Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá

Stravenky jsou velmi oblíbeným zaměstnaneckým benefitem, který v České republice využívá 1,3 milionu lidí. Po papírových stravenkách se začínají objevovat i stravenky v elektronické podobě, které zatím využívá jen 9 % zaměstnanců, přičemž až 58 % by rádo vyměnilo papírové stravenky za elektronické.

Nejen tato data přináší nezávislý průzkum MASTERCARD v oblasti stravenek z letošního roku a také výzkum MASTERINDEX z roku 2016.

Průzkum uvádí, že nejčastěji platíme stravenkami 2-3x týdně (ve 42 % případů). Prakticky stejný počet držitelů stravenek s nimi platí buď jednou týdně (21 %) nebo každý den v týdnu (20 %). Sedmnáct procent lidí platí stravenkami méně než jednou týdně. Zákazníci oceňují především komfortní, jednoduchou a bezproblémovou platbu stravenkami.

Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá

Jaké nejčastější problémy řeší držitelé papírových stravenek? Především se jedná o limitovaný počet stravenek na jeden nákup (v průzkumu uvádělo 72 % respondentů) a nevrácení prodejců na stravenku (71 %).

Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá

Průzkum také ukázal, jaké jsou v ČR stravovací návyky zaměstnanců využívající stravenky. Skoro polovina lidí (46 %) jí oběd, který si přinesli z domova. Necelá třetina (29 %) zaměstnanců se stravuje v závodní jídelně, 14 % lidí obědvá v restauraci a zbylých 11 % osob uvádí, že neobědvá vůbec.

Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá

V říjnu 2017 proběhl na Českém národním panelu průzkum agentury NMS Market Research, který sledoval povědomí o značce jednotlivých poskytovatelů stravenek v České republice. Tohoto průskumu se zúčastnilo 510 respondentů.

Nejvíce lidé znali stravenky Gastro Pass (41 % spontánní znalost a 68 % navozená znalost), následně stravenky Ticket Restaurant (14 %, respp. 64 %).

Stravenky  Chèque Déjeuner navozeně znalo 53 % osob, přičemž jen 4 % uvedlo značku těchto stravenek spontánně.

Nejmladší poskytovatel, společnost Lidl stravenky, jehož Naše stravenka, získala plných 7 % ve spontánní znalosti a 30 % v navozené znalosti značky.

  • Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá
  • Uvidíme, jak nově zaváděné elektronické stravenky ovlivní stravovací zvyklosti v České republice a jaká bude struktura stravenkového trhu v budoucnu.
  • Zdroj: Mastercard, redakce
  • Foto: Mastercard, Lidl stravenky, pixabay.com

Přetahovaná o zaměstnance vyjde firmy draho. Motivační navýšení mzdy začíná na částce nejméně 3000 Kč – Manuvia.com

Zaměstnance, který je ve své práci jinak spokojený, k sobě konkurence nenaláká jen na o něco vyšší plat.

Z průzkumu personální agentury Manuvia vyplynulo, že částka, která je při zvažování změny práce zajímavá, začíná pro více než čtvrtinu zaměstnanců na sumě 3000 Kč. Téměř dvě třetiny zaměstnanců by požadovaly plat vyšší o 5000 Kč a víc.

Průzkum také prozradil, že v nejbližších třech měsících uvažuje o změně práce čtvrtina Čechů a další pětina tuto možnost zcela nezavrhuje. Ještě více než Češi uvažují o kariérní změně Slováci.

Průzkum vyvrátil domněnku, že zaměstnance může konkurence přetáhnout už za „pár peněz“. Částka, která by jinak spokojeného zaměstnance přiměla změnit práci začíná na 3.000 Kč, skoro dvě třetiny lidí by ale požadovalo navýšení platu alespoň o 5.000 Kč.

„Recruiteři by tedy měli počítat s tím, že s novou pozicí musí uchazečům nabídnout podstatně vyšší mzdu, než měli v předchozím zaměstnání, a pokud si chtějí udržet současné zaměstnance, měli by se zaměřit spíše na jejich spokojenost.

Více než kdy jindy jsou dnes zaměstnanci vnímaví k tomu, jaké benefity jim zaměstnavatel nabízí a v jakém pracovním prostředí pracují,“ radí Peter Dosedla, generální ředitel skupiny Manuvia, jedničky na trhu personálního leasingu.

Během prázdnin možná změní práci až čtvrtina zaměstnanců

Zaměstnavatelé musí zůstat ve střehu, skoro polovina zaměstnanců se buď chystá (26 %) nebo se rozhoduje (18 %) o změně zaměstnání. Novou práci chtějí zejména mladší věkové skupiny a lidé se základním vzděláním, tedy velmi často lidé na pozicích, které je už nyní velmi těžké obsadit.

K regionům, kde lidé uvažují o změně práce nejčastěji, patří Liberecký kraj, Jihomoravský kraj, Ústecký kraj a Praha (nad 30 %).

„V Praze a Brně, jako největších městech v České republice, je nezaměstnanost tradičně nízká, v Libereckém kraji mohou hrát roli dodavatelé mladoboleslavské automobilky,“ vysvětluje Peter Dosedla z Manuvia.

Stejný průzkum probíhal také mezi populací zaměstnanců na Slovensku, kde o změně práce uvažuje třetina lidí a skoro čtvrtina není kategoricky proti.

Nová práce snadno a rychle

Nový zaměstnavatel by se přitom hledal snáz Čechům než Slovákům, resp. alespoň to tak respondenti průzkumu cítí. Novou práci by 14 % zaměstnanců v ČR našlo prakticky okamžitě.

„Aktuální situace na trhu práce nutí personalisty hledat potenciální zaměstnance u konkurence, řada lidí tak dostává pracovní nabídky, i když práci aktivně nehledají,“ myslí si Peter Dosedla.

Třetina lidí by neměla potíž sehnat práci do dvou týdnů, třetina do měsíce a zbývající třetině by hledání nové práce zabralo více než měsíc.

Vyhlídky na uplatnění na trhu práce se liší podle věku respondentů, zatímco 44 % čerstvých dospělých se domnívá, že by jim hledání práce zabralo jen pár týdnů, ve skupině zaměstnanců předdůchodového věku je to 28 %. Pesimističtější jsou také ženy, ty nejčastěji uváděly, že by jim hledání nové práce trvalo více než měsíc (40 % u žen vs. 28 % u mužů).

Flexibilita pracovní doby je žádaná

Polovině Čechů vyhovuje osmihodinová pracovní doba pět dní v týdnu a skoro třetina by ocenila flexibilní pracovní úvazek, kde by pracovní dobu nahradil vázaný objem práce.

„Flexibilní pracovní dobu by uvítaly více ženy, přesně třetina, a obecně lidé do 35 let, u nichž se dá předpokládat, že musí práci kloubit s péčí o malé děti.

Skupinou, která podporuje flexibilní dobu nejvýrazněji, jsou vysokoškoláci a obyvatelé Prahy a Brna,“ komentuje Peter Dosedla.

Flexibilní jsou, jak se zdá, i zaměstnanci, protože z průzkumu společnosti Manuvia vyplývá, že si většina lidí umí představit, že by zcela změnili obor, ve kterém právě pracují. „To je dobrá zpráva pro personalisty. Nemusejí hledat potenciální zaměstnance jen mezi lidmi se zkušeností v oboru, lidé jsou dnes otevření k tomu učit se nové věci.

Úkolem zaměstnavatelů pak je vytvořit jim podmínky pro zaučení nebo změnu kvalifikace,“ říká Peter Dosedla.

Více než polovina z těch, kdo si změnu oboru umí představit, ale zároveň uvádí, že by to nebylo snadné (spíše vysokoškoláci a také lidé ze Zlínského kraje a Vysočiny), naopak bez problémů by obor změnili lidé v Královehradeckém a v Karlovarském kraji.

Budete mít zájem:  Krásná přes noc? Ano, jde to. Jak na to?

Průzkum společnosti Manuvia – Spokojenost zaměstnanců byl realizovaný prostřednictvím Instant Research na jaře 2019 na reprezentativním vzorku 1050 zaměstnanců.

Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá
Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá

Vláda schválila povinné testování pro firmy od 10 zaměstnanců. Blatný bude žádat o prodloužení nouzového stavu

Jak budou vypadat protikoronavirová opatření po 21. březnu, zatím není jasné. Vláda se nad návrhem jejich dalších úprav znovu sejde ve čtvrtek.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ale nebude doporučovat zrušení zákazu pohybu mezi okresy, možné je podle něho uvolnění volnočasových aktivit na celý okres.

Bude také potřeba znovu požádat o prodloužení nouzového stavu, řekl na tiskové konferenci po jednání vlády Blatný.

Situace se podle něj nevyvíjí úplně nejoptimističtějším scénářem. Základním problémem je vysoký počet nákaz mezi rizikovými skupinami, jako jsou senioři nebo vážně nemocní.

Těch je každý den nově pozitivně testováno kolem 1500 až 2000, z nich třetina pravděpodobně bude potřebovat péči v nemocnici. V současné době je hospitalizováno pořád více než 8300 lidí.

 „Dalších zhruba deset dní bude do nemocnic proudit zhruba 550 až 600 lidí denně,“ dodal Blatný.

Nouzový stav nyní platí do 28. března. K prodloužení bude vláda potřebovat souhlas sněmovny. Nouzový stav v Česku platí nepřetržitě od loňského 5.

října, nově ho mohou vystřídat opatření podle koncem února přijatého pandemického zákona.

Podle něj budou moct ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice omezovat obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně bez nutnosti nouzového stavu.

Vláda na pondělním jednání schválila povinnost testů pro firmy od 10 do 49 pracovníků. První kolo proběhne nejpozději do 26. března. „Celkově tak budeme testovat na pravidelné bázi již 3,3 milionu pracovníků,“ řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). Testování v malých podnicích se týká 650 tisíc pracovníků.

Firmy nad 250 zaměstnanců musely první cyklus testování dokončit do pátku, pro podniky s 50 až 249 pracovníky končí termín v pondělí. Úřady a další veřejné instituce musí všechny zaměstnance otestovat do středy.

Pokud se připočtou malé firmy, pravidelně jednou týdně bude testování podle Havlíčka podstupovat 3,2 milionu pracovníků. O zvýšení frekvence testování ve firmách na dvakrát týdně vláda zatím podle Havlíčka nerozhodla.

Bude o tom ještě jednat s profesními organizacemi.

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR stihly velké i střední firmy v určených termínech otestovat všechny své zaměstnance. Podíl pozitivních záchytů koronaviru činil 0,77 procenta, méně pozitivních bylo v podnicích nad 250 pracovníků.

Testování 45 procent firem uskutečnilo u závodních lékařů, 47 procent použilo samotestovací sady, zbývající využily veřejná testovací místa. Za jeden antigenní test k samotestování zaplatilo 60 procent společností 101 až 150 korun.

Průměrný podíl zaměstnanců s pozitivním testem na nemoc covid-19 v automobilkách se pohybuje okolo jednoho procenta. Vyplývá to z průzkumu Sdružení automobilového průmyslu mezi jeho členy. Většina firem pro povinné testování využívá externí poskytovatele zdravotních služeb. Testy tak provádí odborný personál.

Vláda se nedohodla na zvýšení krizového ošetřovného kvůli zavřeným školám. O zvednutí částky budou jednat poslanci ve sněmovně, oznámila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Do škol vyhrazených pro děti zdravotníků, členů integrovaného záchranného systému a dalších profesí důležitých v epidemii budou moct i děti starostů.

V neděli přibylo v Česku 3291 potvrzených nemocí covid-19, zhruba o 690 méně než před týdnem. Zároveň je to nejnižší nedělní nárůst od poloviny února.

Počet hospitalizovaných s koronavirem se v mezitýdenním srovnání téměř nezměnil, v neděli bylo podle ministerstva zdravotnictví v českých nemocnicích 8362 covidových pacientů.

Z toho 1930 bylo ve vážném stavu, o týden dříve jich bylo o 120 méně. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva. 

Čísla potvrzených případů klesají, i když se zvýšil počet provedených antigenních testů. Během předminulého týdne bylo ve všední dny provedeno průměrně 77 tisíc testů. V minulém týdnu, kdy začalo povinné testování ve firmách, se počet provedených antigenních testů zvýšil během všedních dnů na průměrných 129 tisíc. O víkendu se však jejich počet oproti minulému zvýšil jen v řádech tisíců.

Související

Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá Firmy budou muset možná už brzy své pracovníky testovat na koronavirus častěji než dnes. „Vážně uvažujeme o tom, že by se povinné testování…

Od začátku loňského března, kdy byl výskyt nového typu koronaviru v Česku potvrzen poprvé, se podle údajů hygieniků nakazilo přes 1,4 milionu lidí.

Zhruba 1,2 milionu se uzdravilo, naopak 23 379 lidí s prokázaným covidem zemřelo. Přibližně polovina z nich zemřela letos. Letošním denním maximem je 230 úmrtí z minulého pondělí.

Je to druhý nejhorší výsledek od vypuknutí epidemie po loňském 3. listopadu, kdy ministerstvo eviduje 262 zemřelých na covid.

Hygienici při trasování v březnu kontaktují do 24 hodin asi 75 procent nakažených covidem-19 a dvě třetiny jejich kontaktů, což je méně než v únoru a zhruba stejně jako v lednu.

Jednotlivých případů nakažených a jejich kontaktů řešili i více než 35 tisíc za den, opakovaně přes 25 tisíc za den. Na trasování se podílelo skoro 2000 lidí, hygieniků i zaměstnanců call center. Lidé jim hlásí méně kontaktů než dříve.

Za poslední měsíc byl průměrně jeden na jednoho nakaženého, v posledním týdnů už méně než 0,8 kontaktu. Vyplývá to z dat Chytré karantény o trasování.

Počet pacientů s covidem, kteří jsou v nemocnici, se proti sobotě změnil minimálně, stejně jako vážných případů. Zdravotnická zařízení tak nadále čelí vysokému vytížení, a to i přes pokračující očkování proti nákaze. Reprodukční číslo udávající průměrný počet dalších lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný, se k dnešku zvýšilo o setinu na 0,94.

V neděli zdravotníci aplikovali 11 199 dávek vakcín proti covidu-19, tedy o 360 méně než před týdnem. O víkendech se ale očkuje výrazně méně než v pracovní dny.

Budete mít zájem:  Nákup dětských přezůvek: často dětem špatně měříme velikost

Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá

Skoro polovina zaměstnanců v ČR neobědvá

Vyplynulo to z výsledků projektu „FOOD – stravování zaměstnanců ve světle vývoje ekonomiky“, který je součástí širšího programu EU týkající se podpory zdravého stravování. ČR byla přitom jedinou postkomunistickou zemí, která byla součástí průzkumu zahrnujícího 4612 zaměstnanců kromě naší země také v Belgii, Francii, Itálii, Španělsku a Švédsku.

Češi na rozdíl od jiných neobědvají

Ve všech zmiňovaných zemích, kromě ČR, přitom každý den obědvá 70 až 80 procent zaměstnanců, u nás však pouze zhruba polovina zaměstnanců, přičemž podíl pravidelně obědvajících se v období let 2010 až 2014 nijak nezvýšil.

Otázkou přitom je, jestli si zaměstnanci v ČR spíše drží své dřívější návyky neobědvat, nebo je k takovému řešení tlačí zaměstnavatelé. A také, zda jsme u nás předběhli dobu.

Z výzkumu totiž vyplývá, že i v zahraničí jen v uvedeném období klesl počet každodenně obědvajících zaměstnanců v průměru zhruba o pět procent, tedy asi o procento za rok.

Tak či tak není zcela jistě vynechání oběda zrovna pozitivním stravovacím trendem, pakliže vycházíme z názoru, podle kterého by měl člověk jíst pravidelně pětkrát denně a právě oběd by měl být hlavním denním jídlem.

Přečtěte si: 10 mýtů o tloustnutí – Snídani můžeme klidně vynechat

Nejvíc ze všech zemí volíme fast foody

Ještě větší rozdíly mezi ČR a „zbytkem“ EU vyšly v průzkumu prostředí, ve kterém zaměstnanci obědvají.

Zatímco u nás jde více než 70 procent zaměstnanců na oběd pokud možno do co nejbližší restaurace, tedy mimo prostředí, ve kterém pracují, ve všech ostatních zemích je nejčastějším prostředím pro oběd přímo podnik, ve kterém pracují.

Výjimkou je Švédsko, kde obědvalo ještě v roce 2010 mimo pracoviště v restauracích téměř 60 procent zaměstnanců, nicméně v práci se již tehdy stravovalo téměř 27 procent zaměstnanců a v současné době více než 46 procent zaměstnanců.

U nás vzrostl v uvedeném období počet zaměstnanců pravidelně obědvajících v práci z osmi na 12 procent a je několikanásobně nižší než v ostatních sledovaných zemích (od 24,6 procenta v Itálii do zmiňovaných 46,2 procenta ve Švédsku).

V ČR je kromě toho ze všech sledovaných zemí nejvyšší podíl obědvání ve fast foodech, opět většinou několikanásobně vyšší než v zahraničí. V roce 2010 činil podle výsledků šetření téměř 12 procent, v letošním roce klesl na devět procent. V četnosti obědvání ve fast foodech se naší zemi blíží pouze Španělsko (7,2 procenta), nikde jinde nedosahuje tento podíl ani čtyř procent.

Každý vidí důvod jinde

Důvodem četnost stravování v restauracích či jídelnách v ČR je podle společnosti Endered, která tento týden výsledky stravovacích trendů zaměstnanců vybraných zemí EU prezentovala, finanční výhodnost našich stravenek.

Jejich obvyklá hodnota totiž odpovídá až 90 procentům ceny poledního menu, zatímco například ve Francii činí průměrná hodnota stravenky 35 až 60 procent ceny obědů.

Něco na tom asi bude – je ale vhodné vědět, že společnost Endered vydává stravenky Ticket Restaurant, takže má na dobré image stravenek svůj podnikatelský zájem.

K tématu: Chodili byste na obědy i bez stravenek?

Osobně se ale domnívám, že se na nevhodných stravovacích návycích zaměstnanců v ČR (málo času na oběd, nemožnost využít k obědům vyčleněných prostor v rámci pracoviště) podílí především nízká kultura zaměstnavatelů působících v naší zemi.

Investice do podnikatelsky nevyužitých prostor typu někdejších závodních jídelen je zcela jistě částí podnikatelů vnímána jako neekonomická, a pakliže by zaměstnavatel zajišťoval pro své zaměstnance dodávky obědů, přidělává si tím starosti.

Daleko pohodlnější je jednou měsíčně vydat zaměstnancům blok stravenek. Také nízký počet pravidelně obědvajících zaměstnanců v naší zemi je spíše požadavkem zaměstnavatele na potřebu dokončit nějaký úkol, než vlastním rozhodnutím zaměstnance nejít na oběd.

Navíc celá řada lidí šetří na výdajích za stravu, což je samozřejmě i oběd.

To nicméně v praxi znamená, že se zaměstnavatelé v ČR, minimálně z nějaké části, podílí na nesprávných stravovacích návycích nemalé části populace a tedy i na riziku nemocí, které z dlouhodobě špatných stravovacích návyků vyplývají. Jistě ne pro všechny, ale určitě pro většinu zaměstnavatelů je stravování jejich zaměstnanců problém, jehož význam je podceňován.

Jak jste na tom vy? Obědváte, neobědváte? Jaké jsou vaše důvody?

Češi šetří, stále častěji si nosí do práce jídlo z domova

V závodní jídelně se v Česku stravuje každý pátý, na Slovensku jen každý dvacátý. Ukázal to průzkum společnosti Profesia.cz. Naopak Češi zase více chodí pravidelně do restaurací (13 procent), na Slovensku jen každý dvacátý.  Nový trend donáškových služeb se v anketě výrazně neprojevil, konkrétně se tak stravují jen čtyři procenta Čechů a jedno procento Slováků.

Oběd na pracovišti přináší i problémy. Zejména v otevřených kancelářích je nutné přemýšlet také o tom, zda nebudou například pachy jídla ostatní kolegy obtěžovat. Více čtěte v článku Etiketa na pracovišti.

„V době, kdy je potřeba podávat stále vyšší výkon a zároveň zaměstnanci i celé společnosti často pracují v nejistotě, se lidé snaží šetřit na obědech čas i finance,“ komentuje výsledky Kateřina Jaroňová ze společnosti Profesia.cz. Lidé se prostě snaží ušetřit nebo si na oběd mimo pracoviště nestíhají zajít.

„Průměrně jsem za jeden oběd nechal v hospodě 120 korun. Když jsem chodil pětkrát týdně, tak je to skoro dva a půl tisíce měsíčně. Proto jsme se s přítelkyní dohodli, že si kvůli úspoře peněz začnu brát obědy z domu aspoň třikrát týdně,“ potvrzuje pětadvacetiletý Petr, který pracuje v Praze.

A ještě jedno zajímavé zjištění průzkum přinesl. Zatímco na Slovensku pravidelně neobědvají jen dvě procenta lidí, v Česku je to každý pátý.

Jídlo si užijte a nenechte se vyrušovat

Připadáte si na obědě v polední pauze jako uhnané zvíře, které do sebe nahází v jídelně office centra omáčku neurčité barvy, knedle z prášku a pláteček masa a hned zase běží ke svému compu dohánět resty?

Budete mít zájem:  Vaginální mykózy: pomůže i domácí léčba
Chcete teplý oběd? Vyberte si z obědových menu, které nabízejí restaurace blízko vašeho pracoviště na DobřeSeNajím.cz

Tím, že si čas na oběd spěchem zkrátíte na minimum, nebo dokonce jídlo zhltnete nad klávesnicí, rozhodně nezískáte výhodu. Naopak. Trávicí problémy vám po zbytek dne zabrzdí výkon. A peníze neušetříte také.

Například v knize Řekněte si maňána doporučují inspirovat se dobou, kdy se lidé před jídlem modlili. Nenutí nikoho odříkat otčenáš, ale radí, abyste se stejně jako naši předci na oběd psychicky připravili, užili si ho a dobře ho strávili.

Takže: před odchodem do „jídelny“ si otevřete okno v kanceláři, protáhněte se u něj a prolistujte si svůj oblíbený časopis nebo se v myšlenkách vraťte k nějaké hezké zkušenosti. Taková moderní modlitba pak u stolu aktivuje parasympatikus – nervový systém. Ten zase uvolní dobré trávení a vy budete odpoledne výrazně výkonnější.

A ještě jedna dobrá rada na konec: Mobily na dobu oběda vypněte a v žádném případě nesvolávejte ke stolu týmovou poradu. Rozhovor u jídla veďte na příjemné téma, které pokud možno nesouvisí s prací.

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 22. září 2013. Anketa je uzavřena.

Testování bude povinné i pro malé firmy od 10 zaměstnanců, oznámil Havlíček

Testovat své zaměstnance budou muset povinně a pravidelně i firmy o velikosti 10 až 49 zaměstnanců. Ilustrační foto.

aktualizováno • 15. 3. 16:58

Vláda schválila povinné testování i pro firmy od deseti zaměstnanců. Všechny své zaměstnance budou muset otestovat do 26. března. Nové opatření se tím dotkne dalších 650 tisíc lidí.

Povinné testování bude podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) platit i pro firmy od deseti do 49 zaměstnanců, první kolo testování musejí dokončit do 26. března. Schválila to v pondělí vláda. Testování v malých podnicích se týká 650 000 pracovníků.

Povinnost testování v prvním kole bude podle ministra nejpozději do 26. března. A příspěvek na test pro zaměstnance zůstává v původní výši, 60 Kč.

Do plošného testování zapojujeme dalších 650 tis zaměstnanců. Na vládě jsme právě schválili povinnost testů pro firmy od 10 do 49 pracovníků, v prvním kole nejpozději do 26/3. Celkově tak budeme testovat na pravidelné bázi již 3,2 mil pracovníků. Příspěvek zůstává 60 Kč/zam/test.

— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) March 15, 2021

Firmy nad 250 zaměstnanců musely první cyklus testování dokončit do pátku, pro podniky s 50 až 249 pracovníky končí termín v pondělí 15. března. Úřady a další veřejné instituce musejí všechny zaměstnance otestovat do středy. Pokud se připočtou malé firmy, pravidelně jednou týdně bude testování podle Havlíčka podstupovat 3,2 milionu pracovníků.

Vláda uvažuje o tom, že by místo testování jednou za sedm dní zvýšila frekvenci na dva testy za týden.

Podle Havlíčka se jedná o složitý logistický projekt zejména pro velké firmy, je tedy třeba vše projednat s oborovými asociacemi a svazy.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj v pondělí uvedl, že by se nejdříve měla vyhodnotit data z dosavadního testování a teprve až se ukáže, jak je úspěšné v současném stavu, ukládat firmám další povinnosti.

Ve firmách je podle Havlíčka pozitivita 0,7 až 1,5 procenta. Nižší je ve velkých podnicích, kde se testuje už delší dobu. Díky povinnému testování se podle něj daří odhalit 2000 až 3000 pozitivních zaměstnanců denně.

Samotestovacích sad je podle Havlíčka na trhu dost. Dodavatelé jich mají ve skladech aktuálně pět až 5,5 milionu volných. Každý den podle něj přibývají zhruba dva miliony testů. Měsíčně jich je přitom potřeba 12 až 13 milionů.

Asociace malých a středních podniků testování v menších firmách považuje za logické. Požaduje ale, aby debatované testování dvakrát týdně bylo spuštěno až po Velikonocích, které provázejí dva zkrácené týdny.

„Testování dvakrát týdně bude působit problémy zejména ve směnných provozech, případně ve firmách, kde je provoz omezen třeba na tři dny v týdnu.

Největší potíže s testováním jednou týdně už teď mají stavební firmy, kde se rozbíhá sezona a mají pracovníky na různých místech,“ řekla prezidentka asociace Eva Svobodová.

Firmy nad 250 zaměstnanců musely první cyklus testování dokončit do pátku, pro podniky s 50 až 249 pracovníky končí termín v pondělí. Úřady a další veřejné instituce musejí všechny zaměstnance otestovat do středy.

Pokud se připočtou malé firmy, pravidelně jednou týdně bude testování podle Havlíčka podstupovat 3,2 milionu pracovníků. Přidat by se brzy měly také úřady s méně než 50 pracovníky.

Podle Havlíčka je ale ještě třeba vyřešit, jak bude systém fungovat v malých obcích.

A na nová opatření už reagují menší firmy, který se testování dotkne.

Například ve startupu Driveto, který se zabývá flexibilním pronájmem aut, se už dva měsíce testuje dvakrát týdně za pomoci antigenních testů ze slin. Současně dochází ke kombinaci práce z domova a docházení do kanceláře.

„První testy jsme začali shánět začátkem února, to o ně ještě nebyl tak velký zájem. Primárně jsme testovali lidi, kteří jsou v kontaktu se zákazníky.

V průběhu února jsme potom pravidelné testování rozšířili na celou firmu,“ popisuje Adam Szabó, ředitel společnosti Driveto.

Tým ve fintechu Proplať.to čítá celkem 12 lidí. Využívají částečné úvazky i home office. Ten kombinují s organizací práce – mají fyzicky oddělené prostory kanceláří, které se snaží využívat separátně.

„Testování se nebráníme, na druhou stranu to jednoznačně znamená vyšší náklady spojené s pandemií a ochranou obyvatelstva s tím, že se jedná o preventivní opatření.

Takže když už vynakládáme miliardy do nejrůznějších aktivit, testování by mělo být 100% hrazeno,“ vysvětluje Ivo Ščuka, spolumajitel společnosti Proplať.to

I přes to, že vláda přispívá na pořizování testu skrze zdravotní pojišťovny, příspěvek představuje u oslovených dodavatelů méně než polovinu ceny jednoho dostupného testu. Při testování zaměstnanců takto malé firmy zaměstnanců dvakrát týdně vychází náklady na skoro 15tis. měsíčně jen za testování, říká zástupce firmy.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector