Šafrán a léčba deprese – může fungovat?

Loupaná rýže obsahuje rychlé uhlohydráty, díky kterým se mohou molekuly glukózy dostat rychle do krve. Jenže to pak způsobí, že se hladina vašeho krevního cukru dramaticky změní. A to ovlivňuje zdraví mozku a celý nervový systém.

Popcorn obsahuje bílkoviny, zlato, fosfor, železo, křemík, hořčík, tyto prvky pomáhají nervovému systému správně fungovat. Navíc vitamin B, který popkorn obsahuje, pomáhá bojovat s depresí a stresem.

Tuňák obsahuje hodně rtuti, bohužel velké množství rtuti v těle může vést k problémům s pamětí. Také obsahuje polychlorovaný bifenyl, což je syntetická chemická látka, která ovlivňuje hormony a narušuje funkci nervového systému.

Sádlo, to obsahuje vzácnou kyselinu arachidonovou, která je v tkáních těla a je nenahraditelná, co se týká funkce mozku. Pomáhá také v boji s Alzheimerovou chorobou.

Šafrán a léčba deprese – může fungovat?

Tmavá čokoláda obsahuje flavonoidy, které jsou zodpovědné za aktivaci mozkových buněk. Čokoláda stimuluje mozkovou funkci a dodává jí kyslík.

Pečené brambory jsou bohaté na draslík, který posílá do mozku kyslík. Obsahují také glukózu, vitamín B a aminokyseliny, které zvyšují krevní zásobení mozku. Tak dostane veškerou potřebnou energii k fungování.

Tuhý sýr obsahuje tyramin, který vzniká při rozpadu bílkovin. Tyramin může významně zvýšit krevní tlak a vyvolat migrény.

Fazole obsahují kyselinu tříslovou. Pokud má vaše tělo kyseliny až moc, budete mít potíže se vstřebáváním minerálů jako je železo. To může vést k problémům s krevním zásobením mozku a rozvojem anémie.

Šafrán a léčba deprese – může fungovat?

Kurkumin, který je hlavní složkou kari, obsahuje mnoho antioxidantů a bojuje proti stárnutí mozku. Podporuje kognitivní funkce, které se s věkem obvykle zhoršují.

Šafrán obsahuje mnoho minerálů, vitamin B a vitamin C. Mozek tak funguje lépe a šafrán dokonce léčí některé poruchy.

Skořice činí mozek aktivnějším, protože obsahuje nesmírně důležité složky: cinnamylalkohol a cinnamaldehyd. Vůně skořice nám pomáhá řešit úkoly, které vyžadují velkou pozornost, vizuální paměť a rychlé reakce.

Šafrán a léčba deprese – může fungovat?

Jak na úzkosti a deprese přírodní cestou

Z oficiálních statistik Světové zdravotnické organizace vyplývá, že zkušenost s depresí má každý 25. obyvatel planety, v České republice pak dokonce každý dvacátý.

To znamená 18 % nárůst během dvanácti let. Odhaduje se však, že lidí bojujících s depresemi je ještě více.

Trápí tento problém i vás nebo někoho z vašich blízkých? Chcete vědět, jak účinkují antidepresiva a kde hledat pomoc v přírodě? Pak čtěte dále.

Antidepresiva nemusí být dlouhodobým řešením

Deprese je duševní onemocnění, které způsobuje nerovnováhu mozkových neurotransmiterů, především nedostatek hormonů serotoninu či dopaminu.

Příznaky deprese se pak mohou mírně lišit, jejich společnými znaky jsou však smutek, přetrvávající pesimismus, nedostatek energie, ztráta zájmu nebo radosti, apatie, pocit viny, nízké sebevědomí, problémy se spánkem nebo ztráta chuti.

Pokud se s depresemi vydáte k psychologovi či psychiatrovi, s největší pravděpodobností vám předepíše antidepresiva. Ta svým působením na jednotlivé typy receptorů v mozku pomáhají obnovovat nedostatek nebo sníženou dostupnost některých neurotransmiterů – hormonů, jako je již zmíněný serotonin, dopamin nebo noradrenalin.

Stinnou stránkou antidepresiv jsou jejich vedlejší účinky, které mohou vést přechodně i ke zhoršení psychického stavu, a především u některých léků může vzniknout tzv.

syndrom z odnětí, to znamená soubor nepříjemných příznaků při prudkém, většinou spontánním vysazení. Tomu lze zcela předejít vhodným dávkováním.

Doporučovaná délka léčby antidepresivy je minimálně šest měsíců, může ale trvat i několik let.

Nebojte se požádat o pomoc

Antidepresiva tedy neřeší příčinu úzkostí a depresí, ale pouze tlumí jejich projevy. Jakékoli nežádoucí psychické stavy bychom proto neměli řešit pouze léky nebo doplňky stravy, ale doplnit léčbu o vhodnou psychoterapii, která nám pomůže najít příčinu těchto stavů a pracovat na jejich odstranění.

V dnešní době už naštěstí nejsou návštěvy psychologa či terapeuta vnímány jako ostuda, ale běžná součást péče o vlastní zdraví. V souvislosti s tímto trendem také vzniká množství alternativních forem terapií. Jednou z nich, která je historicky prověřena a uznávána také odbornou veřejností, je například kineziologie.

Přírodní alternativy na pomoc s úzkostmi a depresemi

Léčbu depresí a úzkostí nebo mírnějších projevů negativních psychických stavů můžete účinně podpořit přírodní cestou. Tady je několik tipů jak na to:

Skvělou metodou pro psychickou úlevu je aromaterapie pomocí éterických olejů. Ty můžete použít v aromalampě, aroma difuzéru nebo si připravit aromatickou koupel. Nejvhodnějšími oleji jsou šalvějový, levandulový, meduňkový nebo pelargoniový. Speciálně levandulový olej pak podporuje i zdravý spánek.

K psychické pohodě napomáhají také masáže, které se dají skvěle propojit s aromaterapií. Zvolte však typ relaxační masáže, jako je například ajurvédská, čínská energetická nebo reflexní.

O účincích pohybu na duševní zdraví jste už určitě slyšeli, na seznamu ale nesmí chybět. Náročnější fyzické aktivity přímo podporují produkci hormonu štěstí, a to s okamžitým účinkem. Při těžších depresivních stavech samozřejmě není jednoduché se k fyzické aktivitě odhodlat, jako součást léčby by ale neměla chybět, pokud je to alespoň trochu možné.

Bylinek, které mají pozitivní účinky na naše psychické zdraví, je celá řada a jsou ověřené dlouhou historií. Těmi nejznámějšími jsou třezalka nebo kozlík lékařský. Obě mají na náš organismus zklidňující účinky, zahání pocity úzkosti a jsou účinné při boji s depresemi, stresem či nespavostí. Můžete je užívat formou doplňků stravy nebo například čaje.

Šafrán

Významné účinky proti úzkostem a depresím má také šafrán. Výzkum vlivu tohoto tradičního perského koření na náladu odstartoval na teheránské univerzitě. Výzkumníci zde prokázali, že šafrán dokáže při mírné až středně silné depresi v podstatě totéž, co inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (novější skupina léků proti depresi).

Při denní dávce třicet miligramů po dobu alespoň jednoho měsíce se koření vyrovnalo i starším tricyklickým antidepresivům (skupina nejpoužívanějších a vysoce účinných antidepresiv s řadou vedlejších účinků).

Díky svému přírodnímu původu tak šafrán v mnoha ohledech předčí klasická antidepresiva a při lehčích až středně závažných psychických stavech může být účinnou pomocí.

Šafrán a léčba deprese – může fungovat?

Šafrán je proto také klíčovou složkou produktu Viva+ od švédské firmy Zinzino. Pěstování a sklizeň šafránu pro tento doplněk stravy je velmi šetrná, což zamezuje běžným problémům s mikroorganismy, a není tak potřeba žádné ošetření radiací.

Všechny bioaktivní látky jsou v šafránu zachovány a jejich extrahované množství je vyšší. Hlavní účinnou složkou Viva+ je Affron® – extrakt z pestíků čistého šafránu, který je extrahován pomocí vlastního patentovaného technologického postupu.

To vše za účelem zlepšení profilu bioaktivních složek.

Při dlouhodobém užívání dokáže Zinzino Viva+ ulevit od stresu, uvolnit napětí, zlepšit náladu a posílit pocit životní pohody. Vyzkoušejte jeho pozitivní účinky i vy a vydejte se na cestu k psychické rovnováze pomocí přírody.

Šafrán a léčba deprese – může fungovat?

Šafrán: Výhody, vedlejší účinky a přípravy

Šafrán a léčba deprese – může fungovat?

Možná víte o šafránu jako o koření používaném k aromatizaci pokrmů jako bouillabaisse a paella, ale šafránový extrakt má dlouhou a pestrou historii v bylinné medicíně, která sahá přes 2500 let. Podle revizní studie z roku 2014 se v různých zemích používá k léčbě kožních onemocnění, dýchacích potíží, špatného vidění, bolesti, duševních chorob, gynekologických problémů, erektilní dysfunkce a infekcí.

Šafrán, odvozený z květu krokusu ( Crocus sativus ), je vytrvalá bylina bez stonků, která se z velké části pěstuje v Íránu a některých dalších zemích včetně Španělska, Indie a Řecka. Květina  C. sativus  je světle fialová, ale je to nitkovité červeno-zbarvené stigma květu, kde pyl klíčí, což se cení jak jako koření.

Trvá asi 36 000 květů, které se sklízejí ručně, aby se získala jedna libra stigmat. Více než 200 000 sušených stigmat (získaných z přibližně 70 000 květů) přináší 500 gramů čistého šafránu. Kvůli pěstování, sklizni a manipulaci je šafrán – který na americkém trhu může stát kolem 260 dolarů za unci – nejdražším kořením na světě.

Z tohoto důvodu se často označuje jako „červené zlato“.

Více než 150 chemikálií je přítomno v šafránu, ale klíčové jsou crocetin a crocin, picrocrocin a safranal, které jsou zodpovědné za barvu, chuť a vůni šafránu. Tyto sloučeniny jsou všechny silné antioxidanty, molekuly, které chrání buňky před volnými radikály a oxidačním stresem, a vědci tvrdí, že jim lze přičíst mnoho blahodárných účinků šafránu.

Výhody zdraví

Ukázalo se, že šafrán je užitečný u několika nemocí a podle revizní studie z roku 2015 je čas přejít do pokročilejších fází studia nebo dokonce vyvinout lék pro použití šafránu při léčbě deprese a Alzheimerovy choroby.

Existují však mnohem slabší podpůrné důkazy pro většinu ostatních navrhovaných použití, včetně prevence nebo léčby rakoviny, snižování cholesterolu a dalších kardiovaskulárních výhod a zlepšování pleti.

Zde je pohled na některá zjištění o klíčových výhodách šafránu z dostupného výzkumu:

Deprese

Předběžné studie naznačují, že toto kulinářské koření je užitečné při léčbě poruch nálady.

V dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii z roku 2016 dostávalo 60 dospělých s úzkostí a depresí buď 50 miligramů (mg) šafránu nebo placebo dvakrát denně po dobu 12 měsíců.

Podle vědců se zdálo, že šafrán má významný vliv na úzkost a depresi ve srovnání s těmi, kteří dostávali placebo, a vedlejší účinky byly vzácné.

Ve studii z roku 2015 publikované v časopise Journal of afektivní poruchy dospělí s depresivní poruchou užívali crocin (aktivní složku šafránu) nebo placebo spolu s přípravkem Prozac (fluoxetin), Zoloft (sertralin) nebo Celexa (citalopram), selektivní zpětné vychytávání serotoninu. inhibitory (SSRI), které se běžně používají k léčbě deprese. Výsledky odhalily, že skupina, která užívala crocin, měla významně lepší skóre v hodnoceních uváděných samotnými ve srovnání s těmi, kteří užívali placebo.

Ve studii z roku 2014 publikované v  časopise Journal of afektivní poruchy dospělí s mírnou až středně těžkou depresí užívali buď šafránový doplněk, nebo Prozac denně po dobu šesti týdnů. Na konci studie byl shledán šafránový extrakt stejně účinný jako Prozac.

Přehled šesti klinických studií s placebovými nebo antidepresivními kontrolami publikovaných v  Human Psychopharmacology  v roce 2014 dospěl k závěru, že „dosud provedený výzkum poskytuje počáteční podporu pro použití šafránu pro léčbu mírné až střední deprese“. Autoři zjistili, že extrakt ze šafránu měl velký léčebný účinek ve srovnání s placebem a byl stejně účinný jako antidepresivum.

Když byly ve studii z roku 2018 studovány na dospívajících s mírnými až středními příznaky, zlepšení jejich úzkosti a depresivních příznaků, které adolescenti hlásili po užívání 14 mg šafránu dvakrát denně po dobu osmi týdnů, jejich rodiče nedůsledně potvrdili.

Přestože použití šafránu při depresi není dobře pochopeno, některé výzkumy naznačují, že může fungovat jako SSRI ke zvýšení hladiny serotoninu v mozku, což je chemická látka, která reguluje náladu.

Hubnutí a správa chuti k jídlu

Pokud se šafránové doplňky používají jako pomoc při hubnutí, mají omezit chuť k jídlu a snížit chuť k jídlu. Někteří zastánci naznačují, že šafrán zvyšuje hladinu serotoninu v mozku a zase pomáhá předcházet nutkavému přejídání a souvisejícímu přírůstku hmotnosti.

Budete mít zájem:  Alergie Na Sojové Mléko?

Šafránový extrakt vykazuje slib jako prostředek kontroly nutkavého stravování, podle malé studie zveřejněné v Nutrition Research v roce 2010. Pro tuto studii zdravé ženy s mírnou nadváhou užívaly buď šafránový doplněk, nebo placebo každý den po dobu osmi týdnů. Kalorický příjem byl neomezený.

Výsledky studie ukázaly, že členové šafránové skupiny zaznamenali významně větší pokles svačiny a významně větší snížení tělesné hmotnosti ve srovnání se členy skupiny s placebem.

Autoři studie poznamenávají, že šafránové účinky údajně zlepšující náladu by mohly přispět ke snížení frekvence občerstvení.

Makulární degenerace související s věkem (AMD)

Šafrán se přidává jako přísada do některých doplňků zraku a několik malých studií naznačuje, že může být prospěšný v raných stádiích makulární degenerace související s věkem.

V jedné randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované zkřížené studii publikované v roce 2018 dostávali dospělí s mírnou až středně těžkou AMD 20 mg šafránu nebo placebo po dobu tří měsíců.

Vědci dospěli k závěru, že šafrán mírně zlepšil vizuální funkci a že vzhledem k chronické povaze AMD může dlouhodobější suplementace přinést větší výhody.

V další rané studii publikované v roce 2016 byla denní suplementace 30 mg šafránu po dobu šesti měsíců spojena se statisticky významnými změnami funkce sítnice u pacientů se suchou i mokrou AMD.

Alzheimerova choroba

Předběžný výzkum naznačuje, že šafrán může inhibovat agregaci a ukládání beta-amyloidových plaků v lidském mozku, a může proto být užitečný při Alzheimerově chorobě.

Ve dvou náhodných, dvojitě zaslepených, kontrolovaných klinických studiích u pacientů s mírnou až středně těžkou Alzheimerovou chorobou šafrán zlepšil mentální funkce. V první studii byli pacienti léčeni 30 mg šafránu (15 mg dvakrát denně) nebo placebem po dobu 16 týdnů.

Ve druhé studii byli pacienti léčeni buď 30 mg šafránu (15 mg dvakrát denně) nebo pěti mg dvakrát denně lékem Aricept (donepezil) po dobu 22 týdnů. V obou studiích autoři uváděli, že šafrán produkoval významně lepší výsledek kognitivních funkcí než placebo.

Ukázali také, že účinnost šafránu na zlepšení kognitivního skóre u pacientů s Alzheimerovou chorobou byla stejná jako u Ariceptu.

Erektilní dysfunkce

I když mechanismus působení šafránu na sexuální funkce není znám, v přehledu šesti článků z roku 2018 bylo zjištěno, že několik studií uvádí jeho užitečnost v pěti dimenzích erektilní dysfunkce, včetně erektilní funkce, sexuální touhy, orgasmických funkcí, spokojenosti s pohlavním stykem a celkové spokojenosti. Vědci však zjistili protichůdné účinky na sperma u neplodných mužů.

Předmenstruační syndrom

Podle studie British Journal of Obstetrics and Gynecology z roku 2008 může šafránový extrakt pomoci zmírnit příznaky premenstruačního syndromu (PMS) . Po užívání šafránových doplňků denně během dvou menstruačních cyklů měli účastníci studie významně větší pokles symptomů PMS než ti, kteří užívali placebo ve stejném časovém období.

Možné nežádoucí účinky

Ačkoli šafrán je pro většinu lidí považován za bezpečný, pokud je konzumován v malém množství, které se obvykle používá při vaření, použití šafránu nebo doplňků šafránu může vyvolat mírné vedlejší účinky.

V menších dávkách 30 až 50 mg, které většina studií používala, vedlejší účinky většinou zahrnují nevolnost, zvracení, závratě a sucho v ústech.

Autoři studie neuvádějí žádný významný rozdíl mezi šafránem a placebem, pokud jde o vedlejší účinky.

Jak je dokumentováno v tradiční medicíně, šafrán byl používán k potratům a ve vysokých dávkách (pět gramů) se ukázalo, že je schopen vyvolat stimulanty dělohy a mít u zvířat estrogenní účinky. Výsledkem je, že byste neměli brát šafrán, pokud jste těhotná. V jedné studii u zdravých žen způsobilo užívání 400 mg šafránu denně po dobu sedmi dnů abnormální děložní krvácení u dvou žen.

Autoři jedné hodnotící studie nemohli najít žádnou studii o interakcích mezi různými léky a šafránem. Navrhují však opatrný přístup k používání šafránu u lidí podstupujících antikoagulační terapii (ředění krve) nebo u pacientů s určitými typy onemocnění ledvin.

Stejně jako u každého doplňku, pokud uvažujete o použití šafránu pro zdravotní účely, nejprve si promluvte se svým poskytovatelem zdravotní péče, abyste zvážili výhody a nevýhody. Mějte také na paměti, že samoléčba stavu, jako je deprese a vyhýbání se nebo oddálení standardní péče, může mít vážné následky.

Dávkování a příprava

Jako doplněk stravy lze bezpečně užít až 1,5 gramu šafránu denně. Považuje se za toxický při požití v dávkách vyšších než pět gramů a může být smrtelný při dávkách vyšších než 20 gramů denně.

Klinické studie hodnotily dávky v rozmezí od 20 mg denně do 400 mg denně, i když nejběžnější účinné dávky aplikované v klinických studiích jsou 30 mg až 50 mg denně.

Co hledat 

Je důležité mít na paměti při nákupu doplňků, že míchání šafránu s materiály, jako je řepa, vlákna z granátového jablka a červeně barvená hedvábná vlákna, se někdy vyskytuje jako způsob, jak snížit jeho cenu.

Vědci uvádějí, že žluté tyčinky šafránu byly také smíchány se šafránovým práškem. Někdy jsou květiny jiných rostlin, zejména světlicového, měsíčkového, arnikového a tónovaného trávy, podvodně smíchány se skutečnými stigmy.

Kurkuma, paprika a další látky byly také kombinovány se šafránovým práškem.

Když se šafrán používá k terapeutickým účelům, díky falšování je zcela zbytečný nebo dokonce škodlivý.

Při nákupu doplňků šafránu si dávejte pozor na produkty, které obsahují „indický šafrán“, „americký šafrán“ nebo „mexický šafrán“, což jsou běžné způsoby, jak označit bylinkovou kurkumu nesprávně. Nezapomeňte koupit šafrán od renomované značky nebo obchodu, abyste zabránili falšování nebo nesprávnému označení produktu.

Zahra Thunzira is a Jakarta-based nutritionist and gym instructor. She’s also an adventure travel, fitness, and health writer for several blogs and websites. She earned her Master degree in Public Health from University of Indonesia.

Deprese se musí léčit

Duševní choroby a duševní zdraví se stávají jedním z nejzávažnějších problémů evropských zemí. Psychiatrická onemocnění právě v Evropě představují největší zdravotní zátěž hned po kardiovaskulárních chorobách.

Deprese je sama o sobě vážné a nepříjemné onemocnění, ke všemu je to i závažný rizikový faktor pro vznik dalších chorob, jako jsou nemoci srdce nebo vysoký tlak. Deprese s sebou nese skoro pětinásobné zvýšení rizika jednoho chronického tělesného onemocnění a šestinásobně zvyšuje riziko výskytu více než jednoho chronického onemocnění.

Nemoc jde často ruku v ruce se závislostí na alkoholu, tabáku či jiných návykových látkách, poruchami spánku či úzkostmi.

Takřka třetina zaměstnanců v Evropě je vystavena stresu, jednomu z nejzávažnějších spouštěčů depresivních stavů. Podle současných statistik postihne depresivní epizoda jednou za život 10-20 % osob. Očekává se, že do roku 2020 se deprese stane nejvýznamnější nemocí rozvinutého světa.

Smutek nebo deprese?

Slovo deprese často používáme v běžném životě jako označení smutné nálady. Což je omyl. Ne každý, kdo smutní, prožívá zároveň depresi. Deprese je nemoc, nikoli změna nálady. Základním projevem depresivní poruchy je změna nálady spjatá se ztrátou zájmů a radosti.

Pacient je smutný, bez energie, odkládá jakoukoli činnost, ztratil chuť k životu, sexu, jídlu, v průběhu dne je ospalý a polehává, přitom v noci špatně spí, stěžuje si na únavu, vyčerpání, bolesti hlavy, na hrudi apod. Depresivní člověk například během usínání stále přemítá o tom, co se mu dnes zase nepovedlo, a zároveň očekává vše špatné i od nového dne.

Hluboce si uvědomuje svoji zbytečnost a neschopnost, která ho může dovést až k sebevražedným úmyslům.

Depresivní myšlenky brzdí nemocného v jeho aktivitách, postupně ho přenesou do světa, který je velmi vzdálen realitě.

Nároky běžného života se člověku najednou zdají nepřekonatelné a to, co zvládal bez potíží, nezvládá vůbec.

Nejde o obyčejný smutek po ztrátě někoho blízkého nebo prudké změně životních okolností – rány osudu přebolí. Depresivní nálada trvá, pacient se za ni stydí, ale nemůže s ní nic dělat.

Deprese je nemoc

Podle mezinárodní klasifikace nemocí je depresivní porucha popsána jako pokles nálady, ztráta zájmu, zhoršení soustředění a nespavost v období delším než dva týdny. Prvotní příznaky bývají značně individuální. Deprese nejčastěji začínají ve věku kolem třiceti let.

Depresí trpí častěji ženy, ale mezi pacienty jsou i děti. Muži a ženy prožívají depresi odlišně. Podle odborníků bývá deprese u mužů rozpoznána mnohem později než u žen.

Je to především způsobeno výchovou mužů – měli by být silní, tudíž depresi považují za slabost a věří, že ji překonají sami.

Nemoc proniká do všech věkových kategorií a různých profesí, nesouvisí se vzděláním pacienta. Depresí nejčastěji trpí lidé nespokojení v partnerských svazcích, kteří si nedokáží ve své životní situaci poradit.

Ohrožuje i lidi úzkostné, napjaté ve vztahu k okolí. K depresi mají sklon i jedinci neschopni prosadit svůj názor nebo postoj, kteří jsou závislí na hodnocení druhých.

K depresivním náladám dovede člověka i osamělost, ztráta životního partnera, klimakterium nebo nemoc.

U dětí se také deprese mnohem častěji než u dospělých projevuje tělesnými příznaky. Nejčastěji jde o bolest hlavy či břicha, v extrémních případech se může objevit i noční pomočování. Dětskou depresi také často provázejí problémy s učením a poruchy soustředění. Velkým problémem je to, že příznaky deprese se u dětí dají snadno přehlédnout.

Depresi hodnotíme podle její tíže, můžeme ji rozdělit tak, jak je rozdělena v rámci mezinárodní klasifikace nemocí – na lehkou, středně těžkou a těžkou.

  • Mírná deprese umožňuje nemocnému ještě normálně fungovat, ale vše mu jde pomaleji a hůře. Věci, které měl rád, ho přestávají bavit a vyhýbá se přátelům.
  • Při středně těžké depresi se nemocný izoluje od svého okolí, ztrácí energii, nechodí do práce a domácí aktivity mu jdou velmi ztěžka. Léčba probíhá v pracovní neschopnosti, nemocný dochází do denního sanatoria, v případě sebevražedných myšlenek je v něm hospitalizován.
  • Těžká deprese zavede nemocného do léčebny. Není už schopen vykonávat jakoukoli pracovní činnost. Nepostará se ani sám o sebe, celý den leží v posteli a trápí se výčitkami. Pomalu mluví i myslí nebo je naopak plný neklidu, který ho popohání z místa na místo. Nemá na nic energii a postrádá smysluplnost jakékoli činnosti.
  • Melancholie je nejzávažnější formou těžké deprese. Postižený je zahalen do hlubokého smutku, trpí úplnou beznadějí, zoufalstvím a strachem. Utrpení je tak obrovské, že nemocný je často přesvědčen, že jedině smrt ho může vysvobodit. Někdy trpí i bludy, které mu nikdo nedokáže vyvrátit.

Dědičné onemocnění?

Některé typy deprese se v řadě rodin vyskytují častěji. Na jejich rozvoji se podílí zejména stresující prostředí anebo nepříjemné zážitky z dětství. Pokud člověka ale tyto okamžiky nepotkají, nemusí onemocnět.

Budete mít zájem:  Sezónní chřipka každý rok zabíjí. Je dobré se očkovat?

Deprese postihne až následující generaci. Pokud někdo z vašich sourozenců či rodičů trpí depresivní poruchou, máte patnáctiprocentní pravděpodobnost, že onemocníte také. Záleží na tom, jak budete k této dispozici vnímaví.

Bylo zjištěno, že při vzniku deprese hraje roli nedostatek některých neurotransmiterů v mozku. Neurotransmitery jsou chemické sloučeniny, jejichž prostřednictvím se předává signál z jedné nervové buňky do druhé.

Patří mezi ně zejména noradrenalin a serotonin, v menší míře i dopamin. K vypuknutí nemoci může přispět  závažná životní událost. Na rozvoj, závažnost i průběh duševního onemocnění mají vliv životní stresory.

Deprese postihuje osoby nadměrně citlivé a zranitelné. I přes tuto dispozici ale všichni neonemocní. Záleží na tom, na kolik je zatěžují životní události a jak je zvládají. Velkou roli hraje stres, ale neznamená to, že je zcela zodpovědný za tuto poruchu. Někdo ho ke své práci potřebuje, jiného vyčerpává. Lidská psychika se působením stresu stává postupně zranitelnější a citlivější.

Poporodní blues

U některých žen se v období porodu a šestinedělí vyskytne specifická forma deprese – takzvané poporodní blues. V tomto případě se jedná o krátkodobou změnu nálady způsobenou prudkým poklesem hladiny hormonů.

Prožívá ji padesát až osmdesát procent žen, a to třetí až čtvrtý den po porodu. Psychologové tento stav, který vymizí do dvanácti dnů, označují jako mateřské blues. Maminka je plačtivá, lítostivá, podrážděná, nevěří si, že zvládne péči o dítě.

Horší variantou pak bývá poporodní deprese, která se rozvine za šest až dvanáct týdnů po porodu, ale může se objevit až do jednoho roku věku dítěte. V tomto případě je matka nepřiměřeně unavená, prožívá neustálý strach, klesá její schopnost postarat se o dítě.

Obává se, že ji opustí partner, vyhýbá se svému okolí. Tento stav je nebezpečný jak pro matku, tak pro dítě.

Riziko deprese v době těhotenství je stejné jako mimo graviditu. Nastávající maminky trpící touto chorobou užívají i v tomto období léky. Podle odborných výzkumů se zdá, že riziko vzniku vrozených vad dítěte je u řady antidepresiv minimální. Jejich užívání je ale překážkou při kojení.

Léčba

Všechny příznaky deprese se nemusí dostavit najednou. Někteří lidé onemocní depresí jenom v podzimních a zimních měsících. Mají zvýšenou chuť k jídlu, přibírají na váze a podléhají nadměrné spavosti.

Pro nemocné trpící zimními depresemi je vhodná fototerapie. K tomu se používá velmi intenzivní světlo, které se aplikuje před rozedněním většinou po dobu dvou hodin.

Řada pacientů už po týdnu takové terapie nemá žádné potíže.

V zásadě ale platí, že pokud depresivní nálada omezuje chování déle než čtrnáct dnů a dotyčný cítí, že svůj stav už déle nedokáže snášet, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Návštěva psychiatra a užívání léků proti depresi je pro řadu lidí stále ještě stresující záležitost. Domnívají se, že od té chvíle je jejich okolí bude považovat a blázny.

Deprese je celoživotní onemocnění s vysokým rizikem návratu, a proto vyžaduje dlouhodobou terapii. Antidepresiva jsou lékem první volby u všech typů depresí. Musí se ale užívat dostatečně dlouho a v přiměřené dávce. Pokud je pacient vynechá nebo jejich užívání přeruší, hrozí, že budou méně účinná.

Moderní léky zvyšují koncentraci neurotransmiterů, zejména serotoninu a noradrenalinu, a zmírňují nepříjemné stavy, kterými člověk při depresi trpí. Užívá-li nemocný tyto léky podle předpisu, první zlepšení se může dostavit za dva nebo tři týdny od začátku podávání. Za šest až dvanáct týdnů je člověk obvykle bez příznaků.

Ale i když se cítí zdráv, je nutné brát antidepresiva dalších čtyři až devět měsíců, jinak hrozí návrat nemoci. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace se mají antidepresiva podávat ještě půl roku po odeznění deprese, byť se jedná o první případ. Pokud se ale depresivní stavy opakují, pacienti léky užívají ještě následující dva roky, v některých případech celoživotně.

Rozsáhlé průzkumy potvrdily, že po vysazení léků onemocní depresí znovu až osmdesát procent pacientů. Účinnou léčbu při depresi představuje i kombinace léků a psychoterapie.

Psychoterapie účinkuje při lehkém a středním typu deprese. Pomáhá člověku porozumět, co se s ním v nemoci děje, učí ho znovu získat kontrolu nad svými myšlenkami, emocemi a chováním. Pacient se ke své nemoci vyjadřuje formou rozhovoru s psychoterapeutem nebo během umělecké práce.

Bojíte se léků?

Naštěstí žádné z antidepresiv nevede k lékové závislosti. K té mohou vést jiné léky, zejména uklidňující, jako Diazepam, hypnotika nebo léky proti bolesti. Antidepresiva jsou méně škodlivá než nemoc sama. To, co člověka mění, je nemoc, nikoli léčba.

Předepisované dávky jsou hluboce pod hladinou toxického vlivu na organismus. Vedlejší účinky, které se na počátku objeví, zdraví nepoškozují. Při odeznívání deprese někteří lidé opravdu přiberou na váze, nikoli však vlivem léků.

Po období nechutenství jim totiž začíná více chutnat.

Bipolární porucha

Rozdíl mezi unipolární depresí, tj. tou, kde se neobjevují manické fáze, a bipolární poruchou, je kromě průběhu to, že bipolární porucha (maniodepresivita) je více vázána na biologickou podstatu, a tudíž i genetickou vlohu.

Výraznou roli v odstartování a vývoji nemoci hrají genetické faktory, prostředí, v němž dotyčný žije, a také faktory biochemické. Organismu nemocného chybí především noradrenalin a serotonin. Existují důkazy o výskytu těchto poruch v rodinách.

K vypuknutí nemoci může přispět závažná životní událost.

Takto postižení pacienti prožívají období hlubokých depresí, v nichž pro ně život nemá cenu, a jejich opačném odrazu: mánií  spojených s nadměrnou aktivitou, sebevědomím, povznesenou náladou provázenou až nervozitou. Abnormální čilost, ve které tvůrcům doslova pod rukama vznikají nejlepší díla, vede například u podnikatelů k přehnanému utrácení nebo ukvapeným rozhodnutím.

Jakmile mánie odezní, znovu se dostaví melancholie: období hluboké deprese s výrazným smutkem a obtížemi, zasahující do běžného života a především pocit, že se mimořádné schopnosti s povznesenou náladou již nikdy nevrátí. Tyto periody se střídají s normálními náladami.

Manickou epizodu mohou přivodit chemické látky v organismu, přítomnost jiného onemocnění, stres, užívání drog nebo hormonální změny.

Bipolární porucha je chronické a smrtelné duševní onemocnění. Objevuje se asi u desetiny lidí trpících depresí. Ke zvratu mezi epizodami deprese a mánie dochází někdy přes noc, mnohem častější jsou však přechody postupné.

Toto onemocnění se nejčastěji objevuje v adolescenci nebo časné dospělosti a epizody provázejí postiženého v průběhu celého života. Bohužel se jedná o nevyléčitelné onemocnění. Bez ohledu na vzdělání může neléčená porucha vést až k sebevražedným úmyslům.

Nejdůležitější je stanovit diagnózu.

Diagnóza

Stanovit diagnózu bipolární poruchy je obtížné. Lidé s tímto onemocněním často vyhledávají pomoc v období  depresivní fáze, zatímco manická epizoda jim „divná“ nepřipadá.

Znaky mánie:

  • Přehnaný optimismus a sebedůvěra
  • Snížená potřeba spánku bez pocitu vyčerpání
  • Vystupňovaná podrážděnost
  • Zvýšená psychická a fyzická aktivita
  • Zrychlená řeč, impulzivní chování
  • Unáhlená rozhodnutí

Příznaky deprese

  • Dlouhodobý smutek bez zjevné příčiny
  • Změny chuti k jídlu a spánku
  • Podrážděnost, lhostejnost, ztráta energie, přetrvávající apatie
  • Pocity bezvýznamnosti
  • Neschopnost prožívat radost
  • Opakované myšlenky na smrt nebo sebevraždu

Ke komplikacím ve stanovení diagnózy patří to, že se pacient nachází v jedné ze čtyř poruch nálad. Ta první, manická epizoda, může být provázena i bludy. Hypománie nepředstavuje   plně vyjádřenou mánii, nýbrž období, v němž se pacient cítí dobře, nic nenarušuje jeho běžný život.

V depresivním období člověk propadá do smutku a beznaděje, zatímco smíšená epizoda zahrnuje současně příznaky mánie i klinické deprese. Terapeuticky jde o to udržet období remise co nejdéle (třetí fázi maniodeprese, kdy pacient nemá příznaky a cítí se zcela v pořádku), aby se depresivní a manické fáze nevracely.

Manická a hypomanická období jsou často podceňována, někdy se považuje tento radostný výkyv spíše za jakousi odměnu za prožitou délku a hloubku deprese.

Bipolární porucha je často vázána na kreativitu, týká se proto ve zvýšené míře jak umělecky, tak vědecky orientovaných jedinců. Touto nemocí trpěl například Napoleon Bonaparte, Winston Churchill. Curt Cobain, Vincent van Gogh, Francisco Goya, J.W. Goethe, Ota Pavel nebo Miloš Kopecký.

Není-li nemoc léčena, zhoršuje se, epizody mánie a deprese se střídají stále častěji a prohlubují se. Pro pacienty je někdy nezbytná hospitalizace, avšak porucha sama je léčitelná vhodnými farmaky, pomocí psychoterapie.

Můžeme předcházet depresi?

Při léčbě i prevenci deprese pomáhá vhodný jídelníček. Měl by být bohatý na zeleninu, ovoce, chléb, těstoviny, brambory a rýži. Chybět by neměly ryby a olivový olej, které obsahují hodně esenciálních mastných kyselin. Zapomeňte na alkohol, ten depresi prohlubuje.

Relaxace je vhodným prostředkem, jak se psychicky a fyzicky uvolnit. Stačí relaxovat pravidelně patnáct minut denně než jednou týdně dvě hodiny. Vůbec nám nezbývá čas na koníčky, které jsou zpestřením dne. Stejně tak odkládáme schůzky s přáteli. Vynecháním příjemných aktivit se deprese ještě více prohlubuje. Zařaďte je znovu do svého programu, byť by měly trvat jen hodinu týdně. Člověk s depresí by měl pokud možno volit činnost, při které bude v kolektivu, mezi přáteli nebo s rodinou. Zabránit stresu a zároveň rozvoji deprese se částečně dá plánováním. Podle lékařů nejde o to vyhýbat se důsledně jakémukoli stresu , ale zejména stresu příliš velkému a dlouhodobému. Je dobré najít si blízkého člověka, kterému se můžete svěřit, povědět mu o svých pocitech. Nejvíce pomáhají lidé klidní a chápaví, kteří nechtějí nikoho předělávat a nevnucují  své pravdy či zájmy.

Deprese

V tomto videu najdete přehled různých metod účinných při léčbě deprese. Pokud raději čtete, textovou podobu najdete níže, pod videem. Pro přehrání videa klikněte kamkoli do náhledu:

Klasikou v léčbě deprese jsou léky – antidepresiva a léčba psychologickými prostředky – psychoterapie. Antidepresiva jsou jasnou volbou pro těžké klinické stavy. Hlubokou depresi člověk zpravidla jinak nepřekoná. Stává se sice, že neléčená deprese přejde po pár týdnech či měsících sama, ovšem často se pak zase vrací.

Informace o léčbě antidepresivy najdete v samostatném článku: Léčba deprese – antidepresiva

Ty nejtěžší stavy se řeší pomocí elektrokonvulzivní terapie, zpravidla v rámci pobytu na nějakém psychiatrickém oddělení. Podrobnosti: ECT – elektrokonvulzivní terapie neboli elektrošoky

Psychoterapie se s úspěchem používá u všech typů deprese. U hlubokých depresí se kombinuje s léky, u středních a lehčích typů depresí si kolikrát vystačíme pouze s ní.

Psychoterapií existuje mnoho typů; v současné době se asi nejčastěji setkáme s kognitivně-behaviorální terapií, což je, jakkoli její název vypadá strašlivě, sympatický směr, který se zabývá myšlením a chováním a v terapii deprese a úzkostných poruch má velké úspěchy. Psychoterapie vyžaduje oproti braní léků časovou investici a vyžaduje určitou vlastní snahu.

Budete mít zájem:  Jak na nadměrné pocení? Naše rady zaberou…

Přináší za to ovšem odměnu – díky terapii se člověk naučí změnit to, co dělal špatně, osvojí si dobré zvyky a to je nejlepší prevence návratu psychických potíží.

Podrobnější informace o psychoterapii jsou opět v samostatném článku: Psychoterapie v léčbě deprese

A teď se dostáváme k dalším postupům, které proti depresi fungují. Jejich účinek je samozřejmě individuální, na někoho platí to a na někoho zas něco jiného. Bavíme se zde také o účinku na depresi ne úplně kritické intenzity (viz začátek tohoto textu).

Fototerapie

Vyfoťte se po ránu a fotku si chvíli prohlížejte; nic horšího už vás ten den nepotká. No, možná by to taky pomohlo, ale o tom ale fototerapie není – v ní jde o léčbu ostrým světlem. Člověk v depresi se často cítí velice špatně ráno.

Přišlo se na to, že je to mimo jiné kvůli melatoninu, který je jinak fajn a dělá pro nás spoustu užitečné práce. Jenže když ho je moc přes den, cítíme se pod psa.

Silným světlem se melatonin zažene z nervových spojů do spíže, kde čeká zase na večer, a povzbudí se také tvorba serotoninu, který nám pomáhá s pocitem klidu a pohody.

Světlo musí mít intenzitu aspoň 2500, ideálně 10000 luxů, má být studené (tzv. daylight; na žárovkách dnes údaj o teplotě světla běžně najdete) a je třeba se mu vystavovat denně na zhruba půl hodiny.

V praxi to vypadá tak, že člověk s otevřenýma očima sedí, před ním je v úrovni očí zdroj světla a dotyčný si u terapie například čte nebo něco píše; pouze po dobu jedné minuty se dívá přímo do zdroje světla.

Už po pár dnech se u vnímavých lidí objeví zlepšení nálady; pokud po týdnu žádný efekt není, tak tudy cesta nevede. V případě pozitivního náznaku je potřeba v terapii pokračovat, aby nedošlo opět ke sklouznutí zpátky.

Fototerapie pomáhá zejména při sezónních (podzimně-zimních-časně jarních) depresích a, jak uvedeno na začátku, u lidí s ranními pessimy, tj. špatnou náladou ráno.

Obvykle se doporučuje praktikovat toto pravidelné osvícení během podzimních a zimních dnů, kdy je málo přirozeného světla.

3 dobré věci

Člověk obecný a člověk v depresi obzvlášť věnuje hodně pozornosti tomu, co je špatně. U deprese je to základní součástí celého problému. Emoční vyladění je v minusu a to s sebou stáhne i pozornost, paměť a způsob myšlení, takže depresant je uvězněn ve spirále negativity.

Pozitivní psychologie přišla s postupem, který působí proti této negativní tendenci. Postup se jmenuje „Tři dobré věci“ a jednoduše jde o to, napsat si každý večer tři dobré věci, které se nám ten den přihodily. Stačí i úplné drobnosti.

Pozornost se tak zaměří i mimo depresivní krajinu a člověk zachytí události, které by jinak během krátké doby zcela zapomněl.

Výzkum ukázal, že toto jednoduché cvičení (prováděné denně), výrazně zlepší náladu lidí s mírnou a střední depresí už po dvou týdnech a tento efekt dlouho přetrvává.

Žádná větší složitost v tom není, ale pokud byste uvítali podrobnější návod, najdete ho v e-booku Lepší pocit ze života, který je bezplatně ke stažení na www.pp.psyx.cz.

Naučený optimismus

K depresi patří depresivní smýšlení.

Zjistilo se, že změnou některých nezdravých myšlenkových stereotypů se docílí zlepšení nálady – přesně v intencích onoho často omílaného „Vše je věcí postoje.

“ Pokud si například rozbijete nějaký památný kus porcelánu, můžete si říct: „To jsem tomu ale dal/a.“, nebo taky: „Já všechno jenom ničím.“ Ta druhá věta odpovídá depresivním myšlenkovým schématům.

Jakmile se v řeči objevují slova jako „nic“, „všechno“, „pořád“, „nikdy“, „musím“, „nesmím“, „to je děs“, je dobré zpozornět a hledat, jestli to tvrzení není přehnané a nereálné. Pokud zjistíme, že ano, převedeme větu na reálnější znění. Změna osobních přesvědčení je jedním ze základních prvků kognitivně-behaviorální terapie.

Protože celé téma korekce myšlení je složitější, než kolik snese tento text, doporučuji vám (kromě návštěvy KBT terapeuta) tyto tři zdroje: Albert Ellis: Člověče, neboj se; Martin Seligman: Naučený optimismus; obě knihy podrobně popisují, jak na ty podrazácký potvory ve vlastní hlavě.

Stručně to najdete i v e-booku ode mně: Lepší pocit ze života (zdarma ke stažení na www.pp.psyx.cz).

Jakkoli změna myšlení vypadá jako hodně „soft-technika“, účinek dovede být mohutný a co je nejlepší – přetrvává a člověk se pak na věci kolem sebe i na sebe samého dívá zdravější optikou.

Terapie bděním

Odepření spánku může velmi rychle zahnat depresivní symptomy. Opět je zde souvislost s aktivitou chemických látek v mozku, a to v určitých fázích dne. U terapie bděním (též zvané spánková deprivace) se zpravidla doporučuje jít spát hodně brzo (například kolem šesté až osmé hodiny večerní) a vstát kolem druhé hodiny ranní.

U mnoha lidí toto prosté opatření znamená, že klasické ranní propady nálady jsou pryč a celkově je nálada po dobu bdění lepší. Pokud to nepomůže hned, má se to opakovat po sobě maximálně pětkrát.

Většinou po tak časném probuzení následuje zotavovací spánek v běžné délce, který trvá až do rána. Po něm se pak často stává, že se depresivní příznaky vrátí.

Pak se tedy opět vystřídá deprivace a normální spaní a znovu a sleduje se, zda deprese po normálním spánku ustupuje.

U této terapie je potřeba pohlídat to, aby člověk spal dost. Jinak je to snadné a překvapivě dobře to pomáhá. Bdění se také často kombinuje s fototerapií.

Ranní studená sprcha

K tomu není co dodávat, představa je to děsná, ale bohužel to funguje. Kromě jiné chemie povzbudí tohle týrání dopamin, který nám udělá dobře za to, jak jsme byli odvážní. Zkuste týden a uvidíte.

Abstinence od alkoholu

Alkohol je depresogen – to znamená, že vyvolává depresi. Nic na tom nemění krásný pocit, který leckdo po pár sklenicích vína nebo piva oceňuje.

Deprese je na úrovni mozkových nervových spojů charakteristická sníženými hladinami serotoninu a noradrenalinu.

Tím, že požijeme, donutíme mozek, aby ze sebe vymáčkl nějakou tu poslední zásobu serotoninu a noradrenalinu, kterou si schovával na potom, aby nám nebylo úplně nejhůř.

Uvolnění těchto zásob způsobí zlepšení nálady, jenže je to tak, jako kdyby si člověk ztracený v divočině vybil celou baterku mobilu hraním her. Druhý den dojde někam, kde je signál, ale na zavolání pomoci už není v telefonu dost šťávy.

Druhý den po alkoholové seanci není dost chemické šťávy ani v mozku, čili se propadneme do pořádné melancholie a není z čeho ji vyrovnat. Dlouhodobé pravidelné pití vede nakonec k úplnému vysmejčení dané mozkové chemie. Pro lidi s depresí je tedy nejlepší být na suchu.

Omezení lepku

Lepek je složka obsažená převážně v některých obilninách (tím pádem v pečivu, sušenkách a jiných potravinách). Vyskytuje se v nich přirozeně, ale šlechtěním obilnin se obsah lepku za posledních pár desítek let zmnohonásobil.

Poslední výzkum ukazuje, že lepek pravděpodobně způsobuje mikrozánětlivé procesy v mozku a ovlivňuje činnost střevní mikroflóry; některé kamarádské bakterie nám přitom v tlustém střevu vyrábějí starý známý serotonin. Z těchto, ovšem možná i úplně jiných důvodů (výzkum je teprve na počátku) někomu pomůže vynechání lepku proti depresi.

Podrobné informace i s příběhem jedné čtenářky najdete na této stránce: Bezlepkově proti depresi?

Hejbejte se, kosti moje

Fyzický pohyb je vynikajícím antidepresivem. Pokud se do toho člověk trochu opře, vyplaví se mu adrenalin, což ho povzbudí.

Po chvíli aktivity se na nervových spojích objeví i endorfiny, což jsou látky tlumící bolest.

A deprese umí bolet, dokonce se prokázalo, že mozek se při smutku (jehož vystupňovanou podobou deprese je) chová podobně jako při prožívání tělesné bolesti. Trochu přírodní medicíny se tedy určitě neztratí.

Pohyb pomůže zejména nesportovcům a lidem se sedavou prací; u nich je účinek nejvýraznější. Dnes se za dostatečnou dávku považuje 10.000 kroků denně (což je asi 6 km) nebo nějaký ekvivalent.

Pokud vás neláká organizované cvičení, stačí nechat doma auto a jít pěšky do práce, namísto sezení s kamarádkou u kafe si s ní popovídat v rámci ostřejší procházky, namísto zakoupení štípaného dřeva si ho naštípat vlastními silami nebo chodit pěšky nakupovat. Nejlepší účinek má pohyb v přírodě, ale mozek bere za vděk čímkoli.

(O benefitech pohybu a rizicích sedavého životního stylu se v případě zájmu více dočtete ve skvělé knížce Pravidla mozku od Johna Mediny.)

Teď už jen něco udělat

Pokud váš stav není vážný, nemusíte hned utíkat za odborníkem (naopak pokud vážný je, utíkejte – nebo, což je pro člověka v depresi typičtější, se tam dovlečte).

Většinu z výše popsaného můžete určitě vyzkoušet i sami. Jde o to, rozhodnout se pro jeden, maximálně však tři postupy a do těch se zakousnout.

Po jednom dvou pokusech to nevzdávejte, dejte té které metodě šanci ukázat, co v ní je.

Můžete narazit na problém s vůlí: cítíte, že byste se do něčeho chtěli pustit, ale nedonutíte se. Slabá vůle je jedním z hlavních průvodních jevů samotné deprese. Bývá ale taky charakterovou slabinou.

A teď – jak rozlišit, jestli fakt nemůžete, nebo jestli si to jenom namlouváte? Těžko. Ale zkuste tohle: Obraťte se do svého nitra a položte si otázku, proč to něco nejde.

Jestli se vám jako odpověď vrátí „prostě nemůžu„, bude to depresí vysátá vůle a s tím toho sami moc nenaděláte (nadělá psycholog či psychiatr nebo praktický doktor).

Pokud najdete několik důvodů, proč zrovna „nemůžete“ na procházku, kterou jste měli v plánu, nebo proč „se teď nehodí“ psát si tři dobré věci a podobně, pravděpodobně to budou jen výmluvy. A s těmi se můžete poprat. Na to stejně žádné prášky nejsou.

Se slabší depresí vám může pomoct i online program Život bez deprese na www.zlutasova.cz – v něm najdete cvičení na sebepoznání, testíky, úkoly a další tipy, jak si pomoct. Podívejte se, jak program vypadá.

PhDr. Michaela Peterková
www.psyx.cz

Zdroje k fototerapii, spánkové deprivaci a lepku:
Ján Praško a kol.: Fototerapie – léčba jasným světlem, FN a LF Olomouc a Praha
David Perlmutter: Moučný mozek. Paseka, Praha 2014
Anna Wirz-Justice, Christian Cajochen: Cirkadiánní rytmy a deprese: Možnosti chronobiologické léčby. Česká a slovenská psychiatrie 2012

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector