Sjogrenův syndrom – příznaky, příčiny a léčba

  • Kvůli nedostatku slz dochází u pacientů k častým zánětům spojivek.
  • Aby pacienti zahnali nepříjemný pocit sucha v krku, pijí velké množství vody, a to hlavně během jídla. Které se kvůli snížené tvorbě slin špatně konzumuje.
  • Kvůli nedostatečné tvorbě slin mají nemocní problém s konzumací jídla. Společně s nemocí se tak mohou vyskytnout i poruchy příjmu potravy.
  • Ženy, které toto onemocnění postihuje až devětkrát častěji, se mohou potýkat s častými záněty pochvy.
  • Léčba nemoci zatím neexistuje. pacienti jsou tak odkázaní pouze na tlumení příznaků.
  • Sjögrenův syndrom může provázet i deprese.

Sjögrenův syndrom je zánětlivé autoimunitní onemocnění, které postihuje především exokrinní žlázy a způsobuje pocity sucha v ústech, nedostatek slz i bolest kloubů. Důvod jeho vzniku není známý, určitou roli by ale mohla hrát genetika. Ačkoli nemoc zcela vyléčit nelze, obvykle probíhá mírně, a tak si pacienti vystačí jen s podpůrnou terapií.

Nemocí trpí zhruba jeden člověk z pěti set, přičemž asi devětkrát častěji postihuje ženy.

Cizí pojmenování za sebou skrývá poměrně známé problémy. Sjögrenův syndrom (nebo také Sjögrenova choroba) totiž způsobuje nepříjemný pocit sucha v ústech, nedostatek slz, problémy se zažíváním i bolesti kloubů.

Jedná se o chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění, které útočí na exokrinní žlázy. Privátně napadá slzné a slinné žlázy a u žen, u kterých je toto onemocnění asi devětkrát častější, může způsobovat i suchost v pochvě.

Kromě toho mohou být postiženy také:

  • Hlenové žlázy střev a bronchů
  • Potní žlázy
  • Slinivka břišní
  • Ledviny
  • Játra

Příčina této nemoci není známá. Předpokládá se však, že určitou roli mohou hrát genetické faktory a za výskytem onemocnění může údajně stát i působení určitých virů na imunitní systém nemocného.

Příznaky nemoci

Porucha funkce žláz se zevní sekrecí se projevuje nedostatečnou tvorbou jejich sekretu a suchostí. Příznaky pak vychází z funkce postižených oblastí. V případě napadení slinných žláz lze nemoc poznat podle snížené produkce slin a pocitu sucha v ústech. Nemocný mívá problém s konzumací jídla, během níž musí polykat velké množství vody. Dále se objevují tyto projevy:

  • Páchnoucí dech
  • Zvýšená kazivost zubů (sliny mají ochranný vliv proti tvorbě zubního kazu)
  • Poruchy příjmu potravy

Snížená tvorba slz má za následek vysychání očí a s tím spojené pálení očí, nesnášenlivost slunečního záření i pocit cizího tělesa v oku. Pokud je napadena slinivka břišní, má pacient problémy s trávením. Postižená stěna střeva totiž není schopná správně vstřebávat látky z potravy. Důsledkem toho mohou být objemné nažloutlé páchnoucí stolice.

V případě, že je autoimunitním onemocněním napadena příušní žláza, tak zduří. Onemocnění si pak lze poměrně snadno splést s příušnicemi. Nedostatečná tvorba poševního sekretu a suchost sliznice zase vede k častým zánětům pochvy. V krajních případech se onemocnění může zvrhnout ve zhoubné bujení lymfocytů.

Objevit se může také celá škála dalších příznaků. Mezi nimi například:

Diagnostika nemoci

Stanovení diagnózy bývá obtížné hlavně na počátku nemoci. Suchost na sliznicích totiž bývá pacienty i samotnými lékaři často podceňována, anebo mylně vyhodnocována.

Důležitý je při diagnostice Sjögrenova syndromu takzvaný Schirmerův test, což je oční vyšetření, pomocí kterého se určuje množství slz v oku či slin v ústech. Diagnózu pak zpravidla definitivně potvrdí biopsie slinné žlázy a laboratorní vyšetření krve, kdy se zjišťuje například:

  • Revmatoidní faktor
  • Antinukleární protilátky
  • Vysoká sedimentace erytrocytů
  • Anémie

Léčba nemoci

Sjögrenův syndrom zatím zcela vyléčit nelze. Existuje však řada prostředků, které dokáží mírnit konkrétní příznaky. Lékaři pacientům běžně předepisují oční kapky, gely i umělé sliny.

Pokud je potřeba, sahají také po nesteroidních antirevmaticích, kortikoidech, cytostaticích, ale i po lécích jako jsou methotrexát, azathioprin či cyklofosfamid.

Jistou naději pacientům přináší i biologická léčba.

Důležité je, aby nemocní jedinci dodržovali určitá opatření. Základem je:

  • Pečlivá ústní hygiena
  • Nošení ochranných brýlí proti slunci a větru
  • Užívání očních kapek a gelů
  • Dostatek odpočinku
  • Vyhýbání se klimatizovaným či zakouřeným prostorám

Sjögrenův syndrom | Revma Liga Česká republika, z.s

Jedná se o pomalu progredující zánětlivé autoimunitní onemocnění, které postihuje především exokrinní žlázy (žlázy s vnější sekrecí), nejčastěji žlázy slinné a slzné. Postupně mohou být však postiženy i další žlázy jako např. potní, hlenové žlázy střev a průdušek, pochvy nebo také slinivka. Běžně se však v rámci této diagnózy můžeme setkat i s dalšími postiženími mimo tuto oblast.

Toto onemocnění se vyskytuje buď samostatně jako tzv. primární Sjögrenův syndrom, nebo doprovází jiná autoimunitní onemocnění jako např. systémový lupus, revmatoidní artritidu a další, v tomto případě bývá označováno jako tzv. sekundární Sjögrenův syndrom.

Základní popis

Jedná se o pomalu progredující zánětlivé autoimunitní onemocnění, které postihuje především exokrinní žlázy (žlázy s vnější sekrecí), nejčastěji žlázy slinné a slzné. Postupně mohou být však postiženy i další žlázy jako např. potní, hlenové žlázy střev a průdušek, pochvy nebo také slinivka. Běžně se však v rámci této diagnózy můžeme setkat i s dalšími postiženími mimo tuto oblast.

Toto onemocnění se vyskytuje buď samostatně jako tzv. primární Sjögrenův syndrom, nebo doprovází jiná autoimunitní onemocnění jako např. systémový lupus, revmatoidní artritidu a další, v tomto případě bývá označováno jako tzv. sekundární Sjögrenův syndrom.

Zařazení

Sjögrenův syndrom řadíme mezi systémová onemocnění pojiva, tzv. kolagenózy. Za názvem této nemoci stojí švédský lékař Henrik Sjögren, který si již v roce 1933 všiml souvislosti mezi suchostí sliznic a artritidou.

Příčiny a četnost

Příčina tohoto onemocnění je neznámá, předpokládá se však, že roli mohou hrát jednak genetické faktory, jednak působení určitých virů na imunitní systém nemocného.

Onemocnění je až 9krát častější u žen než u mužů, věkové rozpětí nemocných leží mezi 15 a 65 lety života. Sjögrenův syndrom se jeví na první pohled jako vzácné onemocnění, o kterém na veřejnosti není velké povědomí, zajímavé však je, že po revmatoidní artritidě jej můžeme zařadit hned na druhé místo, co se četnosti revmatického onemocnění týče.

Postiženo je každoročně nově přibližně 3,9 jedinců na 100 000 obyvatel (tzv. incidence). Celkově se udává počet nemocných Sjögrenovým syndromem od 0,1 až do několika procent v populaci (tzv. prevalence).

Tento fenomén je způsoben patrně tím, že mnoho lidí, kteří touto chorobou trpí, má tak mírné projevy, že často ani nevyhledá lékaře, a tudíž u nich není onemocnění zachyceno.

Budete mít zájem:  Kde Koupit Borax Léčba?

Příznaky

Za hlavní a často i první příznak této nemoci bývá právě považován chronický zánět slzných a slinných žláz, který se projevuje nedostatkem slin a slz.

To často vede ke zvýšené kazivosti chrupu, nutnosti zapíjet jakoukoli potravu, zánětu spojivek, pocitu „písku“ v očích a dalším příznakům. Postupně se tento problém může rozšířit i do dalších oblastí a zasáhnout např.

i dýchací cesty (suchý kašel), trávící systém (např. žaludeční potíže, průjmy), pochvu (např. mykózy), způsobovat může i suchost kůže a její šupinatění.

Často však nezůstane pouze u postižení exokrinních žláz a onemocnění začne zasahovat postupně i jiné oblasti. Objevit se může celá škála dalších příznaků, jako jsou např. zvýšené teploty, únava, vyčerpání, deprese, otoky slinných žláz, bolesti svalů či kloubů, projevy tzv.

vaskulitidy (zánět cévek v podkoží projevující se svědivými zarudlými ložisky na kůži). V další fázi může dojít i k postižení vnitřních orgánů, zejm. plic, ledvin, jater, srdce, u 5-8 % takto nemocných se může dokonce objevit i tvorba lymfomů (zhoubných nádorů lymfatické tkáně).

Stanovení diagnózy

Stanovit diagnózu tohoto onemocnění bývá v jeho počátcích problematické, prvotní příznaky, mezi které patři již zmíněná suchost na sliznicích, bývají často pacienty či samotnými lékaři podceňovány anebo špatně vyhodnoceny.

K důležitým vyšetřením při podezření na toto onemocnění patří oční vyšetření, tzv. Schirmerův test, jímž se zjišťuje množství slz v oku, dále je to test zjišťující množství slin.

Diagnózu pak většinou definitivně potvrdí biopsie slinné žlázy a laboratorní vyšetření krve, které se soustředí na průkaz autoprotilátek jako je revmatoidní faktor, antinukleární protilátky, vysoká sedimentace erytrocytů, anemie a další.

Terapie a prognóza

Prozatím onemocnění není vyléčitelné, existuje však řada prostředků, které léčí jednak lokální postižení, tj. zejména suchost očí a úst – např. oční kapky, gely, umělé sliny atp.

, jednak systémové léky, které je zapotřebí ordinovat u pacientů s vážnějším průběhem této choroby. Mezi ně patří celá škála léků od nesteroidních antirevmatik přes antimalarika, kortikoidy, cytostatika až po takové léky, jako jsou např.

Methotrexát, azathioprin či cyklofosfamid. Jistou naději pro pacienty představuje moderní biologická léčba.

Důležité pro pacienty s touto chorobou je také dodržování určitých režimových opatření, jako jsou pečlivá ústní hygiena, nošení ochranných brýlí proti slunci a větru, užívání očích kapek a gelů, dostatek odpočinku a spánku a v neposlední řadě také vyhýbání se klimatizovaným nebo zakouřeným prostorám, popř. prostorám se zvýšeným rizikem infekce.

LITERATURA:

  • Pavelka, Karel. et al. Revmatologie. Praha: Galen, 2002.
  • Horčička, Vladko. Revmatologie, minimu pro praxi. Praha: TRITON, 1999.
  • Das Sjögren-Syndrom. [online]. Bonn: Deutsche Rheuma-Liga Bundesverband, 2007. [cit.16.1.2017]. Dostupné z: https://www.rheuma-liga.de/
  • Ciferská, Hana. et.al. Sjögrenův syndrom. Interní medicína pro praxi. Olomouc: III. interní klinika FN a LF UP Olomouc, 2006.
  • Mičeková, Dagmar. et.al. Sjögrenov syndróm – terapeutické možnosti. Via practica. Piešťany: Národný ústav reumatických chorob, 2005.
  • Bečvář, Radim. Současný pohled na diagnostiku a léčbu systémové sklerodermie a Sjögrenova sydromu. Praha: Revatologický ústav, 2008.
  • Tomiak, Christian und Miehle, Wolfgang. Sjögren-Syndrom- wissengrundlagen für täglichen Umgang mit der Erkrankung. München: Christian Tomiak, 2002.

© Eva Czechová

Sjögrenův syndrom

Jedná se o chronickou, celkovou, zánětlivou chorobu vznikající z neznámé příčiny, která je charakterizována suchostí v ústech, nosu a na jiných sliznicích.

Sjögrenův syndrom je často sdružen s revmatickými chorobami, vyznačujícími se určitými rysy autoimunity ( tj. působením mechanizmů obranyschopnosti proti vlastnímu tělu pacienta ), jako jsou například revmatoidní artritida, sklerodermie nebo systémový lupus erythematodes.

Při onemocnění Sjögrenovým syndromem vídáme v postižených tkáních infiltráty lymfocytů ( tedy shluky určitého typu bílých krvinek ). Byla zjištěna spojitost mezi genetickým znakem HLA – DR 3 a primárním Sjögrenovým syndromem ( tedy Sjögrenovým syndromem bez přítomnosti přidružené difúzní choroby pojiva ).

Sjögrenův syndrom se vyskytuje častěji než onemocnění  nazývané systémový lupus erythematodes, ale zase méně často než revmatoidní artritida.

U některých osob postihuje Sjögrenův syndrom pouze oči nebo ústa ( pak mluvíme o tzv. primárním Sjögrenově syndromu, jiné označení pro tuto chorobu je sicca komplex neboli sicca syndrom ).

Oční obtíže vznikají tehdy, jestliže atrofie sekrečního epitelu     ( tedy zmenšení normálně vyvinuté výstelky ) slzních žláz způsobuje vysychání rohovky a spojivky ( toto postižení označujeme termínem keratoconjunctivitis sicca ).

V pokročilých případech je oční rohovka těžce poškozena a z  jejího povrchu visí proužky epitelu ( toto postižení označujeme jako keratitis filiformis ). U třetiny nemocných se Sjögrenovým syndromem se zvětší parotidy ( tedy příušní žlázy ), které bývají tuhé, hladké, měnlivé velikosti a na tlak mírně bolestivé.

Chronicky zvětšené slinné žlázy bývají bolestivé jenom velmi zřídka. Proliferace buněk ve vývodech příušních žláz vyvolává zúžení průsvitu vývodů a eventuálně vznikají kompaktní buněčné struktury zvané epimyoepiteliální ostrůvky.

S atrofií slinných žláz ( tedy se zmenšením původně normálně vyvinutých žláz ) se zmenšuje množství vytvářených slin a poté logicky následuje extrémní suchost úst a rtů ( označovaná jako xerostomie ), která zabraňuje normálnímu žvýkání a polykání, dále podporuje kazivost zubů a vytváření konkrementů ( tj. kamenů ) ve slinných vývodech.

Může zcela zaniknout také chuť i čich. Vysychat může i kůže a sliznice nosu, hltanu, hrtanu, průdušek, vulvy ( tj. oblasti zevních rodidel u žen ) a pochvy. Dále se může vyskytovat alopecie ( tedy plešatost ). Suchost dýchacího traktu vede často k rozvoji plicních infekcí a někdy až i k velmi těžkému zánětu plic se smrtelným průběhem.

Sjögrenův syndrom se může projevit postižením i v dalších tělesných orgánech. V trávicím traktu se někdy vyvíjí atrofie sliznice ( tj. zmenšení původně normálně vyvinuté střevní sliznice ) nebo atrofie podslizničních vrstev a jejich difúzní infiltrace plazmocyty a lymfocyty.

Chronická hepatobiliární choroba ( tedy onemocnění jater a žlučových cest ) bývá mnohdy sdružena se Sjögrenovým syndromem stejně tak jako pankreatitida – tj. zánět slinivky břišní ( exokrinní pankreatická tkáň se totiž velice podobá tkáni slinných žláz ).  Nejčastějším kardiovaskulárním projevem je fibrinózní perikarditida ( tj.

zánět osrdečníku spojený s tvorbou vaziva ). Běžná je senzorická neuropatie ( tj. postižení smyslových nervů ) zejména 2. a 3. větve 5. hlavového nervu. Asi 20 procent nemocných se Sjögrenovým syndromem trpí ledvinovou tubulární acidózou ( tj. kyselostí vnitřního prostředí v organizmu  způsobenou porušenou funkcí ledvinových vývodů ).

Budete mít zájem:  Vitamíny Na Vlasy Po Porodu?

Mnozí pacienti mají sníženou koncentrační schopnost ledvin ( tj. schopnost ledvin koncentrovat moč ). Častá je intersticiální nefritida ( tj. zánět vmezeřené tkáně ledviny ), kdežto glomerulonefritida ( tj. nehnisavý zánět ledvinových klubíček ) je neobvyklá. U nemocných se zvětšenými příušními žlázami, splenomegalií ( tj.

se zvětšenou slezinou ) a lymfadenopatií ( tj. se zvětšenými lymfatickými uzlinami ) se může vyvinout pseudolymfom nebo dokonce zhoubný lymfom. Výskyt zhoubných lymfomů je u nemocných se Sjögrenovým syndromem 44 krát vyšší a je také větší riziko vzniku Waldenströmovy makroglobulinémie.

Prognóza pacientů se Sjögrenovým syndromem často souvisí s přidruženou difúzní chorobou pojiva, ačkoliv úmrtí pacienta může nastat i v důsledku rozvinuté plicní infekce nebo méně často selháním ledvin nebo vznikem zhoubného lymfou.

Podezření na onemocnění Sjögrenovým syndromem vyvolá nález manifestních klinických příznaků jako je suchost očí a úst u pacienta. Typický klinický obraz onemocnění doplňuje jako třetí příznak zánět kloubů. Artritida ( tj. zánět kloubů ) se vyskytuje asi u 33 procent nemocných se Sjögrenovým syndromem.

Rozložením postižení jednotlivých kloubů v těle se podobá postižení při onemocnění revmatoidní artritidou. Kloubní změny při onemocnění Sjögrenovým syndromem však bývají spíše mírnějšího stupně a jenom velmi zřídka vedou k úplnému zničení kloubu.

Někteří nemocní s nediagnostikovaným Sjögrenovým syndromem, kteří mají revmatické obtíže, si nemusí na komplex Sjögrenova syndromu stěžovat spontánně. Onemocnění Sjögrenovým syndromem se pak u těchto pacientů diagnostikuje až na základě výsledků laboratorního vyšetření.

Jestliže se s oboustranným zvětšením příušních žláz setkáme u nemocných se současným nálezem hyperlipoproteinémie, malnutrice, jaterní cirhózy nebo cukrovkou ( tj. diabetes mellitus ), bývají žlázy měkké a opuchlé, na rozdíl od nálezu tuhých příušních žláz při onemocnění Sjögrenovým syndromem.

V těchto případech také mezi manifestními klinickými příznaky chybí suchost v ústech. Správnost diagnózy lze ověřit pomocí provedení diagnostických testů a laboratorních vyšetření. Tzv. Schirmerovým testem měříme množství slz secernovaných v průběhu 5 minut následujících po podráždění proužkem filtračního papíru vsunutým pod každé dolní víčko.

U mladého člověka obvykle zvlhne každý proužek papíru v délce 15 milimetrů. Protože s rostoucím věkem se vyvíjí během života hypolakrimace ( tj. postupně se snižuje množství vylučovaných slz ), u 33 procent starších osob zvlhnou při tomto testu proužky filtračního papíru během 5 minut pouze v délce menší než 5 milimetrů.

Je však třeba pamatovat, že zhruba asi 15 procent výsledků je falešně pozitivních a asi15 procent zase naopak falešně negativních. Vysoce specifické je obarvení spojivek kapkou barviva, a sice bengálské červeni.

U nemocných se Sjögrenovým syndromem poté část oka, která vyplňuje mezeru mezi víčky, přijímá barvu a vidíme červené trojúhelníky obrácené svou základnou směrem k očnímu limbu  ( tj. k okraji oka ). Užitečné je také oční vyšetření štěrbinovou lampou. Slinné žlázy vyšetřujeme měřením toku slin, dále sialograficky ( tj. rentgenovým vyšetřením slinných žláz po nastříknutí jejich vývodů rentgenkontrastní látkou ) a scintigrafií slinných žláz ( tj. vyšetřením slinných žláz pomocí aplikace radioizotopů ).

Biopsie ( tedy odběr vzorku tkáně k histologickému vyšetření ) snadno přístupných podjazyčných slinných žláz potvrdí diagnózu, jestliže se zjistí ložiska lymfocytů a plazmocytů společně s atrofií tkáně acinů ( tj. lalůčků ). Pro pacienty se Sjögrenovým syndromem je charakteristická pozoruhodná imunitní reaktivita ( tj.

reakce obranyschopnosti jejich organizmu ), kterou zjišťujeme v krevním séru. Většinou u těchto pacientů nacházíme zvýšenou sérovou koncentraci anti – gama – globulinových protilátek a protilátek antinukleárních a dále vyšší hladiny v séru dalších protilátek proti mnoha součástem vlastních tkání.

Precipitující protilátky proti jaderným antigenům ( zjišťované laboratorní metodou imunodifúze ), zvané protilátky SS – B, jsou vysoce specifické pro primární Sjögrenův syndrom. Revmatoidní faktor se vyskytuje u více než 70 procent nemocných, vyšetření prokazují v 15 až 20 procentech případů také přítomnost tzv.

LE buněk – tedy buněk typických pro onemocnění lupus erythematodes. Test nazývaný VDRL – tj. Veneral Disease Research Laboratory Test ( jedná se o flokulační vyšetření, při kterém reaginová protilátka z  pacientova séra reaguje viditelně s antigenem kardiolipinem ) je u nemocných  při onemocnění Sjögrenovým syndromem negativní.

Sedimentace je zvýšena u zhruba 70 procent nemocných. Třetina nemocných má anémii ( tj. chudokrevnost – tedy úbytek červených krvinek ), u čtvrtiny nemocných nacházíme leukopenii a eozinofilii ( tedy nedostatek určitých typů bílých krvinek ).

Léčení pacientů se Sjögrenovým syndromem se zaměřuje na potlačení ústních projevů nemoci a léčení postižení pojivových tkání. Z ústních projevů je potřeba léčit především suchost dutiny ústní, která podporuje vznik sialolitiázy ( tj. vytváření kamenů ve slinných žlázách ) a agresivního zubního kazu.

Suchost úst lze během dne úspěšně tlumit častým popíjením tekutin, žvýkáním gumy neobsahující cukr a používáním náhražek slin obsahujících látku karboxymethylcelulózu. Podávání léků, které snižují sekreci slin ( jedná se například o antihistaminika a dekongesční léky ), bychom se měli vyhýbat.

Podstatně důležitá je úzkostlivá hygiena ústní dutiny a pravidelné zubní kontroly. Konkrementy musí být promptně odstraňovány, aby se uchovala živá slinná tkáň. Přechodnou bolest, jejíž příčinou je náhlé zvětšení slinných žláz, léčíme nejvhodněji podáváním léků, které tlumí bolest ( tj. podáním běžných analgetik ).

Postižení pojivových tkání bývá mírné a chronické, nasazování hormonální léčby ( tj. léků – glukokortikoidů ) a imunosupresivních léků ( tj. léků, které tlumí obranyschopnost organizmu ) je proto indikováno jen ojediněle Nasazuje se například u nemocného s těžkou vaskulitidou ( tj.

zánětem postihujícím krevní cévy ) nebo s postižením viscerálním ( tj. orgánovým ). Ozařování a podávání léků, které zvyšují riziko vzniku lymfoproliferačních chorob a infekcí, bychom se měli vyhýbat.

Revmatismus

Více než 100 onemocnění je seskupeno pod pojem „revmatická onemocnění“. Nejznámější je revmatoidní artritida (chronická polyartritida), při které jsou klouby chronicky zanícené. Klouby jsou v průběhu choroby stále více a více zničeny. Neexistuje žádný lék, ale postup onemocnění může být zpomalen komplexní terapií, která zahrnuje léky, pracovní terapii a fyzioterapii.

Většina ostatních revmatických onemocnění má také vliv na pohybový aparát, jako jsou kosti, svaly, šlachy a vazy. Ale i jiné orgány, například plíce, srdce, ledviny nebo oči, mohou být napadeny tímto chronickým zánětlivým onemocněním.

Budete mít zájem:  Mezinárodní Klasifikace Funkční Schopnosti Disability A Zdraví?

Sjögrenův syndrom je revmatické onemocnění, které postihuje slzné a slinné žlázy i další žlázy sliznic. Hlavními příznaky jsou suché oči a sucho v ústech.

Je známa primární forma, kdy se objevuje Sjögrenův syndrom izolovaně, bez souvislosti s jiným onemocněním.

Sekundární forma se vyskytuje v průběhu jiného, základního revmatického onemocnění, jako je například revmatoidní artritida.  

O jaké příznaky revmatismu a Sjögrenova syndromu jde?

Mnoho forem revmatických onemocnění se týká autoimunitní reakce organismu, která je obrannou reakcí imunitního systému proti vlastní tkáni. Příčiny revmatismu nebyly ještě zcela vysvětleny. Genetická predispozice a škodlivé vlivy prostředí, především kouření, se na vzniku revmatismu nejspíše podílejí.

Sjögrenův syndrom je autoimunitní onemocnění. Imunitní systém je i v tomto případě poškozen, a mimo jiné napadá slzné a slinné žlázy. Dochází k jejich zánětu a jejich funkce je omezena. S postupem nemoci mohou být žlázy nakonec zcela zničeny.

Jak tato autoimunitní reakce vzniká, je stále neznámé. Zdá se, že na vzniku se podílí ženské pohlavní hormony, protože ženy onemocní výrazně častěji než muži. Předmětem diskuzí o příčinách jsou i chronické virové infekce. Predispozice k autoimunitním chorobám je dědičná.

 

Jak se suché oči s revmatismem nebo Sjögrenovým syndromem projevují

Pocit písku v oku, neustálé pálení a svědění, pocit tlaku a bolesti s každým mrknutím: příznaky suchého oka jsou nepříjemné a poškozují vidění. Produkce slz může být narušena v důsledku autoimunní reakce tak, že není k dispozici dostatek slzné tekutiny pro zvlhčení oka, nebo může být špatné složení slzného filmu, a ten je proto poškozen.

Suché očí mohou být prvním příznakem revmatického onemocnění. U Sjögrenova syndromu jsou počáteční příznaky patrné jen mírně.

Časem se pocit sucha v ústech a suché oči zhoršují, až nakonec dojde k úplnému zastavení produkce slz. Pro zvlhčení očí jsou nezbytné umělé slzy.

Při Sjögrenově syndromu mohou být vysušeny i jiné sliznice v těle, například sliznice nosu, průdušnice, průdušek nebo genitálií.  

Diagnostika Sjögrenova syndromu

Sjögrenův syndrom není snadné identifikovat, protože pacienti jdou obvykle nejdříve se svými příznaky za specialisty, se suchýma očima k očnímu lékaři, při suchu v ústech k zubaři. Kromě toho, protože onemocnění se vyvíjí postupně, si mnozí pacienti „zvyknou“ a nepopisují příznaky kompletně.

Podezření na Sjögrenův syndrom jako příčinu vzniká pouze tehdy, je-li rozpoznána souvislost mezi příznaky. Určit, zda symptomy jsou způsobeny tímto onemocněním, je možné pomocí testů na sucho v ústech a očích. Podezření ze Sjögrenova syndromu lze potvrdit krevním testem.

U mnoha postižených lidí, ale ne u všech, jsou v krvi přítomny typické protilátky (SS-A a SS-B).  

Léčba revmatismem vyvolaných suchých očí

Revmatismus, včetně Sjögrenova syndromu, je stále nevyléčitelný. Nicméně je velmi důležité léčit příznaky, především suché oči. V případě, že oční příznaky zůstávají bez léčby, je riziko závažných následků: hrozí poškození rohovky, oční infekce a případné ztráty zraku

Slzný film může být zachován pomocí zvlhčujících očních kapek, gelů  nebo mastí. Zvlhčující oční kapky HYLO-GEL® obsahují určitou koncentraci kyseliny hyaluronové, která způsobuje, že je roztok velmi viskózní. To pomáhá v případě velmi suchých očí, které mají podrážděnou rohovku a spojivku.

Lékař může také operačně  uzavřít slzné kanálky, aby malé množství slzné tekutiny, které se stále produkuje, neodtékalo.

Sjogrenovi syndrom

Sjögrenův syndrom je časté autoimunitní onemocnění, které napadá vlhkosti-produkovat žlázy v těle, jako jsou žlázy, které produkují slzy a sliny. V autoimunitní onemocnění, imunitní systém je mylně zaútočí na zdravé tkáně. V Sjögrenův syndrom, zánět způsobené tímto útokem ovlivňuje schopnost žláz „vylučovat vlhkost a hlen normálně.

Sjögrenův syndrom může mít vliv na žlázy v očích, ústech, krku, nosu, dýchacích cest, kožní, trávicí systém, a pochvy. V některých případech, Sjogrenův syndrom může zaútočit oblasti v celém těle, jako jsou plíce, ledviny, klouby, krevní cévy, a nervový systém.

Příznaky Sjögrenův syndrom je kvůli abnormální sucha postižených žláz a orgánů. Typickými příznaky Sjögrenův syndrom patří suchého oka, suchý kašel, sucho v ústech, a špatná ústní a zubní zdraví.

Existují dva typy Sjögrenův syndrom, primární a sekundární. Primární Sjogrenův syndrom se vyskytuje v nepřítomnosti jiných autoimunitních onemocnění.

Sekundární Sjogrenův syndrom se vyskytuje u jiných autoimunitních onemocnění, jako je lupus a revmatoidní artritidy, a je obecně mnohem vážnější, než primární Sjögrenův syndrom.

Sekundární Sjögrenův syndrom je pravděpodobnější než primární Sjögrenův syndrom vést ke komplikacím.

Sjogrenův syndrom nelze vyléčit, ale to může být zpracována tak, aby se minimalizovalo příznaky a snížit riziko komplikací. Léčba může zahrnovat kombinaci léků, dobré ústní hygieny, a případně operace.

Závažné komplikace, jako je například onemocnění jater a plic, může dojít k Sjogrenovým syndromem, zejména na středních Sjögrenův syndrom.

Vyhledejte lékařskou pomoc, pokud máte příznaky Sjögrenův syndrom, jako je sucho v ústech a suchý kašel. Včasná diagnóza a léčba může pomoci snížit riziko komplikací.

Příznaky

Příznaky Sjögrenův syndrom je výsledkem poškozených žláz vlhkost výroby a může mít vliv na oči, ústa, krk, nos, dýchací cesty, pokožku, trávicí systém, a vagina. V některých případech mohou příznaky Sjögrenův syndrom ovlivňují orgány celého těla, jako jsou plíce, ledviny, klouby, cévy a nervové soustavy…. Přečtěte si více o Sjogrenovi syndrom příznaků

PŘÍČINY

Příčinou Sjögrenův syndrom není znám, ale předpokládá se, že tato autoimunitní onemocnění, může být vyvolána virovou infekcí nebo bakteriální infekce. Genetické faktory mohou také hrát roli při Sjögrenův syndrom.

Výzkum ukazuje, že přítomnost určitých genů může způsobit vyšší náchylnost k abnormální imunitní proces, když se setkají s spoušti životního prostředí, jako jsou virové infekce….

Přečtěte si více o Sjogrenovi syndrom příčin

OŠETŘENÍ

Neexistuje žádný lék na Sjögrenův syndrom, ale včasné rozpoznání a zpracování, je možné snížit symptomy a minimalizovat riziko komplikací.

Léčba Sjögrenův syndrom se liší v závislosti na typu Sjögrenův syndrom, závažnosti symptomů, přítomnost komplikací, věku osoby a lékařské anamnézy a dalších faktorech.

Plány léčby používat individuální, mnohostranný přístup, který může zahrnovat:… Přečtěte si více o Sjogrenovi syndrom ošetření

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector