Sezónní chřipka každý rok zabíjí. Je dobré se očkovat?

Sezónní chřipka každý rok zabíjí. Je dobré se očkovat?

Jak je vakcína proti chřipce důležitá?

Co když vakcíny nefungují? Stále více a více vědců je skeptických ohledně toho, zda fungují.

Sezónní chřipka v současnosti zabíjí každý rok mnoho lidí, ale většina z nich, kteří umírají, již trpí nemocí, jako je astma.

Většina „nachlazení“ je ve skutečnosti způsobena chřipkovým virem, ale existuje více než 200 virů a patogenů, které mohou způsobit „chřipkové“ onemocnění (a proto mohou být snadno zaměněny za chřipku).

Viry mutují s úžasnou rychlostí, což znamená, že každý rok jsou geneticky odlišné od virů z minulého roku. Vakcína pro každou nadcházející chřipkovou epidemii je odhadována zdravotnickými odborníky, kteří určují, jaký kmen chřipky by se mohl s největší pravděpodobností objevit.

Z těch, kteří zemřeli na prasečí chřipku v USA, zhruba 70 procent trpělo již nějakým vážným onemocněním jako astma nebo AIDS. Uvádí se, že vakcíny jsou nejlepší zbraní proti chřipce. Vakcíny pomohly vymýtit neštovice a dětskou obrnu.

[Výrazné zlepšení zdraví obyvatelstva ale ve srovnání s očkováním nastalo zejména zlepšením celkové hygieny.]

„Zázračná vakcína“ proti chřipce

Vzhledem k tomu, že vědci nemohou přesně určit, který má chřipku a kdo nemá, výzkum provedený na účinnost vakcín jednoduše spočívá v hodnocení úmrtnosti ze všech příčin u těch, kdo se očkovali oproti těm, co neprodělali očkování. [To zahrnuje úmrtí z nehod, infarkty, autohavárie atd.

] Tyto studie ukazují „dramatický rozdíl“ mezi úmrtností těch, kteří byli očkováni oproti těm, kteří nebyli očkováni. Lidé, kteří byli očkováni měli výrazně nižší úmrtnost [ale ze všech příčin, a zde je problém …]. Kritici zpochybňují logiku těchto studií.

Jak to vypadá, v porovnání s počtem úmrtí ze všech příčin, počet lidí zabitých ptačí chřipkou je poměrně malý.

Podle Národního ústavu pro alergie a infekční choroby, nanejvýš 10 procent z celkového počtu úmrtí během chřipkového období způsobuje chřipka (a to zahrnuje i všechna nepřímá úmrtí, ke kterým nepřímo přispěla chřipka).

Pokud chřipka představuje jen zhruba 10 procent všech úmrtí během chřipkové epidemie, jak by vakcína proti chřipce mohla snížit celkové úmrtí o 50 procent? (Jak tvrdí výrobci očkovací látky.) I v případě, že by očkovací látky byly 100% účinné, mohly by snížit celkovou úmrtnost o 10%, vzhledem k tomu, že pouze 10% z celkového počtu úmrtí je způsobeno chřipkou.

Tom Jefferson, lékař z Říma, a vedoucí oddělení pro očkování na Cochrane Collaboration, vysoce uznávané organizace, kteří hodnotí lékařské důkazy, říká: „Pokud vakcína snižuje úmrtnost o 50 procent a až o 90 procent v některých studiích, znamená to, že musí snižovat úmrtí nejen na chřipku, ale také z pádů, v důsledku požárů, na srdeční choroby, mrtvice, a autonehody.

To není vakcína, která je zázrak. „

Selhání kohortových studií

Jak se tedy došlo k 50% snížení úmrtnosti ve statistikách? Prostřednictvím kohortových studií. Kohortová studie u očkování je analytická studie, ve které jsou osoby rozděleny podle přítomnosti či nepřítomnosti vakcíny na začátku studie.

V těchto studiích se porovnávala úmrtnost velké skupiny lidí, která dostala vakcínu a skupiny osob, která nebyla očkována. Ale to je fatální chyba v tomto přístupu: lidé se zařazovali dle vlastního rozhodnutí pro očkování.

A jací lidé? Lidé, kteří se zajímali o své zdraví! Vakcínu tak dostali ti, co měli strach o své zdraví a mysleli si, že očkování je pro ně vhodné. Zatím ti, kteří se o zdraví nestarali, vynechali i vakcínu proti chřipce. A tito lidé mají tendenci žít méně zdravě i jinak.

Jinými slovy, u lidí, kteří se rozhodli pro vakcínu najdeme větší pravděpodobnost, že žijí zdravěji. To vysvětluje rozdíly v úmrtnosti mezi těmito dvěma skupinami! To nemá nic společného s očkovací látkou …Na lékaře a výzkumníky je vyvíjen tlak aby přijali teorii vakcíny bez otázek.

Lisa Jackson, lékařka a vedoucí Research Group Health Center v Seattlu, začala přemýšlel nahlas před kolegy, jestli snad není něco v nepořádku s odhadem až 50 procentního snížení úmrtnosti u lidí, kteří dostanou vakcínu proti chřipce, a reakce zněla spíš jako doktrína než věda.

„Lidé mi říkali, že takovéto pochybnosti by mohly potenciálně ohrozit mou profesionální kariéru, neboť bych mohla odradit lidi od očkování, protože samozřejmě víme, že vakcína účinkuje. Jinými slovy, neodvažujte se zpochybňovat vakcínu, a nepokládejte nepříjemné otázky, protože výroba vakcín stojí na dogmatu, ne vědě …

a pokud si lékař klade otázky, můžete přijít o práci ….“ Lisu Jackson to neodradilo. S dalšími třemi vědci začala zkoumat studie zabývající se očkováním proti chřipce ve snaze identifikovat jakýkoliv pozitivní účinek těchto vakcín, pokud existuje. Analyzovali přes osm let data zahrnující 72.000 lidí ve věku 65 let nebo starší a zaznamenávali, kdo byl očkován proti chřipce, a kdo ne. Pak srovnávali úmrtnost ze všech příčin mimo chřipkové období.

Vakcína nezpůsobila žádný rozdíl v úmrtnosti

Lisa Jackson zjistila, že i mimo chřipkovou sezonu byla úmrtnost o 60 procent vyšší u těch, kteří nedostali vakcínu.

Jinými slovy, když nevezmete v úvahu chřipkové období, starší lidé, kteří nedostanou vakcínu mají jiný životní styl, který u nich zvyšuje pravděpodobnost, že zemřou z mnoha jiných příčin.

Rozdíl v přístupu ke zdraví vysvětluje onu zdánlivou výhodu, připisovanou vakcínám. Toto zjištění ukazuje, že vakcína proti chřipce nemusí mít žádný příznivý účinek na snižování úmrtnosti.

„Studie Lisy Jackson jsou skvělé,“ uvedl Lone Simonsen, který je profesorem na George Washington University ve Washingtonu, DC, a mezinárodně uznávaný odborník v oblasti chřipky a vakcín. Jsou to klasické epidemiologické, pečlivě provedené studie.

Mnoho expertů na očkování jednoduše odmítlo věřit výsledkům této studie, protože je v rozporu s jejich stávajícím přesvědčením o očkování. Journal of American Medical Association odmítl zveřejnit výzkum, se závěrem, že přijmout tyto výsledky by bylo stejné jako říci, že Země je placka!“ .

Což jen dokazuje, jak hluboce zakořeněná mytologie o očkování je v myslích běžných lékařů. Prostě si nedovedou představit, že vakcíny nefungují, a tak zamítnou důkaz – a to i věrohodný důkaz – prokazující tuto skutečnost. To je to, co dělá z očkování kult spíše než vědu.

Výsledky nakonec publikoval v roce 2006 časopis International Journal of Epidemiology.

Pokračování najdete zde…

Očkovat nebo neočkovat proti chřipce? | Lekárny Mělník, Praha, Liběchov

Sezónní chřipka každý rok zabíjí. Je dobré se očkovat? S nástupem chladných měsíců vyvstává do popředí jedna z mnoha otázek. Očkovat nebo neočkovat proti chřipce? Obě varianty mají své příznivce i odpůrce. Chřipka patří mezi častá virová onemocnění v období zimních měsíců a časného jara (v ČR od prosince do března).

Jedná se o infekční, vysoce nakažlivou nemoc, která může postihnout všechny věkové skupiny. Zdrojem infekce bývá nejčastěji nakažený člověk nebo zvíře. Lidé se stávají infekční už před prvotními horečkami a zůstávají asi dva dny po jejich konci. Chřipka se šíří kapénkovým způsobem, tj. kašlání, kýchání, atd. nebo přímým kontaktem. K zabránění šíření nákazy je vhodné použít při příchodu do kolektivu (čekárna u lékaře, lékárna, MHD) ústenku. Roušku lze zakoupit v lékárně. Viry chřipky podléhají každoročně genovým mutacím, proto i vakcíny mají každý rok pozměněné složení. Pokud dojde k velkým změnám viru, může dojít k vypuknutí epidemie, případně pandemie. Dobrovolné očkování a očkování rizikových skupin patří mezi jediné účinné mechanismy, jak těmto epidemiím zabránit.

Projevy chřipky a její komplikace

Po uplynutí inkubační doby (12-48 hodin) nastupují typické příznaky prudkého zánětu dýchacích cest. Nejčastěji se jedná o rychlý nástup vysoké horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice, pocity celkové schvácenosti.

Velmi typickým znakem je suchý dráždivý kašel a s ním související bolest za hrudní kostí. Suchý kašel postupně přechází ve vlhký produktivní kašel, který může přetrvávat i dva týdny po vyléčení chřipky. Někteří trpí nevolností, mají pocity na zvracení a trpí silnou únavou. Celkové vyčerpání můžou někteří jedinci pocítit až měsíc.

Velmi důležitá je pomalá rekonvalescence. Chřipka je onemocnění virové, proto její léčba nevyžaduje podání antibiotik. Vysoké horečky (nad 38,5 ˚C) lze srážet antipyretiky. Vhodný lék na případné snížení horečky Vám pomůže vybrat lékárník (např. Paralen, Ibalgin, Nurofen).

Pokud horečnatý stav přetrvává delší dobu (3-5 dní), je vhodné se obrátit na lékaře. Mezi ohrožené skupiny, které mohou nejčastěji postihnout komplikace (zápal plic, zhoršení chronických chorob, zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin, atd.), patří především malé děti a senioři.

Nezřídka je výskyt komplikací důvod k hospitalizaci. Na následky chřipkového onemocnění umírá celoročně na světě mnoho lidí.

Očkování proti chřipce je očkování nepovinné, kromě rizikových skupin nehrazené zdravotní pojišťovnou.

Rizikové skupiny obyvatelstva

Sem lze zařadit osoby, u kterých předpokládáme závažnější průběh chřipky. Kvalitní prevencí lze předejít komplikacím, zhoršení zdravotního stavu, případně pobytu v nemocnici. Nedílnou součástí jsou i lidé, kteří podstupují vyšší riziko nákazy, např. zdravotníci.

Nejčastěji ohroženi jsou:

  • Senioři nad 65 let.
  • Děti do 2 let.
  • Pacienti po odstranění sleziny nebo transplantaci krvetvorných buněk.
  • Pacienti trpící chronickým onemocněním srdce a cév, ledvin, dýchacích cest a diabetem.
  • Pacienti se získanou nebo vrozenou poruchou imunitního systému.
  • Osoby umístěné v zařízeních pro dlouhodobou lůžkovou péči, domovech pro seniory nebo ústavech pro osoby se zdravotním postižením.
  • Pracovníci v sociálních ústavech.
  • Pracovníci ve zdravotnictví.
  • Těhotné a ženy, které se v rizikovém období snaží otěhotnět.
Budete mít zájem:  Filip Sajler končí v pořadu Kluci v akci: Je třeba posunout se dál, říká

Pokud patříte mezi ohrožené osoby, je namístě dotázat se lékaře na možnost očkování. Ve většině případů hradí pojišťovna u rizikových osob nejen vakcínu, ale i její aplikaci u lékaře.

V opačném případě se cena aplikace vakcíny u lékaře pohybuje kolem 300 Kč. U nerizikových skupin přispívají některé pojišťovny na očkování v rámci preventivních balíčků. Někdy tyto příspěvky nabízejí i zaměstnavatelé.

Jak se vakcína připravuje a následně aplikuje

Chřipkové vakcíny se vyrábí s použitím nejčastějších virových kmenů. Vždy v únoru nebo březnu vydá Světová zdravotnická organizace doporučení k použití chřipkových kmenů pro nadcházející sezónu. Jedná se o očkovací látky neživé. Vyberou se doporučené kmeny, usmrtí se a vyrobí se z nich požadovaná vakcína.

Z tohoto důvodu nemohou chřipkové vakcíny způsobit chřipku. Přestože se jedná o neživé viry, imunitní systém je identifikuje jako cizí a vytvoří si protilátky. Očkování zabrání chřipce až v 70 – 90 % případech, v 80 % sníží výskyt závažných komplikací.

Ideální dobou pro očkování je září až listopad.

Tělo si do začátku chřipkové sezóny (leden, únor) stihne vytvořit protilátky. Účinek vakcíny nastupuje cca po 14 dnech po aplikaci. Termín pro aplikaci je vždy na domluvě s praktickým lékařem. Důležité je si dopředu zjistit, zda má očkovací látku přímo v ordinaci, nebo si ji musíte vyzvednout sami na lékařský předpis v lékárně.

V případě, že si očkovací látku vyzvedáváte sami, je třeba myslet na správné skladovací podmínky. Ideální teplota pro uchovávání je 2 – 8 ˚C.

Pokud vás postihlo horečnaté onemocnění nebo akutní infekce je namístě termín oddálit, minimálně o 2 týdny po úplném vyléčení. Vakcína je jednorázová a aplikuje se u dospělých a dětí starších 6 let do ramene. Očkovat lze i kojence od 6 měsíců.

U kojenců a dětí do 6 let je vakcína podána do oblasti stehna ve dvou dávkách s odstupem minimálně 4 týdnů. Aby se předešlo akutní nežádoucí reakci, je nutné, jako u každého očkování, počkat ještě 30 minut v čekárně.

V rámci prevence je dobré se nechat očkovat každý rok, protože složení vakcíny se každý rok mění.

Možné nežádoucí účinky po očkování a kontraindikace

Vakcíny proti chřipce jsou považovány za jedny z nejbezpečnějších. Nežádoucí účinky po aplikaci jsou poměrně vzácné. Nejčastější komplikací můžou být lokální příznaky jako otok v místě vpichu, krátkodobé zarudnutí nebo svědění. Z dalších méně častých příznaků můžeme jmenovat únavu, bolest svalů a kloubů, případně zvýšenou teplotu.

Tyto projevy většinou rychle vymizí bez potřeby medikace. Dalším nežádoucím účinkem může být alergická reakce, která hrozí u pacientů alergických na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Výskyt alergií je nutné nahlásit ošetřujícímu lékaři, který následně zváží možnost použití jiného typu očkovací látky.

Každou reakci po očkování je nutné vždy hlásit lékaři. Pokud se v předchozích letech objevil nežádoucí účinek po očkování, je vhodné se v případě každoročního přeočkování obrátit na očkovací centra nebo infekční oddělení nemocnic. Kontraindikací pro vakcinaci je akutní horečnatý stav, přecitlivělost na některé složky vakcíny nebo případné alergie.

Vhodnost očkování je vždy dobré zkonzultovat s ošetřujícím lékařem.

Co dalšího můžu ještě udělat pro zvýšení imunity v chřipkovém období?

Až 90% obranyschopnosti je založeno na správné funkci střev. Střevo tvoří bariéru proti vniknutí patogenů do organismu. Obrannou funkci zajišťuje tvorba hlenu a střevní mikroflóra, kterou je vhodné v chřipkovém období a doby vakcinace posílit užíváním probiotik (např.

Apo-lactobacillus, Biopron). Základem je vyvážená a pestrá strava bohatá na vitamíny, minerály, vlákninu a rostlinné tuky. To lze zajistit přísunem čerstvého ovoce a zeleniny, jogurtů s probiotiky, potravinami s obsahem antioxidantů.

Nesmíme opomenout ani pitný režim, vhodné jsou bylinné čaje s obsahem třapatky nachové (echinacea) nebo rakytníku(HERBEX Rakytník a třapatka) a v dnešní době velmi oblíbené „fresh“ nápoje.

Echinaceu není vhodné používat dlouhodobě, nedoporučuje se déle než 6 týdnů. Betaglukany vykazují rovněž pozitivní efekt na posílení imunity (např. Imunoglukan, Terezia Hlíva ústřičná s rakytníkovým olejem). Pohyb na čerstvém vzduchu a každodenní krátkodobý pobyt na slunci stimuluje tvorbu vitamínu D.

V našich zeměpisných šířkách dochází k této stimulaci pouze od dubna do října, proto je vhodné nastřádat dostatečné množství do zásoby, a nebo ho doplnit vhodnými doplňky stravy (např. Vigantolvit, Terezia vitamín D3 Baby).

Mezi oblíbené činnosti řadíme i pravidelné saunování, které napomáhá nejen zvýšení imunity, ale také regeneraci. Je mnoho „zaručených“ způsobů a tipů, jak se chránit, ovšem jediná účinná metoda prevence je očkování.

Zdroj: www.lekarnickekapky.cz

Jedno očkování proti chřipce na celý život?

Příspěvky Meteoru 17. 3. 201801:32 Jedno očkování proti všem chřipkám12:50 Kolik máme kosmonautů?32:18 První lékařka v Čechách36:36 Cikády ovládané houbou43:42 Stanou se fekální transplantace hitem?

Chřipka je poměrně závažné onemocnění, i když se to tak nezdá. Lidově se totiž stejným slovem označují i různá nachlazení a záněty dýchacích cest. Proto se často chřipka podceňuje. Z historie známe případy tragických chřipkových pandemií, například po první světové válce padlo tzv. španělské chřipce za oběť dvakrát tolik lidí než předtím na bojištích.

Problémem chřipkového viru je jeho velká variabilita. Každý rok může být trochu jiný. Očkovací látky se připravují dopředu, očkovat během epidemie už je dost pozdě. Farmaceutické firmy proto musí dobře odhadnout, jaký druh viru bude zrovna nadcházející sezónu řádit. Celý postup je finančně velmi náročný a na začátku chřipkové sezóny nemusí být stoprocentně jisté, že vakcína zabere.

Celou věc komplikuje „dědičný imunologický hřích“, jak vysvětluje imunolog prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

„Když se s chřipkou setká náš imunitní systém poprvé, zareaguje, vytvoří protilátky a paměťové buňky, které nás mohou ochránit i při příští infekci. Problém je, že fungovat bude jen na ten jeden konkrétní kmen.

Když se objeví nový kmen, imunitní systém zareaguje jinak než napoprvé. Tudíž imunitní reakce proti novému kmeni je slabá a nedostatečná.“

Malý, ale šikovný

Virus chřipky je velice proměnlivý a použít proti němu správnou zbraň, dá imunitnímu systému pořádně zabrat. Při svém útoku na zdravou buňku využívá chřipkový virus molekulu, kterou má na svém povrchu, říká se jí hemaglutinin.

Jde o receptorovou molekulu, pomocí níž se virus zachycuje na povrchu infikovaných buněk. Lze si to představit asi tak, že chřipkový virus se přiblíží k buňce jako loď k přístavu a vyhodí kotvu – hemaglutinin.

Pak pomalu přitahuje lano, dokud nepřirazí k molu a může na břeh. Jenže zatímco lano mají všechny kmeny chřipkového viru stejné, kotva se liší. A náš imunitní systém reaguje jen na kotvu, protože je nápadnější.

Metaforicky řečeno nás pak různé vakcíny připravují na různé kotvy. Co kdybychom ale náš imunitní systém naučili reagovat i na lano? Nabídli bychom mu návod, jak odhalit každý chřipkový virus? Pak by teoreticky stačilo jediné očkování proti všem chřipkovým kmenům.

„Dlouho se něco takového nedařilo, ale v posledních letech se zdá, že je na obzoru průlom,“ prozrazuje Václav Hořejší. Základem je, že umíme určovat prostorové struktury molekul bílkovin. Molekula se vyčistí a vykrystalizuje se, krystalky proteinů se následně analyzují, dá se proniknout až do atomových detailů.

„Konstantní části viru jsou překryty variabilními, a jsou tak pro imunitní systém špatně přístupné.

Na základě těchto znalostí se začaly připravovat umělé konstrukty genového inženýrství, vytvoří se poloviční molekula bez vršku a odhalí se konstantní část.

Při imunizaci těmito uměle vytvořenými proteiny už imunitní systém není rozptylován variabilními částmi a soustředí se na ty konstantní,“ vysvětluje prof. Hořejší.

Jak uchopit správné lano

Když zůstaneme u naší námořnické metafory, tak můžeme říct, že imunitní systém se může soustředit na lano, kterým se virus přichytává k buňce.

Vědci umí vytvořit napodobeninu molekuly, kterou se chřipkový virus přichytává k buňce. A tato napodobenina neobsahuje žádnou kotvu, má jen to lano.

Imunitní systém tak snadněji pozná, že se jedná o chřipkový virus a ne něco nového. Pak tělo vyšle k ohroženým buňkám své vlastní bojovníky – protilátky.

„Protilátky obalí viry a obalené viry jsou pak rozpoznány fagocytujícími buňkami, které je pohltí a rozštípají. Protilátky se navíc navážou na kritická místa a zabrání splynutí buněk, virus zůstane na povrchu a nevyvolá infekci. Můj odhad je, že do pěti let se to začne používat. To je obrovský pokrok,“ uzavírá optimisticky prof. Václav Hořejší.

Mohlo by to v budoucnu fungovat podobně, jako třeba očkování proti spalničkám nebo neštovicím. V útlém věku dostaneme vakcínu proti chřipkovému viru a ta bude fungovat po celý život. Podle dosavadních výsledků výzkumů na zvířecích modelech je účinnost asi 80tiprocentní.

Související příspěvky

Chřipka může vyvolat poruchy spánku

Pomůže očkování proti chřipce i na rýmu?

Chřipková epidemie stále nekončí. Šíření viru závisí hlavně na chování lidí

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková

Češi ignorují očkování proti chřipce. Umírají, zabíjejí jiné a ztrácejí peníze

Chřipka se většině Čechů jeví jako banální sezonní nemoc. Opak je pravdou. Je to vážné onemocnění, na které umírají staří, mladí i děti. Chřipka každý rok zabije asi pětkrát víc lidí než auta. Je proto až s podivem, jak okázale a vytrvale Češi ignorují očkování proti chřipce.

Budete mít zájem:  Hladové potraviny: Po kterých jídlech máme ještě větší chuť jíst?

Rozhlédnete se, než přejdete silnici? A necháváte se na podzim očkovat proti chřipce? Většina lidí ve vašem okolí odpoví na první otázku ano, na druhou ne. Toto srovnání přitom zdaleka není od věci. Tak jako nám hrozí riziko na silnici, je pro každého z nás v sezoně reálnou hrozbou i chřipka.

Pro někoho bývá chřipka tou poslední diagnózou – každoročně je to až zhruba 2 500 lidí. Ale nemusí být hned tak zle. Jiní pacienti stráví s chřipkou klidně třeba týden na JIP na umělé plicní ventilaci.

Máte-li štěstí a chřipka se u vás obejde bez závažnějších komplikací, stejně vás čeká zhruba týden doma na lůžku, několik dní v horečkách a bolestech celého těla. Patrně nakazíte i blízké.

Navíc ani po nemoci nemáte jistotu, jestli jste si zrovna nezadělali na další vážné zdravotní problémy do budoucna.

Jeden pacient s chřipkou stojí průměrně 60 tisíc!

Pořád málo? Tak tedy jinak: Zapomeňte na to, že s chřipkou můžete pracovat. Položí vás tak jako tak. Vyděláváte-li třeba dvacet tisíc měsíčně, stojí vás pouhých pět dnů pracovní neschopnosti čtyři tisíce korun. Pokud je váš plat zaměstnance třicet tisíc měsíčně, ztrácíte už bezmála šest tisíc. Pracujete za pětatřicet? Vaše ztráta je už skoro sedm tisíc…

Ani to není všechno. Víte, kolik dohromady stojí jeden jediný člověk nemocný chřipkou? Je to až závratné číslo: 58 696 korun! Takové jsou průměrné náklady pacienta, státu, zdravotních pojišťoven i zaměstnavatele za jediné onemocnění chřipkou dohromady. Započítány jsou i návštěvy lékaře, pracovní neschopnost či výskyt komplikací.

A víte, kolik stojí vakcína proti chřipce? Dvě stě padesát korun.

Myslete také na blízké. Vaše očkování chrání i je

Česko patří dlouhodobě mezi země, kde lidé vytrvale ignorují očkování proti chřipce. V počtu spotřebovaných vakcín nás překonávají všechny rozvinuté země, a to nejen ty evropské (včetně například Slovenska). Naopak méně než u nás se proti chřipce očkuje, případně neočkuje vůbec, jen v Rusku a povětšinou v chudých zemích dále v Asii.

Je to přitom s podivem. Ignorujeme medicínský pokrok, který je prokazatelně užitečný. Pokud už nemyslíme na sebe, měli bychom myslet třeba na naše starší rodiče, prarodiče nebo malé děti v rodině. Ty všechny svým očkováním proti chřipce totiž chráníme také. 

„Očkovaní lidé dělají zeď mezi chřipkou a těmi, co se očkovat nemohou. Svým očkováním je tak chráníte,“ rezolutně prohlašuje ředitelka protiepidemiologického odboru pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová. Máte-li doma neočkované malé děti, mělo by být právě pro vás očkování skoro povinnost. Ošetřujete nemocného blízkého, je to navíc starý člověk? Pak to platí i pro vás.

Proč se neočkujeme? I proto, že je léčba zdarma

Češi jsou proti chřipce proočkovaní dlouhodobě asi jen z pěti procent. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom státům doporučuje, aby bylo proti chřipce každý rok očkováno alespoň 30 procent lidí. V rizikových skupinách, tedy mezi dětmi, starými a nemocnými lidmi, by to mělo být dokonce až 75 procent. K takovým číslům ale máme velmi daleko.

Proč tak zanedbáváme jedinou účinnou ochranu proti chřipce? Podle pražského praktického lékaře Cyrila Muchy je za tím více faktorů.

Tím prvním je podle něj nejspíš podceňování chřipky jako běžného sezonního onemocnění. Tím druhým jsou poplašné zprávy šířené o očkování obecně.

  Následuje pohodlnost nebo to, že si lidé často hrají na hrdiny a doufají, že „obyčejnou“ chřipku prostě nějak přechodí. 

Cyril Mucha ale nabízí i další důvod, o kterém Češi asi neradi uslyší. Tím je takřka bezplatná zdravotní péče v Česku. „V zemích, kde je spoluúčast pacientů větší, si lidé více dávají pozor na to, aby nebyli zbytečně nemocní,“ upozornil lékař. Navrhuje dokonce, aby zaměstnavatelé, kteří očkují své zaměstnance, nebo i sami zaměstnanci byli státem zvýhodněni a podporováni.

Očkujte se za své rodiče, prarodiče i děti

Podrobněji jsme se chřipce věnovali už v článku Pozor, chřipka opravdu zabíjí! Jedinou ochranou je očkování. Nicméně by mělo být připomenuto, kdo je chřipkou a jejími komplikacemi nejvíc ohrožen. Zpravidla jsou to malé děti, ale i ty větší kvůli pobytu v širším kolektivu patří mezi nejčastěji nakažené.

Obecně pak platí, že další nejohroženější skupinou bývají senioři. Zejména ti v domovech pro seniory nebo v nejrůznějších ústavech. A stejné varování se týká i lidí, kteří jsou chronicky nemocní nebo trvale užívají různé léky.

Nejohroženější skupiny

Následující kapitoly upozorňují na několik skupin pacientů, kteří by neměli očkování proti chřipce rozhodně vynechat. Právě teď je pro to ideální chvíle, chřipková sezona v Česku obvykle vypukne kolem přelomu roku. Rizika se týkají především astmatiků, cukrovkářů, kardiaků, lidí s onemocněním ledvin nebo s obstrukční plicní nemocí…

Astma

Po celém světě žije zhruba 300 milionů astmatiků, v ČR se s touto chorobu oficiálně léčí asi 800 tisíc pacientů. Astmatici se v souvislosti s chřipkou řadí do rizikové skupiny.

Hrozí u nich totiž až 120krát vyšší riziko úmrtí v porovnání s běžnou populací. Největší hrozbu představují druhotné komplikace, které chřipka může vyvolat.

Chřipkový virus útočí na dýchací systém, který je u pacientů s astmatem daleko citlivější.

Často se tak rozvíjí záněty, jež jednak zhoršují příznaky astmatu a způsobují astmatické záchvaty, ale mohou rovněž vést k rozvoji pneumonie (zápalu plic), závažnému a potenciálně smrtelnému onemocnění. Jen v Evropě pneumonie končí úmrtím přibližně ve 230 000 případech ročně.

Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se pneumonie v kombinaci s chřipkou dokonce řadí mezi deset nejčastějších příčin úmrtí ve světě. V Česku každým rokem pneumonií onemocní 80 až 150 tisíc pacientů, přičemž incidence se výrazně zvyšuje právě při výskytu chřipkové epidemie.

Diabetes (cukrovka)

Další rizikovou skupinou zvýšeně ohroženou chřipkovým onemocněním jsou diabetici. Na diabetes se u nás podle posledních statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR z roku 2016 oficiálně léčí téměř 930 tisíc nemocných.

Chřipka může zvýšit míru stresu v těle, což může ovlivnit hladinu cukru v krvi a vést k vážným zdravotním komplikacím.

Uvádí se, že diabetikům hrozí až šestkrát větší pravděpodobnost hospitalizace a dvakrát větší riziko úmrtí na srdeční onemocnění nebo cévní mozkovou příhodu oproti zdravým osobám.

Pacienti s cukrovkou často čelí krátkodobým komplikacím, jako je ketoacidóza (stav, kdy tělo nevyužívá cukr jako palivový zdroj z důvodu nedostatku inzulinu) nebo tzv. HHS hyperosmolární hyperglykemický stav (závažná akutní komplikace dekompenzace diabetu, především diabetu 2. typu s velmi vážnou prognózou).

Nebezpečné jsou rovněž infekce hrudníku, z nichž se může rozvinout pneumonie. Vzácněji se dále mohou objevit tonzilitida (zánět mandlí), meningitida (zánět mozkových blan) a encefalitida (zánětlivé onemocnění mozku).

Kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění představují přibližně 30 procent celosvětové úmrtnosti. V Česku na nemoci srdce a cév umírá přibližně 60 tisíc pacientů ročně. Kromě tradičních rizikových faktorů, jakými jsou například vysoký krevní tlak, kouření, diabetes nebo obezita, se za velkou hrozbu považuje také chřipková infekce.

Vlivem chřipky dochází k velké zátěži na lidský organismus. V důsledku toho může klesat hladina kyslíku a krevní tlak, což může vést až k tvorbě krevních sraženin v cévách. Onemocnění chřipkou může jednak zhoršit chronické srdeční problémy, jednak způsobit vážné komplikace včetně bakteriální pneumonie.

Případný zápal plic pak brání v rozvodu kyslíku do krve, což pro srdce představuje velký nápor. Podle dostupných statistik je kardiak na životě ohrožen 52krát více než zdravý jedinec. Riziko infarktu je až dvojnásobně vyšší, a navíc člověku hrozí ještě několik týdnů poté, co onemocní chřipkou.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)

CHOPN je dlouhodobé zánětlivé onemocnění vyvolané vdechováním škodlivých látek, především tabákového kouře. Má mnoho nepříznivých důsledků, zejména na průdušky (způsobuje jejich zužování – chronickou bronchitidu) a na plicní tkáň (dochází k jejímu zániku – emfyzém plic).

Jde o čtvrtou nejčastější příčinu úmrtí u nás i ve světě. Celosvětově umírají až tři miliony pacientů ročně, u nás přes 3 500, což je o 70 procent více než v posledních deseti letech. Mezi velká rizika spojená s tímto onemocněním patří virové infekce, která stojí až za polovinou případů nového vzplanutí choroby. Z toho 28 procent má na svědomí chřipkový virus.

Zhoršení nemoci se projevuje změnou množství a barvy vykašlávaného sekretu, obtížným vykašláváním, těžším nebo četnějším kašlem, zhoršením dušnosti či sípáním na hrudi. Těžké akutní formy pak mohou skončit i smrtí, někdy náhlou a nečekanou. Pacientům se proto doporučuje každoroční očkování proti chřipce, které dokáže snížit závažnost onemocnění a úmrtnost až o polovinu.

Chronické onemocnění ledvin

Zhruba 10–15 procent dospělé populace ve světě trpí v současnosti chronickým onemocněním ledvin ve stadiu 35, což v České republice představuje minimálně půl milionu osob s již významným snížením funkce ledvin.

Chřipka je pro takto nemocné osoby nebezpečná především z důvodu imunitní dysfunkce. Snižuje se přirozená reakce těla na infekci, a tím i schopnost organismu bojovat s nemocemi a jejich následky.

Pro pacienty je jednak obtížnější vypořádat se se samotnou chřipkou, ale jejím propuknutím se rovněž zhoršuje stávající zdravotní stav ledvin a v mnoha případech dochází také k rozvoji dalších závažných onemocnění, jako je bronchitida (zánět průdušek) či pneumonie (zápal plic). Značně se zvyšuje riziko hospitalizace a v nejhorších scénářích hrozí i smrt.

  • Pokud chřipkou onemocní pacienti s dlouhodobým chronickým onemocněním včetně onemocnění ledvin, existuje u nich až jedenáctkrát vyšší riziko úmrtí oproti zdravé populaci.
  • David Garkisch
  • Foto: US Air Force, Lael Huss
Budete mít zájem:  Ministr chce omezit korupci v nemocnicích

Zranitelní Češi. Chřipka zřejmě zabíjí víc, než zaznamená statistika

„Každý rok chřipkou onemocní v Česku až 15 procent dospělých a 30 procent dětí. Právě děti jsou často tím, kdo do rodiny chřipku zanese a je zdrojem nákazy pro ostatní. Obvykle je hlídají babičky a dědečkové. Takže ti onemocní po nich a následují rodiče,“ popisuje ředitelka pražské hygienické stanice, lékařka Zdeňka Jágrová.

Celosvětově má chřipka každý rok u třech až pěti milionů lidí závažný průběh, 291 až 646 tisíc lidí nemoci podlehne.

Mezi rizikové faktory patří cukrovka, astma, chronické plicní onemocnění, obezita, kouření nebo chronické kardiovaskulární onemocnění.

Chřipka přitom na člověka může mít devastující dopad, i když jí nakonec nepodlehne. Závažnost problému ukazuje Zdeňka Jágrová na případu 75leté pacientky z dřívějších let.

„Měla jen běžnou hypertenzi a brala léky na cholesterol – v jejím věku nic neobvyklého. Druhého února dostala kašel a měla vysokou teplotu, 5. února došla k lékaři a byla hospitalizována na interním oddělení. Potvrdili jí oboustranný zánět plic a další komplikace,“ přiblížila Jágrová.

Pacientku poté přeložili na kliniku anestezie a resuscitace a zaintubovali ji. Testy prokázaly pandemickou mexickou chřipku, z které se v roce 2009 stala běžná sezonní chřipka. Žena prodělala další komplikace a až 9. dubna byla přeložena na interní kliniku, kde ležela další měsíc. Teprve potom se dostala na rehabilitaci – kvůli dlouhému ležení potřebovala nácvik chůze.

„To je případ chřipky, která dopadla dobře, a přesto měla devastující účinek,“ míní lékařka.

Smrtnost je u běžné sezonní chřipky přibližně 0,1 procenta, jsou ale kmeny viru, který měl smrtnost i nad dvě procenta. Pro srovnání – u nového koronaviru dosahuje smrtnost okolo dvou procent. Lékaři navíc upozorňují, že ne všechna úmrtí, za kterými stojí chřipka, jsou oficiálně vedena jako úmrtí na tuto nemoc.

„Řada úmrtí je ale asociována s chřipkou. Senioři se například léčí se srdcem, nakazí se chřipkou a ani nemusí mít závažný klinický průběh. Přesto se jejich chronické onemocnění může dekompenzovat.

Dostanou se na interní oddělení a v závěru podlehnou interní diagnóze.

Vyvolávajícím momentem přitom může být virus chřipky,“ říká lékař Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Pacientů s chřipkou a akutním průběhem bylo jen loni v Česku 650, třetina zemřela. Celkově se ale odhaduje, že na 10 milionů obyvatel chřipka způsobí až 2000 úmrtí.

„Bohužel jsou mezi nimi v poslední době i děti. Loni to bylo osmileté dítě, které zemřelo doma, a letos dvouleté, jež po krátkém dvoudenním průběhu onemocnění zemřelo,“ dodává Zdeňka Jágrová.

V Česku je přitom extrémně nízká proočkovanost chřipky – pohybuje se okolo pěti procent. U rizikových skupin potom dohromady nedosahuje ani 20 procent.

„V rámci Evropské unie je Česko v podstatě mimo graf,“ říká lékařka Jágrová. Podle ní může mít český odpor k vakcinaci několik důvodů.

Lidé se například mylně domnívají, že se očkuje živou vakcínou a že jim očkování může nemoc přivodit.

„Očkuje se optimálně v podzimních měsících. Často už v té době začínají různé jiné respirační infekce – lidé, kteří nějakou dostanou, si ji spojují s chřipkou. A potom už se nikdy očkovat nedají. Ale opravdu nevím, proč je zrovna v Česku takový odpor k očkování, když se podíváte do Německa nebo do severských států – tam je proočkovanost výrazně vyšší,“ míní Jágrová.

Například v USA je podle expertky očkováno 50 procent dospělých a 60 procent dětí.

Očkování je přitom vhodné i pro těhotné ženy, které z něj podle Jágrové mají velký profit – obzvláště ty, které jsou v chřipkové sezoně v posledním trimestru.

„Fyziologické poměry v těhotenství plíce laicky řečeno utlačí, jejich kapacita není tak velká a hůře odolávají viru. Máme i kazuistiky, kdy těhotná žena musela být na umělém plicním oběhu, musel se vyvolat předčasný porod, aby vůbec přežilo dítě,“ dodává.

Podle lékaře Milana Trojánka panují v oblasti mýty, které není snadné vyvracet.

„Sám bych očkování na chřipku doporučil všem. Zejména rizikovým jedincům a skupinám, ale i mladému zdravému jedinci, který prostě nechce strávit 14 dní v posteli,“ míní Trojánek.

Lidé z rizikových skupin mají očkování hrazeno pojišťovnou, ostatní platí maximálně 250 korun.

Lidé se bojí epidemií, víc ale zabíjí běžná chřipka. Nejohroženější jsou starší lidé

Od loňského podzimu do poloviny dubna to bylo 225 lidí. Z toho 180 lidí bylo starších 60 let, ostatní byli mladší.

Praha – Lidé se bojí epidemií exotických druhů chřipky, více ale podle Státního zdravotního ústavu zabíjí „běžná“ chřipka, která přichází každý rok.

Za posledních 50 let má na svědomí 75 procent úmrtí na chřipku. Na webu Státního zdravotního ústavu to uvedl Jan Kynčl z tamního oddělení epidemiologie infekčních nemocí.

Od loňského podzimu do letošního dubna komplikacím souvisejícím s chřipkou podlehlo 225 lidí.

Největší zdokumentovanou chřipkovou pandemií v novodobé historii je španělská chřipka, která za devět měsíců na přelomu let 1918 a 1919 zabila na celém světě 50 až 100 milionů lidí. „Je to více než počet obětí celé 1. světové války.

Dopad této necelý rok trvající pandemie je devastující i při porovnání například s důsledky infekce HIV, kdy za posledních 36 let je evidováno celkem 37 milionů osob zemřelých na AIDS,“ vysvětlil Kynčl. Před padesáti lety pak svět postihla takzvaná hongkongská chřipka.

Podle odhadů jí podlehlo kolem milionu lidí.

Mezi sto a dvěma sty lidí v Česku každý rok zemře v důsledku komplikací způsobených sezónní chřipkou. Od loňského podzimu do poloviny dubna to bylo 225 lidí. Z toho 180 lidí bylo starších 60 let, ostatní byli mladší. Jednomu pacientovi, který chřipce podlehl, nebylo ještě ani pět let. S vážným průběhem nemoci skončilo v nemocnici 644 lidí. O rok dříve podlehlo chřipce 114 lidí.

Pro seniory a chronické pacienty s nemocemi jako cukrovka, obezita nebo onemocnění srdce je chřipka nejnebezpečnější.

Úmrtí na chřipku a související zápal plic při epidemii je 435krát pravděpodobnější u nemocných s kombinací nemocí srdce a plic, 240krát vyšší u diabetu s kardiovaskulární nemocí, 120krát u plicních onemocnění a 52krát u samotných kardiovaskulárních chorob, jako je například infarkt, mozková mrtvice, angina pectoris nebo vysoký krevní tlak.

Epidemie chřipky obvykle začíná v lednu, letos to bylo až počátkem února.

Daniel Růžek v DVTV:

14:56

Máme potenciální lék, který funguje na buněčných kulturách, v rusku a Číně se Arbidol používá k léčbě chřipky, může to být penicilin ve virologii | Video: Martin Veselovský

domácí Aktuálně.cz chřipka epidemie

Chřipka

Chřipka je velmi snadno přenosné virové onemocnění s celosvětovým výskytem. Postiženy bývají osoby různého věku, nejnebezpečnější je však pro staré lidi, malé děti a chronicky nemocné. Průběh chřipkového onemocnění může být jak lehký, tak i těžký – končící smrtí.

Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.

Chřipka se přenáší z člověka na člověka vzdušnou cestou ve formě kapének, tzn. kašláním, kýcháním a smrkáním. K nákaze dochází buď přímo inhalací virových částic, nebo nepřímo virem kontaminovanými povrchy. Rizikové je hlavně prostředí s velkou kumulací osob.

Zdroj nákazy

Zdrojem původce nákazy klasické sezonní chřipky je výhradně člověk infikovaný virem chřipky, a to od konce inkubační doby, tedy ještě před prvními příznaky infekce. Po propuknutí nemoci je člověk nakažlivý asi 3–5 dní, děti 7–10 dní.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Inkubační doba trvá nejčastěji 1–3 dny.

Příznaky

Chřipka začíná náhle z plného zdraví horečkou, zimnicí, bolestí hlavy, bolestmi ve svalech, bolestmi kloubů, přecitlivělostí pokožky, malátností, později přistupuje suchý kašel. Rýma nebývá.

V některých případech má chřipka projevy závažnější v podobě zánětu průdušek, plic, srdce, mozku a mozkových blan, případně může být průběh chřipky komplikován přidruženou infekcí, často pneumokokovou nebo stafylokokovou.

Závažné průběhy jsou typické pro seniory, děti a osoby chronicky nemocné.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Onemocnění trvá obvykle 2–7 dní a spontánně končí po rekonvalescenci uzdravením. Léčba je symptomatická (tlumení příznaků onemocnění) – podávání léků proti teplotě, kašli, dostatek tekutin, klidový režim, vitamíny.

Antibiotika jsou v léčbě chřipky neúčinná. Rekonvalescence může trvat ještě několik dalších týdnů. Mezi významná preventivní opatření patří důsledná hygiena rukou a hygiena při kýchání, zdravý životní styl a očkování.

Na této stránce jsou odborně garantované informace. Můžete se také přímo objednat na očkování do některého z očkovacích center.Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector