Rostoucí ceny potravin přiživují inflaci, která může v roce 2021 jen posílit. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů vydala index cen potravin za listopad.
Tento index, který sleduje průměrné ceny 95 potravin z pěti komoditních skupin, se vyšplhal na šestileté maximum a zaznamenal meziroční nárůst o 6,5 %.
V listopadu zaregistrovaly nárůst i všechny dílčí indexy, přičemž dílčí index rostlinného oleje poskočil od října o neuvěřitelných 14,5 % a za poslední rok o celých 31 %.
Sójové boby i káva vydělávají na obavách z počasí
Silný růst celého zemědělského sektoru ve druhé polovině roku 2020 vyvrcholil minulý měsíc, když zemědělský Bloomberg Commodity Agriculture Index stoupl o téměř 6 % na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2018.
Příčinou je hlavně výrazná čínská poptávka po klíčových plodinách, jako jsou sójové boby a kukuřice, ale i obavy z nepřízně počasí.
V minulém týdnu sice došlo k jisté realizaci zisků, ale dál trvá silný vzestupný trend, takže nedošlo k žádným významným pohybům u spekulantů, kteří teď drží v celém odvětví rekordní dlouhé pozice na více než 1 milion lotů.
Doposud byly sice hlavním hnacím faktorem obilniny, ale minulý měsíc se na nejvyšší příčky vyhouply dvě měkké komodity.
Navzdory převisu nabídky po roce slabé poptávky, kterou způsobily lockdowny a omezení cestování, přinesla „kakaová válka“ mezi velkovýrobci čokolády a největšími světovými pěstiteli ze Západní Afriky dočasné vzepjetí cen newyorských futures.
Druhou zmiňovanou komoditou je káva Arabica, která stejně jako sójové boby vydělala na obavách ze sucha v Brazílii a z oslabení dolaru vůči brazilskému realu.
Zdroj: Saxo Bank
Tento vývoj dál přispívá k růstu vstupních nákladů a následně i k růstu inflace. Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů včera vydala svůj index cen potravin (FFPI) za listopad. Tento index sleduje průměrné ceny 95 potravin z pěti komoditních skupin, jejichž váha je určena na základě průměrného podílu jednotlivých skupin na celkovém exportu.
Strmý vzestup indexu FFPI
Vzhledem k výše uvedenému se očekávalo zvýšení indexu a skutečně – došlo k prudkému vzestupu na nejvyšší úroveň za posledních téměř šest let. Od října index FFPI stoupl o 3,9 %, což znamená meziroční nárůst o 6,5 %. Přitom však tento index nezohledňuje cenu kávy ani kakaa, jinak by byl jeho vzestup ještě vyšší.
V listopadu zaznamenaly nárůst i všechny dílčí indexy, přičemž dílčí index rostlinného oleje poskočil za měsíc o neuvěřitelných 14,5 % a za poslední rok o 31%. Největší podíl na tom má palmový olej, druhý největší zdroj jedlého oleje na světě hned po sójovém oleji, ale na své si přišly i sójový, řepkový a slunečnicový olej.
Zdroj: Saxo Bank
Prosinec začal trochu opatrněji a u většiny futures, s výjimkou pšenice, dobytka a cukru, docházelo k vybírání zisků. Předpověď příznivého počasí v některých částech Brazílie, největšího světového exportéra sójových bobů, způsobila, že se tato komodita obchoduje níž, zatímco pšeničné futures se po dosažení dvouměsíčního minima odrazily ode dna.
V týdnu do 24. listopadu držely komoditní fondy ve 13 hlavních zemědělských futures čisté dlouhé pozice o objemu 1,1 milionu lotů, což je nejvíc od roku 2014. Z toho 63 % činí obiloviny, hlavně sójové boby a kukuřice.
Vzhledem k tomu by v případě, že se nízké ceny udrží v prosinci delší dobu, mohly mít tyto dvě plodiny podobné problémy, jako měla před nedávnem pšenice.
A to zejména vzhledem k roční době, kdy postupně klesá likvidita, neboť se čím dál víc obchodníků začíná věnovat jiným a někdo by mohl říct i důležitějším věcem, jako je předvánoční čas strávený s rodinou.
Obecně však lze říci, že hrozba vysokých cen v roce 2021 mluví ve prospěch narativu očekávajícího inflaci. V nadcházejícím roce bude třeba věnovat průběžně pozornost hlavně dvěma věcem – rozmarům počasí, za které může mimo jiné La Niña, a přetrvávající poptávce z Číny.
Zdroj: Saxo Bank
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
O Bamlanivimabu, AstraZeneca, Sputniku a létě
O Bamlanivimabu, AstraZeneca, Sputniku a létě
Očkovacích látek je nedostatek, lidí na JIP přebytek, slibované milionové dodávky vakcín v budoucnu, léto se k nám opět vrátí co by dup a s ním, jak se zdá, dorazí očkovací pasy, které hrozí diskriminací.
Bamlanivimab, prodávaný jako BAMLAN od americké společnosti Eli Lilly. Kredit: Eli Lilly.
Jazykolomný Bamlanivimab označuje lék na bázi monoklonální protilátky zaměřené na SARS-CoV-2 spike protein. Pacientu s COVIDem tedy zvenčí dodává jednu z protilátek, které by jeho imunitní systém měl sám produkovat jako odezvu na nákazu koronavirem. Terapie vyvinuta ve spolupráci kanadské firmy AbCellera a americké Eli Lilly and Company není vůbec levná.
Například Německo koncem ledna ohlásilo nákup 200 000 dávek bamlanivimabu a podobného, ale dvousložkového, také amerického léku REGN-CoV-2 (jímž byl léčen i Trump) za 400 milionů EUR. V propočtu tedy 2 000 EUR za jednu dávku (zde). Samozřejmě, kdyby to jisto jistě zachránilo život, takovéto počty jdou stranou.
Jenže lék představuje naději, že se stav nezhorší pro pacienty s mírným až středně těžkým průběhem COVIDu. U závažných stavů nebyl pozitivní účinek terapie prokázán (zde) a lidem napojeným na umělou plicní ventilaci se ani podávat nesmí. Jedním z důvodů jsou vážnější vedlejší účinky, jejichž výskyt není zanedbatelný.
Patří mezi ně nevolnost, zvracení, riziko anafylaktického šoku, nebo bronchospazmu a s ním spojené dušnosti. Bamlanivimab byl americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zatím schválen jen pro nouzové použití, a to ne tak dávno – letošního 9. února.
„Naše“ evropská EMA sice vydala doporučení k případnému použití v nouzovém režimu, nicméně prověřování v rámci schvalovacího procesu zahájila jen před několika dny (zde). (Klinické studie)
Bamlanivimab, který po dohodě se SÚKL dne 4. 3. schválilo k dočasnému použití MZ ČR, byl podán prvním českým pacientům.
Samozřejmě, pro záchranu ohroženého lidského života je potřebné udělat všechno, lék je určen jen některým nemocným a vyšší náklady v současném krizovém „hospodaření“ jsou i tak zcela zanedbatelné.
Představte si ale, že by lék obdobný Bamlanivimabu jako první vyvinuli Rusové. Místo povoleni k dočasnému použití ve stavu nouze bychom byli informování o jeho ceně, limitech použití a varování před (vše)možnými riziky.
Ne neskrývám, že mezi řádky protestuji proti politikaření kolem vakcíny Sputnik V. Když již nešlo zpochybnit její koncepci a ani státy, jež ji nakoupily nehlásí nečekané vážnější vedlejší účinky (minimálně Maďarsko, které i za dob socializmu patřilo mezi ty méně proruské země, nemá důvod je „zazdít“), tak vyvoláváme nedůvěru alespoň k výrobě.
Málokdo ví, že Maďaři před nákupem ustanovili komisi, která si výrobní zařízení prohlédla a shledala, že využívají ty nejmodernější technologie. Navštívil je i tým CNN, přičemž se redaktor nechal hned i očkovat (video). Dostupná jsou i krátká videa z nového závodu firmy BIOCAD v Petrohradě 1, 2.
Jen abychom, když někdy vyvineme vlastní vakcínu, měli v hrozícím ekonomickém marasmu i na to, abychom ji dokázali vyrábět na ještě modernější úrovni.
Video: St Petersburg lab starts mass producing „Sputnik V“ COVID vaccine
Zastoupení jednotlivých věkových kategorií koncem roku 2019. 1. března se začalo očkování ve věkové kategorii 70+, která je mnohem početnější, než téměř proočkována skupina 85+. Kdo zastaví nenaočkované mladší ročníky, aby si s létem neřekly „Nadechni se a leť!“? Zpracováno podle Demografické ročenky České republiky – 2019
Proč Sputnik V zmiňuji, když je zcela jasné, že ho v dohledné době v Česku nikdo z kompetentních nepovolí? Navíc když i tak nám očkovací vlak ujel? „Rebelantští“ Maďaři k 20.
březnu v propočtu na 100 obyvatel aplikovali přes 21 vakcinačních dávek, v ČR je to necelých 12,5 (zdroj: ourworldindata.org – lze nastavit porovnání různých zemí). A naši lékaři i očkovací centra hlásí nedostatek očkovacích látek.
Jenže není čas na čekání, jde právě o tu dobu „dohlednou“, v níž se neodvratně blíží lepší počasí, jaro a pak léto, prázdniny a čas dovolených.
A kdo bude chtít cestovat? Představte si nějakou standardní rodinu s dětmi. Rodiče ve věku od ca 25 do ca 45 let, 2–3 ještě závislé děti, které je potřeba konečně „vyvenčit“. Nejlépe k moři. Kvůli D vitaminu, pohybu, plavání, mořskému vzduchu, ale i narušené psychice nejen rodičů, ale i ratolestí. Zdá se, že bez očkovacích pasů to nepůjde.
Jenže kde v očkovacím pořadníku budou mladší věkové kategorie? Další možností pravděpodobně budou testy. Při cestě z republiky požadavky budou záviset od podmínek země cílové, případně i těch transitních.
Ale co při návratu? Budou českým úřadům stačit rychlé a levnější testy antigenní, když zdaleka nejsou dostatečně spolehlivé? Nebo se přijíždějící na několik hodin „odstaví“ na bezpečná místa, kde si počkají na výsledky PCR testů, jež si sami zaplatí? Budou levnější, než jsou nyní? A co když cizí turista bude chtít v ČR trávit déle než 2–3 dny a nebyl očkován, nebo byl „nedejbůh“ očkován EMOU neschválenou látkou? Bude při vstupu na území stačit negativní test? Na jak dlouho? Co když má v plánu v průběhu dvou týdnu projet Čechy i Moravou? Otočme to. Odpovědi na obdobné otázky však bude muset znát i Čech na delší cestě cizinou. V kontextu tohoto předvídatelného chaosu vyvstávají absurdní názory o zvýhodňování očkovaných v situaci, kdy se lidé nemohou dostat k vakcíně, i kdyby ji jakkoli chtěli. Třeba jen kvůli slibované, větší svobodu zaručující „bumážce“. Když někdo naznačí, že jsme zde již nyní také mohli mít i jiné vakcíny, pro které by se lidé mohli rozhodnout zcela dobrovolně a třeba si je i zaplatit, bude zjevně považován za rusofilního pomatence. K tomu politikaření a snaze ruskou vakcínu vnímat jako nástroj prosazování ruského geopolitického vlivu je asi vhodné připomenout, že Rusové Maďarům, ani Slovákům, natož Čechům svoji vakcínu nevnucovali a asi ani oficiálně nenabízeli. A kdyby měli o účinnosti a bezpečnosti Sputniku V sami pochybnosti, na evropský trh by pravděpodobně vůbec nešli, protože pošramocená prestiž za to jistě nestojí. Jaká mela by se strhla, kdyby na krevní sraženiny umřeli lidé po očkování Sputnikem, tak jak tomu čelí AstraZeneca? Evropská léková agentura EMA vydala prohlášení, že tato britská (britsko-švédská) vakcína „není spojena se zvýšením celkového rizika vzniku krevních sraženin u těch, kteří ji dostávají“… „vakcína může být spojena s velmi vzácnými případy krevních sraženin spojených s trombocytopenií, tj. nižší hladinou krevních destiček s krvácením nebo bez krvácení, včetně vzácných případů sraženin v cévách odvádějících krev z mozku (CVST = Cerebral venous sinus thrombosis).“ Jistě lze souhlasit s tím, že „výhody vakcíny v boji proti hrozbě COVID-19 převažují nad rizikem vedlejších účinků“, pokud náhodou nejste rodičem mladého, do té doby zdravého člověka, který byl jedním z těch vzácných případů.
V Německu, kde v boji s koronavirem nejednou hledáme inspiraci, bylo doposud zaznamenáno 13 případů trombóz v mozkových cévách mezi více než 1,6 milionem očkovaných, což je mírně statisticky nadprůměrný výskyt. Šlo o 12 žen a jednoho muže ve věku 20 až 63 let, tři postižení nepřežili.
Lékaři z Univerzitní kliniky v severoněmeckém Greifswaldu tvrdí (zdroj), že ve spolupráci s Institutem Paula-Ehrlicha, Spolkového ústavu pro vakcíny a biomedicínská léčiva (PEI) odhalili příčiny této reakce na očkování AstraZenecou. Jde prý o formu obranného mechanizmu na injektovanou látku, která vyvolala shlukování krevních destiček.
Jako když u povrchového zranění se tělo snaží zastavit krvácení, jenže děje se to uvnitř cév. Výzkumníci zároveň navrhli i terapii, která by měla postihnutého člověka zachránit a vyléčit. Nelze ji však aplikovat preventivně.
I norští vědci vyslovili předpoklad, že krevní sraženiny vznikají v důsledku silné imunitní reakce, při níž se vznikající protilátky navážou na krevní destičky a aktivují jejich shlukování.
Zůstává otázkou, jestli jde o imunitní odezvu na samotnou účinnou látku – DNA koronavirového spike proteinu, nebo na její vektor – deaktivovaný „šimpanzí“ adenovirus (schopný infikovat naše genetické bratránky, ale ne člověka) , případně jde o obecnější zánětovou reakci na očkování jako takové.
Podle Andrease Greinachera, šéfa transfuzního oddělení Univerzitního lékařského centra v Greifswaldu, lze u postižených proces vzniku trombóz rychle odhalit pomocí testu na speciální molekuly a pak zastavit pomoci běžného léku. Ten v dostupných zdrojích ale není jmenován a výsledky výzkumu nebyly zatím publikovány v odborné literatuře. Jejich rychlé zveřejnění v mediích mělo zřejmě za cíl uklidnit znepokojenou veřejnost.
Prof. Jiří Beran ve vysvětlení příčin vzniku krevních sraženin vsadil své boty na to, že „je to známá reakce antigenu a protilátek ve formě cirkulujících imunokomplexů, které dělají tu intravaskulární diseminovanou koagulaci“ (zdroj).
Skutečnost, že postiženy jsou zejména ženy mladšího a středního věku, nahrává názoru prof.
Romana Prymuly, který v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News vyjádřil názor, že za problémem se může ukrývat například hormonální antikoncepce (po 38:30 min pořadu).
Samozřejmě musí se očkovat, a to co nejrychleji, protože omezením přenosu SARS CoV-2 mezi potenciálními hostiteli se nejen vracíme k normálnější formě bytí, zachraňujeme lidské životy, ale také omezujeme replikační možnosti viru, a tedy i množství jeho hrozících mutací. Účastníci zmíněné diskuze na CNN Prima News (prof.
Pirk, prof. Prymula, Ing.Levínský, RNDr. Hostovský) vyslovili svůj názor na dva způsoby, jak urychlit dostatečnou proočkovanost populace – jednak odsunout druhou dávku vakcíny a aplikovat ji za 6 týdnů až tři měsíce po dávce první.
A co je velmi smysluplné – ti, kteří prokazatelně překonali COVID a byli přímo SARS-CoV-2 imunizováni snad lépe než očkováním, by mohli být vnímáni jako lidé po vakcinaci.
Čím více budeme prodlužovat cestu k dosažení kolektivní imunity, tím větší prostor poskytujeme viru cirkulovat v populaci a hledat vhodná mutační řešení, které mu pomohou obejít vliv vakcín zacílených jen proti jeho jedné struktuře, spike proteinu.
- Poznámka
- Stojí za shlédnutí:
- O utajovaných smlouvách Evropské komise s výrobci vakcín
- SPUTNIK, CHVILKAŘ BLATNÝ A ČEŠTÍ EUROHUJEŘI
- Distribuce vakcín v EU
Inflace byla loni nejvyšší za osm let. Ovlivnily ji ceny potravin i bydlení
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Ekonomika | Související témata: Česko Praha bydlení Český statistický úřad potraviny nápoje tabák inflace
„Jednalo se o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2012.
Ceny zboží úhrnem i ceny služeb vzrostly loni shodně o 3,2 procenta.
Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák a ceny bydlení,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (ČSÚ) Pavla Šedivá.
V Česku rostou mzdy rychleji než v sousedních státech. Důvodem je napjatý trh práce i vyšší inflace
Číst článek
Prosincový meziroční růst zpomalil popáté za sebou, v listopadu ceny stouply o 2,7 procenta. Vliv na to měly hlavně ceny potravin a nápojů. Zhruba o sedm procent klesly ceny zeleniny a vepřového masa, o víc než pět procent zlevnila vejce. Ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 3,9 procenta. Růst cen zpomalil u oděvů na 2,4 procenta a elektřiny na 2,5 procenta.
Zrychlil naopak růst cen lihovin na 5,4 procenta a tabákových výrobků na 16,4 procenta. Ceny stravovacích služeb se zvýšily o 4,7 procenta. Ceny zboží úhrnem meziročně vzrostly o dvě procenta a ceny služeb o 2,8 procenta.
Nejvyšší inflace v Evropské unii. V Česku rostou spotřebitelské ceny nejvíce ze všech zemí
Číst článek
Ve srovnání s listopadem spotřebitelské ceny klesly v prosinci o 0,2 procenta. Snížily se ceny zeleniny, vepřového masa, vajec a některých mléčných výrobků. Oděvy zlevnily o 1,8 procenta. Zdražily naopak lihoviny, tabákové výrobky a pohonné hmoty. Ceny zboží úhrnem meziměsíčně klesly o 0,4 procenta, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 procenta.
Statistici ve středu zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za listopad. Ceny v exportu meziročně vzrostly o dvě procenta, především vlivem zdražení strojů a dopravních prostředků. Naopak dovozní ceny klesly o 0,9 procenta, na čemž se podepsalo hlavně zlevnění minerálních paliv.
V meziměsíčním srovnání se vývozní i dovozní ceny vlivem posílení koruny k euru a dolaru snížily shodně o 1,8 procenta. V obou případech to zapříčinily nižší ceny strojů a dopravních prostředků, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, Petr Kellner, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Indexy spotřebitelských cen – inflace – leden 2021
Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu proti prosinci o 1,3 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména růstem cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 2,2 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v prosinci.
Meziměsíční srovnání
Meziměsíční růst cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byl způsoben především vyššími cenami zeleniny o 10,3 %, z čehož ceny brambor vzrostly o 10,7 %. Ceny nealkoholických nápojů byly vyšší o 3,4 %, drůbeže o 3,9 %, olejů a tuků o 4,1 %, vajec o 9,4 %, vepřového masa o 3,1 %, ovoce o 1,6 %, trvanlivého polotučného mléka o 2,9 % a jogurtů o 3,6 %.
V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 9,0 %, piva o 6,0 %, vína o 5,4 % a tabákových výrobků o 0,4 %. Na zvyšování celkové hladiny spotřebitelských cen působil v lednu též růst cen v oddíle bydlení, kde se zvýšily ceny vodného a stočného shodně o 5,5 %, nájemného z bytu o 0,6 % a poplatky za odvoz odpadků o 3,8 %.
Ceny elektřiny meziměsíčně klesly o 0,8 % a zemního plynu o 0,4 %.
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 1,2 %.
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 2,2 %, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v prosinci. Toto zmírnění meziročního cenového růstu ovlivnily především ceny v oddíle bydlení.
Růst cen nájemného z bytu v lednu zpomalil na 1,3 % (v prosinci 2,0 %), poplatky za odvoz odpadků na 3,8 % (v prosinci 12,3 %). Ceny elektřiny přešly z prosincového růstu o 2,5 % v pokles o 1,4 % v lednu a ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 4,7 % (v prosinci o 3,9 %).
V oddíle alkoholické nápoje, tabák zpomalil růst cen lihovin na 3,2 % (v prosinci 5,4 %) a tabákových výrobků na 15,2 % (v prosinci 16,4 %). Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo u řady potravin buď k přechodu v růst z jejich prosincového poklesu, nebo ke zpomalení cenového poklesu.
Ceny nealkoholických nápojů v lednu vzrostly o 2,8 % (v prosinci pokles o 1,3 %).
Ceny vepřového masa byly v lednu nižší o 5,6 % (v prosinci o 6,8 %), polotučného trvanlivého mléka o 9,4 % (v prosinci o 10,6 %), zeleniny o 3,1 % (v prosinci o 7,2 %), z čehož ceny brambor byly v lednu meziročně nižší o 18,6 % (v prosinci o 22,2 %). V oddíle odívání a obuv byly vyšší ceny oděvů o 4,2 % (v prosinci o 2,4 %) a obuvi o 3,8 % (v prosinci o 1,8 %).
Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly v lednu nejvýraznější vliv ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák (nárůst o 9,3 %).
V oddíle bytové vybavení a zařízení domácnosti vzrostly ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost a zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti (shodně o 3,0 %), v oddíle ostatní zboží a služby byly vyšší ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 2,8 %.
Vliv na zvyšování (i přes jeho oslabení) měly rovněž ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny vodného o 1,9 % a stočného o 2,3 %. Na meziroční snižování cenové hladiny v lednu působily ceny v oddíle pošty a telekomunikace (pokles o 1,2 %).
Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,9 % a ceny služeb o 2,6 %. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného (nákladů vlastnického bydlení) byl 102,3 %.
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 3,0 %.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)1)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v lednu HICP v Česku meziměsíčně o 1,3 % a meziročně o 2,2 %. Podle bleskových odhadů Eurostatubyla meziroční změna HICP za Eurozónu v lednu 2021 0,9 % (v prosinci −0,3 %). Na Slovensku byly ceny v lednu meziročně vyšší o 0,4 % a v Německu o 1,6 %.
Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci stejně jako v listopadu 0,2 %. Nejvíce ceny v prosinci meziročně vzrostly v Polsku (o 3,4 %) a největší pokles nastal v Řecku (o 2,4 %). Na Slovensku byly ceny vyšší o 1,6 % a v Německu ceny klesly o 0,7 %.
(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)
Metodická poznámka k indexu spotřebitelských cen za leden 2021 (COVID-19)
1) HICP neobsahuje imputované nájemné.