Poslední rok s koronavirem se dá bez nadsázky nazvat rokem čekání na vakcínu. V Česku se první lidé mohli naočkovat z první várky vakcíny v neděli po Vánocích. Hned s počátkem očkování vyvstala vedle otázky, jestli a kdy bude k dispozici dost vakcín a zda se podaří vytvořit dobrý systém, jak je vpravit do paží lidí, ještě jedna neznámá.
Jestli těch paží bude dost na to, aby se podařilo zabránit dalším lockdownům a zastavit tak pád země k ekonomickému dnu. Ochota Čechů nechat se naočkovat se v průzkumu agentury STEM vyšplhala koncem roku jen ke 40 procentům, přičemž podle vládních propočtů je pro naději na návrat předkoronavirových pořádků potřeba naočkovat 65–75 procent dospělé populace.
Co lidem vadí na látce, která vznikla, aby jim dala život do pořádku?
Ani nevím, čemu věřím
Markéta Křížová pracuje jako pečovatelka v jednom z domovů pro seniory v jižních Čechách. Ve kterém přesně, to si nepřeje zveřejnit, aby zbytečně k tomuto pracovišti a svým názorům nepoutala pozornost.
Zvláště proto, že, jak si všimla, společnost očekává, že při své práci se starými lidmi se proti nemoci covid-19 nechá očkovat automaticky a bez odkladu.
Lidé její profese mají podle plánu přijít na řadu jako příjemci vakcíny ještě před běžnou populací.
„Já se ale očkovat nenechám. Nechci být pokusný králík,“ říká pečovatelka. „A mám kolem sebe spoustu lidí, kteří uvažují stejně. Nechci to tak moc, že pokud by třeba rodinám našich klientů vadilo, že se o jejich blízké stará pečovatelka bez vakcíny, raději tu krásnou práci opustím.“
To, že by na ní vláda dělala pokusy, odečítá z příliš krátkého času, který uplynul od chvíle, kdy se nový koronavirus počátkem loňského roku rozšířil z Číny na všechny kontinenty a Světová zdravotnická organizace označila nákazu za pandemii. Vakcína podle jejího mínění vznikala příliš krátkou dobu na to, aby mohla být dokonale odzkoušena a označena za bezpečnou.
O skutečnosti, že při vývoji vakcíny (zatím je v EU schválena vakcina farmaceutických společností Pfizer/BioNTech a Moderna) nešlo o novou metodu, ale na jejím vývoji se pracovalo dvě dekády a po objevení se nového koronaviru se ve skládačce měnila kódovací informační složka tak, aby vyvolala imunitní reakci právě v případě nové nemoci covid-19, zatím neslyšela. Slyšela a četla však informaci, že testovací fáze schválené vakcíny probíhaly ve zrychleném režimu – a fakt, že se do testování zapojil velký počet center, a mohlo tedy proběhnout na vzorku asi 40 tisíc lidí, ji neuklidnil. „Nevíme, co to udělá dlouhodobě, jaké vedlejší účinky bude vakcína mít po letech,“ namítá Markéta Křížová. Uklidňování odborníků, že to je sice pravda, protože dlouhodobě zatím působení nového typu vakcíny logicky sledovat nemohli, ale s největší pravděpodobností že nebudou vedlejší účinky znamenat nic dramatického, považuje za „mediální masírku“. „A zdá se mi, že ta masírka, že vakcína je jediné možné řešení, je daleko větší než nějaké ucelené a pravdivé informace zahrnující i pochybnosti, které bychom měli mít. Chybí mi nějaké vysvětlování, porovnání závažnosti covidu s chřipkou například, na kterou se přece taky umíralo,“ říká.
„Napadá mě, že když byl mor, tak ti, co přežili, zůstali odolní. Tak možná se promořit?“
Tweetni to
Markétu Křížovou zároveň mate, že kolem ní prodělala nemoc spousta lidí a neměli přitom vážné příznaky, někteří dokonce žádné. „Takže pokud tu strašně nebezpečnou nemoc člověk zvládne vyležet doma během deseti dnů bez nějakých léků, tak přece není důvod k očkování.
“ Kolem ní v domově pro seniory sice někteří klienti zemřeli „s covidem“, jak říká, ale není podle ní možné říct, že „na covid“, to že se přesně neví, přesně takhle totiž prý dříve oslabení staří lidé umírali na chřipku.
A při pohledu na čísla zveřejňovaná ministerstvem zdravotnictví vidí, že „počet mrtvých a těch s vážným průběhem je mnohem menší než počet uzdravených – tak to tak zlé nebude“.
Paní Křížová popisuje, jak se cítí být pod tlakem okolí – jako někdo, kdo je vydírán, na koho se tlačí, že když se očkováním nezapojí do vytváření kolektivní imunity, může způsobit smrt někoho slabšího.
A taky jako někdo, kdo nespravedlivě, jen proto, že nechce riskovat své zdraví, poputuje na černou listinu: informace o tom, že očkovaní lidé budou mít možná jednodušší cestování, protože po nich země nebudou vyžadovat testy na covid, považuje za „trest“ pro neočkované a zásah do svých svobod.
„Zdá se mi vyděračské říkat, že kvůli mně někdo umře. A stejně tak se mi zdá jako tlak, že nebudu mít výhody očkovaných, že třeba nebudu moci chodit do restaurací nebo do divadla.
To nikdo takhle přímo neřekl, ale všimla jsem si, že takové nápady už se objevují, jako že to nelze vyloučit,“ vysvětluje ošetřovatelka. Naštěstí, jak dodává, by se jí nic z této hypotézy negativně nedotklo – nikam necestuje, raději je v Česku, do divadla ani do restaurací nechodí.
A taky připouští, že člověk má nést důsledky svých rozhodnutí – jen by je ráda znala přesně a dopředu. „Abych věděla, co si vlastně vybírám.“
Do úvah paní Křížové o vakcíně silně zasahuje i její zkušenost se synovou nemocí. Matka dnes dvacetiletého muže je přesvědčena, že mu očkování v dětství způsobilo diabetes.
Jistě to neví, jak připouští, ale protože nikdo v rodině nikdy diabetem neonemocněl, neumí si propuknutí nemoci u tehdy dvouletého dítěte vysvětlit jinak než jako nemoc probuzenou kombinovanou očkovací látkou proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám.
Díky této nedůvěře v povinné očkování dětí se přes podpůrné organizace seznámila se spoustou dalších rodičů, kteří se domnívají, že povinné očkování jejich dětem uškodilo nebo uškodit může, a popisuje, jak přezíravě se k nim většinou staví lékaři – že se na ně dívají jako na naprosté podivíny a nechtějí se jejich obavami zabývat.
„Já nemám iluze, že se o mé zdraví bude starat lékař. Je moje věc, abych se o své zdraví postarala sama. A rozhodla jsem se o ně selským rozumem postarat tak, že se očkovat nebudu,“ říká. O to, že by ji samu nějak nepříjemně skolil koronavirus, prý obavu nemá – žije a jí zdravě, nemocná nebyla už dlouhá léta, vyhýbají se jí i chřipky, proto svou imunitu považuje za přirozeně dostačující.
V jejích slovech se objevuje i řada dávno vyvrácených zpráv z internetu – třeba o tom, jak podle bádání jednoho německého pediatra ničí roušky mozek dětí, nebo že nemocnice v době, kdy se psalo o jejich přeplněnosti covidovými pacienty, zely prázdnotou, anebo že při testování vakcíny proti covidu na následky očkování zemřelo několik lidí – říká je ale s nejistotou v hlase; vždy dodá, že ví, že tohle pravda být nemusí. „Vím, že jsou na internetu ty fake news, já nemám jak to ověřovat a vůbec nevím, čemu mám věřit,“ dodává. „Na televizi se už vůbec nedívám, protože tam o ničem jiném než o covidu a očkování nemluví, jako by se nic jiného nedělo. Jsem z toho unavená.“ Tím pádem, jak vysvětluje, ani neví, zda vlastně má věřit informaci, že teprve až když přijme vakcínu 70 procent společnosti, dostane se situace s covidem v zemi pod kontrolu a nebude nutné nasazovat jedinou v současnosti kromě vakcíny známou medicínu na pandemii – opakované lockdowny.
Zavírání ekonomiky a lidí doma považuje za ničivé pro společnost, nelíbí se jí, že se země může dostat do ekonomického i psychického propadu, vadí jí pohled na smutné klienty domova pro seniory, za nimiž nemohou návštěvy.
Jaký jiný recept na ochranu společnosti před kolapsem zdravotnictví a panikou vystrašeného davu, než je lockdown či vakcína, ale podle Markéty Křížové můžeme použít? „Nevím,“ připouští ošetřovatelka. „Napadá mě, že když byl mor, tak zkrátka ti, kdo přežili, zůstali odolní.
Takže možná se promořit, ale nevím, kolik životů by to mohlo stát. Takže promiňte, omlouvám se, ale nevím, co s tím, a myslím, že jestli to někdo vymyslí, tak dostane Nobelovu cenu.
“ Pak chvíli přemýšlí, než řekne: „Vždyť já ani nevím, jestli to celé není nějaká hra, které nerozumím. Jestli na ten covid vůbec věřím.“
Málo stejných odpovědí
Přijel domů z noční služby, odvezl dítě do školy, chvíli se prospal. Miroslav Vácha z Třeštic je zdravotnický záchranář v Telči a i jeho povolání patří mezi ty, která se mají podle plánu naočkovat přednostně, hned jak na ně vyjde vakcína, jíž zatím není dostatek.
Miroslav Vácha si ale injekci s ochrannou látkou dát nechce. A z rukávu sype řadu důvodů, jež ho k tomu vedou: že nemá dostatek dat, aby věděl, do čeho jde, a to přesto, že informace o vakcíně a očkování bedlivě sleduje.
V tom, co nastudoval, se objevují věci, které jeho chuť naočkovat se zchladily: například není možné přesně verifikovat, jak dlouho bude látka člověka chránit před onemocněním, jestli je to na celý život, nebo na pár let, nebo snad ještě méně.
Chybí mu, stejně jako Markétě Křížové, dlouhodobé sledování naočkovaných, zda se neprojeví v delším horizontu nějaké nežádoucí účinky.
Zaujala ho informace, že u očkovaných lidí sice nepropukne nemoc, ale na sliznici se jim viry mohou držet, takže dál budou moci pravděpodobně koronaviry na někoho kýchnout a nakazit ho – pokud nebude očkován. Zaznamenal sice informaci, že virová nálož z jeho nosu by v takovém případě měla být nižší, že i tohle, že se buňky nebudou množit v jeho těle, je značná ochrana okolí, ale i tak ho to zmátlo – bude se tedy rouška nosit dál?
Zdravý styl aplikovat nestihneme. (Miroslav Vácha)
„Odborná společnost se na těch odpovědích ne úplně shodne, u některých věcí je slovo ‚pravděpodobně‘, jedna část říká, že ochrana bude dostatečná, jiná, že to nemusí stačit, jedna část říká, že je zbytečné očkovat ty, kdo už tím prošli, jiná, že to smysl má, protože jejich imunitní odpověď po vakcíně bude daleko silnější než po pouhém prodělání nemoci, a já bych měl rád jasno. Nechci být testovací panák,“ říká pan Vácha. „Uzavřel jsem si to zatím tak, že je dobré si počkat. Doufám, že se budou třeba rok pečlivě sledovat lidé, kteří se naočkují, a pak bude ten účinek jasnější.“
Špatné svědomí vůči lidem, kteří jdou do věci, které on sám se – aspoň prozatím – chce vyhnout, nemá, protože usoudil, že když jdou do vakcinace dobrovolně, nemají obavy jako on, nebo se rozhodli je potlačit. „ Já bych měl pocit, že se obětuju. Ti lidé se očkují pro sebe, ne proto, aby pomohli zajistit hranici kolektivní imunity. Nikdy přece neupřednostníte ochranu druhého před svou vlastní,“ domnívá se.
Opakovaným lockdownům se podle něj dá zabránit i hromadným zdravým životním stylem, na který on osobně najel a nikdy se prý necítil tak dobře jako v posledních měsících: jí zdravě, dělá dechová cvičení a otužuje se.
Rád by tedy viděl, že stát kromě zajišťování vakcín pracuje osvětou a podporou i na zvyšování přirozené imunity svých občanů. To je ovšem proces na mnoho let a společnost s nemocnicemi plnými covidových pacientů, s jednou z největších úmrtností na světě a v dlouhé depresi ze zavřené ekonomiky tolik času nemá.
Jak tedy v časové tísni bez masivního očkování zajistit, aby se virová nálož všude kolem nás snížila?
„Uznávám, že na zavedení zdravějšího stylu nemáme čas. A nevím, jak jinak to udělat, a uznávám, že očkování je nejjednodušší a nejrychlejší technické řešení,“ říká Miroslav Vácha. „A přesto mám obavy.
A popisuju vám je i proto, aby lidé pochopili, že to není tak jednoduché – že by každý, kdo se nechce očkovat, byl blázen, hlupák nebo konzument fake news.
Chodí mi takové zprávy, že jde o sítě 5G, které v nás aktivují čipy, jež nám zdravotníci vložili do těla přes štětičky při testech, tomu se samozřejmě směju. Nejsem ničím zmasírovaný, jen chci vědět víc.“
To, že to „víc“ teď momentálně není k dispozici, že přece jen na některé věci si musíme počkat, to uznává, ale rád by, aby se odborný svět nějak zkusil shodnout a promlouval k lidem jednotnějším jazykem.
Zapůsobilo na něj prý, že se známý lékař Pavel Pafko a s ním další lékaři nechali veřejně vakcinovat, to v něm posunulo důvěru k očkování.
A rád by, aby vláda jemu i všem ostatním poskytla nějaké opravdu dobré, co nejucelenější informace, o které se dá opřít – zatím že se ničeho takového od ministerstva zdravotnictví nedočkal. „Já si možná časem tu vakcínu nechám dát, vlastně myslím, že asi bude úspěšná.
Uvědomuju si hrozbu, která tu je, pokud země začne krachovat, nechci, abychom ve zchudlé zemi byli ještě náchylnější k autoritářským režimům,“ vyjmenovává záchranář už trochu unaveně. „Ale, víte, zatím se mi do toho prostě nechce.“
Světový plán
Vystavit se vpichu vakcíny nechce ani taxikář Jiří. „Protože už nevím, čemu mám věřit.
Ta vakcína se mi nějak nezdá, celý covid se mi nezdá a tady ti o tom zajímavě mluví,“ vysvětluje svůj postoj čerstvý padesátník a na mobilu ukazuje stránku dezinformačního webu Občanské hnutí, jehož se minulý týden stal registrovaným příznivcem.
To, co Jiřího – víc než křestní jméno kvůli obavě z nepřízně zaměstnavatele zveřejnit nechce – na konspiračním hnutí pořádajícím demonstrace proti lžím o covidu a vakcinaci zaujalo, je teze, že v celé té věci kolem covidu jde jen o peníze a „prospěch elit“.
On sám nejprve prý očkování „dával šanci“, viděl v médiích, že se tu na vakcínu čeká jako na spásu, a tak čekal taky. Četl o tom a pouštěl si videa, kde se princip vakcíny vysvětloval, mimo jiné i přednášku profesora Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, na kterou ho upozornili známí, že je tam všechno dobře vysvětleno.
„Jenže najednou tam ten doktor říká, že normální vakcíny se testují 12 let – a u toho jsem skončil. To mi zatrnulo a dál jsem neposlouchal,“ říká Jiří. „To mě úplně vyděsilo. Mám si nechat píchnout něco, co začali dělat před rokem?“ Začal pak na internetu cíleně pátrat po informacích, kdy může věřit v bezpečnost vakcíny a, jak říká, otevřel se před ním úplně nový svět.
„Očkovat se nebudu,“ uzavírá, k čemu tam došel.
chřipka | iROZHLAS – spolehlivé zprávy
Loni bylo kolem poloviny ledna nemocných s akutními infekcemi dýchacích cest asi 1050 na 100 000 obyvatel. V současnosti se ale Česko potýká s epidemií koronaviru.
Češi v průměru od jara přibrali přes šest kilogramů. Důvodem je nedostatek pohybu, píší s odkazem na průzkum Lidové noviny. Více čtěte v sobotním výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
„Covid-19 mohl lidi naučit, že očkování proti chřipce není žádná hloupost a má smysl. Zvlášť teď, v době pandemie.“
Od chvíle, kdy vzorek přijde do laboratoře, až k samotnému výsledku testu by to mělo trvat něco málo přes hodinu. V současnosti jsou to zhruba tři hodiny. Měla by se tak zvýšit i kapacita laboratoří.
„Kdyby proběhla diskuse jako v zahraničí, mohlo to dopadnout lépe. U nás názory částečně vycházely ze snahy vymezit se proti jinému extrémnímu protipólu. Objevila se i řada nepochopitelných výroků.“
Celkem má Česko od výrobců přislíbených 870 tisíc dávek. Každý lékař ale objednal jiné množství vakcín podle toho, jaký byl o ně zájem v minulých letech. Někde tak mají vakcín nadbytek, jinde málo.
Lidé dali na doporučení lékařů a tak někde až dvojnásobně vzrostl zájem o očkování proti chřipce. Ne všichni lékaři ale budou mít dost vakcíny a přednost proto dostanou rizikoví pacienti.
Stát objednal 850 tisíc vakcín proti chřipce, což je víc než v minulých letech. Kvůli velkému zájmu o očkování to ale stačit nebude. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
I méně agresívní viry, které nezpůsobují vážnou chorobu, dokážou nastartovat účinnou imunitní odpověď. Dokládá to studie vědců z nemocnice New Haven Yale Hospital.
Evropská unie doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v populaci dosáhla 75 procent. V České republice podle Státního zdravotního ústavu na chřipku ročně umírá asi 1500 lidí.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek věří, že přes Česko na podzim nepřejde nekontrolovaná vlna koronaviru. Řekl to v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce.
Hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny Petr Smejkal hovořil pro Radiožurnál o budoucím vývoji epidemie covidu-19 a o možném předcházení onemocnění.
Ministerstvo zdravotnictví chce posílit očkování proti chřipce. „Bylo by nejlepší, kdyby se všechny dovezené dávky vakcíny daly chronicky nemocným a seniorům,“ říká vakcinolog Jiří Beran.
„Je to něco typického pro naši zemi, protože náš národ má velkou nedůvěru k očkovacím látkám,“ říká ředitel Biologického centra Akademie věd České republiky.
„Když se objeví těžká chřipková epidemie, je tu určité procento lidí středního věku, kteří na chorobu zemřou. A to se děje i během pandemie covid-19,“ říká šéf VFN David Feltl.
„Nejsem ochoten věřit tomu, že tolik lidí, u kterých se uvádí, že (na nový koronavirus) zemřelo, na něj opravdu zemřelo. Statistiky se dost pletou,“ říká Miloslav Ludvík.
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že se za poslední sezonu nakazilo chřipkou 55 milionů Američanů a na 63 000 jich zemřelo.
„Ve stejnou chvíli se šíří tři závažnější nákazy,“ uvádí Gary LeRoy, předseda amerického svazu rodinných lékařů. Chřipka, rýma i COVID-19 podle něj mají podobné příznaky, některé mají horší průběh.
„Je skutečně pravděpodobné, že se SARS-CoV-2 může zařadit mezi běžné koronaviry, které tu už dnes kolují, jejich smrtnost je ale extrémně nízká, nikoho tedy příliš nevzrušují,“ říká Rastislav Maďar.
Lék proti koronaviru by mohl být během pár týdnů. „Testování probíhá velmi dynamicky,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka.
Omezování letecké dopravy, rušení výuky, biatlon bez diváků – nový koronavirus v Česku zasahuje do běžného života. Podívali jsme se, jakou nápovědu nám dávají velké epidemie minulosti.
Laboratoř v Miláně je jednou ze dvou, kde se v Itálii dělají testy na koronavirus. Podle šéfky oddělení Marie Rity Gismondové je stále nebezpečnější chřipka. Koronavirus popisuje jako fenomén.
České firmy si stále více půjčují v eurech, píše deník E15. A Deník N informuje o problematickém vyšetření prsu termografií. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
„Touto moderní a vysoce účinnou technologií jsme schopni vydezinfikovat zhruba deset až 12 tramvají denně v závislosti na provozních požadavcích,“ uvedl vedoucí správy tramvají.
I když třeba v porovnání s tradiční chřipkou nejde o závratná čísla, neměli bychom proto současnou epidemii podceňovat.
„Protože zatím neexistuje žádný standardní postup, zkoušíme nové kombinace léků,“ popisuje ředitel nemocnice v Bangkoku, která hlásí úspěch v léčbě wuchanského koronaviru.
V sezoně na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo v Česku praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou 996 tisíc lidí. Z toho 625 muselo být hospitalizováno na jednotce intenzivní péče.
„V současné době je to zcela jednoznačné, protože koronavirus se na území České republiky nevyskytuje, žádný případ nebyl potvrzen,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Očkujte se! Lékaři varují před mixem koronaviru, chřipky a pneumokoka
Vakcinologové varují před dopady toho, kdyby se příští vlny koronaviru spojily s epidemií chřipky nebo sezónou pneumokoka. Vyzvali lékaře, ať už teď vyhledávají a přesvědčují rizikové pacienty a také ať jsou proti chřipce a pneumokoku očkováni hlavně zdravotníci.
Koronavirus stále koluje v populaci, většina lidí nákazu dosud neprodělala a nemá proti koronaviru žádné protilátky a obranu. Vakcíny jsou zatím stále v nedohlednu. Epidemiologové varují, že přijdou další vlny šíření koronaviru, a to patrně na podzim, kdy je obecně sezóna respiračních nákaz.
Koronavirus společně s chřipkou mít určitě nechcete
Vakcinologové v předstihu upozornili právě na tenhle problém. Pokud se spojí koronavirus s chřipkou a/nebo pneumokokovou infekcí, následky mohou být hrozivé. A to jak pro pacienty s takovým mixem nemocí, tak pro přetížené zdravotnictví. Sezóna chřipky i pneumokoka začíná v říjnu a trvá do května. Pravidelně přitom každý rok propukají epidemie.
Nákaze chřipkou i pneumokokem se přitom na rozdíl od koronaviru umíme bránit očkováním. „Zvýšení proočkovanosti proti těmto respiračním nákazám považujeme v současné situaci hrozby možných dalších vln Covid-19 za velice důležitý nástroj, jak předcházet dopadům,“ uvedl profesor Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Začnou se Češi konečně zajímat o očkování?
Jenže v Česku je počet lidí očkovaných proti těmto dvěma infekcím katastrofálně nízký. Většinou to považují za zbytečné, chřipku berou jako běžnou sezónní nákazu a nikoli vážnou nemoc. Někteří také očkování po nejrůznějších fámách nevěří. Více například v článku Konečný důkaz? Vakcíny za autismus nemohou, ukázala studie 650 tisíc dětí
Zájem, jaký vyvolalo plošné testování na koronavirus, naznačuje, že by současná pandemie mohla zvýšit i zájem o očkování. Aktivně by v tom ale měli vystupovat lékaři.
Právě k tomu je vyzývají prostřednictvím České lékařské komory vakcinologové.
Ti sestavili výzvu se šesti body (celý text dole pod článkem), které by měly snížit riziko, že v zemi na podzim vypukne katastrofa ještě horší, než jakou jsme prožívali doposud.
Mluvte s pacienty, varujte je, doporučte očkování
Mezi nejdůležitější body patří zřejmě ten poslední, který lékařům jednoduše doporučuje: „Informujte pacienty – komunikujte!“ Jinými slovy, pacienti by měli vědět o tom, co jim hrozí. A to především ti rizikoví.
K tomu míří i další bod výzvy: „Zaměřte se na rizikové pacienty!“ Lékaři by měli takové pacienty vytipovat a už v předstihu je při návštěvě nebo jinak varovat a upozornit na možnost ochrany vakcínou proti chřipce i pneumokokům.
Nezapomínejte na děti, patří mezi nejohroženější
Mezi ohrožené skupiny patří kromě chronicky nemocných také senioři a děti. Zejména děti jsou ideálními přenašeči chřipky i pneumokoka a patří každoročně také mezi nejčastěji nakažené. Souvisí to mimo jiné s tím, že jsou v kolektivu mnohem kontaktnější než dospělí.
Pneumokoka má podle testů v nosohltanu dokonce 60 procent dětí proti deseti procentům dospělých. Jde o velmi rozšířenou bakteriální infekci, která přichází v pravidelných vlnách a její sezóna trvá déle než půl roku. Proto další bod výzvy vakcinologů všem lékařům zní: „Nezapomínejme na děti!“
Očkujte zdravotníky! Stojí v první linii
I vakcinologická společnost zřejmě letos počítá se zvýšeným zájmem pacientů o očkování.
Doporučuje proto lékařům: „Udělejte si předobjednávky!“ A zároveň vakcinologové lékaře upozorňují, že mezi nejohroženější skupinu obyvatel patří právě zdravotníci na všech úrovních.
Nejen lékaři, ale každý, kdo pracuje s pacienty, by měl být také očkovaný, proto další bod výzvy zní: „Očkujte zdravotníky!“
- Nejdůležitější sdělení vakcinologů je ale určeno všem: „Současná situace s Covid-19 akcentuje význam očkování proti chřipce a pneumokokům – NECHTE SE OČKOVAT!„
- David Garkisch
- Ilustrační foto: Pxfuel.com, CC0
- Výzva České vakcinologické společnosti ČLS JEP:
- Současná situace s Covid-19 akcentuje význam očkování proti chřipce a pneumokokům – NECHTE SE OČKOVAT!
- Lékař by se měl připravit na případný zvýšený zájem pacientů – UDĚLEJTE SI PŘEDOBJEDNÁVKY!
- Nezapomeňme na zdravotníky – OČKUJTE ZDRAVOTNÍKY!
- Chřipka a pneumokok je jasně indikovaná také dětem – NEZAPOMÍNEJME NA DĚTI!
- Rizikové faktory chřipky a Covid lze spojit při indikaci vakcinace – ZAMĚŘTE SE NA RIZIKOVÉ PACIENTY!
- Informujte pacienty – KOMUNIKUJTE!
Prof. MUDr. Roman Chlíbek, PhD.
Vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP
Necháte se po zkušenostech s koronavirem letos raději očkovat proti chřipce a/nebo pneumokokové infekci?
Ano 58 % Ne 25 % Nevím 4 % Uvažuji o tom 13 %
Celkem hlasovalo 588 čtenářů.
Vakcína nikoho nezabila, H1N1 ano, přesvědčuje imunolog | Aktuálně.cz
Na otázky čtenářů odpovídal šéf České vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula
Praha – Doposud odborníci věřili, že se na prasečí chřipku umírá stejně, nebo dokonce méně než na chřipku běžnou. Nyní přichází zlom: průběh nemoci se zhoršuje a úmrtí na prasečí chřipku je ve srovnání s tou běžnou daleko více.
Upozornil na to šéf České vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula.
Nová chřipka se podle něj nejen snadno šíří. Lékaři zjistili, že má také mnohem závažnější průběh. Ve srovnání s chřipkou sezónní se na ni bude také daleko častěji umírat.
„Poslední analýzy ukazují, že skutečně ta frekvence úmrtí už začíná být vyšší, než byla u sezonní chřipky,“ řekl Prymula. Doposud se přitom tvrdilo, že oba typy chřipek jsou podobně těžké. Na běžnou sezónní chřipku v Česku každý rok umírá ročně dva až dva a půl tisíce lidí. To jsou dvě procenta všech nakažených.
Přesto se někteří zdravotníci staví proti očkování. „Já bych pouze uvítal, kdyby ti, co teď nejvíc křičí, jaký je nesmysl očkovat, poté, až se třeba náhodou ukáže, že to bylo nutné, neosočovali všechny z nezajištění ochrany. To ale nepochybně nastane,“ řekl k tomu v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz Roman Prymula.
Chřipkové viry tady podle něj budou poletovat několik měsíců a riziko, že se s nimi lidé potkají, je vysoké.
Celý online rozhovor s Romanem Prymulou si můžete přečíst tady:
Odpovězeno: 30. 11. | 10:13Autor: Vita
Otázka: Co je pravdy na tom, že vir pochází z vojenských laboratoří??
Roman Prymula: Pravda to není, tak dobří ve výzkumu nejsme abychom byli schopni vytvořit záměrně virus těchto vlastností.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:17Autor: ADMINISTRÁTOR
Otázka: Kolik se MUSÍ prodat vakcin aby stát neprodělal?
Roman Prymula: Stát už je koupil. Takže tento vliv tady není. Bohužel je to nepochopení nejen občanů, ale to co je nejsmutnější i řady lékařů.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:18Autor: Monika
Otázka: Dobrý den, je možné poznat, že se jedná s největší pravděpodobností o prasečí chřipku a požádat o vyšetření? Automaticky nejsou lidé vyšetřováni, jak je tedy možné hovořit o číslech?
Roman Prymula: O číslech moc nehovoříme jsou to pouze odhady. Během epidemie skutečně nevyšetřujeme, protože to nemá velký smysl a léčba není odlišná. Pouze v závažných případech. Na velkých počtech prasečí chřipku odlišíme, v individuálním případě to klinicky odlišitelné exaktně není.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:19Autor: Lemun
Otázka: Už jste viděli nový portál Rescue112.cz speciál o H1N1 slovy lékaře… www.rescue112.cz
-rozhodně doporučuji shlédnout ! ne jen o viru H1N1..
Roman Prymula: Zatím ne.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:19Autor: kateřina
Otázka: Dobrý den, jak rychlý je průběh chřipky od prvního příznaku?
Roman Prymula: V řádu hodin až dnů, ale některé případy mohou probíhat i 2 i 3 týdny.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:20Autor: Lena
Otázka: Dobrý den, bydlíme v malém městečku, kde ještě nikdo nakažený pr.chřipkou není, máme šanci tuto chřipku nedostat, pokud v těchto měsících nebudeme vyjíždět do větších měst?Preventivně bereme Celaskon a jiné vitamíny.Děkuji.
Roman Prymula: Bohužel jistotu nemáte. Chřipka tady bude několik měsíců a riziko, že se s ní někde potkáte, je bohužel vysoké.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:20Autor: JirkaB
Otázka: Jaký kmen je letos normální chřipka, je-li prasečí (Pandemic H1N1 2009) A1/H1N1?
Roman Prymula: Normální kmen A/H1N1 je postupně pandemickým kmenem vytláčen a ten začíná dominovat.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:21Autor: Zuzana
Otázka: Dobrý den, jsem těhotná v pátem měsíci, ale jinak zdravá. Doporučil by jste mi očkování proti prasečí chřipce? Hodně je slyšet i o vedlejších účincích tohoto očkování..
Děkuji za odpověď
Roman Prymula: Ano doporučil. Vedlejší účinky jsou velmi málo četné a naprostá většina negativních informací v masmédiích byla následně vyvrácena.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:21Autor: Zbyšek
Otázka: Dobrý den, chci se zeptat co dělat, když se projeví první příznaky chřipky ? Mám jí léčit jako běžnou sezóní chřipku, nebo mám jít hned k doktoru. Doporučí mi doktor něco jiného než běžné léčení chřipky ? Mohou se novou chřipkou nakazit i domácí zvířata ? Děkuji za odpovědi
Roman Prymula: Pokud není průběh nijak závažný, teplota nepřesáhne 38st stačí zůstat doma. Léčba je běžná, v závažných případech Tamiflu, který indikuje lékař. Některá zvířata se nakazit mohou.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:35Autor: Ja
Otázka: Dobry den, nechal byste ockovat sve vlastni deti?
Roman Prymula: Ano.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:37Autor: Sonik
Otázka: Jsem ve 21.týdnu těhotenství a nevim zda se mám bát více viru A/H1N1 nebo očkování.Názory lékařů jsou půl na půl.Co vy na to.
Roman Prymula: Více byste se měla bát vlastního viru. Názory některých lékařů jsou bohužel naprosto neodborné a masmédia se podepsala na tom, že se jim dopřává sluchu stejně jako těm odborným. Vůbec se nedivím, že běžná populace je zcela zmatena.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:38Autor: marta
Otázka: Je pravda, že mi očkování proti sezonní chřipce může pomoci zmírnit průběh A/H1N1?
Roman Prymula: Minimálně neonemocníte běžnou chřipkou. Ochrana proti prasečí chřipce je nedostatečná, avšak v některých případech může skutečně průběh zmírnit.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:39Autor: Jitka
Otázka: dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak to tedy je s očkováním, zda je vakcína nebezpečnější, než nemoc samotná. kolik lidí zemřelo po vakcíně??? navíc souhlasím s panem Michalem. i já měla nepříjemnou chřipku a doktor mi řekl že je to běžné nachlazení a že ho má celé město. žádné testy, nic !!!
Roman Prymula: Testování se běžně skutečně neprovádí, zhlediska léčby nemá příliš význam, pokud je zřejmé, že epidemie v plném proudu. Testujeme v klinicky závažných případech. Vakcína je podle odborníků bezpečná. Každá vakcína může mít nežádoucí účinky, tato jejich frekvenci určitě nepřesahuje.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:42Autor: Fialová
Otázka: Dobrý den,to samé potkalo mne.Můj syn měl vysoké teploty,bylo mu špatně a jeho lékařka naznala,že jde o nachlazení.Moc jsem se zlobyla,že neuděla odběry..Vjakém případě se tedy odběry provádí,pokud jde o obyčejné lidi?
Roman Prymula: Odpověď viz výše.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:43Autor: Mira
Otázka: Dobrý den !Mohu se nechat naočkovat proti prasečí chřipce ,když už jsem před dvěma měsíci naočkovaný proti běžné chřipce, Děkuji za odpověd.
Roman Prymula: Ano a je to zcela doporučováno. Možno je očkovat buď současně nebo s odstupem 14 dnů a více. To je ve Vašem případě splněno.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:44Autor: otázka
Otázka: Vy – odborník v oboru ohledně H1N1, znáte tyto zemřelé vaše kolegy ? Dr. Paul Norman,Dr. Assefa Tulu,Dr. David Schwartz,Dr. Vladimir ,,Viktor“ Koršunov,děkuji za odpověď !
Roman Prymula: O některých z nich jsem četl.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:45Autor: Bohumila
Otázka: Dobrý den, chtěla bych se zeptat, mám dvě malé děti 4 a 6 let. Syn 4 roky má sníženou imunitu a je naočkován Prevenarem, je v ohrožené skupině a v případě nakažení prasečí chřipky jaký můžeme očekávat průběh? Máme strach. Budou se očkovat i děti mladší 10 let? Děkuji
Roman Prymula: Zatím se tato kategorie očkovat nebude, ale je možné, že se hranice posune. Očkování proti pneumokokům je velmi prospěšné, protože sníží riziko komplikací.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:46Autor: jarda
Otázka: Dobry den, jak to bude s hiv pozitivnimi jedinci?ptam se kvuli memu kamaradovi, ktery touto zakernou chorobou trpi.mam strach,aby bez ockovani na tuto chripku nezemrel.Dekuji
Roman Prymula: Očkování je doporučováno, zřejmě ale není na seznamu vybraných diagnóz. Měl by navštívit svého registrujícího lékaře a s ním se domluvit. Ten může vakcínu vyžádat na defekt imunity.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:46Autor: David Vojtek
Otázka: Jakým způsobem, s výjimkou vakcíny a izolace, je možné se chránit? Měly by efekt třeba roušky?
Roman Prymula: Roušky mají velmi omezený význam pro veřejnost, autority je nedoporučují. Mají význam pro zdravotníky v expozici. Rouška má dále význam obrácený. Nemocný by ji měl doma používat, aby nešířil virus na zdravé kolem. Význam má mytí rukou a větrání.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:47Autor: michal
Otázka: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jak můžete tvrdit, že prasečí chřipka již převažuje nad sezóní a má horší průběh, když se v podstatě nikdo na původce chřipky netestuje. Já a má rodina jsme v minulém týdnu chřipku prodělali. Nevíme jakou, ale byla dost nepříjemná a nikoho z nás netestovali-!
Roman Prymula: Už jsem odpovídal, jedná se o zkušenosti z výběrových testování. V případě jedince se jedná pouze o odhad. Stoprocentně nevíme.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:47Autor: Petra
Otázka: Mam prolaps mitralni chlopne 2. stupne, jake je riziko, pokud bych se nakazila praseci chripkou?
Roman Prymula: Riziko je shodné, jako pro každého zdravého jedince.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:48Autor: Jarmila
Otázka: Nemůže sklaven jako adjuvans při očkování vyvolat recidivu Crohnovy choroby?
Roman Prymula: Žádné literární údaje pro to nesvědčí. Skvalén je přirozená látka našeho metabolismu a je obsažena v řadě potravinových doplńků.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:49Autor: Smutný
Otázka: Dobrý den, proč se u nás neaplikuje vakcína proti prasečí chřipce formou nosního spraye tak jako v USA? Domnívám se, že by tato forma byla daleko přijatelnější než vakcinace injekcí. Děkuji.
Roman Prymula: Jedná se o jinou formu. U nás a v Evropě obecně byla vybrána klasická forma.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:50Autor: Josef
Otázka: Nejsou ty zvěsti o prasečí chřipce jen pouhá bublina,aby media měla o čem psát a další věc, aby si firmi vyrábějící léky a vakcíny mastily kapsy?!?!?!?
Roman Prymula: Média bohužel píší skutečně více než je zdrávo. Zejména publikují zaručené senzační informace, kdo kde zemřel či byl poškozen. Firmy nepochybně mají zájem prodat. V případě prasečí chřipky si však myslím, že riziko je bohužel skutečné.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:50Autor: pavel
Otázka: medializací a zvýrazněním jednoho názoru vůči druhému, třeba na názorů o pandemickém viru H1H1je možné zmanipulovat, kde je možné získat seriozní informace a od koho, sleduji ministerstvo zdravotnictví, zdá se, že hl. hygienik je člověk velmi solidní, proč je u nás taková názorová rivalita až agrese
Roman Prymula: Bohužel se z chřipky stal politický problém a na naší scéně se v poslední době razí vize, čím hůře tím lépe. Tedy pro opozici je výhodné čím méně se straně vládní daří a naopak. Pak to vede k chaosu.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:50Autor: if
Otázka: Kde se můžu nechat naočkovat?? Jsem těhotná astmatička, středočeský kraj očkování naprosto blokuje. Volala jsem do jiných krajů, tam mě vzít prý nemohou. Mám zažalovat středočeský kraj nebo CO mám dělat, poradíte? Díky .
Roman Prymula: Já doufám, že i ve Středočeském kraji pochopí a přestanou dělat z pacientů politické rukojmí. Možná Váš návrh postupu by pomohl.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:51Autor: Rejpal
Otázka: Dobrý den,prosím zajímalo by mě, zda je možné že chřipkový virus H1N1 existuje mezi lidskou i českou populací už mnohem déle, ale že jen v poslední době byl náhodou či spíše účelově objeven/zviditelněn. Začínám totiž věřit tomu, že za šířením poplašných zpráv stojí vlivná farmaceutická lobby.Děkuji
Roman Prymula: Virus H1N1 tady existuje delší dobu, ale kombinace 2 prasečích virů, ptačího a lidského se bohužel objevila až s počátkem této pandemie.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:58Autor: Jan Vaculík
Otázka: Dozvěděl jsem se, že farmaceutická společnost Baxter rozeslala začátkem tohoto roku do 72 zemí zásilku biologického materiálu, který byl kontaminován směsí živých virů sezónní chřipky a ptačí chřipky. Závadnost zásilky byla údajně odhalena v české laboratoři fy BioScience. Víte něco o tom?
Roman Prymula: Vím, byla to technologická nehoda v laboratoři. vzorky byly rozeslány, ale pouze do 4 zemí, jedna z nich byla ČR.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:58Autor: Kalousová
Otázka: Dobrý den, za čtrnáct dní odjíždíme na Kubu, uvažujeme o tom, že bychom preventivně brali před odletem jednu tabletu Tamiflu denně dle doporučení výrobce.Ptám se, zda je toto jako prevence vhodné a pokud ano, kdy je podle Vás optimální s tímto dávkováním začít?Děkuji za odpověď.
Roman Prymula: Profylaxe Tamiflu není doporučována. Riskujete vznik rezistence. Tamiflu si ale vemte, pokud ho máte. Pokud dojde k onemocnění bude zcela namístě.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:59Autor: hana králová
Otázka: Právě se snažím vyležet úpornou chřipku, možná způsobenou AH1N1. Když ji pečlivě vyležím, zvýší se má šance na to, že se nenakazím v inzerované druhé vlně? Imunizuje se nějak tělo proděláním chřipky? Moc děkuji a přeji všem hodně zdraví.
Roman Prymula: V druhé vlně neonemocníte, pokud se skutečně jednalo o „prasečí“ varinatu viru.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:59Autor: marcela-Brno
Otázka: Dobrý den,chtěla bych se zeptat na preventivní opatření nebo jakoukoliv radu ohledně mých dětí,chlapce 5let…alergik,náběh na astma a holčičky 2roky…od srpna2009 častější,opakovaný zánět průdušek.A jaké má první příznaky prasečí chřipka?…jaký je vůbec první varovný signál?Děkuji
Roman Prymula: Příznaky jsou obdobné jako u chřipky běžné, horečka, respirační příznaky, více se potkáme s nechutenstvím zvracením i průjmy. Hygiena, vyhýbání se nemocným a kolektivům je asi nejdůležitější preventivní doporučení.
Odpovězeno: 30. 11. | 10:59Autor: zdenka
Otázka: Dobry den, zajímalo by mě ,když jsem skoro 10 let nemarodila s nějakou chřipkou ani anginou,zdali by nebylo vhodné v této době se nějak chránit .Hlavně mě vadí ,že někteří lidé jsou k těm druhým nezodpovědní a přenáší některé bacily a bakterie svojí lhostejností na druhé. Děkuji za odpově
Roman Prymula: Máte naprostou pravdu. Nezodpovědnost je obrovská. Na druhé straně je mnoho lidí, kteří jsou přirozeně odolní a očkovat se nemusí. My ale zatím nedokážeme rozpoznat, kteří to jsou.
Odpovězeno: 30. 11. | 11:11Autor: Karel
Otázka: Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, kolik úmrtí způsobila očkovací vakcína v Kanadě. Děkuji za Vaší odpověď.
Roman Prymula: V Kanadě se jednalo o těžké alergické reakce (anafylaktické reakce) 6 na 170 000 dávek v provincii Manitoba. Úmrtí s nimi spojeno nebylo. Úmrtí, která jsou udávána např. ve Švédsku jsou v časové ne příčinné souvislosti. Pokud očkujeme většinu populace, je jasné mnoho lidí přirozeně během měsíců očkování zemře.
Odpovězeno: 30. 11. | 11:12Autor: ADMINISTRÁTOR
Otázka: Očekáváte v případě nezájmu obyvatelstva o tu dobrotu nařízení vlády o povin.očkování mládeže do 18 let?Já ano, přeci se nemůže nechat propadnoput tolik peněz že.A pak jak by k tomu přišel výrobce a distributor že.
Roman Prymula: Výrobci je to zcela jedno, ten už prodal. Povinné očkování nebude. Já bych pouze uvítal, kdyby Ti, co teď nejvíc kříčí, jaký je nesmysl očkovat, poté až se třeba náhodou ukáže, že to bylo nutné, neosočovali všechny z nezajištění ochrany. To ale nepochybně nastane.
Odpovězeno: 30. 11. | 11:12Autor: pacientka
Otázka: Dobrý den. Mám leukemii. Snížené všechny řady KO – a neutrofily 1,9. Je pro mě vhodné očkování proti mex. chřipce? Jsou nějaké zkušenosti u leukemiků?
Roman Prymula: Ano, doporučení je zde jednoznačné.
Odpovězeno: 30. 11. | 11:13Autor: Jana
Otázka: Dobry den, chtela jsem se zeptat, jestli pred virem praseci chripky muzou castecne ochranit imunomodulacni leky, t.j. Imunor? Dekuji moc.
Roman Prymula: Pouze částečně. Riziko nákazy se příliš nesníží.