Sexuální výchova je hlavně byznys, řekl ministr

Sexuální výchova je hlavně byznys, řekl ministr Zdroj: Euro.cz

Ministr školství Josef Dobeš vyhodil z kola ven ty, kteří odporovali Výboru na obranu rodičovských práv

O podobu výuky na základních školách se nedávno strhl bezprecedentní boj. Rodiče, sdružení ve Výboru na obranu rodičovských práv (VORP), přišli s návrhem, jak z povinné výuky vymýtit podle jejich názoru nežádoucí témata.

V žaludku jim leží hlavně osvěta v oblasti sexu a pohlavně přenositelných nemocí, ale odstranit by chtěli také zmínky o rovnosti mužů a žen nebo o prevenci rasistických, xenofobních a extremistických postojů. Tyto představy shrnuli do materiálu s názvem Pročištění rámcového vzdělávacího programu.

Ale program, který chtějí „pročistit“, není ledajakým kusem papíru. Rámcové vzdělávací programy říkají, co se mají všechny děti bez rozdílu v jednotlivých předmětech učit. Jejich částečná revize se připravuje od jara a právě VORP na ni má podle všeho nestandardně silný vliv.

Snad ještě znepokojivější je ale skutečnost, že rámcové vzdělávací programy se mění jen čtyři roky po svém zavedení právě na objednávku VORP. Jinými slovy – největší reforma v českém školství za posledních dvacet let se překope na přání jedné úzké zájmové skupiny s dobrými kontakty na ministerstvu.

Proti těm, kterým by se to nemuselo líbit, se použije trocha účelové manipulace: podle nedávno zveřejněného Desatera MŠMT k sexuální výchově je sexuální výchova na školách zneužívána soukromými firmami a blíže nedefinovaným „sexuálním byznysem“.

Pročištění? Dobešův nápad

Jen pro zajímavost: příručku, na které se měly soukromé firmy podle vyjádření ministerstva přiživit, nevypracovala žádná firma, ale jednotlivci oslovení ministerstvem. Za jednu stranu textu dostali kolem dvou set korun. Jeden z autorů – učitel a ředitel školy Pavel Petrnoušek – dostal za svoji kapitolu zhruba 3600 korun hrubého.

Jinak v naprosté většině případů vyučují sexuální výchovu ve školách učitelé v rámci jednotlivých předmětů a nepobírají za to žádnou zvláštní odměnu. Na dotaz, které soukromé firmy ze sexuální výchovy těžily, přišla týdeníku Euro jen vágní odpověď: „Objevily se určité nabídky, které nebudeme konkretizovat.


Spíš než o skutečný popis situace na „trhu se sexuální výchovou“ jde tedy o snahu získat v atmosféře všeobecného pozdvižení pár bodů na svou stranu. O sexuální výchově mohli rodiče a učitelé za poslední rok a půl slyšet minimálně dvakrát.

Loni v létě, kdy ministr Dobeš na naléhání VORP stáhl z webu ministerstva již zmíněnou příručku pro učitele Sexuální výchova – vybraná témata, a podruhé nedávno, kdy do médií proniklo „Pročištění“.

Ministerstvo se pohoršení většinové společnosti snažilo tlumit ujištěním, že žádnému pročišťování osnov jednoznačně nefandí. „Bylo jedno společné jednání a na tom mluvil jak VORP, tak odborníci z druhé strany,“ argumentoval ministr před kamerami České televize.

Potíž je ale v tom, že po setkání na začátku září, kde se většina shromážděných odborníků vyslovila proti požadavkům VORP, ministr odebral dohled nad revizí rámcových vzdělávacích programů Výzkumnému ústavu pedagogickému (který v tu dobu byl už jen jednou divizí spojeného Národního ústavu pro vzdělávání).

Každým dnem má nyní jmenovat skupinku deseti až patnácti lidí, která úkol převezme. Podle více zdrojů z okruhu ministerstva se tak stalo proto, že lidé v bývalém VÚP nechtěli vzít na vědomí hlavní zadání: celá revize programů byla spuštěna právě proto, aby se vyhovělo výboru a sexuální výchova se stala nepovinnou.

Proto musela zmizet ze základního programu, který je závazný a povinný.

S požadavkem, že je nutné z něj sexuální výchovu odstranit, přišel ministr Dobeš po Novém roce. Dílčí úpravy v programu měly být provedeny do září 2012. A aby to celé nebudilo nežádoucí pozornost, ministerští úředníci vymysleli zástupný důvod. Programy se v prvé řadě mění proto, aby souhlasily se znovu zaváděnými podrobnými osnovami neboli takzvanými standardy. Pak se to ale celé trochu vymklo z ruky. VÚP vzal úkol vážně, a když už se revize dělala, chtěl do ní zapojit co největší část odborné veřejnosti. Tím pádem se na dané téma rozpoutala nezávislá diskuse s nechtěným výsledkem. Ministerstvo školství však všechno popírá: „O revizi RVP se mluví už nejméně dva roky. MŠMT o tom, že by měla být výuka sexuální výchova nepovinná, neuvažuje, ani neuvažovalo.“
Zástupci VORP byli nicméně na zářijové schůzce na téma sexuální výchovy zaskočeni, protože jak uvedli mimo jiné i na svých webových stránkách, ministr jim slíbil, že jimi kritizovaná témata z programu zmizí. „Vycházeli jsme ze závěru jednání s panem ministrem v době, kdy jsme mu předávali petici proti povinné sexuální výchově. On tehdy vyjádřil požadavku dobrovolnosti podporu. Očekával bych proto, že když zadá VÚP nějaký úkol, oni to udělají,“ upřesňuje Martin Kutina, člen předsednictva VORP. Je ale otázkou, jestli se dočkají teď, když ministr vše bere pevně do svých rukou. Kolem se nadělalo víc hluku, než si kdokoli z ministerských „ultras“ přál. Oficiálně ministerstvo jakýkoli slib daný VORP odmítá: „Sexuální výuka se prolíná několika povinnými předměty, a tak to zůstane. Pouze je zde návrh, že by mohla být také navíc součástí nepovinného předmětu etická výchova.“

Sex ne, národ a zvláštní školy ano

VORP zdůrazňuje, že mu nejde o to odstranit sexuální výchovu ze škol úplně. Kdo má zájem, ať má možnost děti do takových hodin posílat. Své potomky ale prý raději vzdělají v této oblasti sami. „Chceme, aby sexuální výchova neprostupovala různými předměty jako dnes, ale aby byla slita do jednoho. Jenom tak je možné dítě z takového vyučování uvolnit,“ říká Martin Kutina.

Otázka, zda patří poučení dětí o sexuálním životě a jeho rizicích do sféry, kde by měl stát zcela vyklidit pole rodině, stojí určitě za zvážení. Nicméně většina sexuologů a pedagogů z tábora otevřené sexuální výchovy má poměrně vyhraněný názor. „Neumím si představit, že by došlo k takové změně, jak si přeje VORP.

Ty děti, které by tam nechodily, by kvůli tomu mohly být vyčleněné z kolektivu, a navíc by se mohlo stát, že by jim chyběly zásadní informace,“ říká Lenka Kubrichtová, jedna ze spoluautorek diskutované příručky, která se výukou sexuální výchovy zabývá už přes dvacet let.

Na podporu tohoto pohledu se často zdůrazňuje zejména právo na vzdělání a informace všeho druhu, které každému dítěti dává úmluva o právech dítěte. Ať už si to jeho rodiče přejí, nebo ne.
Požadavky VORP ale před nás nekladou pouze otázku, zda má každý člověk právo vědět v patnácti letech o tom, že před AIDS ho může zachránit kondom.

Členové výboru nechtějí ani to, aby se jejich děti učily, že muž a žena jsou si rovni nebo co jsou to xenofobní postoje. Také by neradi, aby jejich děti učili „homosexuální aktivisté“, jak nazývají školitele z Domu světla, centra pomoci proti AIDS.

Jde tu tedy mimo jiné o to, do jaké míry českou školskou politiku ovládne xenofobní, národovecké a homofobní myšlení, které ministrovi naposledy nahlas vyčetla v otevřeném dopise skupina učitelů z Plzeňska. Nutno říct, že VORP nemá problém ani se zavedením předmětu výchova k národní hrdosti; v tomto případě mu aktivita státu nevadí.

„Něco podobného mají také v Rusku, v Číně a ve Spojených státech. Toto povědomí budují a dobře se to tam osvědčuje. Nemáme s tím problém, ale bude samozřejmě záležet na konkrétním obsahu,“ říká Kutina. Mimochodem opuštění dlouhodobých plánů na zrušení zvláštních škol, za které Česko kritizuje celá Evropa, VORP také spíše schvaluje.

Spor o sexuální výchovu. Kdo, kdy a jak?

Tam, kde planou vášně, rozum většinou mlčí. Přesně tak vypadá dnešní handrkování kolem sexuální výchovy na školách. Zastánci tradičních metod tvrdí, že toto intimní téma patří hlavně do rodin. Sexuologové namítají, že v nich se o sexu mluví velmi málo.

Do diskuse razantně vstoupil i ministr školství Josef Dobeš (VV). Nejdřív stáhl z ministerského webu příručku Sexuální výchova – vybraná témata a pak se postavil za učitelku francouzštiny Arjanu Shameti, která veřejně kritizovala svého ředitele Pavla Petrnouška.

Ten je spoluautorem zmíněného výukového textu a sám ho přednáší dětem.

Shameti, stejně jako aktivisté z Výboru pro ochranu rodičovských práv (VORP) tvrdí, že dětem v pubertě je krajně nepříjemné, když musejí před třídou vyprávět o svých zkušenostech s masturbací nebo první menstruací.

„Některé dívky to může trvale poznamenat,“ míní Shameti. Petrnoušek říká, že Shameti, která „veřejně pomluvila svého nadřízeného a pošpinila dobré jméno organizace v níž je zaměstnána“, by měla umět odejít sama. Výpověď jí ale dávat nehodlá. V pedagogickém sboru prý zůstala zcela osamocena. Ministr Dobeš do školy poslal inspekci a uvedl: „Pan ředitel nehájí děti, nýbrž svůj vlastní byznys.

Vrcholem totality jeho uvažování je nucení k ukončení pracovního poměru velmi kvalitní učitelky, která projevila svůj názor a chrání děti,“ vysvětlil Dobeš.

Petrnoušek namítá, že na svůj živnostenský list si vydělal dvacet tisíc korun a za celoroční práci na metodice pro ministerstvo školství nedostal ani korunu.

Plně se za něj postavil zřizovatel, kterým je Městská část Praha 13, včetně starosty Davida Vodrážky (ODS).

Jde o prevenci

Učitelům přitom nikdo nediktuje, jak mají hodiny vypadat. V rámcovém vzdělávacím programu jsou jen zmíněna témata, o nichž by žáci na konci základní školy měli být dostatečně poučeni.

Stínový ministr školství a senátor ČSSD Marcel Chládek získal materiál, v němž VORP navrhl z rámcového programu vyškrtnout některé body.

„Pokud by k tomu došlo, bude to konec celé sexuální výchovy,“ řekl Chládek.

Jde podle něj především o přednášky, které souvisejí s enormním nárůstem pohlavních chorob, informování o sexuálním zneužívání dětí v rodinách a nežádoucím početí v nízkém věku. Čísla jsou skutečně varovná.

Do 18 let nechtěně otěhotní 5000 dívek, zhruba polovina z nich jde na potrat. Stoupá i počet lidí nakažených AIDS. HIV pozitivních je nyní v Česku 1613, z čehož u 335 pacientů již nemoc propukla. Loni bylo nemocných AIDS 321, zemřelo 169 lidí.

„Lidé přestali vnímat AIDS jako smrtelnou hrozbu, ale berou ji spíš jako chronickou chorobu, se kterou se lze dožít klidného stáří.

Budete mít zájem:  Elixír z jablečného octa: rychlý recept na posilující tonikum

Mladí lidé si musí uvědomit, že kondom je stále nejspolehlivější ochranou proti přenosu pohlavních chorob,“ říká gynekolog a sexuolog Petr Kovář, koordinátor celorepublikového konceptu sexuální výchovy a osvěty pro ZŠ a SŠ, přední gynekolog a sexuolog.

Cyklus seminářů pod názvem „Láska ano, děti ještě ne“ a „Rady začínajícím milencům“ právě startuje na tisícovce základních a středních škol v celé republice.

V loňském roce se jich zúčastnilo 44 000 studentů „Sexuální výchovu jako předmět v naší škole nemáme, vyučujeme ji v rámci společenských věd a občanské nauky, ale nejsme specialisty v oboru, tudíž nemůžeme jít do hloubky a na řadu dotazů nedokážeme studentům přesně odpovědět,“ říká Jarmila Marciánová ze Střední odborné školy veterinární v Kroměříži, která se akce zúčastnila v loňském roce. Dodává, že žáci se na přednáškách ptají zejména na užívání hormonální antikoncepce a rizika s tím spojená nebo na očkování proti rakovině děložního čípku.

Musíme vědět, co chceme

Profesor Petr Weiss vychází při formulaci svých názorů především z faktů. Světová zdravotnická organizace na počátku tisíciletí vyhodnotila 16 velkých výzkumů, které zjišťovaly souvislost mezi sexuální výchovou a pozdějším sexuálním chováním.

„V deseti zkoumaných skupinách se prokázal pozitivní vliv této výchovy. Účastníci měli méně sexuálních partnerů, chránili se kondomem proti pohlavním nemocem a používali hormonální antikoncepci proti nežádoucímu otěhotnění,“ řekl Deníku sexuolog Weiss.

Podle něj i díky škole klesl počet interrupcí v Česku na necelou čtvrtinu stavu z roku 1989. „Pokud je naším cílem, aby děti odkládaly start sexuálního života, byly méně promiskuitní a více se chránily, musíme sexuální výchovu jednoznačně podporovat.

Není-li to naším cílem, netrvejme na ní,“ formuloval Weiss jasné poselství.

Desatero MŠMT k sexuální výchově
1. Nic neměníme. Sexuální výchova se bude na školách vyučovat dále, jako doposud. 2. Sexuální výchova se vyučuje a bude vyučovat v celé škále předmětů (Člověk a jeho svět, Výchova ke zdraví, Rodinná výchova, Občanská výchova, Přírodopis, Biologie). 3. Rodina je prvním místem, kde se žák dozvídá o sexu. Vztah matky a otce, hierarchie, rodinné vztahy, to vše také patří k sexuální výchově. 4. Učitel je po rodině další osobou, která má žáka o vztazích a sexualitě poučit. Sex je důležitou součástí života každého z nás. 5. Distancujeme se od „sexuálního businessu“. Naším cílem je pomáhat školám, žákům a studentům, ne soukromým firmám. 6. Chceme bránit zneužívání žáků a studentů soukromými firmami, které se všemi prostředky snaží získat přístup do škol. 7. Peníze, které chtějí soukromé firmy získat ze školství skrze výuku sexuální výchovy, mají lepší využití (platy učitelů, zlepšení podmínek výuky…). 8. Jsme otevřeni různým názorům na výuku sexuální výchovy. Zrušili jsme doporučení MŠMT pro příručku Sexuální výchova – vybraná témata. Necháváme však na školách, jestli ji použijí, či ne. 9. Učitelé jsou ti, kdo rozhodnou, ne soukromé firmy. Jestli je příručka tak skvělá, jak o ní její autoři hovoří, pak ji jistě školy k výuce použijí.

10. Ministerstvo školství v tomto ohledu nenavazuje na aktivity ministra Lišky a nepodléhá lobbingu.

Předsedkyně Výboru na ochranu rodičovských práv Anna Brychtová: Je důležité, aby děti znaly základní informace

Brno – Část rodičů je přesvědčena, že o sexu by měli své děti poučovat především rodiče. Jejich mluvčí Anna Brychtová tvrdí, že ti by měli být hlavní autoritou při rozhodování, jak sexuální výchovu pojmout ve školách.

Měl by rámcový vzdělávací program obsahovat předmět sexuální výchova?

O samostatném předmětu sexuální výchova se nikdy neuvažovalo. O to je to ale nebezpečnější, protože není žádný jednotný rámec pro tuto výchovu. Každý ředitel školy nebo i učitel může sexuální výchovu pojmout podle svých představ: Nechat jen základní informace, nebo ji rozšířit. Rozšíření může být v rozporu s hodnotami rodiny, ze které dítě pochází.

Co by se v jeho rámci měly děti dovědět?
Je důležité, aby děti znaly základní informace, to znamená biologii lidského těla, jeho funkce, změny v dospívání, menstruaci, poluci, porod, péči o dítě apod.

Také musí znát základy o zákonech k této problematice – trestnost pohlavního styku do patnácti let, zákaz pornografie pro mladistvé, nebezpečí, která hrozí od deviantních lidí, internetu a dalších komunikačních technologií.

Další věci by měl učitel konzultovat s rodiči a měly by být nepovinné.

Navrhovali jste vyškrtnout z RVP řadu informací, například o přenosu viru HIV, o sexuálních praktikách, nevhodném sexuálním chování a obtěžování. Co vám nejvíc vadí na tom, že by se o tom žáci učili?

Informace jako takové jsme vyškrtnout nechtěli. Materiál, který získal pan senátor Chládek, byl určen k diskusi o změnách, to znamená, že jsme vše v textu označené nechtěli vyškrtnout, ale například převést do jiného celku. Například informaci o AIDS jsme nepovažovali za nutné podávat samostatně, ale o této nemoci informovat spolu s jinými nebezpečnými přenosnými chorobami. Zamezilo by se tak aktivitám některých nadšených učitelů, kteří děti učili nasazovat kondomy na různé předměty včetně modelu penisu. Tvrzení, že jen kondom děti ochrání před nákazou je více než scestné a pro děti navíc nebezpečné – kondom často sklouzne nebo praskne. A tady jde o život!
O sexuálních praktikách není vhodné poučovat děti na základní škole, k tomu se snad nemusím více vyjadřovat vzhledem k trestnosti v tomto věku, zvídavosti a ochotě vyzkoušet si na jedné straně a studu na straně druhé. Co se týká sexuálního obtěžování v rodině, stačí, když děti vědí, že jim nikdo nesmí sahat na intimní místa. Pokud někteří rodiče chtějí pro své děti instruktážní sexuální výchovu, mohou ji mít. VORP chce pouze dobrovolnost v této výchově, ne plošný zákaz.

O co podle vás ve sporu o způsob výchovy k odpovědnému sexuálnímu chování jde?
Bylo by moc dobré, kdyby šlo všem zúčastněným diskutujícím o blaho dětí. Ale opravdu si nejsem jistá, že tomu tak je.

Svědčí o tom i jasná slova ministra školství o byznysu, který na ministerstvu v souvislosti se sexuální výchovou fungoval do jeho nástupu a jeho snaha tomu zamezit. Jinak by také nikomu nemohlo vadit, když rodiče chtějí vychovávat své děti jinak, bez doporučování antikoncepce a kondomů a bez návodu k pornografii, jak bylo např.

zřejmé z patnácté kapitoly příručky k sexuální výchově. Existují totiž dvě koncepce sexuální výchovy – jedna nadřazuje sex nad vztahy, člověk si má sám užít co nejvíce rozkoše, podle ní byla vytvořena zmíněná příručka z dílny Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu. A ta druhá, v níž je sex až výsledkem společné lásky dvou lidí.

Podle nás je nelze sloučit v jednu, protože jdou v principu proti sobě. Proto musí zůstat na nějaké jiné autoritě, než jsou odborníci a učitelé – tedy na rodičích, kterým směrem se jejich dítě bude vychovávat.

Spoluautor příručky o sexuální výchově Pavel Petrnoušek: Rodiče nabídku sexuální sověty vítají

Praha – Pavel Petrnoušek je ředitelem ZŠ Kuncova v Praze 13. Kvůli sexuální výchově se dostal do sporu s ministrem školství i jednou ze svých učitelek.

Jste spoluautorem příručky, kterou ministerstvo školství vyřadilo ze seznamu doporučené literatury jako příliš kontroverzní. Josef Dobeš dokonce řekl, že nebude podporovat sexuální byznys. Překvapilo vás to?
Vůbec ne.

Učitelka Arjana Shameti z vaší školy si v televizním pořadu stěžovala, že sexuální výuka, kterou propagujete a děti se při ní učí navlékat kondomy, svěřují se o první menstruaci či kolikrát masturbovaly, je vyvádí z míry a rodiče pohoršuje.

Proč jste zvolil tento velmi otevřený způsob?

Výuka sexuální výchovy probíhá v naší škole ve dvou rovinách: povinné (sexuální témata jsou běžnou součástí předmětů) a nepovinné (sexuální osvěta probíhá ve formě tří kurzů po šesti hodinách v 8. a 9. ročníku).

Do kurzů naši rodiče děti písemně přihlašují. Za 15 let, kdy u nás existují, si na jejich obsahovou „závadnost“ nebo citovou újmu dítěte nestěžoval jediný rodič nebo žák, a to ani mně, ani zřizovateli.

Naopak, rodiče nabídku sexuální osvěty vítají a vyjadřují s její úrovní spokojenost.

Propustíte paní Shameti z pracovního poměru?
Člověk, který veřejně pomlouvá svého nadřízeného a pošpiní dobré jméno organizace v níž je zaměstnán, by měl umět odejít sám.

Nestačí, aby děti poučili o sexu rodiče? Musí se do osvěty zapojovat i škola?
Z opakovaných výzkumů víme, že rodičů, kteří dokážou poučit o sexu své děti je něco kolem 12 –17 procent, což je velmi nízké číslo.

Řada sexuálních témat (lidské tělo, dospívání, intimní hygiena, nebezpečí sexuálního zneužívání, rizika přenosu pohlavních nemocí, problematika HIV/AIDS atd.

) je běžnou součástí vyučovaných předmětů a je vtělena do státního rámcového vzdělávacího programu, na základě kterého si jednotlivé školy vytvořily vlastní školní vzdělávací program.

Kromě toho mohou školy rodičům nabídnout nadstandardní nepovinné osvětové akce, do kterých rodiče své děti s ohledem na citlivost problematiky písemně přihlašují. Ideální tedy je, když rodiče se školou spolupracují a jsou o výuce ať povinné či nepovinné i jejích formách informováni. Na naší škole tak činíme prostřednictvím webových stránek.

Ministr školství sundal příručky o sexuální výchově z webu

Postavilo se proti němu několik občanských sdružení, biskupská konference i někteří rodiče. Pod peticí Výboru pro obranu rodičovství je podepsáno už šest tisíc lidí.

Podle ministra Josefa Dobeše z Věcí veřejných se na schůzce s odpůrci i odborníky shodl, že škola je zodpovědní jak za vzdělávání, tak také za výchovu, ale ideální je, když prioritně poskytují informace o sexuální výchově rodiče.

„Nicméně ve většině případů se tak neděje, bývají to vrstevníci a nebývá to v té citlivé a důstojné poloze. Proto je důležitá a nezastupitelní škola, která se do procesu sexuální výchovy musí zapojit,“ řekl Dobeš.

Ministr připustil, že autorská příručka vyvolala vlnu pobouření, a rozhodl se ji stáhnout z webu ministerstva školství.

„Také napíši doporuční ředitelům, aby na začátku školního roku seznámili rodiče s tím, jak na jejich škole probíhá sexuální výchova, a aby respektovali stanovisko rodičů, že ta podoba je rozdílná od jejich hodnotového či morálního postoje. Pak by pro děti byla zabezpečena alternativní výuka,“ dodal Dobeš.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Josef Dobeš hovoří o kontroverzní sexuální příručce.mp3

  • Jinou příručku ministerstvo nechystá, ale bude připravovat podporu ve formě vzdělávání učitelů prostřednictvím lektorů, které by mohlo začít nejdříve od příštího roku.
  • „Jestliže jsem se dnes potkal se zástupci rodičů, z nichž asi většina jsou věřící rodiče, tak tam musí být zastoupeni věřící sexuologové a psychologové, aby byla skupina vyvážená,“ upřesnil Dobeš.
  • Příručkou se učitelé řídit můžou, ale nemusí, říká sexuoložka
Budete mít zájem:  V kuchyni mají využití i ředkvičkové listy

Schůzce byla přítomna i sexuoložka Hana Fifková, která je s jejím průběhem spokojena. Příručka je podle ní sice stažená z webu ministerstva, ale zůstala ve školách v tištěné podobě a je k dispozici pouze učitelům jako zdroj informací.

„Každý učitel bude sexuální výchovu učit především podle toho, jaký je člověk a může si zdrojů získat mnohem víc. Já bych spoléhala na kompetenci našich učitelů a dala jim důvěru, aby učili sexuální výchovu za podpory MŠMT dál,“ říká Fifková.

Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.

Hana Fifková hovoří o kontroverzní sexuální příručce.mp3

Kontroverzní pasáže není podle sexuoložky nutné vynechat. „Je to určitá metodika, která byla učitelům nabídnuta. Jsou to hry, v rámci kterých si děti nacvičují komunikaci, vyjasňují postoje a učitel tu metodiku může použít, ale nemusí.“

Škola by podle Fifkové měla tvořit doplněk k sexuální výchově v rodinách. „Neměla by se ale vzdávat práva a povinnosti podat dětem validní informace, aby se nenakazily pohlavně přenosnou nemocí, aby neotěhotněly, pokud nechtějí, aby se ubránily sexuálnímu zneužívání, ať už faktickému, nebo přes internet,“ domnívá se sexuoložka Hana Fifková.

Co mají děti vědět o sexu? Ministr řeší spor o příručku

Výbor na obranu práv rodičů je proti sexuální výchově

Praha – Odpůrci nové otevřené příručky pro sexuální výchovu na českých školách nevzdávají svůj boj. V pátek se kvůli textu pro učitele setkali i s novým ministrem školství Josefem Dobešem.

Výbor na ochranu práv rodičů (VOPR), jak si sdružení odpůrců říká, má za to, že právě rodiče by měli určit, co jejich dítě má vědět o sexu a co ne. Navíc mají za to, že příručka propaguje masturbaci, pornografii nebo antikoncepci a zbavuje děti přirozeného studu.

Pasáže, které předpokládají, že děti se setkali s pornografií vadí i katolické církvi.

Rodiče: Podrývá to naši autoritu

„VORP zásadně nesouhlasí s předložením jednotného typu výuky předmětů nebo témat, které souvisejí s hodnotovým systémem člověka. Názory na tyto věci (např.

sexuální chování) se mohou zásadně lišit u tvůrců publikací, rodičů i učitelů.

Nepřejeme si, aby byly děti při vyučování vedeny k věcem, které se mohou příčit zásadám rodičů, a tím byla podrývána rodičovská autorita,“ píše se v prohlášení, které sdružení zaslalo ministerstvu.

Petici proti příručce podepsalo na internetových stránkách sdružení už přes šest tisíc lidí.

Ministerstvo oponuje, že příručka je jen pomůckou pro učitele, nikoli osnovou nového předmětu Sexuální výchova.

„Je to začátek diskuse. Hledání kompromisu a další spolupráce,“ komentuje schůzku mluvčí ministerstva školství Martin Bouška.

Uzel: Je to pomůcka, ne bible

Sexuologové, kteří na příručce spolupracovali, ji ale vidí jako prospěšnou. „Informace nenabádají k neřesti, je tomu přesně naopak, poučená mládež se chová zodpovědněji,“ domnívá se sexuolog Radim Uzel.

Podle něj se navíc učitel nemusí příručkou řídit slovo od slova. „To není bible, to je jen pomůcka. Učitel děti zná. Ví, co si může dovolit. Jsem přesvědčený, že jinak bude učitel děti podle příručky učit v severních Čechách a jinak na jižní Moravě, a to je v pořádku,“ dodal Uzel.

Pomůcka pro učitele z pera pedagogů a sexuologů se nelíbí ani lidoveckým politikům. Pověřená předsedkyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová  vyzvala ministerstvo, aby příručku stáhlo ze svých internetových stránek.

„Zvláštní důraz má být ve výuce kladen na to, aby rodinná výchova řešila nejen negativní trendy sexuálního chování ve společnosti, ale přibližovala žákům sexualitu v komplexním pojetí jako vyjádření láskyplného vztahu mezi mužem a ženou,“ tvrdí dlouholetá členka školského výboru Poslanecké sněmovny.

Radim Uzel napadl Dobeše. Ten nechce sexuální byznys ve škole

„Vyjadřujeme své znepokojení nad úvodní zprávou Televizních novin, že je ministr školství prý pod vlivem radikálních křesťanů. A žádáme vysvětlení.

Chce snad TV Nova ohrožovat náboženskou svobodu a vzbuzovat nenávist a xenofobii proti křesťanským a náboženským hnutím a občanské společnosti obecně? Tato úvodní zpráva je minimálně neetická.

Vyhrocený názor jednoho, byť známého sexuologa , který má zřejmě soukromý ´problém´ se současným ministrem, přece není hlavní zprávou dne a vyvolává otázky, zda tato reportáž nebyla na něčí objednávku,“ uvedla mluvčí VORP Anna Brychtová.

Uzel naznačuje, že Dobeš je vleku fundamentalistů

Radim Uzel zaútočil v reportáži na ministra školství Josefa Dobeše kvůli příručkám sexuální výchovy pro učitele. Ty nechal ministr před několika měsíci stáhnout z oficiálních stránek ministerstva. Uzel naznačuje, že je Dobeš pod vlivem radikálních křesťanů a brzdí tak sexuální vzdělávání.

„On je samozřejmě především věřící křesťan. Je možná ve vleku i těch militantních, radikálních křesťanských kruhů, které samozřejmě zakazují jakoukoliv informaci pravdivou o sexualitě,“ řekl Uzel v reportáži.

Dobeš je bigotním odprůcem sexuálního byznysu

ParlamentníListy.cz se Uzla dotázaly, jaké konkrétní militantní a radikální křesťanské kruhy má na mysli. „To já nevím, to byste se musel zeptat pana ministra. To já samozřejmě nevím, komu on podléhá. Nevím, odkud čerpá názory, že onanie je škodlivá a že homosexualita je nemoc. Odněkud to asi ví. Někdo mu to asi řekl, takže se ho budete muset zeptat sám,“ řekl redakci Uzel.

O reakci jsme požádali i ministra Dobeše. „Já jsem bigotní a rigidní katolík,“ smál se Dobeš. „Ale vážně. Jsem rigidním a bigotním odpůrcem toho, aby se na školách provozoval sexuální byznys.

Moji předchůdci za peníze daňových poplatníků vydali příručku, kterou sepsali soukromé osoby, které s ministerstvem nemají nic dočinění.

Moji předchůdci zafinancovali příručku soukromým odborníkům,“ řekl ParlamentnímListům.cz Dobeš.

Výchova je věc rodičů a pak učitelů

„Druhá věc, která se tím stala je pro mě velký problém, a to je, že učitelé roky dělali sexuální výchovu na školách a dělali to nepochybně citlivě a uctivě, přiměřeně věku, ale tou příručkou se jim řeklo: ´vy to nedělejte, vy to neumíte, protože pro to nemáte předpoklady´.

Na to následoval další problém, že objevily jako houby po dešti firmy, které začaly nabízet sexuální výchovu na školách. Opět za peníze daňových poplatníků, které poskytuje ministerstvo školství.

To je můj zásadní problém se sexuálním byznysem, který byl dopředu připraven a naplánován,“ dodal ministr.

Více zde: Skupinový sex do škol nepatří, míní ministr školství Dobeš

Ministr Dobeš obecně říká, že informace o sexualitě se mají dětem předávat důstojným způsobem, citlivě a přiměřeně věku. Dobešovi vadí, že příručka vyňala sexuální vztahy z celkových mezilidských citových a rodinných vztahů a etické výchovy a zabývá se konkrétními technikáliemi.

„Prioritně by měl tyto citlivé věci dětem předávat rodič. Je to jeho výsostné právo. Dalším osobou může být učitel. Pedagog, který děti zná a má je rád. A nemusí si při tom zásadně nasazovat na ruku kondom, jak radí konfliktní patnáctá kapitola příručky.

Tím, že jsem tu příručku stáhl a vyslal ředitelům zprávu, že to není doporučující materiál ministerstva, jsem opět otevřel kompetenci učitelům, aby pokračovali v tom, co dělali.

Tím, že vznikla ona zmíněná příručka, se celá sexuální problematika zauzlovala,“ zdůraznil ministr.

  • Stížnost předána RRTV
  • Moderátot TV Nova Reynolds Koranteng ve vysílání řekl, že „některá rodičovská hnutí však ministra podpořila a na školy rozesílají brožury, které propagují i silně puritánské názory“.
  • „Předáváme to jako stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli podezření, že TV Nova podněcovala nenávist vůči skupině občanů a žádáme zahájení pečlivého vyšetření,“ reagovala mluvčí VORP Brychtová.

„Výbor na obranu rodičovských práv, který měl zřejmě pan Uzel na mysli a kterému se falešně podsouvá náboženský fanatismus, není náboženským sdružením.

Sdružuje lidi – převážně rodiče, kteří se pouze dožadují svobody zvolit si pro výchovu svých dětí to, co neodporuje jejich přesvědčení a svědomí, což je garantováno Listinou práv a svobod v Ústavě ČR a Chartou lidských práv OSN,“ dodala Brychtová.

Podání ruky s kondomem v ruce a porno

Rodičům se v příručce mimo jiné nelíbí motivační hra, kdy by si měli vyměnit místa všichni ve třídě, „kteří se už někdy zamilovali, líbali, měly menstruaci, onanovali, viděli porno, kteří si myslí, že poprvé určitě použijí kondom, kteří se opili, kterým roste ochlupení.“ Podle rodičů jde o hrubé narušení intimní sféry dítěte a týrání slušných dětí.

Učitel se má v hodině dle příručky také zeptat žáků: „Je všechno, co jste viděli v pornografickém klipu nebo filmu či časopise, pravda?“ Žák má dle sexuologů odpovědět: „Asi ne.

Všichni chlapi přece nemají jenom velké penisy a nevydrží souložit tak dlouho. Spousta lidí nechce souložit do konečníku, ale v pornografii je to běžné.

“ Sexuologové v příručce také navrhují, že vyučující může žáky přivítat podáním ruky v kondomu.

Odpůrci jsou prý tmáři

Sexuální výchova je podle Radima Uzla jedinou cestou jak děti uchránit od pohlavních chorob a předčasného otěhotnění. Lékař prohlásil, že názory kritiků příručky o sexu, patří do středověku.

„Vůbec mě nepřekvapuje, že se objevily hlasy bouřící proti této sexuální příručce. Tmáři a zabedněnci totiž žijí v každé době a svět s nimi bojuje už stovky let. Jsem přesvědčen o tom, že tito lidé zmíněnou příručku nikdy nedrželi v ruce. Jde o jedince, kteří když uslyší slovo sex tak dostávají kopřivku,“ řekl před časem Uzel v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Dobeš , sexuální výchova , školství , Uzel

autor: Lukáš Petřík

Tři roky za „demoralizaci” dětí? Polští poslanci chtějí zákaz sexuální výchovy, kryjí ho prevencí pedofilie

„Navrhovaná úprava zajistí právní ochranu dětí a mládeže před sexuální zkažeností a demoralizací, která se v nebezpečném tempu šíří a týká se tisíců mladých Poláků prostřednictvím tzv. sexuální výchovy,“ píše se v odůvodnění občanského návrhu zákona, který minulý týden prošel v prvním čtení Sejmem, tedy polskou sněmovnou.

Budete mít zájem:  Nemovitost levně? V exekuční dražbě…

Změny navrhuje iniciativa „Stop pedofilii”. Podle ní sexuální výchova na školách motivuje děti a mladistvé k předčasnému sexuálnímu životu. Změna trestního zákoníku by zavedla pokutu či až dva roky ve vězení proto toho, „kdo veřejně propaguje nebo schvaluje pohlavní styk nezletilých”.

Tomu, kdo tak bude činit pomocí masové komunikace, mají hrozit až tři roky ve vězení. Předkladatelé také kritizují doporučení z příručky Světové zdravotnické organizace a německého Spolkového centra pro zdravotní vzdělání.

Novelu v prvním čtení podpořili zejména poslanci vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského.

Kritici novely varují, že se bude trest týkat učitelů, lektorů sexuální výchovy i doktorů. Novela podle nich otevírá cestu k trestnímu postihu za sexuální výchovu ve školách i v rodinách. V současné polské právní úpravě je řeč pouze o veřejné propagaci pedofilního chování.

Dospívající jsou v Polsku často odkázáni jen na informace z internetu. Ve škole by se měly děti dozvědět o sexu v rámci předmětu „Výchova k životu v rodině”, jeho kvalita se ale na školách výrazně liší. Není ani výjimkou, že předmět vyučuje katecheta, tedy učitel náboženství. Roli státu často přebírají nevládní neziskové organizace.

Novelu představil poslancům právník Olgierd Pankiewicz z přípravného výboru. Varoval před „pedofilskou ideologií” i podněcováním dětí k sexuálním kontaktům. Za návrhem stojí nadace „Pro právo na život” bojující proti potratům.

Foto: Stop Pedofilii/Fundacja Pro – Prawo do Życia

Iniciativě „Stop pedofilii” se pod návrhem zákona podařilo sesbírat přes 265 000 podpisů.

Její šéf (a bývalý politik) Mariusz Dzierżawski hovoří o tom, že sexuální výchova „agresivně propaguje homosexualitu, masturbaci a další sexuální patologie”.

„Startujeme zákonodárnou iniciativu, abychom zablokovali lobbistům LGBT přístup k polským dětem,” říkal Dzierżawski letos na jaře.

Pro obdobný návrh nasbíral 250 000 podpisů už v roce 2011, v Sejmu ale tehdy projekt zablokovali liberálové a levice.

Teď je pod novelou podepsaných přesně 265 395 polských občanů (zákon vyžaduje minimálně 100 000). V Sejmu návrh minulou středu podpořilo 243 poslanců z řad vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS), nacionalistů a ultrapravice.

Novela tak zamířila z prvního čtení k projednání ve výborech, zabývat se jí už bude parlament v novém složení po nedávných volbách. V něm má PiS a ultrapravice pohodlnou většinu. Z řad poslanců PiS dokonce zaznívá, že by měl být trest tří let zvýšen na pět.

Proti zákazu se už zvedla vlnu nevole z řad liberálů a levice, kteří požadují ve školách kvalitní sexuální výchovu a osvětu. „Proč přirovnáváte sexuální výchovu k pedofilii? Pryč od našich dětí!” Volala ve středu v Sejmu liberální poslankyně Joanna Scheuringová-Wielgusová.

V desítkách měst se konaly protesty pod heslem „Středověký podzim” po vzoru masových demonstrací z roku 2016. Takzvané černé protesty tehdy bojovaly proti občanskému návrhu na úplný zákaz umělého přerušení těhotenství a kriminalizaci potratů. Jedním z navrhovatelů zákazu byl už zmíněný Mariusz Dzierżawski. Vládnoucí konzervativci nakonec novelu odmítli.

Protest „Středověký podzim“ ve Varšavě.

Téma sexuálních menšin, sexuální výchovy, ale i sexuálního zneužívání rezonuje v Polsku celý rok.

Kontroverze odstartovaly, když se v únoru liberální varšavský primátor Rafał Trzaskowski v takzvané Deklaraci LGBT+ zavázal k boji s diskriminací gayů, leseb a transsexuálů, zajištění psychologické pomoci obětem násilí motivovaného homofobií, ale také sexuální výchově a osvětě proti násilí a šikaně na varšavských školách.

Právě sexuální a antidiskriminační výchova vyvolala největší vášně.

Deklarace popisuje, že mladé Polky a mladí Poláci nemají přístup ke spolehlivým znalostem, magistrát tak na městských školách zavede výuku odpovídající standardům už zmiňované Světové zdravotnické organizace (WHO). Ve zkratce jde o to, aby se žáci dozvěděli, co je to kondom, interrupce a masturbace a seznámili se s různorodostí sexuální orientace.

„Řekli jsme, že budeme přemýšlet o zavedení dobrovolné sexuální výchovy na našich městských školách – kdyby tam rodiče nechtěli své děti posílat, nemuseli by. Jako inspiraci a základ bychom použili příručku WHO o tom, jak mají učitelé dětem vysvětlovat vývoj lidského těla a sebepoznávání,” řekl v rozhovoru pro Seznam varšavský primátor.

Metodiku WHO ale v březnu ostře kritizoval předseda PiS Jarosław Kaczyński. Podle něj vyzývá k předčasné sexualizaci dětí. „Dokud jsem si to sám nepřečetl, nemohl jsem uvěřit, ale má se začít ve věku 0–4 roky, čili od narození do čtvrtého roku života,“ hřímal letos v březnu. Podobné argumenty se objevují i v návrhu, který minulý týden podpořili poslanci.

V „Matici sexuální výchovy WHO” popsali experti rámec, ze kterého mohou učitelé při výuce čerpat.

Ve zmíněné věkové skupině 0–4 roky, která se v argumentaci konzervativců často opakuje, by si děti měly osvojit „respekt k rovnocennosti pohlaví“.

„Pro tuto mladou věkovou skupinu se to zdá být přitažené za vlasy, ale má se na mysli, aby se děti učily postoji, že chlapci a děvčata jsou si rovni,“ píše se v dokumentu, proti kterému vystupuje návrh „Stop pedofilii”.

V Polsku se během roku také živě diskutovalo o sexuálním násilí na dětech v prostředí katolické církve. Dokument „Hlavně to nikomu neříkej” o sexuálním zneužívání ze strany kněží měl na YouTube během několika dní přes 18 milionů zhlédnutí. O tématu se už mluvilo loni na podzim po filmu Klér režiséra Wojciecha Smarzowského, který poukazoval na problémy v církvi.

Sejm v reakci na pobouření veřejnosti v expresním tempu schválil zpřísnění trestů za sexuální zneužívání dětí na 30 let. Odborníci kritizovali změny jako nesystémové a zbrklé. Debata o proviněních církevních představitelů a krytí jejich činů ale záhy ustala.

Čeští školáci se s prvními informacemi seznamují na prvním stupni. Více se na téma sexuální výchovy dozvídají od šesté třídy a hlavně v osmém a devátém ročníku.

Sexuální výchova je v Česku součástí předmětů jako jsou biologie, občanská a rodinná výchova nebo výchova ke zdraví. Její obsah vždy závisí na každé škole, zapojit se do ní mohou zdravotníci (lékaři, porodní asistentky, sexuologové), odborníci na lidská a genderová práva, psychologové nebo nevládní organizace.

Ke sporům o podobu sexuální výchovy došlo v Česku v roce 2011, když byl ministrem školství Josef Dobeš z Věcí veřejných. Ten vyhověl některým požadavkům ultrakonzervativního Výboru na obranu rodičovských práv, který dokonce požadoval úplné zrušení sexuální výchovy. Změny ale padly s odchodem Dobeše z vlády o rok později.

Sexuální výchova je pro ředitele škol tabu. Bojí se o ní mluvit – Novinky.cz

Debaty o sexu jsou obvykle provázeny rozpačitým hihňáním a smíchem.
Foto: Petr Hloušek, Právo

Za vším je strach, aby si nezadělali na problém u zřizovatelů či přímo na ministerstvu školství. To se totiž staví k otevřenému výkladu na téma pohlavní život rezervovaně, a dokonce chce podle ČT sexuální výchovu z povinné výuky na základních školách vyškrtnout.

Stejně tak má zmizet varování před pohlavně přenosnými chorobami či zneužíváním dětí. Údajně kvůli tomu, že si rodiče nepřejí detailní informace o navlékání kondomu a antikoncepci.

Vyplývat to má z dokumentu ministerstva o změnách vzdělávacích programů. Nově by se děti měly učit naopak charitu. Ministr Josef Dobeš (VV) měl nápad konzultovat i s pražským arcibiskupem Dominikem Dukou.

Podle ministra by prvotní informace o sexu měli dětem poskytnout především rodiče a pak učitel, kterého znají a ke kterému mají důvěru. „Ovšem zpráva, že sexuální výchovu v našich školách nahradí charita, je naprosto scestná,“ reagoval ministr.

Jana Jochová, místopředsedkyně Výboru na ochranu práv rodičů, jemuž prý jde Dobeš na ruku, míní: „Povinná sexuální výchova by opravdu být neměla. Nemůže být povinné, že vaše dítě se bude učit masturbovat.“

Sexuoložka Hana Fifková soudí, že zahrávat si se sexuální výchovou může být riskantní.

„Očištění sexuální výchovy od témat, jakými jsou třeba pohlavní choroby, mi přijde neskutečně hloupé. Ve školách, kde sexuální výchovu dlouhodobě a dobře vyučují, je menší riziko, že děti onemocní pohlavní chorobou nebo že dívky nechtěně otěhotní,“ řekla včera Právu.

V posledních letech epidemiologové varují před raketovým nárůstem počtu syfilidy. „Zároveň upozorňuji, že mladí se přestali bát HIV,“ dodala Fifková. Domnívají se totiž, že nemoc AIDS, kterou virus způsobuje, není smrtelná. Opak je pravdou. Nadto léčba, jež pouze propuknutí choroby zpomalí, má často závažné vedlejší účinky.

Na dotaz, zdali na škole sexuální výchovu povinně učí, včera řekla Právu ředitelka základní školy v Praze 13: „Opravdu se nezlobte, na to nebudu odpovídat. To nejde.“ Šéf jiné ZŠ, z Prahy 4, na stejný dotaz odpověděl: „Jsem ředitelem teprve měsíc, jsem zavalen papíry a k tomuto se teď nemohu vyjadřovat. A ani to teď není vhodné. Nezlobte se.“

Další ředitelka, ze ZŠ v Praze 2, uvedla: „To bych se musela zeptat zástupkyně. Ta to zná. Ale ne, nezlobte se. Je to ožehavé.“ Podobně odpověděli další tři oslovení ředitelé napříč Českem.

Podle ministerstva je sexuální výchova součástí povinného rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání, ze kterého školy vytvářejí své vlastní programy. Prolíná se tak různými předměty. Nejčastěji je součástí předmětu výchova ke zdraví.

„Snahu některých subjektů, aby se ze sexuální výchovy stal samostatný nepovinný předmět, ministerstvo nepodporuje. Připravuje pouze revizi rámcového programu, a to především z pohledu zapracování standardů a odstranění chyb zjištěných kontrolou ze strany České školní inspekce,“ uvedl v úterý tiskový odbor úřadu.

Ministerstvo vydalo v roce 2009 pro učitele speciální učebnici pod názvem Sexuální výchova – vybraná témata. Příručku, která zmiňuje rizika spojená se sexem, odlišnou sexuální orientaci, dysfunkce či sexuální deviace, záhy Dobeš stáhl z webu. Učitelům radí, která témata mají zařazovat již od první třídy.

K plánu, že chce nyní školství sexuální výchovu „pročistit“, se včera v Senátu kriticky vyjádřil stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD): „Když jsem viděl ten materiál, tak jsem byl v šoku, protože se mi zdá, že se vrací tmářství.“

Dobeš se brání: „Odmítám nařčení z tmářství. Jediné, co jsem udělal, bylo stažení příručky k sexuální výchově, kde si z toho soukromí autoři chtěli udělat za ministerské peníze vlastní byznys. Příručku je možné používat, ale ne s doporučením ministerstva.“

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector