Seriál o víně: Burčák je tady!

Večerní posezení si můžete zpříjemnit kvalitním vínem, které vhodně doplní připravené občerstvení. Víno je alkoholický nápoj, který vzniká kvašením moštu z plodů vinné révy. Důležité je víno správně uchovávat, vybrat k podávenému jídlu a připravit ke konzumaci.
Seriál o víně: Burčák je tady!

Produkty z vinné révy na trzích

Zájem o vína na trzích trvá celoročně. Ovšem podzimní období je ten nejpříhodnější čas, kdy se vydat do sklípků, na trhy a oslavy vína. Právě v té době nabídce vévodí burčák a mladá vína, jež doplňují širokou celoroční nabídku vín od vinařů.

Výhody a nevýhody nakupování vín na trzích

Prodej vín na trzích shrnuje vinař Dalibor Sládek z Ostravy:
+ Nespornou výhodou je velice rychlý a pohodový nákup oproti přehrabávání se ve stovkách různých láhví v regálech supermarketů.
+ Bezprostřední kontakt s prodávajícím, který ve většině případů ví o daném víně hodně, je další výhodou usnadňující vaše rozhodnutí.

– Drobná nevýhoda spočívá v tom, že většinou nakupujete pod širým nebem.

A odpověď na otázku: „Která vína lidé na trzích kupují?“ zní: „Lidé kupují vína, o nichž se něco dozvědí, která mají historii a původ.“

Rady a tipy pro správnou přípravu vína před konzumací

„Důležité je víno kvalitně uskladnit v místnosti, kde je stálá teplota bez přístupu světla. Může to být ve vinotéce, ve sklepě, pozor na lednici. Před konzumací by se víno nemělo příliš hýbat, pomalu je otevřeme a servírujeme ve vodorovné poloze.“, doporučuje sklepmistr Vinařství Salabka v Tróji Tomáš Osička.

Jak víno podávat?

Při podávání červeného vína se doporučuje víno provzdušnit přelitím do karafy či velkých sklenic na víno (tzv. dekantace). Většinu bílých vín přeléváme těsně před podáváním.

Dekantováním lehčích bílých vín předcházíme pachu síry – přelitím a odstátím z vína „vyvane“. Pokud nemáte čas víno přelévat do karafy, stačí je 30 minut před servírováním rozlít do sklenic. PRAVIDLO: víno se vždy nalévá do nejširší části sklenky.

Teplota vín při podávání

Obecně platí zásada, že:

  • bílá vína suchá, lehká, svěží a šťavnatá = teplota do 10 °C
  • plná a tělnatá a delikátně sladká = 13 °C
  • šumivá = do 9 °C
  • růžová = do 11 °C
  • lehká ovocná = do 13 °C
  • červená vína středně plná = do 15 °C
  • plná tělnatá do 18 °C

Jídlo a víno – jak vhodně kombinovat?

  • Bílé: sýry, smetanové omáčky; pálivé chutě; ryby a mušle; brambory, kaše a hranolky; drůbež (vyjma vín sladkých), houby
  • Růžové: sýry; smetanové omáčky; ryby a mušle; maso jehněčí, vepřové a telecí; brambory, kaše a hranolky; drůbež
  • Červené: maso jehněčí, vepřové a telecí; drůbež, houby

Oblíbená specialita podzimních trhů – burčák

Burčák je částečně zkvašený mošt z plodů révy vinné. Obsahuje vyvážený a chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin. Jde o meziprodukt při výrobě vína, který bývá k dispozici několik dní po začátku kvašení moštu. Obsah alkoholu je zhruba 1 – 7 %.

Kolik litrů burčáku bychom měli vypít a jak poznáme kvalitu?

Optimální množství burčáku pro tělo je tolik, kolik má člověk krve. Průměrný lidský organismus obsahuje asi 4 – 6 litrů krve, což je asi 8 % tělesné hmotnosti.

Ke kvalitě burčáku uvádí Dalibor Sládek, vinař z Ostravy: „Burčák je ve své podstatě nedokvašený mošt z hroznů, jehož kvalita závisí na zbytku nezkvašeného cukru v něm obsaženého.

Pokud pijete burčák z hroznů, určených pro výrobu vína, vždy zákonitě projde momentem, kdy je nejlepší. Proto nakupujte jen u výrobců, ověřených prodejců a pokud možno ne ve stáncích u silnice.“

Velmi záleží na zkušenosti lidí. Burčák by měl mít světlou barvu, žlutozelenou, někdy i zlatavou (pozor: nesmí být dohněda). První burčáky se začínají objevovat od poloviny září, vše je ale podmíněno závislostí na počasí.

Zvláštnost

Na trhu se většinou objevuje burčák vyrobený z bílých hroznů. Existuje také červený burčák z modrých hroznů, ten najdeme na trhu jen zřídka.

„Červený burčák kvasí při teplotě 25 – 33 °C, musíme zachytit správné 2 – 3 hodiny, kdy je právě udělaný. Pokud tuto dobu promeškáme, burčák už nebude takový, jaký by měl být,“ prozradil nám sklepmistr Tomáš Osička z rodinného vinařství z Velkých Bílovic.

Rozhovory s vinaři

My jsme měli tu možnost vyzpovídat sklepmistra Tomáše Osičku, který pracuje ve Vinařství Salabka v Tróji a také marketingového ředitele a prodejce vín pana Miloše Smutka, oba se zúčastní vinobraní na farmářských trzích 24. 9.2016 na Kulaťáku. Rozhovor vedla Kristýna Sklenářová z agentury exvoto.

Vinařství Salabka

Kristýna: Je pravda, že se i v Praze vyrábí dobré víno?

Miloš Smutek: Budete se divit, ale nemusíte jezdit za dobrým vínem do Francie, Německa či Itálie, dokonce ani na Moravu, můžete vyrazit na dobrý oběd nebo večeři do pražské Tróji. Sklenku místního vína si můžete vychutnat při krásném výhledu na vinici a Prahu. Salabka je místo, které by uspělo v jakékoliv vinné oblasti.

Na co se mohou hosté těšit? Na vinařství se sklepem, palírnu destilátů, apartmány a gastronomickou restauraci, v teplých měsících mají lidé možnost využít nabídky pikniku přímo na vinici. Po celý rok je tu možnost různých akcí, od svatby, oslav až po besedy a křty. Jedna část vinice patří mezi nejstarší vinice v Čechách, zde zraje víno již od počátku 13.

století a majitel trójské usedlosti ji zachoval.

Seriál o víně: Burčák je tady!Kristýna: Kde je možné ho ochutnat?

Miloš Smutek: Například na vinobraní na Farmářských trzích na Kulaťáku. Vinařství Salabka zde prodává proto, aby se lidé dozvěděli, že i Pražané pěstují a vyrábějí víno.

Budete mít zájem:  Zvoneni V Usich Lecba?

Ne každý tuší, že v Praze existují krásné vinice s úchvatnou vyhlídkou na celou Prahu.

Účelem prodeje vín na trzích je náš zájem o prodej vína obchodníkům, hotelům, aby cizinci, kteří naše hlavní město navštíví, věděli, že nemusí pít pouze vína francouzská, rakouská či italská, nýbrž i česká.

Jejich vinařství se pyšní několika odrůdami vín, například: Ryzlink rýnský, Müller Thurgau, Hibernal, několik druhů Pinotů, Tramín, Chenin Blanc, Muškát moravský, Chardonnay a další. Každý jedinec si na této vinici přijde na své.

Kristýna: Jaká je doporučená teplota pro konzumaci vína?

Tomáš Osička (sklepmistr): Mladé víno, například nejznámější Svatomartinské, se kvasí při teplotě 7 – 8 °C, bílá vína při 12 – 13 °C, červená při 14 – 16 °C. Samozřejmě nejvíce záleží na ročníku a druhu vína. Vše je individuální.

Kristýna: Rady a tipy pro správnou přípravu vína před konzumací?

Tomáš Osička (sklepmistr): Důležité je víno kvalitně uskladnit v místnosti, kde je stálá teplota bez přístupu světla. Může to být ve vinotéce, ve sklepě, pozor na lednici. Před konzumací přinese číšník víno tak, aby se moc nehýbalo, v poklidu. Pomalu otevře a servíruje ve vodorovné poloze. 

Kristýna: Aktuálním produktem je nyní burčák, můžete nám k tomu něco prozradit?

Miloš Smutek: Burčák je částečně zkvašený mošt z plodů révy vinné, obsahuje vyváženýna chuťově harmonický poměr alkoholu, cukru a kyselin. Jde o meziprodukt při výrobě vína, který bývá k dispozici několik dní po začátku kvašení moštu. Obsah alkoholu bývá zhruba 1 – 7 %.

Často se lidi ptají, jaký burčák se doporučuje, jaký je lepší, chutnější. I toto je velmi individuální, co člověk, to jiná chuť. Na trhu se většinou objevuje burčák vyrobený z bílých hroznů. Existuje také červený burčák z modrých hroznů, ten najdeme na trhu jen zřídka. V každém stádiu kvašení má burčák své nadšené obdivovatele.

Na ten správný okamžik, kdy je v optimu obsah cukru, alkoholu a aktivní účast kvašení, což znamená „kdy burčák vaří“, vydrží vinaři čekat i dlouho do noci. Kolik litrů burčáku bychom měli vypít? Optimální množství burčáku pro tělo je tolik, kolik má člověk krve. Průměrný lidský organismus obsahuje asi 4 – 6 litrů krve, což je asi 8 % tělesné hmotnosti.

Ženy mívají samozřejmě méně krve než muži.

Kristýna: Jak poznat kvalitu burčáku?

Tomáš Osička (sklepmistr): Dobrou kvalitu pozná pouze jedinec, který už nějaká ta léta víno a burčák pije a zajímá se o ně. Velmi záleží na zkušenosti lidí. Často si burčák zaměňujeme s výrobou z jablek, za takzvaný „mošt“.

Opravdu to mnohokrát nepoznáme a myslíme si, že pijeme ten správný nápoj. Burčák by měl mít světlou barvu, žlutozelenou, někdy i zlatavou, nesmí být dohněda.

První burčáky se začínají objevovat od poloviny září, vše je ale podmíněno závislostí na počasí.

Kristýna: A nějaká zvláštnost?

Tomáš Osička (sklepmistr): Červený burčák kvasí při teplotě 25 – 33 °C, musíme zachytit správné 2 – 3 hodiny, kdy je právě udělaný. Pokud tuto dobu promeškáme, burčák už nebude takový, jaký by měl být.

Vinný sklep U Sládků

Velmi zajímavým vinařstvím, které se nachází v Ostravě, je vinařství pana Dalibora Sládka, nebo-li Vinný sklep U Sládků.

Historie sklípku sahá do roku 1991. Stavba je postavená dle vzoru jihomoravských vinných sklepů, podzemní část je zakopaná hluboko pod povrchem se stálou teplotou. Nadzemní část slouží jako prodejna s posezením, salonkem a venkovním altánem. Velmi útulné a pohodové prostředí působí zcela nekomerční a neopakovatelnou atmosférou, v letních měsících je tu možnost grilování.

Kdo například sklípek navštívil? Iva Hüttnerová, Jitka Zelenková, Helena Vondráčková, Tomáš Kratina a další.

Víno proniklo do povědomí české veřejnosti a jeho obliba stále stoupá. Prioritou pana Sládka je kvalita a předností obrovské zkušenosti. Víno je totiž úžasný produkt přírody a lidské práce, úžasné v tom, že dovede vždy každému dobře poradit.

Dalibor Sládek

Výrobou, prodejem a distribucí vína se zabývá od roku 1986.
Zkušenosti získal od vinařských mistrů zejména z vinařské oblasti Velkopavlovické, kde začínal ve vinařství František Zapletal. S Daliborem si popovídala Iva Hüttnerová, herečka, malířka a přispěvovatelka webu JVK.

Seriál o víně: Burčák je tady!     Seriál o víně: Burčák je tady!

Iva: Jaké víno je lepší – červené nebo bílé?

Dalibor Sládek: To se mě při ochutnávkách už zeptaly stovky lidí. Jediná správná odpověď – lepší je pro vás to víno, které vám chutná.

Iva: Která vína nejraději lidé kupují?

Dalibor Sládek: Lidé kupují vína, o nichž se něco dozvědí, která mají historii a původ.
Nejkrásnější pocit člověka, jenž miluje víno, je, když otevře láhev s vínem, o kterém si myslí, že ho příjemně překvapí a potom čeká, jak to tedy bude a jak to dopadne.
Tady je nejdůležitější prostředí, atmosféra, pohoda a hlavně teplota.

 Iva: Jak se víno správně konzumuje?

Dalibor Sládek: Bílá vína se pijí obecně více vychlazená a červená při pokojové teplotě, u starších a plných červených vín je zázrakem dekantační karafa, do které se víno z otevřené láhve nalije cca 15 minut před podáváním.

Iva: Burčák. Jak poznáme správný burčák a čeho se vyvarovat?

Dalibor Sládek: Burčák je ve své podstatě nedokvašený mošt z hroznů, jehož kvalita závisí na zbytku nezkvašeného cukru v něm obsaženého.

Budete mít zájem:  Parkinsonova choroba – příznaky této nemoci a možnosti její léčby

Pokud pijete burčák z hroznů, určených pro výrobu vína, vždy zákonitě projde momentem, kdy je nejlepší.

Proto nakupujte jen u výrobců, ověřených prodejců a pokud možno ne ve stáncích u silnice. V posledním případě si myslím, že ne vždy budete pít burčák z hroznů.

Motto Dalibora Sládka

„Žádné víno ani člověk tady není navěky, proto je třeba víno pít a života užívat.“

Co je vlastně burčák?

Na začátku vinobraní se nedá nevzpomenout podzimní fenomén, mok, který se veřejně pije jen u nás. I ti z okolních zemí, kde se víno také vyrábí, jej k nám jezdí pít. Ano, je to burčák. Tento kvasinkový mošt sladké chuti a příjemné vůně a lehkých kyselinek má i výborný vliv na naše zdraví. Hned na začáteku je ale třeba si říci, cože to ten burčák vlastně je.

Tady by se hodilo srovnání s chytrou horákyní ze stejnojmenné pohádky. Mluvíme totiž o víně – nevíně, lépe řečeno o tom, co mu předchází, a sice kvasícím moštu. Burčák je tedy výsledkem jedné etapy zpracování révy vinné, jejíž přeměna ve víno začíná vylisováním hroznů na mošt, který díky kvasinkám začne ihned kvasit.

Jinak řečeno probíhá v něm přeměna cukrů na alkohol za unikajícího dozoru kysličníku uhličitého. Tuto první fázi, neboli bouřlivé kvašení, mají na svědomí hlavně divoké kvasinky.

Ty pochází především z vinici, jsou tedy v moštu původní a pracují na rozdíl od ušlechtilých nesystematicky a vyvíjejí vysokou teplotu. Žijí přibližně do chvíle, než v moštu nastoupá alkohol do 6% obj.

Pak odcházejí do věčných lovišť a nastupují vinné kvasinky, které celý proces, jehož výsledkem je klasické víno, zdárně dokončí.

Seriál o víně: Burčák je tady!

Určitým vodítkem tak může být fakt, že nejlepší burčák je takový, jehož obsah alkoholu činí cca 6 % obj. V tu chvíli by měla být prokvašena přesně polovina cukrů, burčák tak není ani sladký, ani trpký či kyselý, ale vyvážený. Tento optimální stav ale trvá pouze půl až jednu hodinu.

Jelikož se jedná o nápoj, v němž se prohánějí živé kvasinky a spousta hodnotných látek: bílkoviny, vitamíny (především skupiny B), cukry a nízký obsah alkoholu, můžeme burčák označit za zdraví prospěšný nápoj, který má blahodárný vliv na zažívací ústrojí. Říká se, že člověk by měl vypít tolik burčáku, kolik má v těle krve.

No, při průměrném množství krve – cca 4 – 6 litrů, byť s ohledem na nízký obsah alkoholu v burčáku, by to nejspíš byla „makačka s běhavými následky“. Proto, pijme ho v duchu hesla „všeho s mírou„.

A nenechejte se zmást nápisy.

Když třeba před prodejnami uvidíte na poutači název „částečně zkvašený hroznový mošt“, vězte, že se sice jedná o burčák, ale vyrobený z hroznů, jejíž původ je mimo ČR, nejčastěji Slovensko a Maďarsko.

Oficiální název „burčák“ může tedy nést jen nápoj vyrobený z našich hroznů. Prodejce je povinen jejich původ případné kontrole na místě předložit. I když chuťově i kvalitativně jsou třeba stejné (ale to se stane málokdy). Ze začátku mě tato rozdílnost v názvech trochu iritovala.

Při současném masivním dovozu levných sudových vín do naší země, který začíná svým objemem ohrožovat výrobu, či spíše prodejnost kvalitních lahvových vín našich středních a malých vinařů, tento rozdíl v názvu vítám. Alespoň je tak hned mezi námi jasno.

——————————————————————-

Přečtěte si také:

Stále můžete pomoci rostlině a půdě fantastickým přírodním hnojivem Alginit. Zadržuje vodu, dodává stopové prvky, brání vyplavování živin, váže na sebe těžké kovy a mnoho dalšího. Více ve článku Nic lepšího tady nebylo…

———-

Bílkoviny ve víně umí vinaři znepříjemnit život. V podmínkách malovinařů na ně nejlépe zabírá kvalitní bentonit. Co vlastně bentonit je a jak se používá?

———-

Síra ve víně? Víte že je používali již staří římané? A jak s ní zacházet? Vše ve článku s názvem Síření vína – proč a jak.

zpět

Jak vzniká burčák? Zpočátku bouřlivě kvasí

Příznaky. Nařízení. Hygiena a důležitá telefonní čísla na jednom místě Soňa Ličková

Slovácko – Aby burčák chutnal nejlépe, musí vinař dokázat odhadnout správnou dobu k jeho konzumaci.

O přípravu tohoto nápoje se ale jinak dokáže postarat sama příroda – kvašením. „Při tomto procesu se cukry mění v alkohol,“ vysvětluje v dalším díle seriálu Škola burčáku vinař ze Zlechova Břetislav Jakubík.

Břetislav Jakubík. Ilustrační foto. | Foto: Archiv B. Jakubíka

Burčák je mezistupeň mezi sladkou vylisovanou šťávou z hroznů a lahodným vínem. Kvašení vinného moštu u nás probíhá v sudech nebo tancích. „Při jeho výrobě musí panovat souhra mezi množstvím živin, kvasinek a teplotou,“ říká Břetislav Jakubík.

Když hrozny z vinic doputují do jeho vinařství ve Zlechově, co nejdříve je musí zpracovat. „Vylisovaný a odkalený mošt následně ohřejeme na 15 stupňů Celsia. Při této teplotě se do moštu aplikují kvasinky,“ vysvětluje vinař s tím, že takto vzniklý základ by měl do čtyřiadvaceti hodin začít kvasit.

V počáteční fázi se mezi kvasinkami odehrává souboj, a to až do doby, kdy zvítězí ty nejsilnější. Až poté začíná mošt opravdu kvasit.

„V prvopočátku tohoto procesu je ohromná síla, v jednom gramu kvasinek je dvacet pět miliard kvasných buněk a dochází k množení kvasinek geometrickou řadou,“ popisuje Břetislav Jakubík.

Budete mít zájem:  Kvašená Zelenina Pro Zdraví A Vitalitu?

Start kvašení je pomalý, ale v krátké době přechází do bouřlivého kvasného procesu. V této chvíli není pro vinaře jednoduché burčák uchladit.

Teplota by se měla udržovat na nízkých hodnotách, aby se v budoucím víně zachovaly buketní látky. „Při teplotě 15–18 stupňů Celsia kvasí mošt přibližně deset až čtrnáct dnů,“ dodává vinař.

Čím nižší podle něj teplota bude, tím déle bude proces kvašení trvat. 

  • Fáze burčákusladký – je pro něj typická moštová chuťve varu – množství cukru, alkoholu a kyselin je harmonicky vyrovnané, jedná se o nejlahodnější fázi burčákupo zlomení – v chuti jsou patrné kyseliny a alkohol, jehož chuť převažuje nad sladkostímydliňák – výrazná chuť alkoholu a kyseliny
  • mladé víno – chuťově ustálené, výrazná vůně
  • Seriál o víně: Burčák je tady!Zdroj: DENÍK/archiv

Víno A BURČÁK

Starý vtip z Moravy říká, že existují čtyři druhy vína: 1. Dá sa,  2. Nedá sa,  3. Dá sa svařit,  4. Dá sa Pražákom.

Určitě i dnes se najdou vykutálenci, kteří se snaží nějaký svůj „druhák“ či „třeťák“ podstrčit lidem, kteří o víně nevědí nic, a prezentovat to jako „kvalitní moravské víno.

“ Horší ovšem je, když vína pod moravskou značkou jsou prodávána v naší obchodní síti ve velkém a s Moravou mají společného jen sídlo firmy, někdy ani to ne.

O víně se nemá cenu rozepisovat, najdeme toho v různých publikacích dost a dost.

V posledních letech je u nás široký výběr vín z Moravy, Čech, Francie, Rakouska, Itálie, Španělska, USA, Argentiny a z mnoha dalších zemí, takže každý spotřebitel si může na trhu vybrat tu svoji značku, tu svoji odrůdu.

Tato vína mají jedno společné – různou kvalitu. Nelze objektivně říct, že víno odněkud je kvalitní, zatímco odjinud nekvalitní. Problémy s kvalitou najdeme u vín ze všech států a oblastí.

Obecně lze říci, že u vín stoupá kvalita úměrně s cenou, ale stejně jako u jiných potravin a nápojů to nemusí být pravda. Pokud dnes navštívíme vinotéky, dá se tam koupit kvalitní víno již v cenách kolem 50 korun za litr. Přitom víno je tam možné nejprve ochutnat a teprve až poté si je zakoupit.

Ideální je stav, kdy má člověk možnost si zajet pro víno do nějakého sklípku. Takové seznámení se s majitelem vinohradu a vinného sklípku, při kterém jsou navázány přátelské vztahy, může znamenat dlouhodobý přísun kvalitního vína v cenách už od 40 korun za litr (záleží na odebraném množství).

 

Velkým problémem prodeje vína v obchodních řetězcích je jejich označování. Tak, jak se výrobci uzenin neštítí nazvat střívko naplněné sójou, kůžemi a trochou masného odpadu klobásou, tak se dnes neštítí firmy stáčející víno do lahví, nazvat patoky neznámého původu Frankovkou, Modrým Portugalerm či Müllerem-Thurgauem.

Při koupi vín je třeba si dát pozor, co je psáno drobným písmenem na zadní etiketě. Víno se vepředu tváří, jako moravské, je tam uvedena firma z Moravy, ale na zadní etiketě je napsáno, že se bylo vyrobeno z hroznů z Rumunska, Maďarska, Slovenska či jiné země. Nedá se říct, že toto víno musí být vždy nekvalitní a neznačkové, ale rozhodně tato kombinace nebudí důvěru.

Dalším problémem bývá pančování vína vodou a jeho dobarvování.  

Specifickým druhem vína jsou tzv. „krabičáky,“ tedy víno, které se prodává v krabicích v cenách od 20 korun, případně v PET-lahvích za přibližně stejný peníz. Na některých je napsáno, že se jedná o „nápoj vinného typu,“ což znamená, že se nejedná o víno.

  Některá jsou označována jako moravská vína, avšak jedná se pouze o patoky dovážené v cisternách či kontejnerech na Moravu, kde se stáčejí nebo „krabicují.“ Z krabicových vín jsou některými spoluobčany vyráběny různé „speciality,“ jako je např.

„Alpský ryzlink, který vzniká smícháním 1 litru krabičáku s 160 ml Alpy (Francovky).  🙂

Specifická situace je u burčáku, který je prakticky tím pravým burčákem jen jeden den, lépe řečeno jen určitý časový úsek v daném dni. Pokud nemá spotřebitel možnost si na burčák zajít v ten pravý čas k vinaři, pak se doporučuje zajít do vinotéky a zjistit si, kdy budou čerstvý burčák navážet.

Burčák je totiž „živý“ a dochází v něm ke kvašení a přeměnu ve víno. Pokud má prodejce burčák delší dobu, pak se ho snaží „udržet“ přidáváním cukru a po jeho vypití může nastat nepředvídatelná „opička“ s bolením hlavy. Specifickou formou je prodej tzv. „burčáku“ u silnic a u různých stánků.

Zde se jedná většinou o produkt z jablek, který nemá s hroznovým burčákem nic společného. 

  • Zdroje a doporučené odkazy:
  • – Každá desátá láhev s vínem je falešná. Etiketa nabízí kvalitu, ale jde o podvod
  • – Nepijeme patoky? Kvalitu vína je možné ověřit na internetu
  • – Seriál o víně: Jak si vybrat dobrou láhev?
  • – Seriál o víně: Burčák je tady!
  • – Zatřídění vína
  • – Rozpoznat kvalitní burčák může být problém
  • – Dobré moravské víno nemůže být levné
  • – Jak uvařit burčák

– Krabicové víno není jedovaté, ale …

  1. – Mocný test červených krabicových vín
  2. – Peklo na talíři: Levné víno (video)
  3. – Falšovaných vín jsou desítky, vedou podvody se zemí původu a ředění vodou
  4. – Tři ze šesti burčáků jsou falšované

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector