronomického úplňku až o dva dny. Dle něho můžeme Velikonoční neděli slavit nejdříve 22. března, pokud 21. března nastane cyklický úplněk.

 A protože se cyklický úplněk počítá podle devatenáctiletého cyklu, téměř každých devatenáct let se Velikonoce slaví o 28 dní později od astronomické Velikonoční neděle – nejdříve 19. dubna. Je to způsobeno tím, že v daný rok je cyklický úplněk 20. března, což se pro výpočet data Velikonoc nehodí (není to po jarní rovnodennosti). Další cyklický úplněk je až 18. dubna.

Pak se musí odečíst ještě nejbližší neděle a…  A  právě rok 2019 je tím rokem, kdy se Velikonoce slaví opožděně. Tento jev se řadí do tzv. velikonoční paradoxie, do které dále patří slavení Velikonoc o 7 dní dříve nebo o 7 dní později. Velký týden: Samotným velikonočním svátkům předchází Velký týden, nazývaný také Svatým nebo Pašijovým týdnem.

 Už celý Velký týden se ve vzduchu vznáší poněkud jiná atmosféra, nazvala bych ji až duchovní sférou člověka a prostředí. Pro křesťany je to období, které je do sobotní noci vnímáno jako čas smutku a současně i očekávání.

Během Velkého týdne u silně věřících křesťanů nepřichází v úvahu, aby se ve svých domácnostech zabývali fyzicky náročnými pracemi, to vše musí být učiněno, připraveno již před Květnou nedělí. Obzvláště se to týká činnosti posledních tří dnů Velkého týdne.

Pominu-li všechny liturgické obřady, kterých se v tomto období věřící účastní, tak jedinou „povolenou“ fyzickou činností je dolaďování již z gruntu uklizené vesnice, příbytků a příprava svátečních pokrmů, které se však mohou začít konzumovat až po posvěcení  při ranní (malé) bohoslužbě na Velikonoční neděli.

Květná neděle: Velký týden začíná Květnou nedělí, kterou současně končí 40 denní půst. Připomíná se příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. Při bohoslužbách se čte zpráva o umučení Krista, kostely jsou ozdobené kočičkami, kterými v našich zeměpisných šířkách nahrazujeme palmové listy.

 Poslední tři dny Velkého týdne – posvátné třídenní nebo triduum – Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota mají bohatý liturgický obsah a symboliku.

Je to společné pojmenování tří dnů, ve kterých si církev připomíná události našeho vykoupení v jejich historickém pořadí: Kristovu smrt na Velký pátek, Krista uloženého v hrobě na Bílou sobotu a Kristovo zmrtvýchvstání na Velikonoční neděli.Zelený čtvrtek: Je dnem odpuštění a připomenutí si poslední večeře Páně.

Kněží myjí věřícím mužům nohy po vzoru Ježíše. Utichají zvony – „odlétají do Říma“ – a znovu se rozezní na Bílou sobotu.Velký pátek: Den utrpení, ukřižování a smrti Ježíše Krista. V římskokatolických chrámech se v tento den neslouží mše, oltáře jsou bez chrámového roucha.

Všichni věřící se postí od masitých pokrmů a najíst se je možné jen jednou za den do sytosti. Je to den zvlášť zasvěcený vzpomínce Ježíšova utrpení a smrti na kříži. Je to den půstu a pokání. Namísto mše se koná liturgie umučení Páně, která sestává z bohoslužby slova, slavnostní modlitby věřících a zpěvu pašijí.Velký pátek je nejsmutnějším dnem celého liturgického roku.

Bílá sobota: V tento den se neslaví žádné svatosti, ani mše, obřady Bílé soboty se konají po západu slunce v rámci tzv. Velikonoční vigilie (bdění). Během Velikonoční vigilie církev bdí a očekává Kristovo zmrtvýchvstání, katolická církev slaví vigilii už jako radostnou slavnost vzkříšení, znovu se rozezvučí zvony, které od čtvrtka večera mlčeli.

Velikonoční neděle: Nebo také „Boží hod velikonoční, Zmrtvýchvstání Páně, Pascha“. Slaví se Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Jedí se tradiční velikonoční pokrmy – vejce, beránek, paska* (obdoba mazance), víno, cvikla s křenem, syreček – od ranní mše posvěcené.

 Sváteční velikonoční jídlo se nosí do kostela v košíku, který je vystlán vyšívaným ubrouskem a měl by v něm být kousek z každého jídla, které bude na stole – šunka, klobása, kousek uzeného bůčku, vajíčko, trochu syrečku, pasky. Lidé se postaví do řady, košíky si položí před sebe na zem, kněz prochází kolem a svěcenou vodou pokropí jídlo.

Velikonoční snídaně započne až po příchodu s posvěceným jídlem z kostela, kdy se stůl slavnostně prostře a rodina usedne k snídani ve svátečním šatě. Tato, svou výjimečností oslavná snídaně je ve všech rodinách stejná, se stejným jídlem. Je to podobné jako štědrovečerní menu na Vánoce. To samé jídlo se snídá rovněž v pondělí.

V tento den se setkává jenom nejbližší rodinaVelikonoční pondělí: Je vžité ho nazývat i „Pondělkem Beránka“ na památku toho, co se událo prvního dne po sobotě. Den, kdy kluci a mladí muži chodí brzy ráno s pomlázkami a vědry za dívkami, aby jim s vrbovým proutím a studenou vodou předali část jarní svěžesti a vyhnali z nich lenost. Dokonce bych řekla, že voda vede.

 Kolik se jí mine, to už závisí na povaze mužů. Prý čím víc, tím líp. V mnoha domácnostech se nejednou stane, že veškeré ženské osazenstvo po pár návštěvách polévačů nemá nic suchého na sebe. Dívky se pokaždé tváří, že tradici polévání vodou nejsou příliš nakloněny, přesto všechny statečně protrpí chvíle, kdy se na ně vylije plné vědro studené vody. A vědí, proč to tak hrdinsky snášejí.

Těm odmítavým se nezřídka přihodí, že místo nadílky studené vody schytají ránu kýblem do hlavy. Nutno podotknout, že k těmto účelům se do dneška používají vědra převážně plechová, s tím největším objemem. I když i do této oblasti radovánek doputovala jistá inovace a mnohde se dají vidět i vědra plastová, a když mám být upřímná, srážka s plastem bolí o něco méně.

 Někdo by řekl, přímo drsná tradice, je to však zábava a hlavně pořád žijící místní obyčej. Vždyť veselost  a radost jsou charakteristické pro tento den. Další tradicí Velikonočního pondělí, která je stejná jak v Čechách, tak na Moravě a Slovensku, je tradice nejoblíbenější, a tou je obdarování koledníků. Malované kraslice, čokoládová vajíčka, či něco na zahřátí jsou milou odměnou, pro dospělé je třetí zmíněné odměnou obzvláště příjemnou. Já osobně Velikonoční pondělí moc v oblibě nemám, pro mě mají Velikonoce své kouzlo do neděle.Možná si někteří z Vás řeknou „No co, tak nám tu popsala liturgické obřady, zvyky a tradice z krajiny „na východ od ráje a ještě kousek dál…“ Jenomže…, popsala jsem hlavně to, co se u nás doma, na východě Slovenska do dnešních dnů uchovává, a věřím, že uchovávat  ještě dlouho, dlouho bude. O to větší bylo moje rozčarování po příchodu do Prahy, když na Bílou sobotu soused nedbaje důležitosti tohoto dne započal s pílením a štípáním štosu metrovice. Tak neuctivé chování vůči nejvýznamnějším svátkům je v slovenských končinách nepřípustné. Zajisté, ani Slováci nejsou všichni věřící, co mohu ale s určitostí tvrdit, je skutečnost, že i ti nejkovanější komunisté a ateisté tyto významné církevní svátky  respektovali a respektují i navzdory předešlé době temné. Dle mého smýšlení a postoje je svátek svátkem pouze tehdy, pokud alespoň většina společnosti dodržuje příslušné sváteční aktivity. Já osobně se snažím o zachování původního významu a poselství svátků alespoň v mém mikro světě, tedy světě mé rodiny a lidí mně nejbližších.

Budete mít zájem:  Klíšťata: nejvyšší aktivita bývá během května, června a pak v září

Jelikož jsem člověk, který se snaží v jakékoli lidské činnosti jiných hledat něco pozitivního, vzala jsem za vděk i zjištěním, že jednou z hlavních funkcí svátků v Čechách je právě utužování a zintenzivňování příbuzenských vztahů.

 A i když náboženský význam a oslava dávných tradic u velké části populace tady pominuly (kromě Moravy) a jednoduchým motivem svátků se stal odchod a únik z domovů, prostředí, ve kterém se člověk každý den pohybuje, je svým způsobem naplnění sváteční potřeby.

Protože svátečnost znamená odlišnost od každodennosti.

Paska* – velikonoční koláč z kynutého tvarohového těsta, který se konzumuje jako přílohový chléb k šunce, klobáse, vajíčkům. Peče se na východním Slovensku pouze jednou v roce, na Velikonoce.

Hodnocení: (5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zpět na homepage

8 českých velikonočních zvyků, které fascinují cizince

Velikonoce (spolu s Vánocemi) patří mezi jedny z nejzajímavějších českých svátků a tradic. V podobě, v níž se v našich končinách slaví, se mísí vlivy pohanských oslav příchodu jara a křesťanské lítosti nad ztrátou Božího syna Ježíše Krista.

Tento mix specifický pro naši zemi sem každoročně láká tisíce (nebo možná i více) cizinců ze všech koutů světa, kteří touží zažít nefalšovaný dotek cizí autentické kultury. My jsme se rozhodli představit ti Velikonoce tak trochu z jejich pohledu.

Co cizince tak fascinuje na českých Velikonocích?

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zdroj: Pixabay, Stux

 

1. Oslava jara, Zmrtvýchvstání, nebo co vlastně?

Velikonoce pochází ze složení slov Velká-Noc, která přišla po dni, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Zde nacházíme právě přídech křesťanské tradice, jíž je protknut celý průběh českých Velikonoc.

V období komunismu byl náboženský charakter Velikonoc potlačen a ty byly tak povinně vnímány po vzoru pohanských předků jako oslavy jara.

Tento charakter jim ve velké části zůstal až do dnešních dní, ačkoliv se od sametové revoluce a zhroucení komunismu v roce 1989 křesťanské kořeny Velikonoc pomalu obnovují.

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zdroj: Pixabay, haru9999

 

2. Hlavní dny pohanských Velikonoc – neděle a pondělí

V pohanské verzi, která je přijímána většinovou částí naší společnosti, jsou hlavními Velikonočními dny neděle a pondělí, které je zároveň státním svátkem (stejně jako Velký pátek, který je ale obnoveným státním svátkem teprve poměrně krátkou dobu). Velikonoční neděle je zpravidla věnována přípravám na následující pondělní slavnosti. Dámy zdobí vejce, pečou beránky, pánové pletou pomlázky…

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zdroj: Pixabay, Januszj

 

3. Abys neuschla, nechej se vyšlehat!

Tak zní rada, kterou dávají české maminky a babičky svým dcerám a vnučkám. Podle dávných tradic totiž pro ženu vyšlehání pomlázkou znamená, že neuschne, a že bude dlouho mladá a krásná a také plodná.

Proto se celé generace českých žen vždy na Velikonoční pondělí nechávají dobrovolně sešlehávat pomlázkami nadšených koledníků.

A ještě jim za to dávají dárečky, jako jsou vajíčka, sladkosti, nebo alkohol (pro starší koledníky).

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zdroj: Pixabay, Matlachu

 

4. Zdobení vajec

Zdobení vajíček, kraslic, je jednou z nejobvyklejších a nejznámějších českých tradic. Dívky zdobí vejce, které věší jako ozdobu do oken, umísťují do košů, nebo dávají na Velikonoční pondělí chlapcům, kteří je bičují svými pomlázkami.

Dnes již existují široké možnosti zdobení, které tuto zvyklost nesmírně usnadňují – mezi ně patří třeba igelitová „košilka“, kterou namočíš do vody, navlékneš na vajíčko, přitlačíš a máš hotovo.

Nebo se prodávají třeba gelové barvy, které naneseš na speciální igelitové rukavice, v nichž poválíš vajíčko. To pak stačí nechat uschnout a kraslice je na světě.

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zdroj: Pixabay, Congerdesign

 

5. Červená (ne zelená) je symbolem Velikonoc

Červená je nejoblíbenější barvou velikonočních vajíček. A víš proč? Protože symbolizuje energii nového života, který přichází s jarem. Proto si ji někteří na velikonoční čas i oblékají, aby tak symbolizovali štěstí, zdraví a nový život.

6. Plný stůl dobrého jídla

Tradiční jarní svátky jsou u nás spojeny s řadou lahodných pokrmů, které cizincům (i Čechům samozřejmě) nedají spát.

Vedle neskutečné pochoutky, jíž představuje obyčejný chléb s máslem a zužitkovaným obarveným vajíčkem (nebo vajíčkovou pomazánkou), je to mazanec s rozinkami a mandlemi, slaďoučký velikonoční beránek na tisíc způsobů, kynuté jidášky, perníčky, nádivka s kopřivami či špenátem, Božíhodová husa s knedlíkem a zelím a na zapití tučného jídla řízná slivovička! To všechno pohromadě nikde ve světě jen tak nenajdete! Češi zkrátka umějí slavit, to se jim nemůže upřít.

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zdroj: Pixabay, Flockine

 

7. Řehtačkou na Jidáše

Přízrak Jidáše Iškariotského, který zradil Ježíše a vydal jej do rukou nepřátel, se podle tradice na Velikonoce zahání dřevěným chrastítkem nazývaným řehtačka. Konkrétně se jedná o Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou sobotu. Podle jedné tradice chlapci třetí den, v sobotu, navštěvují domácnosti, kde vydávají hluk, dokud nedostanou dar – obvykle peníze.

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zdroj: Pixabay, Frantisek_Krejcik

 

8. Velikonoce trvají téměř týden

Ačkoliv nejznámějším svátkem slaveným u nás je Velikonoční pondělí, ve skutečnosti trvají Velikonoce skoro celý týden. Jedná se o:

Ošklivou středu – den, kdy Jidáš zradil Ježíše.

Zelený čtvrtek – poslední večeře páně. Tradiční den půstu, kdy se nekonzumuje žádné maso a doporučuje se jíst zelená zelenina – symbol jara. V restauracích je dokonce k mání i zelené pivo.

Velký pátek – ukřižování Ježíše Krista. Od roku 2015 znovu oficiálním státním svátkem. Tohoto postu byl zbaven v období komunismu, kdy byly obecně potlačovány náboženské prvky Velikonoc.

Bílou sobotu – den světla. Symbolizuje Jěžíšovo Zmrtvýchvstání. Také poslední den, kdy chlapci obcházejí domy a snaží se zastrašit řehtáním Jidáše.

Velikonoční neděli – příprava na Velikonoční pondělí. Zdobí se vajíčka, pečou beránci.

Velikonoční pondělí – oslava jara, plodnosti a hojnosti.

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích Zdroj: Pixabay, Geralt Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.

Jak se slaví Velikonoce u nás a jak ve světě

A už tu máme Velikonoce. Tento týden, který křesťané označují jako svatý či pašijový, začíná Květnou nedělí a končí nedělí Velikonoční.

Mezi nimi jsou ale i další dny, které mají svoje vlastní jméno – Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. U nás pod velikonoční týden spadá ještě Velikonoční pondělí.

Mezi tradiční zvyky spojené se svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“, kdy se zvony naposledy rozezní na Zelený čtvrtek a až do Velikonoční neděle umlknou.

Pro většinu křesťanů ve světě, ať už jde o katolíky, nebo protestanty je tento svátek především o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Věřící si v kostelech připomínají jeho utrpení, sebeobětování a vzkříšení.

Židé v tomto období oslavují významný svátek Pesach, který je pohyblivý, a právě kvůli němu se mění i výpočet data Velikonoc, neboť Ježíš při poslední večeři se svými učedníky vlastně tento židovský svátek slavil.

Na tomto základě se pak stanovuje Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání, které je hlavní myšlenkou oslavy celých Velikonoc.

Na světě je řada zemí, kultur a společenství, které mají vlastní, a často i ojedinělé způsoby slavení velikonočních svátků. Někde se jedí čokoládoví zajíčci, „šlehají se a polévají“ ženy, jinde se hledají schovaná velikonoční vajíčka či se pouštějí draci.

Velikonoce se totiž vždy prolínaly s původními oslavami jara pohanských národů. Po rozšíření křesťanské víry však tyto lidové zvyky dostaly nový náboženský význam. Pojďme se podívat na zajímavé světové tradice, pak na ty naše a nakonec si užijte pár tipů na šperky, které se k oslavám jara hodí nejvíce.

Nechte rozkvést své ušní lalůčky, hrdlo či ladné paže.

Budete mít zájem:  Máte urologické potíže? Právě teď roste zlatobýl

Velikonoce ve světě:

USA

Ve Spojených státech amerických (anebo jednoduše v USA) slaví velikonoční svátky opravdu zajímavě. Vajíčka se barví na řadě míst, ale Američané spojují tuto tradici s velkolepou událostí zvanou „Easter Egg Roll“, která se pravidelně odehrává na trávníku před Bílým domem.

Americký prezident pozve děti a ty na zahradě hledají ukrytá čokoládová vajíčka, která schoval tzv. Velikonoční zajíček. Každý rok se slavnost nese v originálním duchu a ta letošní se zaměří na zdravý pohyb dětí a bude propagovat zdravý životní styl. Hledání vajíček pochází z Evropy a do Nového světa ji s sebou přinesli osadníci ze starého kontinentu.

Samotné „Easter Egg Roll“ má dlouho tradici a v Bílém domě se koná už roku 1878.

Velká Británie

Velká Británie se pyšní celou řadou zvyků, které se mění podle jednotlivých hrabství. Často se například tančí tzv. „Morris Dancing“, neboli velikonoční lidový tanec. Tanečníky, kteří mají na holeních přivázané zvonky, doprovází při složité choreografii hudba. Nechybí jim ani palice, jež představují meče.

Zvláštní součástí choreografie je mávání kapesníčkem. V rámci křesťanské linie velikonočních svátků je významný Zelený čtvrtek, kdy si lidé nechávají žehnat posvěceným olejem. Časté je i symbolické omývání nohou. V tento den se rovněž královna Alžběta II.

na základě tradice setkává se staršími občany a obdarovává je penězi.

Norsko

Norové dodržují opravdu nezvyklou tradici, která se nazývá „Paaskekrim“, tedy Velikonoční zločin. Ne, nevraždí ani neloupí ve velkém, ale většina lidí v tomto období čte detektivky nebo thrillery a v televizi sleduje filmy a seriály s touto tématikou.

Zvyk prý pochází z roku 1923, kdy na titulních stránkách novin podporoval vydavatel knih prodej svého nového krimi románu. Reklama se podoba skutečné zprávě o vraždě, takže mnozí netušili, že jde pouze o inzerci. Část norských rodin o Velikonocích vyráží na dovolenou. Odjíždějí na Velký pátek a vrací se v úterý po Velikonočním pondělí.

Čas zpravidla tráví na lyžařských chatách, v horách a nedaleko lyžařských svahů.

Itálie

Velikonoce se v Itálii vnímají jako religiózní svátek, ale nechybí tu ani zajímavé a netradiční zvyky. Zažité je spojení svátků s náboženskými procesími, která mají zabezpečit lepší úrodu a která oslavují Kristovo zmrtvýchvstání. Hraje při nich i nenáboženská hudba.

Na Sicílii vyniká svátek „Abballu de daivuli“, kdy místní nosí děsivé zinkové masky, které mají připomínat ďábla a ke kterým si oblékají červené róby. Ti, kteří jsou převlečení za ďábla, obtěžují, nahánějí a odchytávají nové „duše“. Lapená duše musí ďáblovi ještě před příchodem večera zaplatit drink.

Večer se totiž objevuje Panna Maria s Ježíšem a anděly a ďábly odeženou.

V Římě v období Velikonoc připomíná papež Křížovou cestu, která vede na Koloseum, kde nechybí do daleka zářící hořící kříž. Nejdůležitější mše se konají v sobotu večer a na Velikonoční neděli. V neděli se pak na svatopetrském náměstí před bazilikou sv.

Petra shromáždí obrovské množství věřících, kteří čekají, až papež odslouží slavnostní mši a z kostelního balkónu udělí proslulé požehnání „Urbi et Orbi“, tedy Městu a světu.

Tuto bohoslužbu často sledují miliony lidí z celého světa, protože ji natáčí řada televizních stanic a je pronášena ve více jazycích.

Polsko

Ve střední Evropě se během Velikonoc slaví podobné zvyky, ale dovolte nám představit tradice našeho méně známého souseda, Polska. Věřící rodiny chodí na Bílou sobotu společně do kostela, kde si nechávají požehnat jídlo, které snědí až v neděli ráno. Většinou si s sebou nosí bílou klobásu, vejce, křen, chléb se solí a černým kořením.

Méně křesťanským zvykem už je polské velikonoční polévání, čili „Smingus-Dyngus“. Na Velikonoční pondělí se chlapci a muži snaží děvčata zmáčet vědry vody, dnes už používají i stříkací pistole a cokoliv, co jim přijde pod ruku. Legenda říká, že dívka, kterou polijí, se do roka provdá.

Počátky této tradice se hledají až u křtu polského knížete Měška, který byl pokřtěn na Velikonoční pondělí v roce 966 n. l.

Slovensko

V křesťanských rodinách jsou Velikonoce mimořádně posvátným a důležitým svátkem. Hlavní jídlo je velice pestré a bohaté, protože na Zelený čtvrtek končí 40denní půst.

Velký pátek se slaví v rodinném kruhu a na Velikonoční neděli chodí celá rodina do kostela na mši, kde si nechá vysvětit slavnostní oběd.

Pondělí slaví všichni muži, kteří celý den s pomlázkou navštěvují a polévají všechny ženy v okolí.

Slováci na Velikonoční pondělí kombinují pomlázku s polským zvykem „Smingus-Dyngus“. Vžité je i malování vajíček, která vedle peněz, sladkostí a alkoholu dostávají koledníci. K jarním symbolům Velikonoc patří jídlo, kočičky a beránci, kteří symbolizují oběť. Velice oblíbeným je sladké pečivo, které se formuje právě do podoby ležícího beránka.

Bermudy

Na Velký pátek se na Bermudách jedí koláče z tresek a nechybí ani sladké koláče. Oblíbeným zvykem je i výroba vlastních draků a jejich pouštění. Vysvětlení této tradice je vskutku originální.

Učitelka z britské armády se prý v nedělní škole snažila místním vysvětlit, jak se Ježíš dostal z kříže do nebe. Proto vytvořila draka, jehož konstrukce má tvar kříže.

A právě odtud pochází zvyk pouštění draků, kteří jsou většinou dělaní ze dřeva, barevného papíru a mají dlouhý ocas.

Filipíny

V této asijské zemi si z křesťanských oslav Velikonoc vybrali opravdu jedinečnou část. Ukřižování Ježíše. Katolické náboženství ani kostely však tuto praxi moc nepodporují.

Místní dobrovolníci se na Velký pátek nechávají dobrovolně přibít na kříž, případně se bičují a jinak trýzní, aby odčinili hříchy, které prý během roku spáchali.

Stát i církev tento zvláštní rituál tvrdě odsuzují, přesto dobrovolníkům jsou rány ošetřeny bezplatně, stejně tak je jim po sejmutí z kříže poskytnuta péče.

10 zajímavostí z velikonočních oslav:

  1. Pesach, svátek, na jehož základě se Velikonoce vypočítávají, je svátkem nekvašených chlebů. Oslavuje Mojžíšovo vyvedení židů z egyptského otroctví. Začíná 15. nisana (židovský měsíc) a trvá sedm nebo osm dní.

  2. Ve francouzském městě Haux se každoročně na Velikonoční pondělí vyrábí na hlavním náměstí gigantická omeleta pro 1 000 lidí. Použije se na ni 4 500 vajíček. Podle historie tam Napoleonovi chutnala vajíčka, a tak si na další den objednal omeletu pro celou svoji armádu. Město si to připomíná právě obří omeletou.

  3. Na řeckém ostrově Korfu dopoledne na Bílou sobotu vyhazují na ulici hliněné nádobí, hrnce a džbány. Tento zvyk má zabezpečit úrodu a hojnost v novém roce.

  4. Na Haiti se konají barevné průvody, hraje se na bambusové trubky a vlastně se kombinují katolické zvyky a woodoo, protože se třeba konají zvířecí oběti pro duchy.
  5. Děti ve Švédsku si na Velikonoční neděli oblékají staré oblečení a převlékají se tak za čarodějnice.

    Pak chodí od domu k domu a vyměňují svoje kresby a malby za sladkosti.

  6. Vajíčko je starověkým symbolem plodnosti a jara, které přináší nový život a znovuzrození, právě proto se stalo i symbolem Velikonoc.
  7. První příběh o velikonočním zajíčkovi, který schovává vajíčka na zahradě, byl zveřejněný v roce 1680.

  8. Přibližně 70 % velikonočních sladkostí se vyrábí z čokolády.
  9. Až 76 % Američanů si myslí, že na čokoládovém zajíci by se jako první měly sníst uši.
  10. Američané každoročně utratí za velikonoční sladkosti 1,9 milionu dolarů. Hned po Halloweenu je to druhý největší svátek, za který se utratí nejvíce peněz.

Velikonoce u nás:

Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje. Nechybí maso, zejména sekané v kombinaci s vejci či různé masové nádivky a směsi.

Velikonoční pondělí je den, ke kterému se už neváže žádná speciální církevní oslava, a proto patří spíše lidovým zvykům. My v Čechách slavíme tzv. „Pomlázku“, kdy muži musí vyšlehat svoje ženy vlastnoručně upletenou vrbovou pomlázkou bohatě zdobenou stužkami. Dnes ji už spíše koupíme v obchodě, ale některé regiony se drží tradic a muži si ji upletou sami.

Podle legendy je vrba první strom, který na jaře kvete, a ohebnost a pružnost jejích proutků má zaručit plodnost žen. V rámci tohoto zvyku však vyšlehání nemá působit bolest, ale jde spíš o zábavu a nahánění žen.

Vyšlehání zaručí, že žena během následujícího roku neuschne, a muži se odmění kraslicí, malovaným vajíčkem, sladkostmi, penězi anebo panákem alkoholu na vzpružení.

Slováci na Velikonoce jedí to, co Češi o Vánocích

Jak se obléci na slavnostní nedělní oběd či večeři

Co si vzít během těchto svátků na sebe, který šperk bude ten pravý? V případě, že jste věřící nebo se chystáte na slavnostnější oběd a večeři, zvolte jemnější šperk, například přívěsek s křížkem či nenápadný přívěsek s drahokamem v jarně svěží a hravé barvě.

Svou roli perfektně splní například jemný náhrdelník s olivínem nebo přívěsek s citrínem. Nehraje-li náboženská stránka Velikonoc ve vaší rodině prim, je ta správná chvíle oslavit jaro a vybrat ze svých šperkovnic šperky hrající veselými barvami a jarními motivy.

Zkuste zářivé zelené drahokamy, jako jsou smaragdy, svěže modré topazy nebooranžové padparadscha safíry.

Svěží jarní náladu si můžete vylepšit i šperkem s hravým motivem, třeba přívěskem v podobě větvičky, prstýnkem s barevným motýlem nebo perlovými náušnicemi.

Ať už upřednostníte jakýkoliv šperk, nezapomeňte, aby byl praktický. Hlavně čekáte-li velké množství koledníků. Pokud vám hrozí spousta návštěv s pomlázkou, vyberte si drobnější šperk – bude se vám v něm lépe prchat.

Zdroj: huffingtonpost.com, thejournal.ie, womansday.com, najmama.aktuality.sk, dosomething.org

Svátky, kdy mají obchody zavřeno: Máme pro vás přehled

Obchody s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních zůstanou na Velký pátek i Velikonoční pondělí zavřené a tentokrát s nimi zavřou dveře i malé obchody. Za normálních okolností dveře obchodů zavře pouze pondělní svátek. Podívejte se na celoroční přehled svátků, kdy se do svého obchodu dostanete a kdy vás naopak uvítají jen zavřené dveře.

Čechy by v jiných letech čekalo druhé uzavření obchodů v roce až na Velikonoční pondělí. Tento rok ovšem díky protiepidemickým opatřením obchody uzavře už Velký pátek o čtyři dny dříve. Zavřené navíc budou i malé obchody. Vláda kvůli zákazu odkazuje na protiepidemický systém PES.

Jak to je se svátky v roce 2021

V pátek 1. ledna přivítalo Česko Nový rok za přísných protiepidemických opatření. Obchody by ovšem neotevřely ani v jiných letech. Nový rok je běžně jedním z osmi státních svátků, kdy musí obchody zůstat zavřené. 

Velikonoční pondělí v roce 2021 připadá na 5. dubna, což by po Novém roce měl být druhý termín, kdy měly obchody zavřeno. Pokud se ovšem bude pandemie i nadále vyvíjet nepříznivě, je možné, že obchody se díky vládním nařízením zavřou už na Velký pátek 2. dubna.

K dnům, kdy mají mít obchody povinně zavřeno, tradičně patří i 8. květen. Systém PES by je ovšem mohl uzavřít i o týden dříve na Svátek práce 1. května

Otevřeno bývá v létě o svátcích 5. a 6. července. A žádné omezení neplatí ani pro 17. listopad. To by ovšem mohl změnit nepříznivý vývoj epidemie koronaviru.

Obchody by měl naopak uzavřít Den české státnosti 28. září a o měsíc později Den vzniku samostatného Československého státu 28. října.

VIDEO: Podívejte se, jak marně si Češi ve svátek zkouší nakoupit

Na Štědrý den 24. prosince mohou mít obchodníci otevřeno nejdéle do 12 hodin. „Na petlici“ zůstávají pak obchody 1. i 2. svátek vánoční, tedy 25. a 26. prosince. A zavřeno bude i 1. ledna 2022.

Kdy musí mít obchody povinně zavřeno:

  • 1. leden
  • Velikonoční pondělí
  • 8. květen
  • 28. září
  • 28. říjen
  • 24. prosinec po 12. hodině
  • 25. prosinec
  • 26. prosince

O kterých svátcích omezení neplatí:

  • Velký pátek
  • 1. květen
  • 5. červenec
  • 6. červenec
  • 17. listopad

A kdy bude Štědrý den?“ width=“330″ class=“lazyload “ src=“https://img.blesk.cz/img/1/normal620/3748786_vitkov-28-rijen-statni-svatek-ceskoslovensko-v0.jpg?v=0″>

Omezení prodejní doby se snažily odbory dosáhnout už více než 10 let. Když jim konečně politici vyšli vstříc a v roce 2016 zavřené obchody posvětili zákonem, nastaly mezi Čechy zmatky.

Které obchody mají otevřeno?

Plošný zákaz uzavřít prodejnu větší než 200 metrů čtverečných má i své výjimky. Uzavření obchodů ve vyjmenované době státních svátků neplatí na nádražích, letištích, v nemocnicích nebo třeba lékárnách a benzinkách. Podle zákona se uzavření prodejen vztahuje na obchody pouze ve výše vyjmenovaných svátcích, kterých je sedm.

  • Jak vychází státní svátky v roce 2020 čtěte ZDE
  • Více o otevírací době o svátcích čtěte ZDE >>>

Euforické nebo temné, ale vždy sváteční. Vánoce v letech, kdy se měnila historie

Fakta

  • Ačkoliv měly vánoční balíčky sloužit k upevnění pozice vládnoucí KSČ a zvýšení její obliby u obyvatelstva, objevil se i případ, kdy byla akce ministryně Jankovcové využita k přesně opačnému účelu. Jednalo se o událost v Pardubicích, která se odehrála na sklonku listopadu 1948.V rámci brigády se zde studenti místní obchodní akademie a obchodní školy podíleli na přípravě vánočních balíčků. Dne 25. listopadu však při náhodném roztržení jednoho balení vyšlo najevo, že vedle potravin obsahuje též leták s protikomunistickým obsahem. V rámci následujícího šetření bylo v prostorách, kde studenti balíčky připravovali, objeveno celkem 301 letáků obsahující protistátní hesla, jako „Ať žijí USA!“ nebo „Smrt komunismu!“O několik dní později začal celu záležitost ve zrychleném řízení projednávat Soud mládeže v Chrudimi, který 16. prosince 1948 odsoudil jednoho ze studentů k nepodmíněnému trestu devíti měsíců vězení. Mohl však mluvit o štěstí, neboť v místě jeho bydliště vznikla petiční akce určená prezidentu Gottwaldovi, jež pro něj požadovala neuvěřitelně krutý rozsudek – trest smrti.

Celou akci vánočních balíčků organizovala první žena v československé vládě, ministryně výživy Ludmila Jankovcová, která o její přípravě informovala novináře již tři týdny před Vánocemi.

„Připravujeme několik milionů balíčků k obohacení svátečního stolu vánočního i novoročního. Budou tři druhy balíčků. Ve všech bude jeden kilogram cukru, čtvrt kilogramu hodnotného trvanlivého pečiva a 100 gramů kávy. Tyto balíky nebudou levné,“ oznamovala.

„V prvním, za 600 korun, bude ještě 20 gramů čaje, litr rumu, 200 gramů rýže, 70 gramů cukrovinek a rozinky nebo mandle… Ve všech balíčcích jsou vzácné dobroty. Sváteční dobroty. A těch balíčků je několik milionů.

Už se těším, co si o nich naši domácí šuškalové vymyslí. Až dosud říkali, že je v naší republice mizerně, že to jde od devíti k pěti. A tvrdili, že naše koruny nemají cenu.

Teď se ukáže, co všechno lze za naše koruny koupit…“ 

Dne 24. prosince 1948 došlo v Československu poprvé k situaci, kdy státní projev k jednomu z největších křesťanských svátků přednesl představitel politické strany, jež programově hlásala ateismus.

Úkolu promluvit na Štědrý den k občanům Československa se nezhostil prezident, ale předseda vlády Antonín Zápotocký.

Z vánočního poselství zůstalo v Zápotockého štědrovečerním projevu pouze přání pokoje, vyslovené na jeho začátku a konci.

1960: Doba dostatku i front na zboží

Od druhé poloviny padesátých let se zásobovací situace v Československu začala postupně zlepšovat a na trh přicházelo stále více zboží. Vánoce se stávají konzumnější. Obchody s potravinami, označované souhrnně „Pramen“, dokonce distribuovaly před vánočními svátky brožuru Pramen chystá Vánoce – ABCD pro Vánoce.

V roce 1966 v ní radí zákazníkům koupit na vánoční svátky čokoládovou kolekci, hotové vánoční pečivo či vánočku.

Připomíná, že na Vánoce se mají zásobit také rybími a masovými konzervami, paštikami, sterilovanou zeleninou, kompoty, čajem a kávou a také Kavexem, tedy kávovým extraktem v prášku, „novinkou československé výroby, dosahující světového jakostního standardu, která se vyrábí z vybraných druhů kávy a vyrovná se všem u nás známým zahraničním značkám, a už tedy nemusíme pošilhávat po cizině.“

Dobový trh propagoval také nealkoholické nápoje Ovocenka, Kofola a Karotela. A autoři brožury zdůrazňují, že zákazníci nemají zapomenout ani na polárkový dort, „který si v posledních letech zaslouženě vydobyl své pravidelné místo v pořadí slavnostních hostin.“

Ale stále byla řada výrobků nedostatkových – například předměty z umělé hmoty. Přitom se staly velkým módním hitem, stejně jako oděvy a prádlo ze syntetických vláken – košile, šaty, pláště a ponožky. Veškeré toto zboží se stávalo i vítaným vánočním dárkem, takže před prodejnami, kam je zrovna dovezli, se na ně stály fronty.

1965: Hračky mechanické nebo i na dálkové ovládání nebo Foglar

Dřevěné hračky, oblíbené v předchozí dekádě, nahrazují v šedesátých letech modernější hračky mechanické, jako autíčka na setrvačník či dokonce na dálkové ovládání.

Stále populárnější se stávají hračky Libuše Niklové, která je navrhovala ve Fatře Napajedla.

V šedesátých letech je to například série gumových figurek (lékař, zdravotní sestra, kominík, krotitel, výpravčí, motocyklista, kosmonaut), umělohmotných harmonikových zvířátek, nafukovacích plastových hraček nebo pomůcek na plavání.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector