Seriál o víně: Proč bio?

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

Seriál o víně: Proč bio? souhlas, Bohemka je komerční patok, když české bublinky, tak od Znovínu
Seriál o víně: Proč bio? ano, opravdu kvalitní vína mají stále ještě klasické korkové zátky
Seriál o víně: Proč bio? na JM je spousta kvalitních a dobrých vinařů, namátkou Škrobák, Štěpánek (Mutěnice) nebo velký producent Znovín, který má v nabídce i opravdu dobrá vína, jen je třeba hledat (a připlatit si)… ovšem bavím se o bílých, červená nepiju, navíc na ně u nás není moc dobré podnebí
Seriál o víně: Proč bio?
Seriál o víně: Proč bio? ještě ta poslat adresu.Prosím na můj mail:[email protected] Předem děkuji!
Seriál o víně: Proč bio? Nevím, možná je to přesudek, ale DOBRÉ víno do papírové krabice ani do plastu podle mého názoru nepatří. Ale nevylučuji, že mohlo být dobré. Každému chutná něco jiného.
Seriál o víně: Proč bio? Na slovo BIO , a to u jakémkoliv výrobku, nejenom na víně, jsem už docela alergický ale budiž, marketingově to možná táhne. Nicméně, nejsem žádný velký nalec vín ani nepiju vína na hektolitry, ale když už chci skutečně dobré víno, tak si právě od těch skutečných znalců nechám rád poradit, ochutnám a když je to víno skutečně dobré, lépe řečeno, když mi chutná a něčím mne osloví ( každý má jiné chutě ) tak mne cena vůbec nezajímá. Mám například v domácí vinotéce lahve , kdy každá stála i několik desítek tisíc ale podobně mne nadchnulo jedno víno koupené víceméně náhodou nedávno v Tel Avivu v jedné malé „večerce“ za pár šekelů – byl to nějaký Golan, ale je jich více druhů a na přesný název a ročník si již nevzpomenu. Koupili jsme si jej na hotel, že si večer posedíme na trase pokoje a bylo tak skvělé, že jsem si hned druhý den koupil domů ve stejném obchodě další 3 lahve.
Seriál o víně: Proč bio? Já se držím své zkušenosti, Vinium, vinařství Bingen am Rhein a další pančovnictví u mně nepochodí ani s tak slavnou značkou jako „Původní sklepmistr“ nebo „Kláštorná svieca“.Pravidelně si vozím z Bavorska kvalitní víno, zrovna teď mám na stole Chianti Duca di Saragnano z r. 2015, před týdnem koupené ve Zwieselu u Normy, láhev za 2,99 EUR.Je mi líto, neznámé bolehlavy z JM nekoupím, ty známé jsou sice některé O.K., jenom o dost dražší, třeba vinařství Košut. Košutova kvalita je hlavně v bílém víně, to však piju jenom výjimečně. Starší dorostenci se drží kvalitního červeného, čtvrtka denně je pro zdraví důležitá.
Seriál o víně: Proč bio? Vážený pane Moravanský,souhlasím s vaším odsudkem Bohemia sektu. Oproti vám, jej však hodnotím pouze jako spotřebitel, který se řídí osvědčeným systémem: chutná-nechutná.
Nedovedu si představit pitelný sekt pod cca 6 eur. Na běžné pití originálního šampaňského (nad cca 25 eur/láhev) nemám, ale velmi slušný je třeba Crémant d ́Alsace za cca 8 eur. Naprosto nechápu „lidovou oblibu“ Bohemia sektu. Zřejmě pramení z absolutní neznalosti čehokoliv jiného….
Tuzemští (převážně tedy moravští) vinaři jsou „přeborníci“ v experimentování s šíří a mixováním všechmožných odrůd navzájem. V žádné jiné vinařské oblasti na světě neexistuje, aby místní vinař nabízel 10-15 (někdy i více) odrůd nejrůznějších barev a chutí; obykle jen 3-4. Od Bordeaux po italská Veneto nebo Toskánsko. Pak se nedivme, že nabízené „nové odrůdy“ typu Agni, Malverina, Fratava apod.(nehledě na velké % falšované Pálavy) jsou sice skoro nepitelné, ale pro svou „originalitu“ si (očima tuzemských vinařských „expertů“) „získávají nové příznivce“. Myslím, že s biovíny (zde ale se nemohu opřít o vlastní zkušenost, protože je nepiju) je to obdobné…..
Jen ta bílá (některá), z červených výjimečně pinot noir=rulandské modré.
Pane Wolfe,já jsem rodilý Louňan a pražská náplava a jsem tomu rád, že vy jste se zde tak odkopal.
Pokud za večer prodáte 2 láhve s marží 500 Kč/ks nebo 20 s marží 150 Kč/ks, co vám vydělá více?
Nepoznáte překlep, nebo automatickou opravu?
Proto se musí pro víno přímo k malému vinaři. Léta jezdíme do sklípku a výborná vína do 100 bez problémů.
Já si říkal co to bude asi za materiál pri téhle ceně. Některé překlepy se holt povedou.
Prosím Vás pane, skoro jmenovče slavného českého generála, nemohl byste vysvětlit ten vámi uváděný pojem :“osudové víno“ ???…znám různé druhy, ale „osudové“ to musí fakt sorta. Že by po něm člověk s takovým osudem ani nevylezl z „Protialkoholky“ ???
Spíš že ke to levný a lidi to znají z dob před sametem, takže souhra nostalgie a hesla „je jedno, co chlastám, hlavně, že mám hladinku“ 🙂
Pak je otázka jako co a za kolik to prodávají.
K temu BIO ako pán hovorí, že sa “ že je dakdě v kútiku a predajú ibá tak dve za rok z kartóna“…Keby pán urobíl dajáku šikovnú cenu, potem by mu ludjá ruky utrháli, ako by sa snažíli nakúpiť.V loňskom roku v Káuflandě po viánociách rapídno zlevníli skutočno špicové, kvalitné krabicové vínko „St.Gisbertus Gluhwein“ a ludjá ho kupováli po kartónoch. Aj ja ako znalec tehoto sortimentá kabičiákov a rybiézlového vínka, som stihol jeden kartón zakúpiť a od tej doby doposiál ľutujem, že som něbol rýchlejší a někúpil som celů paletú.
A ještě jedna poznámka. Jezdím si na Moravu pro normální osudové víno. Platím 45 korun litr a je výborné. Sice žádný pozdní sběr, ani jej majitel nelahvuje. Ve vinotéce logicky za stejnou kvalitu musím zaplatit cca 100 korun. Proto víno, které se ve vinotékách zejména mimo JM prodává za 50 až 60 korun, to musí být, jak se říká pro Pražáky…
Jen žádní, co tady diskutuje za „odborníky“. Souhlasím, že 200 Kč za láhev kvalitního vína určitě dávat nikdo nemusí. Na druhé straně, kdo nechce dát 100 korun, ať si dá opravdu raději pivo nebo čúčo. A moravská vína jsou podle mně minimálně srovnatelná se zahraničím, alespoň bílá určitě.
No to co piji k tomu obedu je tzv. stolni vino. Cenové nekde jinde.
Vy jste klasický omezenec z Moravistánu. Pokud vím, pořád Morava i Slezsko patří pod Českou republiku. Pak jsou tedy i Vaše vína česká.
Zkusím si vzpomenout, kde jsem viděl ten Davinus (RR nebo RV) kolem 680. Něco na Vinohradech myslím … ale už je to tak dva roky.
Nevymýšlím si to. Občas si dám tu práci a dané víno na lístku si dohledám mobilem. Už jsem narazil i na stovky procent přirážky, 100 je spíš příjemným překvapením.S druhou částí souhlasím jen částečně. 10-15€ je spíš taková bezpečná hranice, pod kterou člověk nemůže udělat moc velkou chybu, když není místní, nemá zmapovanou nabídku a střílí naslepo. Teď jsem se vrátil od kamarádky z Říma a dost jsem nechápal, jak pitelná vína nosila za 4,50€. Rozlučkové za 15€ bylo skvělé, ale to by si prý nemohli dovolit na každý den.
kupovat vyrobky BIO je hloupost, kdo z Vas vi, ze je to opravdu BIO… to ze je to napsane na nejake cedulce?
Řekl jsem snad, že má hospodský nalévat za nákupku? Ne neřekl. Řekl jsem, že by 100 % přirážka by měla stačit. Rozumí se samozřejmě „stačit“ na pokrytí nákladů a generování zisku. Takže si nejspíš uvědomuji, že s provozováním restaurace budou souviset nějaké variabilní a fixní náklady, takže děkuji za informaci, že nejsou nulové.(Teď koukám, že jsem použil „marže“ místo „přirážka“, to je chyba.)Pokud plechovka piva stojí v sámošce 20,- a točené v hospodě je za 35,- (+-) a restaurace se na tom uživí, proč by podobný vzorec neměl stačit u vína? Navíc s vínem budou nižší náklady – není třeba výčepní zařízení, stačí vývrtka 😉 a taky základní cena toho produktu, ze kterého se bude počítat zisk, jsou stokoruny místo desetikorun, takže by mohlo stačit dokonce i nižší procento.Nechci se pouštět do přesných kalkulací, ta čísla střílím spíš pro ilustraci myšlenky, nechytejte mě úplně za slovo. Mohli bychom tu teď hodiny vypočítávat, jaká je vlastně nákupka pro hospodského, když něco v sámošce stojí X Kč, retail má přirážku 30 %, atd. atd.Ale to zabředáme do těch restaurací; podstata mého příspěvku spočívala jinde.
Budete mít zájem:  Dítě není horolezec, aktovka jak na expedici do Himálají není na místě
Víno se snad pije kvůli jeho chuti a ne kvůli nějaké „bio“ kvalitě. Zavádění nějakého „bio“ je jen o snaze těch méně úspěšných vinařů konečně prorazit, ale na úkor pitelnosti produktů.
Ono toho bez nich to víno tolik nevydrží
co z prodané láhve musíte zaplatit? Její nákup, rozdíl DPH, energie, nájem, mzdy personálu, nějakou tu splátku, něco si nechat na opravy, něco by mělo zbýt i Vám jako majiteli restaurace(určitě jsem ještě na něco zapomněl). No a tak nějak se dělá kalkulace.
Nechutnalo, bylo stejně hnusné jako to co si přivezli sousedi od svého vinaře z Moravy. Sladkým vínem myslíte druhák?
Jde videt, ze to neni rozeny jihomoravsky vinar, ale nejaka naplava. Ty plky se nedaji ani docist.
Ten obycejny Bohemia sekt puvod hroznu neuvadi, tudiz je to odkudkoliv z EU a jedine cim si muzeze byt jist je to, ze jde o cenu, tedy nakoupit hrozny co nejlevneji. O kvalitu zde opravdu nejde, o te se da uvazovat u Boheia Prestige.
Moc se omlouvám za mínus byl to překlep zdejší diskutující by vypili i pomeje hlavně když budou zadarmo.
Nepotřebuji bio víno, ale víno bez siřičitanů. Věc zhola nemožná….
Oblíbený máme Sauvignon od Polehni. Záleží na chuti.
I Moraváci mají rádi peníze. I Moraváci potřebují peníze. I moravácijsou rádi, když se vrátíte.
Tchán k nám jezdí přez půl Prahy a jasně tak koupím na večer litr petku za 9kc. Ale je to jako dobrý víno de la Casa v Itálii … na výjimečné příležitosti láhev, a to je kolem 200 Kč za sedmičku.
Pane Součku,napsal jsem to proto, aby jste pochopil, že se za svou neznalost vína a vinařství nestydím. Naopak tuto neznalost využívám k nákupu toho co mi chutná.
Když znáte na Moravě lidi, tak lze koupit slušné víno i pod sedmdesát za litr. Samozřejmě ne v lahvi, ale v demižonu, který se vrátí k dalšímu naplnění. Pochopitelně není přívlastkové, ale chuťově výborné a druhý den po něm není špatně. Tedy samozřejmě když těch litrů za večer nevypijete pět na osobu Jedna kamarádka, která je ujetá na drahá vína z něj byla nadšená, než jsem jí neprozřetelně prozradil, kolik je nákupka
Paní Drozdová,může být, ale než koupím, tak ochutnám.
Věřím tomu, jak Moraváci hodnotí vína: Dá sa, nedá sa, dobré akorát pro Pražáky, no a to si klidně můžete koupit za dvě stovky láhev.Co se dát pít je Bohemia sekt láhev za 100, ale ten nebude z Moravy.
Je to sladke? Pokud ano, tak jsem ochoten verit tomu, ze vam to muze chutnat.
Máme v ulici dobrou vinoteku a chutné víno se dá pořídit za 100 Kč . Je to pití na večer dvě sklenky, žádná extratřída ale velmi chutné. Znalec nejsem ale patok poznám.
Nevím, proč mi to říkáte, ani co by to mělo měnit na tom, co jsem napsal výše.

Seriál o víně: Proč bio?

Při nedávné cestě z rakouského Rustu jsem to nevzal tradičně dálničním tahem na Blavu a Brno, nýbrž pěkně zajížďkou do Kremsu a Rohrendorfu, kde jsem měl domluvené setkání s Niki Moserem z vyhlášeného vinařství Sepp Moser. Jelikož jsem jel ze zkoušky na téma biodynamická vína a Niki Moser je praktikující biodynamik, točil se náš rozhovor zejména kolem tohoto tématu. To zajímavější přináším v dnešním příspěvku. Vinařství Sepp Moser vzniklo v roce 1987….

celý článek Seriál o víně: Proč bio?

Jakub Novák je zajímavý úkaz na tuzemské vinařské scéně.

Hodně se o něm mluví, potažmo jeho vínech, ale skoro nikdo ho neviděl… Ve středu však zavítal do kinosálu nad barem Bokovka a v doprovodu Winegeeka udělal zajímavou a osobitou ochutnávku svých vín.

Nově tak patřím mezi hrstku Pražáků, kteří zažili zjevení Jakuba Nováka na vlastní oči. A příležitostí není opravdu mnoho. Předchozí „seanci“ prý udělal v Praze snad před dvěma lety a příští…

celý článek Seriál o víně: Proč bio?

Uplynulý týden byl pro mne jednoznačně ve znamení poznávání italských vinných krás.

Začátek týdne jsem si „užíval“ na největší přehlídce italských vín na světě, tedy na veletrhu Vinitaly ve Veroně, po návratu pak trefně navázal účastí na skvělé degustaci „Supertoskánců“ pořádanou Rostislavem Kunešem z Rare Wine.

Supertoskánská vína se přes svou relativně krátkou historii stala ikonickým a hodně vyhledávaným zbožím a možnost ochutnat starší ročníky jsem si tak nemohl nechat…

celý článek Seriál o víně: Proč bio?

To si vám to takhle v úterý ráno šinu přískoky autem zhuštěnou dopravou do práce, když na telefonu vyskočí upozornění o doručeném emailu. Irene z Weinakademie v Rustu píše: „We are glad to be able to send you your result for the Unit 3 exam from 12 January 2016 via e-mail.” Bezmála tři měsíce nejistoty a čekání končí, výsledky z náročné zkoušky z tichých vín jsou tu. Na semaforu červená…

celý článek Seriál o víně: Proč bio?

„Biodynamika je jako homeopatie, její pozitivní vliv na půdu a révu je nezpochybnitelný,“ říká jediný v tuzemsku certifikovaný biodynamický vinař Lukáš Rudolfský z Vinných sklepů Kutná hora.

Nedávno jsem ho navštívil v Kutné hoře a v jeho vinařství i vinicích jsme se bavili o tom, jak vnímá přínosy organického, potažmo biodynamického hospodaření, a proč se na tuto cestu vydal.

Naznačil, jak probíhá proces certifikace Demeter a navíc prozradil i plán…

celý článek Seriál o víně: Proč bio?

Tato odrůda patří mezi 20 nejrozšířenějších na světě. Sehnat 100% Cabernet Franc ale není úplně sranda. Spíše narazíte na Cabernet Franc jako součást kupáže s Cabernetem Sauvignon, Merlotem nebo jinými odrůdami.

Navíc ve výsledném víně často hraje druhé či třetí housle. Čistý Cabernet Franc se přitom dokáže projevit neskutečným kouzlem, umí ohromit svým delikátním charakterem.

Tož nelenil jsem a vyhledal v nabídce tuzemských eshopů kvartet 100% Cabernetů Franc. Minimálně tři z nich…

celý článek

Jak poznat kvalitní a nekvalitní víno

Třemi základními vlastnostmi všech vín jsou vzhled, vůně a chuť. Díky našim smyslům tedy můžeme velmi lehce poznat na první „pohled“, jak kvalitní či nekvalitní víno před sebou máme. 

Vzhled vína 

Vzhled vína je základní charakteristikou, která je skutečně patrná ihned. Všímáme si především barvy a čistoty, respektive průzračnosti moku. Zatímco u bílého vína by měla být barva od světle zelenkavé přes žlutou až po zlatě žlutou, u červených jsou barvou kvality tóny od světlě rubínových po temně rudé.

Pokud bude mít víno barvu šedou, černou či nahnědlou, buďte ostražití. Nahnědlá barva u bílých vín signalizuje oxidaci a tedy zkažení vína. Černá barva u červených pak příliš mnoho železa. Na barvu pak navazuje čirost vína.

Pokud je víno průzračné, jiskrné, bez jakýchkoliv známek zakalení, pak je na čase přejít k otestování jeho vůně.

Vůně vína

Rozeznat kvalitní víno od nekvalitního jde podle vůně dobře. Vůně by měla být čistá a harmonická.

Pokud ucítíte při prvním přivonění nepříjemné zápachy, které jsou štiplavé a dráždivé, je to příznak vysokého obsahu těkavých látek.

Určitě byste neměli pít vína se zápachem octu, aldehydu, acetonu, síry nebo dokonce plísně. Vhodné je aroma ovocné, květinové nebo minerální. Voní vám také tak? Pak můžete pokračovat v jeho degustaci. 

Budete mít zájem:  Univerzální pohanka: ladí s medem i masem

Chuť vína

Rozhodujícím faktorem vína bude vždy především jeho chuť. Ta může být skutečně různorodá díky rozdílnému množství prvků ve víně obsažených (respektive obsažených ve vinných hroznech pro zpracovaní).

Ochutnávat můžete vína od svěžích a ovocných přes jemně kyselá až po takové, které evokují třeba čokoládu. Pozor na to, když bude víno chutnat nepříjemně kovovou chutí či příliš kysele.

Zatímco v prvním případě pravděpodobně obsahuje příliš velké množství železa či mědi, v druhém případě může jít o nadbytek kyseliny octové.

Databáze vín

A teď, když už i laik ví, jak během degustace rozeznat nekvalitní víno od toho kvalitního, nezbývá než popřát dobrou chuť. Protože všechny vlastnosti mají jedno společné – pokud je chcete vždy dokonale poznat, musíte hlavně pít a pít. Vyberte si třeba z našich žebříčků těch nejlepších českých, moravských a slovenských vín. Právě tady totiž poznáte ty nejkvalitnější vína.

Seriál Základy dobrého vína

Základy dobrého vína – lahve, korkyZáklady dobrého vína – zrání, esteryZáklady dobrého vína – taniny, kyslík a prostředí

Co to BIO víno je a proč je dobré?

Organické (bio), nebo také biodynamické, víno… Dokonce i člověk, pro něhož je víno součástí jeho kulturního života, často při setkání s tímto pojmem obtížně odpovídá na otázku, co to vlastně je. 

Čím se tato vína liší od vín obyčejných (neorganických, ne bio). Abychom mohli na tyto otázky odpovědět, musíme se vrátit v čase. K prvním pokusům o výrobu organických (bio) vín došlo na počátku 90-tých let minulého století, kdy se objevily první známky toho, že lidstvo (nebo spíše tzv. „zlaté miliardy“) se přestalo zajímat o kvantitu, a začalo přemýšlet o kvalitě. 

Nutnost stále se zvyšujícího objemu produkce potravin (nejen vína) vedla k vývoji technologií v oblasti zemědělství a skladování, které zahrnují použití velkého množství různých chemikálií, hnojiv, insekticidů, herbicidů, konzervačních látek, příchutí a tak dále…

Jak to však bývá, v určité fázi vývoje, když byly naplněny základní požadavky člověka na potravu, se začaly objevovat pochybnosti přinejmenším o nevhodnosti používaných látek a aditiv, a zároveň vznikly skupiny lidí, kteří mají vysoké nároky na konzumované potraviny.

 

A jako přirozená reakce na vytvoření nové poptávky se začaly objevovat i nové nabídky – výrobky vyráběny bez použití všeho výše jmenovaného.

Technologie výroby vína, které je dnes označováno za organické (bio), nevznikla ihned, ale vyvíjela se 20 let.

Nicméně celkový posun na trhu k uspokojení rostoucí poptávky po produktech pěstovaných bez použití hnojiv a uchování bez použití konzervačních látek (nebo s minimálním množstvím) vedl k vytvoření nových norem jakosti pro tyto produkty, které v roce 2011 vedlo EU k přijetí předpisů, které definují požadavky na výrobu a původ surovin pro výrobu ekologických (bio) produktů, včetně vína. 

Organickým vínem se dnes tedy rozumí víno vyrobené z hroznů vypěstovaných v souladu s předpisy EU, a následně také vyrobeného v souladu s těmito předpisy. Nicméně milovník vína, který se příliš nezajímá o původ termínů, se může zeptat, čím je pro něj organické (bio) víno lepší než ta, která doposud pil. 

Musíme upřímně přiznat, že neexistuje jednoduchá odpověď, a to z prostého důvodu – každý milovník vína má svůj vlastní názor k posuzování kvality vína.

Lze samozřejmě tvrdit, že organické (bio) víno má přírodnější chuť a vůni, že má minimální negativní účinky na organismus v důsledku mnohem nižšího obsahu siřičitanů (chemická sloučenina síry, která se používá ke stabilizaci vína při stáčení) a že při výrobě organických (bio) vín je téměř nemožné používat všechny běžné metody zpracování, ve snaze zvýšit obsah cukru a alkoholu. 

Nicméně v každém případě – volba je na vás. Abyste posoudili výhody organického (bio)vína, musíte jej vyzkoušet!

Springer: Naše vína také léčí, snižují cholesterol

Bořetice – Jaroslav Springer z Bořetic podniká s vínem dvacet let. Je rozvedený a má čtyři děti. Vinnou révu pěstuje na vinicích, které zabírají bezmála patnáct hektarů. Ročně vyrobí třicet tisíc lahví vína.

Specializuje se na Pinot noir a Roučí. Vína, která vyrobí, jsou určená na dlouhodobou archivaci.

Za největší úspěch považuje, když někteří odběratelé za víno zaplatí a také to, že se do vinařství Stapleton & Springer spousta lidí vrací.

Jak a díky komu jste se k vinařství vlastně dostal?
K vinařství jsem se dostal tak, že jsme byl donucen kopat na vinici a to mě nebavilo. Co mě začalo bavit, bylo moje první víno vytvořené v archivním sklepě. Bylo to Veltlínské zelené a bylo ho padesát litrů.

V čem podle vás spočívá tajemství výroby dobrého vína?
Kvalitní víno se dělá na vinici. Vhodně zvolit odrůdu na daný terroir bio režim, a pak to moc nepokazit ve sklepě.

Existuje nějaké pravidlo, kterým se jako vinař bezvýhradně řídíte?
Ano. Neubližovat přírodě a dělat vína lidem pro radost a zážitek.

Kolik vína denně obvykle vypijete?
Čtyři decilitry nadvakrát – dvě deci dopoledne a dvě odpoledne. Naše vína, která tvoříme, jsou vína léčivá. Snižují cholesterol, protože mají vysokou hladinu antioxidantů a rezveratrolu a musí se pít uvážlivě a ne navečer.

Jakou nejkrásnější a naopak nejhorší chvíli jste s vínem dosud zažil?
Tvoříme vína podobná špičkovým Grand Cru z Burgundska a nejhorší je, když dostáváme pochvalu od Master of wine ze světa a některým místním „sommeliérům“ a znalcům nejsme dobří. Nejlepší bylo, když naše vína ocenil J.

Bush při návštěvě Paříže, Sean Connery, Mick Jagger a Rolling Stones. Master of wines z Kalifornie prohlásil o našem Pinot noir 2005, že lepší víno z bio produkce ještě nepil. Nejhezčí je, že mám už čtyři děti a čekáme páté. A víno fajn doprovází náš život.

Když máme žízeň, pijeme víno s vodou na střik, a když chceme přemýšlet, tak otevřeme starší vyzrálejší ročníky.

Kterého ze svých vinařských úspěchů si ceníte nejvíc?
Nevážím si cen, které získáváme na výstavách, kde medaili dostane každý třetí vzorek. Ať to bylo z Vídně, Poysdorfu, Kalifornie a tak dále.

Nejraději mám, když mě pochválí obyčejní lidé, pro které je degustace vína celoživotním potěšením. A těší mě, když mě pochválí profesor Vilém Kraus.

Taky je fajn, ochutnávat vína s dalšími vinařskými kolegy a chválit si svoje podařené vzorky navzájem.

Máte raději tradiční odrůdy a postupy, nebo jste spíše zastáncem moderních metod a nově vyšlechtěných o drůd?
Mám rád Pinor noir. Je to nejstarší odrůda, která se v českých zemí pěstuje již 650 let. Pracuji na ní tak, abych vytvořil víno, které si uchová své přírodní vlastnosti.

Tedy není očesáno filtrací, čířením a podíl oxidu siřičitého je minimální. Nelíbí se mi příliš velký záběr pěstovaných odrůd. V Pavlovicích je skvělá Frankovka. Měla by tam být vysazena dominantně. Není. V Bořeticích je to Modrý Portugal, Saint Laurent a celkem dobře by v Modrých Horách prosperoval Pinot noir.

Ale třeba zakladatelům VOC Morava nestála tato odrůda za to, aby ji zařadili. To je škoda. Moravská vína musí být čitelná, jako jinde ve světě. Burgundsko je na Pinot noir, Bordeaux na Merlot a Cabernet sauvignon. Kdyby se všude pěstovalo všechno, asi by kvalita šla hodně dolů.

Jde o to poslouchat přírodu a selský rozum.

Kterého z vašich konkurentů si nejvíc vážíte? A proč?
Vinaře, kteří tvoří vína srdcem, nepovažuji za konkurenci, ale za kolegy.

Myslíte na budoucnost? Vychováváte si svého nástupce?
Ano, ve vinařství pracuje dcera Aneta a syn Tomáš. Každý má právo volby, do ničeho je nenutím. Pokud si vyberou časem jiný obor, je to na nich. Důležité je, aby člověk svoji profesi vykonával odborně a s radostí…

Doporučení: víno pro dnešní večer
Doporučuji Pinot noir 2009 z kategorie The best of Jaroslav Springer. Jedná se o víno purpurové barvy se zlatavými okraji. Má chuť kompotovaných jahod se šlehačkou, třešní srdcovek se sametovou dochutí.

Budete mít zájem:  Tradiční česneková polévka - rychlý recept

Třísloviny jsou kulaté a chuťový vrchol očekávám za pět až osm let. Nebojte se mladé víno použít i na osvěžující vinný střik. Jde o moravské zemské víno, byť splnilo podmínky kabinetu a pozdního sběru.

O zatřídění jsme nežádali z důvodu nesouhlasu s označováním vín v České republice. Jaroslav Springer

Vážení čtenáři, seriál Vinaři pod lupou najdete také v tištěné podobě každou středu v Břeclavském deníku Rovnost.

Seriál Vinaři aneb možná přijde i enolog

Hodně jsem přemýšlel, co pozitivního o nejnovějším domácím seriálovém počinu po prvním díle napsat, chtěl jsem začít recenzi při pondělku optimisticky. A nakonec pár věcí našel. V obou případech jde nečekaně o marketingové aktivity k projektu přidružené. Seriál Vinaři se, oproti mnoha papundeklovým studiovkám, odehrává skutečně na Moravě, je plný lákavých záběrů na vinorodou krajinu („Není to nádhera? Ne není, to seš jen nalitá, mami. Všichni Moraváci si myslej, že je Morava krásná, protože sou furt na plech.“) a scén ze sklepů a sklípků. Však je to také částečně z veřejných peněz, na dosud nejdražší produkci televize Prima přispěl i Jihomoravský kraj. Za druhé pozitivum pak považuji, že doprovodným tématem prvního dílu byla opomíjená odrůda Sylvánské zelené. Tedy tématem… prostě se tam o ní mluvilo trochu častěji a pozitivně, žádné hlubší informace nad rámec „sylvánské si vinař nechává pro sebe a je bezva, že se s námi podělil“ přímo v ději nečekejte, ale objevují se alespoň následně na webu. Medailonky odrůd jsou zase součástí marketingové spolupráce s Vinařským fondem, v každém díle se takto „představí“ jedna odrůda a ta pak bude celý týden nějak více tlačena v supermarketech. Potud vlastně dobrý. Ale vezměme to od začátku…

Seriál Vinaři se odehrává v jakési alternativní a reálně neexistující víkendově pohodové verzi Jižní Moravy plné věčně opilých lidí (jak řekl kdysi jeden oblíbený herec a povrchní filmová a televizní díla bez větších ambicí potvrzují: „Herec musí umět zahrát buzeranta, opilýho a koktavýho. To jsou základy české komiky.

“), rádobykomických policistů, vinařů venčících kozy na ulici, ve sluníčkem prozářené a klobáskami ovoněné zemi plné srdečného odporu k pražákům. Ocitáme se na místě, kde se prostě dobře žije a všichni mluví jakousi zvláštní, nekonzistentní a extrémně otravnou pseudomoravštinou.

V této mystické krajině jsou mrtvá prasata běžně skladována mezi lahvemi a nerezovými tanky vinařských provozů (vzhledem k některým excesům vinařství, ve kterém se „prasárna“ odehrává, bych se tomu ani nedivil), obvyklým dopravním prostředkem pro převoz kartonů vína je červená motorka se sajdkárou a snem obyvatel z maloměsta je vyrazit do civilizace, do Mikulova. Jako podpora vinné kultury se zde víno, zhusta prokládané slivovicí, občas pije z naprosto otřesných sklenic :o)

V této scenérii probíhají krátké skeče na hranici trapnosti, byť obvykle ještě ne úplně za ní a to je jim ke cti, pospojované do nekomplikovaného děje. Spíše přízemní humor bližší letům devadesátým než dnešku, modernější styl tomu dává úderné hláškování („Já se někdy tak zdegustuju, že ani nevím, jak jsem se dostal domů.

“, „Ti zmaluju zadek, že cabernet je proti tomu bílé víno.“), podpořený prkenným vystupováním (obsazení je sice velmi slušné, ale až na čestné výjimky příliš nepomáhá) a dialogy šustícími papírem, je o to nesnesitelnější, že seriál nemá tempo a švih, únavně se vleče a hodinové stopáže je na řídký obsah prostě moc.

V průběhu jsem se asi třikrát zasmál, místo aby mi bylo za protagonisty spíše trochu stydno jako obvykle, ale nic z toho mi hlouběji v paměti neutkvělo.

Občas je to takové ožrale milé, na nedělní večer bez nutnosti přemýšlet (to je přímo na obtíž) pro mnohé asi ideální, ale to má být jako všechno? Přitom od dalšího dílu, kde se představí odrůda Neuburské ve společnosti hokejového týmu a krojovaných prostitutek, tak nějak o mnoho víc očekávat nemohu.

Prostě takový film Bobule, ovšem jeho už druhý díl, rozbředlý do seriálu a lehce posunutý směrem Babovřesky/Kameňák, kde jsou vtipy sem tam s vinařskou tematikou a občas zazní nějaké zásadní životní moudro.

Možná jsem jen zmlsaný zahraniční seriálovou produkcí, která stále častěji dosahuje filmových kvalit (mimochodem mne u Vinařů též překvapilo, že občas působí nezvládnutě zvukově a některé momenty jsou i dost divně nasvícené, až amatérsky) a nabízí špičkovou zábavu.

Jasně, nečekal jsem Hru o trůny či Temný případ, ale Vinaře prostě nedávám ani jako nenáročnou komediální zábavu.

Přiznávám, že domácí seriály příliš nesleduji a nemám tedy moc srovnání, v posledních době mne více zaujal Cirkus Bukowsky a pobavilo pár dílů Čtvrté hvězdy, ale tohle má opravdu být nadprůměr naší produkce? Sledovanost prvního dílu vystřelila do nebes a Vinaři televizi totálně ovládli, ono se při té brutální dlouhodobé masáži reklamami v televizi, včetně neustálého opakování titulní písně od Chinaski, a billboardové kampaně není čemu divit. Otázkou je, jak se bude sledovanost vyvíjet dál.

Pro mne jsou hlavním poraženým celého tohoto díla skuteční dobří vinaři z Moravy (a potažmo ti z Čech, na které se jako vždy zapomnělo úplně), kteří si zaslouží realističtější obrázek.

Ale předpokládám, že se všichni budou každou neděli masochisticky na televizi dívat, jak si je banda scénáristů představuje :o) A jestli seriál masivně nakopne spotřebu sylvánu, neuburku a frankovky, tak ho nakonec vezmu na milost i já…

P.S. Fotka v titulce pochází z FB stránky Veltlínu. I u Vinařova tajemna tak nějak předem tušíte, jako z ukázek Vinařů, že to bude průšvih. Ale nemůžete si pomoct, nutkání vyzkoušet tam prostě kdesi hluboko je…

Tweet

Proč jsou bio vína čím dál populárnější?

Co je to bio víno?

Je podzim. Slunce příjemně hřeje, listí se začíná převlékat do pestré palety teplých barev, hrozny si užívají svou derniéru na keřích a vinaři se těší ze sklizně.

Celoroční práce na vinici ukáže kvalitu hroznů a následně i vína samotného. Kvalita a chuť bobulí je vždy lepší, když je vinice starší.

Životnost obyčejných vinic je 17-20 let, oproti tomu bio vinice mohou produkovat až 70 let. Proč tomu tak je?

Bio vinice pěstují vinnou révu podle pravidel ekologického zemědělství a celková výroba vína probíhá od začátku do konce s co největším ohledem na životní prostředí.

Stejně jako v případě jakékoliv jiné ekologické produkce není povoleno používat GMO, syntetické chemikálie, hnojiva nebo pesticidy. Namísto toho vinaři využívají přírodní zdroje jako hmyz, vývary z rostlin a další.

Tento přístup dopřává půdě větší zdraví.

Proč pít bio víno?

Zdravější půda produkuje chuťově lepší hrozny a výsledná vína zachycují skutečnou podstatu terroiru vinice. Jinými slovy vytvářejí přírodní chuť místa. Bio vína jsou bezpochyby zdravější. Záleží ovšem i na zpracování bobulí a výroby samotné.

Pokud vinaři dbají i v dalších fázích na soulad s přírodou, probíhá výroba přirozeným způsobem bez použití šlechtěných kvasinek, stabilizátorů, filtrace a syntetických látek.

Výsledkem je chutné přírodní víno, které vzniklo v harmonii s životním prostředím bez použití chemie.

Čím dál více vinařům dochází, že je kvalita důležitější než kvantita, a proto se začínají orientovat na ekologické zemědělství. Je to sice finančně i časově náročnější, ale výsledek rozhodně stojí za to. Tím, že budeme pít bio vína, podpoříme své zdraví, přírodu a rodinná vinařství, která dělají víno s maximální péčí a láskou. Nejlepší způsob, jak si to ověřit, je bio víno ochutnat.

Slovníček pojmů

GMO: Geneticky modifikovaný organismus je organismus, jehož genetický materiál byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací.

Terroir: Francouzský výraz pro půdu a souhru s přírodou.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *