Rakovina vaječníků se projevuje i rostoucím břichem

Foto: www.mojemedicina.cz

Rakovina vaječníků se často projevuje zvětšeným objemem oblasti břícha

Rakovinou vaječníků ročně na celém světě onemocní téměř čtvrt milionu žen a 64 procent zemře.

Zažívací potíže mohou být prvním příznakem. Zvětšení objemu nebo bolesti břicha, zácpa, nechutenství, zvracení, časté močení a v některých případech i dýchací potíže. S těmito obtížemi se čas od času setká snad každá žena.

Málokterou však napadne, že by tyto nespecifické příznaky mohly provázet rakovinu vaječníků. Místo toho si dlouho chybně myslí, že pouze přibraly, přitom se v jejich dutině břišní už může hromadit tekutina vznikající v důsledku rozsevu nádorového bujení.

Tento příznak lékaři označují jako „syndrom malé sukně“.

Proč je rakovina vaječníků tak nebezpečná? Zhoubně rostoucí nádor v dutině břišní obvykle na nic netlačí a nezpůsobuje výrazné bolesti. Nádorová masa přitom poměrně rychle bují, a proto je onemocnění často odhaleno až v pokročilých stadiích.

„Rakovina vaječníků se v podstatě chová jako odkvetlá pampeliška. Nádor roste a v určitém okamžiku se rychle rozšíří do dutiny břišní, stejně tak jako když fouknete do odkvetlé pampelišky,“ vysvětlil prof. MUDr. David Cibula, CSc., vedoucí Onkogynekologického centra VFN Praha.

Také z tohoto důvodu se onemocnění říká tichý vrah, přichází plíživě a nenápadně. Pokud u pacientky vznikne na základě vyšetření u gynekologa jakékoli podezření, mělo by následovat vyšetření vaginálním ultrazvukem a vyšetření krve, dále specialista určí následnou léčebnou terapii.

Radioterapie či chemoterapie nejsou jedinou možností, jak rakovinu vaječníků léčit. Současná medicína nabízí také biologickou léčbu.

Specializovaná léčba je poskytována v komplexních onkologických centrech a každá pacientka s touto diagnózou by do nich měla být odeslána. Prevence rakoviny vaječníků téměř neexistuje.

Každá žena by měla docházet na pravidelné gynekologické prohlídky a vyžádat si u svého gynekologa vyšetření vaginálním ultrazvukem.

Foto: www.mojemedicina.cz

Máte-li pochybnosti o svém zdravotním stavu, obraťte se na svého ošetřujícího gynekologa

Švýcarská biotechnologická společnost Roche se nad rámec výzkumu a vývoje léčivých přípravků a diagnostických metod věnuje také vzdělávání a osvětě. Za tímto účelem provozuje portál www.mojemedicina.cz, na kterém najdete další zajímavé informace a videa v sekci Průvodce pacienta.

www.mojemedicina.cz

CZ/OVA/0418/0005

Nádory vaječníků a vejcovodů

Obsah:

Nádory vaječníků a vejcovodů představují asi 15 % všech zhoubných novotvarů u žen. Česká republika se s incidencí 23 (počet nových případů na 100 000 žen za rok ) nachází na 4.

místě v Evropě, úmrtnost na tyto nádory je relativně vysoká a činí 15 (zemřelých na tuto diagnózu na 100 000 žen za rok).

Biologické chování nádorů vaječníků a vzácných nádorů vejcovodů je velice podobné, proto jsou uváděny spolu, léčba těchto nádorů je identická.

Obrázek: Vývoj výskytu nádorů vaječníků a úmrtnosti na něj v českých zemích.

Projevy nádorového bujení vaječníků (symptomatologie)

Projevy nádorového onemocnění vaječníků a vejcovodů přicházejí bohužel pozdě a nejsou pro toto onemocnění příznačné. Nemocné mívají pocit nepohody v břiše, jsou unavené, mají pocit plnosti, někdy se jim zvětšuje objem břicha.

To způsobuje buď sám rostoucí nádor, či jím způsobený výpotek (tekutina) v dutině břišní, odborně zvaná ascites. Nádor se také může projevit až vzdálenými ložisky (metastázami) v jiných orgánech, například dušností při postižení plic.

Typ nádoru

Nádory vaječníků se dělí do dvou velkých skupin, na nádory epitelové (karcinomy = rakovina) a nádory vycházející z jiných struktur vaječníků, tzv. neepitelové .Tyto nádory postihují obvykle ženy mladšího věku a mají velmi dobrou prognózu, tvoří maximálně 10 % všech nádorů vaječníků . Dále se budeme zabývat pouze nádory epitelovými – karcinomy.

Příčina vzniku nádoru vaječníků

Příčina vzniku nádorů vaječníků není známa, významná role se přisuzuje vlivu ženských pohlavních hormonů, estrogenů a zvláště pak jejich vlivem na dozrávání vajíčka – ovulaci. Proto užívání hormonální antikoncepce, které blokuje ovulaci, vede ke snížení rizika nádorového bujení.

Zda toto snížení rizika trvá i po ukončení užívání hormonální antikoncepce, není známo.
Jsou známy i dědičné formy nádorů vaječníků. Tím jsou ohroženy nejvíce ženy s mutací genů BRCA-1 a BRCA – 2, které mimo jiné spolupůsobí na vzniku karcinomu prsu. Tyto nádory postihují mladší ženy do 40 let věku.

Obecně postihují zhoubné nádory vaječníků nejčastěji ženy mezi ve věku mezi 50 a 75 lety.

  • Prevence vzniku nádorů vaječníků neexistuje.

Diagnostika

Včasná diagnostika nádorového onemocnění vaječníků je vždy velmi náročná a neexistuje žádný jednoduchý test, kterým by se toto onemocnění dalo objevit. Proto je důležité, aby ženy pravidelně navštěvovaly preventivní gynekologické prohlídky, které umožní onemocnění objevit v časném a tedy vyléčitelném stádiu.

Při podezření na nádor vaječníku či vejcovodu se lékař vyptá ženy na její potíže, dobu jejich trvání, vztah k menstruačnímu cyklu, poslední menstruaci, počet porodů, hormonální léčbu, na poslední preventivní gynekologické vyšetření – tedy stanoví osobní anamnézu.

Pak se vyptá na závažná onemocnění v rodině, eventuální výskyt nádorů, věk ve kterém se projevily – odebere anamnézu rodinnou v pátrání po možné dědičné příčině onemocnění.

Pak provede gynekologické vyšetření a ultrazvukové vyšetření. K základnímu vyšetření patří též odběr krve včetně marketu CA-125 (může být zvýšen u nádoru vaječníků) a snímek plic. Někdy je třeba doplnit vyšetření počítačovou tomografií (CT) či magnetickou rezonancí(MRI).

Tato vyšetření nevedou k diagnóze přímo, ale jsou nutná před operací, která jako jediná může stanovit či vyvrátit diagnózu nádorů vaječníku. Přesná diagnóza se pak získá na základě histologického (pod mikroskopem) vyšetření tkání odebraných při operaci.

Prognóza nádorů vaječníku a vejcovodu

Základním prognostickým znakem (ukazuje, jak je pravděpodobné, že onemocnění bude vyléčeno) je rozsah onemocnění, tj. které orgány byly kromě vaječníků nádorovým onemocněním postiženy).

Teprve pak rozhoduje o výsledcích léčby typ nádoru, jeho agresivita či celkový stav nemocné. Nádory se dělí do čtyř stádií, kdy stádia I a II tvoří časně zjištěné nádory, stádia III a IV jsou pak již pokročilá.

Časné nádory rozsahu I a II (tedy nádory, které jsou lokalizovány v pánvi nemocných), mají dobrou prognózu, vyléčení je u nich pravidlem.

  1. Bohužel 75% všech nádorů vaječníků je diagnostikováno ve stádiích III a IV, kdy je léčba výrazně náročnější a její výsledky nejsou dobré.
  2. Obrázek: Rozdělení stádií nádoru vaječníku v České republice.

Léčba

Léčba nádorů vaječníků a vejcovodů je složitá a kombinovaná, zahrnuje chirurgickou operaci, chemoterapii, hormonální léčbu, ozáření, či různé kombinace těchto metod.

Operace

Základním diagnostickým i léčebných krokem u nádorů vaječníků a vejcovodů je operace, provedená zkušeným onkochirugickým týmem. Ta spočívá v otevření dutiny břišní, kdy chirurg pohledem a hmatem prozkoumá orgány dutiny břišní, ověří rozsah onemocnění a odebere část nádoru na okamžitému histologické vyšetření (vyšetření tkáně pod mikroskopem).

Dle rozsahu onemocnění pak stanoví optimální postup operace. Je – li onemocnění menšího rozsahu (stádia I a II ) a je-li to technicky možné, provede radikální chirurgický výkon, který spočívá v odstranění vaječníků, vejcovodů, dělohy, odstraní velkou předstěru v břiše(omentum), slepé střevo a odebere mízní uzliny z oblasti pánve a kolem velkých cév (v oblasti bederní páteře).

Takováto rozsáhlá operace vyžaduje běžně následný desetidenní pobyt v nemocnici.
Někdy ovšem tato radikální operace není možná. Je to tehdy, když nádor postihuje orgány, které by mohl chirurg poranit a radikální operace není technicky možná.

Zde chirurg opět odebere vzorek tkáně na histologické vyšetření a snaží se odstranit co nejvíce nádorových hmot (debulking), byť některé je nucen ponechat v břiše nemocné.

U mladých nemocných, které si přejí mít ještě děti, je možné u velmi časných stádií provést záchovný výkon, který další těhotenství umožní.

Chemoterapie

Po operaci zváží onkogynekologický tým u všech nemocných vhodnost pooperační chemoterapie (podání léků ničících nádorové buňky). Ta je podávána všem nemocným, kromě pacientek s velice časným stádiem onemocněním či komplikujícími onemocněními.

Chemoterapie má několik úkolů
U nemocných po kompletním odstranění nádoru má pojistit chirurgický výkon zahubením neviditelných a ojedinělých nádorových buněk, které mohly zůstat operací nedotčeny – adjuvantní podání.

U nemocných, kde nebyla radikální operace možná, je úkolem chemoterapie zmenšit nádor v břiše nemocné natolik, aby po 2 – 4 cyklech této léčby bylo možné provést operaci znovu a nádorovou tkáň odstranit.

To se nazývá neoadjuvantní chemoterapie a po operaci je nemocná léčena ještě několika stejnými cykly chemoterapie.

Základním lékem pro léčbu nádorů vaječníků je derivát platiny spolu s druhým lékem – taxanem. Tato vysoce účinná léčba byla vyzkoušena na řadě klinických studií a v současné době představuje standard v léčbě tohoto onemocnění.

Léčba se obvykle zahajuje do měsíce od operace, probíhá v intervalech po 3 týdnech a obě dvě látky jsou podávány do žíly.

Budete mít zájem:  Alergie Na Hovězí Maso?

Před zahájením léčby je třeba vyšetřit základní krevní a biochemické hodnoty, funkci ledvin, před podáním taxanu je aplikována premedikace (léky, snižující riziko alergické reakce).
Ženy samozřejmě zajímá, jaké jiné vedlejší účinky má tato chemoterapie.

Bohužel, ztráta vlasů během prvních několika cyklů je pravidlem (po ukončení léčby dorostou), stejně tak je potřeba podávat léky proti zvracení. Přes tyto nepříjemnosti řada nemocných absolvuje tuto léčbu bez problémů ambulantně.

Léčba relabujícího (znovu se vracejícího) onemocnění

U vyšších stádií onemocnění (III a IV) a zejména, pokud se nepodařilo při operaci odstranit všechny nádorové hmoty z dutiny břišní, se často nádorové onemocnění vaječníků navrací.

Projevuje se to růstem nádorové tkáně v břiše, potížemi s vyprazdňováním střev (zácpa) či vznikem tekutiny v dutině břišní.

Tento stav onemocnění již v naprosté většině případů nelze vyléčit, moderní protinádorová léčba však umožňuje nemocným odstranit problémy s růstem nádoru (paliativní efekt) a prodloužit přežití.
K léčbě se používají cytostatika tzv. II. řady a hormonální preparáty.

Pro léčbu břišního výpotku se používá chemoterapie podaná přímo do dutiny břišní (intraperitoneální chemoterapie).

V případě pouze lokálních projevů nádorového bujení se využívá možnosti lokální resekce či ozáření nádorového ložiska.

Sledování nemocných

Po ukončení léčby je nemocná nadále sledována (dispenzarizována) v pravidelných kontrolách, kdy v prvých třech letech je obvykle zvána ke kontrolám po 3 měsících. Po této době se jejich interval prodlužuje, nemocné jsou dispenzarizovány doživotně.

Doc.MUDr.Jindřich Fínek, Ph.D.
Onkologické a radioterapeutické oddělení FN
E.Beneše 13
305 99 Plzeň

Email: [email protected]

Rakovina vaječníků – příznaky, léčba a prognóza

  • Jedním z příznaků rakoviny vaječníků je nepříjemný pocit v břiše. Zdroj: Shutterstock
  • Jedním z příznaků je rovněž únava. Zdroj: Shutterstock
  • Podle výzkumů snižuje riziko rakoviny vaječníků užívání hormonální antikoncepce. Zdroj: Shutterstock
  • Jediná účinná prevence jsou pravidelné návštěvy u gynekologa. Zdroj: Shutterstock
  • Kromě chemoterapie a radioterapie se rakovina vaječníků léčí také hormonální či chirurgickou léčbou. Zdroj: Shutterstock
  • I po vyléčení musejí pacientky po zbytek života docházet na pravidelné kontroly. Zdroj: Shutterstock

Rakovina vaječníků je šesté nejčastější onkologické onemocnění u žen a v celkovém měřítku představuje zhruba 15 % všech diagnostikovaných nádorů. Nemoc postihuje ženy v kterémkoli věku, nejčastěji se však jedná o pacientky starší 50 let.

Stejně jako u ostatních onkologických nemocí, i zde hraje důležitou roli včasná diagnostika. Ta je ale vzhledem k nenápadným příznakům spíše výjimečná.

Nádory vaječníků a vejcovodů představují zhruba 15 % všech onkologických onemocnění, které jsou ženám diagnostikovány. Jedná se rovněž o šestou nejčastější nemoc rakovinového typu, která toto pohlaví postihuje.

Na základě toho, z jaké struktury nádory vycházejí, je dělíme do dvou velkých skupin, a to na epitelové, tedy karcinomy, a nádory vycházející z jiných struktur – takzvané neepitelové.

Ty obvykle postihují ženy mladšího věku. Objevují se zhruba v 10 % případů a mívají velmi dobrou prognózu.

My se ale budeme zabývat spíše karcinomy, které bývají nejčastěji diagnostikovány ženám po 50. roku života.

Příčina rakoviny vaječníku

Přesné vysvětlení toho, proč nádory vaječníku vznikají, neexistuje. Určitou roli ale odborníci přisuzují vlivu ženských pohlavních hormonů.

Jsou ovšem známy i dědičné formy, kterými jsou ohroženy hlavně ženy s mutací genů BRCA-1 a BRCA-2, které ovlivňují i vznik karcinomu prsu. Tento typ nádorů se nejčastěji týká žen mladších 40 let.

Vyšší výskyt dědičných nádorů vaječníků je zaznamenán také u pacientek, které nemají děti anebo první těhotenství prodělaly před 20. rokem či až po 35. roku života.

Příznaky rakoviny vaječníků

Jak se pozná rakovina vaječníků? Obvykle stěží. Časná diagnostika je totiž většinou ztížená nespecifickými a také velice nenápadnými příznaky, které zejména na počátku onemocnění nemusejí být vůbec patrné.

Uniknout tak mohou i lékaři při běžné gynekologické prohlídce či vyšetření ultrazvukem.

Mezi první znatelné projevy, které ale zpravidla přicházejí až v momentě, kdy je nemoc plně rozvinuta, patří:

  • Pocit nepohody v břiše
  • Únava
  • Pocit plnosti
  • Zvětšující se objem břicha

V posledním stádiu onemocnění lze u pacientek pozorovat znatelné zvětšování břicha, což může způsobovat buď samotný nádor anebo jím zaviněná tekutina v dutině břišní.

Mezi další varovné příznaky rakoviny vaječníků patří také pocit tlaku v břiše, nevolnost a zvracení, dýchací obtíže, tlak na močový měchýř a s ním spojené častější močení.

Součástí příznaků může být rovněž hluboká žilní trombóza vzniklá bez zjevné příčiny, hubnutí beze snahy a celková sešlost.

Léčba rakoviny vaječníků

Co se týče léčby rakoviny vaječníků, bývá velmi obtížná. Často je nutné přistoupit k jejím různým kombinacím. Ty mohou zahrnovat:

  • Chirurgickou operaci
  • Chemoterapii
  • Hormonální léčbu
  • Ozařování

U pokročilejších stádií onemocnění a také tehdy, pokud se nepodařilo operativně odstranit všechny části nádoru z dutiny břišní, se nemoc často vrací. V takovém případě ji ve většině případů už vyléčit nelze. Díky moderní léčbě lze však růst karcinomu zpomalit a prodloužit tak u pacientek dobu přežití.

Úspěšnou léčbou to nekončí. Pacientky, které prodělaly onkologické onemocnění, musejí doživotně docházet na kontroly.

Prognóza nemoci

Prognóza nemoci záleží na několika faktorech. Kromě rozsahu onemocnění o úspěšnosti léčby rozhoduje také typ nádoru, jeho agresivita a celkový stav nemocné. Jak už bylo naznačeno výše, záleží také na tom, v jakém stádiu je nádor diagnostikován.

Časně odhalené karcinomy, tedy ty, které se nacházejí v I. a II. stádiu, mají dobrou prognózu a vyléčení je u nich téměř pravidlem.

75 % karcinomů je ale bohužel odhaleno ve stádiích III a IV, kdy je léčba o poznání náročnější a výsledky nebývají dobré.

Komplikace v pozdějších stádiích představují rovněž metastáze, které výrazně zhoršují vyhlídky na přežití. Ze všech diagnostikovaných případů tak má pouze 35 % pacientek šanci, že budou žít v horizontu dalších 5 let. Pokud je nemoc naopak rozpoznána včas, stoupá množství pacientek, které mají šancí na úplné vyléčení, až na 90 %.

Prevence rakoviny vaječníků

Jak už tomu tak u onkologických nemocí bývá, stoprocentní prevence neexistuje. Přispět ke zdraví tak ženy mohou jen zdravým životním stylem, který spočívá ve vyvážené stravě, dostatku tekutin a pohybu.

Je také prokázáno, že pozitivní vliv má užívání hormonální antikoncepce, která riziko rakoviny vaječníků snižuje o 30 až 50 %, a to v případě, že ji žena užívá alespoň po dobu 3 let.

Jestli je riziko snížené i po jejím vysazení, zatím není jasné.

Za další formu prevence se pak dá považovat také těhotenství mezi 25. a 35. rokem života a kojení alespoň po dobu jednoho roku. Nejdůležitější a nejúčinnější ochranou jsou ale pravidelné návštěvy u gynekologa s vyšetřením vaječníků pomocí ultrazvukové vaginální sondy.

Jaké jsou příznaky rakoviny vaječníků?

V současnosti bohužel neexistuje žádná účinná a spolehlivá metoda screeningu, která by dokázala jednoduše odhalit přítomnost zhoubného nádoru ve vaječnících v časném stadiu. Nepomáhají ani laboratorní vyšetření z krve, ani vyšetření prostřednictvím zobrazovacích metod, což se týká i pravidelných ultrazvukových vyšetření u gynekologa.

„Při podezření na přítomnost nádoru je však ultrazvuk prvním a nejlepším nástrojem k jeho odhalení nebo k rozhodnutí, zda je útvar v pánvi zhoubným nádorem či nezhoubným útvarem. Nejpřesnější je tzv.

expertní ultrazvukové vyšetření, tedy provedené specialistou v onkogynekologickém centru, který má zkušenost s diagnostikou rakoviny vaječníků,“ říká prof. MUDr. Michal Zikán, Ph.D.

, onkogynekolog a přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce. 

Zvětšování objemu břicha, tzv. syndrom malé sukně

Projevy rakoviny vaječníků bývají poměrně nespecifické. Nejčastěji jde o:  

  • Přetrvávající pocit nepohody v břiše, jeho pobolívání
  • Přetrvávající nadýmání a plnost břicha, doprovázené jeho zvětšeným objemem – někdy je tento stav označován jako tzv. syndrom malé sukně
  • Únavu bez zjevného důvodu
  • Časté močení
  • Trombózu

Zvětšený objem břicha může zapříčinit buď samotný rostoucí nádor, či jej způsobuje výpotek, tekutina v dutině břišní, odborně nazývaná ascites. Mezi příznaky rakoviny vaječníků mohou také patřit změny ve vyměšování stolice, které se projevují buď častější, anebo naopak výrazně sníženou potřebou. Objevit se mohou i bolesti zad bez zjevného důvodu.

Budete mít zájem:  Škrob v jogurtech není žádný zločin

Přítomnost karcinomu se někdy projeví až jako důsledek šíření nádoru mimo dutinu břišní, například dušností, pokud se ložiska zhoubných buněk nacházejí v hrudníku na poplicnici.

Podezření na rakovinu vaječníků? Co nejdříve jděte k lékaři

Pokud u sebe či někoho blízkého pozorujete uvedené příznaky, neváhejte s objednáním na gynekologii, případně se obraťte přímo na onkogynekologické centrum. Na druhou stranu v této fázi není rozhodně namístě panika.

Popsané projevy totiž mohou signalizovat i několik jiných, méně závažných zdravotních obtíží, mimo jiné syndrom dráždivého tračníku, ovariální cysty či syndrom polycystických vaječníků.

Rozhodujícím faktorem je zejména četnost i závažnost obtíží.

Článek připravila: Lenka Kadeřávková

Zdroje informací: https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/gynekologicke-nadory-c51-54-c56-57/nadory-vajecniku-a-vejcovodu/#projevy https://www.mou.cz/c56-nadory-vajecniku/di80 https://www.nadace-hippokrates.cz/syndrom-male-sukne/ https://ovarian.org.uk/ovarian-cancer/ovarian-cancer-symptoms/

Rakovina vaječníků: 6 příznaků, které rozhodně nepřehlížejte

  • Rakovina vaječníků je považována za tichého zabijáka žen. Je zákeřná hlavně v tom, že ji nemusí odhalit ani lékař při běžné gynekologické prohlídce. I tak jsou některé varovné příznaky, které byste rozhodně neměla přehlížet.Jen v České republice každý rok onemocní karcinomem vaječníků téměř 1 300 žen a více než polovina z nich na tuto nemoc zemře. Zhoubné nádory ovaria nejčastěji postihují ženy mezi 50 a 75 lety. Mladší pacientky většinou onemocní kvůli dědičnosti, a to z důvodu mutace genů BRCA1 a BRCA2, které způsobují i rakovinu prsu. 
    Projevy nádorového onemocnění vaječníků přicházejí často pozdě, proto je také nemoc odhalena u řady žen až ve stadiu, kdy už je těžké ji léčit. „Nemocné mívají pocit nepohody v břiše, jsou unavené, mají pocit plnosti, někdy se jim zvětšuje objem břicha. To způsobuje rostoucí nádor či tekutina z nádoru v dutině břišní. Nádor se také může projevit až vzdálenými ložisky metastázami v jiných orgánech, například dušností při postižení plic,“ uvedl docent Jindřich Fínek z Onkologického a radioterapeutického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni. 
    Na které varovné příznaky by si ženy měly dávat pozor?

  • Jedním z častých varovných signálů karcinomu vaječníků jsou potíže se zažíváním. Trápí vás zácpa, průjem, nadýmání, tlaky v břiše, ale také pálení žáhy? Jestliže jste nikdy těmito obtížemi netrpěla a delší dobu u vás přetrvávají, je dobré to oznámit lékaři, aby vám udělal celkové vyšetření a případně vyloučil i obávanou rakovinu. 

  • Sice mohou bolesti břicha znamenat cokoli, ale pokud vás trápí delší dobu, a to zejména v oblasti podbřišku, může jít právě o jeden z varovných signálů karcinomu vaječníků.

  • I častější močení bývá příznakem nádoru ovarií. Jestliže tedy nejste zrovna nastydlá a objevily se u vás i další uvedené příznaky, nechte se raději vyšetřit. Čím dříve totiž lékaři rakovinu odhalí, tím větší je šance na úspěšnost léčby.

  • Samotné menstruační poruchy nemusí ukazovat na rakovinu vaječníků. Změny v menstruačním cyklu totiž mohou mít celou řadu příčin. A to od hormonální nerovnováhy, zánětů až po polypy. Pokud se u vás ovšem objevily a navíc i další varovné signály, pak je rozhodně vhodné navštívit svého gynekologa. Ten by měl kromě běžné gynekologické prohlídky vyšetřit také vaječníky ultrazvukem.

  • Stejně jako u dalších druhů rakoviny i u nádoru vaječníků je ztráta chuti k jídlu jedním z příznaků onemocnění. Můžete mít neustále pocit, že jste sytá, a to i v případě, že téměř nejíte. Důvodem je přítomnost vody v těle, která způsobuje nadmutí břicha a utlačování zažívacího ústrojí.

Nedopnete knoflík u sukně? Může jít o signál zhoubného onemocnění | Žena.cz

Právě na dnešek připadá Světový den boje s rakovinou vaječníků, jehož smyslem je především informovat o příznacích, rizikových faktorech, diagnostice a léčbě tohoto závažného onemocnění. Zároveň jde o vyjádření podpory každé ženě, která se zákeřnou chorobou právě bojuje, a apel na všechny, aby nepodceňovaly prevenci a pravidelně podstupovaly prohlídky u svého gynekologa.

Zhoubný nádor vaječníků je v Česku každoročně diagnostikován u více než 900 žen a 600 z nich na následky onemocnění zemře. Přestože jde o velice závažné onemocnění, mají lékaři i dobré zprávy.

Symbolem boje s rakovinou vaječníků je tyrkysově modrá stužka, proto bude letos poprvé touto barvou nasvícen i pražský Tančící dům. Cílem je zviditelnit potřebu o tomto onemocnění více hovořit, a tedy i víc vědět.

Foto: iStock

„Vinou pandemie onemocnění covid-19 jsme všichni zahrnuti špatnými zprávami. Chceme však, aby se neopomíjely ženy, které s ohromnou silou a odhodláním bojují o život s rakovinou vaječníků.

Jejich autentické příběhy pak motivují další ženy, aby samy sebe pozorně vnímaly a při prvních možných příznacích vyhledaly lékaře,“ vysvětluje Petra Adámková, ředitelka Onko Unie, která edukační kampaň v ČR organizuje spolu s Nadačním fondem Hippokrates. 

Výskyt rakoviny vaječníků v Česku klesá

Dobrou zprávou je, že výskyt rakoviny vaječníků v české populaci během posledních 15 let mírně klesl. Díky špičkovému výzkumu v této oblasti je zřejmé, že riziko vzniku nádoru významně ovlivňuje genetika, konkrétně mutace genů BRCA1 a BRCA2.

Touto mutací, která je považována za závažnou genetickou poruchu, je postižen každý 750. Čech. Pravděpodobnost, že vlohu zdědí, mají obě pohlaví stejné.

Fenotypové projevy jsou však rozdílné a pravděpodobnost, že se u mužů onemocnění projeví (například ve formě rakoviny prostaty, prsu, pankreatu nebo žaludku), je obecně výrazně nižší než u žen.

U žen mutace genů BRCA1 a BRCA2 způsobuje asi třicetkrát vyšší náchylnost ke karcinomu vaječníků a desetkrát vyšší k rakovině prsu. Dozvědět se svůj BRCA status je za určitých podmínek možné díky genetickému testování hrazenému z veřejného zdravotního pojištění.

Dobrá zpráva pro ženy s již diagnostikovaným onemocněním

Pozitivní zprávou pro ženy, u kterých je mutace zjištěna až po diagnóze rakoviny vaječníků, je dostupnost inovativní léčby. „Pro velkou skupinu žen s karcinomem vaječníků máme kromě operativního řešení a chemoterapie od roku 2018 novou léčbu, která prognózu výrazně zlepšuje. Jedná se o tzv. PARP inhibitory.

Zatím je tato léčba k dispozici pro některé pacientky, u nichž se onemocnění opakuje, ale věříme, že bude brzy hrazená i pro ženy nově diagnostikované,“ vysvětluje David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra VFN v Praze.

Zásadní roli hraje samozřejmě včasná diagnostika, perfektní operační přístup, ale i zlepšující se možnosti farmakoterapie. 

V čem je rakovina vaječníků zákeřná

Zákeřnost choroby spočívá právě v tom, že zpočátku nezpůsobuje žádné obtíže. Ženy většinou přivedou k lékaři až příznaky vyvolané velkými rozměry nádoru nebo tvorbou tekutiny v dutině břišní. To pak způsobuje útlak břišních orgánů, nejčastěji střev.

Většina pacientek popisuje zvětšování objemu břicha, které způsobuje takzvaný syndrom malé sukně. Dalšími příznaky jsou nechutenství, nevolnost, úbytek váhy nebo bolesti v oblasti břicha a podbřišku.

Je důležité, aby ženy žádný z těchto problémů nepovažovaly za banalitu a ihned vyhledaly lékaře, protože čas hraje zásadní roli. 

Další podrobnosti o problematice rakoviny vaječníků a odpovědi na nejčastější otázky najdete v naší grafice v úvodu.

O rostoucím nádoru vaječníku žena vůbec nemusí vědět. Věda jde naštěstí dopředu, říká primář brněnské onkologie Josef Chovanec

úterý, 10. července 2018, 18:00

Jen v Česku touto nemocí každoročně onemocní zhruba tisícovka žen, zároveň jich bohužel sedm stovek umírá. Zlidovělý název syndrom malé sukně přitom nenapovídá o pravé podstatě této zákeřné nemoci. Řeč je o rakovině vaječníku.

Toto onemocnění nejvíce postihuje ženy po menopauze a jeho největší zrádností je, že žena většinou o bujícím nádoru ani neví.

O příčinách, prevenci, léčbě i naději v podobě výzkumu jsme vyzpovídali primáře oddělení gynekologické onkologie Masarykova onkologického ústavu Josefa Chovance.

Nádory vaječníků tvoří zhruba  4% všech nádorů u žen. Jaká je aktuální situace v České republice a jak se případně změnila v poslední dekádě?

Nádory vaječníku jsou velmi různorodou skupinou onemocnění, u dospělých žen jde nejčastěji o karcinomy a blíží se spíše 5 % mezi všemi nádory žen.

Poslední známé údaje z České republiky udávají 1023 nových případů na 100 000 žen. Pro srovnání, v roce 2003 to bylo 1260 nových případů.

Spíše než jako pokles bych to ale z dlouhodobého pohledu okomentoval jako oscilaci kolem hodnoty incidence 1000.

Co se ale skutečně mění, jsou parametry přežívání a interval do progrese onemocnění. Díky novým terapeutickým možnostem pacientky s tímto onemocněním přežívají déle.

MUDr. Josef Chovanec, Ph.D., se narodil v roce 1959 v Olomouci. Vystudoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Od 80. let se věnuje porodnictví a gynekologii.

Na sklonku tisíciletí rozšířil svoje zaměření na gynekologickou onkologii. V roce 2011 získal z onkogynekologie doktorát. Je autorem řady vědeckých publikací a členem několika českých i zahraničních vědeckých komisí.

Primářem oddělení gynekologické onkologie při MOÚ je od roku 2009.

Budete mít zájem:  Medové zábaly – jak je udělat a na co jsou dobré

Jaké jsou hlavní příznaky, které by si měla žena hlídat?

Příznaky časných stádií onemocnění bohužel buď zcela chybějí, nebo jsou spíše diskrétní. Jedná se o neurčité bolesti podbřišku, pocit nadýmání, změny ve frekvenci vyprazdňování stolice atp.

Pro pokročilá stádia je pak typické zvětšování břicha na vrub samotnému nádoru, ale také v souvislosti s tvorbou tekutiny, která se tvoří v dutině břišní.

Obojí vede ke zvětšení obvodu pasu, což žena nejlépe pozná tak, že jí najednou nesedí na oblečení. 

Příznak souvisí nejenom s růstem vlastního nádoru, především ale s rostoucím objemem volné tekutiny v dutině břišní, která vzniká v reakci na zhoubné bujení. Tato volná tekutina může narůstat i ve dnech, takže sukně, která byla v pondělí pohodlně nositelná, v pátek nejde zapnout. Obecně se jedná o pozdní příznak související s šířením onemocnění v pánvi a v dutině břišní.

A ano, tento termín popisuje vjem pacientky se zhoubným onemocněním vaječníku, která v různém časovém intervalu zjišťuje, že jí nepadne oblečení, přesněji sukně, kterou ještě nedávno pohodlně nosila. K tomuto zjištění nemusí docházet v řádu měsíců, ale i dnů, čili nelze nad tím jednoznačně mávnout rukou a myslet si, že je to v souvislosti s tloustnutím.

Existují nějaké rizikové faktory, které mohou zvýšit riziko vzniku nádoru vaječníku? 

Základní je dědičnost, cca 10 % nádorů vaječníku je geneticky vázaných. Ostatní označujeme jako náhodné a žádné významné rizikové faktory nejsou známy. Hodně diskutovaným tématem je ale samotný vznik onemocnění, zde přichází do úvahy negativní vliv nepřetržitých ovulací.

V dávné historii, době lovců a sběračů byl cyklus žen dlouhodobě blokovaný vlivem častých těhotenství a dlouhodobých kojení. Až s agrární revolucí a plánováním reprodukce se objevuje menstruační cyklus jako takový.

Předpokládá se, že opakované ovulace „zraňují“ povrchový epitel vaječníku a ten je pak náchylný k působení dalších rizikových faktorů. Mezi často uváděné rizikové faktory patří bezdětnost, časný začátek menstruačního cyklu (před 12.

rokem), pozdní menopauza (po 50. roce života), obezita, kouření….

Přes pokroky medicíny je většina případů odhalena až v pokročilém stádiu – proč je tomu tak? Měly by se ženy nějak více chránit, nebo zajímat o své zdraví?

U karcinomu vaječníku je sledována nejvyšší mortalita ze všech gynekologických nádorů. Důvodem je především pozdní detekce onemocnění. Časná stádia onemocnění jsou zachycena spíše náhodně, v 75 % případů je onemocnění diagnostikováno až v tzv. III. stádiu ze 4 možných, kdy už je rozšířené po dutině břišní.

V současné době neexistuje univerzálně použitelný ukazatel, který by se vyskytoval pouze v séru pacientek s karcinomem vaječníku a u zdravých pacientek ne.

Stejně tak vaginální ultrazvukové vyšetření, zejména u obézních postmenopauzálních pacientek, nemá 100% výtěžnost. I při pravidelných gynekologických ročních prohlídkách může dojít ke vzniku nádoru v tzv.

diagnostickém okně, tedy mezi dvěma konsekutivními prohlídkami.

Jak se může tedy žena sama lépe chránit?

Vzhledem k tomu, že onemocnění nemá žádné jasné časné příznaky, nezbývá než především důsledně docházet na pravidelné roční gynekologické prohlídky ke specialistovi, který rutinně používá vaginální ultrazvukové vyšetření.

I při neurčitých změnách vnímání pocitů z břišní dutiny a pánve je dobré objednat se na vyšetření i mimo stanovaný interval. Zcela jistě ale doporučujeme vyšetření tehdy, pokud se objeví zvětšení břicha, nepravidelné krvácení, nevolnosti, zvracení, tlak v pánvi a podobně.

Máte v oboru nějakou novinku v oblasti screeningu- můžete rizikovou skupinu žen nějak více hlídat, podobně jako je to u rakoviny děložního čípku?

Rizikovou skupinou jsou v případě karcinomu vaječníku ženy s geneticky vázaným onemocněním. Těch je mezi 10 a 15 % a jedinou možností, jak onemocnění zachytit časněji je dnes zkrácení intervalu mezi preventivními prohlídkami. Obvykle tyto pacientky zveme po 6 měsících.

Nejvýrazněji ale snižují pravděpodobnost výskytu onemocnění preventivní chirurgické výkony, proto u nosiček mutací genů BRCA 1 a BRCA 2 doporučujeme preventivní odstranění vaječníků a vejcovodů. Doporučený věk pro tento výkon je mezi 35. – 40. rokem věku..

Jak spolu vlastně souvisí nádory vaječníků s dědičností?

Dědičně vázané nádory odlišuje od náhodných nádorů především nižší věk v době stanovení diagnózy (obvykle o 10-15 let dříve), bývají dobře citlivé na standardní léčbu a pacientky s dědičnou formou nádoru vaječníku mají lepší celkové přežití i pro pokročilé stádium nemoci.

Kromě vyšší frekvence pravidelných gynekologických prohlídek včetně vaginálního ultrazvukového vyšetření doporučujeme od 35. roku odstranění vaječníků a vejcovodů, čímž se riziko vzniku dědičně vázaného onemocnění redukuje o 97%.

Pravidelné gynekologické prohlídky včetně vaginálního ultrazvuku mají zásadní význam, avšak neuchrání před vznikem onemocnění mezi dvěma kontrolami. Toto onemocnění se může vyvíjet roky na úrovni buněčných změn, jakmile ale dojde ke vzniku nádoru, jeho růst a šíření po dutině břišní může už být u některých agresivních forem otázkou týdnů.

Jinými slovy onemocnění dlouho probíhá skrytě, bezpříznakově a jeho zachytitelné projevy už obvykle souvisejí s jeho rozšířením po dutině břišní, proto má oprávněně špatnou pověst tichého zabijáka.

Kam by se ženy, které pociťují některé z Vámi popsaných příznaků, měly ideálně obrátit? Máte třeba i nějakou telefonickou linku nebo info-portál?

Vzhledem k tomu, že se jedná o vzácné onemocnění, které má specifické diagnostické a léčebné postupy, preferujeme nejlépe telefonickou konzultaci pacientky nebo jejího ošetřujícího gynekologa s lékařem v konziliární onkogynekologické ambulanci.

Telefonická konzultace vyžaduje především široké klinické zkušenosti s tímto onemocněním, tak aby rozhovor vedl k rozklíčování potíží a minimalizovalo se riziko bagatelizace a následního prodlení ve stanovení diagnózy.

Existuje nějaký posun v léčbě tohoto zákeřného typu zhoubného onemocnění? Biologická léčba, imunoterapie… Přinesly do postupů v léčbě rakoviny vaječníků nějaký pokrok?

Standardní léčebný protokol se opírá o radikální operační výkon a navazující podání chemoterapie. Rozsah operačního výkonu se odvíjí od rozsahu onemocnění a zdravotního stavu pacientky. Důležitá je zkušenost operatéra s prováděním těchto výkonů, proto by měly být koncentrovány na centra komplexní onkologické péče, resp. akreditovaná pracoviště garantující odbornost zaměstnanců.

V případě, že i při maximální snaze není nádorová hmota odstranitelná, je v současné době již standardní podávat tzv. chemobioterapii. Přesně se jedná o preparát Avastin, který obsahuje látku bevacizumab. Ta brání nádoru zakládat si cévy a zprostředkovaně tak znemožňuje jeho růst.

Další novou léčebnou možností je preparát olaparib, který se používá v léčbě pacientek s recidivou dědičného karcinomu vaječníku s mutací v genu BRCA 1,2.

Další možností se do budoucna může stát imunoterapie, která využívá tzv. dendritických buněk. Tento přístup k léčbě onkologických onemocnění probíhá v rámci klinických studií. Čeští vědci vyvinuli přípravek DCVAC/OvCa, jehož princip spočívá v separaci jednoho typu bílých krvinek: dendritických buněk pacientky.

Dendritické buňky se laboratorně „naučí“ rozpoznávat znaky buněk karcinomu vaječníku. Formou podkožních injekcí se tyto naučené bílé krvinky vracejí pacientkám zpět do imunitního systému, kde způsobí řízenou imunitní odpověď proti nádorovým buňkám.

Slibným očekáváním od tohoto postupu je prodloužení intervalu do dalšího vzplanutí nemoci, resp. navození trvalé remise. Popsaná očekávání jsou právě výzkumným záměrem uvedených klinických studií. Podle průběžných výsledků publikovaných na začátku června použití přípravku DCVAC snižuje riziko zhoršení nemoci či úmrtí o téměř 60 %.

Do jakých zařízení může žena v Brně zajít na vyšetření? Hradí léčbu pojišťovna?

Preventivní prohlídky jsou plně v kompetenci gynekologa, v případě, že shledá podezření na abnormální nález, domlouvá konziliární vyšetření v onkogynekologické ambulanci. Preventivní gynekologická prohlídka v Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ) je součástí balíčku preventivních vyšetření nabízených široké veřejnosti.

Vyžádaná vyšetření v onkogynekologické ambulanci probíhají po objednání buď samotnou pacientkou, nebo na doporučení registrujícího gynekologa.

Výhodou MOÚ v léčbě solidních nádorů je, že sdružuje léčebné a terapeutické složky v jednom zařízení a obvykle se pacient potkává se „svým“ léčebným týmem, který ho jeho nemocí a léčbou provází. Další možnosti komplexní onkologické péče nabízejí specializované ambulance Fakultní nemocnice Brno.

Samotná léčba nádoru vaječníků, pokud se týká člověka pojištěného u smluvní zdravotní pojišťovny (je jich dohromady 7) je plně hrazena onou pojišťovnou. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector